ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ffbba300-660c-11dc-a858-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 69, person 80, org 3, work 1
1 masthead
Ročník XXXXl
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 8. června 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 156.
4 article
Na rasaní a odpol. listy přilohami (. Naněný Obsorl ve středu a „Literární Hlidka v pátek) předplácí se: Praze v administra B něs . . . . . . 2K — ns čtvrt leta . . . . . 6 K —h s dvojí čenálko na měsíe na čtvt ib silsikách: a K oo b na měsío. Poštous naněs o ns čtvrt leta s dvají zlšilkou na tvr lota : . . 11 K 4o Ba měste
Praha
5 article Pověsti o ruské návštěvě německého císaře.
Pověsti o ruské návštěvě německého císaře. Ve středu dne 5. t. m. vyskytla se sou- časně v »Münch. Allg. Ztgu« a v berlínském »Börs. Ztgu« tato zpráva: Císař, jak možno potvrditi zprávu, došlou z Petrohradu, o níž se namnoze pochybovalo, odebere se v srpnu na pozvání carovo do Ruska a zúčastní se vojenských maněvrů. Dle spolehlivého sdě- lení bude provázeti císaře kancléř hrabě Bülow, čímž jest důležitost setkání obou panovníkův i na venek znatelně označena. Protože i jiná panstva, pokud se týče, jejich vojenští zástupcové u této příležitosti v Ru- sku se setkají, bude asi tvořiti měsíc srpen příznak, vzbuzující důvěru v mír.V tomto okamžiku jest pouze jediné místo, kteréž by mohlo odůvodňovati vážnější obavy stav věcí na Balkáně. Rusko a Rakousko- Uhersko jsou státy nejvíce interessovane v této záležitosti a Německo má nepopíra telné důvody, aby bdělo nad její řešením Rozbor této otázky bude tedy účinkovat způsobem vyjasňujícím a uvolní mnoho napjetl.« Ačkoliv ve zprávě námi uvedené se ne jmenují panstva, kteráž při domnělé návštěve německého císaře v Rusku budou zúčast- něna, vyskytlo se již následujícího dne berlínských »Neueste Nachr.« a ve vídeň- ském »Fremdenblattu« vyvrácení, že by Petrohradě očekávali příchod knížete bulhar- ského nebo srbských královských manželů, a následuje pak toto pozoruhodné vysvět- lení: »Před koncem července, t. j. před svatbou velkokněžny Olgy, by tyto návštěvy nebyly milé a po svatbě carští manželé od- jedou do Kodaně a do Darmštadtu; tím jsou tedy vyvráceny i veškery ostatní zvěsti o ohlášení návštěv panovníkův u ruského dvorav měsíci srpnu.« Vídeňský náš zpravodaj pak již včera poznamenal ke zprávě »Fremdbl.«, že domnělý petrohradský te legram jest patrně původu vídeňského.
Münch Císař Bülow Olga Fremdbl Petrohrad Rusko Balkán Rakousko Uhersko Německo Kodaň Neueste Nachr
6 article
»Fremdenblatt« měl zřejmě na mysli pověst o návštěvě císaře Víléma a použil dřívější zprávy, kteráž vyskytla se po známé schůz králů rumunského a řeckého v Opatii, že totiž očekává se v Petrohradě návštěva pa- novníků bulharského a srbského, aby touto oklikou seslabil dojem pověsti, že císař ně mecký se zúčastní manévrů vojska ruského Již tato okolnost sama o sobě jest s to, vzbuditi zájem, protože zpráva berlínskáa mnichovska znějí velmi určitě, kdežto vídeň ské vyvrácení jejich jest až nápadně — po spěšné. Berlínská zpráva zejmena význačně uka zuje prstem na Balkán, a to by fermálně po nedávné řeči ministra zahraničných zále- žitostí hraběte Goluchovského, jenž sám mluvil v delegacích o hořlavých látkách na Balkáně, nemělo vzbuditi nijakého již překva- pení, že zamýšlejí v Berlíně »podrobněji se informovati o řešení balkánských otázek.« Než ponechme prozatím stranou obě zprávy a zabývejme se otázkou se stanoviska jiného, širšího.
