ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 e2ade620-71e1-11dc-a2e2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
ALTO TextBloky — 22
#1 alto_textblock #1
9. září 1904. Císlo 249.
#2 alto_textblock #2
NARODN LISTY
#3 alto_textblock #3
Strana3.
#4 alto_textblock #4
—
#5 alto_textblock #5
stát, by pokračoval i při letošní katastrofěv této nevšímavosti a liknavosti, dodávaje, že by důsledky hrozící a neukojeně bídy přiměly lid k tomu, aby pohlížel na stát tak, jak zasluhuje. (Hllučná pochvala.) Delegát strany národně-sociální, tajemník Seidl potíral neméně prudce politiku Körbrovu, vysvětluje neochotu Körbrovu ke stavbě vodníc dráh okolností, že povolených 250 millionů v pokladně již nemá. Patrně — jak řečník tvrd — zmizely v pokladně válečné, pro niž za zá- pletky s Balkánem bylo třeba tehdá peněz. Vý- vody své skončil řečník za souhlasu shromáždě- ných appellem ne lid, aby domáhal se ochrany občanských práv svých všemi prostředky. Posl. Prášek jako zástupce českého odboru zemědělské rady připojuje se k vývodům řeč- níků předešlých a vítá zejmena, že při mani- festaci není rozdílu mezi přítomnými stranami. pněvadž — jak praví — podán tím důkaz, že krise v jednom stavu má vliv i na třídy ostatní, kdežto dříve snad s některých stran nevraživě hledělo se na organisační a stavovské požadavky rolnictva. Řečník přeje sobě, by mohutný projev shromážděných přiměl stát ke konání povin- ností vůči nejširším vrstvám lidu. (Výborně) Potlesk.) Po návrhu p. Krátkého z Ovčár přijata byla za bouřlivého souhlasu jednomyslně tato
#6 alto_textblock #6
ne- ch y- a- ak pu
#7 alto_textblock #7
resoluce.
#8 alto_textblock #8
„My, zástupci okresů brandýsského nad Labem a mělnického, jakož i zástupcové obei a korporací od Mělníka až po Brandýs nad Labem a vůbec voličové i obyvatelé letošním suchem krutě postiženého Polabí, shromá- žděni na veřejné schůzi lidu v Kostelci nad Labem dne 8. září 1904, vyslechnuvše zprávy poslanců a odborníků všech českých stran, usnášíme se o tomto slavnostním projevu: Veliká, katastrofě rovná pohroma stihla le- tošními snad bezprostředně dlouhýmia nebývalými parny přivozeným suchem větší čásť našeho království a zejmena žírné jindy kraje podél řeky Labe. Tato živelní po- hroma způsobila v celém hospodářském stavu a životě postižených, zejmena polabských krajin veliký, nedohlednými následky hrozicí rozvrat, i nastalo vážné nebezpečí, že z le- tošní, suchem způsobené této pohromy ne- jenom rolnictvu krutá tíseň vzejde, nýbrž že v jejích přímých i nepřímých, hospodářsky zjevných následcích také zemědělský i ostatní průmysl, jakož i všechna podnikavost za- chváceny a k nečinnosti odsouzeny budou a že dále nedostatkem podniků a objednávek všechno menší živnostnictvo. našich krajů do krise bude strženo. Ale nedosti na tom. Neodvratným postupem takovéto krise hrozí příšerně děsivá jistota, že následkem obee- ného uváznutí vší podnikavosti a tedy i ne- dostatku práce ve všech oborech, nastane v ši- rokých vrstvách lidu krutá nouze, spojená s čirým hladem, jehož předzvěsti už na všech stranách se objevují a jehož nedozírné ná- sledky každého myslícího člověka naplňují hrůzou. Této neodvratně hrozicí bídě a spo- lečenské katastrofé nedovede čeliti žádná snaha obcí, ani země, jež samy živelní po- hromou do kritického stavu strženy jsou, ježto poplatní síla lidu je zlomena, zde může pomoci a jest povinen pomoci jenom stát, jenož úsilovnou péčí býti má, aby ve vlastním zájmu svém hospodářským a společenským pohromám vydatnými pomocnými akcemi pří- trž učinil. Avšak pohromě takového roz- sahu, jakou letos celé Polabí stíženo bylo, nedá se odpomoci obvyklými u nás malými prostředky berních úlev nebo almužně po- dobných státních podpor, zde může pomoci jenom velký, hospodářsky zdravý prostředek: zjednání trvalého výdělku poskytnutím trvalé práce tistcům díla chtivým, velikým nějakým užitečným veřejným podnikem, jenž by také průmyslu, řemeslům a obchodu nový pramen příjmů otevřel. Za takovýto pak pro- středek považujeme především, ba na ten čas jedině: prováděn regulačnícha uplavňovacích prací na Labi, k nimž všechny zákonodárné i technické pří- pravné práce již jsou vykonány. Vzhledem k tomu všemu žádáme a vyzýváme vládu: 1. aby krutě postiženému rolnictvu a strá- dajícímu dělnictvu ku pomoci přispěla ode- osáním státních dart, jakož i poskytnutím přímých podpor a nezúročitelných zápůjček ze státních prostředků a 2. aby na odvrácení hrozící obecné, hla- dem provázené bídy bez prodlení zahájit dala náležitě již připravené regulační a uplav- ňovací práce na Labi. Městské radě v Kostelci jako svolavatelce ukládáme, by projev ten Vídni předložila a veškerá přání osobně tlumočila.) Projev tento, jak předseda ve svém doslovu konstatoval, bude zvláštní deputací dodán místo- držitelství, okresnímu hejtmanství v Karlíně. zemskému výboru, —radě zemědělské, exposi- tuře oddělení pro vodní cesty, obchodní komoře a Ústřední hospodářské společnosti, ve Vídni pak ministerstvu obchodu a ředitelství vodních Tím skončena zdařilá a významná tato schůze. Že jevil se o ni živý zájem po cel oblasti širého Středolabí, nasvědčují vřelé telegrafické projevy, zaslané městskou radou poděbradskou, kolínskou, posl. drem. Ullrichem jako předsedou komitétu Středolabského a ko- mitétem samým a j. v.
