ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ffc036e0-660c-11dc-94a4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: place 74, person 103, org 40, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
8. června 1901.
4 masthead
Číslo 156
5 article Ual
Ual ných frásí používati jest smulné, a smutné jest, že takové fráse ještě pořád mají suggeslivní moc. Také proti ruským snahám na Balkáně, jsou-li jaké, stojí národní individualismus států balkán ských. My jsme byli nositeli kultury v Bulharsku mnoho jsme učinili pro Bulharsko a měli jsme pro né ryzí nadšení, a otažte se nyní našich krajanův Bulharsku, jak se s nimi jedná, a jak by se jich rádi zbavili; ani z přátelství ani z nepřátelství vůči Sl- vanům, nýbrž proto, že tyto státy mají vyvinutou sílu individualismu, projevující se v národním ho- spodářském životě. Tvrditi, že Rusko hledá na Balkáně sympatie pomocí rublů, jest zrovna směšné. Rusko dalo Bal kánu ještě něco vice než několik rublů, krev stati- síců vojáků. Jest to domýšlivost, myslíli del. Wolí, že bal kánští slovanští národové budou pro jeho politik německou takovou mocí získáni, že ji dají přednos před politikou ruskou. Ono jest ováem velice zručně a vidí a pozoruje. že jeho politika má veliký vliv na naši vniterní vládu.
Balkán Bulharsko Rusko Bala
6 article
Ale i další snalogii činiti bylo by nebezpečné pro nás, a pro Rusko platí totéž ve příčině balkánské politiky: šetřiti individuality států balkánských. nemísiti se do vnitřních zmalků a podporovali re- formy v zemích, kde křesťané jsou pod vládou lu- reckou, aby konečně laké tam byl zjednán klid a záruka míru a pokojného spolužití, Statis quo není prázdnou frásí, nýbrž stal se něčím, co musí býti zachováno. Doufám, že tantasie o vetkosrbské politice buda míti nebezpečný účinek tím více, že mají proti sobě veliké překážky. Jak by mohla býti takováto velkosrbská politik prováděna? Bosnu a Herčv govinu okupovati a zá- roveň při tom dě ati velkosrbskou politiku, to by mobl snad dokázati del. Wolf, ale žádný jiný objek- tivní pozorovatel. Či snad chce del. Wolf, aby Bosna a Hercegovina byly této myšlénce obětovány a ode- vzdány někomu jinému? Se státního stanoviska byla by lo přece naivní politika.
Wolf Rusko Bosna Bosna a Hercegovina
7 article
Druhý způsob, kterým by se mohla velkosrbsk myšlenka uskutečniti, bylo by dobytí Srbska. To však jsou věci, které již dávno jsou odbyty a vidíme li, že Srbsko sneslo krále Milána jenom z té přičiny, že to byl král srbský, můžeme si před- staviti, jaký průběl by věci měly, kdybychoms dali těmi nebezpečnými cestami. Kdyby se nám i dokonce podařilo zříditi velko- srbskou říší pod naším protektorátem, to by se za- jisté dlouho neudrželo a brzy bychom měli tuto říši proti sobě. Zkušenosti, jakých jsme nabyli v Bulhar sku, jsou po této stránce velice poučné. Chce-li se ze zahraniční politiky naší říše, kteráž skládá se nad to ze dvou částí, udělati národní po- ditika, jak si to přeje posl. Wolí, nesměl by se ni kdo diviti, kdyby ostatní národové řekli: Je li to je- nom německá politika, nemusíme při tom býti. Spolek zahraniční pozbývá své síly, neudržuje-li ho souhlas národů. Nikdo nepoškodil spolek s Ně- meckem tolik, jako ti, kteří vždycky chtějí, aby spolek ten byl ve prospěchu jedné strany. (Souhlas na pravici.) Proti tomu však, co řekl del. Wolí, že my totiž chceme mít vůci Německu poměr nepřátelský, mu- sím se ohraditi. To nám ani nikdy nenapadlo. Jsme pro přátelský poměr k Německu, nebot chceme jenom mír. Nemáme však žádného strachu z p měru k Rusku stejně přátelského a loválního a myslím, že Rusko je státem, se kterým se může sku- tečně dělati politika loyální. Nemáme naprosto žádných příčin obávati se ně čeho, jak se nám to z všeněmecké strany a z Ber lína vždycky říkalo, že dobrý poměr s Ruskem zna mená vasalský poměr Rakouska.
Bulhar Srbsko Milán Německo Rusko Rakousko
8 article
To jest naivní fráse, se kterou by se již jednou mělo přestati. Takový přátelský poměr k Řusku byl by jednou z nejpevnějšch záruk míru. Kdyby Rakousko v zahraniční polilice v posled- ních letech nebylo se dopustilo jiných hříchů, nežli že docílilo se shody s Ruskem, tu by se vlastne neměl v této říši najíti žádný národ, který by za to nebyl vděčen, neboť všichní přece přejeme si míru. Než vnitřní politika má pro politiku zahraniční veliký význam, neboť toto Rakousko jest jedním velkým problemem, od jehož rozřešení mnoho zá- visí. Nikoliv národové dohromady stlačení, nýbrž národové dobromady se sestoupivší, aby v této říš zachránili svoji svéráznosť, čekají na rozřešení f- hoto problemu. (Pochvala na pravie.) Tento morální element ze šťastného rozřešení této obtížné zásady jest však také pro zahraniční politiku důležitým elementem. Nemůžeme na Balkán nositi jednolnou kulturu, aniž jednotné náboženství, a kde jest také na místě ukázati, že jsme s to problem šťastného spolužilí národů rozřešiti (Hlučná pochvala na pravici.)a rozřeší-li se šťastně tento problem, najde se, co dosud bylo pohřešováno, totiž hluboké sympati národů, kleré také v těchto hospodářských poměrech hrajou velikou roli. Od tohoto šťastného rozřešení jsme však po hříchu ještě daleko. U nás nechtějí rozuměti rov- nému právu, jak se mu rozumí všude, a dokonce i náš ministerský předseda nedovedl rovné právokon- struovati jinak než slovy: »nevládnouti ani proli německému národu, ale také ne ani proti jiným ná- rodům.« Proč tu nebyli jmenováni rakouští národové všichni pari paciu? Del. dr. Pommer: Poněvadž dosud se vládlo proti nám.
