Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

2. března 1905

4

Číslo 61.

5 article

Český zemský spolek proti alkoholismu. Návrhy dra. Šimsy (řídícího lékaře abstinenčníh sanatoria pro choroby nervové v Krči u Prahy). Otázka boje proti všeobecné rozšířenému zvyku pití lihových nápojů stává se u nás, jak i v druhých zemích, stále palčivější a nutí povo lané činitele k tomu, aby konečně začali něja kými prostředky omezovati vzrůstající zlo al koholismu. Zvyky pijácké a omamující účinek nápojů opojných tak si podmanily většinu lidí ž nechápají, ani neuznávají nebezpečí, hrozie jim i potomstvu na zdraví tělesném i duševním Alkoholismus je velikou a důležitou otázkou so ciální, která hluboce zasahuje do života jedno tlivců i celých národů, protože stálé požíván lihovin poškozuje životní energii a produktivn sílu lidu tím, že oslabuje zdatnost a vzdornost těla i schopnosti a výkonnost duše, zaviňuje velkou čásť chorob nervových i duševních mravní úpadek, zvýšenou zločinnost i náklon nost k sebevraždám, Tyto chorobné změny přivádějí pak dals zlo, zmenšenou schopnost výdělkovou, zvýšenou nemocnost i úmrtnost, tuberkulosu, bídu a ne spokojenost — a tím veliké škody na majetku rodin i celého národa. Takové poměry zajisté nemohou nám a ze jmena jako národu početně slabému a odevšad ohrožeému býti lhostejnými a proto je třeba abychom, postřehnouce zlo a vlastní škodu všemožně se starali o odvrácení, tím spíše, když na tomto poli sebeochrany máme úplně svobod nou vůli.

Šimsa Krč Praha

6 article

Není záslužnější a lidumilnější činnosti, než je boj proti alkoholismu a s potěšením pozoru- jeme, jak v ůzných spolcích a listech, kter mají účel, šířiti osvětu a vzdělání a zvyšovat mravní úroveň lidu, jeví se horlivá snaha, po- učovati lid o škodlivých následcích piti lihovin Bylo by lze očekávati, že stát nebo země kterým nejvíce na tom záleží, aby měly zdravé obránce vlasti a zdatné, silně poplatníky, ve vlastním zájmu budou se starati o polepšení těchto poměrů, ale upřímnou činnost k omezení alkoholismu od státu očekávati nelze, protože státní finance na spotřebě lihových nápojů zá- visejí, dále, že vášně lidí k důkladnému zdanění lze využitkovati a konečně všechny zákonité prostředky minuly by se cíle, kdyby neměly pod- pory a porozumění v lidu. Dokud bude věřiti lid v posilující a výživnou sílu lihových nápojů a dokud se nevštípí lidem jiné správné názory o účinku alkoholu — dotud bude veškeré úsil boje proti alkoholismu marné. Kdo dnes přesvědčí massy lidu, že alkohol i při střídmém, pravidelném požívání škodí, když ty škodlivé následky u každého patrny ne- jsou a lékaři, kteří přece musejí dobře znáti, co zdraví lidskému škodí, skoro všeobecně ještě lihoviny jako posilující prostředky doporučují?

7 article

Nechci tím obviňovati lékaře, že přispívají k ší- ření alkoholismu, mají sice zvýšenou zodpověd- nost v tomto ohledu, ale lidé pijí více a vše- obecně, bez ordinace lékařské a opíjejí se v těch krajinách, kde žádných lékařů není, pod- dávajíce se jaksi animálnímu pudu po látkách, uměle rozkoš a narkosu vzbuzujících. Ilistorie nás učí, že národ, který se oddal rozkošnictví, degeneroval mravně i fysieky. Silné kmeny in dianské vyhynuly kořalkou. Na světě pilo se vždycky, člověk od ne- paměti zcela lehce dovedl připravovati z plodin země tekutiny a látky opojné — a vždy byli mravokárci, kteří opilství kárali i trestali. Drakon v Athénách trestal opilství smrtí, Moha- med zakázal vyznavačům islamu piti lihovin zá- konem „božským“ Následky alkoholismu omezily se dříve na jednotlivce, protože nápoje lihové pro drahotu do širších vrstev obyvatelstva vniknouti ne- mohly. Když však pokrok průmyslu a obchodu usnadnil výrobu e dovoz lihovin, stoupla spo- třeba jich takovou měrou ve všem obyvatelstvu, že se počaly jeviti následky otravy patrnějia tím také vyvolaly reakci protialkoholovou.

