#1
alto_textblock
#1
Strana2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNY LISTY
#3
alto_textblock
#3
4. srpna 1904. Císlo 214
#4
alto_textblock
#4
spodní vody a lze při vhodné volbě kulfury při
této výši docíliti výsledků velmi dobrých, poně
vadž i umělé zavlažování snadněji se dá pro-
vésti, ano není nutno vodu tak vysoko zdvihati.
Přívozy, majíce také vždy téměř stej-
nou výši hladiny vody klidné, nemusí svá zaři-
zení měnit dle klesající nebo stoupající vody
pouze při sklopení jezů na zimu.
Také továrny mají svá zařízení čerpac
a odváděcí vždy bezpečně pod vodou, tak že an
závady provozovací, ani zdravotní tak snadno
nemohou nastat.
Hlavní výhodu přináší pak kanalisován
plavbě lodí, ať již tato slouží průmyslu,
polnímu hospodářství nebo jenom obchodu, po
něvadž lodi mohou za každé doby plouti vždy
s plným nákladem, jak směrem po vodě, tak
proti vodě, čímž také lid, při plavbě ať příme
nebo nepřímo zaměstnaný, má výdělek zajištěný
a od výšky vody v řece takřka neodvislý.
Stejně má se věc s plavbou vorů,
která ovšem trpí pak tou závadou, že ztratí hnaei
sílu volného proudu, tak že vory musí být ve
zdržich vlečeny parníky. Naproti tomu získá opět
v tom ohledu, že je možno dopravovati dříví z
každého počasí (hlavně větry vadivají), za ka-
ždého stavu vody, s menším namáháním plaveů
a v celku snad i poněkud rychleji.
Srovnáme-li obojí poměry za dob sucha,
jak jeví se nyní na řece ve stavu přirozenéma
na části již kanalisované, můžeme říci, že
kanalisování — tam, kde racionálně ho lze užiti
— přináší řece i pobřežním kraji-
nám veliké výhody a musí být společnou sna-
hou všech obyvatelův obcí polabských i po-
vltavských, aby výhod naznačených v době nej
kratší se stali účastnými.
Letošní suché léto nad jiné jasněji uka-
zuje, jak nutnou je potřeba, aby pro-
jektované kanalisování Vltavy a
Labe z Prahy až do Ústí n. L. co nej-
rychleji bylo provedeno i je patrno,
že nejenom sem, ale spíše i dále až na českou
hranici a do Drážďan mělo by být prodlouženo.
Také na Prahu samu nelze zapomenouti, kde
vše jest již připraveno, aby s pracemi se začalo.
Bohužel, dlužno litovati, že právě letos nebylo
sněmu království českého možno jednak usnésti
se formálně na převzetí 1/4 stavebního nákladu
pokud se týče splavnění Vltavy v Praze, jednak
poukázati částky příslušně na prováděné již ka-
nalisování Vltavy a Labe z Prahy do Ústí n. L.
čímž také státní příspěvek propadá.
Jak velké škody průtahy těmi
vznikaji, jednak Praze, jednak polabským
krajinám až do Ústi n. L. — tudíž obyvatelstvu
obou národnosti — čtenář snadno posoudí sám
ze srovnání předchoziho.
V zájmu celého království jest si tudíž
vroucně přáti, vzhledem k velikému užitku, jejž
přiněsti může kanalisování Vltavy a Labe obyva-
telstvu vlasti naší bez rozdílu národnosti i stavů,
aby možným učiněno bylo pokračování a brzke
ukončení prací na Vltavě a Labi pod Prahou
s úspěchem již prováděných, jakož i rozšíření
jich na Labe Střední i Vltavu nad Prahou.
#5
alto_textblock
#5
Denní zprávy.
— Z kruhů právnických. Pan professon
Ott snažil se sice sdělení své, jež učinil dojista
na popud s hora, oslabiti vytáčkami, však nen
třeba známý výrok jeho analysovati a pátrat
po jeho vzniku a vlastním účelu, jaký byl úmys
jeho a tendence, je samozřejmo. Dosud neroz-
hodovala — aspoň to nebylo tak upřímně, jako
dnes doznáno — národnost při obsazování úřad-
nických, zejmena soudcovských míst v Čechách,
nýbrž stačila pouhá znalost jazyka, ve kterémž
měl aspirant úřadovati, dnes na povel Němeův
od zásady té proti zákonu i proti právu upu-
štěno a prohlášena zásada nová, že úřadník má
býti příslušníkem oné národnosti, mezi níž větši-
nou působí — ovšem jen potud, pokud jde
o národnost německou, neboť na místa úřad-
nická v českém kraji jsou i budou i na dále
dosazováni úřadníci nejen dle původu i smýšlení
Němei, nýbrž lidé jazyka lidu dle přísnějšího
soudu neznalí. Jest to jedna z nejdůležitějších
koncesí, učiněná vládou německo-nacionálnímu
programu, jest to nový krok k uskutečnění
německého ideálu, jenž nese se za národním
roztržením této země. Neboť oč jiného tu jde,
než uvnitř této země zříditi hradbu mezi oběma
národnostmi a ještě více prohloubiti propast,
jež je dělí, tak aby v okamžiku rozhodném
bylo vše připraveno k oné veliké akci, po
níž němečtí krajané naši tak velice touží.
Proč ale páni nyní s takovým úsilím a s ta-
kovou vehemenci a budiž doznáno i s plným
zdarem zasazují se o realisování myšlenky, ně-
mecký úřadník německému lidu? Je to příro-
zeno. Po dlouhou dobu vyhýbali se Němei
službě veřejné, ponechávajíce tuto téměř vý
hradně nám Čechům. Měli k tomu příčiny své
Průmysl a obchod poskytoval jim nejen mnohem
větší garancii dobré existence, než druhdy chudě
placená místa úřadnická. Bohatli při tom a zů-
stali neodvislými, kdežto Čech se mučil a za mi-
zernou odměnu ve službě živořil. Měmcům bylo
lhostejno, kdo plní místa ve veřejné službě.