Goluchovský Petrohrad Balkán Berlín
7 article
Není nejmenší pochybnosti, že císař Vi- lém, vždy plný překvapujících nápadůa podniků, jenž zvláště v poslední době vyví- jel neobyčejnou horlivost řečnickou a tak- řka ráz na ráz pořádal slavnost carských jmenin v Metách, slavnost gardového pluku v Berlíně za přítomnosti francouzské depu- tace vojenské s generálem Bonnalem v čele, jemuž projevoval co nejokázalejší pozornost a zároveň hostil královnu holandskou Vilé- minu, mohl se odhodlati k návštěvě ruských manévrů, zejmena byl-li k nim pozván, nebo jak dokazuje radost, s níž oznamoval fran- couzskému generálovi carský list, uznávající zásluhy a těžký úkol hraběte Waldersee ve výpravě čínské, jest císař Vilém neoby- čejně vnímavým pro ruskou pozornosti Není však vyloučeno, že vedlé těchto formálních a vnějších známek jsou platné i vážné věcné důvody, kteréž netřeba ome- zovati pouhým poukázáním na poměry bal kánské, o nichž berlínská a mnichovská zpráva zvláště mluví. Vždyť zejmena ruské časopisy opětovně poznamenaly, že nyní, kdy čínské zmatky jakž takž ponechány Číňanům a evropské velmoci uvolnily si ruce, hlavní pozornosta zájem se soustřeďuje na Balkán; berlínská zpráva ostatně mluví hlavně o vojenských zástupcích jiných knížat, kteří budou ma- névrům přítomni, a uvádějíe to jako doklad příznivý zachování míru, naznačuje spolu že řešení balkánských otázek si představuje jako věc místní, jež dá se vyříditi doma cími, balkánským i silami. My rovněž jsme blízci myšlence, že Ru- sové asi sotva si představují jinaké řešení jsouce poučeni dřívějšími zkušenostmi a sto- jíce na stanovisku vývoje států balkánských.
Bonnal Waldersee Vilém Číňan Berlín Balkán
8 article
Rozbor čili dohovoření se o tom při ma névrech vojenských, jak o něm mluví ber línská zpráva, vylučuje takřka jinaké pocho- pení věci a proto nutno předpokládati, že průvod kancléře Bülowa znamená zároven potřebu dorozumění ještě o jiných věcech o nichž se prozatím nemluví. Znalci povahy císaře Viléma tvrdí, že ctižádost jeho zvláště v tom spočívá, aby byl pokládán jaksi za duševního vůdce, za prvního mezi nejmocnějšími, při překonávání velikých úkolů současné mezinárodní poli- tiky, a tu dovolávají se toho, že skutečně za dobu jeho panování nebyl mír Evropy vážněji ohrožen, ukazujíce zároveň na vůdčí úkol, kteréhoz Německo se podjalo v bou- řích čínských. Na ten čas pokoušejí se stoupenci tako véhoto směru záměrů císaře Viléma sestro- jovati nejbližší jeho úkoly následovně. Německu záleží co nejopravdověji na tom, aby jeho hospodářský rozmach ne- utrpěl a proto přičiní se, aby nastávajíeí jednání o obnovení obchodních smluv pro- vedlo se pokud možno úspěšně. Proto pře- rušeno bylo zasedání sněmu, pro odpor agrárníků proti průplavním předlohám, kterýž odpor vlastně se chtěl dáti přemoci zvýšením cel obilních a vůbec ústupky na prospěch této strany, jejíž stanovisko činilo obnovu obchodní smlouvy s Ruskem velmi obtížnou, ne-li nemožnou. Právě tyto dny však ukon- čeny byly porady o celním tarifu mezi zá- stupci německých států a tím zjednán byl pevný základ pro vyjednávání o obnovu obchodních smluv. Může tedy říšský kancléř hr. Bülow uskuteční-li se návštěva v Rusku, přijíti již s určitými návrhy pro obchodní smlouvu německo-ruskou.
Bülow Vilém Vilém sestra Evropa Německo Rusko
9 article
Zjednání nových obchodních smluv samo pak jest dle tohoto názoru pouhým příprav- ným krokem k další kombinaci, a touto jest prý dle záměru císaře Viléma seskupení Evropy k obraně hospodářských zájmů proti Spojeným státům severoamerickým. Tu pak uvádí se, že Německo zároveř pozbylo důvěry ve trojspolek, že dále se- znalo málomoc Anglie ve válce s jihoafri- ckými burskými republikami, a mimo to, že přepočítalo se v Číně, kdež Spojené státy americké prokázaly málo smyslu pro pospo- litost a šly, jak známo, svou vlastní cestou Proto prý císař Vilém zabývá se my- šlenkou nového trojspolku evropského, němž by byly Francie a Rusko, proto prý nadchází si, kde může, Francii, aby ji získaí pro tuto myšlenku, proto prý pořádal oká zalé přijetí francouzské vojenské deputace generálem Bonnalem v čele a slavnosti ku poctě královny holandské, a proto prý za- mýšlí navštíviti v srpnu ruské vojenské ma něvry. Nutno ovšem připomeňouti, že Spojene státy severoamerické dosud žily vždy v dob- rých stycích s Ruskem i s Francií, že ani jejich postup v Číně nebyl na újmu politiky ruské a francouzské a co se týče Francie, jest doposud ještě spojencem Ruska; možno tudíž pochybovati o tom, že by Rusko Francie bez rozmýšlení přistoupily na něme- cké záměry proti Americe. Ovšem jest pravda, že v Anglii již ny vyskytují se okázalé projevy pro společný postup Anglie se Spojenými státy severo americkými Konečně nutno k doplnění obrazu i při- pomenouti, že jak Francie tak Anglie v středozemním moři rozmnožují své síly, čímž pokus, vylíčiti velkou mezinárodní situaci v světle prostém blízkého nebezpečí, rovněz značně jest oslaben. Tolik jest však jisto, že vnitřní otázky v tomto okamžiku na celé čáře jsou n ústupu před otázkami mezinárodními.
