1
title
Vykořisťování císařského slova.
2
article
z Vídně, 19. prosince. (C.-B.) Cisar pro
půjčil prvnímu sekčnímu chéfovi v ministerstvu
zahraničních záležitosti Jindřichovi hr. Lüt zo
wovi z Drey-Lützowu a Seedorfu řád železn
koruny první třídy a druhému sekčnímu chéfo
v témž ministerstvu Kajetánovi Mí e r e yl ov
z Kapos-Mere hodnost tajného rady, oběma
prominutím tax.
z Bělehradu, 18. prosince. (C.-B.) Časopis
„Velika Srbija“ přestal vycházeti.
Z Paříže, 18. prosince. (C.-B.) Komise po-
slanecké sněmovny pro zahraničné záležitosti
vyslechla dnes zprávu poslance Delonc la
(republikána) o dráze bagdadsk é. Komise
učiní své rozhodnutí teprve po vývodech mi-
nistra Delcasséa, jež podá komisi v příštím
týdnu.
Z Potrohradu, 18. prosince. (C.-B.) Poručík
hr. Kapnist byl jmenován námořním jednate-
lem pro Rakousko-Uhersko a Italii.
Z Londýna, 18. prosince. (C.-B.) První ta
jemník anglického velevyslanectví v Cařihrade
J. B. Vhitehead byl jmenován prvním ta-
jemníkem při velevyslanectví v Berlíně.
Z Bizerty, 18. prosince. (C.-B.) Zde kotv
teď tři r uské válečné lodi prvního řádu a pět
rozbíječů torpéd. Loďstvo, jemuž veli admirál
Virenius, je prý určeno pro dálný Východ
bude prý v nejbližších dnech sesíleno ještě dal-
šími 6 rozbíječi torpéd. Ve středu očekává s
sem také pancéřová loď „Imperátor Mikuláš I.
s admirálem Mollašem, vrchním velitelem
ruského bitevního lodstvr v moři Středozemním
Ebenhochův recept na odklizení
obstrukce.
Cisar
Jindřich
Lützow
řád
Delonc
le
Kapnist
J B
Vhitehead
Virenius
Ebenhochův
Vídeň
Drey
Seedorf
Kapos
Mere
Bělehrad
Paříž
Potrohrad
RakouskoUhersko
Londýn
Cařihrad
Berlín
Bizert
Velik Srbija
Italia
3
article
Zemský hejtman horno-rakouský a říšský
poslanec dr. Ebenhoch uveřejňuje v »Linzen
Volksblattu« článek, nadepsaný otázkou »C
nyní?«. Ve článku tom praví: »Čechové žá-
dají, aby dr. Körber odstoupil. Avšak splnění
tohoto přání značilo by vítězství česke
obstrukce a to učinilo by zdreující dojem
na všechny, kdož s parlamentarismem upřímně
smýšlejí.
Utvoření nové sněmovní vě
šiny bylo by možné s Čechy i bez Čechů.
Obnovení bývalého železného kruhu pravice
jest nemožné. Zřízení většiny s Němci a Čechy
usnadnilo by snad nějaké sblížení těchto dvou
národností, avšak je za trvajícího rozpoložení
na obou stranách beznadějné. K utvoření vět-
šiny proti Čechům nepropůjčí se značná část
polského klubu. Oktrovování nové h
jednacího řádu bylo by trapno pro ko-
runu i vládu, ježto by se tím zasáhlo do nej-
vlastnějších záležitostí sněmovny. Rozpuště-
ním poslanecké sněmovny a vy-
psáním nových voleb na základě
všeobecného a rovného hlasova-
cího práva byli by Němci osla-
beni«
doktor
Ebenhoch
Čecho
Körber
Němec
Lindit Volksblatta
4
article
„To jeou,« praví na konee dr. Ebenhioch,
»obecné návrhy na odklizení parlamentní krise.
