#1
alto_textblock
#1
Strana 4.
#2
alto_textblock
#2
NÍRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
22. září 1901.
#4
alto_textblock
#4
Císlo 262.
#5
alto_textblock
#5
Různě zprávy.
= Čtyři paní presidentky. Jmenem fra
couzských žen uvítaly ruskou carevnu čtyři man
želky mužů, stojících v čele representace republiky
jsou to čtyři paní presidentky a sice paní Loube
tová, choť presidenta republiky, paní W aldelck
Rousseauová, choť presidenta ministeria, pan
Falliresová, choť presidenta senátu a pan
Deschanelová, choť presidenta sněmovny. Pan
Loubetová je ctihodná a velmi rozlomilá dáma
jež si horlivě všímá veřejného života. V zímě skor
denně navštěvuje v průvodu pí. Combarienové a
Henry Pouleta, chefa zvláštního sekretariátu presi-
dentova, dobročinné a vychovávací ústavy, o jich
organisaci a rozkvět se velmi zajímá. Zejmen
útulny, vychovatelny, dětské nemocnice mají v paní
Loubetové velkou příznivkyni. Paní Loubstová je
známa svou dobročinností a bývá obléhána státe
množstvím prosebníků. V paláci presidentově jsou
velmi spokojeni s nynější vládkyní, která je vlídná
a prostá. Paní Falliěresová, manželka presi-
denta senátu, je rovněž starší dáma velmi prostého,
patriarchálního způsobu života. Paní Fallie-
resová a její sličná dcera učinily z nádherného
paláce Luxemburgu, obklopeného krásným parkem
přívětivé středisko nevelké vybrané společnosti. Dámy
presidenta senátu málo se objevují v divadlech
salonech a paní Falliresová není valně známá. Z
velkých officiálních slavností sedává paní Falličre-
sová po pravici presidenta republiky, s nímž se živě
baví. Jinak nevyhladává tato dáma příležitost hráti
nějakou roli politickou. Paní Waldeck Rous-
seauová je mladistvé sličná přes to, že předčasně
bělají vlasy, bohalě vroubíci jeji jemný obličej. Man-
želka ministr presidenta je vlělená gracie a ele-
gance. Její chic a dokonalá distingovanost snoubís
s vybraným duchem, má velkou zálibu v umění
Zajimavo je, že někteří tvrdí o ni, že nemá zalí-
bení v politické situaci svého manžela, kdežto jin
naopak vycitují, že jen její velká ctižádost přiměla,
aby Waldeck-Rousseau se vrhl do politického života
Paní Paul Deschanelová je nejmladší, nejroz-
tomilejší a nejsličnější ze člyř presidentek. Jako její
mladý muž vyníká nejrozlomitejšt uhlazeností a do
konalou elegancí, lak ona okouzluje každého svou
usměvavou gracií a svou duchaplností. Personál pa-
láce burbonského, všichni úřadníci a zřízenci, pod
řízení presidentovi sněmovny, zbožňují prostou
veselou paní Deschanelovou,
= Pohřeb blekupa Šterka konal se v Terstu
včera dopoledne za obvyklých obřadů a vejiké slávy
a neobyčejného účastenství obyvatelstva. Zúčastnili
se místodržitel hr. Goess s místodržitelským gremiem,
přednostové všech občanských úřadů, bripádník g. m.
šl. Conrad se stavebními vrchními důstojníky vojen-
skými a námořními, terstský podesta, obecní zastu-
pitelstvo koperské, zastupilelstvo obchodních komor
dopravních a bankovních ústavů. Pohřební průvod,
po jehož stranách tvořili přístavní lodivodi, námoř-
níci rakouského Lloydu a členové bratrstev špalír
bral se od biskupského paláce hlavními ulicemi mě-
sta, v nichž podle vojenského špaliru tisnily se husté
davy lidstva, k basilice sv. Justa, kde sloužena
slavná mše. Dlouhá řada vozů doprovázela pohřební
průvod na liřbitov svc-anenský.
Příhoda arcivévody Bodřicha. Z Pešti.
21. září, »Budapesti Hirlap« sděluje: Arcivévoda
Bodřich vyšel si s nadlesním Dokupilem a dvěma
jinými osobami na hon. Náhle objevili se tři pytláci
a vystřelili někotikrát nia na dlesní ho.
jenž zůstal ale nezraněn; opětoval rány,
ale netrefil žádného z pytlákův. Pytlákům poda-
řilo se uniknouti. Jedna kule jimi vy-
střelena prorazila rukáv arcivévody.
kterýž sám ale zůstal rovněž nezraněn.
= Ve vodopádech niagarských. Z Nov
Yorku se telegrafuje, že miss Mond WiHlardova jež chtel
v sudě proplocti vodopády niagarskými, udusila se
v něm. Mrtvolu její pomohl na břeh doslali Graham,
jenž před měsícem byl sťastně vodopády prop'ul.
= Mor. Batavský přístav prohlášen úřadně za
nakažený morem.
= Tejný rada Sicberer, professor na mni-
chovské universitě, zemřel v noci na včerejšek
v Mnichově ve věku 62 let.
= Asi 100 lidi přišlo k úrazu — mezi
nimi tři k těžkému — o průvodu, jenž konal se ve
čtvtrtek v Chicagu na památku presidenta Mac
Kinleje.