Malí úřadníci manipulační, účetní a konceptn
nižších kategorii byli jim i při své české ná-
rodnosti neškodní, na místa vyšší a rozhodujíeí
povoláni byli z pravidla beztoho Němci a jme-
nován-li byl na takové místo úřadník Čech.
stalo se to jen za tu cenu, že národnost svou
prodal a že stal se vydatnějším ještě nástrojem
germanisace, než rodilý Němec. My Čechové
měli jsme téměř po celý minulý věk úřadnická
místa ne pouze v Čechách, nýbrž i jindev
pachtu, však jací to byli lidé, z nichž do-
plňovala se v době metternichovské a ba-
chovské byrokratická armáda? Vždyť exem-
pláry z doby té trčí ještě do doby naší. —
Naši lidé za mizerný žold namáhali se v kan
celářích, obstarávali veřejnou správu a měli ve
svých rukou výkony tak zvané »spravedlnosti«.
co zatím Němci jako lidé samostatní hleděli s
průmyslu, obchodu a živnosti, zůstali lidmi
svobodnými, žili spokojeně a bohatli. V poslední
době poměry se však změnily. Vědomi národní
naplnilo konečně i stav úřadnický. Generaee
starých byrokratických šosáků vymřela a její
místo zaujali mužové, vychováni duchem národ-
ním, upřímní Čechové, kteří nedají se již zne-
užiti k ničemné, bídné službě odnárodňovací.
kterou za mizerný kus chleba ochotně konali
jejich předchůdci, na nepatrné výjimky. Někte-
rým z našich podařilo se talentem svým a vy
nikajícimi osobními vlastnostmi vniknoutido
#6
alto_textblock
#6
oněch byrokratických sfér, jež druhdy byly vy-
hrazeny úplně kreaturám německých a germa-
nisujících vlád. A to ovšem Němcům do krámu
se nehodilo. Politika jejich, založená na fa-
lešném předpokladu, že jen u nich bude vě-
domí národní pokračovat a se sílit, kdežtou
ostatních národů zůstane tam, kde bylo před 50
lety, je zklamala, i bylo třeba ji poopravit.
Zatím polepšeny platy úřadnické do té míry, že
v nynějším krutém zápasu o existenci a při
vzmáhající se české konkurenci v obchodě av
průmyslu není již povolání úřadníka karriérou
nejhorší a proto nyní to úsilí a ten shon po
úřadnických místech pro Němce. Což to špatná
spekulace, donuceno li bude 80 procent českých
úřadníků spokojiti se se 60 procenty — v nej-
lepším připadě — míst, kdežto 20 procentům
Němců zbude jich 40 procent? A jak jinak
šplhati budou za vídeňské protekce vzhůru
Němci, kdežto Čechové zůstávati budou dole na
těch nejnižších stupních! Znamenitý plán ! Vy
mítit z uzavíraného území českou intelligencia
zbavit je tak zvaných »krystalisačních bodův«
českonárodní agitace, očistiti »německý« kraj.
uspíšiti roztržení země a při tom pojistiti svým
lidem nejen houf dobře placených, ale také
v ohledu národním důležitých míst. A vláda páně
Körbrova pochopila intence německé a vláda ně-
mecký plán provádí. Toho buďme si vědomia
dle toho zařiďme své jednání.
— Dodatečné rozčilování ústeckých Němců.
V rozčilování jsou naši Němci mistry nepřeko-
natelnými, hotovými virtuosy. Dovedou se roz
hořčovati podle pečlivě upravené stupnice, na
jejichž různých stupních usnášejí se ve svých
resolucích, nejnověji »Entsehliessung« zvaných a
rozčilují se, ohlašují své pobouření na určitý
den, obyčejně se zárukou aneb výslovně bez ní.
žádná regulační kamna nekonají svou službu
tak výtečně, jako rozčilování ústředí národníh
tělesa našich Němců. Dosud ještě nikdy ne-
stalo se, že by se byli zapomněli rozčilit, až
Němci ústečtí octli se těchto dnů v takovém
neslýchaném rozpoložení mysli. Dopsali o tom
do pražské »Bohemie« následovně:
Jak dodatečně ve známost vešlo, konala se
ve zdejší besední budově, všemi českými spolky
v Ústí pořádaná slavnost Husova, k níž centrála
počešťovacího spolku pro severní Čechy vyslala
učitele Edv. Storcha, pro štváčskou propagandu
z Mostu odstraněného, kterýž ústecké Čechy vy
zýval plamennou řečí k vytrvání v jich boji proti
»německé brutalitě«. Po slavnostní řeči byla za-
pěna píseň husitská. — Nový to důkaz, kam až
česká organisace v uzavřeném jazykovém území
německém dospěla.s
Kdyby ústečtí Němci byli o husitské slav
nosti v tamní besedě zvěděli týden před ní, než
tři neděle po ní, není pochyby, že by byli na
týž den ohlásili obvyklou vzdoroslavnost s ná-
ramným štvavým rámusem a prohlášením, že
neručí za veřejnou bezpečnost a v nejlepším
případě mohla ústecká beseda rozmnožiti své
sbírky kamení, naházeného okny do jejich míst-
ností, o nové doklady kamenné kultury něme-
cké, jestliže by vůbec nebyl došel zákaz jieh
oslavy mistra Jana. Takhle ukázalo se, že čeho
rozum nezná, toho srdce neželi, leda — doda-
— »Vaterland« poučuje »Bohemii« o ně-
meckých »vrazích«. Ve své pondělní kritice
Grégrovy řeči, na hoře Žižkově pronesené, vy-
týkala pražská »Bohemie« řečníku neslýchané
potupy Němců, jež prý mezi jiným také
»vrahy« nazýval. Dojmutí »Bohemie« přimělo
vídeňský »Vaterland« k filologickému privatis-
simu ve prospěch kasiňáckého listu. Vypravuje.