Vilém Bonnal Ruska Evropa Německo Anglie burský republika Čína spojený stát Francie Rusko Amerika
10 article Delegace.
Delegace. Z Vídně, 7. června. (Pávodní zpráva »Nár. Listů«.) Rakouská delegace. (Schůze čtvrtá.) Hrabě dr. Bedřich Schönborn, je bez odporu nejschopnějším a nejnadanějším členem konservativní šlechty. Je výmluvným a vzděla ným. Na rozdíl od jiných, mladých členůvo ari stokracie té, vzdělává se pořád. Jeho zor sahá dále nežli jen po Šumavu a po jezero bodamské. je skrz na skrz moderní a mnohem svobodo- myslnějším nežli tak mnohý, který se blýská v řadách německých svým liberalismem. Kdo nebyl o tom přesvědčen, přizná to po dnešn jeho velmi zajímavé veliké řeči. Veliké nikol rozsahem — trvala jen málo přes půl hodiny — ale dosahem. Není naším zvykem reklamovati svědky potvrzující správnost našeho stanoviska v urči- tých otázkách a jimi se honosit. Ale je nám přece satisfakci a konstatujeme to s povdékem, že názory, kterě zástupcové ná- roda českého hájí, zjednaly s souhlas a platnost nejen v jiných kruzích ale také v oněch sférách, ve kterých se určuje zahraničn politice ráz. Názory, že prospěch mona chie se nejen snáší s přátelstvím s Ruskem, nýbrž že toto je přímo podmínkou po kojné existence a budoneno st říše. A je svědectvím vílězné síly pravdy. kterou hájili čeští representanti v delegae celých deset let nikoli pouze v zájmu národa svého ale také v interesu celku, že dnes pre- sident správního soudu a ministr justicev dvou kabinetech, Taaffově a Windisehgrätzově tlumočil veřejně myšlenky, pro které naši dele- gáti byli kaceřováni a pranýřování, když volal po dobrém sousedství s Ruskem.
doktor Schönborn Taaffův Vídeň Šumava Rusko
11 article
Pravda, spolku rakousko-německému hrab Schönborn udělal hlubokou reverenci, ale co nejdůrazněji proklamoval neodvislost a rovno- cennost Rakouska v allianci té, co nej- přísněji odsoudil vypovídán Čechův a Poláků z Německa, co nojrozhodnějí protestoval proti pokusům, kořistiti z traktátu, jejž uzavřeli kníže Bismark hrabě Andrussy, pro jedno- strannouněmeckou vniter n politiku vRakousku. Než faktum, že hrabě Schönborn schvaluje dvojspolek rakousko-německý, který podle jeho minění se osvědčil zárukou míru, nebránilo mu pronésti stejně vřelé plaidover pro shiodu ra- kousko-ruskou. Nalezl pro ni argument velm přesvědčivý. Spolek s Německem trvá 20 let ale 180 let — pravil řečník — nebylo války mezi Ruskem a Rakouskem a z této historické skutečnosti soudí, že obě říše mohou také na dále žíti v míru a v klidu a všechny otázky které se obou týkají, řešiti smírem a sroz uměním. Může býti o tom spor, je-li účelno dávati delegátu Wolfovi relief zevrubnou polemikou proti jeho hovoru, plnému nejpřikřejších odporů. Ale nikdo neupře, že replika hr. Schönbornovi proti mluvčímu všeněmeckému, byla nad míru šťastnou, při veškeré eleganci říznou. Dobře učinil, že poslance za Trutnov odbyl žertem humorem a vtipem, že směšnou učinil jeho po- litikou velkosrbskou i velkoněmeckou, že malého toho velikána i jeho stranu nepostavil přeo zvětšovací sklo, ale před zreadlo, věrně ukazu- jíct. Objevili se v něm hodně malými pidimu- žíky a jejich »vlastenectví« v pravém osvětleni. Hr. Schönbornovi bylo s četných stran gratulováno. Také českými delegäty.
