ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 15 a3bbf4d0-75a5-11dc-8a61-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 15
ALTO TextBloky — 60
#1 alto_textblock #1
n
#2 alto_textblock #2
Národní hospodář.
#3 alto_textblock #3
tsn te o e
#4 alto_textblock #4
emaědělství
#5 alto_textblock #5
Obohod
#6 alto_textblock #6
rmysl Příloha „Národních Listů“ k číslu 197. ze dne 19. července 190s.
#7 alto_textblock #7
Finančnictví
#8 alto_textblock #8
——
#9 alto_textblock #9
n
#10 alto_textblock #10
Z pražského trhu peněžního. V Praze, 18. července. Po úspěchu a po zdaru, který neby v tomto svém rozsahu očekáván ani největšími optimisty, rozjíždí se Slovanský sjezd, jenž po celý týden v Praze zasedal a rokoval. Stalos poprvé v historii, že poličuí zástupci národa ru- ského a polského, zvolení lidem ruským a pol- ským, sešli se k společnému jednání a že toto jednání vyznělo tak manifestačně a tak hluboce srdečně, jak tomu bylo posledního dne sjezdo- vého. Poláci již jednou projevili ochotu zúčast- niti se na všech pracích, kterými by povzne- sena byla váha a síla Ruska. Ale tenkráte ne- promluvil tak polský lid, tenkráte tuto vůli nepronesli zástupei zvolení polským lidem v krá- lovství polském, nýbrž šlechta, která nebyla mluvčím národa celého, nýbrž pouze malé jeho třetiny. To bylo v době, kdy Alexandr II. přijel do Varšavy, kde uvítán byl šumným veselíma kde polská šlechta přednesla mu touhu a přání národa polského a slibila zároveň pracovati na ustrojení velikěho Ruska. Ale z těchto projevů, které tenkráte proneseny byly, bylo zřejmo jedno: Že tento slib budovati na síle Ruska pronesen byl pouze a jedině proto, aby dostalo se Polsku obnovy ústavy, která poslední revo- luci polskou byla rozmetána. Od těch dob mi- nula léta a od těch dob polský národ prodělal těžké zkonšky. Ukázalo se, že všechny jeho snahy, dosíci samostatnosti pomocí cizí, vyzněly na marno, ukázalo se, že polský národ jen tehdy půjde k lepšímu budoucnu, pakliže sám vnitřně na svém kulturním povznesení bude pracovati, pakliže otevřeně a jasně přizná, že jakékoliv odtržení od Ruska jest nemožné a že jest tedy příkazem rozumné a správné politiky, aby za- pomenuto bylo křivd starých a aby Poláci ruští z přesvědčení pomohli učiniti Rusko mocným silným státem. Důvěra v Napoleona III. ukázal se bezdůvodnou, naděje event. pomoci Německ ukázala se nesprávnou a tak počal onen proces, jehožto zakončením jsou slovanské pražské dny. Polský národ musil nutně přijíti k poznání, že jeho politika v ruské říši nemůže býti jinou, nežli politikou posílení Ruska, nežli politikou upřímného soužilí s ruským národem pod žezlem Romanovým. Ovšem předpokladem této politiky jest, aby polskému národu i zde byla dána možnost k samostatnému rozvití, aby polskému národu otevřena byla brána k samostatnému kulturnímu a hospodářskému ustrojení. V hosudarstvenné dumě staly se určité ná- běhy, avšak náběhy tylo vyzněly naprosto ne- závaznými slovy. Konkretní formy nabyly po- kusy o sbližení polsko-znské ve chvíli, kdy de- legáti západních Slovanů přibyli do Petrohradu a kdy mezi rozvaděné bratry dostavil se treti. stejně milý na obě strany a oduševněný pouze touhou, aby odstranén byl těžký spor rusko- polský a odstraněním jeho otevřena byla drába silné a veliké práci slovanské. V Praze tyto náběhy nabyly konkrelních forem. Nejen ve ve- řejných sehůzích, ale ještě více v poradách, které konány mimo zasedací slň radniční, v po- radách, ve kterých zasedali Poláci z království s Rusy z earství a ve kterých bylo jasně otevřeně přiznáno oběma stranami, že oba, ná- rodové stojí na stanovisku, aby každý slovanský národ měl sám a samostatně na své kultuře budovati. Tak stalo se, že poslední schůze slo- vanského ejezduvyzněla volikým a slavhým refránem touhy po odklizení sporu a po spo- lečné prácí. To co vyslovil Krasovskij jmenem delegace ruské a Roman Dmowaki jmenem zá- stupců polských, jest vážnou záslavou pro bu- doueno, že v této práci bude pokračováno i na oficiálním místě v hosudarstvenné dumě. Řešení otázky rusko-polské dostává se tím na basi reelních a daných poměrů, shazuje roman- tism, shazuje mesiášství a počíná rozvinovati se v rámci daných mocenských poměrů. To jest jediná správná cesla, poněvadž krok za krokem odklizejíe rozpory, může spěti k velikému řešení v budouenu snad dalekém, ale přece ko řešení jehožto budouenost sama sebou otupuje hroty a usnadňuje soužití. Pro nás Čechy jest fento moment tak ra- dostný, jako málo co v našem politickém živolě Silné Slovanstvo musí nutně posíliti i naši posiei na jedné straně, ale na druhé straně — a t nutno si důrazně připomenouti — ukládá nám vážné a veliké povinnošti. Postavili jsme se mezi oba rozvaděné bratry, řekli jsme jim otevřeně svoje názory a naše slova nepředpojatá nalezla