Národní hospodář.

Zemaědělstvi

Obohod

Průmysl

Finančnictví

Příloha „Národních Listů“ k číslu 38. ze dne 7. února 1909.

Z pražského trhu peněžního. V Praze, 6. února. Historie našeho zápasu o zastoupení v ra- kousko-uherské bance jest opětně bohatšío jeden pohnutý děj. Poslední valná hromada ra- kousko-uherské banky končila způsobem, který nemůže nezanechati hluboký dojem i na cizinu a který výtečně charakterisuje nejen poměry národnostní, ale i poměry hospodářské v télo říši. V posledních létech vyrvali jsme Němeům zase jeden z jejich argumentů, kterým opírali svoje nároky o prvenství v tomto státu. Když nemohli naši mili sousedé poplrati fakt kultur- ního rozvoje našeho národa, počínali tím více zdůrazňovati svoji hospodářskou převahu a zni plynoucí finanční význam německého průmyslu pro stát, aby na lomto podkladu dovozovali svůj nárok na hegemonii. Však ukázalo se, že i s timto argumentem přišli Němsi pozdě. Český národ za svoje opozdění průmyslové naprosto hanbiti se nemusí. Vývoj hospodářský, v prvé polovici XIX stolelí dál se proti němu a jest skoro zázrakem, že z potomků nesvobodných rolníků, deptaných po 250 let, zrodila se česká podnikavost obchodní a průmyslová — nový doklad životní síly našeho národa, A čím více léta ubibají, tím menší se distance naše a Němců v oboru průmyslu a menši se v náš prospěch. Pres studie Ranchbergerovy a Wieserovy po znávají i Němci pravdu našeho pokroku hospo- dářského a chápou zcela správně, že za ne- valnou řadu let budeme i v tomto oboru na- prosto rovnocennými, načež další vývoj půjd ku prospěchu našemu. Netřeba býti optimistou při tomto tvrzení. Náš dosavadní rozvoj k němu dodává plné oprávnění a konec konců jen z víry v budouc- enost šíři a mohutní práce přitomnosti. Nasi buditelé počátkem XVIII. sloleli jedině touto vírou prohřáti, zabájili dílo obrození národa my, generace další a v jiných poměrech zro- zená, naplnění vírou v budonenost národa, vě- říma i v jeho prvenství hospodářské v těto naší vlasti Kdo sleduje postup Němců, tomu neušlo jak houževnatě snaží se dnešní hospodářský stav obou národů v našI vlas učii soudobým východiskem. Zatím jest zřejmo, jak Němei jsou si vědomi dalšího vývoje a jak správně chápou další budoucnost. Znamená však pro nás, že není třeba lekali se sslnějšího postavení Němeů v tom kterém oboru průmyslevém, nýbrž ž postačí, pakliže soustavně svojí váhu hospodář- skou budeme uplatňovati asvé síly rozvinovati. Pracujte — a oslatní bude vám přidáno. Prolo byt boj náš o zastoupení v rakousko-uherské bance nutným. Nejen z oněch důvodů, které tak správně uvedl poslanec dr. Václav Škarda. nýbrž také k vůli faktu, že dnes určitým ho- spodářským činitelem jsme. Bylo spřávně te- čeno, že do rakousko-uherské banky nejdeme jako žebráci, nýbrž jako majitelé akcfí, jako spoluvlastnici, jako zástupci národa, který bance skýtá hojné užitky, kterému neni lhostejno, jak veden jest cedulový ústav, úzce souvisíci s ce- lým vývojem státn a který má právo na tomto vývoji spolupůsobiti a spolupracovali Boj o za- stoupeni naše varakousko-uherské bance trvě již někohik let. Ze sedmi akcionářů stoupli jsme na při- tonmných 313 akeionářů a na počštku valné hromady representovali jsme polovinu přítom- ných. To jest fakt, jehožto dosahu nemohou vzaví ati se ani Němci. Ovšem: náš boj o za- stoupení v rakousko - uherské bance na valných hromadách banky vybojován ne bude. Jeho zá věr bude proslovem v parlamestu až jednáno bude o obnovu privilegia a až otázka dostane se na forum, na kterém majorisování bude naprosto vyloučeno a ve kterém také posice Němeů bude méně příznivá, poněvadž tulo, čeho se doměháme, musí se dostati nám ostatním slovanským národům. Není nejmenší pochybnosti o tom, že německá politika udělala chybu, nepřipustivši našeho jednoho zástupee do rakousko-uherské banky, jak žádali jsme před lety. Byli by tímto menším ústupkem za- bránili našemu úspěchu většímu. Tehdy neby jsme si ještě plně vědomi svě sily — dnee podle práva, nežádáme jednoho člena, nýbrž poměrné zastoupení, které nám přísluší a které se nám nemůže odpírati. A za požadavkem českým — a v tom jsme průkopníky hospodář- ských snah ostatních slovanských národů dostaví se požadavek zastoupení ostatních ne německých národů a definitivni zlomení vý hradní vlády Němeů v rakousko-uherské bance Pak teprve stane se tato banka bankou skutečně rakouskou, t. j. represenfovanou ná- rody rakouskými, stane se populární institucí, za kterou bude státi život a duch všech národů tohuto státu. Kdyby v rakousko-uherské bance rozhodovaly ohledy hospodářské, kdyby v ra- kousko-uherské bance rozhodovaly skutečně vla- stenecké eity, jak tak rádo se říká z německé strany, pak přičinila by se generální rada rakou- sko-uherské banky o to, aby dávno již zasedali v ní zástupci ostatních slovanských národůa aby rakousko-uherská banka v tomto státu ne- jevila se jako mocenská posice Němců a ve stá- tu druhém jako mocenská posice Maďarů, tedy jako instituce, čelící přimo proti národním sna- hám neněmeckých kmenů. Žádnému peněžnímu ústavu, který má sloužiti celku a klerý nese polooficiální charakter, nemůže sloužiti ani ku prospěchu, ani ke cii, pakliže dělá politiku výhradně jednoho, anebo dvou plemen, ktoré si osobují nadvládu nad ostatními, pro naž nen ani důvodu mravního, ani důvodu kulturního. ani důvodu hospodářského. Tím méně sociál- ního. Generální rada rakousko-uherské banky. respektive správa této banky, podlehnuvši dik- tátu Němců, dopustila se nejhrubší chyby, jaké vůbec dopustiti se mohla. Ale konečně stalo se a my nemáme čeho litovali, že nebylo nám vyhověno hned při začátku. Tím, že se nám naše právo odpíralo, zdařilo se nám české akcio- páře zorganisovati, zdařilo se nám probuditi zájem o cedulovou banku a zdařilo se nám pro-

