2
masthead
V Praze, v sobotu dne 8. června 1901.
Praha
4
article
Na rasaní a odpol. listy
přilohami (. Naněný Obsorl ve
středu a „Literární Hlidka
v pátek) předplácí se:
Praze v administra
B něs . . . . . . 2K —
ns čtvrt leta . . . . . 6 K —h
s dvojí čenálko
na měsíe
na čtvt ib silsikách: a K oo b
na měsío.
Poštous
naněs o
ns čtvrt leta
s dvají zlšilkou
na tvr lota : . . 11 K 4o
Ba měste
Praha
5
article
Pověsti o ruské návštěvě
německého císaře.
Pověsti o ruské návštěvě
německého císaře.
Ve středu dne 5. t. m. vyskytla se sou-
časně v »Münch. Allg. Ztgu« a v berlínském
»Börs. Ztgu« tato zpráva: Císař, jak možno
potvrditi zprávu, došlou z Petrohradu, o níž
se namnoze pochybovalo, odebere se v srpnu
na pozvání carovo do Ruska a zúčastní se
vojenských maněvrů. Dle spolehlivého sdě-
lení bude provázeti císaře kancléř hrabě
Bülow, čímž jest důležitost setkání obou
panovníkův i na venek znatelně označena.
Protože i jiná panstva, pokud se týče, jejich
vojenští zástupcové u této příležitosti v Ru-
sku se setkají, bude asi tvořiti měsíc srpen
příznak, vzbuzující důvěru v mír.V
tomto okamžiku jest pouze jediné místo,
kteréž by mohlo odůvodňovati vážnější obavy
stav věcí na Balkáně. Rusko a Rakousko-
Uhersko jsou státy nejvíce interessovane
v této záležitosti a Německo má nepopíra
telné důvody, aby bdělo nad její řešením
Rozbor této otázky bude tedy účinkovat
způsobem vyjasňujícím a uvolní mnoho
napjetl.«
Ačkoliv ve zprávě námi uvedené se ne
jmenují panstva, kteráž při domnělé návštěve
německého císaře v Rusku budou zúčast-
něna, vyskytlo se již následujícího dne
berlínských »Neueste Nachr.« a ve vídeň-
ském »Fremdenblattu« vyvrácení, že by
Petrohradě očekávali příchod knížete bulhar-
ského nebo srbských královských manželů,
a následuje pak toto pozoruhodné vysvět-
lení: »Před koncem července, t. j. před
svatbou velkokněžny Olgy, by tyto návštěvy
nebyly milé a po svatbě carští manželé od-
jedou do Kodaně a do Darmštadtu; tím
jsou tedy vyvráceny i veškery
ostatní zvěsti o ohlášení návštěv
panovníkův u ruského dvorav
měsíci srpnu.« Vídeňský náš zpravodaj
pak již včera poznamenal ke zprávě
»Fremdbl.«, že domnělý petrohradský te
legram jest patrně původu vídeňského.
Münch
Císař
Bülow
Olga
Fremdbl
Petrohrad
Rusko
Balkán
Rakousko
Uhersko
Německo
Kodaň
Neueste Nachr
6
article
»Fremdenblatt« měl zřejmě na mysli pověst
o návštěvě císaře Víléma a použil dřívější
zprávy, kteráž vyskytla se po známé schůz
králů rumunského a řeckého v Opatii, že
totiž očekává se v Petrohradě návštěva pa-
novníků bulharského a srbského, aby touto
oklikou seslabil dojem pověsti, že císař ně
mecký se zúčastní manévrů vojska ruského
Již tato okolnost sama o sobě jest s to,
vzbuditi zájem, protože zpráva berlínskáa
mnichovska znějí velmi určitě, kdežto vídeň
ské vyvrácení jejich jest až nápadně — po
spěšné.
Berlínská zpráva zejmena význačně uka
zuje prstem na Balkán, a to by fermálně
po nedávné řeči ministra zahraničných zále-
žitostí hraběte Goluchovského, jenž sám
mluvil v delegacích o hořlavých látkách na
Balkáně, nemělo vzbuditi nijakého již překva-
pení, že zamýšlejí v Berlíně »podrobněji se
informovati o řešení balkánských otázek.«
Než ponechme prozatím stranou obě
zprávy a zabývejme se otázkou se stanoviska
jiného, širšího.
Goluchovský
Petrohrad
Balkán
Berlín
7
article
Není nejmenší pochybnosti, že císař Vi-
lém, vždy plný překvapujících nápadůa
podniků, jenž zvláště v poslední době vyví-
jel neobyčejnou horlivost řečnickou a tak-
řka ráz na ráz pořádal slavnost carských
jmenin v Metách, slavnost gardového pluku
v Berlíně za přítomnosti francouzské depu-
tace vojenské s generálem Bonnalem v čele,
jemuž projevoval co nejokázalejší pozornost
a zároveň hostil královnu holandskou Vilé-
minu, mohl se odhodlati k návštěvě ruských
manévrů, zejmena byl-li k nim pozván, nebo
jak dokazuje radost, s níž oznamoval fran-
couzskému generálovi carský list, uznávající
zásluhy a těžký úkol hraběte Waldersee
ve výpravě čínské, jest císař Vilém neoby-
čejně vnímavým pro ruskou pozornosti
Není však vyloučeno, že vedlé těchto
formálních a vnějších známek jsou platné
i vážné věcné důvody, kteréž netřeba ome-
zovati pouhým poukázáním na poměry bal
kánské, o nichž berlínská a mnichovská
zpráva zvláště mluví.