Dle mého skromného mínéní nedoporučuje se
žádný z těchto prostředků. Proto bude se
dle mého soudu musit učiniti je-
ště jednou pokus, aby sporné otázky byly
odklizeny. Ovšem není za trvající nechuti národ-
ních stran k nějakému vyrovnání výsledek
pravdě podobným, ale proto přece dá se ospra-
vedlniti nový pokus, činí-li se vhodnými pro-
středky.«
Článek končí slovy: »Dle všeho toho do-
poručovalo by se, aby učiněn byl poku
o smírné rozřešení krise na zá-
kladě trvajícího jednacího řádu.
Prostudujeme-li bedlivě jednací řád poslanecké
sněmovny, nabudeme přesvědčení, že takéza
jeho trvání mnohý obstrukční prostředek neškod-
ným učiněn býti může. Musilo by se začíti tím,
že by se trvající jednací řád ve všech částec
přesně zachovával. Ale takovéto smírné uvedení
sněmovny do pravidelných poměrů může byti
s úspěchem provedeno jenom, když bude pod-
porováno velkou většinou sněmovny a když za
hájeno bude senergií, ale beze vší při-
krosti, se vší šetrností, ale bez
vší slabosti. Tato smírná cesta měla b
tu výhodu, že by žádná strana nemohla naříkat
na nějaké znásilnění.«
Tento recept pana dra. Ebenhocha je na-
prosto neomylný, ale má chybu: on předpokládá
totiž v šeobecnou ochotu buď ke změně
jednacího řádu aneb k takovému jeho užívání
a výkladu, že by obstrukce docela odpadla,to
jest, všeobecnou ochotu obstrukce
se vzdáti, faktické v zdání se ob-
strukce, to jest hotové už odklizení krise.
Na prostou mluvu převedeno, praví dr. Eben-
hoch: Krisi odstraníme, když ji svorně odkli-
díme. — Nad míru jednoduché a prosté l
doktor
Ebenhioch
Eben
Kris
poslanecký sněmovna
5
article
z Vídně, 18. prosince.
Vídeň
6
article
»Obstruujete své vlastní postuláty«, řekl prý
již Čechům dr. Körber, císař prý ještě s větš
rozhodností a srozumitelnou břitkostí charakte-
risoval českou obstrukci a českou politiku vůbec
— píše »N. F. Presse« »Nemáte nikdy dost
kdyby se vám ve všem co chcete povolilo dnes,
zejtra přijdete opět s něčím jiným.« V tom prý
skutečně vystiženo jádro české politické taktiky
»Žádný národ prý dosud nebyl tak hýčkán jak
my. Sedmnáct let za Taaffa provozována za po-
moci pověstného železného kruhu česká politik
a když přišel Badeni, koupiti si musil českou
přízen na zařízení, jež vzbudilo zděšení a krajní
odpor na straně německé, leč záhy již tu zase
byl hr. Fr. Thun s Kaizlem. Po nich nastoupil
Clary, týž ale musil být obětován, aby Čechové
shráli do not« a když se tak stalo, spustili Če-
chové obstrukční na novo a nyní se namáhají,
aby odstranili Körbra, jestli to se jim podani
vrátí prý se k práci
Odstraněn má býti ten, který Čechům vy-
mohl milliony na regulace řek, na stavbu ka-
nálů, Praze 16 millionů, v Brně technikua
jenž ochotně z úřadu odstranil každého, kdo
se Čechům nelibil. Nenasytný, hrabivý národ!
— Nuže, budiž »N. Fr. Presse«, která tak ne-
stydatě fruktifikovati se snaží císařské slovo, pro-
nesené na zvrácené informaci, na tendenčním
vylíčení poměru a na neloválním pode-
z řívání národa našeho dokázáno, jak
lže a jak snaží se předpokladem bůh ví jaké vládní
přízně oproti nám zaretušovati děsný obraz plny
stinů a černých skvrn, jaký skytá dnes vnitřní
politika rakouská.