buditi úvahu o hospodářských povinnostech tébo banky k nám. Byly doby, kdy tato banka sta věla se přímo velko pansky proti našim zálož- nám, které v tehdejších dobách byly represen tantem našeho postupujícího vývoje hospodár ského — tenkráte snad v paláci bankovním měl pouze shovívavý úsměv pro české maloměšťáky kteří tvoří nepalrné peněžní ústavy. Jest vždy znakem nerozhledu takovéto velkopanské cho- vání, poněvadž dokazuje nedosťatek pochopení doby. Z malých počátků našeho vývoje z let šedesátých a sedndesátých rozvinul se celý onen ruch hospodářský, který jest znamením království českého a který se přenáší i na Mo- ravu a dnes nestojíme proti rakousko-uherské bance jako národ malých prostředků, nýbrž dnes stojíme zde jako národ s velikým průmy- slem, s volikým obchodem, s probudilými živ- nostmi a pokračujícím zemědělstvím. Generální rada rakousko-uherské banky ta ráda dokazuje, že nechová se nepřátelsky k na- šim snahám, nýbrž že jest pouhou náhodou, žo v generální radě zasedají vesměs Němci. To říká rakouská vláda také. To uvádí, jedná-li se o za- stoupení českého národa kterékoliv korporaci to uvádi, jedná-li se o náš vliv ve velikých spo- ločiostech, které jsou těsně spjaty s obchodní politikou státu. Tato rouška jest dnos však tak naivní a tak malickernou, že věru těžko chápati jak za ni mohou e utikati ti, kdož mluví o svěm rozhlodu, o svých zkušenostech a o svém roz- umu. Nevěři svému tvrzení sami a nevěříme mu ani my. Bylo by mužnějším otevřeně řici: „Jsme Němci, chránfure německou državu hospodář- skou a s ni begemonii svého národa, konáme jako průmyslníci, obchodníci, jako členové vlá- dy, jako členové generální rady rakousko-uher- ské banky svou národní povinnost.“ Tím nezmě nilo by se na situaci ničeho, boj veden by by! stále a dále, ale byl by veden tak, jak sluší mez kulturními nuži u jak mezí národy. My otevřeně přiznáváme, že naše práce hospodářská je nán prostředkem ku posilnéní našeho národa, my otevřeně pravíme, že chceme rozvinouti své síly v celé šíři oberu podnikavosti jen proto, aby chom posilnihi posici svého lidu staré své vlasti. Proč něpřiznati otevřeně a neoznačiti prarým slovem skutečný stav? V boji o zoteupení « rakonskoruherské ban osvědčili čeští akcipnáři ktásnou disciplinu a vytrva- lest. Věděli, jdouce do této a do minulé valné hro- mady, že českého genorálního radu nezvoli. Věděli že budou nyceni rok za rokem putovati do Vídně uelekali se télo oběti, poněvhdz věděli, že úspěch rol se teprve z vytrvalosti Počítalo-li se ve Vídni na to že umdli náš boj a že se náš lid nabaží ustavičného a bezvýsledného jezdění do Vídně, zklamali se I napřesrok dostaví se naší záslupci na valnou hro- madu rakousko uherské banky, příjdou v počtu ješt mnohem čelnějším a upíralo-li se jim lefos práv mluvili v ústavě, klerý má sloužiti celénu slátu tedy také českému národu, jich rodným jazykem, pok může býti správa rakousko uherské banky, ujištěna. že tolo právo vyrvali sí nedáme za žádných okolnosti. Pan místopřednosta Winterstein ovšem — at jest zase stará taklika Němců — pravil českému mluvčímu panu dru. V. Škardovi, že by snad. bylo lépe mluvití německy, aby mu všichni rozuměli. Jest otázkou, byl-li ny si toléž troufal oproli maďarskému akcionáři, který by byl mluvil maďarsky. Pan Win- těrstein patrně neví, že v Rtakousku jsou Němci menšině, že většinu tvoří slovanští národové a že zdroj svých příjmů má rakousko-uherská banka ve většt polovině v slovanských národech. Bylo by zá- hodno, aby panu Wintersteinovi dostalo se v tomí směru od pana ryt. Bilinského příslušného privati- simi, ponévadž konečně i místopředseda rakousko- uheraké Lorky může věděti, že Rtákousko jest státen maohojazyčným,a že všechuiy jazyky požívají podl státních základních zákonů rovnoprávnosti. Jsou věc veřejného živola, které i bankovní odborník má znáti Tim více muž dislingovaný, který jest spolurepre- sentantem cedulové banky velmoci. Čeští akcionái přijdou na příští valnou hromadu rakousko-uherské banky zase a čeští poslanci ve vhodné chvili poža- davky nejen našeho národa, ale všech slovanských národů v parlamentu uvedou na přelřes. Pak bude siluace poněkudl jiná, pak nebudou rozhodovati o na- šem zaslouponí „akcionáli alpských zemí“, nýbrž fo rum, kleré budže mítí více pochopení pro pravý slav věci. My Čechové dnes již víme, že úspěch rodí se z vytrvalosti a ve svěm boji o zastoupení v rakousko uherské hance vylrvalými budeme