že si přečetl řeč dra. Grégra v »Národních Li-
stech«, ale v celém jejím znění nenalezl prý
ani jednou slovo »vrah«. Ovšem prý jmenoval
dr. Grégr na několika místech Němce nepřátely
a úhlavními nepřátely českého národa a spo-
lečnými nepřátely Slovanstva. Přes to vše není
prý vyloučeno, že mohl užiti v témž smyslu
výrazu »vrah«, neboť znamená v původním svém
významu a povzneseném stylu rovněž nepřítele.
Kořen vězí v časoslově »vražiti«, což znamená »ne-
náviděti« a vrah jest tudíž »nenávistník«, nepříte
ve smyslu všeobecném. Teprve v druhé řadě
v řeči obvyklé jest nenávistníkem a nepřitelem
druhu zvláštního, totiž skutečným vrahem.
»Leč němečtí tuctoví zpravodajové« pokračuje
»Vat.«, »kteří znají jazyk český jenom povrchně
překládají toto slovo chvějícím se Němcům povždy
»Mörder«, aby jim namluvili, že Češi ve své vlastní
zášti jim přikládají až k vraždě sahající zášť proti
Čechům. A přece měli by si uvědomiti při takovém
překládání logický prohřešek, jehož se dopouštějí
Někdo je vrahem teprve, když vraždil. Ale český
národ žije, jak figura ukazuje, život svěží, mohut
ným tepem bijící. Jak by mohli tedy býti Němei
jeho vrahy? Mimo to neútočil dr. Grégr posledn
svou řečí jenom na Němce. Také Řím, českou šl-
chtu, a bývalé spojence činí zodpovědnými za n-
štěstí, jež Čechy stihlo . ..«
Všechna čest filologickým znalostem »Va
terlandu«. Mohl jíti pro »vraha« až do sanskrtu
a také u Notkera řečeného Pyskatý, jinak Teu
tonicus byl by našel staroněmecký doklad pro
týž kmen (vruoge), ale, je-li mu dnešní bujarý
život českého národa dokladem, že Němci nejsou
vrahy českými, a že vrahem národa českého
není také Řím i v tom druhém, nepřenáše-
ném smyslu, pak se »V.« mýlí. Jsou známy případy.
kde si oba tito vrahové českého národa podali ruce.
Nedělní oslavenec, o němž Ed. Grégr pro-
slovil svou kritisovanou řeč, uměl ovšem s nimi
zatáčeti, i Prokop Holý. Čtyři německé křižácké
výpravy, vedené Římem, z Čech vytloukli, pátou
u Domažlie, kde Řím ztratil utíkaje klobouk,z
Čech vyzpívali. To bylo pět ovšem nezdařenýeh
pokusů úkladné vraždy Němců s Římem spo-
lečně podniknutých proti českému národu.
Z ostatních přemnohých budiž připomenut spo-
lečný vražedný úklad Říma s Němci na Bíle
Hoře, na jejímž poli vrazi českého národa zů-
stavili svou oběť s podřezaným hrdlem. Tu byli
Němci jako pravidelně vedeni také Římem
vůdce jmenoval se tentokráte Títzsimon a byl
svým povoláním jezuitou. Tenkráte se římští
němečtí vrahové domnívali, že vražda se po-
dařila. Dnešní bujarý život českého národa do
kazuje, že i to byl jenom pokus nedokonané
vraždy úkladně. Ale proto zůstává Němec přece
jen vrahem a Řím katanem českého národa pro
všechny věky! A tak může si »Vaterlande
s »Bohemif« přes všechny jazykozpytné roz
míšky podat ruce!
— Pověsť o velkých zpronevěřeních v cí -
kevním jmění v olomoucké arcidiécesi olomou
ckým pokrokovým orgánem před několika dny
přinesenou, prohlašují orgány olomoucké arci
biskupské konsistoře za pouhý výmysl.
#7
alto_textblock
#7
tečně.
#8
alto_textblock
#8
— Z Turčanského svatého Martina. (Zvl
telegr. »Nár. Listů.«) Svatomartin s ký
sjezd zmařen pro stálé ohně, jež v městě
zuří. V sobotu shořela značná čásť Martina
včera chytilo na dvou místech. Večer v blízk
vsi Dražkoveích lehly 3 osady popelem. Dnešní
valná hromada Musealní společ-
nosti dospěla ku přednášce Skultetyhoo
místních jměnech slovenských, ale byla přeru-
šena zprávou, že hoří evangelická fara.
— Z kruhů lékařských. Pan dr. Alois Wachs-
mann, zubní lékař v Praze, meškati bude od 10.
srpna mimo Prahu.
— Úmrtí. Dne 2. t. m. zemřela v Mnichově Hra
dišti po delší nemoci paní Franliška Edlová,
vdova po hostinském a matka dramatického umělce
pana Jindřicha Edla, ve stáří 57 let. Pohřeb koná s
ve čtvrtek dne 4. t. m. na tamější hřbitov. — V Ne-
směřicích zemřela paní Karolina Deutschová
Tělesná schránka zesnulé bude v pátek dne 5. z Ne-
směřic do Zruče převezena a zde pohřbena.
— Převezení zesnulého hraběte Arnošta
Waldsteina stalo se včera odpoledne z kostela
sv. Tomáše na Malé straně. Pohřebních obřadů
průvodu na nádraží české severní dráhy zúčastnil
se četní šlechtici, poslancí za velkostatek, v zastoupen
panovníka velící generál polní podmaršálek Czibulk
atd. V průvodu ubíral se prapor pěš. pluku č. 11 s ka-
pelou a sbor ostrostřelců rovněž s kapelou. Před ná-
dražím Františka Josefa vojáci vypálili čestnou salvu.
