1
masthead
V Praze, ve středu dne 14. září.
Praha
3
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
4
article
Válka.
Válka.
Ještě o bitvě u Ljaojanu.
Z Londýna, 14. září. »Daily Te-
legraph« oznamuje o činnosti armá dy
Kurokiovy u Ljaojanu, že jeh
plán přese všechny krajní námahy docela
se ztroskotal.
Dne 29. a 30. srpna nebylo vůbec bojo-
váno. Korrespondent válečný líčí potom zápas
obou nepřátelských dělostřelectev a praví dále
Kuroki počal velkými pohyby, aby zmařil ústup
Rusů na sever. Po celou noc bralo se vojsko
jeho směrem severozápadním a vrhlo se na
levé křídlo ruské, ale toto mělo
převahu. Japonci pokračovali však v útocích
v v nejkrvavější řeži, jaká od po-
čátku této války vůbec se strhla,
dobyli nízkého pahrbku, klíče to ruské posice.
Ráno dne 2. září bylo vidět, jak je japon-
ské vojsko ruskou střelbou zdec-
mováno.
V noci potom následující Rusové pokusili
se dobýti pahrbku toho zpět a Japonci navzájem
chtěli se zmocniti ruských batterií, jim vražed-
ných. Ani to ani ono se nezdařilo.
Japonští mrtví leželi v hromadách na poli. Při
boji Rusové používali reflektorů.
Rus
Japonec
Londýn
Daily T
5
article
Kuropatkin zahájil svůj ústup. Kuroki do-
stal posilu, ale nepodařilo se mu do-
stati se ke dráze. Třemi tisíci mužů za-
placeno dobytí několika set čtverečních metrů
pustiny. Velká bitva neskončilav ja
ponským úspěchem, neskončila zamý.
šleným obklíčením Kuropatkinovým. Japonci
kromě suché rýže neměli po celých 24 hodin
ani jídla ani pití.
Z Londýna, 13. září. (C.-B.) Dopisovatel
»Reuterovy kanceláře« v hlavním táboře Ku-
rokia v popisu bitvy u Ljaojanu praví: Když
učinili Japonci severovýchodně od Ljaojanu po-
slední útok, vydobyl si jeden prapor cestu do
středu ruských příkopů. Tam shledal, že jest
jeho munice vyčerpána. Japonci nas adil
na to bodáky a pokusili se probít
se zpět khlavnímu voji. Byli však
všichni porubáni. Rusové dostali asi dle
všeho velké posily. Obě armády své náboje vy-
střílely.
Kuropatkin
Kuropatkinův
Japonec
Reuterův
Rus
Londýn
Ku
6
article
Oblehání Port Arturu.
Z Londýna, 13. září. »Times« oznamují,
že dle zpráv osob, od Port Arturu přibylých,
v pevnosti nedostatek vody panuje a nemoci
způsobuje. Japonský generál Nogis obdržel prý
rozkaz, aby nepřítele ustavičnými útoky unavil.
Užívá se a bude prý se dále užívati různých váleč-
ných lstí, aby Rusové sváděni byli k plýtvání
střelivem.
K situaci na bojišti.
Dle poslední zprávy generála Kuropatkina
»nepřítel nejeví žádné zvláštní hybnosti«. Před
tím oznámil Kuropatkin carovi, že Japonci po
obsazení Jantaje dále nepostupují, nýbrž
že na severní straně tamějších uhelných dolů
jenom malé oddíly vojska ku předu pošinuli.
Tato zpráva došla potvrzení depeší japonského
maršálka Oyamy, ve kteréž se hlásí, že Rusové
mezi Jantajem a Mukdenem podél železné dráhy
pěchotu a dělostřelectvo rozložili, dle mínění
japonského velitele za tím účelem, »aby si za-
chovali styk s nepřítelem.« Zároveň objevily
prý se velké massy ruské jízdyu
Pintajce, na východní straně Jantaje.
