1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 250. ze dne 10. září 1904.
4
article
= Zajímavý miniaturní obraz. Namáhavé dílo.
vyžadující největší vytrvalosti, trpělivosti a obrat-
nosti, dokončuje právě hollandský miniaturista Josef
van Driesten. Po celý měsíc studoval bojiště u Wa-
terloo pro svůj miniaturní obraz památných bojů
r. 1815, jenž bude míti výšku toliko 1 m. 30 cm.
Umělec znázorňuje onu chvíli boje, kdy Napoleon as
o 4. hodině odpolední dává znamení k útoku na La
Haye Sainte. Napoleon nalezá se v popředí nedaleko
Belle Allianze, v pravo od cesty k Nivelles. Veškerá
plocha na obraze znázorněná má rozlohu 5 km.
Střed tvoří La Haye Sainte. Nedaleko odtud jest po-
věstný úvoz Oheinský, poblíže něho stojí Wellington
se svým štábem. Na obraze, k němuž skizza vysta-
vena v atelieru umělcově, bude možno rozeznati lu-
pou více než 200 000 vojáků, Francouzů, Angličanů
a Hanoveranů.
= Řaditel továrny zavražděn. Z Paříže se ozna-
muje: Příšerné drama odehrálo se těchto dnů ve
tkalcovně v Roubaise. Sedmačtyřicetiletý Pierre Der-
vauk, bývalý dělník továrny, jenž po celý rok ná-
sleďkem zranění na noze jest práce neschopen.
usmrtil výstřely z revolveru stařičkého ředitele Ju-
lesa Thomasa. Dervaux, jenž krátce před tím byl dosta
od ředitele podporu, přišel brzy po první navštěvě opět
do továrny a vystřelil na pana Thomasa z revolveru.
Napadený pokusil se uprchnout, ale vrah, jenž ne-
ustále střílel znovu z revolveru, ranil jej smrtelně
několika výstřely, než mu v tom mohli lidé zabránit.
Na to se Dervaux zamki do jedné z kanceláří a vy-
pil láhvičku vitriolu. Jak nešťastný ředitel, tak i jeho
vrah podlehli ještě téhož večera svým ranám.
Driesten
Napoleon
Bell
Wellington
Francouz
Angličan
Dervaux
Thomasa
Wa
Le Hay Sainte
Paříž
centimetr
km
Le Hay Sainte
Hanoveran
Řaditel továrna
5
article
= Sedláci snědli vzteklého vola. Z Athén se
nám oznamuje: Před několika dny zabil ve vesnici
Chrysso řezník vola, kterého koupil v okolí a roz-
prodal všechno maso. Druhého dne potom vyšlo na
jevo, že vůl byl kousnut od vzteklého psa a že se
počaly na něm jeviti příznaky hrozné té nemoci. Ná-
sledkem toho povstal v celé vesnici taký poplach a
strach, že nemožno ho ani popsati. Jedna žena se z
strachu zbláznila a mnoho jiných lidí chodí, jakoby
pozbyli roztumu a očekávali každý okamžik smrt. Po-
licie podala o tom zprávu ministerstvu, jež svolalo
lékařskou radu, by rozhodla, jakých prostředků třeba
použíti k zachránění obyvatelů, kteří jedli maso vzte-
klého vola. Všichni lékaři však projevují názor, že
maso to nebude škoditi a nevzbudí vzteklinu, nebot
zárodky její byly zničeny vařením. Toliko pro řez-
níka může býti nebezpečno a proto byl dán pod lé-
kařský dozor. iMimo to dala policie usmrtiti všechny
psy vesnice, neboť někteří z nich žrali krev a od-
padky onoho vola. Tím nastalo mezi vesničany malé
uspokojení, ale nikdo z nich nedůvěřuje úplně do-
brozdání lékařů. Truchlivá událost ta má pro vědu
značnou cenu, neboť nevypukne-li u nikoho nemo
ta, dokáže, že vařením se zničí vskutku úplně mi-
kroby vztekliny a že vařené nebo dobře pečené masc
vzteklých zvířat jest neškodným. Třeba i připome-
nouti, že v Řecku jest zvykem vařiti maso mnobem
déle a více než u nás nebo v Anglii, takže se takřka
rozvaří.