Schönborn Čechův Polák Andrussy Wolf Rakousko Německo Rusko Trutnov Hradec
12 article
Kdyby p. dr. Lecher byl přestal na svých obchodně-politických a hospodářských vý- kladech, kdyby byl zůstal na terrainu, na kte- rém se vyzná, kdyby byl mluvil jen o tom čeho je třeba dbáti při nových smlouvách tržeb ních se sousedními státy, zvláště s Německem a s Italií, kdyby byl pouze vy!kl, tře b nejzevrubněji, jak byly dosavad- nimi smlouvami se státy těmi ra- kouské interesy poškozeny, mohl bychom vzdáti mu chválu a souhlas a řici, že byl to výtečný výkon, který svědčil o velikém studiu, širokém rozhledu a hlubokých vědo- mostech.
doktor Lecher Německo
13 article
Ale tento poslanec brněnský má chorobnou téměř ambici, slouti také politikem. Ve snaze p tom putuje ve šlépějích nejvýstřednějších Vše němců. Osvojil si jejich smýšlení, jejich fraseo logii, jejich agitační prostředky. Mezi těmi ma čelné místo vědomá lež. Není nemoci tak na kažlivé, jako je ta. Zachvátila také pana Lechera S celou určitostí tvrdil, že měli býti jazykovým výnosy Badenovými Němci donuceni, vypovídat před soudy — česky a že Němci nemohou se modliti svým jazykem !II Takové drzé překruco vání fakt před forem delegačním, takové troufal balamucení celé veřejnosti nemůže býti dost pranýřováno. Tím více, že stalo se mužem který je poměrů znalým. Po vydání Badenových výnosů toléž, co dnes pravil dr. Lecher, uvádě dr. Luegor, aby molivoval odpor antisemitů proli výnosům tém a jejich podrobení se diktátu Wolfovu. Přišel k českým poslancům a řekl, že nemůže jinak, má-li býti Němci v Čechách zbrá- něno u úřadů se domáhati svého práva svým jazykem. Čeští poslanci mu dokázali, že byl šeredně oklamán, hanebně obelhán, nekonečně mystií kován. A dnes po 4 letech opakuje dr. Lecher tytéž báchory, kterým věřil ve své naivnosti sta- rosta videňský. Pan dr. Lecher jako moravský politik nemůže pro sebe uvěsti polehčující okol nosti, že je poměrů dalek. Naopak on je d ních zasvěcen. A přece ta šalba, ten klam U něho nelze předpokládati nevědomost, nýbr zlomyslnost.
Lecher Němec Badenův doktor Luegor Wolfův Čechy
14 article
To my konstatujeme. Kdo jedná, jako dr Lecher, nezasluhuje, aby se mu dostalo par donu, že není pamětliv podrobností jazykovýeh výnosů. Myslíme tedy, že dr. Kramář ve svo replice měl užiti odvely, které si p. dr. Lechen zasloužil a nebýti shovívavým a šetrným tam kde mala fides zcela zjevnou. Máme zajisté smysl pro parlamentní mravy a způsoby, ale tylo nebrání demaskovat humbug a šívanice. Čím větší jest intelligenée těch, kdo je provozují, tím větší jest také jejich zodpovědnost a vina a tím větší má tak býti trest a pokuta. Dělejte mír na Moravě, když Lecherové n ostýchají se do elity obou sněmoven v dele gacích zanášoti faleš a prolhanost, kterou zna menána byla celá jejich agitace v letech 1897 až 18991 Nikoliv nedostatek vědění — nedo- statek dobré vůle jedině jest pružinou ně meckých tendenci. My pana dra. Lecher nepokládáme hodným omluv, nýbrž mužem který jest ochoten učiniti sacrifizie degli interesi kde jde o strannický effekt. Dnes se mu ne podařil. Odpověď dra. Kramáře mu jej zma řila, třebas i nesouhlasíme s umírněnou taktikou jeho vůči člověku, jenž nezná žádné míry, nie- méně rádí uznáváme, že nalezl jak proti dru. Lecherovi, tak proti Wolfovi akcenty šťastné rázné a že také v positivní části své řeči, kde dal projev českému cítění a chtění, vedl s energicky. Počítáme mu zásluhou, že vystoupil prot škatulkování národů rakouských, které nalézáme v poslední deklaraci Körbrově a postavil proti ni, proti celé nynější vniterní a zahraniční sou- stavě polilické přirozený a spravedlivý program jedině možného a spravedlivého systému bu doucího. Po řeči dra. Kramáře měla rozprava o za- hraničním rozpočtu velice náhlý a rychlý spád.