Atény Moha

8 article

Již před 70 léty začali hlásati v Americe, Anglii a částečně i v Německu, že by se mělo nestřídmé požívání lihovin zameziti. Tu pravdu konečně uznávají i dnes největší alkoholikové chtějí býti střídmí. Roku 1844 bylo v Německu — tedy v našem sousedství — 775 spolků stříd- mosti s 216.000 členy, kteří se zavazovali, že budou střídmě požívati piva a vína a že kořalek se úplně vystříhají. Spolky ty zanikly svou polo- vičatostí a nerozhodností. Pojem střídmosti nelze vymeziti, míru ne- škodnou nelze určiti, protože to závisí na po- měrech individuálních, stavu zdravotním a vzdornosti čivní soustavy. U někoho jsou následky otravy alkoholové očividné již po jedné sklenici — u jiného ne- jsou patrné nebo nápadné ani po deseti. Každý začíná píti jen střídmě a později pije nestřidmě. Piják pojmu střídmosti nezná, je egoista chabé vůle, kterého první doušek přemůže, proto může se ze své choroby a chorobného pudu za lihovinami vyléčiti jen přísnou zdrželivostí ode všech lihových nápojů, t. j. abstinencí. Způsob boje protialkoholistického na zá- kladě dlouholetých, smutných zkušeností obrátil se tedy brzy od zásad střídmosti k jedině správ- ným zásadám úplné zdrželivosti. Zdravá reakee protialkoholová stojí dnes na půdě abstinence a proto se na místě dřívějších spolků střídmosti (temperenelářských) zakládají všude spolky ab- stinentní. Tím není řečeno, že by v boji proti alkoho- lismu spolky střídmosti žádnou zásluhu neměly — naopak, ony připravovaly a připravují stále půdu pro energičtější boj, jaký vede abstinence.

Amerika Anglie Německo

9 article

Ony jsou přechodným či přípravným stadiem všude tam, kde je pro tyto otázky málo poroz- umění a kde je třeba získávati množství. Dobré myšlenky potřebují času, než se ujmou a roz- Roku 1876 založili v Londýně první spolel abstinentních lékařů a v Berlíně ho zakládal lékaři až roku 1890. Německý spolek proti zne- užívání lihových nápojů, založený roku 1883. vykonal mezitím veliký kus záslužné práce oboru poučování lidu, buzením zákonitých opa- tření, zakládáním laciných jídelen pro lid, zí- skáváním učitelstva a spolků dělnických atd. a nevyžadoval přísnou abstinenci od svých členů, ponechávaje to na vůli členů, chtějí- býti dle svého přesvědčení a mravních zásad úplně zdrželivými nebo jen střídmými. Na témže principu založen byl roku 1884 rakouský spolek proti pijáctví ve Vídni, který šíří. svými peticemi vyvolal mnohé předlohy vládní. směřující k omezení moru kořalečního. Kdy se předlohy stanou zákonem a jsou-li s to, aby omezily pijáctví, neví se. Roku 1899 vešel v život spolek abstinentů ve Vídni, který si počíná velmi čile, tak že sedm pobočných sdružení vyvolal s mnoha sty členů. Vědecky a kriticky pracuje se o otázceal koholismu teprve posledních 20 let. První popud k vědeckému projednávání všech otázek, sem spadajících, dal Baer, lékař berlínské trestnice svým spisem „Alkoholismus, jeho význam atd.“ r. 1878 vydaným.

Baer Londýn Berlín Vídeň

10 article

Když pak první mezinárodní sjezd proti alkoliolismu r. 1885 v Antverpách poukázal n velikou důležitost boje proti pijáctví, který je kulturní povinností všech států, rostl význam této otázky každým rokem, tak že celá řada horlivých badatelů ze všech tříd intelligence ujala se záslužné práce, aby stanoveny byly přesně účinky alkoholu na orgány těla lidského i jich výkonnost na mozek a funkce duševní; dále, aby vyzkoumány byly poměry chronické otravy alkoholové k druhým nemocem, zejmena infekčním, příjici a tuberkulose, jak zaviňuje alkoholismus vzrůst zločinnosti a choromyslnosti — jaký je poměr jeho k bídě sociální atd. Lite- ratura o alkoholismu roste, spolky proti alkoho- lismu rostou a potřeba lihovin také — více, než populace. Jisto je, že počet horlitelů proti lihovinám mizí úplně proti obrovskému počtu těch, kteř si v pití libují. Článek některého učence, doka zující škodlivost alkoholu, umlčován je míně- ním, třeba nesprávným, tisíců jiných a nepře- svědčí většinu, které je vychována v jiných ná- zorech a pevně lpí na svém přesvědčení i před- sudku. Přes tyto obtíže nabývá hnutí protialko- holové stále více přízniveů, protože má nade vše povznešený a šlechetný účel — zachování síly fysické a zvýšení mravní i intellektuální úrovně bližních.

Antverpy

11 article

Všimněme si nyní, jak dalece pokročila otázka boje proti alkoholismu u nás v Čechách. Když v jiných zemích dávali petice k vládě aby předložila zákon, omezující mor kořaleční bylo podáno roku 1886 zemskému sněmu 217 peticí téhož smyslu. Poměry po 20 létech v ni čem se nezměnily — petice se mohou podávati zas. Zásluhy jednotlivců, poslanců, lékařů, práv níků nemohu na tomto místě oceňovati. Ojedi- nělé, řídké články a brošurky, do té doby o al koholismu vydané, značí dobrou vůli a pokusy ale upadají brzy v zapomenutí, není-li činnost spolková, směřující k omezování požitku lihovin systematická a stále oživovaná. Za příčinou mezinárodního sjezdu proti al- koholismu ve Vídni r. 1901 začal se jeviti po- pudem vlády i u nás větší ruch v tomto oboru.

