#1
alto_textblock
#1
Ročník XX
#2
alto_textblock
#2
V Praze, dne 4. května 1911
#3
alto_textblock
#3
Číslo 18.
#7
alto_textblock
#7
Cena 6h.
#8
alto_textblock
#8
Vycházi každou středu s datem následujícího dne.
#9
alto_textblock
#9
Cena 6h.
#10
alto_textblock
#10
Nové daně a volby.
#11
alto_textblock
#11
Nám proletářským ženám třeba všímati si též zá-
konů o daních právě v době předvolební do říšské
rady. Pro odpor sociálních demokratů proti stálému
zvyšování daní a uvalování těchto na chudý lid zne-
možněny různé pletichy vládě a proto ministr Bienerth
rozpustil říšskou radu v naději, že se tam dostane po-
mocí skoalovaných zpátečnických stran povolné posla-
nectvo, jakého ku svým plánům a spádům potřebuje
Uvalovati daně na nejchudší lid byla vláda a měšťácká
poselstva vždy pohotově.
Šílená celní a hospodářská politika vládnoucích
stran zdražila všechny životní potřeby chudině. Stát,
prodlužený, nalézající se před bankrotem, béře sta mi-
lionů z kapes lidu chudého, při čemž šetří velkéa
bohaté. Třeba k ujasnění seznámiti se s vývojem da-
ňovým během posledních 50 let.
Daně majitelů pozemků obnášely r. 1850
přes 52 miliony a r. 1908 jen 53 miliony korun, tedy
skoro tolik jako dříve a nebyly zvýšeny. Majetníci
domů, jež obývají sami svých domů, nepřevzali větší
část nových daní. Jinak se to má u nájemníků, jejichž
činžovní groš odvádí domácí na úřadě. Tato činžovní
daň činila r. 1850 přes 7 milionů korun, ale vpočítáno
v to 5proc. daň, činila r. 1908 s činžovním grošem 91
mil. korun. To jest třináctkráte tolik.
Výdělková daň činila r. 1850 přes 8 mil. kor.
a s odpočtením společenstev činila r. 1908 okrouhle
36 mil. kor., to jest pětkráte se zvýšila.
Obnos přímých daní obnášel r. 1850 67 mil. kor
a r. 1908 přes 232 mil. kor., zvýšily se třiapůlnásobně
ale u porovnání proti vzrůstu břemen na chudý lid
nelze toto porovnat.
Potravní daň vynesla r. 1850 okrouhle 39 mil.
kor., ale r. 1908 vynesla přes358 mil. kor., za tu dobu
se zdesateronásobila.
Cla vynesla r. 1850 přes 24 mil. kor., r. 1908 ob-
nos přes 865 mil. kor. tedy šestkráte tolik.
Započteme-li domovní a činžovní daň, vynáší ne-
přímé zdanění po šedesáti letech osminásobný obnos.
Celkové příjmy činily r. 1850 okrouhle 232 mil.
a roku 1908 již 2135 mil. kor., tedy se zdevateronáso-
bily. Z těchto devateronásobných daní majetné třídy
převzaly nejmenší, za to proletariát největší díl.
Z většího výnosu nové daně z příjmů učiněny slevy
těm, jež platí pozemkovou daň, sleveno jim 15 proc.,
domácím pánům 121/2 proc. a akciovým společnostem
1/2 proc. z příjmů. Daň pozemková svalena jest s beder
šlechty na bedra drobných zemědělců.
Daň z příjmů rozvržena velmi nespravedlivě, ne-
boť mezi 1000 poplatníky jest jen 484 zaměstnavatelů a
511 zaměstnaných. Chudý dělník z existenčního mi-
nima přesahujícího 1200 K musí platit daň z příjmů,
kdežto bohatí šlechtici a prebendáři jsou osobní dan
nedotčeni.
#12
alto_textblock
#12
V příštím zasedání parlamentu bude se jednatio
daních z piva, lihu, sodové vody, sirek. Kdo tu bude
ochráncem lidu, aby hájil zájmy jeho? Za ministerské
fraky učiní skoalované politické strany vše, povolí šma-
hem zvyšování daní, neboť potřeby a zájmy lidu jsou
jim otázkou poslední
To si chudý lid nebude moci nechat líbit! Při vol-
bách, před kterými stojíme, budeme muset říci i své
slovo. Jest naší povinností, obrátiti se proti koalici
politických stran, vzepřít se proti jejich demagogii.
My ženy proletářské zvrácenou hospodářskou politikou
nejvíce trpíme. Od úst našich dětí béře se nám chléb
suchý a vyhladovují se a vystřebávají všechny naše
síly. Demagogickou politiku takovou nutno mařiti
Zájmy lidu vyžadují rozhodných, nepodajných pra-
covníků a těmi ukázali se vždy poslanci soc. demo-
kratičtí. Jistě že v zájmu vlastním rozhodnou voli-
čové a prohlédnou, kdo v pravdě ochráncem potřeb
a práv lidu. Buďme pohotovy ku práci i my ženy při
volbách; burcujme netečných a konejme všechny slu-
žby straně, jež bude třeba!
#13
alto_textblock
#13
Úmrtnost kojenců.
#14
alto_textblock
#14
V poslední době pracuje se proti vzniknuv-
šímu zlu a neštěstí, když již hodně lidí tomuto pod-
lehlo. Společnost lidská dosud si nezvykla pátrat po
příčinách zla, aby zavčas zlu bránila, až když bije do
očí. Moudřejším jest, zlu zabránit, než teprve odpo-
máhat vzniknuvšímu. Musíme pracovat nejen na odstra-
nění všech sociálních vad, ale i jejich přičin.
Sociální opatření a ochrana mládeže jest jen sou-
částí sociálního opatření vůbec, jež počíná narozením
dítěte postupně až do jeho plnoletí. Především nutno
věnovat pozornost a péči novorozencům, kteří jsou
bezmocní a odkázaní na pomoc jiných. Snad bude
námitka, že v prvé řadě připadá povinnost péče rodi-
čům, zejména otci, aby se postaral o dítě. Jest mnoho
příčin, pro které rodiče svým povinnostem vůči svým
dětem dostáti nemohou. Není většího nebezpečí pro
zdraví dítěte, jako v době kojení. Že tomu tak, svěd-
čí čísla úmrnosti ze 100 do 1 roku, v té době, již
tuto uvádím:
V Rakousku umírá dětí
v Německu
v Uhrách
ve Španělsku
v Italii
v Srbsku
ve Francii
v Anglii
v Rusku
ve Švýcarsku
ve Finsku
ve Skotsku
v Dánsku
ve Švédsku
#15
alto_textblock
#15
21.3
19.3
21.2
17.3
16.7
. . . 14.9
13.9
13.8
. . 27.0
13.4
13.1
. . . 12.0
11.9
9.0