Lecher doktor Kramář Lechen Wolf Morava
15 article
Pět řečníků dalo se vymazati, dva, prof. Bar viňský a bar. Mik. Vasilko se uskrovnil a hr. Goluchowski se vrátil ke zvyku svých prvních let. Neřekl totiž nic. O ničen dalším nelze pak nic říci. Zpravodaj markýz Bacquehem byl ho vorný. Zvláště o smlouvách obchodních. Dělal je r. 1891 a podobalo se, jakoby »malá Excel- lence« chtěla na sebe upozorniti a říci : »Kdy byste potřebovali zase ministra obchodu k ob- nově smluv těch, jsem k disposici« Předseda prine Lobkovic zahájil dnes plno schůzi rakouské delegace o 10. hod. 20 min dopol. Předseda panské sněmovny oznamuje písemně že na místo del. hr. Kattulinského, jenž vzdalse svého mandátu, byl zvolen dosavadní náhradní Lobmeyer členem delegace. Přechází se k jednacímu pořadu a rokuj dál o rozpočtu ministerstva zahra ni ných věcí. Del. hr. Schönborn zaznamenává pokrok jenž záleží v tom, že v delegacích nemluví se tolik jako jindy o domácí politice. Někdy bývá třeba toho, arci s mírou Přál by si, by všichni, kdo mají co dělati s vnitřn politikou, měli vždy na zřeteli také účinky, které ma řešení vnitřněpolitických otázek na velmocenské po stavení, sílu a vážnost říše na venek. Vynikajícím zájmem je zachování míru a proto se těší, že jak z trůnní řeči, tak i z výkladů ministra zahraničních záležitostí i z prohlášení v rozpočtovém výboru na- bývá přesvědčení, že také v minulém roce minister stvo zahraničních věcí vynasnažilo se, aby spolupů sobilo při zabezpečení evropského míro.
Vasilko Goluchowský Bacquehem Lobkovic Kattulinský Del Schönborn panská sněmovna
16 article
Skutečnosti je — pokračuje —, že po celou řadu let jsme v trojspolku a skutečností je, že po celou tu dobu evropský mír nebyl porušen. Nabyli-li jsme takové zkušenosti, nemůžeme opomenouti, shledávati mezi oběma skulečnostmi příčinné vzlahy. Nechei tvrditi, že snad jiné skupení mocnosti zachování míru by vylučovalo. To není dokázáno, ale je to jen hy- pothesou, že by se podařilo mír zachovati i za ji- ných kombinací. Myslím, že by nebylo radno, aby ve skupení mocností nastala změna a že naše mon- archie učiní nejlépe, když setrvá v poměru, ve kte- rém se nalezá. Težiště naší politiky neleží však ve spolku s Italií, nýbrž s Německem. K tomu druži se ještě důvěrný přátelský poměr meži oběma pano níky a hospodářské, jakož i čilejší duševní styky Není ani v zájmu našeho spolku, ani v zájmu tro spolku, ani v zájmu pokoje mezi rakouskými národy když se s jistou úmyslností, jak se to často stáv čini pokusy, aby národní sympatie, které přirozen mezi Němci trvají, byly násilně vnucovány pro troj- spolek také jiným rakouským národům. (Pochvala v pravo.) Takové pokusy se skutečně činí. Od Rakušan můžeme žádati, ať se jmenuje jakkoli, aby za obhá jení své národnosti se přizpůsobil k tomu, co k za chování monarchie a ve zvláštním případě k zacho vání míru slouží. Dále však nemůžeme jíti. Nemu žeme žádati, aby tyto sympatie, které snad u jednoh národa trvají, také druhý přijímal, anebo aby mu snad byly násilně vnucovány.
Němec Rakušan Německo
17 article
Ale musíme ještě jedno požadovati od trojspolku když se má v obyčejném životě uzavříti přátelství může se to státi, i když jsou osoby od sebe zcel rozdílné, kdýž jeden je dospělý muž a druhý mladik. také mohou býti různého politického náhledu. Al jedna věc jest nezbytně nutna, aby se mohlo mlu- viti o přálelství; jest to »vzájemná úcta«. Abyse vzájemná úcta dostavila a byla zachována, jest ne- zbytně nutno, aby každý z obou spojenců měl po- třebné sebevědomí. Kde to schází, ani druhý ne- bude ochoten vážiti si svého spojence. Výslovně musím podotknouti, že při spolku žádám také rovno- právnost, která by byla základem tohoto pomněru co se lýká druhého spojence, totiž německé říše mohu se odvolati na kompetentní hlas v této věci. totiž na br. Bülowa, který letos řekl: »Doufám, ž také v této příčině dospějeme k dorozumění, ale zá- kladem může býti jenom úplná vzájemnosti a neod- víslost vlastní země.« S těmito slovy mohu projevit svůj souhlas. Arci že hr. Bülow nemluvil o pomě- rech k Rakousku, nýbrž k Rusku, ale musím míti z to, že co uznal naproti Rusku, musí také naproti nám uznati. Doufám, že poměr v každé době zůstan takový: Vzájemná důvěra, úplná rovnoprávnost přátelská ochola. Co se týká vypovídání, myslím, že vypovídání takové, jež zejmena týkávalo se většího počtu osob. které jsou příslušníky velké národnosti, sotva se da srovnati s duchem přátelského spolku.