Příznivá nálada a čilý ruch, zahájený minulým týdnem na pražské burse, udržel se plně i po celý tento týden. První vlašťovky bankovních bilancía chyslaná zvýšení akc. kapitálu vykonaly svoje po- slání. Jen u českýcl. bank odhadují se na letošní rol proponované emise nových akc. kapitálů — jež arei nebudou rázem již v tomlo roce realisovány — na dobrých 30 mil. kor. Trh bankovní těšil se tudíž nej- větší pozornosti a byly to opět akcie Pražsre úvěrní banky a Hospodářské úvěrní banky, jež čile obchodovány, tyto za kursu 411.— až 412.— K. ktorý koncem týdne poklesl na 405 K. ony za stále stoupajicích kursů až na 613 K. Vedle toho došlo i k uzávěrkám akcií České banky Union za kursu 216 — a 246.50. Na trhu ukládacím vzbuzovaly hlav ní zájem železniční úpisy Zemské banky král. če ského, jež kupovány za 95.40 K a 42% zástavní listy Hyroteční banka král českého, v nichž došlo k zi- věrkám za 97.25 až 97.271/12 k

Z vídeňské bursy. (Původní zpráva »Národních Listů«.) Z Vídně, 6. února. Piše se nám z Vídně: Neočekávaně rychlé uza vření říšské rady neučinilo na vídeňskou bur su zvláštního dojmu. Pouze akcie státních drahi po klesly značněji, poněvadž jeví se vskutku nejislým bude-li možno vyříditi do 31. března předlohy postátňovací, ačkoli se soudi, že účelem uza- vření parlamentu bylo pouze odstranění pilných ná- vrhů, že nové zasedání bude brzy zahájeno a že pak usnovy poslátňovací budou rychle projednávány Při dobré vůli všech příslušných činitelů mohly by předlohy ty beze všech pochybností býti vyřízeny v době velice krátké. Jest však otázka, zda všichn příslušní činitelé dobrou tu vůli skutečně mají. Ně- mečtí finančnici připomínají si totiž, že otázka po- státnění drah českých má také stránky národní a že za prudkosti národního sporu, jak se právě nyní pro- jevila, jest pochybno, najde-li se formule, jaž by pro- tivy toheto oboru srovnala, tak snadno, jako se nasta pli dráze severní a při české dráze severní; němeet