Čechy Vídeň

12 article

Místodržitelství, zemský výbor, okresní hejt- manství, soudy, ústavy pro choromyslné i pro kárance, nemocnice, věznice atd. začaly horlivě sbírati statistické údaje a studovati poměry al- koholismu u nás. Referát z království českého byl na vídeňském sjezdu z nejdůkladnějších, tak že ad hoc sestavený zemský komitét proti alkoho- lismu uznal, že by bylo škoda, aby se po tak krátké, mnohoslibné činnosti opět rozešel, pro- hlásil se tudíž za permanentní. Škoda, že se vícekrát nesešel! Zpráva tohoto komitétu uká- zala světu, že poměry u nás nejsou lepší, než jinde a že je boj proti pijáctví u nás více, než velmi nutným. Mimochodem uvádím, že r. 1900 napočteno v Čechách při málo přísném oceňo- vání 25.300 notorických, t. j. veřejnosti zná- mých pijáků, kteří měli 56.000 dětí. Co tu bídy, zločinů, žebravých, zpustlých dětí a nešťastnýeh žen! V okolí Lanškrouna, Poličky a Chrudimi jedí kořalku s chlebem nebo bramborami z mísy dospělí i děti. Dělníci v hutích, sklárnách a to- várnách propijou pravidlem až polovinu svého výdělku, mezitím co rodina trpí hladem.

Čechy Lanškroun Polička Chrudim

13 article

Což ale potřebujeme zvídati o hrozných obrazech pijáctví ze zpráv úřadních — to každý kolem sebe vidí nejlépe a čte každý den v no- vinách, co se stalo neštěstí, úmrti, zločinůa sebevražd následkem opilství. Na ty spousty hledíme bezstarostně a jen kýváme hlavou, že by se mělo něcc proti tomu dělati. Zmíněný zemský komitét podal na konei svého referátu různé návrhy na omezení pijáctví, jak se jinde navrhují a také provádějí. Měly by se na př. vydati zákony, omezující výrobu a pro- dej lihovin, vládní předloha z r. 1891 a 1895 měla by se uzákoniti, lid a zejmena mládež ve škole maji se poučovati o vlivu alkoholu na lid- ské zdraví, cumlíčky s kořalkou nemají se dávati dětem. Pro školní děti mají se zařizovati polév- kové ústavy a pro dělnictvo též, mají se zlepšiti poměry výživy a bytové dělnictva, pro výchovu a zaopatření dětí chudiny mají se zařizovati zvláštní domy, jesle. Lidu má se poskytnouti všude příležitost, aby dostal dobré pitné vody pracující v horků a prachu aby dostali osvěžu- jící nápoje, lihu prosté. V průmyslových závo- dech nemají se připustiti výčepy lihových ná- pojů, ani hospodář nemá dělníkům dávati jako čásť mzdy nebo za odměnu lihoviny. Kořalkase nemá pivem vyháněti, protože větší množství piva nahradí v účinku lihoviny prosté. V lidu i mládeži má se buditi smysl pro zábavu bez piti lihovin. Konečně uznal komitét, že vedle zákonodárné činnosti je k výsledku nevyhnu- telně nutna iniciativa soukromá a činnost spolk proti alkoholismu.

Lido

14 article

Česká společnost pro veřejné zdravotnict vydala populární spis o alkoholismu a staralo se u školních úřadů o zavedení přednášeko škodlivosti lihovin na školách. Klub přátel ve- řejného zdravotnictví vydal tisíce letáků proti pijáctví, pořádal přednášky a ve svém časopise věnoval zvláštní pozornost otázce alkoholismu. Spolek abstinentů, založený r. 1901 v Brně. se svými časopisy „Blaho lidu“ a „Revue proti- alkoholická“, přičinil se o vydání mnohých la- ciných spisků o alkoholismu a získal si dosti příznivců i v Čechách. Celá řada spolků lidumilných a vzděláva- cích, jednot učitelských, mnoho časopisů s ten- dencí poučnou i výchovnou, do svého pracov- ního programu pojaly úkol, bojovati proti pi- jáctví. Ze všeho dosud uvedeného, vysvítá nutnos zemského spolku proti alkoholismu, který by ve- škeré síly v tomto ohledu soustředil, organiso- val a účinně dále vedl. Dobrý příklad mámev českém pomocném zemském spolku pro ne- mocné s plieními chorobami, který bojuje prot šíření se tuberkulosy. Týž spolek sám doznává, že boz boje proti alkoholismu nelze tuberkulosu potlačovati.

Blaha Brno Čechy

15 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Povolání podle národností. V měsíč níku c. k. statistické ústřední komise dokončene právě pojednání dra. Meinzingena o číselných poměrech povolání v obyvatelstvu rakouském sice oddílem pro nás nejzajímavějším vzhledem k aktualitě, vyvolané literaturou Wieserovou, Rauchbergovou a výtečným odpovědným spisem českým, totiž: výčtem povolání podle příslušníko národností. Ze 26,150.708 úhrnem obyvatel, z nichž je podle obcovací řeči Čechů 5,936.596. Němců 9,171.614, náleží: III. Iv. II. země- průmy. obchodu veř. službě dělství slu a dopravě a svobod. povolání Čechů 2,560.103 2,167.573 552.100 656.820 Němců 3,068.123 3,514.185 1,232.871 1,356.435 z 1000 přislušníků jednotlivých hl. odborů mluví: česky: . 187 8 9 212 252 německy: 224 505 474 479 Z poznámek Meinzingenových, k tomuto výčlu připojených, lze uvésti, že v přechodném stadiu z agrárního k průmyslo- vému obyvatelstvu v první řadě stojí přísluš- níci české i německé obcovací řeči, tito ovšem postoupili tím směrem již dále. Podil v místě přílomného obyvatelstva jest oproti podilu na povoláních větší (+) aneb menší podle řečí II.