Pohřeb zesnulého bude se konati dnes odpoledne
Mnich. Hradišti
— Tichou oslavu 40letého trvání české samo-
správy uspořádal výbor okresní společně s městskou
radou v Kamenici n. Lip. v den 31. července 190
přednáškou pana JUDra. Aloisa Kotrbelce, zem.
poslance a purkmistra města Tábora „O významu naši
samosprávy v životě společenském a národním“. Pa
poslanec, starostou okresním p. S. Vrdlovcem a purk-
mistrem p. JUDrem. J. Machačem vřele uvítaný, byv
představen zástupcům a přátelům samosprávy, kte
se v počtu nade vše očekávání velikém sešli, objasni
nejprve pojem slova samosprávy a vysvětlil pak vý-
znam samosprávy pro veřejný život v obci, v okresu
i v zemi. Dále uváděl, jaké účinky samospráva vy-
voditi může a vyvozuje, když spočívá ve svorných
a zkušených rukách a slovy přesvědčivými volal p
svornosti v obci v celém jejim ethickém významu
k uplatnění zdravých myšlenek a ideálných snah sou-
středěním lidí dobré vůle. Doložil pak, že jenom svě-
domitě vedená samospráva obecní dovede povzněst
český národ k dnešnímu rozkvětu a hmotnému blaho-
bytu, jakož i k uplatnění jeho politických snah a ukon-
čil výklad svůj přáním, jež svého času vyšlo z pěra
poslance a ředitele obecních úradů v Plzni pana Frant.
Schwarze: „aby se staly české obce bedlivými stráže
zákona, statečnými hajíteli svých práv, jakož i svědo-
mitými plniteli povinností, které jim konati náležía
mocnými ohnisky pokroku a osvěty pro všecek národní
život“. Panu řečníku gratulováno a pánům poslancům
kteří zájmy naše hájí, provolána sláva.
— Ústiední jednota českých lékařů v královslv
českém, markrabství moravském a vévodství slezském
koná v sobolu dne 6. srpna letní řádnou valnou hro-
madu na Kladně. Účastníci vyjedou z Prahy z ná-
draží spol. státní dráhy v Hybernské ulici osobním
vlakem v 8 hod. 35 min. ráno.
— Pracovní sjezd intelligence ze západní Moravy
v Telči. Dne 14. a 15. srpna konají se v Telčí dva
sjezdy První den věnován bude olázkám studentským.
druhý den, 15. srpen, jest sjezdem pracovním intelli-
gence západní Moravy. Na sjezd tenlo dovolujemes
zváti všechen lid západu moravského a zvláště
z okresu jihlavského, telčského a dačického a při-
lehlých okresů. Sjezd ten jest prvním pokusem sjezdu
v širších rysech na západu moravském. Poslední t-
kový pracovní sjezd konán byl v Mor. Budějovicích
v září 1897. Tužba, abychom přehlédli poměry vešker
v západním cipu moravském, jeví se více než kdy jindy
velmi oprávněnou. V krajích našich není soustavné
práce, jenom ojedinělé stopy a proto je třeba, aby
sjezd semkl stejně smýšlející. Pořad sjezdu jest: 1.
Sociální a kulturní poměry a potřeby západu morav
ského. 2. Hospodářské poměry a potřeby. 3. Živno-
stenské poměry a potřeby. 4. Národní poměry západu
moravského. 5. Odboru Národní jednoty pro jihozáp
Moravu, na Telěsku, Jihlavsku a Dačicku. Sjezd koná
se dopoledne o 1/2 10. hodině v místnostech městského
divadla v Telči dne 15. srpna 1904.
— Výstava L. Kuby v Poděbradech bude zahájena
tuto sobotu dne 6. srpna o 9. hod. dopol. Otevření stan
se způsopem sice jednoduchým a prostým, ale důstoj-
ným. O půl jedenácté je pak prvá z přednášek, jež
v sálech výstavních konati se budou „O umění vů-
bec“. Zajímavo je, že již nyní jeví se pro výstavu ne-
obyčejný zájem a ohlašují se hromadné návštěvy, jimž
městská rada — jako pořadatel výstavy — všemož-
ným způsobem jde vstříc
— Ve prospěch českých menšin pořádá odbor
Národní jednoty severočeské pro Nové Město n.
M. a okoll za součinnosti místních spolků národ-
ních dne 7. srpna t. r. lidovou slavnost v zahradě
»Sokola« novoměstského a koncert úplné kapely p.
J. Boše. Pro občerstvení obecenstva zřízeny budou
buflet, restaurace, kavárna, mlékárna a j. K zábavě
přispějí: museum, siloměr, vypouštění obrovského
balonu, potulní písničkáři, italský flašinet atd. Zpě-
vácký spolek »Kácov« přednese několik případných
sborů. K závěru slavnosti uspořádán bude členy
»Sokola« nádherný rej lampionový o 50 světlech
Začátek o 3. hod. odpol. Účel slavnosti žádá, aby
den 7. srpna stal se dostaveníčkem všeho vlastenecky
cítícího občanstva nejen místního, ale i okolního.
— Sjezd kollegů z učitelského ústavu v Praz
z r. 1879 ročník B koná se najisto v úterý dne
9. srpna t. r. po 7. hod. večer v restauraci Brej-
škově, Praha, Spálená ulice. V touž dobu i ročník
má tam svou schůzi. O všem bližším možno se do-
hodnouti v týž den odpoledne před důvěrnou schůz
delegátů, jež o 2. hodině odpol. se koná a kdež pří-
tomni budou kollegové Straka a Trousílek.
— Sjezd abiturientů gymnasia českobudějovického
z r. 1879 bude se konati ve středu dne 17. srpna
Budějovicích. Před tím v úterý dne 16. srpna přá-
telská schůze v Besedě, na níž se ustanoví program
druhého dne
— Abiturientům telčské reálky z r. 1894 Před
deseti léty slíbili jsme si, že r. 1904 se sejdeme
V srpnu t. r. 13., 14. a 15. jsou v Telči pracovní sjezdy
studentský a intelligence ze západní Moravy a slav-
nost ve prospěch podpůrných spolků vysokoškolských
„Hlávky“ a „Radhoště“. Mohli bychom se tudíž v tyto
dny v Telči sejíti. Kteří hodláte přijeti, dopište do 10
srpna podepsanému. L. Šindelář, odborný učitel v Bo-
honicích u Brna.