Vždyť zejmena ruské časopisy opětovně
poznamenaly, že nyní, kdy čínské zmatky
jakž takž ponechány Číňanům a evropské
velmoci uvolnily si ruce, hlavní pozornosta
zájem se soustřeďuje na Balkán; berlínská
zpráva ostatně mluví hlavně o vojenských
zástupcích jiných knížat, kteří budou ma-
névrům přítomni, a uvádějíe to jako doklad
příznivý zachování míru, naznačuje spolu
že řešení balkánských otázek si představuje
jako věc místní, jež dá se vyříditi doma
cími, balkánským i silami.
My rovněž jsme blízci myšlence, že Ru-
sové asi sotva si představují jinaké řešení
jsouce poučeni dřívějšími zkušenostmi a sto-
jíce na stanovisku vývoje států balkánských.
Bonnal
Waldersee
Vilém
Číňan
Berlín
Balkán
8
article
Rozbor čili dohovoření se o tom při ma
névrech vojenských, jak o něm mluví ber
línská zpráva, vylučuje takřka jinaké pocho-
pení věci a proto nutno předpokládati, že
průvod kancléře Bülowa znamená zároven
potřebu dorozumění ještě o jiných věcech
o nichž se prozatím nemluví.
Znalci povahy císaře Viléma tvrdí, že
ctižádost jeho zvláště v tom spočívá, aby
byl pokládán jaksi za duševního vůdce, za
prvního mezi nejmocnějšími, při překonávání
velikých úkolů současné mezinárodní poli-
tiky, a tu dovolávají se toho, že skutečně
za dobu jeho panování nebyl mír Evropy
vážněji ohrožen, ukazujíce zároveň na vůdčí
úkol, kteréhoz Německo se podjalo v bou-
řích čínských.
Na ten čas pokoušejí se stoupenci tako
véhoto směru záměrů císaře Viléma sestro-
jovati nejbližší jeho úkoly následovně.
Německu záleží co nejopravdověji na
tom, aby jeho hospodářský rozmach ne-
utrpěl a proto přičiní se, aby nastávajíeí
jednání o obnovení obchodních smluv pro-
vedlo se pokud možno úspěšně. Proto pře-
rušeno bylo zasedání sněmu, pro odpor
agrárníků proti průplavním předlohám, kterýž
odpor vlastně se chtěl dáti přemoci zvýšením
cel obilních a vůbec ústupky na prospěch
této strany, jejíž stanovisko činilo obnovu
obchodní smlouvy s Ruskem velmi obtížnou,
ne-li nemožnou. Právě tyto dny však ukon-
čeny byly porady o celním tarifu mezi zá-
stupci německých států a tím zjednán byl
pevný základ pro vyjednávání o obnovu
obchodních smluv.
Může tedy říšský kancléř hr. Bülow
uskuteční-li se návštěva v Rusku, přijíti již
s určitými návrhy pro obchodní smlouvu
německo-ruskou.
Bülow
Vilém
Vilém sestra
Evropa
Německo
Rusko
9
article
Zjednání nových obchodních smluv samo
pak jest dle tohoto názoru pouhým příprav-
ným krokem k další kombinaci, a touto jest
prý dle záměru císaře Viléma seskupení
Evropy k obraně hospodářských zájmů proti
Spojeným státům severoamerickým.
Tu pak uvádí se, že Německo zároveř
pozbylo důvěry ve trojspolek, že dále se-
znalo málomoc Anglie ve válce s jihoafri-
ckými burskými republikami, a mimo to, že
přepočítalo se v Číně, kdež Spojené státy
americké prokázaly málo smyslu pro pospo-
litost a šly, jak známo, svou vlastní cestou
Proto prý císař Vilém zabývá se my-
šlenkou nového trojspolku evropského,
němž by byly Francie a Rusko, proto prý
nadchází si, kde může, Francii, aby ji získaí
pro tuto myšlenku, proto prý pořádal oká
zalé přijetí francouzské vojenské deputace
generálem Bonnalem v čele a slavnosti ku
poctě královny holandské, a proto prý za-
mýšlí navštíviti v srpnu ruské vojenské ma
něvry.
Nutno ovšem připomeňouti, že Spojene
státy severoamerické dosud žily vždy v dob-
rých stycích s Ruskem i s Francií, že ani
jejich postup v Číně nebyl na újmu politiky
ruské a francouzské a co se týče Francie,
jest doposud ještě spojencem Ruska; možno
tudíž pochybovati o tom, že by Rusko
Francie bez rozmýšlení přistoupily na něme-
cké záměry proti Americe.