Del doktor Pommer Rakousko Rusko Balkán
9 article
Del. dr. Kramář: Celý rozvoj této říše smě řoval jenom k tomu, aby vám zjednáno bylo posta vení, kterého jste si nezasloužili a přišel-li pak oka- mžik, ve kterém nám bylo dáno naše svaté právo tu jste stát takřka zničili, jenom abyste dostali opět své staré postavení. Nejsme národem druhé třídy a chceme plnou rovnoprávnost míti s vámi. Nikdy jsme nebyli proti tomu, aby váš jazyk zaujímal jisté nezbytné posta- vení, ale rozhodně musíme se postaviti proli tomu aby tam, kde to není nezbytně třeba, bylo uznáno privilegované postavení německého národa. Kdyby byla stejná vzájemná úcla a dobrá vůle všech národů, byl by mír mezi námi možný. Po- hříchu však nejsme ještě tak daleko. Politika bu- douenosti pro tuto říši jest jednak sebevědomí, sebe- úcta a vědomí, že Rakousko jest nejdůležitějším či nitelem evropským a světové rovnováhy, jednak na- vrat k dějinným základům, na kterých vlastně tato říše měla býti zbudována. Podaří ii se veliký problem rovnoprávnosti tolika národů rozřešiti, bude to jen symbolem naší zahra- niční politice a tato politika bude pak taková, jako ji všichni chceme, politikou míru a sebevážnosti. Politika tato pak v otázce našeho politického života. v otázce orientální bude lepší, než všechny fantasie a nejlepší cestou k ochraně našich zájmů. (Hlučná pochvala a potlesk.) Delegáti Weigel, Abrahamowicz a Ax mann dali se vyškrtnouti ze seznamu řečníků.
Del doktor Weigel Abrahamowicz Axa Rakousko
10 article
Del. Barviňský ubezpečoval, že haličským Rusínům záleží na velmocenském postavení Rakou- ska, neboť je bezpečnou zárukou jejich kulturního a národního vývoje. Schvaluje ministrovy snahy o zachování míru a trojspolek, jenž nehrozí žádným nebezpečím. Souhlasí s trojspolkem, ale broj proti motivům, jež mu připisují němečtí nacionálová. Odmítá ečinek trojspolkové politiky na vnitřní záležitosti Přeje dobré vůli s Ruskem, avšak lituje, že ruská vláda nepřeje maloruskému hnutí. Rád by, aby po- trval poměr Rakouska s Ruskem ve východní otázce Děkuje ministru zahraničních záležitostí za podporu hospodářských zájmů a doufá, že při obnovováni ob- chodních smluv zastane se jich rovněž statečně Konečně žádá ministra za ochranu rakouských pří slušníků v Americe a za péči o jejich náboženské potřeby. (Pochvala.) Del. rylíř Vasilko prolestoval, že Němci oso bují si hegemonii v domácí i zabraničné politice. Náš poměr k Německu nesmí považovati se za conditio sine qua non, nýbrž může býti jen vzájemným spole- čenstvím zájmů, zvláště v ohledu ohchodně-politi- ckém. Poměr k Rusku je zárukou pokojného vývoje věcí na Balkáně. Dokud vláda bude připouštěti, že haličtí Rusové jsou potlačováni, nemůže k ní mít důvěry. Povšechné rokování uzavírá se a ujímá se slova ministr hr. Goluchowski, poznamenávaje hned že nechce pouštěti se do polemiky a nemá co dodati k svým vývodům ve výboru. Odchylné názory říd
Rusín Vasilko Němec Rus Goluchowský Rusko Rakousko Amerika Německo Balkán
11 article
se dle osobních náhledův, avšak za ty musí si každý sám zodpovídati. Na postavení vlády působiti ne- mohou, neboť její politika dochází pochvaly a sou hlasu většiny delegace. Řečnické vývody o balkánské politice nepřinesly nic nového. Byly slýchány také jindy a on na ně již odpověděl. Del. Wolfovi vyčitá nedostatečné informace a nezkušenost, a tím zavírá kapitolu o Východu. O postavení Rakouska v burské vojně zmíní se v odpovědi na příslušné dotazy. Wolfovy vývody odkazuje vůbec do oboru domněnek a popírá rakouskou propagandu v Albánsku. Ivčevi- čovy vývody o obchodně politickém poměru k Ilalii odkazuje do poslanecké sněmovny rakouské, nebo zahraničný úřad hraje pouze úlohu prostředníka. Me ritorní ustanovení záleží na obou říšských vládách.