#6
alto_textblock
#6
Dramatické umění.
+ Z kanceláře Národního divadla. Dne
odpoledne hraje se Capusova veselohra »Manže-
lové paní Leontiny« s pí Benoniovou, pp.
Seifertem a Sedláčkem v hlavních rolích; večer vy
stoupí pohostinsku primadona dvorního divadln
v Darmstadlě slč. Anna Slavíkova v Gounodově
opeře »Faust a Markétka«. Operu řídí kapelník
p. Anger, druhou titulní roli zpívá p. Pták. Na zejtřek
jest ustanovena Smetanova »Prodaná nevěskae,
jejíž představení navštíví pařížský dirigent p. Colonne,
vřelý přítel a energický průkopník české hudby ve
Francii. Slovutný dirigent Jules Edouard Co
lonne, jenž řídí již pozejtří v Národním divadl
symfonický koncert francouzských skladeb, na jehoi
programu jsou díla Ed. Lala, II. Barlioza, G. Bizeta
C. Francka, Alf. Bruneaua a C. Saint Sačnsa. Z
znamy pro tento koncert, v němž působiti bude též
člen Českého kvarteta p. Oskar Nedbal, přijímajís
již teď u denni pokladny. — Na středu jest určena
první reprisa Ernstovy veselohry »Flachsma nn
vychovatele; téhož dne odpoledne o lidovém
představení hráti se bude veselohra »Přítěž« o
Boženy Vikové-Kunětické, Ve čtvrtek opakovati se
bude Dvořákova opera »Salma sedlák«, v pátek
Ernstův »Flachsmann vychovatel.« V so-
hotu večer hráli se bude Smetanova »Libuše«,
v neděli Shakespoarova tragedie »Romeo a Julic.
Činohra uvede teď na scěnu nově sludované reprisy
Ibsenovy »Nory« a Šamberkova »Josela Ka-
jetana Tyla«, v ktetémžto představení, určeném
na neděli dne 6. října, rozloučí se antor s obecen-
stvem Národního divadla. Hned potom vypraví se
hra »Král Harlekýn« od Rudolfa Lothara.
+ Z kanceláře smichovského divadla,
Dnes odpůldne o 1/24. hod. hraje se výpravná fraška
se zpěvy »Vzhůru do Ameriky«; večer o půl 7. hod.
dávati se bude nové studovaná burleskní fraška se
zpěvy »Lehké zboží« s pl. Hes Gulovou a pp. Char-
vátem, Kubíkem ml. a Markem ve hlavních úlohách.
+ Pištěkovo divadlo na Kr. Vinohradech-
Dnes hraje se dvakráte. Odpoledne o půl 4. hod.
dávati se bude po druhé: »Černý doktor« drama
o sedmi obrazích od Dumonoira. Druhé představení
začíná o 3/4 na 7. hod. večer a dávati se bude
»Hamlet. princ dánský,« drama o 5 jednáních
od W. Shakespeara. Vstupenky na sedadla vydávati
se budou od půl 9 do 11 hod. dop. v divadle.
+ Divadlo »Urania« na výstavišti v Král.
Oboře. Dnes odpoledne opakuje se po čtvite
Slpkova lidová hra »Váciav Hora«, kteráž při všeci
předešlých reprisách naplnila divadlo ve všech pro-
storách. Denní předprodej listků nachází se v Praze
na Příkopě, v trafice proti »Špinkům«. Začátek před
stavení o 4. hodině odpol. Večer o půl 7. hod. hraji
se poprvé Sudermannovy »Svatojanské ohině«, které
dosud na českém jevišti provozovány nebrly.
V premieře jest zaměstnán téměř celý uměleck
personál. Hlavní úlohy spočívají v rukou pí. Šípkové
Bermannové, dále slč. Vejvodovy, Bitirmannovy
konečně pp. Šipka, Čekanského, Conského a Janou-
ška. Režii má režisér p. Fr. Šípek.
+ Divadlo v Průze- VIII. v LIbni. (Redite
A. J. Frýda.) Dnes v neděli dává se odpoledne »Zl
duch Lumpacivagabundus«, fraška se způvy o 5 od-
děleních od Nestroje. Večer je druhá pohostinská hra
manželů-Splavcových, členů česko-amerického divadln
a dává se sensační hra »V srdci Chicaga«. V úterý
hraje se ve prospěch p. Jana Blažka »Majitel hulíe
o dějstvích od Ohnela.
#7
alto_textblock
#7
Hudba.
+ Paní Försterová Lautererova jake
host ve vídeňské dvorní opeře. Z Vídně
21. září. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) Paní F ör stero vá-
Lantererova vystoupí v budoucím týdnu ještě
třikráte jako host ve vídeňské dvorní opeře: Jak
Eva v »Mistrech pěveích norimberských«, jako Neda
v »Bajazzu« a na novo jako Sulamit v »Královně
ze Sáby-.
Veškeré dnešní listy posuzují včerejší její výkon
v tomto díle co nejchvalněji. Podáváme na dokla
doho jenom kritiku dra. Roberta Hirschfelda ve
»Wiener Abendpostu«. Tam se praví:
»Orgán paní Försterové objevil se opět velmi
pružným jako při prvním večeru, namnoze ještě
volněji. Do vysoké nepohodlné polohy vyslala barvami
bohaté, ohnivé tóny. Trpná Sulamit byla vytržen
z passivity a učiněna oživeným střediskem, které má
duši a které duševní zjevy výmluvně podává na venek.