Wieserův Rauchbergová Čecho Němec Iva Meinzingenový

16 article

IV. české o — 40 + 82 — 15 +5 německé — 127 + 151 + 123 + 128 Všechny ostatní národnosti, vyjma vlašské, musí býti považovány dosud stále za převahou agrární, především Rusíni, kteři téměř výhradně orbou se zabývají. Pozoruhodno jest, že příslušníei české ob. ř. přes pokročilý průmyslový vývo přispívají k podilu obchodu a dopravy kvotou značně menší, než obnáší jich jazykový podí na veškerém obyvatelstvu. Z průmyslnického obyvatelstva v Rakousku udává více než 50 proc. německou, více než 30 proc. českou obcovae řeč, avšak z německy mluvících obyvatel nálež průmyslu 38 3 proc., z česky mluvících 36.5 proc. jest tudíž účastenství obou uvnitř jazykových úhrnů téměř stejné, neboť z veškerého obyvatelstva jest 35 1 proc. něm. ob. ř., 22.7 proc. pak české. Pokud se týče sociálního vrstven v povolání vůbec, jest příslušníků so so o a

Rusín Rakousko

17 article

5 38 5 zjeí Z 1000 příslušníků zemědělstv í jes I. II. III. IV. V. české obcovací řeči . 232 3 529 125 38 německé . . . . . 251 4 273 108 369 v průmyslu české . . . . . . 157 14 764 34 31 německé . . . . . 182 30 731 28 29 obchodu české . . . . . . 347 83 345 1824 německé . . . . . 353 128 344 13837 Pokud se týče zemědělství, upozor- ňuje autor na čísla v obvodu české obcovací řeči, kdež majetek velkostatkářský snižuje počet samostatných českých rolníků. Počet samostat- ných národností průmyslově nejpokročilejších. německé a české, vykazuje číslici z 1000 menší než celý státní průměr, který činí 189, což se vysvětluje ovšem průmyslovými velkozávodním poměry, nejdrobnější průmysl, t. j. rusínský má největší kvotu samostatných a nejmenší děl- níků. V aktivní službě vojenské z povolání jes 14.581 osob u stupně důstojnického a úřadni- ckého německé řeči obcovací (ostatních gážistů 75.000) české pak důstojníků a úřadníků — — 200 (ostatních 32.500): Všech důstojníků a voj. úřadníků jest 17.552, mezi těmi pří- slušníků cizích států 2220, což jest u porov- nání s důstojníky českého jazyka číslice zajisté výmluvná. Připomenouti dlužno, že pro speciální poměry v zemích českých, zejmena v království českém, mají číslice, z článku Meinzingenova vyňaté, cenu jen relativní, ježto vyšetřují po- měry v celé Cislajtanii, přes to vše cenu velmi značnou, neboť poskytují obraz povolání obou národností také v říši, což jest s hlediska ná- roků německých, zejmena pokud se týče s tátní a vojenské služby a průmyslové zdatnosti obou národů i důležité otázky industrialisace jejich, přehledem správnějším a pro příslušné závěry spravedlivějšíml

Meinzingenův

18 article

— Čechové a Francie. V »Lidové univer- sitě národních studil«, kterou v Paříži založil vede náš neunavný a energický přítel Andrě Chéradame, a kde přednášejí širokému obe- censtvu pařížskému nejpřednější politikové, spi sovatelé, učenci a cestovatelé, jako Albert Sorel admirál Bienaimé, posl. Jules Roche, Audigier Lockroy, Prache, spisovatel Hugues le Roux. Mauric Barrěs atd., mluvil dne 17. února před hojným posluchačstvem p. René Henry; »0 Češích a Francii.« Přednáška mladého sympatického publicisty a politika je uveřejněn stručně v 8. čísle týdenníku »L'Energie Francaise«. Konférence Henryova měla, jak praví tento list, za účel: 1. okázati, jak v XIX. století »se probudil«, dík snaze několik vlastenců, národ český, pokládaný za mrtvý 2. Připomenouti Francouzům styky Čecho v historii a poučiti je, jakou sympatii vždy měly Čechy ke Francii. 3. Dokázati, že zájmy české a francouzské jsou v evropské směsie úzce spojeny. René Henry zakončil svou před- nášku slovy: »Nepřeháním, pravím-li, že pře komplikovanost politiky evropské máme sledo- vati se stálým zájmem a přátelskou sympati pokrok našich přátel Čechů. Jeden z nich měl pravdu, jenž připomínaje zápas své vlasti, pravil:

Čecho Chéradam Sorel Bienaimý Jules Roche Hugues Roux Mauric Barrěs René Henry Čech Francouz Francie Paříž Kurier Lockroy Prache

19 article

»Tua ros, Gallia, agitur.« V tomtéž velmi bo- hatém čísle »L'Energie Frangaise« kromě článků od Luciena Fourniera, Henry Peyra, býv. ministra posl. Julesa Roche, je též článek, jenž tlumočí názory dra. Fořta o vol- bách a věcech uherských. Posl. dr. Fořt ve svém interviewu líči střízlivě význam událostía převralů uherských pro Rakousko. Připomíná maďarské spojenství s Němci, jež přispělo k triumfu císařství německého, proklamovaného ve Versnillu 18. ledna 1871, když byl před tím Julius Andrassy zamezil rakouskou inter- venci ve prospěch Francie. Dr. Fořt soudí, že tendence krajně separatistické nejsou ani na prospěch Uher. Hospodářsky by je zničily. Má za to, že Maďaři dosáhnou nových vymoženosti vojenských a politických. Uhry jsou otřásány prudkou bouři, jež však čistí vzduch a uspíší rozřešení problému rakouského uspokojivým způsobem pro monarchii i mír Evropy.