Wolf Wolfův Rakousko poslanecký sněmovna
12 article
Snaží se dokázati del. Lecherovi, že obchodní poli- tika naproti Rumunsku není špatná a že vláda ne- může dělati více než dělá, aby podporovala vývozní poměry. Vývoz začíná se opět zmáhati a nezmaha-li se, jak by bylo žádoucím, jsou tím vinni sami ob- chodníci, Jinozemští konkurenti pracují snad s vět- ším úsilím, jak se často dosvědčuje. Na Irův dotaz po porušení neutrality naproli Burům vykládá rozvláčně pojem neutrality dle učeni různých autorit a dovozuje, že netýká se poměrů soukromých lidí, že tedy soukromí lidé a podniky mají právo dodávati válčícím různé polřeby na svůj vrub a zodpovědnost. Tlmto způsobem vymluvil mi- nistr dodávku zbraní Angličanům plzeňskými závody Škodovými. Tyto poslaly prý děla do Janova pro tu- reckou leď, jiná do Činy. Podobně má se věc také s koupí koní v Uhrách, za něž tam dostali pěknou sumu peněz. Koně nakupovala anglická komise čili koňaří a vláda neměla přičiny, ptáti se, pro koho je kupují a kam je zavážejí. Ministr dovozuje dále, že prý není dokázáno, že koně jsou válečným kontrabandem a uvádí případy z různých dob. Vy- prošuje si teda rozhodně výčitky, že Rakousko po- rušilo neutralitu. Na další dotaz Irův a sp. stran prostřednictv mezi Anglií a Bury odpovídá, že vláda némůže při- stoupiti na lento podněl, neboť takový krok setki se se zdarem, ucházejí-li se o něj obě zúčastněn strany.
Lecher Irův Rumunsko Janov Uhry Kona Rakousko Anglie Bura
13 article
Anglie — jak známo — všeliké prostředkování napřed odmítla a nechtěla slyšet ani o rozhodčím soudu a proto ministr nemůže vyhověti podnětu dotazovatelů také proto, že Rakousko chce žit s Anglií v míru a přátelství. Na dotaz po státoprávním poměru Bosny a Herce goviny, jehož první čásť zůstavuje ministru vojenstv (stran odvolání bosensko-hercegovského vojska a ja- kými penězi je vojsko to vydržováno) odpovídá, že Rakousko spokojuje se zátím pouhou okupací, je není omezena časově ani věcně, a proto není příčiny v té věci něco podnikati. Ministr vojenství šl. Krieghammer prohla- šuje, že dle zákona ze dne 29. prosince 1890 bo- senskohercegovské vojsko může býti přeloženo do království a zemi na říšské radě zastoupených garnisovati tam dočasně třeba delší dobu. Podobná ustanovení obsahuje VIII, zákon z r. 1891. Timje pobyt bosensko-hercegovského vojska v říši zákonn upraven. Vojsko to osvědčilo se zvláště za smutně známých poměrů štyrskobradeckých dokonale; ne dopustilo se žádného přehmatu, žádné výtržnosti. Bosensko-hercegovské prapory dostávají se posádkou do okruhu sboru, ve spolku s nímž by v případě vojny bojovaly. Kromě toho záleží na tom, aby vojsko to vidělo kulturní moc monarchie a přinášelo o ní zprávu do svých domovin.
Anglie Rakousko
14 article
Delegát markýz Baequehema ve svém doslovu shrnul výsledek debaty, konstatoval, že uznal se význam trojspolku za zachování míru a prohlásilo poměru k Rusku, že potěšitelným je důvěrný poměr mezi oběma velmocemi vzhledem k východní. politice, Bylo by nebezpečno, kdyby říše sama podporovala vznik spolku balkánských státův a násilný převral tamějších poměrů. Na Wolfovu poznámku, že Ra kousko nepožívá na Balkáně žádných sympatií, po- znamenal řečník, že nejlepší politikou je mísiti se co nejméně do tamních záježitostí. Tím získá si nejvíce přízné. Snaží se vyvráliti Kaftanovy vývodyo čínských poměrech a pojednává o veterinářských předpisech naproti Německu; o vypovídání dělnictva z Německa může se promluviti při uzavírání ob- chodních smluv. Obilní cla musí projednávali s v parlamentě. Ministr vynasnažil prý se se zdarem aby dostal svým programovým slibům při nastoupen svého úřadu. - Hospodářský program nesplnil se arci úplně, ale tím jsou prý vinny okolnosti, jež nebylo lze před- vídati. Poukazuje na velký úspěch nynějšího zase daní poslanecké sněmovny. Mnohá z dřívějších vla by si bývala zakládala, mohouc za leta vykázati s částí toho, co vykonala vláda nynější. Doufá, ž není daleka doba, kdy po zimě nevrlosti nastan slavné léto. Potom přešlo se k zevrubnému rokování Del. Axmann, jenž byl přihlášen k čl. II. ne- byl v síni a protože jiný řečník přihlášen nebyl, by rozpočet ministersiva zehraničních věcí přijat ben další debaty a schůze přerušena od 3.30 do 7.30 hod večer.
Baequehem Wolfův Ra Kaftanův Axmann Rusko Balkán Německo poslanecký sněmovna
15 article
Noční schůze. Ve Vidni, 7. června. Noční schůze rakouské delegace byla věno- vána výhradně rozpočtu vojenské mariny, který po třihodinně rozpravě vyřízen a schválen. Skoro polovinu rokování zabral chef mariny baron Spaun a del. Kaftan, který vzdal sice chválu činnosti rakouské mariny v Čině, ale namítl, že nebylo třeba, by statečnost zvrhla se ve zběsilost, protože při moderních zbraních jest spojena se zbytečnými obětmi. Ve věci ujal se hmotných a jazykových požadavků Slovinců a Chorvatů v námořnictvu. Při tom vypravoval, že v Pulji zakázán byl pomnik se slovinským nápisem, při čemž prohlášeno, že dovolují se nápisy pouze vlaské. Zpravodaj dr. Pergelt na to zvolal: »Peceatur extra et intra muros !« Del. Kaftan namítl: Zajisté stalo se po- dobně také jinde. Treba jen, abych jmenoval Duchcov. Dr. Pergelt: A já Mělník. (o) Bar. Spaun odvětil v příčině jazykové části vyhýbavě, pravě, že učiteli jazyků neně- meckých nemohou býti professoři, nýbrž jen úřadníci. Doznal však, že musí záležeti na tom, aby se důstojníci mohli s mužstvem dorozuměti v jeho jazyku. V pondělí odpoledne vyřídí se roz počet okupační. Tím budou práce dele gací meritorně skončeny. Formálně stane se tak výměnou nuncil v úterý.
