ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ff995790-7189-11dc-a0d6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 10 celkem · entity: person 53, place 22, org 3, work 2
1 title
Vykořisťování císařského slova.
2 article
z Vídně, 19. prosince. (C.-B.) Cisar pro půjčil prvnímu sekčnímu chéfovi v ministerstvu zahraničních záležitosti Jindřichovi hr. Lüt zo wovi z Drey-Lützowu a Seedorfu řád železn koruny první třídy a druhému sekčnímu chéfo v témž ministerstvu Kajetánovi Mí e r e yl ov z Kapos-Mere hodnost tajného rady, oběma prominutím tax. z Bělehradu, 18. prosince. (C.-B.) Časopis „Velika Srbija“ přestal vycházeti. Z Paříže, 18. prosince. (C.-B.) Komise po- slanecké sněmovny pro zahraničné záležitosti vyslechla dnes zprávu poslance Delonc la (republikána) o dráze bagdadsk é. Komise učiní své rozhodnutí teprve po vývodech mi- nistra Delcasséa, jež podá komisi v příštím týdnu. Z Potrohradu, 18. prosince. (C.-B.) Poručík hr. Kapnist byl jmenován námořním jednate- lem pro Rakousko-Uhersko a Italii. Z Londýna, 18. prosince. (C.-B.) První ta jemník anglického velevyslanectví v Cařihrade J. B. Vhitehead byl jmenován prvním ta- jemníkem při velevyslanectví v Berlíně. Z Bizerty, 18. prosince. (C.-B.) Zde kotv teď tři r uské válečné lodi prvního řádu a pět rozbíječů torpéd. Loďstvo, jemuž veli admirál Virenius, je prý určeno pro dálný Východ bude prý v nejbližších dnech sesíleno ještě dal- šími 6 rozbíječi torpéd. Ve středu očekává s sem také pancéřová loď „Imperátor Mikuláš I. s admirálem Mollašem, vrchním velitelem ruského bitevního lodstvr v moři Středozemním Ebenhochův recept na odklizení obstrukce.
Cisar Jindřich Lützow řád Delonc le Kapnist J B Vhitehead Virenius Ebenhochův Vídeň Drey Seedorf Kapos Mere Bělehrad Paříž Potrohrad RakouskoUhersko Londýn Cařihrad Berlín Bizert Velik Srbija Italia
3 article
Zemský hejtman horno-rakouský a říšský poslanec dr. Ebenhoch uveřejňuje v »Linzen Volksblattu« článek, nadepsaný otázkou »C nyní?«. Ve článku tom praví: »Čechové žá- dají, aby dr. Körber odstoupil. Avšak splnění tohoto přání značilo by vítězství česke obstrukce a to učinilo by zdreující dojem na všechny, kdož s parlamentarismem upřímně smýšlejí. Utvoření nové sněmovní vě šiny bylo by možné s Čechy i bez Čechů. Obnovení bývalého železného kruhu pravice jest nemožné. Zřízení většiny s Němci a Čechy usnadnilo by snad nějaké sblížení těchto dvou národností, avšak je za trvajícího rozpoložení na obou stranách beznadějné. K utvoření vět- šiny proti Čechům nepropůjčí se značná část polského klubu. Oktrovování nové h jednacího řádu bylo by trapno pro ko- runu i vládu, ježto by se tím zasáhlo do nej- vlastnějších záležitostí sněmovny. Rozpuště- ním poslanecké sněmovny a vy- psáním nových voleb na základě všeobecného a rovného hlasova- cího práva byli by Němci osla- beni«
doktor Ebenhoch Čecho Körber Němec Lindit Volksblatta
4 article
