Načítám náhled…
ALTO TextBloky — 13
#1
alto_textblock
#1
Ročník XXIX
#2
alto_textblock
#2
HOSPODÁŘSKY LIST
#3
alto_textblock
#3
Str. 651.
#4
alto_textblock
#4
robou pečiva činilo sou-
těž pekařům; neb i vzá-
jemnou dohodou s pekaři
může si stav zemědělský
zabezpečiti trvalý odbyt
českého obilí u pekařů.“
S rozhodnutím tím plně
souhlasíme a radíme, aby
v místech, kde pekaři lpí
na prodejí uherské mouky,
činily se kroky ku zří-
zení — zajisté výnosných
— družstevních pekáren.
#5
alto_textblock
#5
České družstevní
mlékárny v Čechách.
eský odbor zeměd.
rady pro král. Če-
ské vydal obšírnou
zprávu o čes. mlé-
kárnách v král. Če-
ském v r. 1903, z kteréž
zprávy vyjímáme:
Ač v král. Českém není
mlékařství dosud na tom
stupni vývinu, jako na
Moravě — a Morava zů-
stává i na dále v mlékař-
ství zemí klasickou —:
učinilo v Čechách mlékařství v posledních
3 letech dosti značný pokrok; avšak do-
sud jest počet mlékáren nepatrný
Koncem r. 1903 stávalo v král. Českém 54
družstevních (rolnických) mlékáren, z nichž
více než polovice (37) nachází se ve vý-
chodních Čechách, zejména v okresu vy-
sokomýtském (15), litomyšlském (14), žam-
berském (8). Ostatních 17 roztroušeno jest
po různu po zemi, a sice jsou v okresích:
turnovském 2, poličském 2, plzeňském (jež
jsou pouhé sběrny) 2 atd. Tedy nejvýchod-
#6
alto_textblock
#6
Obr.
#7
alto_textblock
#7
210. Strojové zařízení ku skládáni sena, obi
nější Čechy, jež hraničí s Moravou, jsou
sídlem mlékařského českého průmyslu.
Co do pohonu jest mlékáren: 5 parních
(Bohušovice u Litoměřic, Jarošov u Jindř.
Hradce, Žírovnice, Tábor, Dol. Roveň);
paroturbínových 5 (Vlastibořice u Čes. Dubu,
Okrouhlice, Sloupnice Hor., Koryta u Mnich.
Hradiště, Kunvald u Žamberka); ručních 44.
Mléka zpracovaly nejvíce litrů: Bohu-
šovice 1,847,047, Koryta 442.917, Jarošov
369.064, Hor. Sloupnice 365.490, Vřeň
(u Turnova) 292.097, Řepníky (u Vys.
#8
alto_textblock
#8
Mýta) 278.013, Kunvald
277.848, Lukavice (u Žam-
berka) 270.413, Sloupnice
Dolní 272.772, Heřmanice
(u Litomyšle) 277.094.
Na výrobu r kg másla
spotřebováno litrů mléka.
Nejméně: v Bohňovicích
(u Litomyšle) 21.48, Bě-
stovice u Chocně) 21.63,
Bylany (u Chrudimi) 21.73,
Bučina (u Vys. Mýta) 23,
Voděrady (u Litomyšle)
23.29. Mlékárny tyto mají
nejlepší mléko (n. p. mléko
v Bylanech mělo pravi-
delně 4% i více tuku) a
nejlepší práci, zejména
nejostřejší odstředění. —
Nejvíce na 1 kg másla
spotřebují litrů: Lišnice
(u Žamberka) 26.86, Stře-
mošnice (u Luže) 25.98,
Příluka (u Litomyšle)
25.40, Seč (u Litomyšle)
25.38. — Dodávané mléko
do mlékáren těch bude
menší jakosti.
Sýry vedle másla vy-
rábí pouze 5 mlékáren,
a sice: Bělčice (u Blatné), Bylany (u
Chrudimi), Záleš (u Chocně), Jarošov (u
Jindř. Hradce) a Dol. Roveň. V směru
tomto zůstávají mlékárny v Čechách zpět
oproti mlékárnám moravským, jich většina
výtečné sýry vyrábí, a my nemůžeme ani
dosti také českým mlékárnám výrobu sýrů
měkkých (zejména camembertského, pivního,
liptavského a máslových syrečků) doporučiti.
Nejvíce másla v r. 1903 vyrobily kg:
Bohušovice 20,350, Koryta 18.409, Sloup-
nice Hor. 15.916, Jarošov 13.598, Kunvald
#9
alto_textblock
#9
li a j.
#10
alto_textblock
#10
J. NERMU
#11
alto_textblock
#11
CHRUD.
#12
alto_textblock
#12
N. 4 B. MF G. co
#13
alto_textblock
#13
Obr. 211. Strojové zařízení ku skládání sena, obili aj