Spaun Kaftan Chorvat doktor Pergelt Del Duchcov Mělník
16 article
Večerní schůzi zahájil předseda princ Lobkovic v 7.50 hod. večer a jednalo se o rozpočtu s po- lečného ministerstva financí. (Ref. del ryt. Kozlowski.) Jednotlivé položky byly schváleny bez debaty rovněž rozpočet vrchní účtárny na rok 1902 a závěrečné účty společných výda- jův a příjmů za r. 1899 (ref. del. bar. Czedik) bez debaty. Potom rokovalo se o námořním roz- počtu. Del. Kaftan chválí vojenské námořnictvo, jež osvědčilo svou statečnost ve východoasijských vo- dách a gratuluje námořnímu veliteli. Hlavní úlohou vojenského námořnictva jest pobřežní obrana. Avšak především třeba podporovati národní, kulturní a ho spodářské zájmy obyvatelstva nášich přímořských zemí, aby byly vhodny k obraně. Touží na nedosta- tečnou péči o školní vzdelání chorvatského obyva- telstva. Rovněž politování hodno je, že důstojníci nemluví v mateřštině s mužstvem chorvatské národ- nosti, z něhož rekrutuje se naše vojenské i obchodní námořnictvo. Bude hlasovati pro náležilé rozmnožení našeho vojenského leďstva, neboť silné loďstvo nejen chrání obchodní lodi, a tím podporuje náš zámořský obchod a průmysl, ale také naším krajanům v cizině zjed- nává větší bezpečnost. Činí dotazy k námořnímu veliteli také po výstroji námořniciva, úřadníků S ooč inženýrů. Pohřešuje předlohu o čínské výpravě táže se, co stála a jak byly výlohy hrazeny. Nará žeje na zkázu osinkového slavení Walderseeova táže se, k čemu námořnictvo potřebuje osinku a je- materiál ten skutečně ohněvzdorný. Dale žádá opa- tření proti moru.
Lobkovic Kozlowski Kaftan Walderseeův
17 article
Požaduje zprávu o pokusech s Markonovou telegra- flí, o účastenství rakouského průmyslu při dodávce děl a tázal se, nesvěříli se aspoň část dodávky kotl (parních) domácím závodům. Konečně zmínil s o kompromisu mezi obecní radou puljskou a přísluš- níky námořniciva. Touží na to, že silná chorvatská menšina byla tím vyloučena z obecní rady a obrací pozornost námořního velitele na to, jak zachází se s arsenálskými dělníky chorvatskými a slovinskými Del, bar. Kibeck líčil význam vojenského námořnictva pro Rakousko. Rakouská delegace ná- mořnictvu vždy přála a hověla jeho potřebám, nebot také na něm záleží mocné postavení říše Potom mluvili ještě delegáti Rizzi, Axmann námořní velitel bar. Spaun a zpravodaj Pergelt načež námořní rozpočet byl schválen v povšechné zevrubné debatě. K návrhu předsedovu byla příjata za hlučne pochvaly resoluce, v níž vyslovuje se úplná uzna- lost statečnému rakousko-uherskému námořnictvu. Konec schůze ve 34411. hod, v noci. Příští schůze bude v pondělí odpoledne. Část delegace, obsahující řeč ministra Spauna ačkoliv týž domluvil o 10. hod. večer, dodala nám přerychlá zpravodajská služba vídeňské »Korresp. kanceláře« a její pražské filiálky již po závěrce lislu takže ovšem nám nebylo lze výňatky z ní při nésti. Dnešní delegační hostiny u císař zúčastnili se z uberské delegace: předseda Szapary m. předaeda Szilagyi a 28 delegátů; z rakouské předseda prine Lobkovic, m.předseda ryt. Jaworsk a 24 delegátů; dále společní ministři hr. Goluchowski šl. Krieghammer, Kallay, námořní velitel Spaun, odb přednostové Szecsen. Pongraez, Jekelfalussy, Sat. Györgyi, více vyšších armádních a námořních dů stojníků, předseda společné vrchní účtárny šl. Plener. předsedové ministerstev Szell a Körber, minist a latere Szechenvi a několik dvořanů.
Rizzi Axmann Spaun Szilagyi Lobkovic Goluchowský Krieghammer Kallay Sata Györgyi Plener Körber Szechenev Rakousko Szapara m ministerstvo Szell
18 article Připravy k uvítáni panovníka v Praze.