Fournier Peyr Roche Posl doktor Fořt Němec Julius Andrassy Maďar Rakousko Francie Uhry Evropa Tua rosa

20 article

— Klub národní strany svobodomyslné. Věstníku klubovního vydáno bude koncem tohoto týdne číslo 9. s úplným výkladem ko- morního mistotajemníka p. dra. V. Schustra »0 vládní osnově týkající se řádu živnostenského«, jejž měl ve schůzi Klubu národní strany svobodomyslné konané dne 13. února t. r. Tím zajisté vyhověno bude čilým poplávkám po přednášce té a může na- býti každý o osnově vládní podrobného poučení Členové obdrží »Věstník« zdarma. — O národním kolku není doposud správný názor v české veřejnosti, z čehož povstává množství korrespondencí a dotazů. Z té příčiny oznamujeme, že národní kolek prodává se vý- hradně za hotové podle usnesení vydavatelstva na úvěr se poskytovati nemá. Dále že překup ulkům se poskytují 3 proc. na 100. Podrobn dotazy zodpovídají všechny ty korporace, které jsou pověřeny rozšiřováním národního kolku, zejmena pak kancelář Ústř. Matice škol. v Praze, na Spálené ulici č. 24, která učinila opatření aby každý dotaz byl zodpověděn úplně a obra- tem Tamtéž lze také objednati jakékoliv množ- ství národního kolku, z něhož 50 proc, zisku připadne na vzdélání českých dítek ve školách matičních.

V Schustr Praha klub národní strana Matica škola

21 article

— Mongolské rukopisy. Známý spolupra covník »Revue des Deux-Mondes« pan René Pinon, autor vynikajících děl o východní Asii, zaslal nám výňatek ze své nové studie »Žlute nebezpečí v XIII. století«, která vyšla včerav zmíněné proslulé revui francouzské. Pan René Pinon zmiňuje se o archivech, odvezených z mongolského vpádu z Uher a Německa a píše: »Hrabě Evžen Zichy, který před několika léty podnikl na koni cestu z Pešti do Pekinu, aby pátral po původu maďarského národa, vypra- voval mi zvláštní detail. Z výpravy v r. 1241 Mongolové, věrni svým zvykům přesné a po- drobné administrace, odvezli do své vlasti ar- chivy z měst, zámků a klášterů dobytých jim v Německu a Uhrách. Vzácné ty dokumenty. mezi nimiž byly zajisté drahocenné rukopisy. byly přechovávány pečlivě v Pekinu a osudnou náhodou byly zničeny v r. 1900 při požáru pa- láce, v němž ubytován byl štáb německého vojska a při němž zahynul gen. Schwarzhof.« — Osobní. Pan architekt Rudolf Pech z Karlína odbyl tyto dny u c. k. místodržitelstv zkoušku z pozemního stavitelství a slal se úřadně oprávněným stavitelem.

Pinon Zich Mongol Pech Asie Uhry Německo Pešť Peking Karlín DeuxMondes

22 article

— Osobní. Od finančního ředitelství zem- ského pro král. české jmenováni byli u finaně- ního úřadnictva: berními olicišlové Karel Fel- ber a Lot. Meiszner, kontrolorové Fr. Tschörner, Vojt Bartoň, Jos. Uhrner a Jos. Zatloukal; — berním kontrolory oficiálové Ant. Forst. Václ. Paďour Jarosl. Stehlíček, Jos. Puchmayer, Adolf Roth a Jind Malina; — berními oficiály adjunkti Fr. Mr zek, Jos. Chromý, Viktor Malý, Jan Skála, Jan Di trich, Ant. Šic, Jos. Hacker, Jos. Kaisler, Ondř. Gold schuld, Adolí Čihák a Ed. Fischer; — berním adjunkty: zatímní adjunkti Jar. Müller, RRud Brandeis, Fr. Žďárský, Jos. Hilgarth, Václ. Parma. Stan. Hofmeister, Hugo Bloch, Emil Uhlíř, Fr. Holas Jos. Stärz, Jiří Probošt, Jos. Kamenický, Rob. Krá z Dobré Vody, Jarosl. Tidlitát, Jos. Müller, Gustav Grenzner, Otto Šindelář, Karel Ryšavý, Fr. Vojtěch Ad. Fleiszner, Karel Serák, Jarosl. Vonostránský Jt rosl. Malát, Václav Knížek, Fr. Kandl, Jan Volava Jes. Vinzl, Jos. Eliáš, Jos. Gotiwald, G. Novolný, Jan Schön, J. Schäfer, Ant. Kurfürst, Rob. Geiger, Vojt Sturm. Jan Storch, Eman. Kubíček, Arn. Kostetzky.