„To jeou,« praví na konee dr. Ebenhioch, »obecné návrhy na odklizení parlamentní krise. Dle mého skromného mínéní nedoporučuje se žádný z těchto prostředků. Proto bude se dle mého soudu musit učiniti je- ště jednou pokus, aby sporné otázky byly odklizeny. Ovšem není za trvající nechuti národ- ních stran k nějakému vyrovnání výsledek pravdě podobným, ale proto přece dá se ospra- vedlniti nový pokus, činí-li se vhodnými pro- středky.« Článek končí slovy: »Dle všeho toho do- poručovalo by se, aby učiněn byl poku o smírné rozřešení krise na zá- kladě trvajícího jednacího řádu. Prostudujeme-li bedlivě jednací řád poslanecké sněmovny, nabudeme přesvědčení, že takéza jeho trvání mnohý obstrukční prostředek neškod- ným učiněn býti může. Musilo by se začíti tím, že by se trvající jednací řád ve všech částec přesně zachovával. Ale takovéto smírné uvedení sněmovny do pravidelných poměrů může byti s úspěchem provedeno jenom, když bude pod- porováno velkou většinou sněmovny a když za hájeno bude senergií, ale beze vší při- krosti, se vší šetrností, ale bez vší slabosti. Tato smírná cesta měla b tu výhodu, že by žádná strana nemohla naříkat na nějaké znásilnění.« Tento recept pana dra. Ebenhocha je na- prosto neomylný, ale má chybu: on předpokládá totiž v šeobecnou ochotu buď ke změně jednacího řádu aneb k takovému jeho užívání a výkladu, že by obstrukce docela odpadla,to jest, všeobecnou ochotu obstrukce se vzdáti, faktické v zdání se ob- strukce, to jest hotové už odklizení krise. Na prostou mluvu převedeno, praví dr. Eben- hoch: Krisi odstraníme, když ji svorně odkli- díme. — Nad míru jednoduché a prosté l
doktor Ebenhioch Eben Kris poslanecký sněmovna
5 article
z Vídně, 18. prosince.
Vídeň
6 article
»Obstruujete své vlastní postuláty«, řekl prý již Čechům dr. Körber, císař prý ještě s větš rozhodností a srozumitelnou břitkostí charakte- risoval českou obstrukci a českou politiku vůbec — píše »N. F. Presse« »Nemáte nikdy dost kdyby se vám ve všem co chcete povolilo dnes, zejtra přijdete opět s něčím jiným.« V tom prý skutečně vystiženo jádro české politické taktiky »Žádný národ prý dosud nebyl tak hýčkán jak my. Sedmnáct let za Taaffa provozována za po- moci pověstného železného kruhu česká politik a když přišel Badeni, koupiti si musil českou přízen na zařízení, jež vzbudilo zděšení a krajní odpor na straně německé, leč záhy již tu zase byl hr. Fr. Thun s Kaizlem. Po nich nastoupil Clary, týž ale musil být obětován, aby Čechové shráli do not« a když se tak stalo, spustili Če- chové obstrukční na novo a nyní se namáhají, aby odstranili Körbra, jestli to se jim podani vrátí prý se k práci Odstraněn má býti ten, který Čechům vy- mohl milliony na regulace řek, na stavbu ka- nálů, Praze 16 millionů, v Brně technikua jenž ochotně z úřadu odstranil každého, kdo se Čechům nelibil. Nenasytný, hrabivý národ! — Nuže, budiž »N. Fr. Presse«, která tak ne- stydatě fruktifikovati se snaží císařské slovo, pro- nesené na zvrácené informaci, na tendenčním vylíčení poměru a na neloválním pode- z řívání národa našeho dokázáno, jak lže a jak snaží se předpokladem bůh ví jaké vládní přízně oproti nám zaretušovati děsný obraz plny stinů a černých skvrn, jaký skytá dnes vnitřní politika rakouská.
