Strana 4.

ZENSKY LIS

18. číslo.

nějších tělesných i duševních muk vystojí dělnice, než smrt se stane jich vysvoboditelkou z těžkých chorob otravou zaviněných. Kolik v těžké otravné práci hyne předčasně novo- rozeňat, jednak nebezpečnou prací samotnou, jednak pro neznalost matek, čeho v těhotenství se mají vy- stříhati. Mnoho úmrtí matek i dětí zaviňuje dosud zákonem neupravená doba pracovní dělnic před a po slehnutí. Zákon rozšířený na ochranu šestinedělek volá po opravě, čímž by se zamezilo úmrtí šestinedělek i dětí, ale u nás v Rakousku jsme ve všem poslední, i tam, kde se jedná o zdraví a životy tisíců matek i dětí.

Vzdělání žen a jeho nedostatky. (Dokončení.)

Nemá-li o to zájem, pak nemá ani z vědomostí, jež si přinesla ze školy, valného užitku. Pře- kvapujícím, avšak pravdivým faktem je, že ženám mno- hé vědomosti, jichž nabyly ve škole, na př. z dějepisu. zeměpisu, přírodovědy, fysiky a pod. záhy po od- chodu ze škol z paměti se vytrácejí. A proč? Prostě proto, že smysl pro podobné vědomosti zů- stal u těchto žen nevyvinut. Vědomosti ty vyprchaly, poněvadž děvče nebylo v rodině vedeno tak. aby jim věnovalo pozornost a aby jim přikládalo vý- znam. Nebyla pro ně připravována půda, neboť nebylo ničím utvrzováno, že jsou pro jeho úkoly, ja- kožto ženy, potřebny. Proto narážíme u mno- ha žen na nedostatek i těch nejzákladnějších, školou poskytovaných vědomostí. To je důsledek chybné vý- chovy dívek, jež se vyskytuje pravidelně, když žena nejeví smyslu pro to, co se děje mimo úzký okruh ro- diny a když se nicítí ničím ponoukána, aby se zajímala o širší život společenský, o to, jak se v něm žije a myslí, jaké otázky a myšlenky jím hýbají a co se v něm vůbec nového děje — zkrátka, když nejeví zájem o své sebevzdělání. Muž si oblíbí záhy jistý druh četby, vyvolí si jistý směr, kdežto u žen tohoto u- stáleného výběru není, čte bez výběru, co se jí do ruky namane, a to proto, že nemá o nic živý a trvalý interes. Sahá k četbě povrchně, be ze všeho výběru. To je další důsledek jednostranné výchovy žen, kterou okruh zájmu u žen je stlačován až na nejskrovnější míru. Okruh zájmů mužových, již v jeho postavení jako muže je š iroký a se vstupem do- praktického života se bezděčně tlakem hospodářských příčin šíří a roste, podle toho, jakou intelligencí a duševní bystrostí je vyzbrojen. Výchova žen přivádí ženy do velkých rozpo- rů s praktickým životem, s jeho potřebami a s celým duchem současné doby. V takovém roz- poru ocitá se více méně i muž, zůstane-li ve svém duševním rozvoji státi a považuje-li pro sebe za zby- tečno, aby své vzdělání doplňoval. Učenec musí sle- dovati díla svých součastníků, kteří pracují v témže oboru jako on, chce-li si udržeti svou vědeckou váž- nost, nechce-li, aby byl záhy přezírán, aby učení jeho mělo cejch něčeho, co je již překonáno a on sám aby byl označen za učence ze „staré školy“. Každý se musí snažiti, aby stál na výši své doby, chce-li obstáti v soutěži s jinými, ať je to obchodník, řemeslník, rolník nebo dělník, jichž hodnota a tím i hmotný bla- hobyt klesá, nemají-li dosti duševní síly, aby se při- způsobili novotám, pokrokům a převratům, jež se dějí kolem nich. Což teprve žena vychovaná k lhostejnosti k přemýšlení, netečná k nesčetným otázkám, které podmiňují blahobyt, zdar a zdokonalení lidského ži-