Artur
Artur přibylý
Nogis
Rus
Kuropatkin
Japonec
Pintajc
Londýn
Oyama
Times
7
article
Tyto velké massy jízdy ruské nemají asi jenom
úkol obhledací a výzvědový, nýbrž byly nejspíše
také ještě pro jiné úkoly zde v pohotovost
dány, na příklad, aby dělaly Japoncům vážnou
překážku, kdyby tito opět začali rychle ku předu
postupovat. Dle oné zprávy japonského vrch-
ního velitele sama není tedy pravda, že by Rusové
na východním křídle stále ještě byl
ohroženi a potvrdí-li se zvěst, že generál
Linevič postupuje z Vladivostoku s 50.000 muži,
vojsko generála Kurokia od spojení s hlavní
armádou odtrhl, bylo by nebezpečí to do cela
již odvráceno.
Anglické časopisy zvěstují naproti tomu, že
Japonci operace své provádějí
klidně sice a zvolna, ale docela
dle programu, nedávajíce o tom, jak už
vůbec mají ve zvyku, žádných zpráv na veřej-
nost. Postupuje prý tedy, navzdor nedostatku
všech zpráv o tom, japonská armáda stále na
Japonec
Rus
Linevič
Vladivostok
8
article
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Praha
9
article
Blí
Blí
Předplacení
a ingeráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
10
article
sever, aby konečně přece jen ruskou armádu
obklíčila, kteréhožto záměru prý se nikterak
nevzdala a to tím méně, ježto dostala značné
posily vojska a nové zásoby střeliva. Tomuto
anglickému líčení odporují vojenští spolupracov-
níci žurnálů pruských, popírajíce pravdě podob-
nost zpráv, že Japonci opět již na Mukden, či
vůbec na sever ostře postupují a ovšem také
možnost jiné zvěsti, dle níž prý Rusové na roz-
kaz z Petrohradu došlý na útočný postup proti
Japoncům se chystají, aby Ljaojanu nazpět do-
byli. Pruští strategové soudí, že po hrozných
námahách, utrpeních a ztrátách v bojích u Lja-
ojanu obě strany klidu a odpočinku
potřebují a že všechno úsilí obou stran
nyní k tomu čelí, aby utrpěné ztráty co nej-
rychleji byly nahraženy. A toto mínění jest asi
pravdě nejbližší.
(Ostatní zprávy viz na 3. straně.)
Japonec
Rus
Ljaojan
Mukden
Petrohrad
11
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Parlamentní kampaň.
Z Vídně, 14. září. Parlamentní kam-
paň v této polovině říše na rok 1904—1905
zahájena bude příštím pondělkem na ze m-
ském sněmu slezském a krajin-
ském, které tohoto dne se sestoupí. Zase-
dání sněmů potrvá několik neděl
a vyplní jistě celý měsíc září a říjen a možno
také čásť listopadu, takže vídeňská říš-
ská rada sejde se teprve v druhé
polovině listopadové a sněmování
zemských zastupitelstev má býti jenom listem,
který kryje nahotu centrálního parlamentu.
Ze Lvova sem oznamují, že ruští po-
slanci zemští, kteří opustili loni zemský sněm
a letos na jaře po resignaci své byli zase zvo-
leni, s neděle budou konati schů zi,
ve které se rozhodnou, jakým způsobem se na
sněm opět vrátí.
Nový branný zákon.
Z Pešti, 14. září. Úřadně se oznamuje:
Ministr společného vojenství s oběma ministry
zeměbrany připravili již osnovu nové ho
branného zákona a budou nyní vyslech
nuty ressorty ostatní.
Vídeň
Lvov
Pešť
12
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Jarovští chlapci.
13
article
Jarovští chlapci jsou proslulí svou horko-
krevností. Mezi sebou mají sice také leckdy
potyčky, nejvíce mají ale spadeno na cizí, mísí-l
se v jejich zájmy.
Od cizince, rozuměj ze sousední vesnice,
si nedají ničeho líbit, druh stojí za druha a
všichni za jednoho. I dva sokové zapomenou
na vzájemnou zášť, jde-li o výprask nějakému
cizinei.
Pak jako starci často vzpomínají dob roz-
jařenosti a sladké pomsty a ve veselé chvíli
ukazují svým synům a vnoučatům jizvy, které
jsou památkou mladých časů. Stařenky se př
tom blaženě usmívají, neboť ty jizvy, ty utržil
namnoze jenom pro ně.
Nejprudčí jsou při muzice.