Ovšem jest pravda, že v Anglii již ny
vyskytují se okázalé projevy pro společný
postup Anglie se Spojenými státy severo
americkými
Konečně nutno k doplnění obrazu i při-
pomenouti, že jak Francie tak Anglie v
středozemním moři rozmnožují své síly, čímž
pokus, vylíčiti velkou mezinárodní situaci v
světle prostém blízkého nebezpečí, rovněz
značně jest oslaben.
Tolik jest však jisto, že vnitřní otázky
v tomto okamžiku na celé čáře jsou n
ústupu před otázkami mezinárodními.
Vilém
Bonnal
Ruska
Evropa
Německo
Anglie
burský republika
Čína
spojený stát
Francie
Rusko
Amerika
10
article
Delegace.
Delegace.
Z Vídně, 7. června.
(Pávodní zpráva »Nár. Listů«.)
Rakouská delegace.
(Schůze čtvrtá.)
Hrabě dr. Bedřich Schönborn, je bez
odporu nejschopnějším a nejnadanějším členem
konservativní šlechty. Je výmluvným a vzděla
ným. Na rozdíl od jiných, mladých členůvo ari
stokracie té, vzdělává se pořád. Jeho zor sahá
dále nežli jen po Šumavu a po jezero bodamské.
je skrz na skrz moderní a mnohem svobodo-
myslnějším nežli tak mnohý, který se blýská
v řadách německých svým liberalismem. Kdo
nebyl o tom přesvědčen, přizná to po dnešn
jeho velmi zajímavé veliké řeči. Veliké nikol
rozsahem — trvala jen málo přes půl hodiny —
ale dosahem.
Není naším zvykem reklamovati svědky
potvrzující správnost našeho stanoviska v urči-
tých otázkách a jimi se honosit. Ale je nám
přece satisfakci a konstatujeme to s povdékem,
že názory, kterě zástupcové ná-
roda českého hájí, zjednaly s
souhlas a platnost nejen v jiných
kruzích ale také v oněch sférách,
ve kterých se určuje zahraničn
politice ráz. Názory, že prospěch mona
chie se nejen snáší s přátelstvím s Ruskem,
nýbrž že toto je přímo podmínkou po
kojné existence a budoneno st
říše. A je svědectvím vílězné síly pravdy.
kterou hájili čeští representanti v delegae
celých deset let nikoli pouze v zájmu národa
svého ale také v interesu celku, že dnes pre-
sident správního soudu a ministr justicev
dvou kabinetech, Taaffově a Windisehgrätzově
tlumočil veřejně myšlenky, pro které naši dele-
gáti byli kaceřováni a pranýřování, když volal
po dobrém sousedství s Ruskem.
doktor
Schönborn
Taaffův
Vídeň
Šumava
Rusko
11
article
Pravda, spolku rakousko-německému hrab
Schönborn udělal hlubokou reverenci, ale co
nejdůrazněji proklamoval neodvislost a rovno-
cennost Rakouska v allianci té, co nej-
přísněji odsoudil vypovídán
Čechův a Poláků z Německa, co
nojrozhodnějí protestoval proti
pokusům, kořistiti z traktátu,
jejž uzavřeli kníže Bismark
hrabě Andrussy, pro jedno-
strannouněmeckou vniter n
politiku vRakousku.
Než faktum, že hrabě Schönborn schvaluje
dvojspolek rakousko-německý, který podle jeho
minění se osvědčil zárukou míru, nebránilo mu
pronésti stejně vřelé plaidover pro shiodu ra-
kousko-ruskou. Nalezl pro ni argument velm
přesvědčivý. Spolek s Německem trvá 20 let
ale 180 let — pravil řečník — nebylo války
mezi Ruskem a Rakouskem a z této historické
skutečnosti soudí, že obě říše mohou také na
dále žíti v míru a v klidu a všechny otázky
které se obou týkají, řešiti smírem a sroz
uměním.
Může býti o tom spor, je-li účelno dávati
delegátu Wolfovi relief zevrubnou polemikou
proti jeho hovoru, plnému nejpřikřejších odporů.
Ale nikdo neupře, že replika hr. Schönbornovi
proti mluvčímu všeněmeckému, byla nad míru
šťastnou, při veškeré eleganci říznou. Dobře
učinil, že poslance za Trutnov odbyl žertem
humorem a vtipem, že směšnou učinil jeho po-
litikou velkosrbskou i velkoněmeckou, že malého
toho velikána i jeho stranu nepostavil přeo
zvětšovací sklo, ale před zreadlo, věrně ukazu-
jíct. Objevili se v něm hodně malými pidimu-
žíky a jejich »vlastenectví« v pravém osvětleni.
Hr. Schönbornovi bylo s četných stran
gratulováno. Také českými delegäty.
