ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ff34a710-71f1-11dc-bf05-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 15 celkem · entity: place 13, person 22, org 4
1 masthead
V Praze, ve středu dne 14. září.
Praha
2 masthead
K číslu 254.
3 article
Na »Národní Listye ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
Praha
4 article Válka.
Válka. Ještě o bitvě u Ljaojanu. Z Londýna, 14. září. »Daily Te- legraph« oznamuje o činnosti armá dy Kurokiovy u Ljaojanu, že jeh plán přese všechny krajní námahy docela se ztroskotal. Dne 29. a 30. srpna nebylo vůbec bojo- váno. Korrespondent válečný líčí potom zápas obou nepřátelských dělostřelectev a praví dále Kuroki počal velkými pohyby, aby zmařil ústup Rusů na sever. Po celou noc bralo se vojsko jeho směrem severozápadním a vrhlo se na levé křídlo ruské, ale toto mělo převahu. Japonci pokračovali však v útocích v v nejkrvavější řeži, jaká od po- čátku této války vůbec se strhla, dobyli nízkého pahrbku, klíče to ruské posice. Ráno dne 2. září bylo vidět, jak je japon- ské vojsko ruskou střelbou zdec- mováno. V noci potom následující Rusové pokusili se dobýti pahrbku toho zpět a Japonci navzájem chtěli se zmocniti ruských batterií, jim vražed- ných. Ani to ani ono se nezdařilo. Japonští mrtví leželi v hromadách na poli. Při boji Rusové používali reflektorů.
Rus Japonec Londýn Daily T
5 article
Kuropatkin zahájil svůj ústup. Kuroki do- stal posilu, ale nepodařilo se mu do- stati se ke dráze. Třemi tisíci mužů za- placeno dobytí několika set čtverečních metrů pustiny. Velká bitva neskončilav ja ponským úspěchem, neskončila zamý. šleným obklíčením Kuropatkinovým. Japonci kromě suché rýže neměli po celých 24 hodin ani jídla ani pití. Z Londýna, 13. září. (C.-B.) Dopisovatel »Reuterovy kanceláře« v hlavním táboře Ku- rokia v popisu bitvy u Ljaojanu praví: Když učinili Japonci severovýchodně od Ljaojanu po- slední útok, vydobyl si jeden prapor cestu do středu ruských příkopů. Tam shledal, že jest jeho munice vyčerpána. Japonci nas adil na to bodáky a pokusili se probít se zpět khlavnímu voji. Byli však všichni porubáni. Rusové dostali asi dle všeho velké posily. Obě armády své náboje vy- střílely.
Kuropatkin Kuropatkinův Japonec Reuterův Rus Londýn Ku
6 article
Oblehání Port Arturu. Z Londýna, 13. září. »Times« oznamují, že dle zpráv osob, od Port Arturu přibylých, v pevnosti nedostatek vody panuje a nemoci způsobuje. Japonský generál Nogis obdržel prý rozkaz, aby nepřítele ustavičnými útoky unavil. Užívá se a bude prý se dále užívati různých váleč- ných lstí, aby Rusové sváděni byli k plýtvání střelivem. K situaci na bojišti. Dle poslední zprávy generála Kuropatkina »nepřítel nejeví žádné zvláštní hybnosti«. Před tím oznámil Kuropatkin carovi, že Japonci po obsazení Jantaje dále nepostupují, nýbrž že na severní straně tamějších uhelných dolů jenom malé oddíly vojska ku předu pošinuli. Tato zpráva došla potvrzení depeší japonského maršálka Oyamy, ve kteréž se hlásí, že Rusové mezi Jantajem a Mukdenem podél železné dráhy pěchotu a dělostřelectvo rozložili, dle mínění japonského velitele za tím účelem, »aby si za- chovali styk s nepřítelem.« Zároveň objevily prý se velké massy ruské jízdyu Pintajce, na východní straně Jantaje.
