1
masthead
V Praze, v pátek dne 23. září.
Praha
3
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
4
article
Válka.
Válka.
Provolání před novou bitvou.
Z Londýna, 23. září. Maršál Ojama vy-
dal provolání k japonské armádě,
která se vyzývá, aby v nastávající bitvě
s Rusy napjala všechny síly do
krajnosti, poněvadž tato bitva bude míti
rozhodující vliv na celou válku.
»Veškeren civilisovaný svět — praví Ojama —
hledí na Japonce, jichž hrdinství v boji s Rusy
budí všeobecné sympatie.«
Dopravní poměry na sibířské
dráze.
Z Petrohradu, 22. září. Jak »Novosti Dňa«
sdělují, uvázla doprava zboží na sibířské dráze
naprosto. Věci, jež s dovolením vojenského ve-
lení odevzdány byly dopravě v měsících březnu
a dubnu, až po dnešní den do míst za jezerem
Bajkalským nedošly. Také zásilky zboží, jež
přidáno bylo vojenským vlakům, docházejí se
zpozděním dvou až čtyř měsíců. Kromě toho
přichází mnoho zboží ke zkáze tím, že i když
se dostane na zabajkalskou dráhu, dopravováno
jest z nedostatku krytých vozů ve vozech ote-
vřených a tím vystaveno na pospas vší nepo-
hodě. Ve stanici Krasnojarsku uvízlo přes 400
naložených vagonů, jež stojí tam již několik
měsíců, aniž by bylo možno dále je expedovati.
Většina nákladu určena jest pro Sachalín a Ni-
kolajevsk, kde následkem toho může nastativ
zimním údobí vážná krise hospodářská. Dnes již
na př. v Blagověščensku jest citelný nedostatek
soli a cukru.
K situaci v Mukdenu a okolí.
Z Londýna, 23. září. Válečný zpravodaj
časopisu »Central News« telegrafuje, že tla ké
včera dne 22. září situace na bo-
jišti u Mukdenu nikterak se ne-
změnila. Kromé nepatrných šar-
vátek předních stráží na již n
frontě nedošlo k žádnému vážněj-
šímu boji. Větší síla armády japonské stoji
v pravo od údolí Taice. V Ljaojanu za-
nechali Japonei 25.000 m užn.
Ojama
Japonec
Rus
Londýn
Petrohrad
Krasnojarsk
Mukden
Central News
5
article
Ruský pomocný křižák »Terek«.
Z Las Palmas, 22. záři. (C.-B.) Poněvadž
ruský pomocný křižák »Terek«, sem připluvší,
počal včera odpoledne nakládati uhlí, obdržely
zdejší úřady dnes ráno ve 3 hodiny rozkaz,
aby zabránily, aby se parník zaopatřil uhlím,
vodou a potravinami. Nakládání »Tereku« bylo
potom hned přerušeno a parníku dán byl povel,
aby dnes ráno odplul na moře. To se však ne-
může státi, poněvadž se opravuje stroj.
Úsudek anglického zpravodajeo
japonském velení.
Z Londýna, 22. září. Zpravodaj »Timesů«,
vysloužilý důstojník anglické armády, píše svému
listu: Slyšel jsem tolikráte chváliti strategické a
taktické schopnosti japonských generálů, ale
mohu říci, že u příležitosti bitvyu
Ljaojanu byl jsem velmi sklamán
ve svém očekávání. Generál Oku neu-
stále vystupuje se svým nerozumným
frontálním útokem, jímž snaží se pro-
niknouti massami ruskými. Tím se stalo, že po-
dařilo se Rusům probíti se železným kruhem
Japonců se ztrátami daleko menšími, než jakých
by byli utrpěli, kdyby byla taktika japonských
generálů trochu vyškolenější.
Čiňané žádají navrácení Mand-
žurska.
Ze Šanchaje, 22. záři. (C.-B.). Zde se pro-
slýchá, že Mandžurové v Pekině usilují domoc
se podpory cizích mocností, aby Japonsko bylo
donuceno, Mandžursko Číně bez-
podmínečně vrátiti. Navrhli proto, aby
bylo za tím účelem vysláno k evrop-
ským dvorům zvláštní posetslví.
Rusko a Anglie.