#9 alto_textblock #9
ces.
#10 alto_textblock #10
Schůze ve Slaném. Nouzová schůze okresu slán- ského konaná dne 8. září t. r. v lidové síni okresního domu za předsednictví p. Ant. For- mánka, starosty okresu a p. Václava Baňky. předsedy hospodářského spolku, přečetně inter- esenty navštívená, přijala jednohlasně po zprávě p. JUDra. Heřmana Janovského, stat- káře v Trpoměchách, hlučným souhlasem pro
#11 alto_textblock #11
vázené,
#12 alto_textblock #12
resoluci; „Sucho, jaké pamětníka nemá, stihlo naš vlast i náš kraj. Jrodné jinak nivy naše proměnily se v su chopar, ve kterém rostlina více nežije, potoky a prameny vysýchají, obilí neuzrálo, ale vedrem byvši spraženo, dává malou sýpku, otavy a druhé traviny jsou úpalem slunečním zničeny, ovoce zakrsalo neb opadalo, naši hlavní plodinu řepua brambory, hlavní potravu chudších vrstev lido- vých v zimě, vidíme každým dnem více životu odumírati a zanikati.
#13 alto_textblock #13
Úplná neúroda řepy a bramborů a násled- kem toho nedostatek řepních krků a řízků, krmiv to veledůležitých, sesiluje ještě nouzi o píci. K tomu přistupuje, že traviny letošního roku zaseté suchem umořeny byly, že takto i pro bu- doucí rok hrozí nedostatek píce, a že zá- nikem travin je pro příští rok ohrožen zdravý postup osevní střídavého hospodářství, jehož pod- mínkou právě pravidelné pěstění jetele jest. Nouze o píci nutí nás, dobytek na jaře za drahý peníz koupený, kterým jsme při dobré první seči mezery ve stavu dobytkářství doplňo- vali, za laciný peníz odprodávati, cenu mléka zdražovati — a jdeme následkem této nouze i vysokým cenám masa i vyšším ještě cenám mléka v zimě i na jaře vstřic, které pro nás při drahotě krmiv a slabém stavu dobytka budou sice bez užitku, ale které stíží v nemalé míře pod- mínky nejširších tříd lidových. Úbytkem dobytka zmenšená výroba hnoje, revněž i opozděná a nedostatečná kultura (pozdn podmítnutí strnišť a j.) oslabí pozemky naše pro budoucnost. Vyhlídky naše netoliko pro letošek, ale i pro další léta jsou neutěšeně zachmuřeny; dnešního dne nemáme ještě ani pole pro letošní osev ozim- ní připravena a nevíme ještě dnes, zda budeme ozimy — řepku jsme již nemohli — moci zaseti. Naprostý nedostatek bramborů se zdražením potravin stihne tvrdě všecky chudší vrstvy ná- roda, a bídu shladem vidíme na obzoru. Že touto neúrodou ztenčené příjmy země- dělstva ochromí také poplatní a kupní jeho sílu na míru nejmenší a že veškery třídy výrobní se zemědělstvem souvislé, zejmena živnostníci ven- kovští a dělníci zemědělští spolu poškozeni bu- dou, jest samozřejmo, a jestli se někdy neuznává správnost věly, že má-li sedlák, že mají všichni. cítí se bohužel dnes již v celých Čechách rub této věty — nemá-li sedlák, že nemá nikdo. Prostředky v mezích zákonů platných při této nebývalé pohromě našeho venkova, jako jest v základě platných zákonů odepsání daně po- zemkové, jsou malomocné a skoro bezvýznamné; neboť jakou pomoc to znamená pro nás, odepíše-li se nám při ztrátě polovice úrody na př. 30 zl. po korci obnášející, polovička daně na př. 1 zl. 25 kr. a co je nám platný odpis přirážek okres- ních a zemských — o odpisu obecních nedá se mluviti — když příjmy země, okresu i obce jsou skoro jedině na základě přímých daní a ze- jmena pozemkové vybudovány. To znamená, že se na jedné straně odepsa- nou přirážkou nám sleví, co se zase nám ne- vyhnutelně nutným zvýšením přirážek příštího roku k uhražení potřeb země, obce a okresu vezme. Mají-li tyto hrozné rány, které dopadají na nás zemědělce a souvislé s námi třídy výrobní, poněkud zmírněny býti, musí stát pomocnou rukou důrazně zasáhnouti a sice i v zájmu nás zemědělců i v zájmu širokých vrstev lido- vých, i v zájmu svém vlastním, neboť i jemu jednati se musí o to, aby nedal za- jíti na dlouhá léta tomuto nejbez- pečnějšímu zdroji svých příjmůa základu národníbo blahobytu. Vyslovujíce souhlas svůj s některými opa- třeními státní správou již učiněnými, zejmena se zákazem vývozu píce, po němž jsme také za včas, ještě před jeho vydáním, prostřednietvím našeho hospodářského spolku u