1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 263. ze dne 23. záři 19U4.
2
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Hazardní hry v Ostende. Kdo jede salonním
vagonem rychlíku z Brusselu do Ostende, zpozoruje
záhy skupiny mladíků, sedících u stolků a klapajících
známkami ze slonoviny, což jest pro ně dostatečná
příprava na to, co uzří v Ostende samém, předpoklá-
daje, budou-li se pachtit po hazardních hrách. O této
záležitosti zmiňuje se brusselský »Patriote«: Uspořá-
dali jsme poptávku v příčině pověstí, které obíhajío
klubu v lázeňském sále. Hraje prý se tam zcela pe-
kelně. Zejmena t. zv. železníční baccara, odrůda oby-
čejného baccara, jež i ve Francii jest zakázána. Z na-
šich dotazů, jež jsme provedli s veškerou péčí, aby
byly věrohodny a spolehlivy, vychází na jevo násle-
dující. Skutečně hraje se v lázeňském sále a sice po
jedné hodině s půlnoci až do 4 hodin. Co se týče
prohraných sum, můžeme se zaručiti za správnost
následujícího sdělení: Jakási dáma seděla onehdy
v koutku klubu a hořce plakala, jiné dámy snažily
se ji potěšit, »Neodvažuji se ani vrátit se domů,«
pravila, »nevím, co nás čeká, můj muž prohrál právě
posledních 60.000 fr., jež jsme ještě měli.« — Jakýsi
Angličan prohrál v několika dnech 10.000 fr., jakýsi
sochař z Berlína skorem tutéž sumu. Jakýs německý
baron velkostatkář, jenž klub navštěvoval po několik
neděl, utrpěl velmi značné ztráty. Jakýs Belgičan
z Namuru vyhrál ve třech hodinách 40.000 fr., ale
druhého dne je zase prohrál.
Angličan
Belgičan
Ostende
Brusel
Francie
Berlín
Namur
3
article
= Smrt hladem v Londýně. Jedna z nejtruchli-
vějších statistických zpráv vydána byla minulé
středy. Oznamuje, že v minulém roce v Londýně
zahynulo 39 osob přímo nedostatkem, anebo že smrt
urychlena byla předcházejícím strádáním. Mezi těmito
případy jsou ovšem některé, kde zahynuvší nabíd-
nutou pomoc prostě odmítli. K nim náleží na příklad
jakýs bývalý bankovní úřadník se svou manželkou,
kteří odepřeli, jíti se svým dítětem do pracovny a
také od svých dorostlých dětí nepřijímali potravy.
= Řádění řeckých loupežníků v Make donii. Ze
Soluna se nám oznamuje: Jelikož dle mínění Řeků
Turci nepovraždí dosti Bulharů, Srbů a Rumunů, by
vyhladili veškeré neřecké národnosti a zjednali pře-
vahu řeckému živlu, vyzbrojili Řekové několik lou-
pežnických čet, které přepadají vesnice a vraždí šma-
hem obyvatele. Čety ty byly utvořeny v Řecku av
různých tureckých městech, jakož i na Krétě a jsou
ozbrojeny řeckými vojenskými puškami a revolvery.
Všecky skládají se ze sveřepých loupežníků, kteří,
dokud řádili v Řecku, provozovali tam hrůzovládua
byli postrachem celých okresů. Nejukrutnější byla
tlupa loupežníka Vapgalia, kterého rumunští rolníci
u Kastorie usmrtili. Syn jeho utvořil však novou četu
a přepadl minulý týden vesnici Debony, kde zavraždil
pět bulharských rolníkův a učitele tamější školy. Drubý
vůdce loupežníků Stergios Platy zavraždil u vesnice
Nestramu čtyry vesničany. Na mrtvolu jednoho z nich
připevnil list s obsahem: »Zastřelil jsem je, poněvadž
jsou Bulhaři a udělám tak všem Bulharům a Slova-
nům, které zastihnu.« Jiná loupežnická četa zastřelila
na úpatí hory Peristovy tři rolníky a oloupila je.
Řek
Turek
Bulhar
Srba
Rumun
Londýn
Řecko
Kréta
Debon
4
article
Loupežné vraždy tyto vyvolaly v Řecku a mezi zdej-
šími Řeky velkou radost a noviny oslavují loupež-
níky ty jako národní hrdiny, ač velká část jejich jest
odsouzena v Řecku k smrti nebo doživotnímu žaláři.
Až se v zimě vrátí do Řecka, dostane se jim jistě
milosti a budou tam uvítáni jako bojovníci za svo-
bodu, nebudou-li ze zvyku pokračovati ve svém ře-
mesle. Jelikož loupežníci tito a jiní nalezají podporu
u všech Řeků, jsou nebezpečnější než druzí a vy-
stoupení jejich zhoršilo panující smutné poměry v
některých krajinách, kde byla naděje na zjednání po-
řádku a veřejné bezpečnosti, neboť pravé povstalecké
čety zastavily svou činnost a jen zbytky z nich, se-
stávající většinou ze zločinců, ohroževaly některé
krajiny. Zbytky ty nemožno proto jmenovati členy
komitů, jelikož provozují loupežnictví na vlastní vrub
a proti vůli komitů. Řecké vládě se však nehodí za-
vedení oprav v Makedonii a chtěla se zbaviti nebez-
pečných živlů, jež nemohla držeti doma na uzdě
proto je podporovala, by přenesli pole své činnosti
do Turecka.