Artur Artur přibylý Nogis Rus Kuropatkin Japonec Pintajc Londýn Oyama Times
7 article
Tyto velké massy jízdy ruské nemají asi jenom úkol obhledací a výzvědový, nýbrž byly nejspíše také ještě pro jiné úkoly zde v pohotovost dány, na příklad, aby dělaly Japoncům vážnou překážku, kdyby tito opět začali rychle ku předu postupovat. Dle oné zprávy japonského vrch- ního velitele sama není tedy pravda, že by Rusové na východním křídle stále ještě byl ohroženi a potvrdí-li se zvěst, že generál Linevič postupuje z Vladivostoku s 50.000 muži, vojsko generála Kurokia od spojení s hlavní armádou odtrhl, bylo by nebezpečí to do cela již odvráceno. Anglické časopisy zvěstují naproti tomu, že Japonci operace své provádějí klidně sice a zvolna, ale docela dle programu, nedávajíce o tom, jak už vůbec mají ve zvyku, žádných zpráv na veřej- nost. Postupuje prý tedy, navzdor nedostatku všech zpráv o tom, japonská armáda stále na
Japonec Rus Linevič Vladivostok
8 article
Číslo v Praze za 2h a na venkově za 3h
Praha
9 article Blí
Blí Předplacení a ingeráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
10 article
sever, aby konečně přece jen ruskou armádu obklíčila, kteréhožto záměru prý se nikterak nevzdala a to tím méně, ježto dostala značné posily vojska a nové zásoby střeliva. Tomuto anglickému líčení odporují vojenští spolupracov- níci žurnálů pruských, popírajíce pravdě podob- nost zpráv, že Japonci opět již na Mukden, či vůbec na sever ostře postupují a ovšem také možnost jiné zvěsti, dle níž prý Rusové na roz- kaz z Petrohradu došlý na útočný postup proti Japoncům se chystají, aby Ljaojanu nazpět do- byli. Pruští strategové soudí, že po hrozných námahách, utrpeních a ztrátách v bojích u Lja- ojanu obě strany klidu a odpočinku potřebují a že všechno úsilí obou stran nyní k tomu čelí, aby utrpěné ztráty co nej- rychleji byly nahraženy. A toto mínění jest asi pravdě nejbližší. (Ostatní zprávy viz na 3. straně.)
Japonec Rus Ljaojan Mukden Petrohrad
11 article Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů. Parlamentní kampaň. Z Vídně, 14. září. Parlamentní kam- paň v této polovině říše na rok 1904—1905 zahájena bude příštím pondělkem na ze m- ském sněmu slezském a krajin- ském, které tohoto dne se sestoupí. Zase- dání sněmů potrvá několik neděl a vyplní jistě celý měsíc září a říjen a možno také čásť listopadu, takže vídeňská říš- ská rada sejde se teprve v druhé polovině listopadové a sněmování zemských zastupitelstev má býti jenom listem, který kryje nahotu centrálního parlamentu. Ze Lvova sem oznamují, že ruští po- slanci zemští, kteří opustili loni zemský sněm a letos na jaře po resignaci své byli zase zvo- leni, s neděle budou konati schů zi, ve které se rozhodnou, jakým způsobem se na sněm opět vrátí. Nový branný zákon. Z Pešti, 14. září. Úřadně se oznamuje: Ministr společného vojenství s oběma ministry zeměbrany připravili již osnovu nové ho branného zákona a budou nyní vyslech nuty ressorty ostatní.
Vídeň Lvov Pešť
12 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Jarovští chlapci.
13 article
Jarovští chlapci jsou proslulí svou horko- krevností. Mezi sebou mají sice také leckdy potyčky, nejvíce mají ale spadeno na cizí, mísí-l se v jejich zájmy. Od cizince, rozuměj ze sousední vesnice, si nedají ničeho líbit, druh stojí za druha a všichni za jednoho. I dva sokové zapomenou na vzájemnou zášť, jde-li o výprask nějakému cizinei. Pak jako starci často vzpomínají dob roz- jařenosti a sladké pomsty a ve veselé chvíli ukazují svým synům a vnoučatům jizvy, které jsou památkou mladých časů. Stařenky se př tom blaženě usmívají, neboť ty jizvy, ty utržil namnoze jenom pro ně. Nejprudčí jsou při muzice. Otočí-li se cizinec s jejich domácí děvou více než jednou kolem, je zle. Ihned dostane na pamětnou. A ne-li hned, tu po muzice ho jistě nemine lázeň v obecním rybníce na návsi, kam kromě potoku se stékají splašky ze statků. Jarovské děvy jsou planoucí růže a dovedou každého rozehřát. Z nedalekého města zavítali kdysi na mu- ziku mladí páni od „soudu a hejtmanství““, jak jim říkali. S výrazy auskultant, praktikant, se Jarovští nedovedli spřátelit. Nejvíce chlapce zlobilo, že mladí páni ne spokojili se díváním, nýbrž že chutě dali se tak do tance.