Čecho doktor Körber Presse Taaff Baden František Thun Kaizl Claro Praha 16 Brno
7 article
Především je nepravda, že éra Taaffova byla érou naší. Za celých těch sedmnáct let jeho panství vymohli jsme si a to teprve po krutých bojích, českou universitu a známé ja- zykové nařízení Pražákovo, to, co nám bez boje a dobrovolně dávali léta před tím již sami Němci. Naproti tomu spadá do doby Taaffovy marný náš boj za vnitřní jazyk úřadní, s pa- dají punktace, spadá Schönbornovo naří- zení ze dne 3. února 1893, spadá odpověd Taaffova na Plenerův dotaz ohledně českého státního práva. Tak to vy- padalo za Taaffa. Potom nadešla episoda kos- liční, jež obrácena byla hrotem svým přímo proti národu českému, s rozkošným výrokem tehdejšího předsedy ministerského knížete Win- dischgrätze, jenž jako český velkostatkářský poslanec prohlásil, že žádné otázky če- ské nezná. Badeni ničeho nám nezaplatil, neboť co učinil, byla splátka na veliký dluh, ktery máme za Rakouskem a nic než ne- patrné vyrovnání váhy na straně naši se stranou německou, Badeni ničím jiným nebyl při vydání svých jazykových nařízení veden, než snahou, abychom do nastávajícího tehdy vyrovnání vstou- pili s Němci co možná stejně oprávnění. Však naři- zení ta, jež nalezala se v platnosti od 5. dubna. 1897, byla na jaře r. 1898 již zase odvolána následkem ne divoké, ale zběsilé, vzteklé, soci- álními demokraty vedené obstrukce. To, co Něm- cům nejvíc bylo proti mysli Gautschovými nařízeními opět odstraněno. Však Němci vidouce, jak před nimi chabá Vídeň prchá a co všechno zmůže vídeňská ulice, byli ve svém vzdoru ještě spíše utvrzeni, až konečně dne 17. pro- since 1899 se domohli, po čem tak tuze tou- žili. Jazyková nařízení byla vůbec odvolána a restituován stav, jenž v ohledu jazykovém vládl druhdy.
Taaffův Pražákův Němec Schönbornův Plenerův Taaff Win Gautschův Rakousko Německo já bez boj
8 article
Jestli »Neue Fr. Presse« dokazuje, ze Clary donucen byl odstoupiti následkem české obstrukce, není to nic jiného než doznání, že dosáhli jsme obstrukcí úspěchu, jejž před tím nikdy nechtěla připustiti. Zejmena jsme ovšem dosti lovální přiznati, že formální příčina, proč Clary odstoupil byla ta, že zdráhal se tak zv. státní nezbytnosti provésti § 14. Dostavil se dr. Körber a co učinil nám, učinil v témž poměru, ba snad v lepším též Němcům. Regulují se zrovna tak jejich řekya kdo bude míti lví díl z projektu kanálového — než Němci. Kdo zejmena bude exploitovati kanál dunajsko-oderský? A což nedostalo se alpským zemím 80 millionů na stavby drah alp- ských? Nechť si jen »N. F. Presse« vzpomene na onu státní maximu Körbrovu, že co povoli nám, aspoň stejnou měrou povoliti musí též Němcům. A co jest 16 millionů pro Prahu u porovnání s nespočetnými milliony, jež pohltila stavba skandálně passivné městské dráhy ví- deňské. Však i kdyby všechno to bylo skutečné, jak nám bylo povoleno, co průběhem minulého čtvrtstoletí byli jsme dosáhli, kdyby Němcům nebylo se dostalo nic podobného, tážeme se všech lidí poměrů znalých a spravedlivých, zdali by tím byla spáchána na Němcích křivda a my se byli dopu- stili nestoudnosti nějaké a do- konce bezpráví nějakého? Ano, my budeme chtít stále a stále a ne- ustaneme dřív ve svých požadavcích, až v ru- kou našich bude to, čeho zapotřebí, abychom cítili se ve své národní existenci zabezpeče- nými, abychom klidně a nerušeně pracovati mohli na svém kulturním a hospodářském po- vznesení. Kdyby se nám všeho toho bylo dostalo najednou, netrvalo by to tahání s námi o každou píď práva tak dlouho, poněvadž ale rvát se musíme o každý ústupek a vymá-
