Strana2.

„NOVÝ JIHOČESKÝ DĚLNÍK

Číslo 51—52

všech národností v Rakousku tvoří jed- notnou stranu sociálně demokratickou. Na sjezdu v Č. Budějovicích vneseno tedy do vší té polovičatosti jasno, konstituovali jsme se zde na podkladě hajnfeldského pro- gramu jako samostatná českoslovanská so- ciálně demokratická strana dělnická. Trvalo to pak ještě celá čtyři leta, než se nám podařilo soudruhy německé přimět k tomu, aby tento faktický stav uznali a přizpůsobili mu i své organisace. Ze strany jednotné vybudována pak o letnicích r. 1897 ve Vídni strana sjednocená. Skutečné poměry byly silnější než přání a zájmy soudruhů německých. Dlužno ovšem přiznat, že soudruzi němečtí byli tehdy mnohem přístupnější stěžejním zásadám pro- gramu sociálně demokratického; rovnost, volnost a bratrství nebylo jim bezvýznam- ným rčením. Právo na samostatnost a své- právnost neodvážil se nám nikdo vážně upirat. Dnes jsou arcit jiné doby, ale dou- fejme, že se zase zlepší a provedena bude náprava. Zatím musíme trpělivě čekat a pracovat na vybudování našich organisací a posílení naší strany. Čím silnějšími bu- deme, tím více práv se nám přizná a upřím- něji budou vůči nám zachovávat soudruzi němečtí příkazy mezinárodní solidarity pro- letářské.

Sjezd, jemuž k našemu největšímu pře- kvapení úřady nekladly nejmenšich překá- žek, měl později přece jakousi dohru u soudu. U jednoho soudruha konána v Č. Bu- dějovicích policejní prohlídka. Byly u něj nalezeny různé poznámky z referátů a řečí sjezdových. Na základě těchto poznámek obžalováno asi čtyřicet soudruhů českých z celého Rakouska. Do úryvku z jejich řečí vkládány všechny možné i nemožné zločiny: vlastizráda, urážka císaře, pobu- řování, rušení náboženství, zkrátka všechny delikty, jimiž tehdy byli ubíjeni sociální demokraté. Po několikerém vyslýchání další vyšetřování zastaveno. Vláda si to patrně rozmyslila a dala soudům pokyn, aby toho nechaly. Rád také vzpomínám Č. Budějovic, kdy jsem zde kandidoval při prvních volbách do páté kurie r. 1897. S jakým nadšením a obětavostí zde soudruzi pracovali, jak věřili ve vítězství sociální demokracie ve volebním okresu rozlehlém po celé Šu- mavě. Ač jsme tehdy okres nedobyli, překvapil přece počet hlasů našich kde

koho. Měli jsme jenom o čtyři volitele méně než všechny spolčené strany měšťáků českých. Nepřáli nám zastoupení v radě říšské; okres budějovický dobyl následkem toho měšťák německý. To považovali čeští měštáci za menší zlo, než kdyby ho dobyli čeští sociální demokraté.

n

fa á Po sedmi letech konala českoslovanská sociálně demokratická strana dělnická opětně sjezd v Č. Budějovicích. Byla to tehdy už docela jiná doba než r. 1893. Měli jsme už svůj denník v Praze, ve Vídni se za- kládal druhý, měli jsme své poslance a při- pravovali jsme se na druhé volby do rady říšské. Dali jsme si tehdy program komu- nální a školský, vymezovali jsme si postup svůj při otázkách praktické politiky. R. 1893 jsme si dali teoretický podklad pro organisaci strany, jíž jsme v Č. Budě- jovicích vlastně právoplatně skonstituovali, v r. 1900 jsme už uváděli ve skutek své teoretické názory.

Těchto několik vzpomínek vybavilo se mi z mysli, když jsem si přečetl přípis soudr. Kříže, abych napsal něco ku jubileu „Jihočeského Dělníka.“ Činím tak rád, vždyt jsem byl tolikráte v Č. Budějovicích a měl jsem příležitost poznat soudruhy a hnutí na celém českém jihu. Proto mohu také po- soudit s jakými obtížemi a překážkami se jim pracuje v království švarcenberském. Přeji „Jihočeskému Dělníku“, aby rostl a kvetl ku radosti nás všech, aby byl chloubou a ctí naší strany, výrazem její zdatnosti a síly, dělnictvu pak pošumav- skému přeji, aby mu zůstal „J. D.- rádcem dobrým, obhájcem neochvějnýma vůdcem spolehlivým na jeho cestě za vy- maněním z kapitalistické poroby, politické závislosti a kulturní zakrnělosti.

K naší slavnosti!

Vážení soudruzi! Na 25. atd. pořádány budou členy klubu našeho v okresích poslanců schůze politické a nelze tudíž dnes zaručiti účastenství klubu na vyznamné slavnosti Vaší. Přejeme tudíž průběhu slavnosti mno- ho zdaru. Za klub českých poslanců sociálně demo- kratických na radě říšské Lud. Aust.

Slovo k čtenářům

a organisacím.