Sedlák
Atény
Řecko
Anglie
6
article
= Cenník pro políčkování žen. Z Chicaga se
oznamuje: Chicagští gentlemeni, kteří považují za
vyražení políčkovati svoje ženy, anebo se domnívají
že by tento úctyhodný zvyk mohli za svůj přijmouti.
mají příležitost nyní náležitě prostudovati cenník po-
líčků, jak jej byli ustanovili v harrisonském policej-
ním soudu. Cenník vypracován byl soudci Caverlyem
a Prindivillem a zní: Políček čili facka levou rukou
1 dol.; políček pravou rukou 2 dol.; políček, zasa-
zený »na plno«, 3 dol.; políček, zasazený v sedě,
dol.; políček, zasazený ve stoje, 5 dol.; políček, za-
sazený ve stoje, na špičkách — —. Tato poslední
položka cenníku musí zůstati nerozhodnuta až do
20. srpna, kdy soudce Caverly vratí se ze svých
prázdnin, během nichž přislíbil uvažovati o případu
paní Williamsové, jejíž muž považuje políčkování
své lepší polovice za tělesné cvičení.
= Podivná příhoda při manévrech. Nedaleko Sout-
hamptonu soustředilo se těchto dnů vojsko pod ve-
lením generála Frencha, aby zahajilo manévry. Brzy
po půlnoci bylo hlášeno, že jeden z koní v táboře
jízdy, vzdáleném devět kilometrů od Southamptonu,
zlomil nohu. Když na rozkaz zvěrolékaře mělo býti
bolestem zvířete učiněno konec výstřelem z revol-
veru, splašilo se několik koní poblíže přivázanýcha
utrhlo se. Když se hnali řadami jezdeckých koní,
splašilo se několik set jiných a hnalo se divokým
během táborem, ba i přes stany plné spících lidí.
Caverly
Prindivill
Williams
French
Chicago
5 dol
Sout
Southampton
7
article
Tábor byl ihned alarmován, ale bylo naprosto ne-
možno zaraziti střeštěný běh více než 700 koní,
Mnozí vojáci byli při těchto pokusech raněni, ovšem
že většinou lehce. Část tábořiště byla obklopena plo-
tem z ostnatého drátu, o který se koně ve svém ší-
leném běhu zedrali, mnozí způsobem přímo hroz-
ným. Ječení trýzněných zvířat zvětšovalo paniku
Největší čásť splašených koní hnala se do Southamp-
tonu, kdež veškeré obyvatelstvo tímto nevysvětlitel
ným divadlem bylo poplašeno. Na neštěstí přestavuje
se tam čásť koňské dráhy a právě do těchto rozko-
paných uhic hnali se splašení koně. Běh koní byl
tak divý, že jednak nárazem na domy těžce se zra-
nili, jednak veběhli až do moře. Několik koní uto-
nulo, ačkoliv ihned učiněny pokusy zachránit je. Ně-
kolik jiných musilo býti pro těžká zranění zabito.
Jiné oddělení koní pádilo Winchesterem směremk
Aldershotu. Vyslané hlídky nalezly mnohé z těchto
koní těžce zraněné na cestě. Kolik koní musilo být
zabito, není dosud známo, avšak počet jejich bude
as velmi značný. Osmdesát až sto koní se ještě po-
hřešuje. Dvě třetiny chycených koní je těžce zra-
něno zlomeninami a potrháním od ostnatého drátu.
Vlak s raněnými koni vypraven ihned do Alders-
hotu. Uprchlíci náležejí většinou osmému pluku hu-
sarů. Úřadní vyšetřování bylo nařízeno.
Southampa
Aldershot
Alders
8
article
= Úskok zlodějky. Z Paříže se oznamuje: Dámě,
trpící kleptomanil, se těchto dnů přihodila velmi še-
redná nehoda. Bylať si vymyslila nový úskok, kterak
si bezplatně opatřiti nejpěknější šaty. Večer dala se
zamknout ve velkém modním závodě, ukryvši se
kdesi v koutku. V noci oblékla si šaty, které se jí
nejlépe líbily a ráno ztratila se v davu kupujících.