= Pěkný kus práce. Z New Rochelle, N. Y., se
oznamuje: Dva školáci ze zdejší vysoké školy K.
Řek
Řecko
Makedonie
Turecko
New Rochelle
N . Y
5
article
Barton a G. Merriam zachránili onehdy odpoledne
tři sta liber těžkou ženu od utonutí. Hoši nacházeli
se v malé loďce a byli svědky překocení se loďky,
v níž seděli jakýs muž, hoch a zmíněná žena. Muž
po překocení objevil se první na povrchu a když
vyploval hoch, uchopil jej a pomáhal mu do bez-
pečí. Šťastně dostali se ku převrácené loďce a do-
stali se s ní ke břehu, kamž na štěstí hnal je silný
příliv. Zatím však hoši doveslovali lodici svou
k místu, kde ponořila se tlustá žena a když se ob-
jevila na povrchu, uchopili ji za sukně a táhli ji do
své loďky, která naplnila se skorem do polovice
vodou, než se jim to podařilo. Dostali ji také na
břeh, kde zachránění beze slova díků vzdálili se od
nich. Muž cestou jenom ženu plísnil pro její neohra-
banost, která je do takového nebezpečí přivedla.
= Ukradená děla. Z Kodaně se oznamuje: Ko-
nečně byla vysvětlena velmi podivná krádež děl, jež
as před rokem způsobila značnou sensaci v Aarhusu,
o níž jsme se svého času zmínili. Tehdáž zmizela
pojednou dvě signální děla, postavená v tamním
přístavě, aniž mohlo býti vypátráno, kam se poděla.
Všeobecně bylo to považováno za zlomyslný šprým.
Ale přece tomu tak nebylo, nýbrž jakýs výtečník,
jenž se nalezal ve vazbě pro různé drobné krádeže
nyní se vyznal, že ukradl také obě děla a prodal je
obchodníku se starým železem. Dosud však není
zjištěno, kterak se zloději podařilo, že samoten mohl
děla odnést. Výtěžek z této podivné krádeže byl
dosti skromný, neboť kramář zaplatil za obě draho-
cenná děla toliko 70 korun. Také kramář byl nyní
zatčen.
Barton
Merriam
Kodaň
Aarhus
6
article
Zemřelí v Praze.
Zemřelí v Praze.
Dne 18. září 1904: Jeiteles Eduard, kupec.
48 roků, 381—I. Königsmark Josef, dělník, 74 roky
573—I. Altschul Josef, soukromník, 70 roků, 632—1
Weiser Čeněk, zámečník, 69 roků, 779—I. Neuman-
nova Fanny, dcera dělnice, 1 rok, 890—I. Sedláčková
Anna, vdova po staviteli, 87 roků, 1446—II. Derfle-
rová Ludmila, manželka čalouníka, 23 roky, 1715—II.
Šindelář František, syn pošt. dozorce, 11 n., 393—II.
Hrdlička Alois, knihař, 29 roků, 395—III. Lánský
Václav, řezník, 64 roky, 460—III. Dürst Otto, syn
strojníka, 1 rok, 462—VIII. Havlák Jaroslav, syn
barviře, 21/2 r., 534—VIII. — Ve všeobecné ne-
mocnici: Hille Vilém, pasíř, 50 roků. Mrňavý Josef,
obuvník, 22 roky. Žufníčkova Marie, služka, 17 roků.
— U Milosrdných bratří: Šmíd František,
kovář, 85 roků. — U Milosrdných sester: Ku-
čera František, obuvník, 49 roků. — V invalidní
nemocnici: Svoboda Jan, krejčí, 67 roků.
Dne 19. září 1904: Baudišová Anna, porcio-
nistka, 40 r., čp. 359—II. Želma Ferd., syn sluhy, 5
ned., čp. 359—II. Schweigová Eva, manželka kože-
luha, 40 r., čp. 236—VIII. Medřická Božena, dcera
dělníka, 15 hod., čp. 16—VIII. — V nemocnici
Milosrdných bratří: Vejvoda Václav, tesař,
57 r. — V nemocnici Milosrdných sester:
Čížek František, zámečník, 25 roků. — Ve vše-
obecné nemocnici: Hesslerová Anna, soukrom-
nice 58 roků. Konopásek Jindřich, šafář, 40 roků.
