1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 254. ze dne 14. září 1904.
3
masthead
Zemřelí v Praze.
Praha
4
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= O sřícení klenby v kathedrále v Orleansu
oznamují se z Paříže následující podrobnosti: Strážce
chrámu, jenž bydlí nedaleko kathedrály, byl v pátek
v noci vyburcován ze spánku hromovým rachotem.
Přikvapiv do kathedrály, shledal, že čásť klenbyv
presbyteriu se sřítila. Sedm pásů klenby sesulo se
na hlavní oltář. Farář a vládou ustanovený archi-
tekt departementu, kteří ihned přikvapili, shledali, že
překrásný mramorový oltář, pocházející z roku 1680.
úplně byl rozbit. Patnáct až dvacet krychlových
metrů kamene sřítivšího se stropu tvořilo divou smě-
sici s troskami krucifixů, lustru a bronzových svícnů.
Tlak vzduchu byl tak prudký, že první řada židlí
překocena a dveře v kaplích vyraženy. Učiněna ihned
opatření bezpečnosti a vstup do chrámu přísně za-
kázán. Již delší dobu uznáváno, že třeba opraviti
strop kathedrály, pocházející ze XIII. století, avšak
pro velký náklad pokaždé práce odložena.
Orleans
Paříž
5
article
= Proces nanejvýš důležitý mezi otcem a sy-
nem projednáván těchto dnů před policejním soudem
v Lucce. Žalobce byl hrabě Filip de Bourbon e de
Bragnanza, syn nebožtíka Luigia de Aquile e de Bour-
bon, žalovaný syn hraběte Filipa, Luigi Alfonso de
Bourbon, hrabě de Roccaguglielma, jenž byl obviněn
z neoprávněného přivlastňování si titulu »císařskáa
královská výsost«. S touto usurpací titulu měla se
věc následovně: Když hr. Luigi Alfonso de Bourbon
před několika lety se oženil, udělil mu otec jehov
radostném záchvatu titul »císařská a královská vý-
sost«. Později však povstaly mezi otcem a synem
vážné neshody pro peněžní záležitosti, takže pan
otec byl nucen odejmouti svému synu udělený titul.
Poněvadž pak syn nechtěl se dobrovolně vzdáti ti-
tulu, dovolává se nešťastný otec pomocí soudu. Avšak
policejní soudce prohlásil, že celá ta věc je bezvý-
znamna a žalobce odmrštil. — Co si teď počne
Evropa?
Bourbon Bragnanzo
Luigio
Filip
Luigi Bourbon
Roccaguglielma
Lucca
Evropa
6
article
= Válka vesnic v Řecku. Přítel našeho listu píše
nám z Vola: Obyvatelé vesnic Vryenis a Surpisu
Almyra hádali se již dlouhý čas o některé pohraničné
pozemky, nemohli se však o rozdělení jich doroz-
uměti. V Řecku jsou ovšem úřady a soudy, které by
rády převzaly rozřešení také pře, ale nikdo jim ne-
důvěřuje a každý se jim vyhýbá jako čert kříži, znaje,
že by se mu dostalo horší než turecké spravedlnosti.
Z té příčiny rozhodli se sedláci rozřešiti otázku
tuto zbraněmi a vypověděli si válku. K účelu tomu
ozbrojili se všichni vojenskými puškami, jimiž jsou
opatřeni pro ochranu před státními zřízenci a vytáhli
v sobotu do pole. Brzo se srazily přední jejich stráže
a nastal všeobecný pravidelný boj, v němž byl jeden
rolník zastřelen a několik raněno, z nichž dva tak
těžce, že není naděje na jejich uzdravení. Prolitá
krev ochladila bojechtivost sedláků, neboť ženy a děti
spustily hrozný nářek a proto obě strany uzavřely
příměří. Tohoto použila slavná vláda v Athénách,
která jednou pro vždy prohlásila v takých případech
přísnou neutralitu, cítíc svou malomocnost, by na-
bídla oběma válčícím stranám své dobré služby jako
sprostředkovatelka a odeslala tam z Almyra několik
úřadníků. Ti za ochrany několika příbuzných vlivu-
plnějších sedláků dosáhli, že obě strany uzavřely mír
a slavná vláda docílila diplomatického úspěchu, jakým
se v posledních letech diplomacie žádného velkého
státu nemůže chlubiti. Války tyto nejsou v Řecku
zvláštností a zasluhují i vzpomínky v tisku jako
směšné události a obraz řeckých poměrů.