ministerstva iu zemědělské rady volali, projevujíce také v pod- statě souhlas svůj s peticí agrárního sdružení v záležitosti té na říšskou radu podanou, stano- víme požadavky své v obecném zájmu státu, ná- roda a stavu zemědělského taktot 1. Veškerá pozemková daň budiž mimo u velkostatků s katastrálním výnosem vět- ším než 8000 K pro letošek úplně odepsána, při- rážky fondové, na tuto daň vypadající, od státu příslušným právnickým osobám jako zemi, okresu atd. zaplaceny; rovněž budiž daň výdělkov pachtýřům pozemků plně slevena, daň výdělková pak ostatním třídám výrobním se zemědělstvím souvislým, zejmena venkovským živnostníkům. poměrům přiměřeně snížena. Vymáhání dlužných daní tuto uvedených budiž po čas trvání nynější pohromy zastaveno. 2. Budiž finanční hospodářství samospráv- ných korporací jako jsou země, okres, obec po- staveno na širší základ, nežli jsou přímé daně zejmena pozemková daň, ježto sleva pozemkov daně při nedostatku jiných příjmů těchto korpo- rací pozbývá svého významu pro ty, jimž sle- vena, poněvadž úbytek příjmů tak nastalý must býti uhražen zvýšenými přirážkami příštího roku; pro letošek buďtež státem, jako již shor žádáno, království českému nahra- ženy slevené přirážky na pozem- kově dani, rovněž okresům sleven přirážky okresní a v pozoruhodných pří- padech buďtež státem podepřeny v tomto směru i obce. 3. Rolnictvu pohromami živelními nejcitel- něji stíženému, budiž státem poskytnuta přímá podpora, zejmena nezúročitelné zá- půjčky. 4. Budiž státem poskytnuta nezúročitelná neb nízko úročitelná zápůjčka okresním ho- spodářským záložnám, by tyto mohly laciný úvěr hospodářským družstvům neb přímo rolníkům dávati; rovněž nechť hradí stát bud zcela neb aspoň částečně úrok ze zápůjček které zemská banka z příčiny letošní živelní po- hromy okresům a obcím poskytne. 5. Podpora státní i zemská, kterou rozděluje zemědělská rada, budiž pro příští rok náležitě zvýšena. 6. Stát i země nechť zahájí ú čelné stav- by z nouze (meliorační práce, úpravu bystřin, stavby drah, c. k. státních budov) a nechť vydat- nou subvencí podporují tak okresy a obce, jež by podobné stavby zahájily, a budiž takto obživa ne- majetným vrstvám lidu opatřena. 7. Správa vojenská, státní, zemské i okresn ústavy nechť nakupují zemědělské výrobky je- dině u rolnictva, zejmena u hospodářských druž- stev, jiné výrobky u živnostenských společenstev. obchodních gremií a pokud možno u střednícha drobných živnostníků. 8. Zemské, okresní a obecní ústavy peněžní nechť chovají se při vymáhání úroků a splátek co nejšetrněji. 9. Sazby železniční na dopravu krmiva, ste liva i hnojiva buďtež sníženy o 50%%, taktéž cena soli dobytčí. 10. Clo na kukuřici budiž po dobu trvání dnešní hospodářské pohromy zrušeno. 11. Hospodářským lihovarům budiž dovo- leno zpracovati letošní kontingent až příštího
#14 alto_textblock #14
roku s tou podmínkou, že brambory, příslušným hospodářstvím produkované, přejdou do širokého konsumu a nebudou lihovarům jiným za účelem zpracování na lih prodány; tím zabrání se ne- mírnému stoupání cen bramborů. 12. Stát nechť poskytne okresům podpory na opatření semen, zvláště pak setby bramborové, by tyto mohly ho- spodářským dělníkům, kteří pole od hospodářů na brambory dostávají, jakož i malým rolníkům za levný peníz brambory na semena prodávati. 13. Veškerá právnická jednání, vzniklá z dů vodů akce pomocné, buďtež prosta kolků a po platků. 14. Konečně žádáme, aby vzhledem k da- lekosáhlým a bohužel léta trvajícím důsledkům letošní pohromy hospodářské s celou silou a dů- razem veškeré sbory k tomu povolané, hlavně však stát, chránily práva a zájmy stavu zeměděl ského, tak zejmena při obnovování smluv celních a rakousko-uherském vyrovnání, zvláště však, aby úmluvy s vládou uherskou, posud ovšem pro nedostatek zákonného schválení neplatné, týkajíeí se dovozu cukru do Uher, hlubokou měrou zájmy našeho cukrovarnictví a řepařství poškozující celní svazek rakousko-uherský prolamující, zru
#15 alto_textblock #15
šeny byly-
#16 alto_textblock #16
Sokolský slet v Čáslavi. Z Čáslavi, 4. září.