Schönborn
Čechův
Polák
Andrussy
Wolf
Rakousko
Německo
Rusko
Trutnov
Hradec
12
article
Kdyby p. dr. Lecher byl přestal na
svých obchodně-politických a hospodářských vý-
kladech, kdyby byl zůstal na terrainu, na kte-
rém se vyzná, kdyby byl mluvil jen o tom
čeho je třeba dbáti při nových smlouvách tržeb
ních se sousedními státy, zvláště s Německem
a s Italií, kdyby byl pouze vy!kl, tře b
nejzevrubněji, jak byly dosavad-
nimi smlouvami se státy těmi ra-
kouské interesy poškozeny, mohl
bychom vzdáti mu chválu a souhlas a řici, že
byl to výtečný výkon, který svědčil o velikém
studiu, širokém rozhledu a hlubokých vědo-
mostech.
doktor
Lecher
Německo
13
article
Ale tento poslanec brněnský má chorobnou
téměř ambici, slouti také politikem. Ve snaze p
tom putuje ve šlépějích nejvýstřednějších Vše
němců. Osvojil si jejich smýšlení, jejich fraseo
logii, jejich agitační prostředky. Mezi těmi ma
čelné místo vědomá lež. Není nemoci tak na
kažlivé, jako je ta. Zachvátila také pana Lechera
S celou určitostí tvrdil, že měli býti jazykovým
výnosy Badenovými Němci donuceni, vypovídat
před soudy — česky a že Němci nemohou se
modliti svým jazykem !II Takové drzé překruco
vání fakt před forem delegačním, takové troufal
balamucení celé veřejnosti nemůže býti dost
pranýřováno. Tím více, že stalo se mužem
který je poměrů znalým. Po vydání Badenových
výnosů toléž, co dnes pravil dr. Lecher, uvádě
dr. Luegor, aby molivoval odpor antisemitů proli
výnosům tém a jejich podrobení se diktátu
Wolfovu. Přišel k českým poslancům a řekl, že
nemůže jinak, má-li býti Němci v Čechách zbrá-
něno u úřadů se domáhati svého práva svým
jazykem.
Čeští poslanci mu dokázali, že byl šeredně
oklamán, hanebně obelhán, nekonečně mystií
kován. A dnes po 4 letech opakuje dr. Lecher
tytéž báchory, kterým věřil ve své naivnosti sta-
rosta videňský. Pan dr. Lecher jako moravský
politik nemůže pro sebe uvěsti polehčující okol
nosti, že je poměrů dalek. Naopak on je d
ních zasvěcen. A přece ta šalba, ten klam
U něho nelze předpokládati nevědomost, nýbr
zlomyslnost.
Lecher
Němec
Badenův
doktor
Luegor
Wolfův
Čechy
14
article
To my konstatujeme. Kdo jedná, jako dr
Lecher, nezasluhuje, aby se mu dostalo par
donu, že není pamětliv podrobností jazykovýeh
výnosů. Myslíme tedy, že dr. Kramář ve svo
replice měl užiti odvely, které si p. dr. Lechen
zasloužil a nebýti shovívavým a šetrným tam
kde mala fides zcela zjevnou.
Máme zajisté smysl pro parlamentní mravy
a způsoby, ale tylo nebrání demaskovat
humbug a šívanice. Čím větší jest intelligenée
těch, kdo je provozují, tím větší jest také
jejich zodpovědnost a vina a tím větší má tak
býti trest a pokuta.
Dělejte mír na Moravě, když Lecherové n
ostýchají se do elity obou sněmoven v dele
gacích zanášoti faleš a prolhanost, kterou zna
menána byla celá jejich agitace v letech 1897
až 18991 Nikoliv nedostatek vědění — nedo-
statek dobré vůle jedině jest pružinou ně
meckých tendenci. My pana dra. Lecher
nepokládáme hodným omluv, nýbrž mužem
který jest ochoten učiniti sacrifizie degli interesi
kde jde o strannický effekt. Dnes se mu ne
podařil.
Odpověď dra. Kramáře mu jej zma
řila, třebas i nesouhlasíme s umírněnou taktikou
jeho vůči člověku, jenž nezná žádné míry, nie-
méně rádí uznáváme, že nalezl jak proti dru.
Lecherovi, tak proti Wolfovi akcenty šťastné
rázné a že také v positivní části své řeči, kde
dal projev českému cítění a chtění, vedl s
energicky.
Počítáme mu zásluhou, že vystoupil prot
škatulkování národů rakouských, které nalézáme
v poslední deklaraci Körbrově a postavil proti
ni, proti celé nynější vniterní a zahraniční sou-
stavě polilické přirozený a spravedlivý program
jedině možného a spravedlivého systému bu
doucího.
Po řeči dra. Kramáře měla rozprava o za-
hraničním rozpočtu velice náhlý a rychlý spád.
Lecher
doktor
Kramář
Lechen
Wolf
Morava
15
article
Pět řečníků dalo se vymazati, dva, prof. Bar
viňský a bar. Mik. Vasilko se uskrovnil
a hr. Goluchowski se vrátil ke zvyku
svých prvních let. Neřekl totiž nic. O ničen
dalším nelze pak nic říci.
Zpravodaj markýz Bacquehem byl ho
vorný. Zvláště o smlouvách obchodních. Dělal
je r. 1891 a podobalo se, jakoby »malá Excel-
lence« chtěla na sebe upozorniti a říci : »Kdy
byste potřebovali zase ministra obchodu k ob-
nově smluv těch, jsem k disposici«
Předseda prine Lobkovic zahájil dnes plno
schůzi rakouské delegace o 10. hod. 20 min
dopol.