Po prvé podařil se jí kousek znamenitě. Avšak po
druhé zůstal obchod ráno zavřen. Chytráezlodějka
zapomenula, že je neděle, ale také druhého dne ne-
by! krám otevřen, poněvadž byl velký svátek. Ted
již to nemohla vydržet a dala se zatknout hlídačům,
konajícím obchůzku. Prosila snažně, aby jí dali jíst
a pit. Byla všecka schvácena. Poněvadž má několik
dětí a její rodina jest zámožná a vážená, nebyla vy-
dána sbudu.
Paříž
9
article
= Tajemství průplavu La Manche. Z Londýna
se oznamuje: Když poštovní loď »Prince Albert«v
úterý byla v polovici cesty mezi Dowerem a Ostendem,
zpozorováno, že jakýs Američan, jenž s jiným pánem
a jakous dámou cestoval z Nov. Yorku na pevninu,
odebral se na místo před kolem parníku. Brzy byl
pohřešen. Jeden z plavců tvrdil, že viděl, kterak ci-
zinec slézal do vody. Zmizelý jmenoval se Charles
B. Spahr; byl to známý vydavatel amerického sbor-
níku »Current Literature«. Mimo to napsal několik
spisů o otázkách hospodářských. Zanechal manželku
a pět dítek.
= Řádění »černé ruky« v Nsvém Yorku. Od únosu
malého Antonia Mannina minul již týden, avšak po-
licii se až dosud nepodařilo vypátrati stopu zmize-
lého chlapce. Policie má za to, že učinila dobrý lov,
neboť zatkla v pondělí mladého Itala Fr. Roffia,
který byl zaměstnán v jednom kamenném lomu ve
West New Yorku. Ital vzbudil podezření svých za-
městnavatelů tím, že náhle požadoval, aby mu byla
vyplacena mzda a činil přípravy k útěku. Zaměstna-
vatelé učinili oznámení na policii, která Itala zatkla.
Albert
Američan
Charles
Spahr
Antonius Mannin
Italos
Roffie
Ital
Le Manche
Londýn
Dower
York
Nsvý York
West New York
Current Literature
10
article
Zatčený byl předveden před pol. kapitána Rooneve
ze stanice v Amity streetu v Brooklyně, který v něm
určitě poznal Antonia Pasquala, jenž svého času v
záhadné až dosud »vraždě v sudě« hrál jakousi
úlohu. Poněvadž se detektivové dověděli, že únos
provedla nebezpečná tlupa vrahů, přikládá se to-
muto zatčení velká důležitost. — Před soudce
Tighe u policejního soudu v Butler streetu
v Brooklyně, byla v pondělí předvedena Angelina
Cornegliová z vých. 39. ul., do jejíhož bytu Angelo
Cucozza Tonyho Mannina vlákal. Cornegliová stále
ujišťovala, že o únosu chlapce není jí pranic známo,
avšak Cucozza stotožnil ji se vší určitostí a odpři-
sáhl, že byla přítomna v domě v 39. ul. v době,
když tam malého Tony přivedl. Soudce odkáza! Cor-
negliovou na záruku 2000 dol. k dalšímu vyšelřování.
Rooneve
Antonius Pasqual
Butler
Angelino Cornegliová
Cucozza
Mannin
11
article
— Krejčí S. J. Polise dostal v pondělí anonymní do-
pis s poukazem, aby v úterý zaplatil na nároží 177.
ul. a 3. ave. 200 dol., jinak že bude zavražděn ne-
jen on, nýbrž též i jeho manželka a tříletý hošík.
