Str. 134.

HOSPODÁRSKY LIS

Ročník XXXVI.

Kapitál ve družstvech mlékařských získává se závodními podíly (po většině 10—20 K). Kromě toho jsou družstva ta zemí i státem subvencována (asi 40—50%) a podporo- vána bezúročnými zápůjčkami. Na sesterské Moravě držící nesporně prim i nad námi v ruchu mlékárenském letos nově založené mlékárny následovně subvencovány:

8228

828g

Státní obvyklá subvence per 5000 K na rok 1910 rozdělena na mlékárny v 1000 K Loučanech Loučce . . 1000 k Cholině . . 1000 Mezicích . . 1000 k Chromči . . 1000 Mimo to doporučeny žádosti mlékařských družstev v Charvátech, Želči, Loučanecha Babicích k příznivému vyřízení jak pro do- sažení subvence státní i zemské. Výsledek mlékárny záleží samozřejmě na množství zpracovaného mléka a mléčných produktů. Jsou mlékárny družstevní založené na zpracování 5000 1 mléka denně a zpra- cují pouze 2500 1, tedy sotva 1/2. Pak ovšem nemohou mlékárny takové prosperovati. A právě letošní sucho a tím nedostatek píce, jakož i nemoci skotu nesou toho zjevné ná- sledky. Při krmení jest se omeziti v mno- hých případech pouze na dávku záchovnou a následek toho malá dojivost a tím malá dodávka mléka do mlékárny. A vskutku. Přihlédneme-li k letošní malé zásobě krmiv, dále uvážíme-li, jak mnoho se musí odpisovati na amortisaci budova strojů a konečně přihlédneme-li k pojistnému

PUMPY VODOVODY studnič., močůvkové ai. obecní, hospodářské i Pekař a Vačkář, Praha-Karlín továrna čerpadel. Karlova 34.

regii atd. — přijdeme k výsledkům po vět- šině nepříznivým. Poměry ty pak nutí nás k uvažování, zda zpeněží se v mlékárně lépe přímý prodej mléka anebo zda zpeněží se výhodněji mléčné produkty a které z těchto produktů, zda máslo a tvaroh, nebo sýry, anebo konečně kombinace výroby těchto po- sledních. Nejvýhodnější by bylo ovšem, kdyby mlé- kárna mohla zpeněžiti mléko přímo po způ- sobu ústřední mlékárny dolnorakouské ve Vídni. Mlékárna ta dodává mléko přímo bud větším odběratelům (nemocnicím, konsum- ním spolkům) anebo vyprodá ho ve svých filiálkách (výčepech mléčných) a vyplácí v pří- tomné době svým členům přes 20 h za 1l Členové jsou družstva mlékařská a sběrny U nás sice existuje podobný podnik v Praze, ale daleko nevyhovuje! Podobné zpeněžení mléka jest možné samozřejmě jen ve velké mlékárně a ve velkém městě, kde nalezne se dostatek odběratelů. V městech venkov- ských potkala by se podobná snaha s fi- askem. Každé mlékárně bude zajisté záležeti na tom, aby své produkty co nejlépe zpeněžila a ta mlékárna bude na tom při jinak nor- málních poměrech nejlépe, která zpeněží 1 mléka nejdráže. — Za kolik zpeněží se mléko při výrobě másla, to nejlépe osvětlí prak- tický příklad. Vyrobí se: Ze 100 kg mléka s tučnosti 3.5% 3.8 kg po 3.20 K = 12.16 K másla Za 83 kg sbíraného mléka po —04 K = 3.32 Za 12 1 podmáslí . . . po —.04 K = —.48 K Tedy zpeněží se 1 1 mléka při za 15.96 K výrobě másla čili okrouhle za 16 h. Odpočítáme-li režijní výlohy na 1 1, které činí u větší mlékárny 3—5 h, vidíme nejlépe, mnoho-li mlékárna vydělává! Mléko zpeněží se za 13 h a mlé- kárna platí 15—16 h. Kde není odbyt mléka odstředěného, tam vyrábí se tvaroh a vyrobí se: Z 831 sbír. mléka 5.5kg tvarohu po 0.50 K = 2.75K po 0.01 K =0.76K 76 1 syrovátky k tomu vyrobené máslo 3.8 kg po 3.20 K=12.16k Zpeněží se tedy 1 1 mléka při za 15.67K výrobě tvarohu tedy jest na tom mlékárna ještě hůře. Při tom jest třeba uvážiti, že podmáslía syrovátka, nezužitkují-li se doma vepřovým dobytkem, který se k účelu tomu mnohdy při mlékárně chová, těžko se prodají. Uveďme konečně třetí případ. Za základ vezměme malou mlékárničku s 1000 litry mléka denně zpracovaného s průměrnou tuč- ností 3.6%. Při zpracování mléka na máslo jeví se výsledek za týden (7000 1): 280 kg másla za 3.20 K 896.— K 240.—K 600 kg tvarohu za 0.40 K 28.80 k 720 1 podmáslí a 0.04 K Úhrnem 1164.80 Bylo tedy zpracováno mléka za týden 7000 1, které zpeněžilo se za 1164.80K