Čecho
doktor
Körber
Presse
Taaff
Baden
František
Thun
Kaizl
Claro
Praha 16
Brno
7
article
Především je nepravda, že éra Taaffova
byla érou naší. Za celých těch sedmnáct let
jeho panství vymohli jsme si a to teprve po
krutých bojích, českou universitu a známé ja-
zykové nařízení Pražákovo, to, co nám bez boje
a dobrovolně dávali léta před tím již sami
Němci. Naproti tomu spadá do doby Taaffovy
marný náš boj za vnitřní jazyk úřadní, s pa-
dají punktace, spadá Schönbornovo naří-
zení ze dne 3. února 1893, spadá odpověd
Taaffova na Plenerův dotaz ohledně
českého státního práva. Tak to vy-
padalo za Taaffa. Potom nadešla episoda kos-
liční, jež obrácena byla hrotem svým přímo
proti národu českému, s rozkošným výrokem
tehdejšího předsedy ministerského knížete Win-
dischgrätze, jenž jako český velkostatkářský
poslanec prohlásil, že žádné otázky če-
ské nezná.
Badeni ničeho nám nezaplatil, neboť co učinil,
byla splátka na veliký dluh, ktery
máme za Rakouskem a nic než ne-
patrné vyrovnání váhy na straně naši se stranou
německou, Badeni ničím jiným nebyl při vydání
svých jazykových nařízení veden, než snahou,
abychom do nastávajícího tehdy vyrovnání vstou-
pili s Němci co možná stejně oprávnění. Však naři-
zení ta, jež nalezala se v platnosti od 5. dubna.
1897, byla na jaře r. 1898 již zase odvolána
následkem ne divoké, ale zběsilé, vzteklé, soci-
álními demokraty vedené obstrukce. To, co Něm-
cům nejvíc bylo proti mysli Gautschovými
nařízeními opět odstraněno. Však Němci vidouce,
jak před nimi chabá Vídeň prchá a co všechno
zmůže vídeňská ulice, byli ve svém vzdoru
ještě spíše utvrzeni, až konečně dne 17. pro-
since 1899 se domohli, po čem tak tuze tou-
žili. Jazyková nařízení byla vůbec odvolána a
restituován stav, jenž v ohledu jazykovém vládl
druhdy.
Taaffův
Pražákův
Němec
Schönbornův
Plenerův
Taaff
Win
Gautschův
Rakousko
Německo
já bez boj
8
article
Jestli »Neue Fr. Presse« dokazuje, ze
Clary donucen byl odstoupiti následkem české
obstrukce, není to nic jiného než doznání, že
dosáhli jsme obstrukcí úspěchu, jejž před tím
nikdy nechtěla připustiti. Zejmena jsme ovšem
dosti lovální přiznati, že formální příčina, proč
Clary odstoupil byla ta, že zdráhal se tak zv.
státní nezbytnosti provésti § 14.
Dostavil se dr. Körber a co učinil nám,
učinil v témž poměru, ba snad v lepším též
Němcům. Regulují se zrovna tak jejich řekya
kdo bude míti lví díl z projektu kanálového —
než Němci. Kdo zejmena bude exploitovati
kanál dunajsko-oderský? A což nedostalo se
alpským zemím 80 millionů na stavby drah alp-
ských? Nechť si jen »N. F. Presse« vzpomene
na onu státní maximu Körbrovu, že co povoli
nám, aspoň stejnou měrou povoliti musí též
Němcům. A co jest 16 millionů pro Prahu u
porovnání s nespočetnými milliony, jež pohltila
stavba skandálně passivné městské dráhy ví-
deňské.
Však i kdyby všechno to bylo skutečné,
jak nám bylo povoleno, co průběhem minulého
čtvrtstoletí byli jsme dosáhli, kdyby Němcům
nebylo se dostalo nic podobného, tážeme se
všech lidí poměrů znalých a spravedlivých,
zdali by tím byla spáchána na
Němcích křivda a my se byli dopu-
stili nestoudnosti nějaké a do-
konce bezpráví nějakého?
Ano, my budeme chtít stále a stále a ne-
ustaneme dřív ve svých požadavcích, až v ru-
kou našich bude to, čeho zapotřebí, abychom
cítili se ve své národní existenci zabezpeče-
nými, abychom klidně a nerušeně pracovati
mohli na svém kulturním a hospodářském po-
vznesení.