Al Bülow Rakousko Rusko
18 article
Přecházím-li nyní k poměru k ostatním mocno stem, nebude na škodu, vytknu-li zvláště dvě vel moci a to Rusko a Francii. Když v novinach bylo mnoho hluku způsobeno o výkladech ministra zahraničníc záležitostí o našem poměru k Rusku a když mluvilo se s jistou škodolibostí o tom, že náš dobrý pomě k Rusku je u konce, domníval jsem se, že tomu nen správně porozuměno a že ministr takové zkalení po- měru k Rusku neměl na mysli, nýbrž že se jeho výrok týkal spíše událostí v malých balkánských stá tech, které po případě by nás mohly donutiti, aby- chom jistou rukou přivedli svůj vliv k platnosti. T se také ukázalo z vysvětlujících poznámek ministro vých býti správným a je to velkou zásluhou dřívějších státníkův i nynějšího ministra, snažili-li se, abychom žili s Ruskem v pokoji a co možná v přátelství. Po celých 180 let nebylo mezi oběma těmito sousedy žádné opravdové vojny a myslím, že také příště bude možno přes rozličné a často snad sobě odporujíe zájmy zachovati mezi těmito mocnostmi mír. Žes to musí státi za úplného obhájení samostatnosti Ra kouska, rozumí se samo sebou. Jedinou odpovědí na výrok del. Wolfa, který tvrdil, že spolek s Rusken nutně by nás přivedí v poměr vasalský k Rusku jest, že 1. že není dosud řeči o takovém spolku 2. že bylo by už o to postaráno, aby naprosto ne nastalo žádného vasalského poměru. Zdali však ta- kový poměr, jak si jej představuje del. Wolf k Ně mecku, nevedí by k poměru podobnému, jest otázkou jinou.
Wolf Rusko Francie
19 article
Co se týká Francie, jsem toho náhledu, že také přátelské a pokojné styky jsou možny. Příčina mno hých válek v dřívější době mezí Rakouskem a Franci- již úplně zmizela. Rakousko není již přední stráž Německa, Rakousko ztratilo již své nizozemské italské země a jeho rozpínavost má zcela jiný směr nežli dříve, totiž na jih a nikoli na západ. Řečník zabývá se pak myšlenkou rozhodčíh soudu v mezinárodních sporech a praví, že na kon- ferenci haagské byl podán důkaz, že talo myšlenk nabývá půdy. Celá řada otázek, které nejsou zrovna rozhodujícími, ale přece působí spory, může býti roz řešena rozhodčimi soudy a v tom spatřují mnozí ve likou jejich přednost. Lituje, že papež na konferenc nebyl zastoupen. Delegát Wolf arciť jesť jiného ná hledu, on se právě zlobí, že papež nepodporuje hnutí »Pryč od Říma!« (Pochvala a veselost.) Třeba zkoumati, zdali to, co řekl delegůt Wolf, srovnává se také s myšlenkou Rakouska. Delegát Wolí pravil.
Franek Wolf Wolit Francie Rakousko Německo Řím
20 article
že by se mohl nadchnouti pro Rakousko, kdyby tot chtélo dělati takovou politiku, jakou on předpisuje, a radil nám, abychom pracovali pro zřízení ve ko- srbské říše. Dále pravil, že nebaží po žádných řa- dech, ale pro vlastenectví, které by snad jednou mohlo ho nadchnouti pro myšlenku rakouskou, ne zakládá se řádů. Mluvil též o osobní unii s Uher- skem a tu myšlenku musíme co nejrozhodněji za- mítnouti. Také jeho náhled, že bychom měli podpo- rovati snahy po zřízení velkosrbské říše, nelzes stanoviska rakouského schvalovati. Když již nyn jsou státy na Balkáně tak málo přístupny našemu vlivu, jak pak teprve velkosrbská říše. Nelze tedy pochopiti, jak by to mělo býti politickým zájmem rakouským, abychom se zasazovali o zřízení velko- srbské říše Delegát Wolf mluvil také proti jesnitům. N Balkáně jsou však katoličtí duchovní jen v takových krajích, kde je katolické obyvatelstvo, poněvadž jich obyvatelstvo takové potřebuje. Delegát Wolf je proii tomu, ale protestantská propaganda smí se provo- zovati všude. Je to jen křiklavý odpor v jeho vlastní řeči. Jak si předslavuje delegát Wolf poměr rakou- ských Němců k Německu, s lím nemohu souhlasiti.
Wolf Němec Rakousko Uhry Balkán N Balkán Německo
21 article
Mluvil totiž o nerozlučitelné pospolitosti a neroz- lučném přimknutí rakouských Němeů k německým vysvětloval také pojem všeněmectví. Je to obraz jednostranného nadržování jedné národnosti a jejímu postavení na venek a možná také vnitř. Nevím, co tomu řeknou ostatní národove V drobném prodejis ranní číslo o sobě . . . za S odpole dní . . . . ua 2h Va slfalkéch na venkově ranní čí-lo. . . . . . . . 10h vdpelední . . . . . . . . 5h Insera ry platí se hotevě sapřel Přsdplacení a inaesty přšjtmá vámisl etzate v Marianské ulici č. a. Tam nackánalí se tež peěskee tiskárne a expešice „Národnich Listů“ Eukopisy se novrnesji.
