4. číslo.

ŽENSKÝ LIST.

Strana 3

staralé řády volební, které nám zamezují cestu k politické svobodě. Za vydobyti všeobecného, rovného pří- mého práva hlasovacího do sněmu půjdeme v před!

Skandální poměry v pražské porodnici.

(Dokončení.)

Těhotné a rodičky v porodnici.

škerece musily jsme si kupovat místo polévky která se nedala jist, ráno kávu. Když s těmi jídly vůbec nedalo se vycházet a musily jsme si při- kupovat, pozná se, že přijde to na peníze, jsou-li. A nejsou-li, je tu život zlý. Stejně tak to bylo i v kursu babiček, kde navštěvovatelky kursu mu- sily dávat stále diškerece. Mnohá, která prodala domek a šla na kurs, vyšla za 4 měsíce bez peněz. Také do porodnice některé děvče přišlo a mělo dosti peněz, ale po porodu nemělo ani od křtin. Bylo to někdy úžasné, jak se nám protivilo to za- cházení s chudými dívkami a ženami. Tak by se zacházet nemělo s lidmi v zemskémústavě. Porodnice je přece

V pražské porodnici narodí se každý týden nejméně 50 dětí (za první týden r. 1908 narodilo se 56 dětí, z těch 47 nemanželských.) To znamená, že každý týden vyhledává zde pomoci nejméně 50 těhotných žen a dívek, čili denně asi 8, ročně na tři tisíce. Poněvadž před porodem bývají tam třeba několik týdnů a po porodu deset dní, zdržuje se v porodnici stále několik set žen a dívek. Proto je rozhodně důležito, jak se zde zachází s těmito ženami, které sem přišly nalézt pomoci. Předem je třeba říci, jakými oddělěními porodnice se prochází. Děvče nebo žena, která v těhotenství uchýlí se sem, přijde do oddělení těhotných, na tak zvanou zásobu nebo forotu. Když přijde její čas, je od- vedena do sálu. Odtud pak při šťastném porodu za 3 hodiny je dopravena do oddělení mate k. Zde zůstane deset dní. Pak s dítětem je předána do nalezince, kde jistý čas musí dítě kojit. Jak těhotné ženy, tak ty, které přijdou do po- rodnice, musí pracovat, umývat, prát a pod. V zimě umývání není valně příjemne. Že pracují, nebylo by nic zvláštního, kdyby se nestávalo při tom, že některá úmyslně je praci přetěžována, což zvláště stává se v zimě při mytí podlah. Mnoho by se dalo povídat o tom, jak je bídná strava. K snídani bývá vodová polévka, v níž napořád vyskytují se uvaření švábi a rusi. Šamo sebou se rozumí, že zvláště novým chovankám se obrací nad tím žaludek a nosí polévku zpět, že není to možno jist. Babička, která je zřízenkyní porodnice, nabidne jim pak, aby si koupily kávu, kterou jim sama uvaří za cenu 20 h. S čistotou oběda je to podobně. Je-li maso, je v létě smradlavé a vše- obecně jsou to odpadky. Jako se nedá mluvit o či- stotě jídel, nedá se mluvit o čistotě kuchyně. Jídla vaří se v kotlich, v kterých se nedbá o čistotu. V prázdných kotlích zdržují se celá hejna švábůa rusů a před vařenim kotle se jen vytřou hadrem, kterým se utírá také zem. Zdali tam nějaký ten šváb zůstane, na tom nezáleží. Naprosto není ku prospěchu těhotným ženám a dítku v jejich lůně, když musí se otřásat ošklivostí. Ženy těhotné právě mají být vyvarovány nejen těžké práce, ale i po- hledu na nepěkné věci a dojmů nepříjemných. Vydírání. Jedna žena, která byla kdysi v porodnici, sdě- luje nám: Jak jsem přišla do porodnice, od portýra až do poslední ošetřovatelky viděla jsem natažené ruce k diškerecím. Té, která přivádí na forotu, na forotě, v sále, v oddělení matek, všude se musí dávat. Běda té, která by nedávala. Dostávala špat- nější jídlo a ukládány jí byly těžké práce. Bylo to v zimě a některá musila mýti v mrazu tak dlouho, že j kolena naběhla. Když se uváží, že mimo di-

zemský ústav a platíme tedy na ni všichni. Zde nedostává se že- nám a dívkám žádné milosti od nikoho. Náklady hradí se z veřejných peněz. Je ovšem známo, že co se týká čistoty, pořádku a místa, je to ve všech zemských ústavech stejné, ať je to nemocnice nebo ústav pro choromyslné nebo porodnice. Zemský sněm, kde nezasedá ani jeden zástupce dělnictva, nemá smysl pro kontrolu, zemský výbor rovněž ne. Snad ty věci, které jsme uvedli, pokládá za malicherné, ale přece jsou tak důležité. Vždyť je to pak mučirna, ne humanitní ústav. My jsme jenom zhruba nastinily poměry. Také zemskému výboru bylo učiněno udání o křiklavých případech z po- rodnice, křiklavějších než jsme uvedli. Uvidíme, zdali bude prováděna náprava, jež je nanejvýše nuna, a po níž máme právo volat, poněvadž jedná se o zemský ústav.

Hlídka zdravotnická a vychovatelská.

Několik pokynů ku pěstění vlasů. Často slýcháme žalobu na předčasné vypadávání vlasů. Příčinu hledati dlužno v zanedbávání péče o vlasy. Vzdor tomu, že hlava se kartáčuje, vlasy pročesávají a mažou, přece vypadávají. Kde tedy hledati příčinu? Již v dětských letech musíme počíti s pěstěním vlasů, máme-li vy- padávání vlasů v pozdějších letech předejíti. Již účes, který dítěti děláme, není účelný. Matka obyčejně nemá ráno, než dívka jde do školy, čas pěstiti jí vlasy, učesá dívku, zaplete cop a to je vše. Dobře jest každé tři měsíce na konečcích vlasy zastřihnouti, aby vlas sílil. Časté kartáčování ostrým kartáčem není zdravé, neboť kůže hlavy se tím příliš dráždí. Česat se má po vlase a nikdy proti vlasům. Ku pročesání vlasů máme použít hodně řídkých hřebenů, neboť se takovým hřebenem co nej- méně vlasů vytrhá. Jak často a čím se má hlava umývati, aby se podporoval vzrůst vlasů? Těm, které nepracují v místnostech, kde se práší, kterým se hlava nepoti, netvoří se šu- piny (lupy), stačí denní pročesávání hlavy. Každé dvě, tři neděle jest třeba vymývati hlavy těm, jež mají lupy a pracují v prachu.