Kdyby se nám všeho toho bylo
dostalo najednou, netrvalo by to
tahání s námi o každou píď práva
tak dlouho, poněvadž ale rvát se
musíme o každý ústupek a vymá-
Neue
Claro
Körber
Němec
Presse
Francie . Presse
Praha
9
article
ačkoliv list utrpěl ohromné ztráty v afféře Drey
fusově a jeho odbyt se zmenšil. Sekretář re-
dakce má ve »Figaru« 30.000 fr. ročně a ročn
platy 20.000, 15.000, 10.000 fr. nejsou vžác-
ností v této redakci. Hlavní reportéři »Figara
Emile Berr a Jules Huret vydělávají 18.000
20.000 fr. ročně
V jiných, méně vynikajících listech jsou
průměrné platy redaktorů od 1500 franků do
600 fr. měsíčně.
Kde vlastně je proletariát francouzského
tisku? táže se našinec, jemuž uvedené číslice
musí imponovat.
Tím jsou malí reportéři, redaktoři málc
rozšířených žurnálů
Trudný je život malého reportéra. Chet
lokálek i v menších listech má 800, 600 a 40
franků měsíčně.
Podřízení jeho mají 150—200 franků mě
síčně. To je málo, zejmena v Paříži. Za tento
skrovný plat musí od poledne do půlnoci být
lokálkář na nohou, běhati po schůzích, shánět
novinky na komisařstvích policejních atd.
V některých žurnálech platí se řádkov
honorář.
Tarif pařížských a brusselských listů jes
stanoven na 15 centimů za řádek, ale ve vel
kých listech je řádkový honorář větší. »Le Tempse
platí 30 ct., »Figaro« 25 ct., »Le Gaulois«a
»Gil Blas« 20 ct. za řádek.
Paul Pottier dokazuje, že žurnalista podří-
zeného druhu, jenž v malém orgánu má příjem
150 řr. měsíčně, je ubohým proletářem. Při dra-
hotě pařížského života je vskutku i svobodnému
muži za těžko nějak snesitelně vyjtti se 150 f.
měsíčně.
Figar
Emil Berra
Jules Huret
Chet
Figaro
Gil Blas
Pottier
Paříž
10
article
V Paříži jsou žurnály, které mají jen firmu,
jméno. Abonent je v nich pojem neznámý. Ale
v čele takového žurnálu je podnikavý faiseur
politický a finanční, který již pouhým svýmti-
tulem »ředitel, chefredaktor žurnálu« dovede zl-
skati si vliv, moc a — příjmy. Takový chef čili
»patron« vydává svůj pochybný žurnál jen pro
vlastní spekulaci a obyčejně neplatí ani řádně
redakci. Žurnalisté musí na něm vymáhati smlu-
venou gáži soudně, nebo s ním se rvát o denní
příjem. V jistém takovém pokoutním žurnále
rozděloval chef po uzavření pokladny večer re-
daktorům po 5 fr.
Podobným fantastickým ředitelem byl se
nátor Edmond Magnier, majitel »L' Evénementu«-
Byl stále exekvován věřiteli a svými redaktory. Ne-
platil vůbec svým spolupracovníkům
Některým redaktorům, aby je jaksi odškod-
nil, přepustil jistou část insertů, jež dotýčný re-
daktor sám pronajímal obchodníkům. Ale musi
si pospíšit, neboť pan ředitel často již napře
u nich vybral poplatek.
Známý kronikář Scholl měl s Magnieren
kratochvilné i bouřlivé půtky. Kdysi nemohl vy
moci obnos, který mu byl »L'Evénement« dlu-
žen. Dopálený kronikář, odcházeje ze žurnálu,
spatřil na ulici ekvipáž ředitele listu senátora
Magniera.
Bez okolků odpřáhl koně a v nejbližší jíz
dárně je prodal a peníze si přiřkl na účet svých
pohledávek.
Malé žurnály jsou na vymizení. Dříve byl
možno založit denník s kapitálem 150.000 .
nyní stačí sotva kapitál půl druhého millionu
franků.
Ma n on.
Magnier
Scholl
L Evénement
Paříž