Fel Lot Tschörner Bartoň Jos Zatloukal Antonín Forst Václ Paďour Jarosl Stehlíček Puchmayer Adolf Roth Malin Chromá Malá Skála trich Šic Hacker Kaisler Ondř Gold Fischer Müller RRud Brandeis Žďárský Hilgarth Parma Hofmeister Hugo Bloch Uhlíř Holas Stärz Probošt Kamenický Rob Grenzner Šindelář Ryšavá Vojtěch Ada Fleiszner Serák Jarosl Malát Knížek Kandl Volava Jes Eliáš Gotiwald Schön J Schäfer Kurfürst Geiger Storch Eman Kubíček Arn Francie Jos Adolit Čihák Sturm

23 article

Josef Hanuš, Karel Woncud, Joseí Heimrath, Antonín Planek, Rudolf Švejkovský, Jos. Procházka, Adoli Penker, Karel Jiránek, Rudolí Karafiát, Ladislav Martinů, Štěp. Šadek, Rud. Krelsch, Jos. Procházka Václav Keich, Jos. Sigmund, Richard Tůma, Jos. Jire- ček, Hub. Kobylka, Fr. Vápeník, Vinc. Kölbl, Kare Schreil, Václav. Pacovský, Karel Kouba, Václav Am- bros, Karel Peclt, Miloš Kubík, Fr. Tekl, Vil. Šiman Jos. Grim, Václav Chaloupek, Fr. Seidl, Jos. Va šala, Fr. Leitner, Václav Vík, Jarosl. Rosůlek, Ad Schönpflug, Vikt. Nentwich, Bedř. Juris, Rud. Drex- ler, Alfr. Schwarz, Fr. Danzer, Jos. Zajíc, Rud Mendl, Jos. Hintenaus, Olak. Schnabel, Bedř. Muck Jarosl. Viktorin, Ign. Zettl, Hugo Slavíček, Jaroslav Matula, Karel Kummer, Jakub Mareš, Jindř. Sluněčko Jos. Brož, Eman. Provazník, Jos. Snopek, Alois Je línek, Jan Skořepa a Karel Troup, strá ž mistř Martin Chada, Karel Goldhammer, Karel Havelka K. Eichler, Jan Sontor, Jos. Sinke, Jos. Illmann, Fr Trejbal, Alois Stumpíe, Joseí Kozel a Fr. Kvid, plu kovní tambor Ad. Siegert, šikovatelé A Bröckl, Fr. Schejbal, Josef Semelka, Hugo Reiner Em. Vlk a Ježek Arnošt, účetní poddůstojníc I. tř. Ben. Mesuse, Ant. Zosel, Heřm. Aschermann Jos. Votruba, Jindř. Valda správně Vacek, Jos. Lei- pold, Emil Janošek a Václ. Huber, prak tikant berního úřadu Bedř. Fischer, Ferd. Jarosch, Jan Za- vázal, Fr. Rohlíček, Jan Braun, Karel Strnad, Jos Mašek, Jos. Růžička, Jos. Teltschik, Karel Havel, Fr Lašťovka, Ferd. Rebert, Rud. Storkán, Rich. Ruzha

Josef Hanuš Woncud Heimrath Planek Švejkovský Jos Procházka Adoli Penker Jiránek Karafiát Martino Štěp Keich Sigmund Tůma Hub Vápeník Vinc Kölbl Kare Schreil Václav Pacovský Kouba Václav americium Peclt Kubík Tekl Šiman Grim Chaloupek Seidl Leitner Václav víko Jarosl Rosůlek Schönpflug Viktoria Nentwich Bedř Juris Schwarz Danzer Mendl Hintenaus Olak Schnabel Muck Jarosl Viktorin Igny Zettl Hugo Slavíček Matula Kummer Mareš Jindřichův Brož Eman Provazník Snopek Alois Skořepa Troup Chada Goldhammer Havelka K Eichler Sontor Trejbal Stumpí Joseum Kvid Bröckl Schejbal Semelka Hugo Reiner em Vlk Ježek Arnošt ben Antonín Aschermann Votruba Valda Vacek Janošek Václ Huber Fischer Ferd Jarosch Jan Rohlíček Braun Strnad Mašek Růžička Teltschik Havel Lašťovka Rich Ruzha Jos Jire Francie Virginie čeka Ada

24 article

O. Huscher, J. Zeisler, Jul. Kuchynkka, Josef Wirth Fr. Reiter, Bohuslav Čančík, Emanucl Vambera Meric Černý, Václav Dohalský, Ant. Zahradníček Emil Greiner, Jarosl. Dočekal, Václ. Vogl, Emnil Va- culík, Fr. Meiszner, Jindř. Rohn šl. v. Rohnau, Fr Můller, Adolf Jiskra, Václav Viktora, Ludvik Vlášek Josef Kříž, Ant. Zňckler, Rud. Dražil, Karel Geier Josef Novotný a Jarosl. Ježek; — zatímným a d- junktem praktikant Fr. Niemetz; — účetním asistentem praktikant Jindř. Kraemer. — Finaně- ní koncipista u přímých daní Jan Barták převzal byl ve stejné vlastnosti do stavu říd. finančních úřadů. — Rodinné zprávy. Slečna Růženka Ja- koubkova a pan Olto Ondráček slaviti bu- dou sňatek v neděli dne 5. března o půl 12. hodině dopol. v chrámu u sv. Vojlěcha v Praze. — Slečna Milča Plitzkova, dcera po majiteli mlýna, ze Skuhrova a pan František Vaina, správce mlýna, slaviti budou svůj sňatek v sobotu 4. března o 11. hod. dopol. v proboštském chrámu sv. Petra a Pavla na Mělníku.

