ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 fe81a570-738b-11dc-b19b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 69, place 51, work 1, org 8
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
14 ledna 1908. Číslo 13.
4 article
Upravení národnostních poměrů př železných drahách. Napsal V. Trenčanský. V době, kdy se všeobeeně volá po národ- nostní shodě česko-německé, pokládám za vele důležito, aby ve veřejnosti nastalo jasno, do ja- kého rozsahu národnosti v Rakousku mají právo aby se jejich jazyka ve styku s dráhami šetřilo a je-li záhodno, aby ředitelství drah i mezi se- bou v jazyku českém dopisovala a úřadovala. Pokud se týká království českého, dlužno poukázati k poslednímu zákonu v příčině rov- ného práva českého jazyka, ke kabinetnímu listu císaře Ferdinanda ze dne 8. dubna 1848, v němž se praví v odst. 1.: „Národnost česká budíž položena za základ tak, že se česká řeč ve všech větvích státní správy veřejného vyučování s řečí německou v úplnou rovnost staví“ a dále v odstavci 9.: „Od nyněj- ška mají v Čechách všichni úřadové ve- řejní a všechny soudy obsazeni býti jedině osobami obojířeči zemské mocnými. Z novější doby, ústavní, oporou pro rovno právnost českého jazyka při drahách, ať stát- ních ať privátních, jest často dovolávaný § 19. základního zákona státního z 21. prosinee 1867 č. 142 ř. z., který stanovi: „Rovné právo všech v zemi obvyklých řečí ve škole, úřadě a životě veřejném od státu se uznává.“ cvoosl
Ferdinand Rakousko Čechy
5 article
Dalším pramenem jazykového práva při drahách jest dopravní řád, platný pro přepravu zboží na drahách v královstvích a zemích, na říšské radě zastoupených. Dopravní řád tento není sice zákonem ve smyslu ústavně techni- ckém, jest jen ministeriálním nařízením (ze dne 10. pros. 1892 ř z. č. 207), moci zákona dostalo se mu ale na základě § 2. zákona ze dno 27. října 1892 ř. z. č. 187, kterým vláda byla zmocněna, aby při stanovení aneb změně předpisů přepravních tyto v shodu uvedla se sjednáním mezinárodním o přepravě zboží na drahách. Na základě tohoto moc zákona poží- vajícího dopravního řádu mohou dle jeho uvá- děcích ustanovení odst. 2. dráhy snésti se na takových ustunoveních, které dopravní řád do- plňují a jsou přípustny, dosáhly-li schválení do- zorčího železničního úřadu (ministerstva želez nic). Právoplatnosti nabývají tyto doplňky do pravního řádu tím okamžikem, kdy byly do ta- rifů ministerstvem železnic schválených pojaty z jejichž vydání materiální schválení jest zřej- mo. Tyto doplňky dopravního řádu cítují se oby- čejně jako „dodatečná ustanoven k dopravnímu řádu“ a přičleněny jsou obsahově k jednotlivým paragrafům dopravního řádu. Uve- řejněny jsou v tarifu díl I., společném všem dra- hám rakouským, uherským a bosensko-hercegov ským.
6 article
Co se právní podstaty těchto dopravníeh ustanovení týká, třeba je pojímati ve smyslu smluvního práva (§ 862 obč. z. a čl. 318 a dal- ších obch. z.), dle nichž, jak dotyčná klausule v nákladním listě zni, dráha činí nabídky, po- dávané zboží dle platných ustanovení doprav- ního řádu a tarifních předpisů s místa na místu přepraviti a v konečné stanici v nákladním listě označenému příjemei vydati. Příjme-li pří- jemce nákladní list a zboží od drá- hy, vstupuje vevšechny právni pod- mínky, na nichž ve smyslu doprav- ního řádu a tarifu zasflatel s drá- hou se shodl. Ustanövením dopravního řádu a zmíněným doplňkům jeho dostává se absolutní po- vahy, t. j. vylučují užití každého jiného práv- ního ustanovení i zvykového. To dlužno zvláště vytknouti, poněvadž vše- chna jiná ustanovení o úpravě jazykové rovno- právnosti, která vztahují se k jazy ko- vému styku drah s obecenstvema nejsou pojata do zmíněného dopravního řádu. nemají platnosti. Nejsou-li dostatečná, pak třeba o doplnění jich se zasaditi. Úprava jazykového obcování drah s obecenstvem jest dána doda- tečným ustanovením XXI1 k § 51. dopravního řádu, který zní: „Nákladní listy mohou v Rakousku v těch k runních zemích, v nichž více jazyků v zemi obvyk o rakouském dramatikovi Schönherrovi, ale cena mu nebyla udělena. Cena obnáší 5000 K. Oficiálně bude vyhlášeno udělení její 15. t. m., ve výroční den na rození Grillparzerova.