#17 alto_textblock #17
(Původní dopis »Nár. Listů«.)
#18 alto_textblock #18
Po osmé vystoupila sokolská župa „Havlíčkova“ před veřejnost, aby dokázala, že vědoma jest si určení svého v životě národa českého. Čestným svým vy- stoupením a vážnou skvělou prací na cvičišti ziskalo Sokolstvo mnoho nových přátel, kteří sice nikdy na stranu nepřátel se nestavili, ale přece nemohli se od- hodlat vstoupiti v řady mužů, jichž heslem: stateč- nost a kázeň! Osmý tento slet župy „Havlíčkovy“ byl nejskvělej z dosavadních. Hold města našeho každého přítom- ného Sokola velice překvapil. A vše to nebylo stro- jené a připravené, vytrysklo to ze srdcí upřímných. V sobotu dne 3. t. m. odělo se město naše v háv slavnostní. Se všech téměř domů vlály mohutně prapory. Slavnost sokolská zahájena téhož dne večer slavnostním představením v Dusíkově divadle, uspo- řádaným obětavou naší Ochotnickou jednotou. Dům byl vyprodán, nálada slavnostní. V hudebništi zaujala místo část kapely Sokola kolinského s kapelníkem br. Fr. Kmochem, jež program zahájila slavnostní ouverturou. Potom na vyzdobeném jevišti poprsími Tyrše a Fügnera s náležitým porozuměním přednesl proslov z péra Kaminského br. dr. K. Tesař, načež následovalo skvělé představení, k němuž režisér br Jos. Skřivánek zvolil výpravnou a obtížnou veselohru „Sedlák svým pánem“, již pro české jeviště upravil Jar. Vrchlický. Veškeré úlohy sehrány dokonale a procítěně. V nejlepší náladě odebralo se obecenstvo z divadla do místností besedních, kdež následoval zdařilý kon- cert sokolské kapely. Druhého dne o 7. hodině ranní zahájeny na místě slavnostním — dětské hřiště — kdež zřízeno pěkne cvičiště s nákladnou tribunou, sokolské závodyu přítomnosti soudců a četných přátel Sokolstva, o 10 hodině zkouška společných cvičení ženských odbor a členstva při hudbě. O 2. hodině shromažďovalo se Sokolstvo na so- kolském cvičišti v Husově třídě, odkud o půl třetí za zvuků hudby vyšel malebný průvod sokolský, v němž mimo jmé kráčeli i předseda České obce sokolské b JUDr. Jan Podlipný z Prahy, náčelník Č. O. S. br. dr. Vaniček Jindř., členové vítězící v Arrassu a veliký počet jednot sokolských i jednotlivých sokolských hostí. Členky ženského odboru Sokola ozdobily kyti- cemi prapory, načež k radě městské a zástupcům okresu, shromážděným na balkoně radnice, promluvií župní náčelník br. Ant. Mölzer z Kutné Ilory vřelou řeč, jejž myšlenky vtěleny byly zvláště ve slova: Právě zde v Čáslavi tím více připomínati musíme sobě naše zásady, neboť nalezáme se v místě, kde odpočívaly ostatky prvního demokrata Jana Žižky z Trocnova, který byl prvním Sokolem již v tehdejších dobách. My musíme cíle jeho sledovati, jakož i, jdouce za velikými myšlenkami našich zakladatelů, pracovati musíme k tomu, aby každý Čech nabyl toho přesvěd- čení, že on jest pánem samostatným ve své domovině. Výborně!) Slova ujímá se pak okresní starosta a starosta města br. JUDr. Jan Zimmer, jenž poděkovav za so- kolský pozdrav jménem okresního výboru čáslavského i jménem veškerého občanstva města našeho, pokra- čoval: Vítám a zdravím vás ve středu, staroslavného, bohatou historií slynoucího města, na místech, kde druhdy se konali zemští sněmové, na nichž předkové naši samostatně se radili a usnášeli o předůležitých záležitostech našeho nedílného království. Vítáma zdravím vás, bratři Sokolíci, jakožto zástupce a prů- kopníky svobody občanšké, jakožto bojevníky za my- šlenku rovnosti a bratrství. (Výborně, výborně!) Vítám a zdravím vás jako pravé jádro a pevný základ ve- škerého národního a společenského života, jako tmel veškeré národní organisace naší. Zdravím vás, drazí bratři, kteří v mysli vlast, v srdci smělost, v paži sílu máte, kteří paže své tužíte, duchem sílite a k metě zakladatelů myšlenky sokolské, Fügnerem a Tyršem jasně vytčené, vytrvale a neúmorně spějete. (Výborně!) Zdravím a vítám vás, drazí bratři, kteří s ostalními Sokolíky šíříte slávu a čest jména českého