Předseda panské sněmovny oznamuje písemně
že na místo del. hr. Kattulinského, jenž vzdalse
svého mandátu, byl zvolen dosavadní náhradní
Lobmeyer členem delegace.
Přechází se k jednacímu pořadu a rokuj
dál o rozpočtu ministerstva zahra ni
ných věcí.
Del. hr. Schönborn zaznamenává pokrok
jenž záleží v tom, že v delegacích nemluví se tolik
jako jindy o domácí politice. Někdy bývá třeba
toho, arci s mírou
Přál by si, by všichni, kdo mají co dělati s vnitřn
politikou, měli vždy na zřeteli také účinky, které ma
řešení vnitřněpolitických otázek na velmocenské po
stavení, sílu a vážnost říše na venek. Vynikajícím
zájmem je zachování míru a proto se těší, že jak
z trůnní řeči, tak i z výkladů ministra zahraničních
záležitostí i z prohlášení v rozpočtovém výboru na-
bývá přesvědčení, že také v minulém roce minister
stvo zahraničních věcí vynasnažilo se, aby spolupů
sobilo při zabezpečení evropského míro.
Vasilko
Goluchowský
Bacquehem
Lobkovic
Kattulinský
Del
Schönborn
panská sněmovna
16
article
Skutečnosti je — pokračuje —, že po celou řadu
let jsme v trojspolku a skutečností je, že po celou
tu dobu evropský mír nebyl porušen. Nabyli-li jsme
takové zkušenosti, nemůžeme opomenouti, shledávati
mezi oběma skulečnostmi příčinné vzlahy. Nechei
tvrditi, že snad jiné skupení mocnosti zachování míru
by vylučovalo. To není dokázáno, ale je to jen hy-
pothesou, že by se podařilo mír zachovati i za ji-
ných kombinací. Myslím, že by nebylo radno, aby
ve skupení mocností nastala změna a že naše mon-
archie učiní nejlépe, když setrvá v poměru, ve kte-
rém se nalezá. Težiště naší politiky neleží však ve
spolku s Italií, nýbrž s Německem. K tomu druži
se ještě důvěrný přátelský poměr meži oběma pano
níky a hospodářské, jakož i čilejší duševní styky
Není ani v zájmu našeho spolku, ani v zájmu tro
spolku, ani v zájmu pokoje mezi rakouskými národy
když se s jistou úmyslností, jak se to často stáv
čini pokusy, aby národní sympatie, které přirozen
mezi Němci trvají, byly násilně vnucovány pro troj-
spolek také jiným rakouským národům. (Pochvala
v pravo.)
Takové pokusy se skutečně činí. Od Rakušan
můžeme žádati, ať se jmenuje jakkoli, aby za obhá
jení své národnosti se přizpůsobil k tomu, co k za
chování monarchie a ve zvláštním případě k zacho
vání míru slouží. Dále však nemůžeme jíti. Nemu
žeme žádati, aby tyto sympatie, které snad u jednoh
národa trvají, také druhý přijímal, anebo aby mu
snad byly násilně vnucovány.
Němec
Rakušan
Německo
17
article
Ale musíme ještě jedno požadovati od trojspolku
když se má v obyčejném životě uzavříti přátelství
může se to státi, i když jsou osoby od sebe zcel
rozdílné, kdýž jeden je dospělý muž a druhý mladik.
také mohou býti různého politického náhledu. Al
jedna věc jest nezbytně nutna, aby se mohlo mlu-
viti o přálelství; jest to »vzájemná úcta«. Abyse
vzájemná úcta dostavila a byla zachována, jest ne-
zbytně nutno, aby každý z obou spojenců měl po-
třebné sebevědomí. Kde to schází, ani druhý ne-
bude ochoten vážiti si svého spojence. Výslovně
musím podotknouti, že při spolku žádám také rovno-
právnost, která by byla základem tohoto pomněru
co se lýká druhého spojence, totiž německé říše
mohu se odvolati na kompetentní hlas v této věci.
totiž na br. Bülowa, který letos řekl: »Doufám, ž
také v této příčině dospějeme k dorozumění, ale zá-
kladem může býti jenom úplná vzájemnosti a neod-
víslost vlastní země.« S těmito slovy mohu projevit
svůj souhlas. Arci že hr. Bülow nemluvil o pomě-
rech k Rakousku, nýbrž k Rusku, ale musím míti z
to, že co uznal naproti Rusku, musí také naproti
nám uznati. Doufám, že poměr v každé době zůstan
takový: Vzájemná důvěra, úplná rovnoprávnost
přátelská ochola.
Co se týká vypovídání, myslím, že vypovídání
takové, jež zejmena týkávalo se většího počtu osob.
které jsou příslušníky velké národnosti, sotva se da
srovnati s duchem přátelského spolku.