Máte ve svých rukou jubilejní číslo „Ji- hočeského Dělníka.“ — Vyšlo ve velikém nákladu a málo bude dělnických rodin, kam by slavnostní a agitační číslo našeho listu nevniklo. O vnitřním jeho obsahu nebu- deme mluviti. Je jen nástinem toho, jakou ohromnou cenu má pro dělníka dělnický tisk. „Jihočeský Dělník“ po dobu svého vy- cházení jistě mnoho vykonal pro dělnické hnutí. V politickém, hospodářském i kul- turním životě proletariátu jihočeského byl po patnáct let vůdčím činitelem nejdůleži- tějším a tisíce dělníků tuto jeho snahu od- plácí tím, že stali se jeho stálými předpla- titeli a odběrateli. Žel, ale, že jest ještě tisíce těch dělníků kteří „Jihočeského Dělníka“ neodebírají. Nedovedou pochopiti, že tento list, je ne- zbytným doplňkem života uvědomělého děl- níka že „Jihočeský Dělník“ měl by býti pravidelnou jeho četbou. Buď nečtou nic, anebo čtou tisk, který snahám dělnickým staví příkrý odpor. Nechápou, že sami sobě tím škodí, nedovedou rozpoznati dobré od zlého a odběrem tisku dělnictvu nepřátel- ského pletou si karabáč na vlastní záda. K těm s dnešním číslem dojděte. Vy všichni, kteří Jste byli k tomu organi- sacemi svými pověřeni, vy všichni, kteří náš list odebíráte. Prodejte, darujte nebo zapůjčte dnešní číslo svým známým, agitujte pro získání nových odběratelů našemu listu. Příle- žitost je mimořádná, využijte ji. Při oslavě patnáctiletého trvání našeho listu, musí být počet jeho odběratelů zvětšen. Dojděte k váhavým a přemluvte je k od- běru listu, dojděte k netečným a vysvětlete jim význam našeho listu, poučte ty, kteří odebírají tisk nepřátelský, že jsou sami proti sobě a domluvte i našim vlastním lidem, aby neměli jen plná ústa socialismu, ale byli také odběrateli „Jihočeského Děl- níka.“ Vánoce 1912 musí býti ve znameni agitace pro rozšíření „N.P Jihočeského Dělníka.“ Nesmí býti jediné organisace, jedi- ného místa, kde by touto akcí počet odběratelů „N. Jih. Dělník“ nestoupnul.

BESÍDKÁ.

Rakouské censuře!

(Vzpomínka a věnování.)

I tobě vděčí za svůj zdar náš „Dělník Jihočeský“! Náš lid tím víc jej miloval čím více boj měl těžký a tužky tvé zda modrý hrot nám pravdu čísti bránil, co v lidu vřelo, kypělo, přec nikdy neutajil!

a úsměv kradmo mihne se rtů dělníkových v koutku, že vytrvalost dovedla tvou každou zdolat choutku

I tobě, slavná Censuro, jež po všech patnáct roků jsi sledovala postup náš a vývoj v každém kroku. jež nad „Dělníkem“ bděla jsi jak duch a anděl strážný i tobě patří vzpomínka v čas tento slavný, vážný

Nad našim tiskem, nad slovem isi každým přísně bděla a modrých tužek zásoby po ruce vždycky měla, by důstojný byl listu sloh, prost chyb a chybných rčení, jichž špatný výklad působí, že v lidu krev se pění!

My vzpomínáme na to vše Zda myslíš taky na to, ty slavná, moudrá Censuro, jež mníš, že mlčet zlato? Let tolik, hle, již uprchlo a list náš pod tvou péčí rost, prospíval a šířil se a tobě za to vděčí!

Znala jsi starou „Pochodeň“ Ba ano! Vždyť's ji zhasla, že po tvém vše v ní nebylo Však náhrada se našla a „Jihočeský Dělník“ náš pět let ti kazil žití Však chytrost tvá se dovedla i toho — jak víš — zbýti!

Zda pamatuješ? Ovšem že! Již deset let je tomu! Však lidu vůle pevná jest a odolá i hromu! Byl pro tvou radost založen v zápětí „Dělník Nový“ v němž deset let tvůj přísný zrak již hledá, pátrá, loví —

V dny dnešní, druh kdy se druhem z let dávných dlaň si tiskne i na tebe se, Censuro, vzpomínka myslí blýskne

Jdi jiným, přísná Censuro, vstříc laskavě a vlídně však, jako jim, nám volnost pře a myslit nech nás klidně. a všechněm těm, již proti nám tě štvou — a běsí dravě se podívej, zda v pořádku to všechno mají v hlavě A po letech dnes pohleď zpět, kam zrak náš též se vrací a hrda buď zda na co máš, jak my jsme — na svou práci zříš moře modré barvy snad, však víc zří naše zrakyt zástupy silných soudruhů, dělného lidu mraky

Ty mraky v dákce tratí se a nové k nám jdou blíže a všechny jedno nadšení v bratrství jedno víže a jedna „Píseň práce“ z úst všech světem mocně hřímá by k jedné práci za Volnost se zved', kdo ještě dřímá!

Fr. Antal

soustružník, č. BUDĚJOVICE, Kncslova u.

vme

z cizozem. skvostných fládr. dřev, s o- hnivzdorným, trvanlivým leskem. Velký výběr jemně malovaných míšenských