pochopení. To znamená, že váha českého slova mezi slovanskými národy stoupla, to znamená, že naděje kladené v naše působení, práci a snahy u všech Slovanů zmohntněly. Jen tehdy pro nás Čechy splní se veliké poslání slovanské ideje, když dokážeme svojí prací, že chápeme své po- vinnosti a že jim věrně a podle svých slov chceme dostáti. A to nejen po kulturní stránce, ale také po stránce hospodářské. Hospodářský rozvoj jest možný pouze na základě kultury a klade-lise víra se strany ostatních slovanských národů v naše hospodářské snahy, pak musíme všemi prostředky o to usilovati, aby tyto hospodářské snahy odpovídaly nejen pojmu kulturního mo- derního národa, ale aby také mohly býti pří- kladem pro obrození ostatních slovanských ná- rodů po stránce ekonomické. Rusové, Poláci, Jihoslované budou nyní pravdépodobně přichá- zeti k nám do naší vlasti, aby se učili od na- šeho zemědělství, na čemž jim nejvíce záležía aby navázali styky s našimi obchodními a prů- myslovými kruhy a aby také zde čerpali poučení. Naše slovanství začasté bylo do jisté míry pouze slovní. Vitali jsme Slovany, mluvili jsme o mož- nosti hospodářského spjetí a hospodářské sou- činnosti, ale nesnažili jsme se, aby za těmito našimi slovy stál solidní a veliký hospodářský život český, který by každému mohl býti při- kladem. V té chvíli, kdy vstupujeme do popředí Slovanstva, v té chvíli, kdy ostatní Slované snaží se u nás získati poznatky pro svoje vlastnl
#11 alto_textblock #11
K 360.— peníze.
#12 alto_textblock #12
obrození, v té chvíli jest novou povinností nás Čechů všech, abychom po hospodářské stránce zanechali nadále všech pěkných frází a místo toho prohlubovalí a zpevňovali naše hospodářské snahy. To neznamená pouze, abychom ve své politice prodejové byli reelní a solidní, abychom řádně dodávali objednané tovary, abychom jich nopředražovali, abychom je vypravili tak, jak vypraveny býti mají, to znamená také, abychom své odborné školství přivedli co možná na nej- vyšší vrehol dokonalosti. Slované, kteří k nám budou jezditi, po- jedou ochotně a půjdou s velikými nadějemi do našich škol. Vždyť i sami delegáti nynějšího slovanského sjezdu vyslovili přání, aby mohli si prohlédnouti hospodářskou akademii táborskou a lesnieké učiliště písecké. Z toho jest zřejmo, že musí český národ všemi svými silami k tomu pracovati, aby odborně jeho školy stály skutečně na výši doby, aby odpovídaly všem i nejpřís- nějším požadavkům, aby byly tak vystrojeny. jak toho velikost úkolu slovanského obrození žádá. A tu jest nutno říci si hned, kdy ještě v hlavě šumí nadšení a kdy srdce radostně bije, že v tomto směru není vše tak v pořádku, jak býti má, že v tomto směru nutno bezpodmí- nečně a co nejrychleji podejmouti se potřebných reforem. Psali jsme již na tomto místě opětně a opětné, jak přodstavujeme si míti upraveno odborné školství své, jak dle našeho názoru ma býti vyzbrojeno, aby vychovalo nám dorost, jaký potřebujeme pro moderní život. Nechceme těmto svým návrhům vtiskovati ráz autoritativní. Víme, že jsou nedostatečny a že odborní znalci mnobé a dobré k nim připojí. Ale jen upozorňujeme na nutnost této reformy a na podněty, které v tomto listu opětně byly dány. Jest nejvyšší čas, abychom i my vnitřním svým ustrojením ospravedlnili naděje Slovanstva a ospravedlnili důvěru a víru, kterou chová v české naše snahy i v práci a snažení českého národa vůbee. Po celý týden trval opět na pražské burse nezmě- něný klid. Zájem jevil se zvláště pro hodnoty ukládaeí. Placeno za 42% dubnovou rentu 99.20 K, za 4% kom. dlužní úpisy moravské zemědělské banky 96.55 K a za 4% zást. listy moravské hypoteční banky 97.30 K. Z akcií došlo k uzávěrkám v akciích české banky Union za 245.50 K, v akciích strojovny Daň- kovy za 433.50 K a v nově kotovaných akciích Ško- dových závodů za 277.50 K. Jinak podáváno z akcie: Škodových závodů K 277.—, První česk továrny orient. cukrovinek K 250 —, »Merkuru«. směn. akc. spol. K 594.—, První pražské zastavárny K 455.—, První české akciové pojišťovny na život K 265.—, Kolinské továrny kávových náhražků K 680—, pivovaru v Čes. Budějovicích K 860.— České banky »Union« K 245.50, České spol. pro prů- mysl cukerní K 168.—, strojírny Daňkovy K 433.— Pražské úvěrní banky K 526.—, Hospod. úvěrní banky K 368.25, České pramyslové banky K 415.—, Podolské cementárny K 200.50, Zajišťovací banky K 199.—, akc. továrny na vyrábění uměl, hnojiv v Kolíně K 400.—, První českomoravské strojírny K850.—, Králohradeckého úvěrního ústavu K 447.—. Pražské paroplavební společnosti po Vitavě a Labi K 600.—, První české rafinerie v Modřanech
#13 alto_textblock #13
Sklizňové vyhlídky v Cechách. (Zpráva čes. odboru zemědělské rady za první třetinu července t. r.) Stupnice: 1. velmi dobrý; 2. dobrý: 3. prostředí 4. špatný; 5. neúroda,