Al
Bülow
Rakousko
Rusko
18
article
Přecházím-li nyní k poměru k ostatním mocno
stem, nebude na škodu, vytknu-li zvláště dvě vel moci
a to Rusko a Francii. Když v novinach bylo mnoho
hluku způsobeno o výkladech ministra zahraničníc
záležitostí o našem poměru k Rusku a když mluvilo
se s jistou škodolibostí o tom, že náš dobrý pomě
k Rusku je u konce, domníval jsem se, že tomu nen
správně porozuměno a že ministr takové zkalení po-
měru k Rusku neměl na mysli, nýbrž že se jeho
výrok týkal spíše událostí v malých balkánských stá
tech, které po případě by nás mohly donutiti, aby-
chom jistou rukou přivedli svůj vliv k platnosti. T
se také ukázalo z vysvětlujících poznámek ministro
vých býti správným a je to velkou zásluhou dřívějších
státníkův i nynějšího ministra, snažili-li se, abychom
žili s Ruskem v pokoji a co možná v přátelství. Po
celých 180 let nebylo mezi oběma těmito sousedy
žádné opravdové vojny a myslím, že také příště bude
možno přes rozličné a často snad sobě odporujíe
zájmy zachovati mezi těmito mocnostmi mír. Žes
to musí státi za úplného obhájení samostatnosti Ra
kouska, rozumí se samo sebou. Jedinou odpovědí na
výrok del. Wolfa, který tvrdil, že spolek s Rusken
nutně by nás přivedí v poměr vasalský k Rusku
jest, že 1. že není dosud řeči o takovém spolku
2. že bylo by už o to postaráno, aby naprosto ne
nastalo žádného vasalského poměru. Zdali však ta-
kový poměr, jak si jej představuje del. Wolf k Ně
mecku, nevedí by k poměru podobnému, jest otázkou
jinou.
Wolf
Rusko
Francie
19
article
Co se týká Francie, jsem toho náhledu, že také
přátelské a pokojné styky jsou možny. Příčina mno
hých válek v dřívější době mezí Rakouskem a Franci-
již úplně zmizela. Rakousko není již přední stráž
Německa, Rakousko ztratilo již své nizozemské
italské země a jeho rozpínavost má zcela jiný směr
nežli dříve, totiž na jih a nikoli na západ.
Řečník zabývá se pak myšlenkou rozhodčíh
soudu v mezinárodních sporech a praví, že na kon-
ferenci haagské byl podán důkaz, že talo myšlenk
nabývá půdy. Celá řada otázek, které nejsou zrovna
rozhodujícími, ale přece působí spory, může býti roz
řešena rozhodčimi soudy a v tom spatřují mnozí ve
likou jejich přednost. Lituje, že papež na konferenc
nebyl zastoupen. Delegát Wolf arciť jesť jiného ná
hledu, on se právě zlobí, že papež nepodporuje
hnutí »Pryč od Říma!« (Pochvala a veselost.) Třeba
zkoumati, zdali to, co řekl delegůt Wolf, srovnává
se také s myšlenkou Rakouska. Delegát Wolí pravil.
Franek
Wolf
Wolit
Francie
Rakousko
Německo
Řím
20
article
že by se mohl nadchnouti pro Rakousko, kdyby tot
chtélo dělati takovou politiku, jakou on předpisuje,
a radil nám, abychom pracovali pro zřízení ve ko-
srbské říše. Dále pravil, že nebaží po žádných řa-
dech, ale pro vlastenectví, které by snad jednou
mohlo ho nadchnouti pro myšlenku rakouskou, ne
zakládá se řádů. Mluvil též o osobní unii s Uher-
skem a tu myšlenku musíme co nejrozhodněji za-
mítnouti. Také jeho náhled, že bychom měli podpo-
rovati snahy po zřízení velkosrbské říše, nelzes
stanoviska rakouského schvalovati. Když již nyn
jsou státy na Balkáně tak málo přístupny našemu
vlivu, jak pak teprve velkosrbská říše. Nelze tedy
pochopiti, jak by to mělo býti politickým zájmem
rakouským, abychom se zasazovali o zřízení velko-
srbské říše
Delegát Wolf mluvil také proti jesnitům. N
Balkáně jsou však katoličtí duchovní jen v takových
krajích, kde je katolické obyvatelstvo, poněvadž jich
obyvatelstvo takové potřebuje. Delegát Wolf je proii
tomu, ale protestantská propaganda smí se provo-
zovati všude. Je to jen křiklavý odpor v jeho vlastní
řeči. Jak si předslavuje delegát Wolf poměr rakou-
ských Němců k Německu, s lím nemohu souhlasiti.
Wolf
Němec
Rakousko
Uhry
Balkán
N Balkán
Německo
21
article
Mluvil totiž o nerozlučitelné pospolitosti a neroz-
lučném přimknutí rakouských Němeů k německým
vysvětloval také pojem všeněmectví.