Připravy k uvítáni panovníka v Praze. Přesně dle programu, v listě našem jie před 14 dny uveřejněného, vykonávajt se při- pravy k uvitání panovníka v Praze. V ulicíei panuje neúnavná činnost. Na slavobranách hemz- se to jako na mraveništi, taktéž čile provádí se ozdoba na předních budováchi veřejných. Do Prahy bylo přivezeno mhoho povozů s chvojí. kterážto zeleň ve značném množství také po dráze byla sem dopravena. Slavnostní komitét konal včera na staroměstské radnici schůzi, v níž vyřízeny ná- sledující záležitosti. Náměstek starosty p. inž Neubert referoval o postupu prací na jedno tlivých branách, jež pokračují při počasí přízni- vém tak, že jest oprávněná naděje, že vše v čas bude dokončeno. Dále předložil návrhy okrašlo vaci kanceláře ve příčině barev dekorace jedno- tlivých bran. Brána u tunelu kanalisačního v průlomu »u Klíčů« na Malé straně bude dne dokončena. K návrhu nám. p. Neuberta doporu- čuje se vyzvati zvláštní vyhláškou i v časopi- sech, aby obecenstvo ve dnech slavnostních chodilo v ulicích podobně jako po mostech se chodí, vždy po pravé straně, čímž by se pře- dešlo veškerému návalu. —— Pořádek špalírový vytiskne se v 1000 výliscich a dodá se pořadate- lům i spolkům zúčastněným. — K návrhu pana m. r. Kasalického usneseno, aby o světle n města trvalo od 9 hod. do 11 hod. noční. — Otázka uspořádání baletu na Vltavě byla definitivně rozhodnuta zamitavé. Účastenství spolků při uvítání panovník v král. hlav. měslě Praze bude velmi hojné. Špalír bude dle přesně stanovených dis posic následující: Odnádraží k první slavnostní bráně. Do oddělení tohoto budou pp. účastníci při puštěni toliko v úřadním obleku nebo na zvláštn vstupenku, která se vydá na legilimaci v praesi diální kanceláři. Vrchní pořadalel: p. obecní starší JUDr. Luboš Jeřábek.
Neubert JUDr Jeřábek Praha Vltava
19 article
V pravo: Ozbrojené sbory měšťanské. V levo: Členové sboru obecních starších král hlav. města Prahy. Magistrát král, hlav. města Prahy Deputace okresních a obecních zastupitelstev mimo pražských. Uniformovaní zástupcí c. k. státuích úřadův Ceská Akademie věd a umění. Král. česká společnost náuk. Advokátní komora. Notářská komora s Jed- notou notářův. Obchodní a živnostenská komora Presbyterstva evangelických obcf (čes, i něm.). Israeli- tická obec náboženská, Od první slavnostní brány až ke vstupu na Václavské náměští Vrchní pořadatelé: p. obecní starší Emanuel Fatka a p. mag. rada Karel Schwab. V pravo: Jednota Pražských občanů. Ústředn Matice školská s jednotlivými odbory. Hedvábnický spolek pro král. české, načež následuje 28 spolků německých. V levo: Měšťanská beseda v Praze. Česko slovanská jednota v Praze. Občanský klub josefovský Občanská beseda na král. Vyšehradě. Klub koncept- ního úřadnictva magistrátu. Jednota magistrátních obecních úřadníků. Spolek magistrátních a obecních pomocných úřadníků. Spolek poštmisjrů. Následuje dalších 30 spolků německých.
Král Fatka Schwab Praha Izrael Vyšehrad Ceský akademie věda živnostenský komora Presbyterstva evangelický obcf spolek pro král spolek německý
20 article
Na Václavském náměstí. a) od musen král. českého až k ulici Vodičkově. Vrchní pořadatelé: pp. obecní starší Em. Němeček Josef Ort. V pravo: Hasičské sbory. I. vzáj., se podpon sbor hasičů býv. král hl. města Prahy. Ústř. spolek českých koželuhů pro království české. Společenstv sochařů, řezbářů a štukatěrů. Společenstvo krejč staroměstských, josefovských a smíchovských. Výbor nadace cís. Františka Josefa a císářovny Alžběty pro zchudlé mistry krejčovské tři křesť. společenstev praž- ských. I. křesť. nár. vzáj. se podpor. spolak obchod- níkův na trzích vinohradských. Společenstva malířů pokojů, znaků, porcelánu a skla, uzenářů a truhlářů.
Němeček Ort František Josef Alžběta Václavský náměstí Praha
21 article
Spolek českomoravských mlynářů. Spolek vzáj. se podpor. dělníků lakýrnických. Společenstvo prýmkářů, pentlářů a knoflíkářů. Společenstvo kominíků mistrů Jednota kominických tovaryšů ke vzájemně podpole v Praze. Společenstvo cukrářů, pernikářů, čokolád- níků. Cukrářská beseda v Praze. Společenstvo kotlářů a mědikovců. Společenstvo kožešníků. Společenstv zámečníků, cvočkářů, klempířských mistrů, košikářů, zhotovitelů korků, dřevěných škatulí a hraček čalonníků. Jednola vzáj. se podpor. dělníků kovář- ských. V levo: I. spolek k podp. řezníků v král. hl městě Praze. Společenstva řezníků staroměstských novoměstských, vyšehradských, malostranských, hrad čanských, holešovických a josefovských se 2 hud- bami. Společenstvo sládků se spolkem sladovníků v Praze. Společenstvo mlynářů se spolkem mlynář- ských. Společenstvo soustružníků, kovotlačitelů, dým- kářů, deštníkářů atd. Gremium majitelů koncesí pro zprostředkování služeb a jednatelů pro zprostředko- vání půjček. Spolek vzáj. se podp. dělníků bednář- ských. I. vzáj. podp. spolek dílovedoucích stavebních pro Prahu a okolí. Jednola vzáj. se podp. dělníku kolářských. Spolek »Vlastimil«, podp. obchodníků s potravinami. Společenstva sklenářů a leštitelů skla, bednářů, řemenářů a bičařů. Remeslnicko živnosten- ská beseda pražská. Společenstvo modistů, modistek atd. Společenstvo knihařů, kartářů atd. Spolek vzáj se podp. dělníků pozlacovačů a zlatotepců. Spole