nejen po vlastech českých, ale i daleko za hranicemi, ba i za oceanem a kteří získáváte jemu upřímných přátela příznivců u sympatické nám Francie, ale i u celého vzdělaného světa. (Výborně! Sláva jim!) Přeji vám, by řady vaše rostly a mohulněly, by myšlenka so- kolská nalezia půdy a ohlasu ve všech koutech a vrstvách vlasti naší. Pakli myšlenka sokolská pro- nikne do nejširších, ba všech tříd lidu českého, pak nebudeme se musit strachovati o své bytí a žití, pak nájezdy všech našich nepřátel, jmenovitě bouřné vlny stále víc a více ohrožující nás germanisace rozrazi se o naše lebky a hradby národní, pak konečně snad domůžeme se samostatnosti a samosprávy královstv českého. (Výborně! Výborně! Této myšlence, jmenovitě tomu, aby Boj za práva národa našeho v brzku a šťastně byl dobojován, aby myšlenka sokolská vždy více a hlouběji pronikla do veškerého lidu českého a vždy mocněji se šířila, přátei a přízniveů nabývala, volám z hloubi srdce upřímno „Na zdarl Bouřlivý souhlas ozval se ve shromáždění, je volá: „Na zdar, výborně!“ Hudba hraje národní naši hymnu „Kde domov můj“, všichni obnažují hlavy sve a pod dojmem pravé této sokolské řeči pějí velebné sloky naší české písně. Potom za zvuků svižných pochodů oral se průvod náměstím, u pomníku Jana Žižky stanul. Zde na stupních pomníku promluvil župní starosta br. MUDr K. Tesař. Vylíčiv význam Žižkův pokračoval: To nepřátelství, ta nenávist, ta zášť, které za doby Jana Žižky vedla křižácké voje do Čech proti Čechům, t přežila celá století a není dnes menší, než za doby teh- dejší. Jako za oné doby poraziti, zlomiti, vyhubiti chtěli předky naše, tak by rádi titěž nepřátelé porazili, podrobili a utlačili nás za příčinou nezkrocené své vládychtivosti, aby rozšířiti mohli panství své nad krásnou a požehnanou vlastí naší. (Tak jest! Výborně!) I my vedeme dnes boj, zápasíme za nejdražší a nejsvětější statky každého národa, za národnost, svo- bodu a neodvislost vlasti. Máme-li v boji tom zvítěziti musime si osvojiti vlastnosti husitských předků svých totiž statečnost, udatnost a obětavost, srdce naše musí býti naplněna nadšením, přísným přesvědčením pro ideály a snahy své a konečné vítězství nás nemine, jak neminulo jich. Představitelem těchto skvělých vlast- ností, nejznamenitějším a neslavnějším mezi Husity byl zajisté veliký vůdce jich Jan Žižka z Trocnova vojevůdce nikdy neporažený, nikým nepřemožený, ve- liký Čech, veliký charakter, veliký vlastenec. Uctivajíce dnes památku jeho klademe před po- mník jeho tento věnec se slibem, že za příkladem bratra Jana Žižky hájiti a brániti budeme vlasť prot každému nepříteli, že hájiti budeme neodvislost, čes a svobodu národa třeba s nasazením vlastního života Památce Bratra Žižky, tohoto prvního českého Sokola. budiž věčná sláva
#19 alto_textblock #19
Po této řeči provolána bouřlivá sláva a „Na zdar“ hudba pak zanolovala píseň „Hej Slované“. Na stupně pomníku položen věnec z národních obětin. Potom dal se průvod na cvičiště. Obrovské proudy valily se na místo slavnostní. Veškerá sousední města četně tu zastoupena, nejvíce Kutná Hora, Kolín, Goičův Jeníkov, Cholěboř, Německý Brod, Přibyslav, Světlá, Žlepy, Ronov a j. v. a veškeré vůkolní dědiny. Po krátkém odpočinku vykročila na cvičiště řada paní a dívek, ženský to odbor Sokola z Čáslavi, Kutné Hory, Kolína, Polné, Přibyslavi, Chotěboře, Vrdua Žleb. Tyto za zvuků hudby provedly zdařilá cvičení jež řídil bratr Holan z Čáslavi. Dříve než přistoupeno ku prostným, velice kom- plikovaným cvíčením, oslovil bratry a obecenstvo sta- rosta České obce sokolské br. JUDr. Jan Podlipný z Prahy, který před 11 léty při župním cvičení v Čá- slavi konaném taktéž byl zde vítaným řečníkem. V řeči plamenné poukázal na důležitost tělocviku a slovy ze srdce k srdcím nabádal veškeré vrstvy občanské by staly se členy tělocvičných jednot, jež vedle silných paží vychovávají charakter, poctivost a mužnost. Řeč stále provázena bouřlivým souhlasem