Virginie Inser
22 article
říše. Nepochopuji, proč by se měli sdružovati pod německým praporem. Strana jmenuje se všeněmci ale co pod tím rozumí, nevím. Bylo by snad lép kdyby se zvala samoněmeckou, neboť jí neplatí jiné němectví než to, jež hlásá ve svých řečech a no- vinách. Řečník jednal konečně o čínské politice přiznal, že Rakousko musí si odepříti luxus osadní politiky. Lépe kdy říše zůstává v obraně a je pev- nou hradbou bytu svých národů, poskytuje-li svým příslušníkům dle možnosti podmínky hmotného duchovního pokroku, odmítá důrazně každé zasaho- vání zevní, ať pochází z kterékoli strany. (Pochvala a potlesk v pravo. Del. dr. Lecher polemisuje s hr. Schönbor nem, praví: Nejde nám nikterak na mysl, abychom chtěli někoho nutit k trojspolku.
Del doktor Lecher Rakousko
23 article
Pohřešujeme učetných, jinak velice cenných ná- rodů vděčné uznání za veliké kulturní - poklady. kterých se jim dostalo prostřednictvím německého národa. Jakkoliv se nehlásím ke straně všeněmecké nerozpakuji se hlásiti se k oněm ideám, které má naše strana se stranou všeněmeckou společné. Klademe-li my Němci v Rakousku důraz na své sympatie pro bratry v německé říši, neděje se to pouze proto, že mluvíme týmž jazykem a že máme s nimi kulturní pospolitost, nýbrž také proto, že má-li nějaký národ v Rakousku právo odvozovati z dějin nároky, jsou to Němci. Hr. Schönborn ať nezapomíná, že jsme do r. 1866 se svými německými bratry byli ve státopráv- ným poměru, že rakouská dynastie to byla, která dávala německé říši po staletí císaře. Zabraňuje-li se Němcům rakouským domáhati se práva před soudcem jazykem německým, vnucuje-li se Němcům české du- chovenstvo, je-li zbraňováno Němcům modliti se k bobu svým jazykem, pak není dívu, odvrací-li s tento lid a dostane li se na scestí, kteréž odsuzujete vy, a také jiní Němci, kteří snad jsou poněkud roz- myslnějsí a mají více naděje v nápravu poměrů ra- kouských?
Němec Rakousko Hradec
24 article
Uvažuje, pokud spolková a hospodářská politik rakouská navzájem se srovnávají a prohlašuje, že při každé zahraniční politice musí se dbáti také na hospodářskou. Osamotili bychom se politicky, osa- motňujíce se hospodářsky. Přeje smluvní politice. Platební rozvaha dokazuje nutnost zachovávání přá- telských i hospodářských poměrů. Passivní saldo naše činí 1 milliardu, již musíme každoročně platiti cizině. Snahy o celní sjednocení s Německem po- cházejí z polovice minulého věku a bylo cílem císařské vlády. (Del. dr. Kramář: Pruska.) Myšlenka ob- novení prosincových smluv musí zůstati také bu doucně směrem naší zahraniční obchodní politiky. Třetina dovozu je z Německa a polovice našeho vy- vozu jde do říše německé. Je v našem i uherském zájmu, zachovati si vývoz do Německa. Z konsulátních zpráv je patrno, že obchodní po- měry s Rumunskem a Bulharskem zhoršily se, Po- jednává o různých obchodně politických otázkách též obchodních smlouvách a otázce veterinářskéa uvažuje o vypovídání dělníků z Pruska. Ministerské reklamace nestačí, mezera v obchodních smlouvách musí se vyplniti a ujednati, pod jakou dohlídkou je přecházení dělniciva. Stát je povinen chrániti své obyvatelstvo. Poukazuje na přistěhovatelství italských dělníků do Rakouska, doporučuje jeho kontrolu poněkud lomezení. Mohlo by to býti kompensaci při uzavírání příští obchodní smlouvy.