Vlastimil Praha malostranský spolek českomoravský mlynář spolek vzáj spolek sladovník spolek mlynář
22 article
čenstva pekařů, pečnářů, brašnářů, pasířů, špendli- kářů, řešetářů atd. Spolek českých obchodníkůs živým a zabitým dobytkem. Společenstvo lesařů Hromada dělníků dlaždičských. Spolek dělníků obuv- nických a jiné spolky, které se dodalečně přihlásily b) Odulice Vodičkovy až k Můstku. (Vrchní pořadatelé pp. Šulc a Havlíček.) V pravo: Obchodn. spolek »Merkur«. Pražské obchodní gremium. Nové obchodní gremium král. hl. města Prahy. Jednota obchodních gremil v král. če- ském. Spolek vzáj. se podp. sluhů obchodních »Kotva« a »Bratří«. I. právně chránící spolek pro podomní obchodníky. I. pražský spolek podp. se po- domních obchodníků »Včela«. Spolek »Český Kneipp«. XXI. baterie kanonýrů v Žižkově. Spolek českých židů »Or Tomid«. Národní jednota česko židovská. Pohřební bratrstvo židovské v Praze. Vzáj. podp. spolek »Poale Towe, V levo: I. spolek vzáj. se podp. domovníků pražských. Vzáj. podp. spolek »Věrní bratří«. Ústř. spolek číšníků v Praze. Spolek pražských posluhů »Přemysl«. Posluhové »Express«. Česko - bratrské družstvo. »Unitas«, výp. spolek advokátních a notář. ských úřadníků. Spolek písařů »Koldín«. I. spolel výpom. a vzděl. v král. českém »Samarilán«. Podp jednota hudebníků »David« a »Cecilie«. Spolek vzáj se podp. občanů vyšehradských sv. Václava a kan celářských a úřadníků. I. pražský činžovní a podp spolek. Bratrstvo řemeslníků a živnostníků.
Vodičkův Šulc Havlíček Přemysl David Cecilie svatý . Václav Praha Český Kneipp Žižkov Obchodn Or Tomid Poale Towe
23 article
Vulici Ovocn . Levá část této ulice bude pro širší obécenstvo uzavřena (Vrchní pořadatel měst. radní p. Kamil Švagrovský. V pravo: Skupina voj. vysloužilců z r. 186e Úřadnická heseda v Praze- VII. Národopisná Spo- lečnost českoslovanská. Spolek zemských úřadník v král. českém. Spolek českých lékařů. Společnost pro průmysl chemický v krá). českém. Spolek »Ochrana opuštěných a zanedbaných dívek«. Jednot pro blaho propuštěných káranců. Spolek českých že- jezničních úřadníků. Dobrovolný záchranný sbor pražský. »Domáenosť«, česká škola kuchařská. Ústřední spolek českých žen. V levo: Spolek asekuračních úřadníků v Praze Zpěvácký spolek »Hlahol«. Ve Ferdinandově třídě. a) Od ulice Perlové až k Perštýnu. (Vrchní pořadatel pp. obecní starší Schröiter) V pravo? »Vltavan«. Dobročinný spolek »Zá- šlita«. Spolek »Radhošť«. Českoslovanská klavírní akademie. Spolek pro české feriální osady. Spole českých učitelek v Praze. Spolek belletristů » Máj«. Klub českých turistoys dámami). Spolek ošetřovatelel červeněho kříže. Gymnasium »Minerva«. Ženský vy- robní spolek český. V levo: I. spolek řezníků s budbou. Spolel »Johanneum«. Pražská konservatoř. Ženský průmy- slový spolek v král, českém. Týž spolek německý.
Kamil švagrovský Minerva Praha spo Ferdinandov třída Perštýn spolek český lékař spolek asekurační úřadník spolek » Hlahol spolek » Zá spolek » Radhošť I . spolek řezník slový spolek v král
24 article
Městská vyšší dívčí škola. b) Od Porštýna k policejnímu ředitelství: Vrchní pořádatel p. měst. radní Jaroslav ryt. Pštross V pravo: České obecné a měšťanské školy dívčí z 1, II. V. a VI. části. Německé obecnéa měsťanské školy dívěí z L., II., V. a VI. části. V levo: České obecné a měšťanské školy chlapčí z I., II., V. a VI. části a tytéž německé. e) Od policejního ředitelství k Národnímu divadlu (Vrchní pořadatel p. ob. starší Václay Prášek.) V pravo: Střední školy české z I. a II. čát města. Česká spořitelna a její zřízenci (ve vratecl paláce) . V levo: Marianský ústav. Ústav hluchoněmých Německé střední školy. Česká lékámnícká společnost Ústřední spolek českých kupců. Česká obec střelecké Sbor svobodných střelců. Na Františkově nábřežl. u a) Od Národního divadla až k Betiemské ulici. (Vrchní pořadatel p. ob. starší Košťál.) V pravo: České střední školy. V To v o ? Bokol stvo. b) Od Betlemské ulice k nám. Křižovnickému. (Vrchní pořadatel p. ob. starší Karel Stárka.) V pravo: Beseda »Barák« v Praze. Jednota »Oliva«. Zábavní spolek »Olymp«. Čten.-ochotnická jednota »Haviíček«. Spolek »Bujarost«o V levo: Spolek c. k. pošt. zřízenců (s hudbou) Školy průmysl. státní a umělecko-průmysl. škola. Na náměstí Křižovnickélm. (Vrchní pořadatel stav. rada p. Václavek.) Vysoké školy pražské, v pravo české a v levo německé, dále akademické senáty vysokých škol.