a po skončen dlouhotrvajícím potleskem. Členstvo přistoupilo k prostným cvičením, jež provedlo znamenitě. Cvičení ta řídil župní náčelník br. Ant. Mölzer z Kutné Hory. Následovalo cvičení dvaceti družstev na nářad i různá jiná ještě cvičení. Veškerá cvičení ta ukázala dokonalou práci v tělocvičnách. Po skončení oznámena jména vítězů při dopoledních závodech; jsou to bratřit I. Stanislav Podhrázský z Přibyslavi; II. A. Šebánek z Kutné Hory; III. Jan Kruliš z Čáslavi. Po cvičení, které již za značného soumraku skon- čilo, rozproudil se veselý život na cvičišti. Jaká účast byla, lze pozorovati z toho, že za vstupenky na místo slavnostní vybráno na 1000 K, ač členové jednot so- kolských měli vstup volný. Velice obléhán byl buffet. kavárny a hostince, kde vévodily dámy a dívky, jež mají o buffet ten i kavárnu velikou zásluhu. Byly t dámy: velect. pí.: Anderlová, Bělohradská, Fialová Hayerová, Hrušková, Jablonská, Kafková, Kollerová. Slavíková, Skřivánková, Tesařová; slečny: Bokova. Brunelíkova, Fleischhansova, Jablonských, Horákova (z Prahy), Spěvákova, Teringrova, Vančurova Volfova. Slavnost zakončena večer v Dusíkově divadle vě nečkem.
#20 alto_textblock #20
Otázka stavby českých ústavů uni- versitních na pozemcích slupských (Audiatur et altera par s.) Sděluje dr. Vincenc Strouhal, t. č. rektor české university Karlo- Ferdinandovy. Letošním jarem mělo se určitě začíti se stavbou českého fysikálního ústavu na pozemcích slupských. Avšak nezačalo se, a sotva lze dou- fati, že se letos vůbec začne. Vysvětlení nového tohoto průtahu stavby, o niž se již jedná přes 20 let, podávají články uveřejněné v těchto li- stech dne 13. května („Než bude pozdě...“.) dne 26. srpna („Otázka staveb na pozemcích slupských“) a nejnověji dne 4. září („Slupské pozemky“). Jsem autorovi článků těchto vděčen, že jednání, vedené dosud v úkrytu četných ko- misí, přivedl na veřejnost. Proti stavbě fysikálního ústavu — a zárove parallelního ústavu druhého pro mineralogii, mathematiku, mathematickou fysiku a meteoro- logii — zvedl se odpor, činí se námitky, jichž stručný smysl jest: stavbou těchto ústavů utrpí škody porodnice a zejmena nalezinec po stránce hygienické. Jest pravda, mnohé ústavy vědecké nebo bumanitni nebývají hygienicky sousedstvím při- jemným. Přikladů uváděti netřeba. Ale ústavy o jichž stavbu se jedná, nebude dojista ani nej přísnější hygienik k nim počítati. U těch není žádného kažení a otravování vzduchu plynya výpary nepříjemnými neb i přímo škodlivými. žádného znečišťování vody, žádného nebezpečí nákazy bakteriemi a pod. Fysika experimentální i mathematická, ne méně mineralogie, mathe- matika a meteorologie svými pracemi neublíží ni- komu. Ba ani větších bytů, z nichž by zkažený vzduch do okolí přicházel, v ústavech těch ne- bude; neboť přednostové českých ústavů uni- versitních nemají v ústavech bytů naturálních žádných. Menší byty budou jen pro sluhy a ně- jaký ten pokojík pro assistenty. V tom všem tedy nač z pravidla každý pomýšlí, když se mluv o hýgienických závadách, zde závady opravdu nebude žádné. Ale hygienikové namítají: oba ty ústavy, jak se projektují, ujmou nalezinci a porodnici světla a vzduchu; proto nechť se oddálí od schválené již stavební čáry nejmén 10 metrů dále, do parku, kde místa je dosti. Čtenáři, kteří nemají tušení, jak rozmanité fase prodělaly projekty vědeckých ústavů na pozemcích slupských od roku 1894, kdy tyto pozemky byly zakoupeny, soudili by, že onen požadavek je velmi účelný a pro ony ústavy vědecké i humanitní velmi výhodný — zejmena když pro ustoupení je místa nadbytek. Vždyt také fysikální ústav nemá žádného zájmu tlačiti se v blízkost nalezince. Překáží-li fysikální ústav svou frontou 38 metrů, při výšce 16.7 metrů nalezinci, překáží naopak nalezinec svou frontou 130 metrů, při výšce (k hlavní římse) 18.5 metrů, mnohem více fysikálnímu ústavu. Zde však leží celé těžiště otázky. Onen požadavek vrací se k fasi již