Strana3.

„NOVÝ JIHOČESKÝ DĚLNÍK

Císlo 51 —52.

Ameriky a nadějný dříve spolek jen živořil. zi- vořil až do roku 1894, kdy přeměněn byl na odborný spolek perleťářů, patřící Ústřednímu svazu do Vídně. Spolek v hospodářské své čin- nosti vymohl pro dělnictvo desítihodinovou dobu pracovní, poskytování nářadí a světla i značné zvýšení mzdy V památném roce 1897, kdy po známém vy- stoupení sociálně demokratických poslanců če- skýchv státoprávním prohlášení, byla strana naše cejchována oficielními vlastenci za bezná- rodní a vydupáni v život národní sociálové, ne- byla ani žirovnice ušetřena této milosti. Za přispění starosty města J. Brdlíka, říš- ského a zemského poslance strany mladočeské založen i u nás trucspolek, který měl „sebran- ku beznárodní“ ze žirovnice vyhubi. Zajímavé jest, kdo všechno do tohoto spol- ku vešel. Byli to dělníci, kterým dosavadní po- stup odborového spolku nebyl dosti radikální, dále živly zemědělské a maloživnostenské a tak společně nás počali vyhazovat z národa. O tříd- ním boji této koalici se ani nezdálo. Bylo by velmi mnoho co psát, co všechn bylo podnikáno proti nám, avšak čím více bylo útoků, tím více bylo porozumění pro třídní boj a nepomohlo ani kaceřování a pronásledo- vání ani úřadů, ani měšťáckých stran. Strana naše dnes má v žirovnici pevnou svou baštu. Vedle silné politické organisace je zde odbo- rová organisace perleťářů, součástka českého svazu dřevodělníků v Praze, má výborně pro- sperující družstvo konsumní. S výsledky patnáctileté organisační práce nezůstali jsme u nás pozadu za jinými místy Dělnictvo chápe dnes samo důležitost orga- nisace. A přítomná doba u nás ta přímo volá k člověku: Do organisace, a do organisace sociálně demokratické. Konstatuji jen známý fakt- Obec žirovnická ve svém zastoupení čistě radikální, koupila místní velkostatek, který chtěl však koupit též mladočech J. Brdlík; aby se tak nestalo, k tomu byl každý kde kdo volán, objížděly se okresní i zemský výbor — až po- dařilo se, že obec žirovnická zvítězila. Nezvítězi však lid střední a dělnictvo. Několik místních notábla opanovalo honitbu a rybníky, takže nvní nesmí nikdo do lesa (obecního), na houby nebo jahody, nikdo nesmí při lovu ryb opovážit se chytit nějakou tu rybičku, vše musí přijít zpát- ky do rybníka, aby několik pánů mělo příští leto pro zábavu co chytat. I jinak si to pánové zařídili velmi pohodlně. Z 12 členů výboru městské záložny mají 8 ob- sazeno členové obecního zastupitelstva, takže když obec potřebuje peníze, tu jednoduše pod- niknou půjčku v záložně a tuto samotnousi v záložně povolí, majíce tam většinu, takže nyní je dlužna obec 118.000 K záložně na 41/2 proc. mimo dluhů starších, které jsou i na 4 proc. ačkoliv každý jiný dlužník musí v záložně pla- tit 5 proc. úroků! Tu jest nejlépe vidět ono blahodárné hospodářství, kterým se chrání pouze velkopoplatníci, kteří však málo dbají na třídu pracující. Tak se u nás rozumí samosprávěl Chápete to dělníci, kteří se ještě dnes sociáln demokracii vyhýbáte? Chápete, že jen ta strana, která ve svém programu nese odstranění každého nadpráví, že jen ta strana může úsilovnou propagandou své- ho programu obroditi lidskou společnost? Vám, proletáři v žirovnici platí tyto řádky V den jubilejní, našeho krajinského listu učiňte slib, že pevně chcete státi na našem třídním stanovisku, že budete rozšiřovati náš tisk, zej- ména náš krajinský „Jihočeský Dělník“, který po 15 roků své existence razil cestu osvětě a po- kroku na českém jihu, zamořeném klerikalismem a agrarismem, že nebude jediného dělníka v ži- rovnici, jenž by nestál v našich organisacích a nestal se odběratelem našeho krajinského listu Vzhůru do organisací! Rozšiřujte náš tisk Do boje proti společnému nepříteli! Nechť zkvé- tá, šíří a mohutní českoslovanská mezinárodní revoluční sociální demokracie.

