Str. 650

HOSPODÁŘSKÝ LIST.

Ročník XXIX.

V 1. 1892 až 1901 bylo: mil. K rakouských cenných papírů v cizině emi- továno za . . . 10058 do ciziny vyvezeno cenných papírů: rakouských za . . . . . . . . . . . . 871.7 404.0 uherských za . . . . . . . .. dohromady . . 2281 5 rakouských cenných papírů bylo z ciziny vráceno za . . . 1513.0 tento návrat cenných papírů převýšuje jich vývoz o . . . . . . . . . . 768.5 260-0 odčítá-li se umořování . . . . . . . . zvýšilo se v tom období zadlužení naši . 508.5 monarchie cizině o .. Pasiva mezinárodní tržby efekty po pro- vedených velkých emisích od r. 1895 stále vzrůstá. Přírůstek tento činil do r. 1903 24 mil. K. Těmito emisemi placení úroků a anuit cizině redukováno nebylo. Cizím věřitelům rakouské říše bylo vy- placeno na úrocích a anuitách: r. 1894. 380,000.000 K r. 1898. 397,000.000 K r. 1895 . 380,000.000 „ r. 1899 . 396,000.000 r. 1896. 385,000.000 „ r. 1900 . 300.000.000 r. 1897. 389,000.000 „ r. 1901 . 403,000.000n V r. 1901 splacený obnos 403 mil. K se rovná 4.3% anuitě v cizině umístěných státních a j. cenných papírů naší říše. Dle těchto úřadních výpočtů bylo v držení ciziny cenných papírů: rakou- uher- bosen- dohro- ských ských ských mady mi l. korun státních dluhopisů . . . 2698 1776 — 4474 veřejných půjček . . . 82 ? 19 10 zástavních listů . . . . 94 420. 514 . 3104 72 3176 priorit . . . 314 akcií bank a prům. společ. 263 42 9 akcií podniků dopravních 610 217 827 8 losů . . dohromady . . . 6859 2527 Z toho připadalo: stát. papirů jiných eſektů stat. papírů jiných eſektů rakouských uherskych m i l. k o ru n na 1286 Německo . 1340 1545 430 1939 Francii . . 599 257 53 243 73 19 Anglii . 19 42 109 Nizozemsko 495 131 Belgii . . 163 35 48 17 358 3 101 jine země . 82 úhrnem . . 2698 4161 1776 751 V uvedených státech bylo státních dluho- pisů a efektů rakouských za 6850 mil., uher- ských za 2526 mil., úhrnem za 9386 mil. K. Na platební rozvahu rakousko-uherské říše má důležitého vlivu vystěhovalství. Dle výpočtů velkých bank a firem ob chodních bylo do naší řiše zasláno: 1. 1901 1902 1903 mil. korun vystěhovalci rakouskými . 52 60 76 uherskými . . . 56 78 85 dohromady . . . 108 138 161 K tomu musí býti ještě připočítány bez prostřednictví bank neb obchodních firem zaslané obnosy poštou. Poštovní poukázky ze Spoj. Obcí severoamerických do Ra- kouska vzrostly v r. 1903 na 30 mil. K, z toho připadá většina na zásilky vyste- hovalců. Odčítati se musí odliv kapitálů vystěhovalci z Rakouska. Náklady cestovní vystěhovalců z naší říše vypočítávají se r. 1901 na 36, r. 1902 na 49 mil. K. R. 1902 se vystěhovalo z Ra- kouska do Spoj. Obcí 206.011 obyvatel, jichž hotovost při přistání činila 15 mil. K. průměrně u 1 vystěhovalce 73 K 66 h. Vydání cizinců v Rakousku jsou zvlá- ště důležitá v lázeňských městech v krá- lovství Českém a v alpských zemích. Dle počtu cizinců v naší říši vypočítáno, že při