překonané. To vše zde již bylo. Dle projektu — jenž byl v pořadí druhým hlavním — měl na hořejším pásmu pozemků slupských, jež jsou svou pěknou, vysokou po- lchou velmi výhodné, býti umístěn jeden ústav český a naproti němu jeden ústav německý. Oba ústavy, jež se projektovaly do osy budov po- ležených v pásmu středním a dolejším, tudíž šikmo k ulici ke Karlovu, měly od stavební čáry této ulice míti střední odlehlost přes 25 metrů. Plány byly do podrobna hotovy. Ústav německý měl obsáhnouti fysiologii, vedle níž čásť parcelly zůstala reservována, ústav český fysiku experi- mentální a mathematickou, mathematikua meteorologii. Když však se již mělo ke stavbě přikročiti, kopány na zkoušku základů sondy. Tu se ukázalo — což v té míře nikdo neočekával — že hořejší terrain jest pro stavby vůbec ve- lice nepříznivý. Jest to násyp do úžla- biny, jež tu dříve bývala. Půda je sypká, drobivá. drtí se pod rukama. Základů poněkud dobrých lze obdržeti teprve ve hloubce 12 až 15 metrů. Stavěti na těchto místech, značí tedy zakopati téměř 4 poschodí do země. Co to pro náklad stavební znamená, porozumí každý. Proto mini- sterstvo celý projekt, ač byl do podrobna vypra- cován, tak že i návrhy pro vnitřní zařízení již byly předloženy, z avrhlo a uložilo vypracovati projekt nový. Poněvadž pro český ústav fysikální byla vysoká poloha velmi výhodnou a pro ústav meteorologický nezbytnou, usiloval jsem vše- možně, aby hořejší pásmo bylo pro české ústavy zachováno. Ustoupil tedy německý ústav fysiolo- gický doleji do pásma středního kde dnes již jest vystavěn. Český pak úslav byl rozdělen ve dva malé, aby bylo možno oba po-
#21 alto_textblock #21
šinouti více vzhůru směrem k ulici ke Karlovu, kde jsou základy dobré. Žádá-li se tedy dnes, aby oba tyto ústavy byly pošinuty zpět, žádá se návrat k fasi již pře- konané, žádá se, aby se ústav fysikální stavěl jakoby o šesti resp. sedmi poschodích, z nichž čtyři přijdou do země, dvě pak — a západněji, v dolejší části tři — nad zemi. I kdyby vláda pro ústav tento — a tudíž i pro ústav druhý parallelní — náklad měrou velmi značnou zvý- šený povolila, nemohl bych z důvodů odborných s tím souhlasiti. Laboratoře fysikální nelze za- řizovati na věžích. Proto jsem protokollárně — v souhlasu sp. děkanem fakulty filosofické — dal projev svůj, že souhlasím s oddálením budovy, ale jen potud, pokud by se ústav neoctl v onom bezedném teriainu, čímž by dosavadní projekt byl ohrožen. Technikové dali své dobrozdání v tom smyslu, že lze ustoupiti jen o 21/2 metru. Ministerstvo na tuto změnu přistoupilo. To byla tudíž koncese za daných poměrů — bohu- žel — jedině možná. Ředitelství nalezince tato koncese neuspo- kojila. Trvá na oddálení značně větším. Zemská zdravotní rada pak podporuje jeho požadavek. Tím však obě instance — zdali vědomě, nevím — celý stavební projekt ohrožují. Nebot kdo ví, jaké přímo boje nutno sborům profes- sorským často vésti s ministerstvem vyučování — číli vlastně financí — o každých tisíc korun, jež se vyžadují pro účely vědecké, ten pochopí, že ministerstvo financí — i kdyby oněch námitek odborných nebylo — nedá (abych mluvil slovy v čísle 244. těchto listů citovanými) „ufopiti ohromné sumy do bezedných základů českého fysikálního ústavu“ — a tím též onoho druhého ústavu parallelního. Otázka tedy jest: buď se ústavy budou stavěti dle koncese již učiněné — anebo se na hořejších pozemcích slupských s ta- věti vůbec nebudou. Ale pak kde? Všechny jiné parecelly na pozemcích slupských jsou zadány. Má se snad hledati v assanací — někde u mostu eísaře Františka Josefa, kde je- diné bloky jsou ještě nezadány?! Pro procházku studujících odtud až na Slupy, kde by byly ostatní české ustavy přírodovědecké, z nichž bo- tanický a chemický již jsou vystavěny, byla by to distance velmi vábná! Vzhledem k takovémuto stavu věcí je nutno vrátiti se k předmětu všech těch obtíží a polo- žiti otázku: jsou opravdu ony závady hygienické, jež