Řecko
Atény
7
article
= Hrozné neštěstí v elavatoru. Dělníci v továrně
na mýdlo firmy »B. T. Babbitt Co.« na Washington
streetu v Novém Yorku zajisté nikdy nezapomenou
na hrozný výjev, jehož byli svědky onehdy odpo-
ledne, když se jeden z nákladních elevatorů s třetího
poschodí sřítil do sklepa. Čtyři dělníci byli zasypáni
v troskách elevatoru a od kyseliny solné nebezpečně
popáleni. K dovršení neštěstí se trosky vzňaly a
trvalo delší dobu, nežli byly plameny uhašeny. Když
pak byli nebožáci z hrozné situace osvobozeni, záhy
na to zemřeli. Dělníci Ant. Prinz, R. Francescoa
Louis Heinzmann dopravovali v elevatoru do hořej-
ších poschodí velké láhve s kyselinou solnou, z nichž
každá vážila 185 liber. Elevator řídil Geo. Bonnett.
Před týdnem byl elevator důkladně opraven a opa-
třeny nové provazy, avšak městským úřadům nebyla
o tom podána žádná zpráva. V sobotu odpoledne
mezi 3. a 4. hodinou, když oni čtyři muži se šesti
láhvemi kyseliny dospěli třetího poschodí, přístroj
elevatoru náhle vypověděl službu, a klec, v které se
dělníci nalezali, s řítila se do hlubiny. Láhve se roz-
bily a nebožáci byli od kyseliny hrozně popáleni. —
Ostatní dělníci v budově zaměstnaní spěchali ihned
na místo neštěstí, avšak nemohli pranic pořídit, ne-
boť mezitím se trosky vzňaly a především musily
býti plameny uhašeny, což se podařilo teprve po
delší době. Na to byli ranění dělníci z trosek vypro-
stěni, avšak záhy na to zemřeli. Správce továrny F.
Hermann a jeho assistent Jak. Beck byli zatčenia
koroner Jackson odkázal je na záruku po 10.000 doll.
k dalšímu vyšetřování.
Antonín
Prinz
R Francesco
Heinzmann
F Hermann
Beck
Jackson
Washington
Nový York
Babbitt Company
doll
8
article
= Turbinové parníky. V Belfastu byl těchto dnu
z loděnice firmy Workman, Clark Co. spuštěn na
vodu první turbinový parník, určený pro plavbu přes
ocean. Rovněž jako společnost Cunardské linie, na-
daná značnou státní podporou, objednala též Atlan.
linie dva nové transatlantické parníky, aby tím čelily
konkurenci Severoněmeckého Lloydu a Hambursko-
americké linie, když zdokonalení turbinových strojů
lodních poskytovalo čáky úspěchu. Pro nový ocean-
ský parník »Victorian« zvolila belfastská loděnice
turbinové stroje systému Parvons Co., jichž bude
také použito pro lodi Cunardské linie, jež se staví.
Poněvadž »Victorian« bude dříve vystrojen k plavbě.
než větší a později objednané parníky liverpoolské
společnosti, bude získán spolehlivý podklad, jakou
rychlost lze očekávati u obou dalších turbinových
rychlých parníků, jež se staví pod výslovnou podmín-
kou, aby »modrá stuha«, rekord transatlantické do-
pravy, opět zajištěna byla vlajce anglické. V tom
směru má spuštění »Victorian« na vodu a brzké jeho
zahájení služby značný význam pro všechny společ-
nosti, zúčastněné na mezinárodní dopravě.