firačníci patrně vědl, že Němci chtějí nynější po- státňovecí akce použili k novému národnostnímu vý- boji. Že lhůta, do které společnost stální dráhy stoj ve slově, nebude prodloužena, prohlásilí ja minislerský předseda, tak president společnosti státní dráhy, leč přés to není prý možnost tato vyloučena docela. Než bursa zabývá se ovšem již myšlenkou jaké následky by vznikly stätní dráze, kdyby přei- loha o jejím postátnění padla, a někteří dokonce soudí, že případ takový by byl společnosti státní dráhy velmi příznivý. Domnívají se totiž, že vlád vzhledem k nepříznivé finanění situaci státu nebude moci dále cdročovati zvýšení sazeb ani v tom pří- padě, že české dráhy poslátněny nebudou, a že potom ani společnosti státní dráhy nebude moci odmitnouí zvýšení sažeb na úroveň přístích sazěb drah stálních kteréžle zvýšení již slíbila dráze jižní. Ruský sprostředkovací návrh, majíe na zřeleli vyřízení sporu turecko-bulharského, pe suzovala bursa nikoli nopřiznivě, vidouc v něm pro středek, klerým se srovnání sporu toho urychlí. Bur však nebylo jasto jakým způsobem má býti odškod- něna společnost, provozující dráhy východní. Jakkol se tedy ruský návrh i nyni jeví burse neurčitým přece se brzy poznalo, že ruský návrh nemůže se vzlahovati na společnost východních drah a jí ž Bulharsko musí zaplatiti holově Vídeňský trh bankovni vyslovoval se v p slední době velmi pevně. Období bilaněních zpráv je přede dveřmi. Jako první z velkých bank obje vila se před veřejností Dolnorako u sk eskompiní společnost; poněvadž svou divi- dendu zvýšila o 2 K, t. j. na 34 K — už dávno díiv bylo známo, že tak učiní — soují se, že také většina oslatních bank sledovati bude liberájní politiku divi dendovou. Pouze akcie uherských bank byly dnes opět opníkul oslabeny, a to následkem neujasně nesti pchtické situnce. Trh báňských hodnot by dosti mälý; ani americké, ani německé zprávy ne zněly příznivě. Kurs petrolejářských akci poklenl, ježlo jest obava, že vývoz do Francie bule slížen zrušením výrobní daně pro francouzské rali- nerie. Nápadným byl silný vzestup akcií a priori jižní dráhy v posledních dnech. Tento vzesluy uvádí se v souvislost se skončením tureckého bov- kotu a se zlepšením zářlového výkazu. Pověsti však jdcu dále, vysvětlujíce vzestup ten také tím, že ber- línšti akcionéři prý žádali ryt Taussiga, by se ujal řízení jižní dráhy, kterěžlo přání není nové a udržuje se, ač řyt. Taussig již před rokem funkci lu zamílal, poukazuje na svůj pokročilý věk. Také ny- nější příslušné zprávy byly již velmi důrazně p přeny Důležitější kursové variace v minulém týdnu stznati lze z tohoto sestavení: 6. února 30. ledna 94.10 94 15 Rak. korunová renta . . 114.75 114.70 Rak. zlatá renta .. 11065 110.30 Uherská zlatá renta 910.—— 91.— Uherská korunová renta 85—— 183 75 Turecké losy 65 50 631.60 Rak. kreditky 439 — . 437 6 Banka pro země rakouské Uherské kroditky . . . . . 7431251 732— Bankovní jednota .. . . . 522.75J 513.75 Pozemkový úvěrní ústav . . 1055.— 1057- Živnostenská banka . . . . 241.—. 251.2t Společnost státní dráhy. . 675.25 677 — Jižní dráha . . . . . . .10450 191.5u Polabská dráha . . . . . 446.50 448 5 Buštěhradská dráha lit. B. . 1025.— .—1050 Dunajská paroplavební spol. . 235.— 93 609.— 60 0 Rakouská továrna na zbroj. 63075 627 Alpinky . . 529.— 529 Rým.-muráňská společnonti 2379.— 2362 Pražská železářská společnost 700 695.— Mostecká uhlářská společnost 449 — 432.— Schodnica .. . . . . . 239.95 239 8 Londýnská devisa . . .. 116 96 116 9 Říšské marky . . . . . .