stavbou českých ústavů vědeckých vzniknou pro nalezinec, tak vážné, jak tvrdí ředitel tohoto ústavu a dotvrzuje i zemská zdravotní rada? Vůči autoritě tohoto sboru bude mi snad — poněvadž jde o otázky vzduchu a světla, tudíž čistě fycikální a meteorologické — do- vcleno pronésti zde též soud vlastní. Vytkněme především jednu věc samo- zřejmou. Rozumi se samo sebou, že pro každý dům jest výhodnější a příznivější, když v ulici sebe širší jest naproti park, než když tam jest dům jiný — již vzhledem k pěknější vy- hlídce. O tom tedy není sporu. Ale o to se též nejedná! Nalezinec byl — nedávno — postaven na místo, kde v okolí byly projektovány ulice. Nemůže tedy překvapiti, když se tyto ulice mají vskutku vybudovati. Kdyby tím opravdu vznikla vážná hygienická závada, byli by jistě hygienikové svého času z vlastní ini- ciativy na to upozornili, aby se ústav tam ne- stavěl, nýbrž na místo volnější. Počitati parcelly za ulicí do terrainu ústavu — jako se děje v čísle 235. ze dne 26. srpna — by bylo možno, kdyby se tyto parcelly byly pro ústav reservovaly. Také by zemský výbor ulici ke Karlovu — jež byla městem projektována na 19 metrů — byl nezůžil na 16 metrů — proti čemuž také nebyly námitky odnikud (pokud mi známo) učiněny. Tím jest již podán důkaz nepřímý, že ona závada, o niž se jedná, není tak vážnou, jak se nyní Dá se však vésti též důkaz přímý. Dlužno totiž upozorniti, že se nejedná o vystavění budov těsně k sobě přiléhajících, jak to v našem městě jest pravidlem, tedy nikolio hradbu domů, jež vskutku brání vzduchu i světlu přístup. Oba ústavy budou, dle nynějšího pro- jektu, od sebe i od sousedních budov (porod- nice a chorobince) odděleny širokými uli- cemi, kteréž ústí přímo do parku. Při větrech západních bude těmito ulicemi prouditi vzduchu nadbytek, rovněž také jiho- a severozápadních, kde jedna komponenta proudění vzduchového přímo jde ulicí ke Karlovu. K tomu přistupuje vysokápolohaulice, od níž jde svah dosti prudký směrem západním a zejmena jižním. Co se pak týče újmy na světlc přímém, slunečním, dlužno uvážiti, že projektované ústavy leží na straně od -nalezince západní, od porodnice jižní; ale zde jest odlehlost velmi značná, tak že přímý stin nastává jen v hodinách velmi ranních nebo pozdních večerních. U nalezince přichází slunce kolem 11. hodiny, stíny obou budov vrhají se po- dél ulice ke Karlovu, tedy podél nalezínce; te- prve průběhem odpoledne dopadá stín do přízemí nalezince a v hodinách pozdějších, kde jest již slunce nad západem, do místností prvníhoa druhého poschodí. V létě, kde je slunce vysoko, jsou poměry příznivější; v zimé ovšem méně, ale zde bývá počet dnů slunečních vůbee skrovný. Dlužno dále uvážiti, že při ustoupení dosud koncedovaném bude faktická distance nalezince a fysikálního ústavu činiti 231/2 metrů — což jest šířka ulice Mikulášské (24 metry) v assa- naci, která jde téměř v témže směru jako ulice ke Karlovu. Avšak v ulici Mikulášské jsou po obou stranách domy čtyřpatrové, těsně, jako hradba, jeden vedle druhého, kdežto v ulici ke Karlovu oba ústavy české budou na straně na- lezince míti jen dvě poschodí. A přece se ulice Mikulášská pokládá za nejkrásnější a nejzdra- vější v assanaci; ostatní ulice v assanaci pro- jektované, mají šířky jen 20 metrů, většina jich však ještě méně. Lze vzhledem k tomu všemu opravdu věřiti, že by při mnohem příznivější si- tuaci v ulici ke Karlovu vznikaly v ážné závady hygienické? Myslím, že obavy tyto jsou upří- lišněné. Řoditelství nalezince má ovšem na zřeteli jenom zájmy svého ústavu a hájí je s energií všeho uznání hodnou. Rovněž zdravotní rada. Tato podala votum jednostranné; k záj- mům české university nebylo přihlíženo. V tom nemá býti výtky žádné, to nebylo jejím úkolem. Avšak instance rozhodující nesmí upadnouti v tutéž jednostrannost. Touto instancí jest c. k. místodržitelství a v cestě rekursní c. k. ministerstvo vnitra. Místodržitelstv
#22 alto_textblock #22
tvrdí.