Lloyd
Belfast
workman
Clark Company
Cunardský linie
Parvon Company
Hamburský
9
article
= Šílený mladík. Nepřímou obětí katastrofy na
parníku »Slocum« zdá se býti dle všeho 21letý John
Dreher, kterého jakýs policista dopadl v sobotu ve-
čer na nároží 1. avenue a 25. ul. Dreher třímalv
jedné ruce revolver a v druhé provaz. Bojácně se
ohlížel kolem a policista se jej tázal, co má v úmy-
slu. »To vám mohu říci několika slovy,« odpověděl
Dreher. »Zdálo se mi, že moje manželka a mé dvě
dítky, které při požáru na parníku »General Slocum«
zahynuly, mne volaly a prosily, abych je vyhledal
na dně řeky, kde až dosud odpočívají. Pomocí tohoto
provazu chcí své miláčky vytáhnouti z vody a tímto
revolverem zastřelím kapitána Schaicka.« — Jelikož
policista nahlédl, že má co činiti se šílencem, do-
pravil Drehera do Bellevue hospitálu.
Dreher
Schaick
Bellevue HOSPITÁLU
General Slocum
10
article
Dne 8. září 1904: Váchova Marie, dcera do-
zorce, 6 roků, 2—II. Jirounek Vladimír, syn služky,
5 měs., 440—II. Hrubý Vilibald, knihvedoucí, 62 roky,
658—II. Němeček Jan, obchodník, 63 roky, 91—III.
Korynta Jan, obuvník, 53 roky, 106—IV. — Ve vše-
obecné nemocnici: Bělík Karel, řezník, 43 roky.
Harantová Rosalie, posluhovačka, 67 roků. Pichlová
Alžběta, manželka koláře, 53 roky. Vencová Marie,
28 roků. — U Milosrdných pratří: Kolář Fran-
tišek, učeň krejčovský, 16 roků. — V městském
chudobinci: Wůstová Barbora, 78 roků.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Ve středu 14. září.
Odpoledne o 21/4. hod.
Jan Žižka.
Historická hra o pěti dějstvích. Napsal Alo is
Jiráse k. Režisér Jaroslav Kvapil.
Ve středu 14. září.
262. hra v předpl.
(2. čtvrtka.)
Sen noci svatojanské.
Hra o pěti dějstvích. Anglicky napsal William
Shakespeare. Přeložil J. V. Sládek. Hudbu
složil Felix Mendelssohn-Bartholdy. Režisér Jaroslav
Kvapil. Dirigent Moric Anger.
Konec o 3/410. hod.
Začátek o 7. hod.
Jirounek
Vilibald
Němeček
Jan
Korynta
Harantová
Král
Žižek
Ala
Kvapil
Shakespeare
Sládek
Felix Mendelssohn
Barthold
Anger
Praha
národní divadlo
Váchův Marie
Bělík Karel
Pichlová Alžběta
Vencová Marie
Kolář Fran
Wůstová Barbora
Sen noc svatojánský
11
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě l. pražského měšť. pivovaru
Ve středu 14. září.
Začátek o 3/48. hod.
Ve prospěch vdov a sirotků po zemřelých členech
spolku zřízenců dráhy buštěhradské v Praze- VII.
S laskavým svolením správy Národního divadla.
Po páté: Zvíkovský rarášek.
Veselohra o jednom jednání. Napsal Ladislav
Stroupežnický. Režisér V. Spurný.
Na to po čtvrté:
Paní mincmistrová.
Veselohra o 1 jednání. Nansal Ladislav Stroupežnický.
Režisér V. Spurný
(bliže Palackého
mostuy.
Ve středu 14. září.
Začátek o 7. hod.
XX. cyklus frašky (poslední).
Novinka.
Cirkusačka.
Po drubé.
Velká americká výpravná operetta o 3 jedn. Napsali
Tanner a V. Pallings. Přel. Josef Kubík. Hudbu
Jložil Ivan Caryll a Leop. Manekton. Rež. J. Kubík.
Stroupežnický
V Spurná
Nansal
Palacký
Tanner
V Pallings
Kubík
Caryll
Leop
J Kubík
Praha
lidový divadlo
spolek zřízenec
národní divadlo
12
title
Aréna na Smíchově
Smíchov
13
article
Pištěkovo lidové divadlo vinohradech.