+ Jul. Edv. Colonne přijel v pátek večen
rýchlíkem západní dráhy z Paříže do Prahy, aby
zúčastnil se zkoušek na symfonický koncert, v Ná-
rodním divadle, dne 24. t. m. pořádaný. Milý host
uvítán byl na nádraží Františka Josefa zástupci správy
Národního divadla a p. Oskarem Nedbalem, členem
Českého kvarteta. V Plzni chtěl uvítati mistra Colonna
pařížský odbor plzeňského Hlaholu, jenž v době
svých vítězných produkcí pařížských těšil se velkému
uznání zasloužilého dirigenta francouzského. Bohužel
však příjezd Colonnův do Plzně nemohl býti předem
oznámen a proto vyhradili si pěvcí plzeňští pozdra-
viti Colonna v Praze. Colonne včera dirigoval ve
zkoušce a svým originálním pojetím skladeb a tempe
ramentem získal si ihned úctu a obdiv celého orke-
stru Národního divadla, jenž mu během zkoušky při-
pravil opětované ovace. Colonne děkoval zřejmě po
těšen výkony orkestru a vyslovil se nejen oproti
uměleům našim, ale i ve zprávě své do Paříže zaslané
o výkonnosti orkestru způsobem co nejlicholivějším.
Dá se očekávati, že umění milovné obecenstvo české
při úterním koncertu v Národním divadle dů svělo-
vému dirigentu na jevo uznání, jehož plně zaslouží
za to, s jakým nadšením a ochotou zařadil do po-
řadu koncertů v době světové výstavy a při koncertě
výbradně českém, letos v březnu pořádaném a p.
Oskarem Nedbalem v Paříži dirigovaném, české skladby
(Smelanovy. Dvořákovy. Fibichovy a j.). Poněvadž
čas Colonnův jest přesně vymezen — chystať se
právě na velké evropské tournée se svým
orkestrem — nebuda asi možno koncert úplně fran-
couzským skladbám vyhrazený opakovati. Není však
pochybnosti, že takto navázané styky na prospěch
českého umění hudebního ponesou pro budoucnost
dobré ovoce.
+ Z Bělehradu, 21. září. (Pův. tel. »N. L e
Primadonna Národního divadla pí. Růžena Ma
turová, pozvaná sem na přání královny Dragy
aby účinkovala o dvorním koncertě, přijela dnes do
Bělehradu a byla na nádraží uvítána výborem běle
hradských dam s dcerou ministra Kovačeviče v čele
Umělkyni podána byla kytice. Z nádraží doprovodila
deputace pí. Maturovou do bytu ministra kultu.
Zdejší společnost dychtivě očekává úterní koncert.
těšíc se všeobecně na umění českého hosta, jejž sem
provází pověst co nejlichotivější.
+ Velký umělocký koncert »Domácno-
sti«. O vstupenky k pátečnímu končertu jeví se zá-
jem nejčilejší. Na četné dotazy z venkova upozor-
ňuje se, aby lístky zamluveny byly neprodleně. Pro
gram koncertu sestaven jest vesměs z čísel vybra-
ných. Paní Dadla Škardová přednese některé
písně Dvořákovy, Kličkovy, Nedbalovy ald. Uměl-
kyně tato honosí se neobyčejně vřelým a procitěným
přednesem a svoji výbornou pověst uměleckou kou-
certem »Domácnosti« zajisté ještě více upevní. Sl
Lola Beranova přednese Dvořákovu suitu op.
98 a Lisztovu 12. rhapsodii. Pan Jarosla v Ko-
cian dal na program nejpřednější z čísel svého
repertoiru. Mladistvý umělec stal se již předmětem
všeobecného rozbovoru a i umělecké a společensk
kruhy naše jsou právem zvědavy na jeho umění
které počíná obraceti na se i pozornost ciziny, čeho
důkazem jest, že slavný dirigent pařížský Colonne
jenž právě v Praze mešká a v úterý v Národním di-
vadle koncert dirigovati bude, již z Paříže vyslovil
přání, aby Jar. Kociana mohl poslechnouti.
+ Z České Skalice. (Zvl. tel. »N. L. «) Jan
Kubelík hrál včera večer v zámku ratibořickém
před královnou Charlottou Virtemberskou a knížecí
rodinou Schaumburka Lippe. Královna i ostatní na
dšeně se vyjádřili o umění Kubelikově. Umělec po
zván královnou do Stutigartu.
#8
alto_textblock
#8
Sportovní věstník.
#9
alto_textblock
#9
Z cyklist. ruchu.
#10
alto_textblock
#10
9e Jednola cyklistů »Praha a okolí« pořádá
dnes v neděli odpoledne své klubovní závody
na »Dlouhé Mili« s následujícím pořadem: jízda
juniorů, jízda o přebornictví, jízda hostů, jízda dam,
jízda starších pánů, jízda pro útěchu. Závodí se dle
řádu Č. Ú. J. V. Přitlášky přijímají se i na závodišti.
#11
alto_textblock
#11
Věstník živnostenský a dělnický.