Jaroslav Pštross Františkův Košťál Stárek Barák Oliva Václavek Betiemský ulice Betlemský ulice Praha Olymp Na náměstí národní divadlo Český spořitelna Český střední škola spolek c
25 article
Most Karlův zůstane vůbec uzavřen. Vulici kmostu až k pomníku Radeckého. (Vrchní pořadatel p. ob. starší Václav Pažoul.) V pravo: Sbor sdružených spolků voj. vy sloužílců pro Prahu a okolí (se 3 hudbami). V levo: Zemský pomologický ústav v Troji I. vzáj. podp. spolek »Domobranců« v Praze. Podp jednota hradčanských domobranců. I. podpor. spolek »Domobrana« v Holešovicích a okolí. Spolek vysl. zál. poddůstojníků. Vysloužilci Frant. Ferdinanda a Maximilián. Vlasten. pomocný a podpor. spolel vysl. vojínů. Od pomníku Radeckého až k ulici Nerudově. (Vrchní pořadatelé pp. ob. starší MI. Novák a Alex Bukovský.) V pravo: Jubilejní spolek katol. »Prahae Svatováelavská záložna. Katolická beseda. Nár. jedn katol. na Smíchově. Svatojosefská jednota v Bubnech Jednota katol. tovaryšů v Praze. Růžencová výrobna Kongregace Marianská od sv. Ignáce. Spolek paní sv. Ludmily. Německý spolek. Marianská družina českých akademiků. Marianský spolek křesť. dcel v Praze. Spolek sv. Josefa z Arimateje v Praze Družina blahosl. Anežky české. Katol. jednota svato- václavská. Křesťanskosocial. spolek českých žen a dívek. V levon Katolický lidový spolek. Katolici jednola v Praze. Katolická jednota na Král. Vino hradech. Křesťanská akademie v Praze. Jednota blah. Anežky české pro obnovení klášt. Školní bratři z Bubenče. Bělohorské bratrstvo. Spolek sv. Vincence a ku vystavění chrámu v Holešovicích. Koleja Družstvo Arnošta z Pardubic. Spolek k vzáj. podp domácích chudých. Bratrstvo sv. Michala arch. Katol liskový spolek. Družstvo »Vlast«. Spolek paní sv Marie Anežky. »Patronát mládeže« (s damami patro- nessami). Něm spolek. Svatováclavská jednota. Vlask sirotčinec. V udlici Nerudově až k rampě hrad čanské.
Karlův Vulica Radecký Pažoul František Ferdinand Maximilián Nerudův Novák Bukovský svatý . Ignác Anežka český Král Michalus Katol Most Praha Trója Holešovice Smíchov Bubno Bubeneč Arnošt z Pardubice Německo spolek vysl spolek katol Prahae Svatováelavský záložna spolek paní svatý . Ludmila spolek svatý . Josef křesťanský akademie spolek svatý . Vincenc Arimatea paní svatý Marie Anežka
26 article
(Vrchní pořadatel: p. ob. starší Boh. Jaroš.) V pravo: Německá obecná škola u P. MI. V tězné. Německé střední školy malostranské i paeda- gogia. Spolek pro chov a ochranu drůbeže i plactva. Spolek k ochraně zvířat pro král. české. Spolek ma jitelů domů pro Menší měslo a Hradčany. Malostran šká beseda. Občanský politický klub na Hradčanech pražské sdružení dam VLudiše« Praha— VI Spolky střešovické (»Slov. Lípa«, »Svatopluk« a Voj vysl.). České obecné i měšť. školy malostranské holešovicko bubenské. V levo: České střední školy málostranské. Od rampy hradčanské ku král. hradu (Rampa ku král. hradu zůstane uzavřena.) (Vrchní pořadatel: p. měst. radní Václav Brož.) V pravo: Pěvecký kroužek dram. »Dalibor. Spolek » Václav« v Praze, VII. Jednota ku vystavění chrámu sv. Víta (u nových schodů zám.) V levo: Obecná škola na Hradčanech. Sirotči nec a j. spolky hradčanské. Na řece Vltavě. Veslářské spolky v Praze (čes. i něm.). V nádraží Františka Josefa shromáždí se nej- vyšší hodnostové úřadův a členové městské rady král hl. města Prahy. Vrchní dozor nad uspořádáním špalíru budou mít pp. měst. rada Voiti od nádraží k Národnímu divadlu a m. r. Soko! od Národního divadla k král. hradu.
Jaroš Svatopluk Brož Dalibor Václav svatý . Vít František Josef Hradčany Praha Vltava německý obecný škola u P sdružený dáma VLudiš VI spolek střešovický Český střední škola Veslářský spolek v Praga divadlo a m . r . Soko národní divadlo
27 article
vielri d ic ee
28 article
Ve slavnostním komitétu byla učiněna výtka, že složáry jsou natřeny tmavě, ač by bylo správno, aby byly červeno-bilé. K tomu dáno vysvětlení, že hospodářský úřad opatřiti dal podivné toto obarvení z toho důvodu, aby se na stožárech mohly vztýčiti prapory různých barev. Mistodržitel hr. Coudenhove včer odpoledne delší dobu prodlel u policejního ře- ditele, dvor. rady p. Janoty-Forstra, kterýje churav tak, že nemohl dosud opusliti pil bytek. Dekorační práce pokračují pilně také v všech čtyřech předměstích Prahy, kam panov- ník přijedo.
