18. číslo

ZENSKY LIST

Strana 3.

nější silou pracovní, dokázáno s dostatek. Nemoc- niční léčení v mnohém stěžováno jest opatrovnicemi ře- holními, neboť prvou poručnicí sestře jest představená a potom teprve lékař. A není ani jinak možno, nebot sbor kardinálů svaté římské inkvisice ještě r. 1898 vy- dal ošetřovatelkám řeholním výnos následujícího zně- ní: „Že katolické řeholní ošetřovatelky umírajícímu jinověrci, u něhož pokusy obrácení jeho na víru římsko- katolickou selhaly, nesmí povolati k němu duchovního jeho vyznání. Duševní trýznění jest nejen dovoleno, ale přímo příkazem sestrám řeholním.“ Že stesky na nevycvičenost světských ošetřovatelů a ošetřovatelek jsou oprávněny, to přiznáváme. A tu třeba pátrati po příčinách tohoto zjevu. V prvé řadě jest toho vina vláda, zem, která bez povšimnutí nechá- vá všechny ty oprávněné žaloby jak občanstva, tak ošetřovatelského personálu. Nemáme v Rakousku ani v Čechách organisovaný personál ošetřovatelský. Po- strádáme řádných škol k jich vyučení. Není vyučené- ho personálu ošetřovatelského ani pro nemocnice, ani pro ošetřování soukromé. Pro soukromé ošetření není než jeptišek nebo ošetřovatelek Červeného kříže, které stojí pod poručenstvím opětně jeptišek, jsouc polovič- ními sestrami katolickými. Těch několik světských o- šetřovatelek, jež jsou soustředěné ve spolku pro spro- středkování a ochranu, nestačí. I tu by bylo třeba sáhnout k řádné organisaci a všestrannému vyškole- ní, aby toto odpovídalo modernímu léčení a ošetření. Skoro ve všech nemocnicích a ústavech v Čechách zvýšen o jednu třetinu poplatek za ošetření, ale kdo ti opětně přišel zkrátka, to byl a jest personál ošetřu- jíí. Poměry mzdové nezvýšeny a pracovní zhoršeny. Dvanáctihodinná doba pracovní v nemocnicích o 5. rodiny ranní do 9. až 10. hod večerní není zvlášt- nost, v ústavech choromyslných jest ještě hůře. Mzda jest prahanebná, neodpovídající těžkému, zodpovědné- mu změstnání a proto nelze se divit ustavičné změ- ně oštřovatelského personálu. Proto jest zaměstnán ošetřowtelské přechodním. Není divu, že při tak malé mzdě 1—16 K měsíčně odkázány jsou ošetřovatelky na zpropitn ať v nemocnicích neb soukromém ošetřo- vání. K kdné mzdě druží se bídné stravování, což ne- přispívá k zdraví a síle opatrovnic. Ve všech kultur- ních státeh klade se ne bezdůvodně důraz na bytovou reformu. Jst záhodno přihlédnouti k bytovým pomě rům ošetřuícího personálu v nemocnicích. Odkud ce- lá veřejnost,co se zřízení bytů týče, by měla bráti po- učení, tam oměry zdravotní jsou nezdravé, pravým výsměchem šemu zdravotnictví. Zejména v Praze v c. k. všeobecí nemocnici a ústavě choromyslných ta- kové bydlení ro přetížený ošetřující personál by mělo být zdravotní bmisí přímo zakázáno. O nějakém právním postavení ošetřujícího perso- nálu nelze ani mluvit, ten vůbec postrádá každého práva, neboť ne stavu tak bezprávého jako tento. Spolčovací rávo pro toto dělnictvo vůbec ne- existuje. Ze sam otrocké bázně zdráhají se vstou- piti do odborovéhospolku, aby nikde nenarazili. O zkrá- cení doby pracovn vyšší mzdu, lepšího stravování a bydlení žádati se eodvažují a nemohou, proto že ne- dovedou se sorganisvati. Jen po straně nadávat, hu- bovat, pěstě zatínat, ale ozvat se, to ne, neboť b si svou reputaci u Pnů poškodili. A přece jest jisto, že jen ve volné, silné dborové organisaci opatrovnické- mu personálu stává jejná cesta ku zlepšení svých po- K. M.

měrů!