#12
alto_textblock
#12
* III. ústřední výstava učednických
pr ei. Zajímavý a poučný obraz řemeslné výroby
pobkytuje III. ústřední výstava učednických prací, po-
řádaná technologickým průmyslovým museem
jeho místnostech v Eliščině tř. č. 6, která zahájena
bude dnes o 9. hod. dopolední. Při pořádání mistní
výstavy prací učednických, kterou obeslali učňove
z Prahy a okolí, poukážali jsme již, jak důležitý vý
znam mují tyto výstavy pro rozvoj a zvelebení stavu
živnostenského. Čilé a ve své činnosti nennavné
museum technologické podává jimí již čtvrtým rokem
přehled práce našeho řemeslnického dorostu z celého
království českého. Také letošní ústřední výstavu ob-
slali učňové z nejrůznějších měst. Dlužno po-
dotknouti, že jsou li místní výstavy důlužity pro
obvod města, v němž jsou pořádány, poskytuj
výslavy prací učednických přehledný obraz nejlepšíci
praci učednických, jež vystaveny byly na různých
výstavách místních a umožňují tak přirovnání jedno-
tlivých výkonů našeho řemeslného dorostu, podně
cují učně a vzbuzují v nich snahu vyniknouti
Mistři nabádáni jsou jimi k řádné výchově svých
svěřenců; jsouť ústřední výstavy vhodnou přehlídkou
pokroku řemeslné práce a výsledků učednické vý
chovy v celé zemi. První výslava učednických prací
v Praze konána byla r. 1898 a zúčastnili se ji
učňové z celého obvodu pražské obchodní komoryv
počtu 418. První ústřední výstava pořádána r. 1899
a zúčastnili se jí učedníci z 8 měst království.
Druhá výstava ústřední byla loňského roku a obe-
slána byla již předměty z 18 místních výstav. Le-
tošního roku uspořádány byly obvodové ústřední vý-
stavy v Plzni a Čes. Budějovících, v nichž vysta-
veny byly předměty vyznamenané první cenou na
místních výstavách komorního obvodu plzeňskéhoa
česko-budějovického. Technologické museum pořádá
III. ústřední výstavu vyznamenaných prací n
35 místních výstavách v českém království. Konány
byly místní výstavy v Praze (418 učňů), v Brandýse
n. L. (42). Německém Brodě (55). v Čes. Budějovi-
cích (118). Novém Bydžově (58). Čáslavi (80), Dejvi
cích (41), Dobrovicích (28), Domažlicích (84), Krá-
lové Dvoře (12), Jindřichově Hradci (47), Králové
Hradci (126), Humpolci (55), Chrudimi (36) Jaroměř
(79), Jičlně (76), Kolfně (44), Kostelci Červeném (27)
kostelci n. Úrl. (59), Křivoklátě (53), Ledenicích (33)
Netolicích (4l), Pacově (57), Pečkách n. dr. 3
Plzní (126), Plsku (167), Příbrami (84), Rakovníku (34)
Stankově (36), Třeboni (70). Ústí n. Orl.(48). Vamberce
(48). Veselí n. L. 29). Král. Vinohradech (144), Vla
šimi (23). Volarech a v Zamierce (58). Z těchto 37
míslnich výstavek obaslalo ústředni výslavu 35 měst
Na všech místních výslavách výstavovali své práce
2582 učňové, z nicliž 587 obeslalo pražskou ústřední
výstava. Vžecky výrohky na této výslavě prošly již
vama poroteů, místních soudců živnostníků. Vysla
* práce překrapí svou přesností a dokonalostí, ž
ulohliv. Dle odhorů obeslnli výstavu: 9 bed-
natu, 1 bratnář, 2 zalouníci, 6 hodinniů, 3 hrotovitele
#13
alto_textblock
#13
hudebních nástrojů, 4 kamenníci, 5 kamnářů, 2 kar
táčnici, 15 klempířů, 3 klenotníci, 1 kloboučník, 17
knihařů, 13 knihtiskařů, 1 kočárník, 12 kolářů, 5 ko
šikářů, 25 kovářů, 5 kovolitců, 5 kožešníků, 18 krejč
damských, 52 krejčí mužských, 9 lakýrníků, 4 lite
grafové, 11 malířů, 7 mědikovců, 7 mechaniků,
modelářů, 2 nožíři- 61 obuvník, 2 pasíři, 2 pozlaco
vači, 2 pilnikáři, 1 provazník, 1 prymkář, 4 puškaři
3 rytci, 2 řemenáři, 13 řezbářů a sochařů, 11 sedlářů.
7 soustružníků, 29 strojníků, 2 šťukatéři, 7 tesařů.
60 truhlářů, 7 vlásenkářů, 1 voskář, 66 zámečníků
5 zahradníků, 1 zinkograí a 1 zubní techník. Celkem
obeslalo ústřední výstavu 57 řemeslných oborů Praž
ské ústřední výstavy učednické jsou největším podni-
kem tohoto druhu v Rakousku a svědčí o zájmu
který řemeslnictvo naše výstavám dorostu věnoje
Výstavy učednické řídí, jak známo, technologické
museum, jehož předsedou jest posl. p. Václav Němec
Referentem výstav učednických prací jest adjunk
musea p. L. Weigner. Výstava otevřena jest do 29
září denně od 9 hodin ráno do 5 hodin odpoledne
a bude dne 29. září o 9. hodině ranní slavnostním
způsobem zakončena. Zároveň oznámí se výsledek
porad sboru soudců. Výstava uspořádána jesť pře-
hledně a vkusně a zajímati bude i širší obecenstvo.