Vývoj odborového hnutí dělnického na Táborsku.

V roce 1873 založen „Dělnický spolek v Tá- boře, který soustřeďoval v sobě vedle dělnictva i jiné vrstvy občanstva. Zakladateli spolku byl šlechtic Kofín, soudní písař, Mareš, cukrář, Lang, faktor v tiskárně p. Nedvídka, vedle mě- šťanů byl čestným členem spolku kníže Paarz Bechyně, který odváděl každoročně ku spolku 50 korun, začež jemu spolek daroval diplom. Cinnost spolku v tehdejší době obmezovala se pouze na pořádání zábav a výletů. Zakladatel spolku šlechtic Kofín za své účastenství se založením spolku zbaven svého místa co písař a takto potrestán za svoji od- vahu a působnost u spolku, ačkoliv tendence spolku nebyla nikterak nebezpečná a výbojná. V letech 1886 vstoupilo do spolku více dělníků, a spolek přeměněn na „Dělnický vzdělavací spo- lek“, a tu počala se vyvíjeti jiná činnost; po- řádány večírky, hráno divadlo a přikročeno k pořádání přednášek vzdělavacích. Na I. před- nášce v r. 1892 přednášel redaktor „Kovoděl- níka“ soudr. Steska z Prahy; na II. přednášc v r. 1893 přednášel soudruh špéra z Brna, re- daktor „Textilníka“, na III. přednášce vv 1891 přednášel soudruh Krapka. Po vejití v život Ceskoslovanského odboro- vého sdružení byl svolán sjezd „Vzdělavacíc dělnických spolků“, a na tomto k vůli činnosti a zakládání odborových organisací usneseno pře- měniti tyto na spolky všeodborové, a tím také skončen dosavadní způsob života „Dělnického vzdělavacího spolku v Táboře“, v němž počala výchova pro založení odborových organisací. První spolek odborový založen byl od dělník mivnářských, který ale brzo pro útoky, proná- sledování a persekuce se strany zaměstnavatel oproti dělnictvu a zejména činovníkům skupi- ny se rozešel. Druhá organisace odborová zalo- žená po výminečném stavu v Praze a to orga- nisace dřevodělíkn. Skupina stavebn ků založená v r. 1894 a v r. 1896 byli staveb- níci nuceni podstoupiti stávku, která trvala týdnů, za zkrácení doby pracovní a zvýšení mzdy; mzdy pro zedníky a tesaře stávaly o K 1.00 do 2 K. podavači K 1.20 až K 1.40, do- ba pracovní 11hodinová denně. Stávka měla ten výsledek, že příštím rokem zkrácena doba pra- covní o 1 hodinu denně. Po této stávce ve- škeří činnější stavebníci byli nuceni odcestovatia zaměstnavatelé odepřeli tyto přijímati do prá- ce a tak se stalo, že skupina se úplně rozpa- dla V roce 1903 opět založena skupina staveb- ního dělnictva, jejíž činností v roce 190 docíleno zvýšení mzdy o10 procent, uznán organisace a důvěrníků, vybojována závodní stá- vka skrze propuštění důvěrníka, pak nastávala persekuce jedna za druhou a v r. 1905 opět za- hájena stávka k uhájení smlouvy a pro pro- puštění předsedy a jednatele skupiny, která ale po nešťastném komandu Tetenky, zřízence svazu neměla úspěchu, Tetenka vedl opět dělnictvo beze všech záruk do práce. Nespokojenost nad celým řízením svazua nad neúspěchem stávky vyvrcholila v tom, že skupina v r. 1911 se rozešla a vystouplí čle- nové založili sobě skupinu českých zedníků, kte- rá výborně existuje a která v r. 1911 společně s odborem tesařů a pomocných dělníků zahá- jila stávku za zvýšení mzdy a zkrácení doby pracovní. Stávka po třídenním trvání ukončena a docíleno zvýšení mzdy o 10 proc. a zkrácení doby pracovní o půl hodiny denně. Zásluhu o to měla též odborová komise. Po stavebnících počali se organisovat koželuzi a první schů- zi odbývali v hostinci „U Kroužků“, na které mluvil soudruh Dvořák, tehdejší redaktor „N. Jih. Dělníka. V tehdejších letech existovalo tak zvané bratrstvo koželužských tovaryšů cechov- ní, které nemělo žádný účel výchovný, ani vý- bojný a který velice dobře hodil se zaměstna- vatelům, a stávající nesjednocennost dělnictva tě- mito podporována. Odvážnější, uvědomělejší ko- želuzi založili odborný spolek kožedělníkůa hned na to kladeny požadavky; docíleno zkrác

