1
masthead
V Praze, v sobotu dne 17. září.
Praha
2
masthead
K číslu 257.
Čislo v Praze za 2n
a na venkově za 3h
Praha
3
article
Na »Národní Listy-
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80k
Praha
5
article
Ruské východomořské loďstvo.
Z Vídně, 16. září. »Neue Fr. Pres see
telegrafují z Helsingöru: Lodivodové v Ni
borgu na Finských ostrovech do
stali rozkaz, aby dnez byli připra-
veni vésti ruské východomořské
loďstvo Velkým Balte m.
Ruský křižák u Vancouveru.
Z Londýna, 16. září. (C.-B.) »Reuterově
kanceláři« oznamuje se z Viktorie (v anglické Ko-
lumbii) ze dne 15. t. m.: Mužstvo anglické lod
válečné »Grafton«, jež tam z Comoxu přibyla,
oznamuje, že ruský pomocný křižák »Koreae
viděn byl, an na výši severního pobřeží ostrova
Vancouveru zvolna jižním směrem plul.
Japonský postup.
—ch. Z Londýna, 16. září. Zdejším no-
vinám oznamuje se z Tokia, že maršálek
Ojama, jakmile cesty schůdným
se stanou, opět útočný postup za-
hájí. Ustoupí-li Rusové z Mukdenu, bude je
Ojama všemi svými armádami stíhat. Japone
nechtéjí prý letošní výpravu ukon-
čit, aniž by udělali dříve nový zouf ale
odhodlaný pokus zničiti Kuropat-
kinovu armádu, kterýžto záměr se jim
Ljaojanu nezdařil.
Z Mukdenu, 16. září. (C.-B.) »Reuterova
kancelář« oznamujec: Dle došlých zpráv po-
stupují už japonská vojska od
východu na Mukden. Silné s blo r
ruské očekávají jejich příchodu
aby se jim opřely.
Zatčený špehoun.
—ch. Z Helsingforsu, 16. září. Japonský
důstojník, který ve Skagenu příchod baltického
loďstva ruského očekával a japonskému vysla-
nectvu do Berlína telegramy zasílal, byl ja-
kožto špehoun zatčen.
Neue
Viktoria
Ojama
Rus
Ljaojan
Vídeň
Velká Balt
Vancouver
Londýn
ko
Grafton
Tokio
Mukden
Helsingfors
Berlín
Reuterův kancelář
7
article
Od Port Arturu.
Od Port Arturu.
Pařížské noviny sdělují, že dle soukromých
zpráv z Petrohradu Japonci před Port Arturem
mnohem větších výhod prý už dobyli, než do-
sud bylo přiznáno. Dopisovatel »New-York-He-
raldu« ujišťuje, že obdržel generá
Stesselj již plnou moc, aby v době
kterou za vhodnou uzná, pevnos
nepříteli odevzdal. — Dopisovatel ber-
línského »Lokalanzeigru« oznamuje ze Šan-
chaje: Rodiny důstojníků jednoho japonského
pluku byly pod rukou vyrozuměny, že vši chn
důstojníci tohoto pluku až na jed-
noho před Port Arturem padli. Také
jinak jsou prý ztráty Japonců u Port Arturu
nesmírny. Příbuzným padlých japonských
důstojníků bylo zakázáno obstarávati smuteční
obřady, dokud jim nebudou zaslány úřadní
zprávy o úmrtích. — Dle nejnovějších, do Pe-
trohradu došlých zpráv, má portarturská
posádka spíže a střeliva ještě na
čtyři měsíce.
Japonské posily a další přípravy.
Zprávy anglických časopisů sdělují, že Ja-
ponci ustavičně dopravujíčerstvé
vojenské posily do Nučvanu, kdež
tyto na břeh vystupují a pak dále na sever od-
cházejí. Po řece Liau zasílají Japonci na sever
spousty materiálu pro zimní vý-
zbroj. V Mandžursku byla prý veliká úroda
a Japonci shromažďují nesmírné záso b
spíže. — Šanchajský dopisovatel berlínského
»Lokalanzeigru« oznamuje: Dle bezpečných
zpráv z Japonska obdržela tam
první výzva milice (národního vojska)
rozkaz, aby se přichystala na od-
chod do Mandžurska. Soudí se, že i
tento branný lid bude poslán do fronty. Milice
je v Japonsku poslední reservou pro
válku mimo zem.
Staré čínské sklady v Port Arturu.
Z Oděssy oznamuje se »Ruskému slovu«
Zpráva, že v Port Arturu objeveny byly d v
Port
Artur
Šan
Japonec
nesmírna
Port Artur
Petrohrad
NewYorkHe
Japonsko
8
article
SIY
SIY
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo3.
a expedice.