* K opravě živnostenského řádu. Zdá se.
a jest též zcela pochopitelno, že nejnovější vládní
osnova, kterouž se mění a doplňuje řád živnostenský
nezamlouvá se těm, pro něž jest určena. Nejen obsah
osnovy přináší zklamání, ale sám ten neobvyklý
spěch budí důvodné podezření všeho živnostniciva.
jak to nejlépe vysvítá z následujícího pozvání Zem-
ské jednoty společenstevní ke starostům pražských
předměstských společenslav: »Konečně! Načekali.
nažádali a naschůzovali jsme se už hezkých roků.
nežli se vláda odhodlala vyhověti našim spravedli
vým požadavkům na změnu a doplnění živnosten
ského řádu. Právě tomu osmnáct let, co v plat-
nost vešel nynější řád živnostenský, jenž následuje
po 33leté svobodě živnostenské, vydán byl s výslov-
nou tendenci, chrániti malou výrobu, malého živnost-
níka a obehodníka. Že jí nechránil, zakusili jsme
také až nadbytkem dokázali. S dychlivostí čekali
jsme tedy — možno skoro říci — spásu svoji, exi-
stenci rodin svých, záchranu celého stavu od této
opravy. Nuže, tu je, právě byla Vám předloženaa
překvapila Vás. Bohužel, jen překvapila. A již také
ten kvap, s jakým nám byla vržena a s jakým žádá
se od nás její přijetí (či zamítnutí ?) nevěští nie
dobrého. Zklamání a jen zklamání zírá z každého
paragrafu. Nové a těžké oběti nám ukládá, práv však
žádných nepřidává, spiše ubírá. Ochrana řemeslné
práce jest v osnové hůře opatřena, nežli v zákoně
dosavadním. Proti takové »opravě« (!) musíme prote-
stovati, co nejrozhodněji se ohradili. Zveme proto
předsednictva pražských a předměstských společen-
stev k poradě o vládní osnové na změnu a dopl-
nění řádu živnostenského, jež konati se bude
pondělí dne 30. září 1901 o 6. hodině veče
v místnostech Řemesl. živnost. besedy v Praze,I.
Františkovo nábřeží č. 20., a žádáme, by za ctěné
společenstvo Vaše alespoň jeden delegát k této po-
radě byl vyslán. Spolu vyzýváme velectěně předsta
venstvo, aby dobré zdání o této osnově nepodá-
valo ve lhatě komorou uloženě, nýbrž až
po chystané úradě, aby ňlas náš význěl jednomy
slně, spíše aby podalo ke komoře žádost za prodlou-
žení lhoty této do konce měsíce října t. r.
* Živnostonské porady koná instruktor pan
dr. Polák dnes v neděli o 2. hod. odpol. v Pejhři-
mově, dne 29. t. m. v Mladé Boleslavi, dne 1. října
v Ústí n. O., dne 6. řijna v Rokycanech, dne 13.
října (čas okresním výborem dosud neurčen) v Hlo-
řicích, dne 23. října ve Votvovicích, dne 24. říjnn
na valně hromadě holičů v Praze, dne 10. listopadu
o 10. hod. dopol. v Týnci n. L. O jiných poradách
není datum přesně určeno. Schůze puškařů na žá
dost interessentů byla odložena.
* Nodělní klid a náhradní odpočlnek
v živnostech hostinských a výčepníckých.
Vzhledem ku přáním interessentů, aby praktickými
příklady bylo objasněno, kterak náhradní odpočinek
pomocnictvu hostinskému poskytovati dlužno, sdě-
luje se dodatkem ku příslušné zprávě, že dle názoru
společné ankety zaměstnavatelů i pomocnictva srov
nává se se zákonem, když se dá pomocníku odpo
činek od 2 hodin odpoledne do drubého dne z rána
jednou týdně, nebo od 6 hod. ráno do 12 hodin v po-
ledne, nebo od 2 hodin odpoledne do 8 hodin večer
nebo od 6 hodin večer do 12 bodin v noci dvakrát
týdně. Zvláště prvý způsob (od 2 hodin odpoledne
do rána druhého dne jednou týdně) většině držitela
živností hostinských a výčepnických i pomocnictvu
bude nejspiše vyhovovati. Rozumí se samo sebou,
že dle poměrů té které živnosti Chodianý odpočinek
po dva dny v týdnu také v jiné hodiny, než právě
řečené, smluviti jest možno, ovšem ale jen v mezích
pracovní doby v příslušné živnosti obvyklé.
#14
alto_textblock
#14
Věstník spolkový.
#15
alto_textblock
#15
Schůze.
Z Řemeslnicko-živnostenské bese
dy v Praze. Rádná schůze správního výboru ko
nati se bude v úterý dne 24. září 1901 o8
hodině večerní.
#16
alto_textblock
#16
Zábavy.
Na Střeleckém ostrově koná se dnes za
hradní koncert kapely pěštho pluku č. 91 od 3 hod.
Slavnostl.
Svatováclavská Matiční slavnost 28. a 29. zář
t. r. Poslední důležitá schůze permanentní komise
koná se zejtra v 8 hod. večer v Měšťanské besedě
Přitomnost všech pánů členů jest velenutna.