— Pátá manifestační slavnosl Českoslovansk
obchodnické besedy, která se koná již tuto neděli dne
. srpna na Střeleckém ostrově budí všeobecný zá-
jem a lze očekávati, že slane se dostaveníčkem obe-
censtva zábavymilovného jak pražského tak i před-
městského. Dle skončených příprav lze právem sou-
diti, že letošní slavnost předčí bohalostí a zajímavost
svého programu slavnosti předchozí a že návštěv níei
budou hojně odměněni za malou podporu, jež po-
skytnou fondu pro strádající obchodní pomocnictvo
českoslovanské, příjemnou zábavou. Vstupenky ke
slavnosti po 30 hal. lze obdržeti v čelných pražských
i předměstských závodech, jakož i v kanceláři Č. O. B.
v Jerusalemské ulici č. 7, II. posch.
— Záležitost obcbodního přístavu v Holešovicícl.
Vzhledem k souvislosti, která se ukázala jednak mez
otázkou uhražení nákladu na zřízení přístavu hole-
šovického jako přístavu obchodního, kteréž komise
pro kanalisování řek Vltavy a Labe v Čechách pro
vésti zamýšlí, jednak olázkou zúčtování mezi státem
a zemi stran úvěru svého času ke stavbě přistavů
v Karlíně a v Holešovicích a k uplavnění Vltavy o
Karlína k Františku povolených, zdálo se býti žá-
doucno, aby především tato otázka zúčtování byla
upravena. K tomu konci konala se dne 9. května t.r.
u místodržitelství porada, jíž se zúčastnili zástupce
ministerstva financí a zástupci zemského výboru a ko-
mise kanalisační. Na základě výsledků této ankety
usnesl se zemský výbor v sezení svém dne 20. čer-
vence t. r., sděliti vládě, že jest ochoten, podati
sněmu návrh, aby byl povolen obnos,
jehož jest třeba k úhradě polovice ná-
kladu — který se teprve blíže určiti má — na za-
řízení přístavu a aby byl povolen dodatečný
příspěvek k výlohám vzešlým již stavbami přístavními
a splavněním, jestli c. k. vláda definitivně zabezpeč
uhražení druhé polvice nákladu na zařízení přístavu
#9
alto_textblock
#9
jako přístavu obchodního a svolí k vyloučení jistých
položek výdajových ze zmíněného zúčtování.
— Žofín — Vimperku. Dnešní koncert na Žofíně
pořádán jest obětavostí p. Zelenky ve prospěch poho
řelých ve Vimperce. Celý hrubý příjem připadn
těmto nešťastným a proto zvýšeno vstupné výjimečně
z 10 na 20 hal. Škody ve Vimperce odhadnuty jsou
na 800.000 K a jenom 6 majitelů domů je pojištěno
Bida je veliká. Mnohým rodinám nezbylo více, než
co na sobě měly. I lidé pevní a energičtí ztrácejí mysl
a zoufale hledí v bídnou budoucnost. Prosíme pražsk
obecenstvo, aby hojnou návštěvou rozmnožilo vy
datně dosud slabé podpory Vimperským.
— Slavnosti řemeslnictva českého. Velká aka-
demie, kterouž v sobotu dne 13. t. m. v sálecl
ostrova Žofinského zahájeny budou letošní slavnosti
pořádané ve prospěch postavení domu řemeslnického
obohacena byla dvěma cennými příspěvky: básní Jaro
slava Vrchlického, nadepsanou „Práce“, a hymnou
komponovanou prol. Ad. Piskáčkem. Tato přednesena
bude kroužkem pražského „Hlaholu“. — Ke sjezdu
pořádanému Zemskou jednotou řemeslnických a živno-
stenských společenstev ke dni 14. t. m. na 10. hod
dopol. na Žofině, docházejí četně přihlášky venkov
ských účastníků, takže jest už nepochybno, že letošn
sjezd bude jednou z největších manifestací stavov
ských. — Vstupenky ke slavnostem na výstavišt
po 40 hal. a po 20 hal. (studentské, dělnické a dětské
byly dány do rozprodeje všem společenstvům a korpo-
racím odborným. — Bazar, sestavený z předmětů
darovaných řemeslníky a živnostníky, umístěn bude
v levém křídle průmyslového paláce. Od jiných pod-
niků toho druhu lišiti se bude tím, že nebude snad
snůškou málocenných tretek, nýbrž výstavkou vkus-
ných a cenných prací českých výrobců, kteří darová-
ním předmětů hledí přispěti k rozhojnění fondů n
vlastní dům. V posledních dnech věnovalo pro bazan
gremium zlatníků a stříbrníků množství cenných před-
mětů. — Subskripce, podniknutá damským odbo-
rem slavnostním, jakkoliv nejvyšší letní saisona po-
dobným akcím nebývá přízniva, čile pokračuje, dík
ochotě, s jakouž se obětavé dámy ve většině míst
setkávají. — Plakáty, obsahující podrobné pro-
gramy, rozeslány budou do všech veřejných místností
koncem tohoto týdne. — Inserty pro slavnostní list
přijímány budou neipozději do 5. srpna t. r. Inserty
mimo kancelář v Řemeslnické besedě přijímaji pp.