Věřím ve všeobecnýnír a nevěřím, aby válka byla věčnou nutností lidstva. Anatole France.

Vliv jedů na zdraví dělnic v různých živ- nostech lučebních zaměstnaných.

Nejen dlouhá doba pracovní, namáhavá a špatně placená práce ničí zdraví dělnice, ale jsou to též jedy, jež při různých pracovních výkonech jsou upotřebeny, jež ničí zdraví dělnice. Že žena, jako matka a roditelka příští generace též i svou jemnější skladbou tělesnou potřebuje větší ochrany v průmyslové práci chemi- cké, kde s jedy se pracuje, nebude nikdo popírat. Její disposice tělesná, její oděv, vlasy, vše to jest vydáno většímu nebezpečí otravy než u muže. Nejnebezpeč- nějším jedem v živnostenské práci jest olo vo. Vy- volává v těle vleklé otravy, nejznámější koliku olov- něnou. Všechny orgány mohou otravou olovem býti zasaženy, ochuravění žaludeční a čelistí, nevyléčitel- né neduhy ledvin a nervstva, ochrnutí sliznice, úbytě svalstva, mozku, zaviňuje otrava olova. Nejhroznějším způsobem působí olovo též na buňky plodící. Olovem otrávená dělnice má otrávené tyto buňky i rodidla tak. že každý pravidelný porod jest znemožněn. Když otě- hotní dělnice, která olovem pracuje, tu i plod, novo- rozeně, přichází polootrávené na svět. Časté potraty, porody mrtvých dětí nejsou zvláštností. Lékařsky do- kázáno, že i muž, jež olovem pracuje, přenáší záro- dek otravy do buňky, což má za následek otravu no- vorozeněte. Ano i v mléce matek dělnic, jež olovem pracovaly, toto nalezeno. Pro ženu dělnici jest každá práce olovem dvojná- sob nebezpečnou, hlavně pro matku roditelku. Při výrobě olověných lahvových záklopek hlavně leštič- ky těchto trpí vleklou otravou. Bylo lékaři zjištěno, že nejméně 30% těhotných žen předčasně porodiloa stiženo těžkými potraty. Těžká ochuravění odnáší dělnice ve smaltovnách a písmolijnách. Dle vídeňské výroční zprávy knihti- skařů a písmolijců za rok 1907—1908 jevilo se o- churavění olovem u mužů písmolijců 5.6%, u pomoc- ných dělnic v témže oboru 12.4%. Předčasných po- rodů bylo 29% a na 100 porodů připadlo 15 anomalií u tiskárenských dělnic 9.0, u kartonážnic 5,5 a u šva- dlen 4 %. Otravou olovem ochuraví pradleny krajek, rukavič- kářky, kloboučnice, hřebenářky. V keramickém prů- myslu jsou otravě vydány dělnice při glasurování (po- lévání). Pozlacovačkám v galvanoplastice a barvířkám hrozí otrava. Otravy uhlosiranem hrozí dělnicím při spracování gumy a vulkanisování kaučuku. Dělnice ty trpí úbytěmi svalstva, neplodností a potraty. V továr- nách tabákových trpí dělnice otravou nikotinem,a hlavní choroby těchto dělnic jeví se v ochuravění po- hlavních orgánů a neobyčejně vysoká jest úmrtnost novorozenců. U dělnic, jež pracují s jedy, jeví se vážné ochu- ravění hlavně v druhé polovici těhotenství, zvláštěu dělnic, jež pracují s rtutí. Francouzský lékař Layet vy- počítal 111 různých povolání, ve kterých dělnice ohro- ženy jsou otravou olovem. Při výrobě květin, v papír- nách, při výrobě tapet, při vycpávání zvířat, vydány jsou dělnice otravě otrušíkové (arsenikové). Chronická ochuravění tímto jedem mají hrozných následků, jako ; katarrhalní onemocnění plic, těžké choroby žaludeční, zánět ucha, vypadávání vlasů, ubývání sil, poruchy nervové soustavy, rozčileností a blbnutí. Čím nedo- statečnější jsou zdravotní opatření, čím nedostateč- nější závodní čistota, dlouhá doba pracovní, nízká mzda, tím více se nemoce otravou stupňují. Kolik tisíc žen zaplatí zdravím, ba životem, nebezpečnou práci v průmyslových podnicích s jedy, kolek nejhroz-