#14 alto_textblock #14
I. Česká nížina.
#15 alto_textblock #15
a) Západní část Stav pšenice, Buráku, píc na poli i na lukách a vína dobrý až velmi dobrý zila, ječmene, ovsa, luštěnin, cukrovky, brambor zelí, chmele, Hešní a jablek dobrý, hrušek špatný řepky a švestek prostřední. Úroda namnoze byla po- škoxena krupobltím (Libochovice), namnoze i dvěma třetinami (Velvary), pšenice poškozena byla rezem (Slaný a Velvary), řepka poškozena hmyzem (Vel- vary a Litoměřice). Nedošly zprávy z okresů: roudni- ckého, říčanského, vinohradského a tižkovského. b) Východní část. Stav pšenice, luštěnin. cukrovky, brambor, buráku, zelí, řepky, píce na poli, třešní, čekanky a lnu dobrý, žila, ječmene, ovsa, j- blek a švestek dobrý až prostřední, píce na lukách prostřed a hrušek špatný. Krupobití zničilo asi 10% úrody žita (Čáslav, Jaroměl), píce na lukách jest podkalena (Jaroměř), místen povední zničena (Čáslav), aneb suchem (Holice, Hradec Králové, Chlumec n. Cidl). Zprávy nedošly z okresů: Český Brod, Nový Bydžov, Kolin, Městoc Králové, Vysoké Mýto, Nymburk, Poděbrady a Přelouč.
#16 alto_textblock #16
II. Jižni podhoři Sudot. a) Obvod opočenský. Stav pšenice, žila cukrovky dobrý, ječnene a luštěnin prostřední, ovs a píce na poli dobrý až špatný, brambor, buráku, zelí jablek, třešní a švestek dobrý až prostřední, hrušek špatný. Žito bylo kroupami poškozeno (Rychnov n. Kn.) a sucho neblaze působí zvláště na píci, lakže nebude li pršeti, nebude otavy (Kostelec n. Orl. Rychnov n Kn., Úpice). Z okresů: královédvorského. náchodského, česko-skalického nedošly zprávy b) Obvod jičínský. Dobrý jest stav pšenice žita, brambor, píce (na poli i na lukách) a lnu; měně dlobrý jest stav ječmene, luštěnin, bramber, buráku. zelí, jablek, třešní a švestek, prostřední u ovsa, pod- prestřodní až špatný u hrušek. Suchem trpí zvláště píce, takže otavy vysychají (Libáň, Nová Paka). Zprá vy nedošly z okresů Bělé pod Bezdězem a Jičína.
#17 alto_textblock #17
III. Dolní poříčí Ohfe. Slav pšenice, ovsa, buráku, řepky, píce na lu- kách, jablek a švestek dobrý, luštěnin, píce na poli a třešní velmi dobrý, žita a chmele dobrý až pro- střední, ječmene až velmí dobrý, cukrovky pro- střodní, hrušek špatný, brambor dobrý až vel- mi dobrý. Krupobití poškodilo žilo (Louny) i rez (Postoloprty), housenky pak řepu (Louny). Otava ne- bude pěkná pro sucho (Postoloprty).
#18 alto_textblock #18
IV. Horní poličí Ohře. Stav pšenice, ovsa, luštěnin a hrušek špalný ječmene, píce na lukách a třešní prostřední až špat- ný, píce na poli a švestek prostřední, brambor dobrý a jablek dobrý až špatný.
#19 alto_textblock #19
V. Hornalina v poříčí Berounky a Podbrdske. Slav pšenice, žita, brambor, buráku a jablek méně dobrý, ječmene, ovsa, luštěnin, zelí, píce n poli a na iukách prostřední, cukrovky, řepky, Ješní a švestek dobrý, hrušek špatný. Následkem sucha jsou žita lidká (Kralovice), oves se neurodil (Příbram) píce zničena (Kralovice, Hořovice, Dobříš, Křivoklát Zbraslav), řepka napadena dřepčíky (Nové Strašecí) Nezaslaly zpráv okresy: berounský, jesenický, ka- denský, rakovnický a unhošťský. VI. Plzeňská pánov. Slav pšenice, ječmene, luštěnin a píce na poli jest dobrý, slav zita a brambor více než dobrý, bu
#20 alto_textblock #20
ráku velmi dobrý, ovsa, cukrovky, jablek, třešnía švestek prostřední, zelí prostřední až špatný, píce na lukách dobrý až prostřední, hrušek špatný. Krou- py zničily úrodu (Týn Horšův) a suchem trpí pše- nice, oves i otavy (Plánice, Stříbro), ječmen má mno- ho klasů snětivých a zelí trpí muškami (Plánice). ovoct trpělo housenkami bourovce prstěnčitého mnohc sena zaplaveno byl štěrkem po průtrži mra- čen (Rokyca ny).