Schönherr Grillparzerův Rakousko XXI 1
7 article Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny. lých jest, mimo němčinu i jinými zemskými jazyky vyplněny býti. V Uhřích vyhotovení díti se může v uherské aneb německé, v Chorvatsku-Slavonsku l v chorvatské řeči. Pakliže však zásilky určeny jsou do stanic, v nichž k vyhotovení náklad. listů použilý jazyk není v zemi obvyklým, jest třeba, všem do ná kladních listů pojatým jinojazyčným udáním připo- jiti přesný německý překlad. Při zásilkách z Chorval- ska-Slavonska do Úher jest místo německého uherský překlad přidati dlužno“ — dále stanoví dodateční ustanovení IX. k § 64. dopravního řádu: „Pokud se týká písma a jazyka, jehož při dávání příkazů užíti třeba, jsou předpisy v dodatečných ustanoveních XX. a XXI. k § 51. obsaženě po smyslu jich směro- datny. Z ustanovení (ěchto vysvítá, že Čech práv jest nákladní list vyplniti při zásilkách, kter pohybují se uvnitř korunních zemí, kdež jeh jazyk za v zemi obvyklý prohlášen jest a ty jsou Čechy, Morava, Slezsko a Dolní Rakousy pou ze českým jazykem, do jiných korunnich zemí na př. Štýrska, Tyrolska atd. může sie nákladní list rovněž vyplniti svým mateřsským jazykem, zároveň však musí přidati k zázna- mům, v jazyku českém učiněným, německý pře- klad. Z druhého ustanovení plyne mu právo, že ve všech stanicích v Rakousku položených, v je- hož korunních zemích jest čeština za jazyk v zemi obvyklý problášena, může pouze če- ským jazykem disposice podávati, dává-l však je na př. do Ty rolska, Haliče aneb Istrie, může sice i tu podati je čoským jazykem, al připojití musí k nim německý překlad.
Čo Uhry Chorvatsko Slavonsko Chorvat Čechy Morava Slezsko Dolní Rakousy Štýrsko Tyrolsko Rakousko Halič Istria
8 article
Tato ustanovení nebyla naší veřejností dos povšímnuta a oceněna. Z nich lze vyvoditi dů- sledků právních, jež nás v národním ohledu v obcování s drahami uspokojiti dovedou. Zá- leží jedině, aby tyto důsledky byly s houževnatostí hájeny a o prove- dení jich dbáno. To jest nejen povinnost každého jednollivce, ale zvláště obchodních živnostenských komor, členů státní železničn rady a našich poslanců. Jaké lze z udaných usta novení vyvoditi důsledky?
9 article
Sledujmež! Má-li český člověk právo, po dati pouze českým jazykem vyplněný nákladn list na př. z Chobu do Krňova, tedy ze staniee do stanice, v obou případech v německém úze mí položené, kdež ovšem čeština jest za jazyk v zemi obvyklý prohlášena, pak jde z toho, že v obou těchto stanicích musí úřadníci takov býti dosazeni do úřadu, kteří ja zyk český úplně ovládají. Neboť dle § 52 (6) doprav- ního řádu jest povinen zasílatel do nákladního listu sám vepsati, komu podávaná zásilka svědčí, kdež příjemce bydli, do které konečné stanice a dráhy má zásilka běžeti, jaké přépravní cesty a tarifu při výpravě se má užiti, popsati zboží podle kusů, znamení, obalu, obsahu, ve slovech (tedy českých) označiti zájem na včasném do- dání, může dále vepsati, má-li se mrtvola, do- bytek a jiná zvířata rychlovlaky vypraviti, jaký druh vozu použiti, má-li se zásilka frankovati. kde vyeliti, zvážiti, zatím do schování vzíti atd. atd., vše to práv jest učiniti v nákladním listě pouze českým jazykem, v kterékoli sta- nici železniční v Čechách, na Moravě, ve Slez- sku a Dolních Rakousích, poněvadž ve všech těchto zemích říšským soudem jažyk český za jazyk v zemi obvyklý uznán a prohlášen byl Aby všem těmte právním podminkám přeprav- ním, jež jazykem českým zasilatel v nákladním listě stanoví, úřadník železniční v Chebu, Liber- ci, Krnově atd., ve stanicích tedy v území něme- ckém položených dosazený, dostáti mohl, aby podle označení zboží případné poplatky vypočetl a směr přepravě dal, disposice české vyřizoval atd., jest třeba, aby měl kvalifikaci jazykovou, znalost česko-německou. Z toho jde, že želex- niční úřadníci v Čechách, na Moravě, Slezsku
Krňov Čechy Morava Dolní Rakousy Cheb Slezsko
10 article