O Huscher J Zeisler Jula Kuchynkka Wirth Reiter Čančík Emanucl Vambera Meric Černá Dohalský Antonín Zahradníček Greiner Jarosl Dočekal Václ Vogl Meiszner Jindřichův Rohn Můller Jiskra Václav Viktor Ludvik Vlášek Kříž Geier Novotná Ježek Barták Růženka Olto Ondráček Vojlěch Plitzkův Vain Petro Pavel Emnit Virginie Francie Praha Skuhrov Mělník Finana

25 article

— Úmrti. V Králové Dvoře n L. zemřela dne 25. února t. r. paní Aloisie Svobodová roz. Pušova, choť obchodníka, v 55. roce věku svého. Pohřeb konán byl v pondělí dne 27. února t. r. o půl 4. hodině odpol. z domu smutku č. p. 115 v Pa- lackého třídě. — Pocta. „Podpůrný spolek obchodníků a ob- chodnic v tržnici staroměstské a na trzích pražských jmenoval v minulé řádné valné hromadě jednohlasně pana MUDra. Otakara Janotu, městského a okresního lékaře v Praze, svým čestným členem. Diplom bude mu odevzdán v přátelské schůzi, která koná se dnes odpoledne ve 2 hodiny v Konviktě — Pohřeb dvor. fotografa p. cís. r. Jindř. Eckerta bude se konati zejtra v pátek o 3. hod. odpol. z evan- gelického kostela v Jirchářích. — Vrchní ředitelství ústavu chudinského zve všechny funkcionáře chudin- ské, aby se zúčastnili pohřbu nejstaršího otce chudých p. Eckerta, který ve funkci té působil od roku 1868.

Svobodová Pušův Mudra Janota Jindřichův Eckert Praha Konvikt jirchář Král Dvůr můj L

26 article

Místo věnce vrchní ředitelství věnuje 20 K české dět- ské nemocnici a 20 K malostranské lidové kuchyni. — Chorvatský hosl v Praze. Pan dr. Štěpán sl z Miletičů, býv. intendant král. zem. divadla v Zá- hřebě a starosta svazu chorvalského Sokolstva, na- vštívil dne 1. t. m. v průvodu pana řed. F. A. Šuberta Národopisné museu českoslovanské. Památky a svě- dectví svéráznosti a samobytnosti české kultury, jež chová ve svých sbírkách Národopisné museum, upou- taly pozornost hosta a vylákaly mu slova nelíčeného obdivu a uznání. Srddečný ráz návštěvy i živá po- zornost páně Miletičova byly jistě čestným svěde- ctvím pro cennost a význam sbírek Národopisného musea, ale byly spolu i projevem vzácného zájmu který dr. Miletič chová pro všechny projevy českého ducha národního. — Soirče na počest šl. Miletiče- bylo uspořádáno v úterý 28. února večer u p. arch Šimáčka, předsedy Společnosti Národního divadla Mezi hosty, shromážděnými v salonech „na Zvo nařce“, byli kromě nám milého chorvatského hosta pp.: náměstek starosty dr. Groš, posl. red. Anýž, řed- Schmoranz, chéf opery Kovařovic, dr. Scheiner, spi- sovatelé J. Kuffner, B. Kaminský, Václav Hladík, dále tajemník zem. výboru dr. Šafařovič, černohorský ka- pelník Wimmr, dr. Černý, dr. Tichý. Přípitek pro- nesli hostitel p. arch. Šimáček, red. Anýž, jenž oce- nil uměleckou a vlasteneckou činnost chorvatského hosta, který pak pohnutými slovy vyslovil své bra- trské sympatie k národu českému, kráčejícímu v čele kulturního a národního snažení slovanského.

doktor Štěpán slečna Šubert Miletičův Miletič Šimáček Zvo Groš Anýž Schmoranz Kovařovic Scheiner J Kuffner Kaminskij Hladík Šafařovič Wimmr Černá Tichá Praha Miletič malostranský lidový kuchyně svaz chorvalský sokolstvo národopisný muzeum národní divadlo

27 article

— O doplňovací volhě do obecního představen- stva píše nám okres. tajemník p. JUC. Podolák z Par- dubic: Již před 2 léty hájil jsem na tomto místě svůj náhled, že doplňovací volba do obecního před- stavenstva má se díti přímo na místo uprázd- něné. Vývody mé byly dvěma časopisy a souhlasem mnoha kollegů uznány za jasné a správné. Proto nás překvapuje nejnovější rozhodnutí správního soudu způsobené stížností městské rady na Kladně, jež opírá se zase o zastaralé argumenty. Jest sice pravda, že velební řád v obcích neoznačuje jednotlivé radní vý- slovně jako: I. radního, II. radního atd., avšak de facto uznává a zná náš volební řád I. radního tím momentem, jakmile po volbě starosty přikročí se k volbě radních, poněvadž první radní po starestovi zvolený, označuje se pak skutečně ve volebních aktech a všude jakožto I. radní. Tedy fakticky máme radní číslované anebo lépe řečeno mají radní své určité pořadíl Mluví-li se v dů- vedech správního soudu o tom, že všichni radní jsou si rovni, tedy je to náhled zcela nesprávný, který by ve svých důsledcích musil věsti ke křiklavým absurdnostem. Pak by totiž bylo lhostejno, kdo bude zvolen za I. radního a následkem toho mohl by býti zvolen hned po starostovi za radního (tedy za prvního radního a za náměstka starostova!), ob- čan, který jen náhodou dostal se do městské rady.