Z trhů peněžuích, 6. února. (Zvl. zpr. »N. L Praha. Na dnešní burse zájem ochabl, pročet nedošlo v žádněm oboru k závěrkám a podáváno za skcie České prdmyslové banky K 415.—, H asp. úvěrní banky za K 412.—, Pražské úvěrní banky k 615.— (+ K 3.—), České banky »Union« K 246.50 Zajišťovaci banky K 201.—, Živnostenské banky p 241.75. Králi hradeckého úvěr. ústavu K 4444.—, Pražské paroplav. společnosti po Vitavě a Labi K 460.—, Ake továrny na vyrábění uměl. hnojiv a lučebnin v Ko- lině K 390.— Kolinské továrny na kávové náhražky K 715.—, Podolské cementárny K 202. —, Česke spol. pro průmysl cukerní K 185.50, pivovaru v Čes Budějovicích K 880.—, strojírny Daňkovy za K 418.30 První českomoravské strojírny K 885.—, Škodových závodů K 276 59, První české akciové lovárny orien- tálských cukrovinek K 250 —, Západočeských továren kaolin. a šamot. K 490.— peníze. Vídeň. Pod dojmem uzavření říšské rady pa novala na začáleční burse nepilznivá nálada a tak válečné zprávy ze Srbska rozladily. Jinak však zci ziny došly pevné zprávy a očekává se brzká dohod s Tureckem, takže k větší reakci nedošlo a jenom akcie státní dráhy a kreditky byly na čas prodávány. Pozoruhodně bylo nové stoupnutí 39u priorit jižní dráhy. Na polední burse se nálada všeobecně zlep šila následkem došlých kursů běňských z Berlin a nákupů peštských. Později domácí situace byla také posuzována příznivěji, ačkoliv k tomu nebylo zvláštni příčiny. Nálada získala pevnými kursy v Paříži, jek byly motivovány lepší sitaací na Balkáně. Bursn končila pevnou náladou. Lombardy byly vyšší, prio- rity měly hausu až 271.50 a na závěrečné burst rozvinul se živý obchod v uherské korunové rentě. která stoupla až na kurs 91.20. Alpinky a pražské železářské byly pevné, akcie tabákové a turecké losy měly poplávku. Trh k ušládání dobře upevněný, n eskomptním trhu panlze lehčl 33/19—1/4 proc. Jmenování. Redilelství záložny řemeslníků praž ských ve schůzi, dne 3. února 1909 konané za při lomností c. k. místodrž, rady pana Ant. Mafánk jinenovalo účetního pana Josefa Peršla v uznán jeho úspěšné činnosti ředitele m Vývoní spolek a balkánský boykot. Ústředn výbor Vývozního spolku pro Čechy, Moravu a Slozsko rozhodi se na podnět svých členů poslal sekretáře spolku dra. Závodného vzhledem k boykoiu v zemích balkánských a v Turecku na obchodní cestu v měsíci listopadu a v prosinci roku 1908 do jme novaných zemi. Po návralu výše uvedeného delegátn svolalo předsednicívo spolku ústřední výbor, které- mu sekretář podal obšírnou zprávu o své cestě zemích balkánských. Zároveň koná na porada, jakým způsobem boykotu třeba čeliti. Na základě této zprá vy o cestě možno konslatovali, že situace obyvate stva balkanského hleděli využiti obchodní cestujíe z Anglie, Italie a Německa, v télo době zvláště v hoj ném počtu sem posílaní, takže možno skoro bez pečně tvrditi, že celý tento postup měl za účel, skati země balkánské i s Turockem pro Anglii, Ilaii a Německo. Ačkoliv se zdá nemožným, zákazníky přivábiti, aby svě potřeby z rakouských továren uhra- žovali, mohlo by se přece společným úsilín vlády rakouské a našich průmyslníků a vývozců do cíliti toho, aby zájmům rakouských příslušníků a po platníků, chráněným smlouvami, nebylo překá ženo Navráceni k dřívějšímu stavu by se dalo očekávati kdyby se učinilo příslušně opatření, neboť kec pašeho průmyslu třeba konslatovati, že balkánšlí a turečtí zákazníci se zálibou kupují rakouské tovary a že lato záliba dosud trvá: následkem agilace všal se oferty rakouských obchodních ceslujících odmltají Ačkoliv tenio výsledek jest nyní již dosti citelný. spočivá přece hlavní nebezpečí hrozící našemu ob- chodu a vývozu v tom, že při delším trvání tohole slavu ši obchodníci halkánských států zvyknou na jině tovary a že my pak odlud úplně budeme vy- tlačéni. Rakouško na Balkáně již od několika roků je neoblíbeno; uváděli příčiny tohoto neutěšeného sta- vu není naší úlchou, chceme však se zmínili pouze