#21 alto_textblock #21
VII. Budějovická pánev a česká rybničná rovina. Stav pšenice, ječmene, cukrovky, brambor, bu- ráku jest dobrý, ovsa, zelí a Uešní prostřední, žit a luštěnin méně dobrý, řepky, píce na poli, jablek a svestek dobrý až prostřední, více na lukách pro- střední hrušek špatný. Jařiny z větší části zničeny suchem, zmna i na ozimech budou malá a nenalitá (Třeboň, Volyně), ctavy budou špatné i kdyby pršelo (Třeboň), ovoce následkem sucha padá (Lomnicen Luž., Hluboká). Krupobití poškodilo úrodu (Blatná. HoražJovice). Spousty housenek škodí ovoci (Blat- ná) a řopku napadií dřepčíci (Blatná). Nedošly zprávy z okresů: Lišov, Netolice, Písek a Strakonice. VIII. Českomoravská vysočina. a) Obvod táborský a německo-Brod- ský. Stav pěenice, žila, jablek, třešní a švestek do- brý, ječmene, ovsa, buráku, zelí, píce na poli i na lekách prostřední, luštěnin, brambor a cukrovky mě- ně dobrý, řepky dobrý až prostřodní, hrušek pro- střední až špašný, lnu a máku špalný Sucho škod píci (Janovice Uhlíř., Kralovice Dol., Sedlčany, So- běslav, Ústí n. Orl.) a hrozí ovsu vyhynutím (Hradee Jindf., Noveklov, Soběslav, Ústí n. Orl.). Ovoce ná- sledkem sučha spadlo (Neveklov), aneb hmyzem jes poškozeno (Milevsko). Nedošly zprávy z Bechyňska, Něm -Brodska, Hümpolecka, Černo-Kostelecka, Nasa vrcka. Táhorbka a Volicka. b) Obvod pelhřimovský a hlinsky Stav žita, brambor a jablek dobrý, pšenice, ječmene. luštěnin, buráku a lřešní méně dobrý, zelí a švestel prostřední, ovsa a hrušek podprostřední, chmele do- brý až prostřední, píce nu poli a na lukách lepší než dobrý. Na jařiny a okopaniny zhoubně působí suchu (Polička, Polná) též na zelí (Hlinsko) a na píci (Pel- hřimov a Sedlec). Z okresů Kamenice n. Lipoua Mladé Vožice nedošly zprávy.
#22 alto_textblock #22
IX. Horská krajina Sudet. al Krajina českého hřebeno. Slav pše- nice, ječmene a řepky dobrý, žila velmi dobrý až dobrý, luštěnín, brambor a buráku dobrý až pro- ztřední, cukrovky, zelí, jablek a šveslek prostřední, ovsa, píce ná poli a hrůšek prostřední až špalný. b) Kraj Krkcnoš a Jizerské pohoři. Slav pšenice, žila a píce velmi dobrý až dobrý, bram- bor, buráku a zeli dobrý, ovsa méně dobrý, luštěnin dobrý až prostřední, ječmene, hrušek a jablek pro- střední, píce na poli velmi dobrý až dobrý, na lukách až prostřední. Suchem trpěly okresy Zelezný Bro a Semily. Květ byl zničen čáslečně mrazem, pal hmyzem, někde kroupami u ovoce (Jilemnice). Zprá- vy nedošly z okresů Police n. M. a Vysokého n. Jiz c) Krajina ještědská a Lužické po hoří. Zpráva nedošla.
#23 alto_textblock #23
X Horská krajina šumavská. Slav pčenice a brambory dobrý až měně dobrý žita a tiošní dobrý až prostřední, ječmene, cůkrovky buráku, píce na poli i lukách a hrušek prostřodní ovsa podprostřední, luštěnin, jablek a švestek dobr a zelí špatný. Trvalá sucha poškodila úrodu (Nová Kdýně. Nýrsko, Sušiso a Trhové Sviny), mušky housenky poškodily zel (Nýrsko, Sušice), ovoce (Svi- ny Trhově). Zprávy nedošly z okresů domažlického chvalšinského a vimperského a pozdě došla z okresu prachatického.