Jan Kamelský, redaktor Českého Klempíře“, Praha Iv
(u Daliborky); Josef Hobl, Král. Vinohrady, Kolárov
ul. č. 714; Karel Cimler, obuvník v Libni, Jungman-
nova tř. 93; Frant. Skořepa, malíř v Žižkově, Neru-
dova ul. 757; Josef Skopový, krejčí, Smíchov, Plzeňská
tř. č. 608; Josef Přibáň, Praha I. č. 673; Frant. Kohn
krejčí, Praha II., Václavská ul. 327; Alois Slavíček
krejčí, Praha I. č. 668; Jan Šafr, uhlíř, Praha II., Ště-
pánská ul.; Hynek Kráčmera, kožešník, Praha I., Me-
lantrichova ul. č. 468; Josef Švec, cukrář, Praha I.
ulice Karoliny Světlé, a Josef Klecar, krejčí v Praze
III., Nerudova ul
— C. k. veřejná a universitní knihovna v Praz
byla v měsíci červenci navštívena 5390 čtenáři, kteř
použili ke svým pracem 6665 svazků. Domů vypůj-
čeno 1879 sv., na venek a do ciziny půjčeno 148 sv.-
z ostatních a zahraničních knihoven pro zdejší obe-
censtvo vypůjčeno 59 sv., Čítárnu navštívilo 654 čte-
nářů, kromě toho bylo použite 236 rukopisů
— K důstojnické afféře v Olomouci. Z Olomouce
se sděluje, že řízení, vedené proti dvěma důstojní-
kům, kteří nedávno v kavárně zranili kavárníka
jednoho státního úřadníka šavlí, vedlo k tomu, že
oba byli odsouzeni k vězení a že jeden z nich vy-
zván byl, aby dobrovolně důstojnickou hodnost slo
žil. Rozsudek musí býti ale ještě vyšší instancí po
tvrzen.
— Změny držebností. Obec král. hl. města Prahy
koupila od pana Václava Poustky jednu osminu domu
čp. 30—V. v Josefovské třídě za 3125 K. Soukromník
pan Josef Urban koupil od stavilele p. Viktora Skučk
dům čp. 847—VII. za 66.035 K. Pan Josef Klimla
koupil od pp. manželů Josefa a Alcisie Mandelbau-
mových dům čp. 1181 v Chodské ul. na Král. Vino-
hradech za 130.000 K. Paní Františka a sleč. Jaroslav
Koželužských koupili dům čp. 225 na Král. Vinohra-
dech za 40.000 K. Inženýr pan Albert Brousil koupil
společně s manželkou Františkou slavební pozemek
č. kat. 532/64 za vodárnou na Král. Vinohradech z
9085 K. Pan Emil Krejza koupil od pana Roberla Ho
niga pozemek č. kat. 570/22 na Král. Vinohradech za
12.600 K. Manželka lékaře paní Růžena Luklova kou-
pila od velkostatkáře pana Jana Kreissla stavební po
zemek č. kal. 523/60 na Král. Vinohradech za 30.112 K.
Slavitel pan Emil Moravec a architekt p. Karel Voves
koupili společně od Vinohradské záložny stavební po
zemek č. kat. 73/16 z usedlosti Štikovny (Eichmanky)
v prodloužené Brandlově ul. na Král. Vinohradech
za 40.000 K a vystaví tam čtyřpatrový dům. Paní Kate
řina Tomašovičova koupila od paní Terezie Šťovíčkové
a spol. stavební pozemek č. kat. 397/18 na Král. Vino
hradech za 8276 K.
— Záchranná stanice v Praze v měsíci červene
poskytla první pomeci v 744 případech; v noci žá-
dáno její pomoci v 36 případech. Chirurgických one-
mocnění bylo 551, vnitřních 62, očních 131, sebevra-
žedných pokusů bylo 9 případů. Ambulančním vozen
prevezeno 82 osob.
— Úraz při česáni ovoce. Čeněk Krahulík, 23letý
hlídač sadů Frant. Novotného v Žižkově č. 354 včer
při česání ovoce spadl se stromu a utrpěl těžké vnitřní
poranění. Po první pomoci lékařské byl převezen do
všeobecné nemocnice
— Vloupali se do bytu holiče. Ke zprávě po
tímto záhlavím ve včerejším odpoledním vydání uve-
řejněné, dodáváme, byvše o to požádáni, že dle pí-
semného prohlášení c. k. policejního úřadu Václav
Menzl z č. 930—III. a Jan Linder z č. 168—III. nejsou
obviněni z krádeže, spáchané v bytě p. Jos. Frankla.
nýbrž že byli pouze přítomni v otevřeném prázdném
krámě, kdežto praví pachatelé do zadního pokojíku
holičova se vloupali.
— Oheň na poli. Jeden ze sekáčů, zaměstnaný
v pondělí sečením obilí na poli rolníka Fr. Kuliče
v Sibříni u Říčan, zapálil si dýmku a odhodil sirku
do obilí, které se vzňalo a shořelo ve značném roz-
sahu v ceně 500 K.
— Sebevražedný pokus v Král. Oboře proved
včera večer 21letý monteur Jaroslav Krňanský z Pro-
kopovy ulice č. 3 v Karlíně. Zoufalý mladík vypálils
střelu z revolveru do levé strany prsou a způsobils
těžké poranění. Jako příčinu svého činu udal, že má
narukovati a nemá na vojnu žádných peněz. První
pomoci poskytl mu lékař p. dr. Strnad. načež odvezen
byl vozem záchranné stanice do všeobecné nemoc
nice k dalšímu ošetřování
— Z Kralup n. Vlt. O průmyslovou pokračova
školu v Kralupech n. Vlt. zasloužil se pořádáním pře
nášky i nezištnou radou při řízení dílenské výstavky
a dále darem 20 K na zakoupení učebných pomůce
jmenované škole p. L. Weigner, inspektor technologi-
ckého musea v Praze. Školní výbor vyslovuje jemu
dík s přáním, aby toto jednání našlo hojně následov
#10
alto_textblock
#10
niků!
#11
alto_textblock
#11
— Loutkové divadlo. V národním loutkovém dí
vadle Klubu vlasteneckých přátel dra. Paříka a Tře
benicka v zahradním sále měšťanského pivovaru na
Král. Vinohradech hraje se dnes o 6. hod. „Hrad nad
Sázavou.
— V soudní dražební síni v Praze v pátek dn
5. srpna od 1/29. hod. dopol. konati se bude veřejná
dražba. Prodávati se bude: fotografický přístroj a de
sky, přístroj na vzdušné obrazy, fonograí bez válců
laternamagika s obrazy, dva dalekohledy a různ
optické zbozí; regál, pult, různý nábytek, zařízen
z fotografického závodu, zalízení domácí, mýdlo
svíčky, pianino a nový skvostný nábytek, zařízení d
salonu.