Policie jest pevně přesvědčena, že dopis, který jest
napsán v italské řeči, pochází od tajného italského
spolku »černá ruka«. Dopis byl odevzdán poště na sta-
nici D. a jeho obsah jest následující: »Dne 16. srpna
odpoledne dostavte se na nároží 177.ul. a 3. ave, a přine-
ste 200 dol. Postavte se u schodů zvýšené dráhy a čekejte
tam do 3 hodin. Pak přijde muž s černým knírem,
v černém obleku a s bílým šátkem kolem krku a
zaklepá vám prstem třikrate na rameno. Aniž byste
slova promluvil, odevzdáte tomuto muži peníze,
načež ihned se zase odebéřete na zvýšenou dráhu a
odjedete domů. O tomto dopise nesmíte se zmíniti
ani slovem, ani policii, aniž komu jinému. Pakli se
v určitou dobu s penězi nedostavíte, jste synem
smrti nejen vy, nýbrž i vaše manželka a dítě.« —
Policie pátrá nyní po pisateli dopisu. Kapítánu Roo-
neyovi oznámili detektivové Carrao a Mealli, že do-
stali určité informace, že uloupený hošík Tony Man-
nino jest ukryt v nejbližším okolí domů svých ro-
dičů. Oni tvrdí, že zprávy z Bostonu a z Nového
Yorku rozšiřují členové »černé ruky« k tomu cíli,
aby uvedli policii na nepravou stopu. V celém okolí
domu kontraktora Mannina pátrají nyní detektivové
po stopě zmizelého chlapce, avšak až dosud bez vý-
sledku. Detektiv Carrao tvráí též, že se od známých
732 —
Polis
Roa
Carrao
Boston
Nový York
Ton Man
12
article
Namítl pak:
»Vás svésti k povídání!... Kdyby běželo o jiného,
nic neříkám . .. Ale na vás jíti s takou . . . ná vás, jenž
sám se tak znamenitě znáte v takých prostředcích, to by
byla věru pošetilost . . . Ne, ne, co pravím, jest z pou-
hého, skutečného zájmu pro vás a pak i pro čest našeho
stavu. .. Neboť buď jak buď, musíme býti přece jen
jaksi solidární a jsme přece jen zodpovědni poněkud je-
den za druhého . .. Ale jelikož mně nevěřite, nemluvme
již vůbec o tom . ..«
Rochemond spatřil, jak mihl se stín jakýs za okén-
kem, proraženým ve dveřích cely.
Mrknuv okem na uvězněného soudruha, dodal
k němu hlasem stlumeným
»Pst! mohli by nás slyšeti !«
Posuněk a tón jeho byly tak přirozeny, že Haigre
byl tím oblouzen.
Pojal nyní ke strážci svému skutečnou důvěru.
Rochemond otevřel dvéře cely, na chodbu vedoucí
a vyhledl ven.
Potom se vrátil opět k vězni.
Zároveň podotkl;
Haigre
13
article
»Byl to velitel vězeňské stráže! .. . Šel kolem, ale
»Byl to velitel vězeňské stráže! .. . Šel kolem, ale
zmizel zase již!«
Lhostejně zapálil si pak doutník a mlčel.
Po delší chvilce zrádce ujal se slova sám i tá-
zal se:
14
article
»Nuže, vy býti na místě mém, neučinil byste žád-
»Nuže, vy býti na místě mém, neučinil byste žád-
ných odhalení?«
»Žádných.«
»Proč ?e
15
article
Přimhouřiv pak oko, jímž viděl, pravil důvěrně
představenému svému:
»Příjemná to starost, pane komandante . . . Ale po-
chopil jsem . .. Běží o to, aby Haigre . . . nepromluvil.«
Tardin nepopíral:
»Skutečně běží o to ... Jest to nesnadné a chou-
lostivé, vím . . . nesnadné proto, že Haigre bude nejen
odsouzen, nýbrž i k smrti odsouzen .. . toť jeví se
jistým . . .«
Policejní agent jal se po několik okamžiků pře-
mýšleti.
I dodal potom:
»Až do přelíčení to půjde . . . ale potom . . . a pak
na popravišti . . .«
»Vím, vím dobře, jaké budou potíže . . . Leč dě-
lejte, jak nejlépe dovedete .. . Promluví-li Haigre, víte,
jaké neštěstí z toho vyplyne, jaké neštěstí, aniž by to na
druhé straně nějak prospělo, kdyžtě vinník René jest
mrtev.«
»Učiníme, co budeme moci, pane komandante.s
René
16
article
Zaprodáma nepřítel.