o tom, že obyvatelstvo v Srbsku, Bulharsku a na Černé Hoře jest rozhořčeno zacházením se Slovany v Uhrách. Všeliké zdejší nepřátelské jednání vůč Slovanům přičílá se i v neprospěch Rakouska. K to- mu přistupuje ještě ta okolnost, že bezohledná uher- ská politika agrární zabraňuje obyvatelstvu bulkán skému zákazem vývozu dobytka a zemědělských vý robků vůbec vyrovnávati takto účet za vzájemné f- brikáty. Rakouští zemědělci celkem nemají zájmu na tom, že státy balkánské hospodářsky klesají. Ne- vše to, co škodí našemu rakouskému průmyslu, poci dříve nebo později i rakouské zemědělství. Rakou ské průmyslnictvo by proto mělo spo- lečně se zemědělci bojovati proti tr vajícím obchodním, jednotlivé stát balkánské poškozujicím poměrům, jež je nezbytně vedou a z čásli již zavedly do rukou konkurence německé, angli- cké, francouzské a belgické. Nyní všnk se uskutečňuje věc skoro neuvěřitelná. U nás odmítá se dovoz nepatrného množství jatečního dobytka Balkánu, ačkoliv zdejší spotřeba jest dosti značná Tato hra, v roce 1908 se Srbskem provozovaná, opa- kovali se bude též při uzavírání obchodních smluy s Bulharskem a Černou Horou. Škodu, touto politi- kou zaviněná a nebezpečí, že celní válka s balkán- skými státy může se státi systematickou, není žádném poměru s výhodami, zemědělcům tím vznik lými. Rakousko pracuje takto nevědomky přímo v prospěch určitých činitelů na Balkáně a v Italil, sna- ží-li se smlouvy ty zrušiti nebo překaziti, neboť ni není za nynějších poměrů nebezpečnějšího, než ho- spodářské poškoxování, nič povážlivějšího, než odcí zovati a ožebračovati přirozené zákazníky. Žádná po litika není tak krátkozraká jako ta, která zmenšuje obchodní sílu balkánských států a k vůli heslům po škozuje trvale a citelně reelní zájmy. Vývozní spolek pro Čechy, Moravu a Slezsko podal na základě výše uvedených důvodů na rakouské ministerstvo obchodu žádost, aby použilo všech prostředků k ochraně na šeho obchodu a rakouského vývozu do států bakkán ských i do Turocka způsobem energickým a za tln účelem: 1. aby svolalo všecky spolky průmyslové a obchodní, jakož i všecka sdružení ke společné po radě o přítomném stavu obchodním v zemích balkán ských i v Turecku. 2. Zamýšlené smlouvy obchodn se státy balkánskými aby uskutečnilo co nejdřiv zvláště v zájmu našeho průmyslu a vývozu. — Trval spojení s vývozci na Balkán a s tamějšími dovozci rakouských i cizozemských výrobků průmyslových dává nám možnost, odhadnouti škodu, která našemu tamnímu odbytu způsobena byla, dále představitis rozhořčení a nenávist, jakož i předpojalost vůči vše- mu, co z Rakouska do těchto zemí přichází, když se snažíme přetnouti jejich tepnu živola a jejich vý- vozní schopnost zničili cly prohibitivními i zákazem dovozu. Z působnosti Živnoslenské baňky. Dle „Oes Volksw.“ povolila Živnostenská banka Akciové spo- lečnosti pro chemický průmysl 3 miliony kor. úvěru hypotě árně zaištěného. Úvěr, kterého řečená spo lečnost použije ke zmenšení svého kontokorrentu u Länderbanky, zúročí se 41/4% a je splatný ve 2 letech: připočilací kurš je 98 vAkciové továrny látek kobercových a nábytk vých dřive Ant. Klazar.“ V místnostech filiálky Živ nostenské banky pro Čechy a Moravu ve Vídn konána byla v posledních dnech ustavující valná hro mada akciově společnosti „Akciové továrny látek ko bercových a nábytkových dříve Ant. Klazar“ v Brně ra níž zvolení do správní rady pánové: Fránl. K la ža1, tevárník v Brně, kom. rada Jindřich Kla z ar továrník ve Dvore Králově, dr. Jaroslav Preise ředitel Živnostenské banky pro Čechy a Moravu Praze, dr. Frant. Jeřábek, advokát ve Dvoře Krá- lové a Josel Munzar, tovární úřadník ve Dvoie Králově. Akciový kapitál společnosti této činí 2,500.000 K a převzala akciová společnost veškeri podníky firmy Ant. Klazar v Brně, v Illinsku, ve V j- nově Méstci, v Budišově a Náměstí. Za předsedu nově spelečnosti zvolen v prvé schůzi správní rady pan Frant. Kla zar, továrník v Brně. Prokura udě- lena panu Albinu Kolikovi, úradníku společnosti v Brně. Závody zabývají se výrobou látek kobercových nábylkových, plyšů a pod. Tovary firmy těší se vý bornému odhyfu a jsou všeobečně hledány. Nový celní tarií sevaroamerický bude dle zpráv německých obsnhovati o samelu, plyši a hedváb předpis, ze latky tyto podléhají clu, rovnajícímus polovině jich ceny. Krofeldská obchodní komomua shle dala v šekovém předpisu úplné zmíčení krofeldského vývozu látek těch do Ameriky. Ve schůzi komory žádali jední celní retorsi na americký vývoz do Ně- mecka, jiní mínili, že němečtí průmyslníci řečených oborů budou musit v -Americe zřizovati pobočky svých zavodů Rlšskoněmecký boykot a společenské pivo plzeň- ské. Podíly společenského pivovaru plzeňského — jak známo podhniku, jej2 Němci rádi, ač neprávem vyhlašují za ryze německý — klesly již o 400 kor kurs jejich znameněn jest nyní 3000 kor. Pokles ten vysvětluje se právě v německých kruzích boykolen plzeňského piva v Německu. Je tedy patrno, že říššt Němci chopili se výzvy Volksratu, aby hoykotoval české výrobky, tím způsobem, že zahájili boykot vů bec proli výrobkům z království českého a to v prospěch vlaslních kapes, jichž majitelé dobře znaj černozlulě sloupy hraniční, kterých zdejší Velkoněme znati nechtějí; majitelé takových kapes říšsko-něme ckých zase v zájmu kapes svých nechtějí, jak vídno znáti kmenové bratrstvi všech Němců, jež zdejší Vel koněmci horoucně zbožňují. Rumunská národní banka v Bukurešti měla z druhé půlletí lonského roku 6,220.000 lvů čistého zi- sku (v r. 1907: 6,540.000 lvů). Majíc 12 mil. lvů zá- kladního kapitálu a 26,300.000 lvů reserv, počital v oběhu svých bankovek za 299.300.000 lvů; kovová úhrada činila 124,770.000 lvů, v bankovkách 40,200.000 lvů, směnky 59,320.000 lvů. Ze zisku ban ky doslane stát rumunský 880.000 lvů (v r. 1907 930.000 lvů): dividendy vypláceti se bude 162 lvo (1907: 169.75). „Sila myšlenky Střádalá“ je thema přednášky klorou v České společnosti národohospodářské pro slovi pan Franlišek Procházka, ředitel Zemské ban ky král, českého v Praze. Přednáška koná se ve velke zasedací sini obchodní a živnostenské komory v Pra ze, nároží Josefského nám. a Pařížské ul. (I. posch v neděli dne 14. února t. r. o 10. hod. dopol. Vstuí volný. Hosté (i dámy) vítání Družstva pro zužitkováni surových koží v seve ním Němocku hodlají utvořili svaz, ve kterém by sjednocena byla řečená družstva ze Šlesviku-Ho) šlýna a z Ham burku i Lubeku. Svaz bude pracoval pro výhodnější zpeněžení koží; doufá, že bude mit roční obrat 5 milionů marek Říšsko-německý kapitál majitolem dalšího prů- myslového závodu v král. českém. Zaznamenali jsme již 4. t. m., že drážďanská akciová společnost „Trip tis“ zvyšuje svůj kapitál ze 2 na 4 miliony kor. a ž koupí staré průmyslové závody v Karlových Varech Jednalo se o koupi skláren firmy S. Fischmanna sy nové, které patří těž doly hnědouhelně. Jak se nyní sděluje, rozhodne o koupi závodů těch dne 5. března valná hromada „Triplisu“; kromě zmíněného zvý šení jejího kapitálu vydány budou obligace do výše 1,100.000 marek. Dividendy v Uhrách. Bilance Uherské hy poleční banky končí čistým ziskem 4,607.908 proli 3,486 871 K v r. 1907. Ředitelství navrhne vy- pláceti dividendu 20 fr. proti 15 fr. za r. 1907. Uherská agrární a rentová banka vyka- zuje za minulý rok čistý zisk 2,069.614 K proti 1.995.470 K za r. 1907. Valné hromadě bude navr-