Petrohradský dopisovatel berlínské »Post«
sděluje telegraficky: Obsah smlouvy, j iž
Anglie Tibetu vnutila, způsobil zde
rozčilení a značné rozhořčení na
Anglii. Nehledě na hlasy novin konstatuji,
že vážné kruhy ruské intelligence projevují přání,
aby válka s Japonskem byla ukon-
čena a Rusko aby rychle sebralo
všechny síly na válku proti An-
glii. Takovýto obrat uvítali prý by s radostí
Rus
Japonec
Mand
Terek
Las Palmas
Londýn
Japonsko
Čína
Rusko
Anglie
Timesy
Post
6
article
Čislo v Praze za 2 h
a na venkově za 3h
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
Tam je též redakce
Praha
7
article
také dosavadní liberální odpůrcové petrohradské
vlády. I denník »Rus«, který do nedávna sym-
pathisoval s Anglií, prohlašuje všechna ujišťování
anglických státníkův ohledně Tibetu za lži vá.
Anglie zmocnila prý se novou sm lou-
vou protektorátu nad Tibetem a to
formou velmi tíživou pro dalajlamu, jenž sotva
bude s to uložených mu podmínek dodržeti;
toho však si právě Anglie přeje, aby měla dů-
vod a záminku na provádění dalších repressalií.
Rus
Anglie
8
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Německá lidová strana ve Štyrsku.
Z Vídně, 23. září. Zajímavým, vší pozor-
nosti hodným, vysoce politickým zjevem jsou
volby, které se právě konajív
nové všeobecné kurii zemského
sněmu štyrského. Jde o mandáty osob,
jimiž bude zemský sněm štyrský rozmnožen.
Při volbách prvních německá strana lidová,
tento »sloup společnosti Körbrovy«, tento sloup,
na kterém vybudován je celý nynější systém,
nevymohla jediného mandátu. Dostane-li vůbec
nějaký, bude to jenom podporou a pomocí so-
ciálních demokratů. Tito prohlašují, že v užších
volbách hlasovati budou pro kandidáta německo-
lidového proti kandidátu klerikálnímu. Navzájem
němečtí lidovci hlasovati budou pro kandidáty
sociálně-demokratické, prohlašujíce, že nepřispějí
svými hlasy ke zvolení kandidáta klerikálního.
Z toho je vidno, že německá strana lidová,
jsou-li volby dle všeobecného hlasovacího práva,
sama o sobě není s to vybojovat mandátu ni
jediného. A tato strana, dolů úplně shnilá, na-
horu pak úplně nespolehlivá, rozhoduje dneso
právech českého národal
Vypovězená horlitelka.
Z Vídně, 23. září. Z Palje sdělují: Na
podnět několika posluchačů universitních hodlala
sociálně-demokratická propagatorka dr. Oda
Montanarova přednášeti o thematu »O
nezbytnosti výchovy v jazyku ma-
teřském«. Policie žádala, aby ji text této
přednášky byl předložen, pořadatelé však přání
tomuto nevyhověli. Přednáška konala se ve
»Spolku pro sociální studium«. Přítomný vládní
zástupce neměl příčiny řečnici vyrušovat. V úterý
doktor
Odo Montanarův
Štyrsko
Vídeň
Palje
Körbrův
spolek pro sociální studium
9
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Cikáně.
Napsal Jar. Hofman
Hofman
10
article
Pohodili je a odjeli. Druhý den je tam našli
lidé. Malé, černavé a donesli do světnice. Ci-
káně vyjevenýma očima dívalo se na jemu ne-
známé tváře. Bylo čtyřleté, jiskrných, tmavých
očí a černých, kučeravých vlasů. Po úradě do-
volili mladému tvoru, aby zůstal ve vsi. Tak
cikáně dostalo nový domov. Chodilo den za dnem
sem i tam: tu je nasytili, tam přespalo, přineslo
lecos, napáslo husy, hlídalo pole a pomalu do-
růstalo. Když se ho nabažili v jedné dědině,
poslali je do druhé. Brzy cikáně známo bylo
v celém kraji, a brzy je mrzelo, že je tehdy
s sebou vzali.
„Kdo je to? Cikáně? — Dej mu brambor
a ať jde raději dál! — Cikánské krev!“
„Zas to prožluklé cikáně!“
„Odežeň je! Že dnes nemáme!
A tak cikáně dorůstalo v tuláka. Nikdo se
o ně nestaral, nemělo pořádného šatu, jídla ne-
příliš, otupělo a dozrávalo v cikána. Bylo mu
už 20 let; byl z něho statný, mladý, ohnivý
eikán, ale jméno „eikáně“ se až příliš ujalo.