#17
alto_textblock
#17
Ze soudní síně.
#18
alto_textblock
#18
K afféře skalické, Trapný případ skalický
nebude — jak nejnovější zprávy nasvědčují — hned
lak definitivně skoncován. Byloť přelfče ní
které se konati mělo 27. t. m. před se-
nátem krajského soudu táborského
s rolníkem Vojt. Kubovým, k návrhům
obhájce dra. Nejedlého opětně odroče no
tentokráte na neurčíto. Jakmile soudní lékaři vy-
hotoví své dobrozdání, bude celá věc postoupen
státnímu zastupitelství k novému šetření a podán
nových návrhů, od nichž záviseli bude další průběl
uvedené afféry.
#19
alto_textblock
#19
„Lipská banka“.
V Lipsku, 21. září.
(Zvl. telegr. »Národních Listů«.)
Vyšetřování o pádu »Lipské banky« bude ukon
čeno koncem října. Dle všeho budou pohnán
všichni čícnové správní rady pře
soud. Přelíčení bude as v březnu 1902. Oba ředi-
telé Exner a dr. Geutsch jsou dosud ve vazbě.
#20
alto_textblock
#20
Car ve Francii.
R. Z Compigne, 21. září. Při vče-
rejším slavnostním představen
v zámeckém divadle přítomni byli, přizván
byvše, i Sardou, Hervien, Herédia, Rostanda
maliř Durou; z dřívějších pak ministno
Berthelot a Mésureur. Orkestr řidil skladatel
Videl. Prolog, jejž slečna Bartetova přednesla,
sepsal Edmund Rostand. Titul jeho je »Carové
ruské«. Báseň prosta jest všech politických na-
rážek. Po té sebrány II. a III. akt Mussetovy
»Il ne faut jurer de rien«. Car sleduje bedilivě
hru na jevišti opětně se srdečné zasmál.
Loubet přímo zářil. Závěrek předslavení tvoři
ballet, zvlášlě dámy Zambelli a Soudrini o
pařížské opery stržili, tanělce menuet Händlův,
hojné pochvaly carských manželů, kteří ře-
ditelům Gaillardoví i Claretiovi i umělcůn
vlldně děkorsli.
R. Z Paříže, 21. srpna. »Tem ps
oznamuje: Když carsti manželé opovstěli Com
#21
alto_textblock
#21
piěgne, obrátil se car k presidentu Loube-
tovi pravě: »Ach, pane presidente, j a ki je s
mi lito, že musím odcestovati tak
záhy.«
Loubet: »To závisí jenom na Vás
abyste přišel zase brzy.«
Car: »Zajisté, přijdu brzy opět.
Tentýž list oznamuje, že car slíbil, že př
nejbližší cestě do Francie bude
návštěva Paříže jediným officiál-
ním účelem jeho příchodu. Paříž
nenalezala se tentokráte na programu a c
vyhnul se prý návštěvě, aby sebe a carovou
neunavil.
er. Z Paříže, 21. záři. K dnešní pře-
hlídce vojenské u Remeše odjel od 9 hod. večer
veliký počet zvláštních vlaků s diváky. Jen
východní dráha vypravila mimo
pravidelné vlaky za tím účelem
vlaků dvaatřicet, s nimiž odjelo
přes 20.000 osob. Severní dráha vy-
pravila 20 vlaků s 15.000 osobami. Pole, n
němž přehlídka konána, vzdáleno jest od Re-
meše ještě 8 km. cesty. K dopravé obecenstva
z Remeše k němu jest k disposici veliký poče
automobilů.
C. Z Betheny, 21. září. Tribuny k pře-
hlídce vojenské, jejichž délka činila 1149 km.
byly už v 9 hod. skorem naplněny, přes to
hrnuly se na ně stále osoby, jimž vstupenek se
dostalo. Mezi dvěma středními tribunami stá
obklopen zelení a květinami červeno-bílý čestný
stan. K poli přehlídkovému byl otevřen. Z pro-
středka jeho vystupoval, šarlatovým baldachý-
nem jsa kryt, balkon pro carevnu, Loubeta
jeho choť. Před stanem postavena děla a v bo-
cích jeho pylony. Proti tribunám rozestaven byl
6. a 20. sbor armádní, dále pak na úpati pa-
hrbkův 1. a 2. sbor. Západně od tribun vznášel
se ballon captif.
Z Remeše, 21. září. (C. B.) Car a c
revna, rozlončivše se srdečně s presidentem Lou-
betem a jeho choti, odjeli odpoledne
z fresnoiského nádraží směrem k Pagny na
Mozele.
President s chotí a ministry vrátili sedo
Paříže.