#24 alto_textblock #24
Z peněžních trhů, 18. července. Stav rakousko- uherskě banky odpovídá celkem klidné náladé peněž- ního trhu. Změny oproti předešlému týdnu nejsou značné: Oběh bankovek klesl o 48.8 milionů na 1800.72 mil. K a jest ledy o 2.58 mil, menší než před rokem. Naproti tomu kovový poklad vzrostší v posledním týdnu o 4.35 mil. na 1508.99 mit. K jest o 58.62 mil. větší než před rokem. Portefenile i lombard poklesly v tomto týdnu; eskont o 58.5 lombard o 1.99 mil.; zásoba směnek jest o 154 mil. menší a lombard o 13.03 mil. K vyšší než pře rokem. Daně prostá reserva bankovek dosáhla výše 108.27 milionů a jest o 53.15 mil. větší než pře týdnem a o 63.71 mil. než před rokem. Praha. Průběh dnešní bursy byl klidný a trh omezil se pouze na závěrky akcií Hospodářské ůvěrní banky za K 389.—. Dále podáváno za akcie: První české továrny orientálských cukrovinek K 250.—. První pražské zastav. K 465.—, První české akc pojišťovny na život K 265.—, kolfnské továrny ká vových náhražků K 680.—, pivovaru v Čas. Budě jovicích K 860.—, české banky Union K 245..50 České spol. pro průmysl cukerní K 168.—, strojírny Daňkovy K 433.—, Pražské úvěrní banky K 526.— České průmyslové banky K 415.—, Podolské cemen tárny K 200.50. Zsjišťovací banky K 198.—, Ake továrny na vyrábění, uměl. hnojiv v Kolíně K. 400.— První českomoravské střojírny K 850.—, Králohra- deckého úvěrního ústavu K 447.—, Pražskél paropl spol. po Vitavě a Labi K 600.—, První české rafin v Modřanech K 360.—. Vídeň. Zájem na začáteční burse soustředil se na báňských papírech, zejmena alpinky stouply v kursu. Souviselo to s příznivými zprávami ameri- ckými, kde došlo k úhradě nákupů. Že soukromých drah, jež mají býti postátněny, jsou pevny akci České dráhy severní následkem schválení předlohy v parlamentě. Naproti tomu akcie státní dráhy byly klidnějšl. Zájem větší měly buštěhradské, kdežto lombardky a 30 priority Jižní dráhy byly chabé. Na polední burse nastala stagnace. Jenom alpinky vytrvaly v obchodě. Bursa končila smýšlením dobrým a kursy upevněnými. Bankovní trh nevyka- zoval zvláštních změn. Akcie státní dráhy slabší, České severní dráby a jiho-severoněmecko spojovací byíy vyšší. Pražské železářské a Hirtenberské slabší. Tri k ukládání nebybný. Na eskomptním trhu peníze ne- pi změněny 37/42 90. Berlín. Při zcela nepatrných obratech zakon- čila zdejší Dursa týden smýšlením více méně pev- ným. Ve všech skupinách objevily se na základě zpětných koupí přískoky kursové, jež nepřesahovaly výši 1/49. Čilejšími obraty nad oslatní vynikly je- dině akcie hamburské dopravní společnosli, jejíž kur zvýšen léměř o 2%. Z titrů železářských bochum ské, Lauřina huť a dortmundské dodalečně zpevněny. Trh kasovní celkem pevný. Z hodnot ruských renty málo změněny, akcie ruské banky o zlomky procentní nižší. Americké dráhy uhájily své včerejší zlepšené záznamy. Soukromý diskont setrval na 22/49%. Denní peníze 21/290. Pro hodnoty rakouské nebylo zájmu. III. mezinárodní kongres obchodních komor obchodních a průmyslových korporací v Praze 1908. Předběžné práce k tomulo významnému kongresu, který se letos pořádá poprvé na české, resp. rakou- ské podě, postoupily již tak daleko, že se dá počílati i na čelné obeslání sjezdu i na důstojný jeho průběh. Vzhledem k veliké důležitosti tohoto kongresu pr náš hospodářský živolneváhala rakouská vláda k osobní intervenci ministra obchodu dra. Fiedlera povoliti kongreru značnou suhvenci v obnosu 20.00 kor. na úhradu obrovských výloh, s pořádáním spo- jených; mimo to poskydy c. k. státní dráhy i jedno- ilivé privětní dráhy kongresistům ca. 405%ní slevy jízdného na svých tratích. Během kongresu bude v Praze uspořádána na počest kongresistů celá řada slavností a prohlídek závodů, takže se naskytne účast- níkům vhodná příležilost vstoupiti do užšího slyku s domácími obchodními a průmyslovými kruhy a tím obchodní styky s naším mocnářstvím zvětšiti, rosp. nové navázati. O opravdové mezinárodnosti kongresu svědčí nejlépe okolnost, že již dnes došly přihlášky delezátů z Ameriky a Ariky a že na tomto kongresu
#25 alto_textblock #25
v
#26 alto_textblock #26
nt
#27 alto_textblock #27
budou lelos poprvé zasloupeny komory také z oněch států, které se předešlých dvou sjezdů nezůčaslnily, jako na př. z Ruska, z Rumunska, z Dánska, z Me- xika atd. Na jednacím pořadu nalézají se tentokráte pouze čtyři docela určité otázky a to takově, jichž vyřízení dlužno považovati nejen za svrchovaně nulné, ale i poměrně lehce proveditelné, Kromě dou bodů o zjednodušení celních formalit a o mezinárodní úpravě celní statisti- ky, tvoří nejdůležitější část jednání otázka, jak by se dalo zákonodárnou cestou docíliti mezinár od- ní směnky, resp. podobného mezinárodního ruko- pisem převoditelného papíru. Stálý výbor kongrosový obírá se důkladně touto otázkou a doufá, že bude již co nejdříve zdárně rozřešena. Čtvrtým bodem porad kongresových jest k podnětu sdružení „Die Aeltesten der Kaufmannschalt Berlins“ otázka zru- šení pohyblivosti velikonočních svát- k ů. Oliciální pozvánky byly právě rozeslány i jest nyni na českých korporacích, aby hojnou účastí na kongresu dokumentovaly zájem našeho obchodního světa na kongresových olázkách a vzrůstající mezi národní význam našich obchodních styků. Případná reklamace buďtež zasilány výkonnému výboru kon- gresovému v pražské obchodní a živnostenské ko moře, jehož přolsedou jest nyní člen panské sně movny Jindíich hrabě Clam-Martinic Zlevnění cukru. Komilét sdružených rafinerií cu kerních uvolnil včera na měsíc srpen 8 proc. kontin gentu s oprávněním, že lze zdaniti je také již v čer- venci a snížil ceny rafinády o 1 K, ledy n K 74.