Tam je též redakce
9
article
velké sklady střeliva, potvrzuje se.
Tajné tyto sklady byly objeveny náhodou při
kopání náspů. Generál Stesselj, obdržev o tom
zprávu, vyslal na místo zvláštní komisi, aby vy-
šetřila a zjistila tento poklad, jejž byli Činané
za japonsko-čínské války zde ukryli. Jenom pro-
jektilů pro děla nalezeno asi 100.000 kusů, také
několik set děl staršího vzoru.
Nejvíce vhod přichází střelný
prach, jehož nalezeno veliké množ-
ství. Není sice bezdýmný, ale je dobré ja-
kosti. Čínská děla zde nalezená pocházejíz
Kruppových dílen a byla zhotovena roku 1893.
Projektily, k nim se hodící, byly sebrány a bu-
dou konati dobré služby, až nepřítel se přiblíží.
Také pušek a patron pro ně nalezena velká
hojnost. Generál Stesselj nařídil, aby důstojníci
po dalších snad ještě tajných skladech Číňanů
pátrali.
Stesselj
Kruppův
Číňan
10
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Dr. Körber a »trpící« Němci.
Z Vídně, 17. září. »Deutsches Tag-
blatte oznamuje, že ministerský předseda dr.
Körber měl se členem mezinárodního kongresu
novinářského drem. Pavlem Lömanem, kte-
rého si pozval k sobě, půlhodinnou rozmluvu,
jejíž detaily budou ještě uveřejněny. V struč-
nosti sděluje už je jmenovaný list. Chef cislaj-
tanské vlády se netajil, že velmi mu na tom
záleží, kterak je posuzován v německé říši.
Vyložil svému hosti cíle a tendence své poli-
tiky. Z velkého množství nadmíru prý zajíma-
vých podrobností, které uvedl redaktorovi, jenž
je zevrubně uveřejní, budiž prozatím konstato-
váno, že dr. Körber ujistil ho positivně, že v
dohledné době nepomýšlí na rozpuště-
ní říšské rady. Je prý dalek poli-
tiky, nadržující Slovanům. Je Ně-
mec a cítí německy. Nikoliv on způsobil po-
měry, kterými nyní Rakousko trpí, ale musí se
jimi řídit. Ony způsobeny byly německým libe-
ralismem let 60. a 70. Nyní trpí Něme-
ctvo() timto vlastním svým díle m.
doktor
Körber
Němec
Pavel Löman
Vídeň
Rakousko
Slovan
Deutsches tag
11
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Šibraváčkův kalendář.
Momentka z přírody. Zachytil Fr. Flo s.
Šibraváček, onen výtečný pasekář a samo-
rostlý filosof, o němž v tomto listě tak uctivě
bylo psáno, jak postavil nauku Kopernikovu
vzhůru nohama a jak počítal dny v témdni po-
dle množství sněděných dolků, jest muž vědy-
chtivý a proto, aby měl v jediné knize snesenu
všecku moudrost a zprávy o událostech celého
roku, kupuje si každý rok nový kalendář.
Vypraví se obyčejně do Č... v polovici
měsíce prosince na trh, prodá tam kopu vajec
a pak mimo jiné nezbytné potřeby koupí si též
oblíbenou knihu, ve které ovšem „říká“ jeho
stará celou zimu, zatím co Šibraváček, sedě na
peci, vyrábí louče, hrábě, dřevěné lopaty a při
tom zbožně naslouchá. Ovšem takových dnů
nebývá za suché zimy mnoho, neboť, je-li zima
suchá, pracuje se i v zimě v lese, ale když na-
stanou plískanice, že by člověk psa nevyhnal.
oddává se Šibraváček požitkům duševním.
Sám si v kalendáři nikdy „neříká“, protože
není na tu „novou literu“ zvyklý, za to však
je hned jako kohout, když manželka
přes řádky „škobrtá“ a nemůže se přes některé
to cizí slovo sklouznout.
Šibraváček po každé kapitole vyloží man-
želce svůj rozum. Vyčiní sedlákovi Krákorovi
pro jeho tvrdohlavost, pochválí Václava, jaksi
rázně vede a polituje Rozárku, která pro
„lásku“ tolik trpí. Nejvíce mutace mu ale
dělají „Přehledy světových událostí“.
Sotva se jeho hluboký duch zabral v kro-
niku Francie, již tu zase žena cosi mele o Bal-
kánu, Marokku, Španělsku, Indii nebo Sibiři.
A pak ta hioupá ženská — jako Šibraváčková
nic neví, ale všecko chce vědět!