Zástavní listy české byp. banky 59% . . . . » 40 . . . . 316 Základní úpisy české zem. banky 40 Kom. dl. úp čes. zem. b. (ve zl.) 4% . . » . » » (v K) 40 Mel. úpisy » » » (ve zl.) 4 0 . » . . (vK) 4% Žel. . . . 40 Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky . . . . . . 4 % Dložní úpisy. Živnost. banky 41/29% Dlužní úpisy České prům. banky 4 1/2 0 Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . . . . 4 % Zást. listy Hyp. ústavu Městské spořitelny pražské . . . . 4% Zástavní listy mor. hyp. banky 59% » — » » 4 0 Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky « e Želez. úpisy . » 490 Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 1/n e » 4 % » . . hal. zem. banky 410o9e „ » » . . 4 0 Kom. dl. úpisy . . . 4 % Zeleznič. . . . » 4% Zást. listy Hlal. akc. hyp. banky 4 1/2 e » » » 4 % „ » Rak. uherské banky 4 0 » Dolnorak. byp. ústavu 40 » . » 31/p „ . 40 Kom. dl. úp. » . . . » 34/2 Zástavní listy Rak. hyp. banky 4% Prior. obl. spol. rak. míst. drah 300 Ruská státní půjčka z r. 1908 59% Únorová společná renta (v pap.) 4.290 Dubnová , „ (ve stk. 4.2 Květnová . . (v pap. 4 % 4 % Červencová spol. renta (ve stř. 4 0 Rakouská zlstá renta .. korunová renta. . . 4 investiční » . . . 31/2 Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . .. Česká průmyslová banka . . . Česká zajišťovací banka . . Hospodářská úvěrní banka . . Moravská eskontní banka. . . Pražská úvěrní banka . . . První česká akc. pojišť. na život Zal. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . . Haličská akc. hypoteční banka. Rakousko uberská banka . . . Českomoravská strojirna . .. Daňkova strojírna . . . .. Rustonova strojírna . . . Česká společnost cukerní. Český pivovar v Č. Budějovicíeh Kolínská továrna chemická. Podolská cementárna . . . Poldina hut . Pražská železářská společnost První česká rafl. v Modřanech » tov. orient. cukrov. »