Lhotka Petr, sladovnický, 39 roků. Papírník Bedřich,
plavec, 24 roky
I Königsmark
Josef
I Altschul
I Neuman
Fanny
I Sedláčková
Anna
Derfl
Ludmila
Šindelář
Hrdlička
Václav
Otta
Havlák
Jaroslav
Žufníčkův
Marie
František
Želma Ferd
Eva
Medřická
Božena
Konopásek
Petr
Papírník
Praha
Weiser Čeněk
Lhotka
Jeitele Eduard
Hill Vilém
Šmíd František
Svoboda Jan
Baudišová Anno
Vejvoda Václav
Čížek František
Hesslerová Anno
7
title
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král
Praha
8
title
Národní divadlo.
národní divadlo
9
article
V pátek 23. září.
V pátek 23. září.
271. hra v předpl.
(3. čtvrtka.)
10
article
Poprvé:
Dolorosa.
Drama o čtyrech dějstvích. Napsala Abigail Hedvika
Horáková. Režisér Alois Sedláček.
Po prvním dějství přestávka.
Konec po 9. hod.
Začátek o 7. hod.
272. hra v předpl.
(4. čtvrtka.)
Cyklus dvaceti původních oper českých.
XIX.
Po šestnácté
Na starém bělidle.
Abigail
Horáková
Sedláček
Drama
11
article
V sobotu 24. září.
12
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Začátek o 7. hod.
V pátek 23. září.
Po třetí: Rodina Pont Biguetova.
Fraška o 3 jednáních. Napsal A. Bisson. Přeložil
K. Veselý. Režisér B. Kovář.
(blíže Palackého
mostu).
Začátek o 7. hod.
Pont Biguetův
Fraško
A Bisson
K Veselá
Praha
lidový divadlo
Palacký most
13
article
Aréna na Smichově
V pátek 23. září.
Aréna na Smichově
V pátek 23. září.
Novinka
Cirkusačka.
Velká americká výpravná operetta o 3 jednáních.
Napsali John Tanner a William Pallings. Přeložil
Josef Kubík. Hudbu složil Ivan Caryli a Leopol
Moncklon. Režisér Josef Kublk.
na Král.
Tanner
Pallings
Kubík
Ivan Carýt
Moncklon
Kublk
Král
14
article
Pištěkovo lidové divadlo vnehranec.
Pištěkovo lidové divadlo vnehranec.
V pátek 23. září.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení za poloviční ceny.
Záhuba rodu Smiřickýcl
Činohra z dějin českých o 7 odděleních. Dle románu
J. Svátka od Elišky Peškové.
Zejtra je lidové představení za poloviční ceny
Po 14.: Krásná Lída.
20193
Smiřickýcl
J Svátek
Pešek
Pištěkův lidový divadlo
Krásná Lída
15
article
Když obhájce Solerův končil, hrobové ticho vládlo
v síni zasedací, rušeno jsoue jedině hlasitým vzlykotem
klienta jeho.
Předseda rozkázal
»Odveďte obžalované.«
Cetníci vyvedli veškeré obžalované ze síně soudní
do vedlejší jedné jizby, kdež zůstali u nich na stráži.
Členové soudu zvedli se, aby se odebrali k poradě
o rozsudku.
Porada jejich byla krátká.
Po několika již chvilkách slyšeti bylo zacinkání
zvonku v síni zasedací.
Důstojník, jenž měl službu, velel vojákům, stráž
konajícím:
»Vzdejte čest.«
A již také členové soudu vojenského vraceli se do
síně zasedací
Přinášeli s sebou rozhodnutí svá: čtyry rozsudky
Nieméně, pokud Solera se týče, vojenský soud při-
hlížel k jeho lítosti a k jeho chování se.
Uspořil mu protož aspoň strašlivý pro vojáka trest
degradace.
Obžalovaní byli nyní rovněž znovu do zasedací
síně uvedeni.
Byli postaveni v jednu řadu — za každým z nich
stál jeden četník.
Důstojník velel znovu:
»Vzdejte čest !«
Předseda soudu jal se za ticha nejhlubšího předčí-
tati odsouzencům čtyry rozsudky.
smrti
Solerův
16
title
Zástupce státní vstal, aby pronesl plaidoyer svůj
17
article
XXII,
XXII,
»Nechci zemříti! — Řeknu vše!-
19
article
obžalovaným.
Žádal soud, aby vynesl proti všem rozsudek nej-
vyšší, trest smrti.
Potom ujali se slova obhájci
Na rozdíl od obvyklých pravidel svých obhájci mlu-
vili velmi stručně.
Nebylo tu pouhého hromadění slov, planých jenom
frází, vypočítaných na pouhý efekt, jež v pravdě obyčejně
neobsahují nežli slova zvučná a málo doložená.
Bylo zřejmo všem, kdož tyto obhájce slyšeli, že
dnešní úkol jejich jest jim břemenem.
Proto nepochybně sami spěchali, aby již již svědomí
svoje břemene toho zbavili.
20
article
Vykonali prostě úkol, kterýž byl jim dle povolání
Vykonali prostě úkol, kterýž byl jim dle povolání
jejich přiřčen a uložen.
Ale to bylo také všel
Obhájce Verissena obmezil se pouze na to, že žádal
od vojenského soudu bez všelikých dalších vývodův a roz-
kladův — shovívavost pro klienta svého!
21
article
Zaproaání nepříteli.