Otočí-li se cizinec s jejich domácí děvou
více než jednou kolem, je zle. Ihned dostane na
pamětnou. A ne-li hned, tu po muzice ho jistě
nemine lázeň v obecním rybníce na návsi, kam
kromě potoku se stékají splašky ze statků.
Jarovské děvy jsou planoucí růže a dovedou
každého rozehřát.
Z nedalekého města zavítali kdysi na mu-
ziku mladí páni od „soudu a hejtmanství““, jak
jim říkali. S výrazy auskultant, praktikant, se
Jarovští nedovedli spřátelit.
Nejvíce chlapce zlobilo, že mladí páni ne
spokojili se díváním, nýbrž že chutě dali se tak
do tance.
14
article
Ten byl v srdci svém raněn, onen cíti
s kamarádem, a onen zas cítil se odstrčeným
zkrátka, obecná nespokojenost propukla mezi
nimi.
Ale že to byli páni od soudu a hejtmanství
ovládali se a mlčeli.
Když je přešla trpělivost, zakázali muzi
kantům hrát.
Mladí páni však neodešli, zaplatili muzi-
kantům několik mázů piva, a tito za chvíli
opět začli.
Dlouho však pánům k tanci nehráli.
Jeden z chlapců vrhl se na basu, a ve mžiku
zablýštěl se v jeho pravici nůž. Basa zaječela
a struny se rozlétly. V témž okamžiku jiný vy-
rval klarinetistovi klarinet, a hudba přestala.
Hrobové ticho jako před bouří zavládle
hospodou. Bez basy a klarinetu není muziky.
To účinkovalo. Páni z města se rychle vy-
tratili.
Chlapci si řekli: Ti sem vícekrát nepůjdou
Ale zmýlili se.
O příští muzice mladí páni přišli zase. Ni-
koli však sami, nýbrž se silákem Josefem.
Silák Josef byl ze sousední vesnice. Byi
to člověk neobyčejně vyrostlý, mohutných plecí
obrovitá jeho postava vzbuzovala hrůzu. Běda.
pustil-li se, jak tomu říkal, „do práce“. Dovedl
vyprázdnit sám celou hospodu i s muzikanty
Jarovští před ním jediným měli strach. Pama-
tují si dobře, jak se jim loni vymstil.
Stalo se totiž, že Josef přišel k nim na mu-
ziku, a nejhezčí děvčata jim přebíral. Dle svého
zvyku se na něho vrhli, se zlou se však potá-
zali. Všechny je Josef vyházel. Poněvadž je ji-
nak dobrák od kosti, za chvíli je zase zavolal
a smířil se s nimi. Pili na zdraví, pili mnoho,
Josef
Pam
15
article
až Josefa opili. Pak se mu vymstili. Vykoupali
ho v obecním rybníce. Josef se jim za to tak
silně odměnil, že měli do dnes z něho strach.
S ním dnes páni z města přišli. Šel s nimi
rád, neboť podívat se na jarovské chlapce, které
loni vyplatil, mu dělalo velikou radost.
Posadil se za stůl nedaleko nich.
Muzika začla.
Páni začli tančit, a chlapci měli zlost.
Nastalo reptání a hrozivé zdvihání pěstí.
V tom se rozlehlo hospodou: Josef!
A Josef se zvolna zvedal. Nebylo ho konce.
Rostl nad stolem výš a výše, až se hlavou téměř
stropu dotýkal.
Rozzlobeně se podíval na jarovské, a hned
zavládlo ticho.
Pak si opět sedl, až lavice pod ním za-
praštěla. A když opět nastalo reptání, Josef se
zved' sám.
„Je už čas?“ zeptal se.
„Ještě ne,“ dostal za odpověď. Zved' se a
přešel dlouhými kroky k muzice.
Jarovští chlapci stáli zamračeni v koutě
hospody, a pili na vztek.
Takové příkoří mají snášet?
S Josefem se rvát nebudou, ale běda, do-
stane-li se jim do rukou některý z těch pánů
z města!
Když se pověst o tom roznesla po krajině,
měli všichni z toho radost, že na Jarovské přece
někdo vyzrál.
Z mladých pánů z města však dlouho,
dlouho nikdo se nesměl poblíž Jarova ukázat.
Tak zase Jarovští vytrestali měšťáky, že ne-
směli chodit do jejich krásného údolí na pro-
cházky.
—Anim.—
Josef