vota? Taková žena nestačí k úkolům, jaké ji ukládá vedení domácího hospodářství a život rodinný. Tento nedostatek smyslu pro sebevzdělání není beze škody. jak pro život rodinný, tak i pro ženu samu, pro její význam společenský. Právě proto, žeu žen snahy po sebevzdělání nejsou tak patrny a tak opravdově pojímány, jako u mužů, je i celé ženské hnutí ve svém rozmachu zdržováno. Postavení žen vy- kazuje proto velmi málo pronikavých změn a pokrok velmi pomalý. V tom dlužno hledati však také vysvětlení pro fakt, že u žen z lidových vrstev jeví se tak málo lásky ku vzdělání školskému. Dobré školství není u žen dosti doceňováno. Proto se tolik daří růz- ným dívčím ústavům klerikálním, proto se tolik hřeší i proti zásadě vyučování v jazyce mateřském, zvlá- ště pokud se týče dívek. Proto se tak skrovná pozor- nost věnuje odbornému školství pro různá praktická povolání. Dosud se dává ve velmi mnohých dělnických rodinách děvčatům na rozmýšlenou: buď služba nebo práce v továrně. Jiná zaměstnání se béřou méněv úvahu. Vedle zájmu o soukromé sebevzdělání je nutno vzbuditi u žen i živější zájem o povznesení veřejného školství ženského, jež má mno- ho nedostatků. Nauky z různých odborů, pro ženy velmi důležitých, jsou v ženském školství opo- míjeny nebo zanedbávány. Uveďme jen znalosti z dra- votnické, nauky dušeslovné (psychologie), na- uky o chorobách duševních (psychiatrické) posléze nauky vychovatelské (paedagogické).p opravdu podivno, že se ženám v tomto směru ned- stává ani nejzákladnějších vědomostí, ačkoliv je jejch znalost při výchově dítek tak důležita. Všechno »no bohatství poznatků a vědomostí, nashromažděnýdv těchto oborech, zůstává nezužitkováno právě tam kde by neslo nejlepší ovoce — při úkolech ženy v ridině. Z těchto oborů se žena ve škole dozví pramálo sama po nich sahá, ve snaze po sebevzdělání, ještě méně. A přece se bez těchto vědomostí neobejde. bírá je všelijak a podle toho jsou to také vědomosti — vše- lijaké. Získává je vlastním pozorováním, z doslechu, zkušeností, vzájemným sdělováním při styku s jinými, způsobem, který je tuze nespolehlivým. Psychologie, nauka o duši, dává nám ahlédnouti do bludiště citů a vášní člověka, do všecl hnutí my- sli, paedagogika, nauka o vychovatelství, nás učí, jak máme tyto správně říditi a vésti, psychyarie, jako na- uka o chorobách duše, učí nás vysthovati různé chorobné duševní zjevy, odchylky a vay duševního života, jichž poznáním vyvarujeme se nnohým chy- bám ve výchově. Zdravý tělesný vývojje podmínkou zdravého duševního vývoje, úlevou vškeré výchovy a proto jsou znalosti zdravotnické, jé nás vedou k správné péči o tělesnou zdatnost a pdávají nám zá- sady rozumné životosprávy, základní růpravou pro ži- vot rodinný a domácí. V něm hlaví úkol svěřen je ženě a proto nemá tyto vědomosi postrádati. Jak mnozí lidé v dospělém věku vzporínají s trpkostí na svého otce a matku, na jejich chyy ve výchově, jichž následky děti nesou po celý svůjtivot. Důležitost to- ho, aby se ženě dostalo ve školá co nejširšího vzdě- lání všeobecného, aby nabyla »třebných vědomostí občanských, národohospodářskýc a pod., je dostatečně odůvodněna tou jedinou okolnoí, že žena spolurozho- duje — nemá-li zhusta hlavní iv — při volbě po- volání dítek. Co chyb a mylů se zde natropilo, jichž následky se krutě na dětch a jejich existenci vy- mstily! Nechť narazíme na Peroukoliv stránku života