čili 1 1 se zpeněží za 16.6 h. Odečteme-i režii na 1 1 mléka 2.6 h, zbývá na výplatu 14 h za 1 1 mléka čili 3.8 h za 1% tuku nečítaje ovšem žádný příplatek a nehledě ke kolisání cen výrobků ani k jiným okolnostem, které mohou míti na výtěžek mlékárny znač- ný vliv. Při částečném zpracování mléka na sýry jeví se následující výsledky: Ze 7000 1. mléka zpracujeme pouze: 2000 1 mléka ranního o malé tučnosti na sýry a 5000 1 mléka poledního a večerního o větší tučnosti 3.8% na máslo. Obdržíme z 5000 mléka: 212 kg másla za 3.20 K 678.40 K. Ze zbylých 2000 1 mléka, ku kterému při- dáme mléko odstředěné a sice 570 1 mléka, se vyrobí: 200 kusů Romandourů 32 h . . K 64.— 1800 „ máslových 5 h . . K 90.— 300 „ Camembertů a 25 h . . K 75.- 96 „ tylžského 1.80 K . K 172.80 ze 30 kg tučného tvarohu (přidá se totiž asi 3 kg másla): 180 kusů imperial 16h 28.80 0-- 200 „ pivních 10 h 220 „ liptavských a 12h 26.40 Celkem K 477.— Od toho dlužno odečísti 3 kg přida- 9.60 ného másla a 3.20 Utrží se tedy za sýry úhrnem . K 467.40 Zbývá nám 4730 litrů mléka odstředěného, ze kterého se vyrobí: 473 kg tvarohu 40 h . . . K 189.20 20.40 510 1 podmáslí 4 h . .. Celkem . K 209.60 Jeví se tedy výtěžek: ze sýraření .. 467.40 z máslaření 678.40 K 209.60 K . . . 888.—K Úhrnem. 1355.40 K Zpeněží se tedy 1 1 mléka za 19.3 h, kteréžto zužitkování mléka zdá se býti pro naše mlékárny nejvýhodnější. Počítáme-li pouze mléko, které zpracováno bylo na sýry, jeví se zpeněžení ještě vý- hodnější: 467.40 K Za sýry strženo Za odstředěné mléko . 28.50 Celkem strženo 495.90K čili zpeněží se 1 1 mléka za více než 20 h. Vidíme tedy zjevně, že při důmyslné od- borné znalosti výroby másla a hlavně sýrů zároveň, jakož i vedlejších produktů (tvaroh a p.) čili při využitkování poměrů místních i obchodních — jeví se výsledky nejlepšía že mléko při tom nejlépe se zaplatí. Nutno ovšem uvážiti, že při sýrařství jsou značnější ztráty než při máslaření, nebot provozuje se sýrařství mnohdy riskantně, ale přes to při správné výrobě není se čeho obávati. Jest při tom velikou váhu klásti na čistotu a právě čistota jest oním kamenem úrazu, proč my nejsouce hospodářsky ještě úplně vyspělými, nemůžeme se odhodlati k intensivnímu sýraření v našich mlékárnách. K tomu přistupuje dosud nedostatek odborně

Jistá smríl

všem myšíma krysám! ..............................................

„Rattol“ rádi žerou všichni hlodavci a vysvobodí nás na ráz od všech krys a myší. Rattol jiným domácím zvířatům naprosto neškodí. Výsledek přímo překvapuje. Cena 1 krabice K 1.20, při předem zaslaných K 1.30 zásilku frankujem sami. Proti polním i domácím myším, vystupují-li ve větší míře, takže se jim po jednotlivu „na tipec“ ne- může, jako na polích, lukách, stodolách, spižírnách, sýpkách a velkých budovách dopo- ručuji svůj bacil myší „MIROL“, který v skleněných rourkách se zasílá. „MIROL“ vy- volá mezi myšmi nakažlivou nemoc a způsobí tak morové vymírání myší. Jediná trubička stačí pro celé jitro, neb větší budovu. „Mirol“ ostatnímu zvířectvu ne- škodí. 1 kultura stojí 2 K, 2 kusy 3 K, 10 kusů 10 K, 100 kusů 80 K. ONDŘEJ HUBER, lékárna v GARS 40. .....................