— Panorama Nár. jedn. pošumavské ve Ferdi
nandově třídě zůstane v srpnu uzavřeno. Dary a pří
spěvky pro pohořelé ve Vimperku přijímaji se lan
denně.
#12
alto_textblock
#12
Různě zprávy.
#13
alto_textblock
#13
= Z Vídně, 3. srpna. (C.-B.) Dle »Neue Frei
Presse« zemřel nejvyšší komoří hr. Hugo Abensperg
Traun na zámku Maisson,
= Požár v Uhrách. Z Pešti se telegrafuje
V obci Szintye (u Aradu) shořelo 9 domů i s vedlej
šími budovami, zásoby píce a 3letá žeň, Lokaliso
vání požáru vadila vichřice.
= Zemělřeseni v Uhrách. Z Komárna se tele
grafuje: Dnes dopoledne o 11. hod. bylo tu pozoro
váno zemětřesení, provázeně rachotem Škod nezpů
sobilo.
#14
alto_textblock
#14
= Vlak Iupiči přepaden. Z Chicaga se telegra-
fuje: Ve večerním rychlovlaku, jenž odtud jezdí d-
St. Louis, vniklo v pondělí pět maskovaných muto
do vozu ke spaní a uloupilo cestujícím 3000 dollarů
a četné cenné předměty. Potom signálem poplašným
zastavili vlak, seskákali a uprchli z něho. Není pe
nich ani stopy.
#15
alto_textblock
#15
Dramatické umění.
Lidové divadlo : Urania“ v Praze—VII. Dre
opokuje se po šestadvacáté: „Na pomoc Rusům
Výpravná lidová hra se zpěvy a tanci o 5 jedn. Na-
psali K. Fořt a Č. Hráška, Hudba od E. Starého. Re-
žisér B. Kovář. Dirigent E. Starý. Baletní vložky tanč
pí. Stará a sbor dam. Světelné effekty řídí div. misk
R. Valášek. Nové dekorace pro II., III. a IV. jednání
z atelieru dekor. malíře E. J. Reicherta. Veškeré ko
stymy a ruské i japonské uniformy zhotoveny v dv
dilně. Ve hře zaměstnán jest celý personál a 50 kom-
parsistů. Zpěvní čásť obstarají: pí. Hesová-Gulhová
p. Hlavatý, sbor dam a pánů. Začátek o 7. hod. ve
Po divadle dostatečný počet vozů elektr. dráhy. -
Zejtra hraje se po druhé: „Podprefekt“, fraška o 3 jel
jejíž včerejší premiera velice se líbila. — Ve čtvne
jest benefiční večer p. Jana Chalupníka. Bude s
po prvé hráti původní veselohra: „Lidé a lidičky
Napsal dr. Janke-Dvorský. Na neděli večer přips-
vuje se v novém studování Blumenthal-Kadlburgov
výborná veselohra „U bílého koníčka“
+ Z kanceláře smíchovského divadla. Dnes je
premiera Mailhac-Halevyovy operely „Bum, bun
v divadelním zpracování Ostenově s hudbou Sterne
veu. Titulní úlohu zpívá pí. Mař. Zieglerová. Ostal
hlavní úlohy jsou v rukou dam: Besové, Kubíkon
a pp. Charváta, Beneše, Vaverky, Kubíka st. a Edi
Opereta, již scénicky vypravil režisér Jos. Kubík, p
bližuje se valně v jednotlivých místech jemné fnn
couzské komické opeře a opírajíc se o celou řadu n
jen situací, ale i trefně vystihnuté karaktery kon
ckých figur a jsouc pečlivě připravena dobude si z
jistě téže přízně, jakéž se těší všecky operety n
smíchovské scéně vypravené. Blokové lístky k dneš-
nímu představení neplalí
+ Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradec
Dnes hraje se ve prospěch pana Jos. Bláhy „Monika“
tragedie o 3 jedn. Napsal J. J Kolár. Zejtra je lidev
představení za poloviční ceny: „Magdalena“
#16
alto_textblock
#16
Ze soudní síně.
#17
alto_textblock
#17
Ze soudu odvolacího
Schlazená nadutost. Jaký smysl pro pravdu, spr-
vedlnost a právo mají naši rozlomilí súsedé same-
spasitelně národnosti, běží-li o provádění zásad oněch
vůči bližnímu Čechu, dokazuje výmluvně afféra, pro-
jednávaná včera ve II. instanci odvolacím senátem
zemského trestního soudu. Litomyšlský advokát pan
dr. Bedřich L. zastupoval v února 1903 rolníka Ant.
Steífana z obce Chmelíka ve sporu s firmou J
Vítka v Postřehnově na Moravě o převzetí hospodál-
ského stroje. Ve sporu tom docílil sice zmíněný český
advokát částečného úspěchu, ale rozsudkem uloženo
mu nicméně zaplatiti čásť útrat obnosem 46 korun.