ní doby pracovní o 2 hodiny denně a zvýšení mzdy o 25 proc., uznání organisace a důvěrníků a tím bratrstvo koželužských tovaryšů dokonalo. Dělnictvo vidouc, že v kraji jihočeském jsou po- měry nesnesitelné a doba pracovní dlouhá, mzdy malé, a sledujíc úspěchy shora jmenovaných od- borů počalo chápati důležitost a význam odbo- rových organisací. V tom čase počaly úřady jednotlivé soudruhy pronásledovati, majíce za to, že tím hnutí soc. demokratické zardousí čím více persekuce se ozývala, tím více dělni- ctvo počalo chápati a přemýšleti, takže odbo- rové organisace počaly úspěšně v kraji vzrůstat. Vláda rakouská počala se lekat, že v celém Ra- kousku odborové hnutí rapidně stoupá a žei železniční zřízenci stávají se svojí organisaci vládě nepohodlnými a nebezpečnými, takžez této obavy tehdejší ministr Vittek postaral se- o to, aby organisace železničních zřízenců bylv rozpuštěny. To stihlo i organisaci želez- ničních zřízenců v Táboře. Vláda jim sebrala a skonfiskovala peníze spolkové, jakož i knihy a celý majetek spolkový. Po tomto roz- puštění nastala stagnace mezi železničními zří- zenci; na to bezodkladně zakročeno bylo u mini- sterstva o zřízení nového spolku pod názvem „Všeodborový spolek pro právní ochranu v Ra- kousku,“ který byl povolen. Jakmile jednáno bylo o novém utvoření skupiny, nastala i nová persekuce železničních zřízenců, takže nikdo ne- měl za těchto okolností tolik odvahy, přijmou- ti jakoukoliv funkci; k udržení skupiny byl pověřen proto soudruh Špoutil, který po- celé dva roky skupinu udržoval a administra- tivu vykonával, nežli mohli železniční zřízenci sami si ji spravovati a říditi. V roce 1905 společně se soudruhem Josefem Steinerem, bývalým sekretářem českoslovan- ského odborového sdružení sešli se soudruh Černoch a Sáda, by pojednali o nutnosti zřízení a ustavění odborové komise, která by se starala o vývoj hnutí odborového a o ho- spodářské zájmy stávajících odborů o zlepšení existence dělnictva a budování nových organi- sací. K tomu účelu pověřeni soudr. Černochc důvěrník a Sáda co předseda společně s dele- gáty vyslanými z odborů. Odborová komise uja- la se svého úkolu a pracovala jak na zakládání organisací tak i zdokonalení těchto a na vý- chově dělnictva a stejnou měrou působila též ve sporech dělnictva vzniklých se zaměstna- vateli. Odstraněny přímo otrocké řády a pra- covní podmínky a takto dohnán velkokapitálat občanský, tak státní, k povolnosti Vidouc dělnictvo, že kde kdo hledí se n úkor dělnictva obohatit a že jest v nakupování životních potřeb vykořisťováno, rozřešilo otázku tuto založením dělnického konsumu, o čemž když se dozvěděli nepřátelé dělnictva, pracováno plnou parou k jeho zdolání, avšak bezvýsledně, a poučeni tak všichni nepřátelé dělnictva, že organisované vědomé soc. dem. dělnictvo jest skála, o kterou se všechny snahy vykořistova- telů rozbíjí Zaznamenati dlužno, že všechny naše od- bory byly organisovány v centrálních svazech, a když vznikl spor o formu odborových orga- nisací, že dělnictvo přiklonilo se ku směru auto- nomnímu, takže dnes v celém kraji XVI. ne- máme v centrální organisaci nežli tabákové děl- nictvo, které s radosti pracuje ve prospěch českosl. soc. dem. strany dělnické a koná sjez- dem odborovým usnesené povinnosti. V r. 1895 súčastnilo se dělnictvo voleb do okresní nemocenské pokladny v Táboře, ve kte- ré vládli zaměstnavatelé a měšťáci; volby tyto skončily pro dělnictvo vítězně a od této doby nalézá se vedení tohoto ústavu v rukách soc- dem. dělnictva. Takovým je krátký nástin dosavadního vý- voje našeho odborového hnutí na Táborsku.

Doporučujeme našim rodinám

Kolínskou cikorku.