28

9414

průměrném vydání 15 K denně vydali v naší říši r. 1901: 61, r. 1902: 63 mil. K. V Rakousku umístěný kapitál cizích akciových společností se vypočítával r. 1891 na 149 mil. K; od té doby vzrostl do r. 1902 o 160 mil. K. Velkou účast mají v tomto podnikání cizé pojišťovny. Rozvaha našeho dopravnictví jest akti- vní. Přijmy dopravy průvozní činí 15 mi lionů K; dovozné domácích námořních podniků plavebních do ciziny činilo 60 mi- lionů K, po odčítání v cizině uhražených nákladů 30 mil. K. Saldo naší mezinárodni rozvahy platební se zvýšuje aktivami na- šich dráh a plavebních podniků o 45 mil. K. Mezinárodní tržba rakousko-uherské říše jest průměrně ročně akiivní 200 milionů K. Rakousko-uherské říše: oproti r. 1902 r. 1903 milionů K + 151 5 přívoz . . . . . . . 1871.8 + 198.5 vývoz . . . . . . . 2112.1 + 47.0 240.3 aktiva Z této aktivy připadá největší podíl Uhrám, jichž tržba plodinami, moukou, dobytkem a j. s cizinou i s naší polovicí říše jest velice aktivní. Proto má aktiva mezinárodní tržby naší říše poměrně mno- hem větší hospodářské důležitosti pro Uhry než pro naši polovici říše. Z rakousko-uherské říše bylo vyvezeno: r. 1903 oproti r. 1902 více o m ilio nůK 21 9 cukru . . . . . . . . 160-7 16 6 obilí . . . . . . . . 95 5 dobytka . . . . . . 111.9 13.8 . 2320 36.5 aj. dříví . .. Platební rozvaha rakousko-uherské říše takto se vypočitáva (aktiva +, pasiva —). celkem prů- r. 1892 1895 1900 1901 7892 mern až 1901 ročne mil. korun úroky a anuity —326 —327 —337 —350 —3347 — 335 tržba efekty . — 62 + 66 +103 +170 + 768 + 77 výdělek cizích spo- lečností — 8 — 8 — 4 — 2 — 78 —8 rozvaha tržební +237 + 81 +313 +287 +2009 + 201 platy válečného loďstva cizině . — 7 — 11 — 9 — 9 — 98 — 10 závody do- pravní + 30 + 36 + 42 + 45 + 375 + 38 vystěho- valství + 1 + 6 + 43 + 62 + 206 + 21 cestování cizinců + 40 + 40 + 53 + 61 + 469 + 47 aktiva . +320 +232 1 595 +630 +4069 + 4 .7 pasiva —403 —344 —350 —361 —3610 —361 saldo . — 83 —112 +245 +269 + 459 + 46 Toto saldo naší mezinárodní platební rozvahy arciť není naprosto přesným a úplným. V těchto výpočtech nejsou obsa- ženy závazky plynoucí z nezaložených po- hledávek obchodních a j., odliv movitého kapitálu výnosem statků, průmyslových a tržebních závodů, dopravních podniků, jež jsou v našich zemích v držení cizinců. Přiblíženo musí býti také k rozvaze tržby drahými kovy, jichž přívoz převý- šoval vývoz v r. 1892 o 132 mil., r. 1893 o 260 mil., r. 1895 o 57 mil. a r. 1901 o 132 mil. K. Přívoz těchto kovů byl oproti jich vývozu menším v r. 1900o 22 mil. K. Tržba tato byla v l. 1892 až 1901 pasivní 628 mil., průměrně ročně 63 mil. K. Velký přívoz drahých kovů v l. 1892 a 1893 vysvětluje se koupěmi zlata a stříbra ku provádění úpravy měny. V posledních letech je tato tržba normální.

Značná aktivnost platební rozvahy ra- kouské říše v desítiletí 1892—1901 jest po výtce výslednicí vývozu efektů. V po- sledních 3 letech byla také bez tohoto vývozu aktivní. Platební rozvaha naší říše dokazuje, že naše domácí oběžní jistina nepostačuje k plnění domácích hosp. úkolů. Z toho vzniklo již v minulých dobách trvalé zadlužení Rakouska cizině; proto toto zadlužení dosud vzrůstá; proto vzrůstají co rok investice cizé jistiny v Rakousku. Vláda spatřuje v aktivnosti naší meziná- rodní tržby, našeho dopravnictví, v rostou- cích vydáních cestujících cizinců a v postupu peněžných zásilek rakouských vystěho- valců příbuzným do Rakouska známky hospodářského vývoje, a pokládá, že za těchto poměrů jest naše monarchie hospo- dářsky dosti silnou, by mohla plnou měrou své závazky cizině plniti. Z těchto rozvah, při nichž arciť nebyl brán zřetel k rozlišování dle obou polovicí říše, vláda však přímo neodvozuje, že by již bylo lze beze všeho nebezpečí také přistou- pili k dokončení upravování měny zavede- ním placení hotovými. Karel Adamek.

Mají-li se zřizovati rolnické druž stevní pekárny? é jest záplava uherské mouky první a nejhorší ranou egyptskou našeho zemědělství: nebude nikdo popí- rati. Pp. pekaři nedodrželi loňskou svatojanskou úmluvu se zemědělci a mly- náři učiněnou a přímo ostentativně uher- skou mouku odebirají. Vidíme to n. p. v naší Chrudimi: „Spolek majitelů hospodářství“ obral si za úlohu z města uherskou mouku vypuditi. Učinil vše možné — a přece ze 34 pekařů a obchodníků moukou v městě sotva 18 ohlásilo, že odebírá jen mouku českou; ostatní trvají při mouce uherské! Rolnictvo na četných místech vypovídá boj až na nůž mouce uherské. — A mezi nejradikálnější a pro rolnictvo nejosvěd- čenější prostředky v boji proti uherské mouce náleží „zařizování družstevních rol- nických pekáren“. — Není podniku, který by se tak vyplácel a tak dobře osvědčo- val, jako zařizování závodů těchto! Když může bohatnouti pekař, proč by nemohlo dobře působiti družstvo, v uvážení, že jedná se především o zpeněžení a vyšší zcenění domácích výrobků. A také skutečně učinily již některé hosp. spolky dotaz k zeměd. radě: zdaž je zá- hodno zařizovati družstevní pekárny? Čes. odb. zeměd. rady odpovídá na otázku tu (oběžníkem z. d. 21./6. č. 9029.) následovně: „Zemědělcům nelze odepříti právo, aby sdružováním usnadnili si odbyt svého obilí a to i ve způsobu výroby a prodeje chleba. Ano, zemědělci jsou namnoze v zájmu se- bezachování vedeni k tomuto způsobu od- bytu obilí tam, kde pekaři domácí obilí. resp. mouku z obilí domácího, zanedbávají, používajíce mouky uherské. V případě ta- kovém jest zařizování rolnických pekáren nutným aktem sebeochrany a lze zařizo- vání podobných závodů jen schvalovati. Avšak tam, kde pekaři nepodporují sou- těž uherské mouky, nýbrž spékají mouku domácí, nespatřuje český odbor prospěch zemědělské věci v tom, aby rolnictvo vý-