Z Kielu, 21. záři. (»Köln. Ztg. «) Caršt
manželě přijedou sem zejtra odpoledne
na několik dni. Do Ruska vráti se na jachtě
»Standartus, jíž — jak z Petrohradu ozna-
mují — německý císař daroval svou podobiznu
s vlastnoručním věnováním, jež má datum
»Hela, 13. září 1901.«
c. Z Vídně, 21. září. »W i e ne
A11g. Ztg.« podává dnes »ze spolehlivéhoe
prý pramene některá odhalení o rusko-francouz
ské smlouvé. Do roku 1896 trvala prý pouze
vojenská smlouva, jež byla uzavřena v Kron
štatu za návštévy francouzského loďstva. Smlouva
zněla na určitý počet let a stanovila určitou
pomoc pro případ, že by jeden z obou států
zvláště Německem byl napaden. V roce
1896 následovala návštěva cara Mikuláše v Pa
říži, v roce 1897 presidenta Faura v Petro
hradě. U příležitosti této změněna byl
vojenská smlouva v smlouvu spol
kovou a spolek proklamován. (Spolek prokla-
mován byl
y, na lodi »Pothronu« před Pe
trohradem! Pozn. red.) Spotková smtouva tato ro
zeznává se od prvolní smlouvy vojenské tím, že
není stanovena na určitou dobu, pro niž by
platla a že oba kontrahenti se zavazují, celo
mocí svou vzájemně si pomoc
poskytnouti pro případ, že by napaden
byly. Německo není již v těto smlouvě uve-
deno jmenem. Smlouva má jen několik článků
jest formou podobna rakousko-německé smlouve
spolkové a na konec se v ní ujišťuje, že mí
prospěti míru. Dlužno k odhalením těm ovšem
dodati, že obsahují mnoho, co už zvláště z ne
dávno publikovaných vzpomínek Faura — cel
kem známo bylo. Snad ovšem ale tato publi
kace má jako ballon d'essai účel, aby interesso-
vané kruhy, třeba že nepřímo, zvěděly —
ještě víc!
Z Paříže, 21. září. (Zvl. tel. »N. Leo
Gen. Boisdeffrovi vyprávěl car, že carová na-
učila se za manévrů u Vitry zacházeti s rychlo-
palným dělem a že sama jednu ránu z děl
vypálila.
Z Remeše, 21. září. (C.-B.) Dříve než
carští manželé vstoupili do vlaku, bavili se
s osobami, jež přišly se s nimi rozloučiti. Ca-
rová tiskla ruce puní Loubetové a chotím mi-
nistrů. Car podal ruku ministru vojenství
Andréovi a projevíl živé uspokojení své nad
pokroky, jež učinila francouzská armáda
blahopřál mu lichotivými slovy. Po celou dobu,
kdy car s Andrém mluvil, držel ruku jehov
své. Na to podal ruku Waldeck-Rousseauovi.
Před vstoupením do vlaku mluvili pak Loubet
a car spolu ještě nějakou chvíli zcela tiše-
(Depeše »kor. kancel.« dále zaznamenává slova
carova o příští návštěvě carově, jak jsmeje
uvedli již v jiné depeši své. Pozn. red.)
Venku mezitím shromážděno bylo velmi čelné
obecenstvo.
Z Paříže, 21. září. (C.-B.) »Tomps«
uveřejňuje notu, v níž se praví, že program
letošní cesty carovy neobsaboval úmysl, i Paříž
navštíviti. Na toto rozhodnutí carovo neměli
prý ale vliv ani Loubet ani vláda. Car obáva
prý se pro sebe i carovou únav, jakéž mu způ-
sobila r. 1896 návštěva Pařiže. Caršti ma-
želé přijedou ale opět a potom
bude Paříž officiálním ellem ná-
vštěvy jejich. Car dal v té přičin
formální slib Loubetovi i mini-
strům.
Z Paříže, 21. září. (C.-B.) »Journal de
Debats« zaznamenává pověst, že mini s tř
Milerand a Baudin (oba hlásí se, jal
známo, k socialistickým skupinám. Pozn. red.)
podali před příjezdem carských
manželův žádost za propuštěnou.
Také ministr vojenství ji podal, ale
opět odvolal. Pověsti té se ale nevěří !
Z Paříže, 21. září. (C.-B.) Loubet.
WaldeckRousseau a oslaní ministři vrátili se
sem o 7. hodině večernl a byli obecenstvem
živě aklamováni. Neslala se žádná zvláštní
přihoda.
Z Kielu, 21. září. (C.-B.) Carští manžel
kteří v neděli v 6 hodin odpol. sem přibudou.
odjedou — jak se »Kieler Ztg.« do
vídá — již o 9. hodině večer dál
dráhou. V naděli dopoledne očekává se zd
sestra carova, velkovévodkyna Olga Alexandrevna
#22
alto_textblock
#22
Válka jihoafrická.
Z Londýna, 20. září. (C.B.) Brítské
ztráty v boji poblíže Parkastadu jsou větší, než
poprvé se oznamovalo. Mimo důstojníky bylo-
30 kopinníků zabito a 34 raněno.
Z Londýna, 21. září. Krügerův sy
D vaart se podle sdělení zdejších listn
vzdal po prohlášení Kitehenerovy proklamace,
aby pro sebe či pro svou rodinu zachoval
rodinné statky. President Krůger nevěří
zprávě té, jelikož Dvnart je jeho nejmilejším
ditětem; domnívá se, že syn jeho byl zajat
v nějaké nešťastné bitvě. Ostatně anglické
listy neměly by i proto ještě příčiny k pode-
zřívání Krügra a jeho rodiny, ježto stojí ještě
proti Angličanům v poli dva Krügrovi synové
a 4 zeťové.
w. Z Londýna, 21. září. Poslední po-
rážky účinkovaly zde deprimujícím způsabem.