Pištěkovo lidové divadlo vinohradech.
na Král
Ve středu 14. září.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení za poloviční ceny.
Hloupý kousek.
19552
Veselohra o 4 jenáních. Napsal Fr. ze Schönthanu.
Přeložil J. Poláček.
Král
J Poláček
Francie
Pištěkův lidový divadlo
14
article
Vyzvědač zděsil se sama sebe a svého stavu ny-
nějšího
Což klesnouti má zde, omdleti — má zdrcen a
zdolán býti pohnutím a rozrušením svým, zdrcen býti bez
obrany, on, muž silný, jenž tak často za okolností strašli-
vých byl si zachoval odvahu svou i svoji chladnokrevnost
Ne... ne... tomu nechtěl !.
Zrak maje zkalený hrabě Stack zachytl se křečo-
vitě levým ramenem borovice, o kterouž se byl opřel.
Pravou rukou vyňal z kapsy malou láhvičku éteru,
vytrhl zátku z ní zuby svými, vyplivl tuto a hleděl se te-
kutinou zotaviti.
Eter oživil jej skutečně.
Okamžitá slabost prchajícího pominula skorem na ráz.
Když byl prodlel na místě tom ještě po několik
okamžiků, hrabě Stack dal se na pochod lesem.
Se zrakem v před pevně upjatým, se zuby stisk-
nutými ubíral se v před, mysle jen na útěk svůj a na
čáky jeho.
Především hleděl se orientovati o místě, kde se na-
lezá a o směru cesty svojí.
15
article
Les nebyl veliký a hrabě Stack byl došel záhy
Les nebyl veliký a hrabě Stack byl došel záhy
jeho kraje.
A tu, aniž z lesa ven vystoupil, vyzvědač jal se po-
zorovati krajinu.
16
article
Trať železniční nebyla vzdálena dále nežli jeden
Trať železniční nebyla vzdálena dále nežli jeden
kilometr.
17
article
V dálce bylo viděti malé nádraží, o němž víme, že
V dálce bylo viděti malé nádraží, o němž víme, že
bylo obsazeno vojensky.
Hrabě Staek počínal si zrovna tak, jakoby byl na
válečné výpravě, jakoby byl důstojníkem, jenž má pro-
vésti obhlídku.
Staek
18
article
Zároveň otázal se zhurta uvězněného soudruha svého:
»Nu a co stane se se všemi ženskými těmi?«
Haigre místo odpovědi učinil jen posuněk neurčitý,
kterýž měl vyjádřiti hluboké jeho zoufalství nad osudem
milých těch jeho bytostí.
Rochemond ujal se opět slova.
»A nad to, neběží jenom o nynějšek,« pravil, »nýbrž
také o dobu, až budete dopraven do osady trestanecké —
neboť budete tam dopraven jistě...«
»Zajisté !«
»Co stane se potom s tou vaší drobnou havětí ?.
Matka asi sotva bude s to, aby je sama uživila.«
»Ovšem že nebude moci !«
V kobce žalářní zavládlo opět ticho na několik
okamžiků.
Policejní agent po chvíli ale přistoupil k zatčenému
druhu a položil mu důrazně ruku na rameno.
Zároveň děl mu hlasem stlumeným-
»Musíte se obrátiti na ... své protektory .. . to bude
nejlépe ...«
»Nemožno! Nemohu se přece s nimi osobně setkati,
ani jim psáti !«
Rochemond pokračoval ale již, tlumě stále co nej-
více hlas svůj -
»Slyšte, nejsem žádným tygrem ukrutným... budu
vám nápomocen, chcete-li? Pravda, neodpovídá to před-
pisům našim... ale když to uvážím i srdcem svým: ni-
komu tím neublížím!«
Oba mužové hovořili tak v kobce žalářní dosti ještě
dlouho.
Agent uvězněný zachytl se tohoto stébla, jemu po-
dávaného.
Zaprodání nepřítol.
Rochemond