Coudenhove Janota Forstra Praha
29 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Konečná bilance. Ve dvou dnech bude tak zvané jarní zasedání vídeňského parla- mentu skončeno. Po úmorné nadlidské práci, která jakoby za trest byla uvalena na ubohé zástupce lidu, za to, že po více než čtyři léta v jiném směru pracovali, než jaký je obvyklým v zákonodárných sborech. Schůze za schůzl, bez oddechu a ve mnohý den — v poslední době téměř z pravidla — každý den schůze dvě, jedna od 10 neb od 11 hodin dopoledne do 3 neb do 5 hodin odpoledne, druhá od7 neb 8 hodin do jedné, do dvou a i do t hodin v noci. A co se vykonalo? Hlavním předmětem denního pořádku byly tak zvaně investice. Kladli na ně důraz zejmena zástupci jižních zemi, ale nebyli proti nim také zástupci zemí severních, poněvadž věděli, že z valné části povolené milliony určeny jsou také pro naše země a že strojnické potřeby pro jih do- dají rovněž naše průmyslové země. Vládě šlo zvláště o navrácení 80 millionů, které, jak do- kazovala, obětovala v době obstrukce na ne- zbytné podniky a jimiž seslabila kasovní hoto- vost v pokladnách státních. Jakkoli tato rofun- dace naprosto se příčila přesným konstitučním předpisům, většina parlamentu ve hříšné ochotě ke kabinetu žádosti vládní vyhověla a před- lohu investiční přijala tak, jak byla položena na stůl sněmovny. Zda li to zdravá hospodářská akce, o tom dovolili bychom si pochybovati.
30 article
Větší čásť kapitálu investičního pohltí stavba tak zvané turské dráhy a odbočky její do již- ního Německa. Upřímně řečeno, nejde tu o nie jiného, než o to, aby schudlým zemím Krasu i Alp dostalo se finanění vláhy stavbou těchto dráh; o výnosnosti jejich nelze mluviti. Marná však také naděje, že dá se dráhou turskou po- vznésti Terst a tamější přístav. — Investice vzbudily zcela přirozeně agitaci na severu pro stavbu průplavů. Z počátku nešlo o nic jiného, než o průplav dunajsko-oderský, co do příprav, plánův i rozpočtů nejvíce pokročilý. Však zá- sluhou poslanců svobodomyslných stalo se, že hned na to se stejnou intensitou bylo pracováno pro kanál dunajsko-vltavský, kterýžto projekt do- plněn byl dalším působením českých a polských poslanců spojovacím kanálem odersko-labským a potom průplavy haličskými. Však projekty tyto, jimž vláda, jakkoli ji arci valně příjemně nebyly, nestavěla se v sítuaci, v níž se nalezala, přímo na odpor, byly by as sotva nadehly většinu sněmovny, neboť proti průplavu odersko- dunajskému s vltavsko-dunajském namítáno n bez jistého oprávnění, že spojí na prospěch Německa Severní a Baltické moře s mořem
Německo Terst
31 article
Černým a tedy právě břehy oné země turecké, v níž dnes již Germánstvo hospodářsky koman- duje, a mimo to uvedeno ještě dost jiných si podobných důvodů proti této stavbě. Ne- bylo také z počátku valného nadšení pro tyto podniky, teprve když později — a to opět zá- sluhou a přispěním českých poslanců — pozmě- něna byla předloha v tom směru, že na prví místo v ní dána regulace řek a že připo- jeny k ní nové výhodné předpisy, pokud jde o melioraci menších toků, stala se teprve nejen přijatelnou, nýbrž uznána ode všech vrstev za prospěšnou a užitečneu, i není dnes pochyb- nosti, že průběhem let provedena, tak jakje nyní myšlena, přispěje k nemalému povznesení všech výrobních vrstev. — Vedle těchto dvou velikých děl uzákoněna konečně předloha o zvý- šení daně na kořalku. Kdyby se nebyli nalezali poslanci naši v situaci nucené, byli by před- lohu tu jako centralistickou a příčíci se programu našemu bez okolků zamítli. Odporem poslanců dal- matských byla, jak známo, autonomistická předloha původní učiněna nemožnou. Odpor dalmatské opposice namířen byl proti vládě, však vláda byla šťastna, že dalmalský sněm jívykonal službu a sám provedl, čeho se nebyla odvážila sama. Pan Böhm-Baverk jehož všechen důmysl zaměstnán výhradně tím, jak zahladit všecky stopy národně spravedlivého úřadování svého předchůdce dra. Kaizla, byl tu
Böhm Kaizl
32 article
ihned s novou předlohou, jež byla přijata. Ovšem že putovati musila potom ještě z panské sně- movny do směmovny poslanců. A tak tím umožněno vyhověti aspoň v nejnutnějším učitelům našim, pokud se týče zvýšení platů. Vyřízena dále přiedloha stran zrušení erárních mýt, obmezení práce hornické na devět hodin a změna novelly po- platkové, pokud se týče majetkových pře- vodů realit a vyhovéno tím stížnostem větších měst, jež nařikala — právem-li či neprávem,o tom souditi nechceme — na škodlivé působení reformy Kaizlovy na realitní trh a na ruch sta- vební. Změněn § 59. a 60. živnostenského řádu v ten smysl, že zamezen bude tak zvaný drobný prodej podomní, vyřízeny byly ještě některé zákony drobnější a vyřizena bude konečně předloha o dráhách místních. Rokování o prozatímném rozpočtu poskytlo při- ležitost národním a politickým stranám v parla- mentě učiniti projevy ve svém smyslu a povznésti z úrovně hospodářských zájmův aktuální poli- tiku opět ku vlastnímu významu jejímu. Že byv ohledu ekonomickém nebyla učinila centralisti- cká sněmovna svou povinnost, nepopře nikdo, ohledu národním nepřineslo minulé zasedání ná- rodu našemu pranic a v ohledu politickém po- zorovati další sklon ku směru klerikálně zpáteč- nickému. — Místní dráha Obratany Jindřichův Hradec. Zmínili jsme se jíž jednou o této na českém jihu nezbytně nutné dráze, jejíž prove-
Kaizlův Jindřichův Hradec Obratany