Je to obraz jednostranného nadržování jedné
národnosti a jejímu postavení na venek a možná
také vnitř. Nevím, co tomu řeknou ostatní národove
V drobném prodejis
ranní číslo o sobě . . . za S
odpole dní
. . . . ua 2h
Va slfalkéch na venkově
ranní čí-lo. . . . . . . . 10h
vdpelední . . . . . . . . 5h
Insera ry
platí se hotevě sapřel
Přsdplacení a inaesty přšjtmá vámisl
etzate v Marianské ulici č. a.
Tam nackánalí se tež peěskee
tiskárne a expešice „Národnich Listů“
Eukopisy se novrnesji.
Virginie
Inser
22
article
říše. Nepochopuji, proč by se měli sdružovati pod
německým praporem. Strana jmenuje se všeněmci
ale co pod tím rozumí, nevím. Bylo by snad lép
kdyby se zvala samoněmeckou, neboť jí neplatí jiné
němectví než to, jež hlásá ve svých řečech a no-
vinách.
Řečník jednal konečně o čínské politice
přiznal, že Rakousko musí si odepříti luxus osadní
politiky. Lépe kdy říše zůstává v obraně a je pev-
nou hradbou bytu svých národů, poskytuje-li svým
příslušníkům dle možnosti podmínky hmotného
duchovního pokroku, odmítá důrazně každé zasaho-
vání zevní, ať pochází z kterékoli strany. (Pochvala
a potlesk v pravo.
Del. dr. Lecher polemisuje s hr. Schönbor
nem, praví: Nejde nám nikterak na mysl, abychom
chtěli někoho nutit k trojspolku.
Del
doktor
Lecher
Rakousko
23
article
Pohřešujeme učetných, jinak velice cenných ná-
rodů vděčné uznání za veliké kulturní - poklady.
kterých se jim dostalo prostřednictvím německého
národa. Jakkoliv se nehlásím ke straně všeněmecké
nerozpakuji se hlásiti se k oněm ideám, které má naše
strana se stranou všeněmeckou společné. Klademe-li
my Němci v Rakousku důraz na své sympatie pro
bratry v německé říši, neděje se to pouze proto, že
mluvíme týmž jazykem a že máme s nimi kulturní
pospolitost, nýbrž také proto, že má-li nějaký národ
v Rakousku právo odvozovati z dějin nároky, jsou
to Němci. Hr. Schönborn ať nezapomíná, že jsme do
r. 1866 se svými německými bratry byli ve státopráv-
ným poměru, že rakouská dynastie to byla, která
dávala německé říši po staletí císaře. Zabraňuje-li se
Němcům rakouským domáhati se práva před soudcem
jazykem německým, vnucuje-li se Němcům české du-
chovenstvo, je-li zbraňováno Němcům modliti se
k bobu svým jazykem, pak není dívu, odvrací-li s
tento lid a dostane li se na scestí, kteréž odsuzujete
vy, a také jiní Němci, kteří snad jsou poněkud roz-
myslnějsí a mají více naděje v nápravu poměrů ra-
kouských?
Němec
Rakousko
Hradec
24
article
Uvažuje, pokud spolková a hospodářská politik
rakouská navzájem se srovnávají a prohlašuje, že
při každé zahraniční politice musí se dbáti také na
hospodářskou. Osamotili bychom se politicky, osa-
motňujíce se hospodářsky. Přeje smluvní politice.
Platební rozvaha dokazuje nutnost zachovávání přá-
telských i hospodářských poměrů. Passivní saldo
naše činí 1 milliardu, již musíme každoročně platiti
cizině. Snahy o celní sjednocení s Německem po-
cházejí z polovice minulého věku a bylo cílem císařské
vlády. (Del. dr. Kramář: Pruska.) Myšlenka ob-
novení prosincových smluv musí zůstati také bu
doucně směrem naší zahraniční obchodní politiky.
Třetina dovozu je z Německa a polovice našeho vy-
vozu jde do říše německé. Je v našem i uherském
zájmu, zachovati si vývoz do Německa.
Z konsulátních zpráv je patrno, že obchodní po-
měry s Rumunskem a Bulharskem zhoršily se, Po-
jednává o různých obchodně politických otázkách
též obchodních smlouvách a otázce veterinářskéa
uvažuje o vypovídání dělníků z Pruska. Ministerské
reklamace nestačí, mezera v obchodních smlouvách
musí se vyplniti a ujednati, pod jakou dohlídkou je
přecházení dělniciva. Stát je povinen chrániti své
obyvatelstvo. Poukazuje na přistěhovatelství italských
dělníků do Rakouska, doporučuje jeho kontrolu
poněkud lomezení. Mohlo by to býti kompensaci při
uzavírání příští obchodní smlouvy.
Del
doktor
Kramář
Německo
Rumunsko
Bulharsko
Prusko
Rakousko
Prusko
25
article
Uvažuje zmar cukerní konference a celní a ob-
chodní smlouvy s Uhrami a končí nadějí, že Ha-
kousko zůstane spolehlivým členem hospodářské
organisace evropské a mocným činitelem průmyslo-
vého, kuiturního a hospodářského pokroku.