Del doktor Kramář Německo Rumunsko Bulharsko Prusko Rakousko Prusko
25 article
Uvažuje zmar cukerní konference a celní a ob- chodní smlouvy s Uhrami a končí nadějí, že Ha- kousko zůstane spolehlivým členem hospodářské organisace evropské a mocným činitelem průmyslo- vého, kuiturního a hospodářského pokroku. Del. dr. Kramář: Lituji, že dr. Lecher n umírněné výklady hr. Schönborna odpověděl způsobem, který musím rozhodně odmitnouti. Pan del. dr. Lecher, který osvědčil v zahraniční politice ob- chodní vědomosti tak bohaté, ukázal v příčině jazy- kových výnosů nevědomost, která jest přímo zahan- bující. (Souhlas.) Mohl-li on, jeden z hlavních bo- jovníků proti jazykovým výnosům, zde říci, že se Němcům béře právo domáhati se před soudem práva mateřským jazykem, pak věru nenalézám slova. které by bylo dosti silným, aby výrok ten odmítlo. V celých jazykových výnosech není ani jediného ustanovení, kterým by se Němcům zbraňovalo do- máhat se práva svého před úřady a soudy svým ja- zykem, a tvrzení p. dra. Lechra je tudíž vypočteno na klamání veřejnosti stejně jako jeho výrok, že se Němcům zbraňuje v chramech modliti se vlastním jazykem. Lituji, že takové výroky byly zde, před sborem delegačním, učiněny. Nám a našim úřadní- kům ani nenapadá, tlačiti se do německého území. Čeští úřadnici v listech zasílaných českým poslan- cům prosí pro boha, by se mohli z území něme- ckého dostati. Nepřál bych panu dru. Lechrovi, aby jako český úřadník musil žiti třeba jen krátký čas v německém městě. Po této stránce prosím, aby se tu neuváděly takové argumenty.
Del doktor Kramář Lecher Schönborn Němec Uhry
26 article
Del. dr. Pacák: Takové nepravdy ! Takové lži Del. dr. Kramář (pokračuje): Pan hr. Schön- born zde pravil, že postrádá v řeči Wolfově určitého výroku v příčině pojmu pro nerozlučitelnost sym patií k Německu. Pan del. Wolf pravil zcela určitěa »My Všeněmci v Rakousku chceme nerozlučitelne spojení všech Němců ve střední Evropě.« Pravi dále: »Tato nerozlučitelná spojitost musí se jevit také ve státní politice.« Pan del. Wolf vyslovil se tedy zcela jasně. Rekl-li del. p. dr. Lecher, že my posuzujem snahy po hospodářském sjednocení Rakouska s Ně- meckem nepřiznivě, tedy musím varovat před dějin- nými analogiemi. V létech šedesátých do r. 1865 provozována ovšem po itika celní jednoty s Něme čkem. To však bylo před r. 1866, v době, kdy Ra- kousko mělo v Německu nadvládu. Tenkráte musilo toto provozovati tuto obchodní politiku, aby hrálo Německu první roli. Rakousko jest však z Německa vyvrženo. Rakousko nesmí se nikdy domáhat nad- vlády v Německu. Kdyby se nyní způsobila celní jednota Rakouska s Německem, byla by to celní jed- nota druhu zcela jiného. Proti takovéto jednotě mu- síme a budeme protestovat a se bránit ze všech sil, za všech časů a se vší rozhodnostl. Jediná cesta k potírání všeněmecké politiky jest míti otevřené oči, viděti všechno, co se děje, sama sebe úmyslně neklamati, a povinností státu jest chrániti se proti hnutí, které jest mu nebezpečné.
Del doktor Pacák Kramář Schön Wolfův Wolf Němec Rekl Lecher čk Německo Rakousko Evropa
27 article
Jest velice zajímavo, že del. Wolf pravil, že jest jediná cena možná, za kterou všeněmecká po- litika by mohla míti zájem na této říši a že cenu tuto jmenoval. Tato cena jest velkosrbská politika za rakouského vedení. Proč nám del. Wolf za to nabídl tak velikou cenu, totiž cenu, že Všeněmci s pak smíří s rakouskou státní myšlěnkou Špatně porozuměné výklady hr. Goluchov- ského vzbudily v Berlíně velice radostnou ozvěnu. S úmyslem sotva tajeným jásali tam, že ra- kousko-ruská shoda není již pevná jako dříve a že neposkytuje záruky pro možné nebezpečí balkánské politiky. Vedle tohoto jásotu vysloveny také hrozby, že Rakousko, kdyby zrušilo svůj poměr k Německu, by se ocitlo v nebezpečí osamocení a pak ve vasalském poměru k Rusku, jak to také opakoval del. Wolt. Nebylo potřeba, aby del. Wolf o významu kni- žete Bismarka vykládal. Myslím, že tu není nikdo. kdo by nemohl oceniti historickou velikost Bismar- kovu, avšak říci, že Bismark na berlínském kon- gresu učinil Rakousko velmoci a že náš císař by měl povinnost postaviti mu ve dvorním hradu po- mník, to jest přece velice mnoho! (Hlučná pochvala na pravici.) Tedy zdálo se mně zamrzlým tonem ze starých časů, když del. Wolf mluvil o tom, že ruské ruc musí byti od Balkánu odvráceny. Takových otřepa-
Wolf Ted Berlín Rakousko Německo Rusko Balkán