14 article
Ten byl v srdci svém raněn, onen cíti s kamarádem, a onen zas cítil se odstrčeným zkrátka, obecná nespokojenost propukla mezi nimi. Ale že to byli páni od soudu a hejtmanství ovládali se a mlčeli. Když je přešla trpělivost, zakázali muzi kantům hrát. Mladí páni však neodešli, zaplatili muzi- kantům několik mázů piva, a tito za chvíli opět začli. Dlouho však pánům k tanci nehráli. Jeden z chlapců vrhl se na basu, a ve mžiku zablýštěl se v jeho pravici nůž. Basa zaječela a struny se rozlétly. V témž okamžiku jiný vy- rval klarinetistovi klarinet, a hudba přestala. Hrobové ticho jako před bouří zavládle hospodou. Bez basy a klarinetu není muziky. To účinkovalo. Páni z města se rychle vy- tratili. Chlapci si řekli: Ti sem vícekrát nepůjdou Ale zmýlili se. O příští muzice mladí páni přišli zase. Ni- koli však sami, nýbrž se silákem Josefem. Silák Josef byl ze sousední vesnice. Byi to člověk neobyčejně vyrostlý, mohutných plecí obrovitá jeho postava vzbuzovala hrůzu. Běda. pustil-li se, jak tomu říkal, „do práce“. Dovedl vyprázdnit sám celou hospodu i s muzikanty Jarovští před ním jediným měli strach. Pama- tují si dobře, jak se jim loni vymstil. Stalo se totiž, že Josef přišel k nim na mu- ziku, a nejhezčí děvčata jim přebíral. Dle svého zvyku se na něho vrhli, se zlou se však potá- zali. Všechny je Josef vyházel. Poněvadž je ji- nak dobrák od kosti, za chvíli je zase zavolal a smířil se s nimi. Pili na zdraví, pili mnoho,
Josef Pam
15 article
až Josefa opili. Pak se mu vymstili. Vykoupali ho v obecním rybníce. Josef se jim za to tak silně odměnil, že měli do dnes z něho strach. S ním dnes páni z města přišli. Šel s nimi rád, neboť podívat se na jarovské chlapce, které loni vyplatil, mu dělalo velikou radost. Posadil se za stůl nedaleko nich. Muzika začla. Páni začli tančit, a chlapci měli zlost. Nastalo reptání a hrozivé zdvihání pěstí. V tom se rozlehlo hospodou: Josef! A Josef se zvolna zvedal. Nebylo ho konce. Rostl nad stolem výš a výše, až se hlavou téměř stropu dotýkal. Rozzlobeně se podíval na jarovské, a hned zavládlo ticho. Pak si opět sedl, až lavice pod ním za- praštěla. A když opět nastalo reptání, Josef se zved' sám. „Je už čas?“ zeptal se. „Ještě ne,“ dostal za odpověď. Zved' se a přešel dlouhými kroky k muzice. Jarovští chlapci stáli zamračeni v koutě hospody, a pili na vztek. Takové příkoří mají snášet? S Josefem se rvát nebudou, ale běda, do- stane-li se jim do rukou některý z těch pánů z města! Když se pověst o tom roznesla po krajině, měli všichni z toho radost, že na Jarovské přece někdo vyzrál. Z mladých pánů z města však dlouho, dlouho nikdo se nesměl poblíž Jarova ukázat. Tak zase Jarovští vytrestali měšťáky, že ne- směli chodit do jejich krásného údolí na pro- cházky. —Anim.—
Josef