Tisk žádá od vlády »energičtějsí« prostředky k
ukončení války. »Times« praví, že odper na-
smiřilelného nepřítele lze zlomiti ne vyjednévá-
ním ani proklamacemi, nýbrž jen orgiinisová-
ním a udržováním celé armádyv
jižní Africe, armády lépe ozbrojené a lépe vy-
evičené, nežli Burové.
a. Z Londýna, 21. září. Anglie
opět zbrojí. Ministerstvo vojenství nařídilo
mobilisaci veškerých lehkých
pluků jezdeckých, kleré s nejvét-
ším úsilim vyslány budou do K ap-
ské osady.
Kromě toho provádí se verbo-
vání mužstva, jež se nedávno
vrátilo z Jižní Afriky na nov o. Také
z Indie pošle se do Jižní Afriky posila.
Z Pietermaritzburku, 21. září. (C. B)
Dne 16. t. m. oddíl Burů odehnal na horní Tugele
ze dvou domů koně a dobytek a poškodil tamější
hotel, K pronásledování Burů vysláno bylo oddělení
anglického vojska, jebož dva muži byli raněnia
jeden se pohřešuje. Odpoledne bylo sly šeti
střelbu zděl směrem od Olivershoeku.
Jest domněnka, že posádka tektouhomeská zapředla
se do boje.
#23
alto_textblock
#23
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Po dvou letech.
Z Vídně, 21. září. Zejtra tomu budou
dva roky, co kabinet hr. Fr. Thuna formálně
usnesl se na svém odstoupení a co zahajen
byl, po kratké episodě, zase vládní systém,
jehož veškerá politika spočívá v podrobo-
vání se diktatům německé menšinyv
tomto státě.
Jednoroční bilanci systému nynějšího,
uveřejněnou na tomto místě, zabavila cen-
sura pražská. Kdýby stejně naložila s dvou-
letou — pravdu nepotlačí. Pravdu: že tento,
prospěchům celku se příčící, neblahý, ba
zkázonosný systém byl kabinetem dra.
Körbra ještě vybudován a dovršen do kraj-
ností, které jsou svrchovaným nebezpečinn
pro celek, pravdu: že tento systém
doznal již loni úplného fiaska,
pravdu: že jeho bankrot letos
estestě úplnějštm a ž e di al l s
stupňování je nemožným.
Ba věru, cokoli bludných a pochybe-
ných soustav vládních mělo Rakousko,
žádná tak záhy nejevila se ve
svě zvrácenosti. Od 22. září r. 1899
byl pohyb na srázné cestě povolnosti na-
proti tlaku všeněmeckému zrychlen měrou
úzasnou.
»Co můžeme ještě ztratit«,
zvolala po olomoucké manifestaci německé
proti katolickému sjezdu, která vyzněla ve
»Wacht am Rhein« a »Los von Rom«, osoba
velmi vysoce postavená, »posledn
zbytky autority státní jsou ty
tam. Rovné právo jazykové, tři
kabinety, tři presidenti s nč-
movny, celá majorita v parla-
mentě, vše to bylo vrzeno v obět
německé revoltě, a čeho tím do-
sazeno?
V otázce té jest ortel vynesen nad
systémem Körbrovým. V otázce téa
v odpovědi k ni je těžisko celé situace.
V otázce té však je zároveň uložen osu
nynějšího ministerstva. Tato otázka byla již
položena za červnových dní pražských.
V tom, že byla již položena, vidíme první
známky prodírajícího se poznání, kam vedou
cesty, nastoupené po předlonském převratě,
a kam vésti mohou ještě. A my jsme pře-
svědčeni, že v oné chvíli, ve které poznání
to dostaví se v celé jasnosti, ve které roz-
plašény budou mlhy mylných informací
skutečností, která se nedá zakřidovat, nále-
žeti bude vláda dra. Körbra minulosti.
Tato chvíle ješté nenadešla. V Rakousku
zrají věci pomalu, nejpomaleji, jde li o to,
podati důkaz, že jednostranně německý
regime je v odporu se životními interessy
monarchie a dynastie.
Proto dnes, v předvečer smutného ju-
bilea dvouletého, nuceni jsme činiti rozvahu
podruhé a přehlédnout aktiva, jaká vyneslo
nové vydání německé politiky vládní, zaslu-
hující jména politiky všeněmecké.
Nežli byla zahájena, bylo ujišťováno, že
stane-li se skutkem, zdoláni budou a zmizi
výstřední Němci a posilněni budou rumír-
nění«. Obrat se stal a následek jest učiněný
opak. Mizí t. zv. umírnění, při volbách říš-
ských zvítězili Všeněmci a zvítězí při zem-
ských zvlášť. Jejich vzrůst je nej-
křiklavějším desavouováním
všech předpovědí. Faktický stav
usvědčil již všechny, kteří tla-
čili kobratu tomu a také ty, kteří
se propůjčili ku provedenía
k ucelení jeho, ze špatne dia-
gnosy, z nepravdy. Důkaz, že
obrat ten a systém, na něm zalo-
žený nepřinesl, co se od něho če-
kalo, nýbrž to právě, co měla
býti jím odvráceno, důkaz, že se
poměry — pokud jde o Němce samy —
nezlepšily, ale valně zhoršily.
netřeba teprve podávati. Te
jest eklatantně již podán. Co se
má ještě stát, aby to bylo patrne
a zjevno? Co se ma ještě s tát