ženo vypláceti dividendu 24 K na akcii, t. j. 6 90. stejně jako v r. 1907. Uherské finance. Finanční ministerstvo uhersk uveřejňuje výkaz státní pokladny za třetí čtvrtlelí 1908. Hrubé příjmy jsou proti 3. čtvrtlelí 1907 23.85 mil. K. hrubé výdaje o 52.7 mil. K vyšší. Bi- lance třetího čtvrtletí r. 1908 je tudíž o 28.85 mil. k nepříznivější, Prodoj nové továrny na čokoládu. V Žilině v se verních Uhrách prodá se z volně ruky továrna n čokoládu a kakno za 150.000 korun. Závod tento, který tři léta pracoval a také i do zemí českých vý- robky své dodával, uvolila se za mírných podmínek tamní ružomberská banka odprodati. Továrna opa- třena jest nejnovějším strojovým zařízením, vzdor tomu však neuchržela se. Výzkumná stanice pro průmysl mlynářský. Až dosud neměli jsme v Čechách ústavu, kde by se mohla zkoušet kvalila našich pšenic a vybírati pro pěslění jen ty odrůdy, jež by nejen hospodáře, ale i mlynáře svou hodnotou uspokojovaly. A otázka kvality pšenice se stanoviska konsumentů má pro nás velký význam, přihližíme li k tomu, že se k nám dováží as B mil. q pšenice. Tento dovoz pak jí umož- ňuje zvláště její průměrná lepší kvalita. Nyní ko- nečně po dlouhých průtazích byla zřízena podporou ministerstva kultu a vyučování výzkumná sla- nice mlynářská při zemědělském od boru české techniky. Úkolem této stanice, která bude v součinnosti s výzkumnou stanici che- micko fysiolegickou, bude vedle řešení otázek čisté mlynářských též studium faktorů, jež mají na kvalitu pšenice vliv, jakož i její ušlechťování, by se konečni dospělo ku pšenici s kvalitou pro naše poměry uspo- kojivou. Bude však záležeti v první řadě na našich zemědělcích, by stanici odjinud podporovali, aby mohla svému úkolu plně se věnovati. Z ústředních jatek pražských. Na trh dobytěn v pondělí dne 8. února přihlášeno jest 230 kusu hovězího dobytka původu domácího, 400 kusů původu haličského. Konkurs uvalen byl c. k. obchodním souden Praze na jmění Alfreda Wiena, protok obchodnika se suknem v Praze, Mikulášská tř. 6 Konkursní komisař p. r. z. s. JUDr. Antonín Hlavá- ček. Konkursní komisař dr. Karel Pík, advokál v Pra- ze. Lhůty 18. února, 3. a 15. dubna Banky, záložny a spořitelny. Z Pozemkové banky. Výsledek upisování prvního týdne jest úplně uspokojujíel. Do 6. února upsáno bylo 3384 kusů akcil po 400 K nom., tudiž částka K 1,353.600.— jmenovite hodnoty. Zskladatelé chovají naději, že bude částka 2 milionů korun upsána ještě před uply- nutím upisovací lhůty. K dosavadním místům upisovacím přidružila se v posledních dnech také spořitelna král, města Mladé Boleslaví, níž prospekty a všecka vysvětlení lze obdržel. Pražské odúčtovací sdružení. Ke vzájemné výměně podaněsměnky, cheky, poukázky a faktury od 1. do 7. února r. 1909: K 29,427.892 02, 1908 K 28,487.685 53. Součet všech podání o 2. ledna 1909 činí K 110,325718 24 a vykazuje u porovnání s K 115,844 684.32 těhož obdoh předešlého roku úbytek K 5,518 966 08. Měsiční výkazy českých úslavá peněžních. V m síci lednu měly:

vklady výplaty a) spořitelny: korun Spoř. králové-dvorská . 895.068 907 54 Spoř. města Soběslavi . . 225.412 212. 928 Tržní zprávý z venkova Z Jaroměře, 5. února. 1 hl pšenice K 18.9 až 19.10, žila 14.40 až K 1481, ječmene 11.60 a 12.—, ovsa 7.50 až 8.30, bramborů 3.20, vajec kopa 6.—, másla 1 kg 2.19. Z Kolina. 5. února. 100 kg pšenice K 23 9o až 25.—, žita K 19.60 až 29.25, ječmene K 17.40 at 19 —, ovsa K 17.—, bramborů K 6.—, 1 kg mást K 2.—, 1 kopa vajec K 5.40. rny poněžni Pražská bursa. V Praze, 6. února. Oficiální záznamy znějía

Peníze] Zbože

101.50 102.50 96.70 97.75 91.— 91.— 99.50 100.50 95.— 96.— 96.— 95.— 96.— 96.—

95.—

95.—

952

93.—

99.7

99-7

100.—

98 — 103.25 96. 25 94.10 93.95 100.60 98.— 100.— 93.25 93.— 92.75

99.—

92. 80 97 60 88.—

96.50

96.25

88.—

95.50

7740

97 8

97 85

94.05 94.05 114 75 94.10 84 40 —.— 246.50 247.50 415.— 420.— 203.— 201.— —.— —.— 615.— 620.— —.— 268.— 444.— 450.— 241.75 243.75 567.— 571.— — —— 885.— 915.— 415.— 417.— —. —.— 185.50 188.— 880.— 940.— 390.— 410.— 202.— 204.— 410.— 417.— 2379 2389 —.— —.— 250.— 270.—

402.—

96 25

94.— 100.75 100.75

100.30

99.— — 97.35 95. 10 94.95 101 60 99.— 101.— 94.25 94.— 93.75 99.35 93.80

98.6

97.50

89.—

97.25 89.— 96.50 78.40

98.05

98.05

94.25

94.25 114.9b 94 30 84.60 —.—

405.—