Šibraváčkův
Flo
Šibraváček
Kopernikův
Krákora
Václav
Rozárka
Francie
Maroko
Španělsko
Indie
Sibiř
Bala
12
article
„Kde to, jak to je, co to je?
Šibraváček ovšem rád poučí, máchne rukou
v pravo, „tam je Indie, no, jistě tři hodiny za
Prahou, a Bulharško to je někde přeš Pejřimov
a Španělsko hned ža ním. Ale ženšká, to je
k zblážnění š tebou, dyž ty nyč nepamatuješ,“
kenčí Šibraváček svůj výklad a pak zarytě
mlčí.
Něco jiného jest, když je k článku přidán
obrázek. Tu Šibraváček se umí rozhovořit. Je-
nom kdyby se s ním žena nehádala. Ona hloupá
ženská myslí, že „Švatý Oteč“ a papež je jedno
„Švatý Oteč, to je Pambů“ a papež je papež,
pan děkan.
Přesvědčil svou nechápavou ženu teprve
loni, když byly v kalendáři obrazy dva: „Jeden
byl Švatý Oteč a druhý papež — tak vidýš!“
Šibraváčková kroutila hlavou nad obrazem
parníku a nemohla pochopit, co to je.
„Inu, to je koštel,“ usoudil Šibraváček
„koštel na vodě.
„Ale když to má komíny,“ odpírala žena.
„A ža koštelem štojí fabrika a je to,“ roz-
durdil se Šibraváček.
Obraz balonu, vznášejícího se nad kra-
jinou, způsobil oběma manželům velké potěšení
domnívali se, že někomu ulétl nafouknutý
měchýř.
Obrazům strojů nevěnoval Šibraváčel
mnoho pozornosti. „To šou čertovšky kejkle
Jen k tomu přijdeš, fik, utrhne ti to ruku a šes
mržákem, to šou ty mašiny.
Nejmilejší jsou Šibraváčkovi „anekdoty“a
čásť „Pro zasmání“. To může mu Šibraváčková
čísti třeba desetkrát, Šibraváček se vždy směje
tak srdečně, až se mu slzy koulí po tvářích.
„Rady pro domácnost“ jsou pro něho velmi
důležity. Zkusí všecky, ať jich je potřebt nebo
ne. Půda je plná koření, sklípek plný kořenů
a hlíz. „Člověk neví, kdy, jak a čo, všečko má
Švatý
Šibraváčková
Šibraváček
Indie
Praha
Španělsko
13
article
být' při ruče.“ Proto také nalezneme u něho
vždy anýz, mochnu, chebd, odolen, květ trnky,
dubovou kůru, sušené borůvky, bez, mátu, šal-
věj, jalovec a přesličku.
„Jedno odvádí, druhy zdržuje a to je
dobry,“ pochvaluje si Šibraváček a pije denně
odvary, anýzovku ale nejraději ...
Přiblížil se opět čas, kdy v Č... byl trh
a Šibraváček, věren starému zvyku, vypravil se
pro kalendář.
Nežli ráno vyšel, uvázala mu žena důklad-
nou šálu kolem krku, navlékla mu na levou paži
košík s vejci a napomenuvši muže, aby v Č...
nezapomněl na „navrátila“, připamatovala mu
ještě naposledy, aby koupil kalendář, ale ta-
kový, jako byl loni, ale jistě, ten že byl ten
pravý
Sibraváček slíbil, že nezapomene. Přírazil
čepici na hlavu, až se mu odchlíply uši, y-
kročil pravou nohou přes práh a s jménem bo-
žím na rtecb vydal se na cestu.
Šťastně přišel do Č. . ., šťastně prodal vejce
a pak zašel ke kupci pro kalendář.
„Tak už jšem tady,“ pravil, vstupuje do
krámku.
Kupec Šibraváčka přivítal a hned se ptal,
čím by mu mohl posloužiti.
„Inu, checheche, jdu ši zaše pro kalendář.
Ale pošlouchejte, Mityško, dejte mně takovej,
jako byl loni, jiný nechči, myšlím, že jšte mně
rožuměl. Zrovna jako loni.“
Po této řeči rozhlédl se Šibraváček spoko-
jeně po krámku. Vyřídil ještě svou věc úplně
dobře, srozumitelněji se nemohl nikdo vyjádřiti
a kupec by musil býti pytlík, aby mu neroz-
uměl.
Kupec ale nerozuměl. Přinesl Šibraváčkovi
asi deset kalendářů a rozložil je po „pudlu“.
„To nejšou ty!“ rozkřikl se Šibraváček,
„čo m to nosíte? Dyt povídám jako loni.
Šibraváček
Kupec Šibraváček