Neue Claro Körber Němec Presse Francie . Presse Praha
9 article
ačkoliv list utrpěl ohromné ztráty v afféře Drey fusově a jeho odbyt se zmenšil. Sekretář re- dakce má ve »Figaru« 30.000 fr. ročně a ročn platy 20.000, 15.000, 10.000 fr. nejsou vžác- ností v této redakci. Hlavní reportéři »Figara Emile Berr a Jules Huret vydělávají 18.000 20.000 fr. ročně V jiných, méně vynikajících listech jsou průměrné platy redaktorů od 1500 franků do 600 fr. měsíčně. Kde vlastně je proletariát francouzského tisku? táže se našinec, jemuž uvedené číslice musí imponovat. Tím jsou malí reportéři, redaktoři málc rozšířených žurnálů Trudný je život malého reportéra. Chet lokálek i v menších listech má 800, 600 a 40 franků měsíčně. Podřízení jeho mají 150—200 franků mě síčně. To je málo, zejmena v Paříži. Za tento skrovný plat musí od poledne do půlnoci být lokálkář na nohou, běhati po schůzích, shánět novinky na komisařstvích policejních atd. V některých žurnálech platí se řádkov honorář. Tarif pařížských a brusselských listů jes stanoven na 15 centimů za řádek, ale ve vel kých listech je řádkový honorář větší. »Le Tempse platí 30 ct., »Figaro« 25 ct., »Le Gaulois«a »Gil Blas« 20 ct. za řádek. Paul Pottier dokazuje, že žurnalista podří- zeného druhu, jenž v malém orgánu má příjem 150 řr. měsíčně, je ubohým proletářem. Při dra- hotě pařížského života je vskutku i svobodnému muži za těžko nějak snesitelně vyjtti se 150 f. měsíčně.
Figar Emil Berra Jules Huret Chet Figaro Gil Blas Pottier Paříž
10 article
V Paříži jsou žurnály, které mají jen firmu, jméno. Abonent je v nich pojem neznámý. Ale v čele takového žurnálu je podnikavý faiseur politický a finanční, který již pouhým svýmti- tulem »ředitel, chefredaktor žurnálu« dovede zl- skati si vliv, moc a — příjmy. Takový chef čili »patron« vydává svůj pochybný žurnál jen pro vlastní spekulaci a obyčejně neplatí ani řádně redakci. Žurnalisté musí na něm vymáhati smlu- venou gáži soudně, nebo s ním se rvát o denní příjem. V jistém takovém pokoutním žurnále rozděloval chef po uzavření pokladny večer re- daktorům po 5 fr. Podobným fantastickým ředitelem byl se nátor Edmond Magnier, majitel »L' Evénementu«- Byl stále exekvován věřiteli a svými redaktory. Ne- platil vůbec svým spolupracovníkům Některým redaktorům, aby je jaksi odškod- nil, přepustil jistou část insertů, jež dotýčný re- daktor sám pronajímal obchodníkům. Ale musi si pospíšit, neboť pan ředitel často již napře u nich vybral poplatek. Známý kronikář Scholl měl s Magnieren kratochvilné i bouřlivé půtky. Kdysi nemohl vy moci obnos, který mu byl »L'Evénement« dlu- žen. Dopálený kronikář, odcházeje ze žurnálu, spatřil na ulici ekvipáž ředitele listu senátora Magniera. Bez okolků odpřáhl koně a v nejbližší jíz dárně je prodal a peníze si přiřkl na účet svých pohledávek. Malé žurnály jsou na vymizení. Dříve byl možno založit denník s kapitálem 150.000 . nyní stačí sotva kapitál půl druhého millionu franků. Ma n on.
Magnier Scholl L Evénement Paříž