— z továrny. K 74.50 z Prahy a K 75.— z Vídně. Od počátku kampaně liberováno dosu 72 proc. kontin gentu. Zákaz vývozu píenin. Dle zpráv z Pešti žádaj uherští agrárníci, aby vydán byl zákaz vývozu plc nin: podnět k tomu zavdaly patrně v poslední dob zhoršené vyhlídky na sklizeň kukuřice, kdežto v ostatních plodinách se stav nezměnil, spíše mnohde následkem dešťů a ochlazení poněkud zlepšil. K vy- dání žádaného zákazu je nutno ovšem dorozumění s rakouskou vládou. Expertisa rakouskou vládou k informaci uspořádaná nevedla k jednotným výsled- kům. Ukázalo se, že nejvíce trpí nouzí píce Buko- vina, Dalmacie, Přímoří, jižní Štyrsko a jižní a zá- padní Morava, tedy celkem úzce ohraničené obvody. kdežlo jinde je stav lepší, někde dokonce lze konsta- tovati i přebytek píce. Přes změnu počasí nutno ovšem uznati, že vyhlídky na sklizeň otavy v celém mocnářství nejsou celkem přiznivé, ač ovšem po- slední rakouská zpráva o stavu osení zaznamenává značné zlepšení. Nelze tedy mimo uvedené již ob- vody mluviti o všeobecném nedostatku píce, zvláště, uváží li se, že první sklizeň sena byla v mnohých krajinách bobatá. Nebude tedy třeba zákazu vývozu pícnin, ježto stačí k zmírnění nedostatku tarifní opa- tření, jaká již pro Bukovinu byla vydána, po případě místní peněžitá výpomoc. Zákaz není také nikterak odůvodněn sitnací na obilních trzích v cizíně a ne- změnil by celkem ničeho na dnešním stavu. Vývoz nejeví se totiž dle nynějšl situace nikterak výbodným, ježto v cizině, zvláště v Německu, kde sklizeň sena byla výtečná a vyhlídky na otavu jsou také příznivé, jsou ceny relativně nižší než v Rakousku. Podobně hojná nabídka argentinských a australských otrub v Hamburku snížila ceny lak, že se dějí pokusy ra- kouské otruby dříve vyvežené opět do Rakouska pro- dati. Také pro vývoz kukuřice není žádných vyhlt- dek; od změny počasí v Rumunsku nabízí se do- konce rumunská kukuřice do Rakouska. Vysoká úro- veň tuzemských cen má tedy týž účinek, jako zákaz vývozu. — Rakouská vláda, jež ostatně o úmyslech uherské vlády dosud oficiálně zpravena nebyla, hodlá své šelření o nedostatku píce doplnili ještě podrob- nými zprávami zemských vlád: jest však naděje, že vzhledem k zlepšení v poslední době postačí k od- slranění obtíží úplně dopravní úlevy. Klezání cen bavlny. Na trhu bavlnářské n sledují záznamy od počátku tohoto měsíce směr sestupný. Situace průmyslu bavlnu zpracujícího se ještě ne- zlepšila a zvláště obchod v přízi a tkaninách je stále dosud velmi liknavý. Následek toho jest obme- zování výroby, ano přádelny přecházejí dokonce i k odprodejům svých zásob surové baviny. Násled- kem výroby v celém světě zmenšené přirozeně obmezila se značně spotřeba přádelen a refle xem toho je svrchu zmíněný sestup cen, který lze po krátkém zotavení nyní opětně pozorovati. Od po- čátku měsíce ceny poholové bavlny v Novém Yorku klesly o 50 bodů za libro, ceny dodávky na čer- venec o 39 bodů, na září o 18 a listopad o 10 bodů. V téže době vykazují záznamy brémské pokles o 11/2 na 1/2 kg. Z běžné sklizně vykázáno stati- stikou dosud 11.1 mil. bal. proti 131 mil. v témte ohdobí loňském. Naprotř tomu obnášely odběry přá delen od 1. září jen 11 mil. bal. proti 12.2 mil. loni, takže doficit sklizňový čáslečně se vyrovnává zmen- šenou spotřebou. Druhým momentem na tendenc působícím je nová sklizeň, o niž dosavadní zprávy zní velmi uspokojivě. Již nyní podávají s oferty nové bavlny na dodávku v červenci, což pro- tivou k loňsku lze pokládati za důkaz časné sklizně Zůstane-li nýnější sklizeň uchována škod povětrnost- ních ve větším rozsahu, nelze zatím čekuti na trb bavlny tak vysokou úroveň cenovou, jaká konstato- vána byla loni. Výluka v brněnském průmyslu kožním. Ježte stávkující dělnictvo Brněnské ake. l ov árn na kůže do práce se ani včera nedostavilo, vstou prla v platnost výpověď všeho dělnictva v ostatních 4 kožedělných továrnách brněnských. Výlukou po- stiženo je celkém asi 700 dělníků. Nová uhlářská společnost s r. o. V Kostelnách (okr. teplický) byla založena nová společnost uhlir- ská „Preciosa“, společnost - ruč. obm. Kmenový kapitál činí 100,000 K. Jednalclem je továrník Fisch- mann z Teplic Pešťské dražby vlny. O druhém dnu aukcí vlny pořádaných Uherskou všeobečnou úvěrní banko v Pešti, došla tato zpráva: Druhého dne došlo za nezměněně čilé koupěchtivosti k vydražení 4856 ba- liků, z čehož za plných včerejších cen prodáno 3600 balíků. Trhy. Příští výroční trh na dobytek v Ml ad Vožici konati se bude v úterý dne 28. červ ence.