Steffan, který, mimochodem řečeno, má peněz jako
želez a je Němčourem od kosti, neměl se však k bez-
odkladnému zaplacení, nýbrž žádal svého právního
zástupce, ač mu nedal na vedení sporu ani krejcaru
zálohy, by obnos zmíněný zapravil prozatím sám
slíbil mu náhradu při zúčtování konečném. Český
advokát vyhověl ochotně i této žádosti Steffanově
poslal počátkem července m. r. peníze substitutu zá-
stupce protistrany dra. Jindry v Zábřehu, litomyšl-
skému advokátu p dru. Glossovi, jehož kancelář všal
nedopatřením opomenula zpraviti o tom p. dra. Jindru.
který nevěda o tom, že pohledávka je vlastně již vy-
rovnána, vedl proti rolníku Steffanovi exekuci. A ted
došlo k zápletce, jaké by se byl nikdo nenadál a její
důsledky dospěly až před trestní forum. Steffan totiž,
aniž by se byl soudnímu vykonavateli zmínil i jer
slůvkem, že zaplatil už jeho právní zástupce, obnos
exekucí vymáhaný odevzdul úřhdnímy zřízencia
když pak dr. L. jej upomínal o palmár a náhradu 46k
jimiž jej byl založil, pan Steffan neuznal ho hodným
ani odpovědi, a mlčel tvrdošíjně i na upomínací za-
lobu. Teprve, když p. dr. L. užil prostředku ráznějšího
a domáhal se své pohledávky mobilární exekucí, udal
Steffan pohnutku svého vzdoru a po vysvětlení omylu
továrna Vítkova částku zaplacenou vrátila. Od té doby
však Steffan dával bývalému svému právnímu přítel
cítiti osten své nemilosti. Kde jen mohl, očerňoval
advokáta a nalezli se také lidé, kteří jeho překrouce-
ným povídačkám věnovali sluchu. Pan dr. L. nepři-
kládal valné váhy této ušlechtilé „zábavě“ Steffanově
jsa si vědom své naprosté neviny. Ale také trpělivos
jeho měla konečně své meze a Steffan byl na podzin
nucen klopit 50 korun pokuty za to, že ve své ne-
urvalosti neostýchal se pana dra. L. uraziti u soudu
okresního na chodbě. Ale ani tento morální výprask
necchladil pomstychtivý mozek germánského „umrav-
něnce“. Naopak, podráždil jej do té míry, že soud
v Litomyšli poslal oznámení, ve kterém uváděl,ž
dra. L. udati hodlá pro podvod(!). Napaden
advokát však nemlčel teď teprve a tak na tlustý kri
neúnavného kverulanta svezlo se znova nepříjemn
břímě urážkového procesu. Nicméně projevil p. dr. L
vůči svému zavilému soku tolik shovívavosti a dobré
vůle, že při líčení, konaném 7. ledna t. r., na zkrou-
šené prosby a slib, že už nikdy nesníží se k mrzkému
udavačství, žalující advokát obžalovanému Germánov
odpustil. Co však se stalo potom, přesahuje opravdu
veškeré pomysly. „Kajícímu“ Steffanovi už za týden
po tomto smíru otrnulo a aby dokázal, že se přece
nedá, uradil se se „soukromníkem a spisovatelem
Albertem Tomalou k novému zákeřnému výpadu
na nenáviděného českého advokáta. Zadaliť totiž ad-
vokátní komoře pražské podání, v němž tvrdili o dru.
L. „že jeho vinou Steffan utrpěl škodu“ a vyličovali
věc tak, jakoby byl dr. L. zaplacení zmíněného obnosu
pouze předstíral, aniž by byli o vysvětleném omyin
ijen slůvkem se zmínili. Než nejenom to: nadutí Gen-
máni vytýkali napadenému advokátu, že podal exe
kuční žádost proti Steffanovi česky(l)
což prý je možno — jak uvedli výslovně ve sve
denunciaci — jen v rakouských kruzích ad-
vokátních. Již toto jednání prý příčí se zá-
konu, ježto prý spor, vedený jménem Steffana p.
drem. L., projednáván byl německy a Steffan sám
z neznalosti českého jazyka ani spisům nerozuměl.
Výpotek ušlechtilého ducha německého končil hrozbou
že věc uvědena bude na přetřes v novi
nách, a že bude postaráno také o inter
pellaci na říšské radě, nebude-li dr.l
advokátní komorou potrestán.“ Pan dr.l
učinil ovšem neprodleně kroky k obhájení své cti, n
niž způsobem tak neslýchaným bylo útočeno a post-
ral se prostřednictvím pražského kollegy svého pan
dra. Šebesty, by oběma hrdinům německéhe
mravu dána byla příležitost, odůvodniti smělé výpnoy
své před soudem. Po líčení, k němuž ani Tomala a
Steffan se nedostavili, prohlásil soudce pražského
soudu vřestupkového rozsudek, jímž pro urážku nac
odsouzeni Steffan k pokutě 100 korun, Tomal
k pokutě 50 korun. I tento trest, poměrně mírny
zavdal odsouzené dvojici podnět k opravnému pr
středku. Podali odvolání k trestnímu soudu a omaslili
je další snůškou argumentů. Zajímavo je, že neostý-
chali se invektiv na samotna soudce. Vyhlednl
si záminku k tomu v několika pravopisných chybách.
jež přihodily se písaři při autografickém rozmnožován
rozsudku a z jednoho vynechaného „s“, z předložšy
„in“ místo „im“ a z vynechaného druhého „ní v
slově „erinnerlich“ konstruovali sobě podklad k jizlivé
poznámce, že by „soudce, který sobě plete třetí po
se čtvrtým, měl nutně zapotřebí řádného tlumočníka
Poznámek k této ušlechtilé taktice „bojovné“ zajiste
netřeba. — Při odvolacím líčení včerejším zástupoe
soukromého žalobce p. dr. Šebesta se vším důraě
zem žádal za změnu obžalovaným přisouzené pokuty
v trest vězení, poukazuje k tomu, že Steffan útoky
své třikráte opětoval, ač musil sobě býti vědom jieh
bezdůvodnosti a že urážlivý úmysl u Tomaly jeví s
již z celé stylisace podání, jímž sám soudce byl d-
konce napaden. Na doklad toho, že panu Steffanc i
o krejcar právě nejde, uvedl obhájce jeho charakteri-
stický výrok: „že by takových advokátů mohl koupi
několik i s jejich kancelářemi“. Odvolací soud, jemuž
předsedal rada z. s. p. Jenikovský potvrdil sic
rozsudek I. instance v příčině Tomaly, jeho něměmu
kamarádu Steffanovi však zaměnil pokulu v de-
setidenní vězení, zostřené jedním postem
Pan Sleffan přišel tedy z bláta do louže, ale zcel
po zástuze.