Del. dr. Kramář: Lituji, že dr. Lecher n
umírněné výklady hr. Schönborna odpověděl
způsobem, který musím rozhodně odmitnouti. Pan del.
dr. Lecher, který osvědčil v zahraniční politice ob-
chodní vědomosti tak bohaté, ukázal v příčině jazy-
kových výnosů nevědomost, která jest přímo zahan-
bující. (Souhlas.) Mohl-li on, jeden z hlavních bo-
jovníků proti jazykovým výnosům, zde říci, že se
Němcům béře právo domáhati se před soudem práva
mateřským jazykem, pak věru nenalézám slova.
které by bylo dosti silným, aby výrok ten odmítlo.
V celých jazykových výnosech není ani jediného
ustanovení, kterým by se Němcům zbraňovalo do-
máhat se práva svého před úřady a soudy svým ja-
zykem, a tvrzení p. dra. Lechra je tudíž vypočteno
na klamání veřejnosti stejně jako jeho výrok, že se
Němcům zbraňuje v chramech modliti se vlastním
jazykem. Lituji, že takové výroky byly zde, před
sborem delegačním, učiněny. Nám a našim úřadní-
kům ani nenapadá, tlačiti se do německého území.
Čeští úřadnici v listech zasílaných českým poslan-
cům prosí pro boha, by se mohli z území něme-
ckého dostati. Nepřál bych panu dru. Lechrovi, aby
jako český úřadník musil žiti třeba jen krátký čas
v německém městě. Po této stránce prosím, aby se
tu neuváděly takové argumenty.
Del
doktor
Kramář
Lecher
Schönborn
Němec
Uhry
26
article
Del. dr. Pacák: Takové nepravdy ! Takové lži
Del. dr. Kramář (pokračuje): Pan hr. Schön-
born zde pravil, že postrádá v řeči Wolfově určitého
výroku v příčině pojmu pro nerozlučitelnost sym
patií k Německu. Pan del. Wolf pravil zcela určitěa
»My Všeněmci v Rakousku chceme nerozlučitelne
spojení všech Němců ve střední Evropě.« Pravi
dále: »Tato nerozlučitelná spojitost musí se jevit
také ve státní politice.« Pan del. Wolf vyslovil se
tedy zcela jasně.
Rekl-li del. p. dr. Lecher, že my posuzujem
snahy po hospodářském sjednocení Rakouska s Ně-
meckem nepřiznivě, tedy musím varovat před dějin-
nými analogiemi. V létech šedesátých do r. 1865
provozována ovšem po itika celní jednoty s Něme
čkem. To však bylo před r. 1866, v době, kdy Ra-
kousko mělo v Německu nadvládu. Tenkráte musilo
toto provozovati tuto obchodní politiku, aby hrálo
Německu první roli. Rakousko jest však z Německa
vyvrženo. Rakousko nesmí se nikdy domáhat nad-
vlády v Německu. Kdyby se nyní způsobila celní
jednota Rakouska s Německem, byla by to celní jed-
nota druhu zcela jiného. Proti takovéto jednotě mu-
síme a budeme protestovat a se bránit ze všech sil,
za všech časů a se vší rozhodnostl.
Jediná cesta k potírání všeněmecké politiky jest
míti otevřené oči, viděti všechno, co se děje, sama
sebe úmyslně neklamati, a povinností státu jest
chrániti se proti hnutí, které jest mu nebezpečné.
Del
doktor
Pacák
Kramář
Schön
Wolfův
Wolf
Němec
Rekl
Lecher
čk
Německo
Rakousko
Evropa
27
article
Jest velice zajímavo, že del. Wolf pravil, že
jest jediná cena možná, za kterou všeněmecká po-
litika by mohla míti zájem na této říši a že cenu
tuto jmenoval. Tato cena jest velkosrbská politika
za rakouského vedení. Proč nám del. Wolf za to
nabídl tak velikou cenu, totiž cenu, že Všeněmci s
pak smíří s rakouskou státní myšlěnkou
Špatně porozuměné výklady hr. Goluchov-
ského vzbudily v Berlíně velice radostnou ozvěnu.
S úmyslem sotva tajeným jásali tam, že ra-
kousko-ruská shoda není již pevná jako dříve a že
neposkytuje záruky pro možné nebezpečí balkánské
politiky.
Vedle tohoto jásotu vysloveny také hrozby, že
Rakousko, kdyby zrušilo svůj poměr k Německu, by
se ocitlo v nebezpečí osamocení a pak ve vasalském
poměru k Rusku, jak to také opakoval del. Wolt.
Nebylo potřeba, aby del. Wolf o významu kni-
žete Bismarka vykládal. Myslím, že tu není nikdo.
kdo by nemohl oceniti historickou velikost Bismar-
kovu, avšak říci, že Bismark na berlínském kon-
gresu učinil Rakousko velmoci a že náš císař by
měl povinnost postaviti mu ve dvorním hradu po-
mník, to jest přece velice mnoho! (Hlučná pochvala
na pravici.)
Tedy zdálo se mně zamrzlým tonem ze starých
časů, když del. Wolf mluvil o tom, že ruské ruc
musí byti od Balkánu odvráceny. Takových otřepa-
Wolf
Ted
Berlín
Rakousko
Německo
Rusko
Balkán