#28 alto_textblock #28
rhy poněžní.
#29 alto_textblock #29
Vídeňská burna.
#30 alto_textblock #30
Závěrečné kursy. 18. červce: 17. červee Renly: 4procentní papírová květnová . . 96.70 967 42procentní , únorová . . 99.05 99.10 šprocentní stříbrná červencová . 96.70 96.70 4.2procentní , říjnová . . . 99.05 99 10 šprocentní zlatá rakouská . . . 116-15 116.25 4procentní korunová rakouská. . 96.85 96.85 31/sprocentní korunová (invest.) . 87 15 87.40 111.10 4procentní zlatá uherská . . . . 111.10 93.— 93.— 4procentní korunová uherská . 82.55 82.55 31/sprocentní kor. (invest.) uher. 95.50 95. 60 ruská půjčka . . . . . . . . Zástavní listy 4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr.č. 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 4proc. Hypot. banky kr. českého B1/vproc. Hypot. banky kr. českého 41sproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky 4% zást. listy Měst. spoř. v Praze Ústřední banka čes. spořilelen 430 d
#31 alto_textblock #31
Losy: Celé státní z r. 1860 . . . . . pětiny .. . . . . státní z r. 1864 . . . . . . . rakouské úvěrní . . . . . » vídeňské komunální . . . . . tisské . . . . . . . . . .. turecké . . . . . . . . . .
#32 alto_textblock #32
97.— 97.— 97 15 97.— 97.75 97 75 89.75 89.50 99.75 99.75 98.60 98.60 100.— 100.—
#33 alto_textblock #33
152 25 151. 50 217.75 218.— 261.— 261.— 473.— 474.— 432.— 492.— 142.— 142 — 185 25 18525
#34 alto_textblock #34
Železnič.
#35 alto_textblock #35
ae
#36 alto_textblock #36
Závěrečné kursy 18. července 17. července
#37 alto_textblock #37
Banky: Česká průmyslová . . . . .. »Unione Hospodářská úvěrní pro Čechy Živnostenská . .. moravská eskontní . . . . . . rakousko-uherská . . . . . . anglorakouská . . “ . banka pro zema ravoatké 1a o dolnorakouská eskýntní . »Merkur«, směnár. akč. společnost rakouský úvěrní ústav . . . . uherská všeobecná úvěrníí všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav. vídeňská bankovní jednota . . . vídeňska banka »Únion« . . . . všeobecná depositní banka . . .
#38 alto_textblock #38
415.— 415.—
#39 alto_textblock #39
389 — 390.50 —.— —.— —.— —.— 1743.— 1742.— 294 25 294.25 4357 435.25 528.2 577.— —.— 618.— 618.50 736.50. 735.— 1058.— 1059.— 517.50 517.75 539.50 540.— 453.— 455.—
#40 alto_textblock #40
Dopravní podníky: Buštěhradská dráha lit. A . .. —» » B . . . Česká severní- dráha . . . . . Duchcovsko-podmokelská dráha . Rak. severo-západní dráha . . Polabská dráha Pardubická (Jiho-sev.-něm. spoj.). Pražsko duchcovská dráha kmen , Pražskoduchc. dráhá prioritní Ústecko teplická dráha. . . . . Ferdinandova severní dráha, . . Lvovsko-černovická dráha. . .. Státní dráha . . . . . . . Jižní dráha 2 1. . . Štyrsko-hradecko-köflašská dráha. Dunajská paroplavební společnost Rakouský Lloyd.. . . . . . . Průmyslové podníky: Česká cukerní společnost. . .. Plzeňský akciový pivovar . .. Škodovy závody . . . . . . . Daňkova strojírna . . . . .. Brněnská strojirna . . . . . . Králodvorská cementárna . Mostecká uhlářská společnost .. Severočeská uhlářská společnost. Západočeská Poldina hu . . . . . Pražská železářská společnosť .. Alpská baňská Rýmavsko muráňská želez. spol. Hirtenbergské továrny na náboje Rakouská zbrojovka . . .. Veitschské magnesitové doly (prior.) Haličsko-karpat. petrol. spol. .. Schodnica, petrol. spol. . . ..