Podolák Kladno I . radní

28 article

A přece víme a chceme, a mínil to i zákonodárce (§ 39. voleb. ř.), aby za I. radního volen byl po slarostovi nejzpůsobilejší radní adt. Že zá- konodárce byl jiného náhledu než správní soud, do- kazuje znění § 39. vol. ř., který ustanovuje, že volba každého radního musí se dti zvláště. Kdyby zákonodárce byl stavěl I. radního na roveň VII. nebo X. radnímu, pak by nebyl předepsal pro každého zvláštní volbu a zastupitelstvo mělo by při volbě ušetřeno mnoho práce tím, že by mohlo jedním lístkem zvoliti najednou všecky radní — Z Vídně, 1. března. Zejtřejší úřadní listy vy- hlásí námi již oznámené vyznamenání předsedy správ- ní rady Živnostenské banky císařského rady p. Karla Dimmra komthurním křížem řádu cís. Františka Josefa.

Dimmra František Josef Vídeň živnostenský banka

29 article

— Obecní volby v Kopřivnici. Z Brna, 1. března. V pondělí a v úterý konaly se v Kopřivnici obecní volby, k nimž s vážnou obavou bylo pohlíženo z české strany. Ve třetím sboru v ponděli zvítězila kandi- dátní listina, vydaná továrnou, jejíž úřadníci prot úmluvě hnali zaměstnané dělníky-voliče k volbě kan- didátů, kteří by poslouchali zcela povelu továrny. Vět- šina, která připadla na tuto listinu, obnášela 46 hlasů. Za to včerejší volba ve II. a L. sboru dopadla na prospěch české věci. Oba sbory byly uhájeny a tím i nadále zachována Kopřivnice Čechům. Ve druhém sboru zvílězila česká strana většinou 20 hlasů, následkem čehož se tovární strana k volbě I. sboru ani nedostavila. Českým pracovníkům nastane nyní důležitý úkol: pracovati k udržení a se- sílení této pro nás tak důležité posice- — Studentský věstník. Schůze delegátů spolků studentských ze severních Čech koná se dnes ve čtvrtek 2. března o 7. hod. več. v místnostech Nár jednoty severočeské, Spálená ul. č. 26. Nutná účast všech. Pozvání ve Svazu. — Spolek c. k. pošt. úřadníků pomocnýchi kona 1. března večer četně navštívenou schůzi členskou, v níž promluvil p. Nekola „O akci parlamentní““. Vy- líčil všecky kroky a práce, které spolek podnikl u pp. poslanců, aby podporovali pilný návrh posl. Pachra a Bergra, který podán byl dne 22. m. m. na radě říšské za účelem konečné úpravy platů této kategorie poštovního úřadnictva. Od pověstné „úpravy“ z r. 1902, kterou stav tento z bývalých pošt. expeditorův utvořen, domáhali se marně pomocní pošt. úřadníci nějakého zlepšení svých bidných poměrů hmotných.

sbor Čecho Nekola Pachr Bergr Kopřivnice Brno Čechy spolek c

30 article

Touto úpravou nebylo jim služné zvýšeno, naopak ještě zmenšeno o různé poplatky (za propůjčení místa, kolkovné, na zakupování let), takže celý stav tento bídně živoří. Všecku svoji naději skládají v rozpočtový výbor, jemuž pilný návrh byl přikázán a doufají, že pp. poslanci, kteří ve výboru tom zasedají, potřebnou úhradu v rozpočtu naleznou, aby konečně skutečná bída mezi úřadnictvem pomocným byla zmírněnaa stav tento dle práce svojí byl také přiměřeně placen V druhé části své řeči promluvil p. Nekola „O vý- znamu nutnosti odborové organisace“ — C. k. veřejná a universitní knihovna bude o pondělka dne 6. t. m. včetně do středy dne 8. t. m. zavřena. — Týdenní schůze Spolkučeských lékařů koná se v pondělí 6. března o 6. hod. več. v Karolinu. Pan doc. dr. Heveroch pokračovati bude ve své přednášce „O myšlenkách vyzrazených a podvrže- ných“. — K nctění památky zesnulé paní B. Voillové, roz. Brdlíkovy, věnoval pan cís. rada Karel Voill, velkoobchodník v Praze 2000 korun ve prospěch zá- kladního fondu Ústřední Matice školské — Dary. Krajané naši, bratří Čerychové, továrnici v Mitrovici ve Slavonii, darovali k účelům Českého pomocného zemského spolku pro nemocné plicními chorobami v král. českém 1000 K. — K uctění pa- mátky v Meranu ředitele cukrovaru cukrovarnické akciové společnosti v Sadské, p. Jindřicha Schwarz kopfa, darovala jeho rodina 50 K chudým a 40 K po lévkovému ústavu pro chudou školní mládež v Sadské

Nekola docent doktor Heveroch Brdlíkův cís Voill Čerych Mitrovic Schwarz Karolina Praha Slavonie Merano Sadská