Tak 20leté cikáně toulalo se krajem, strkáno
jsouc odtud tam. Práci mu nedali, nevěřili, mu
a jíst potřeboval. Jen tu a tam dovolili mu po-
dělkovat, něco hlídat, dříví nasekat, vody na-
nést. Za to dali mu suchých bramborů a tvrdého
chleba. Ale cikáně nedbalo. Usedlo do kouta
a s chutí chroupalo tvrdý chléb a přikusovalu
brambory. —
Cikán
11
article
Jednou přišlo do neznámého kraje. Prošlo
dědinu, tu a tam je „pohostili“, namnoze také
psy vyštvali, ale ono nedbalo. Bylo jarní od-
půldne, když došlo k vesele klepajícímu mlýnu.
Vešlo dovnitř. Na lavici u okna seděla mladá
dcerka mlynářova a pletla. Pozdravil nesměle
a prosil o trochu jídla. Dcerka se z prvu lekla,
ale pak vstala a dala mu pojíst.
„Odkud?“ ptala se.
„Nevím, slečinko! Domova nemám, rodičů
nemám. Celý kraj, t. je moje světnička. Trochu
velká sic, ale cikán vznešenost miluje!“
„Ty's cikán?“
„Kdo by nepoznal cikána? Orlí nos, čern
zraky a lesklé kučery!
„Co ti napadá! Já jsem také černá, tak
kučeravá.“
„Slečinko, cikán se nezapře! To je naše
bída, že nemůžeme být necikáni. Jak ale jinak?
Setva se batolíme, vozí nás po světě, žebráme
komedie hrajeme, učíme se podvádět —.
V tom vešel mlynář. Cikán vstal, dal po-
zdravení a prosil o práci.
„Chceš-li, vezmu tě do učení. Ale to ti p-
vídám: jedno malé přehmatnutí — a bude mez-
námi konec!“ domlouval mlynář.
Cikán
12
article
Mladík přiskočil a, políbil hospodáři ruku-
Od té doby bylo cikáně ve mlýně a od té doby
žilo svůj románek první a poslední lásky. Cikáně
a láska?! Ale bylo tomu tak. Milovalo mlyná-
řovu dcerku, jež z prvu k němu byla jata lítostí,
ale potom s vřelou láskou milovala kučeravého
muže. Dítě samoty a dítě větrů chodívaly spolu
a honily se ve volných chvílích po stráních. Bylo
už léto: stráně žlutaly se nevelkými kvítky, tu
i tam prokvítala modř, smíšená s bílými zvo-
nečky. Dcerka vila kytičky a dávala je svému
milému a za to on odměňoval ji dlouhým, čer-
ným pohledem a cikánským polibkem. Tak jim
míjeli dnové v milém usmívání. Mlynář nemohl
si dost vynachválit nového učně. Do všeho jako
vítr, bystrý jako rtuť a poctivý. V tom není ci-
kánská duše!“ říkával si. — —
Jednou sešli se oba mladí za jasného let-
ního večera. Seděli spolu v sadě a povídali si.
13
article
Vlastně nepovídali, byli tiši, přimknuti k sobě.
Jenom srdce jejich vzájemným tlukotem po-
vídala si pohádku o mladém štěstí. Tak našel je
mlynář. Rozzuřen, odtrhl cikáně a odhodil je:
„Hadí, černé plémě — jdi — jdi — nebo
tě — zabím!“ dodal sotva slyšitelně jakoby se
bál a uchopiv svoji dceru, odvlekl ji do
mlýna. —
Cikáně se slzami v očích vstalo a potácelo
se ze sadu do teplé noci. Sedlo u hučícího po-
toka, složilo hlavu do dlaní a plakalo.
„Co s cikánětem? — Proč jen nezůstal tam
u těch černých kotlů, proč jej pohodili do světa,
kam se nehodí?“ A cikán plakal znovu. Po tři
dni nehnul se z toho místa a tupý, bez smyslů
díval se v plynoucí vodu. Třetí noci vzplála kra-
jina ohnivou záři. Hořel mlýn. Podíval se v tu
stranu, oko jeho se zalesklo a rty zasyčely.
Ráno vesničané rozběhli se po kraji. Hle-
dali cikáně. Našli je brzy. „Sedělo nedaleko
vyhořelého mlýna zaryté!“
Chopili se ho a oběsili na nejbližším stromě
Co s ním, s cikánětem, s paličem!
Tak cikáně se slzami v očích a s kyt.čkou
uvadlých modrých fial v zaťatých rukou dosnilo
svůj románek. —
Cikán
Sedlo