#41 alto_textblock #41
—.—
#42 alto_textblock #42
—.—
#43 alto_textblock #43
1052.— 1052.— 404.— 399.— —.— 547.— 454.— 454.75 454.— 453. — 402.— 404.— 1—.— —.— —.— —.— —.— —.— 5110.— 5110.— 560.— 560.— 695.75 695.50 116.35 117. 25 502.— — .— 934.— 995.— 403.— 403 —
#44 alto_textblock #44
—.—
#45 alto_textblock #45
—.—
#46 alto_textblock #46
—.— —.— 277.— 277.— 433.— 432.— —. — —.— 952.— 950.— 705.— 703.— —.— —.— 416 — 414. — —— —.— 2677.— 2687.— 667 50 665.— 549.50 547.25 934.— 938.— 535 — 535.— —.— —.— 568.— 568.— 462 — 455.—
#47 alto_textblock #47
Devisy a valuty: 95.40 95.40 Curých . . . . . . . . . . 95.45 95.45 Paříž . . . . . . . . . . . 239.62 239 62 Londýn . . . . . . . . .. 117.55 117.55 Německá místa . . . . . . . 117.57 117.57 Ríšské marky v papírech . . . Dvacetifrank . . . . . . . . . 19.09 19.09 Rubl papír . . . . . . . . 252.25 252. 25 Lira . . . . . . . . . . . 95.47 94.47 Soukromé (sazby eskontní] .31/1a 4 4/4 3% 4. 4, Nedostatkem podnětů bez obchodu. Alpinky do- časně vyhledavany. x. Z Vídně, 18. července. (Telegr. »Nár. Listů«.) Večerní bursa. Kreditky 618.76, uherské kre- ditky 737.—, anglobanka 29475, bankovní jednota 518.—, unionka 540.—, länderbanka 436.25, státní dráha 696.25, jižní dráha 116 50, polabská dráha 455.—, severozáp. dráha 455.—, turecké tabákové 426.—, rýmavsko muráňské 550 —, alpinky 667 75. květnová renta 96.70, uherská korunová 94.95, turecké losy 185.75, marky za hotové 117.55, ultimo 117.57. Smýštení klidné. nz aov ei
#48 alto_textblock #48
Pražská bursa.
#49 alto_textblock #49
V Praze, 18. července. Oficiální záznamy znějír
#50 alto_textblock #50
Peutze Zboží
#51 alto_textblock #51
Zástavní listy české hyp. banky 5°0 4 0 s, , 31/v Základní úpisy české zem. banky 40 Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4% „ , . ,, , (v K) 40 % Mel. úpisy , , » (ve zl.) 490 ,,. (v K) 4000 Žel. , ,, 49% Zákl. dlužní úpisy bukovinské 4 zemské banky . . .. 41/2 Dlužní úpisy České prům. banky Dlužní úpisy Ústřední banky 40% českých spořitelen . Zástavnílisty mor. byp. banky 59 % 4 9 »oo e c e Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 49% „ Želez. úpisy „ , Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 1/290 „ 490 » „ hal, zem. banky 41/20 „ , Kom. dl. úpisy . 499% Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4 1/n 49% Rak. uherské banky 4 Dolnórak. hyp. ústavu 4 0. , 31/2 0 „ , 49% Kom. dl. úp. » » 3v2 Zástavní listy Rak. hyp. banky 49% 3 % Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 5% Buská státní půjčka z r. 1906 4 2 0 Únorová společná renta (v pap.) 4.2% „ (ve stř.) Dubnová 4 Květnová . , (v pap. 4 % Červencová spol, renta (ve stř. 49 Rakouská zlatá renta . . . 4 korunová renta. . investiční . . . . 34/2 % Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union. . . . . » Česká průmyslová banka . . Česká zajišťovací banka . . . Hospodářská úvěrní banka . . , Moravská eskontní banka. . . , Pražská úvěrní banka . . . . , První česká akc. pojišť. na život, Zál. úv. ústav v Hradci Králové , Živnostenská banka . . . . . Haličská akc. hypoteční banka, , Rakousko uberská banka . .. a Českomoravská strojírna . t.. Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojírna . . . . „ Česká spolernost cukerní . . Český pivovar v Č. Budějovicích , Kolfnská továrna chemická . . , Podolská cementárna . . . . Poldina huť . . . . . . . Pražská železářská společnost . » „ První česka rafl. v Modřanech „ „ tov. orient. cukrov. „
#52 alto_textblock #52
102.— 103.— 98-10 99.10 90.— 91.— 99.50 100.50 97. 98.— 97.— 985.— 97.— 98.— 97.— 986.— 97.15 98 15 93.— 94.—— 92.75 t00.75
#53 alto_textblock #53
1000.— 1100.30 103.25 —. — 97 90 96 9 95.85 95.85 96.0 97.20 100.50 101 .50 97 25 98. 25 100.— 100.60 94.50 95.50 9450 95.— 94.— 95.— 99.25 100.25 94.15 95.15 98 60 99.60 97.25 98.25 89. — 97. 89.— 96.50 78.20 95.60 99.05 99. u5 96.70 96.70 96.85
#54 alto_textblock #54
—.—
#55 alto_textblock #55
98.— 90.— 97.50 73.20 96.10 99 25 99.25 96.90 96.90 116.35 97 05- 87.35
#56 alto_textblock #56
116 15
#57 alto_textblock #57
87.15
#58 alto_textblock #58
—.— — — 245.50 246.50 —.— 415.— 198.— 202.— 383.— 391.— —.— .— 526.— 530).— 265. 268.—- 447.— 450— 238.50 2411.50 569.— 572.— —.— —.— 850.— 310.— 433.— 4 3.50 — —— 168.— 175.— 860.— 920.— 400.— 420.— 200.50 203.50 425.— 430. — 2677 268 360.— 380.— 250.— 210.—
#59 alto_textblock #59
a
#60 alto_textblock #60
x. Z Vídně, 18. července. (Telfgram. »Nár. Listů«. Devisy. (První čísio znači pehlze, druné zboží.) Amsterodam šek a kratké Ih. 100 hol. zl. K 198.471/s, —.— 198.70, Bukurešť na krátké lhůty ——.—