Dolních Rakousích musí ovládati ja z yk český i německý. Tento důsledek jest zjevný z ustanovení dopravního řádu, v němž se předpisuje, aby k vyhotovení nákladního listu českým jazykem sepsaného, jakmile jest určen do zemí, kdež není čeština v zemi obvykloua proto tamější úřadníci češtinu neovládají, při- dával se německý překlad k českým záznamům Naproti tomu však, že se z předpokladů vychází. že v zemích s češtinou, v zemi obvyklou, v ši- chni úřadníci při drahách jazy ka českého mocni býti musí, poněvadz nežádá se k čoským zážnamům v nákladnín listě, pakli v zemích, kde čeština jest domovem. Volze — silné procento. Společnost má mezi sebou i několik mladých hereček mohamedánek, což zna- mená same o sobě smělou novotu a protest proti obyčeji musulmanskému, který zapavídá ženě vůbec objevovati se na veřejných místech, a tím spíše na scéně. Ruské úřady vyšly podniku tatarskému vstříc velmi blahovolně. Kromě několika celkem primitiv- ních kusů z tatarského života má společ- nost Aškadarského na repertoiru i několik drobnějších kusů ruských (Cechova a Ostrovského), kte- ré se Tatarům velmi líbí. obíhá, německého překladu. Nepřípustno a proti- zákonné jest tedy, dosazovati úřadníky ve vytče- ných zemích do úřadů železničních, do stanic i ředitelstev, kteří mocní jsou jen německého ja- zyka, poněvadž ti v ředitelstvích zase dohlížet musí k úkonům úřadníků staničních, zda správ- ně sepsali protokol o poškozování zboží, o pří- činách schodku na váze, zda v souhlase s daný- mi předpisy vyřídili reklamace a stížnosti vše- liké, zda na základě česky vyhotovených náklad- ních listů byly správně tarify použity, zda bylo zadost učiněno zasílatelem kladeným přepravním
Ostrovský Tatar Dolní Rakousy
11 article
podmínkám a vyhověno jehe česky sepsaným disposicím. Tato uslanovení zákonná doprav- ního řádu jsou také úplně přizpůsobena skuteč ným potřebám života, jak se odehrává na dra- hách a odpovídají náležitostem, jaké na moder- nim dopravnictví jsou žádány Dráhy v udaných ze- mích musí býti obsazeny oboujuzyčnými úřad- níky, poněvadž nejsou dráhy povahou svou mísťním podnikem, který by snad jen k hájení hospodářských zájmů toho kterého území zřízen byl. Zrovna tak jako obchod bere se přes hranice území národnostního, tak i dráhy jichž účelem jest povznesení povšechného hospodářského stavu bez rozdílu ná- rodnostníhe oddělování, musí vyhovovati v ze- mi daným poměrům národním. Sem zařuditi dlužno odpověd tel dejšího ministra želoznic dra. rytíře z Witíků, na interpelaci německých poslanců dra. Kindermanna a soudruhů, Vavřin- ce Hofera a soudruhů a Pachra a soudruhů.
Kindermann Hofer Witík
12 article
kteří, podavše interpelace jako pilný návrk,si stěžovali proti užívání českého jazyka vodle ně- meckého na některých tehdy nově zbudovaných lokálkách v německém území Čech (Níkdlorf- Rumburg, Karlspad-Merkelsgrün), dovozujíce, že lokálky vedou ryze německým územím a proto mají venkoncem zpracovány býti německy. Proto že prý ministerstvem uváděný jazykový výnos bývalého generálního ředitelství státní dráhy ze dne 11. března 1890 č. 487/I. nemůže miti k nim vztahu a platnosti. Ministr železnie Wittek zodpovéděl v 171. sezení poslanecké sněmovny dne 13. listopadu 1902 interpelaci takto: „Pil- nými návrhy, právě projednávanými, dostává s otázka o jazykovém vystrojení pro obecenstv určených nápisů a vyhlášek při st. drahách v se- verní části Čech ležících do parlamentního roz- boru. Popud k této rozpravě dalo zahájení vozby na vice lokálkách v Čechách, které, aby přešly do státního provozu, byly podle pravidel a před- pisů u správy st. drah platných vystrojeny.
Wittek Čechy NíkdlorfRumburg KarlspadMerkelsgrün poslanecký sněmovna
13 article
(Kdyby tyto lokálky nebyly náhodou převzaty do státního provozu a neplatila pro ně ustanoven pro státní dráhy platná, mohly by tedy poněm- čovati?! Poznámka pisatele.) Tyto předpisy po živají po dlouhou řadu let, od 18 let vlastně bez závadné platnosti a teprve v nejnovější době vy slovilo se jamějším obyvatelstvem přání, aby se změnily.Podle základních zásad. pro správu státních drah platných. jestveškerá, pro obecenstvo urče- ná sdělení, nápisy, vyhlášky, ozná- mení v celém území království če- ského uveřejňovati kromě v jezy- ku německém i v druběm zemském jazyku, t. j. v jazyku českém. Nyní se však v souhlase s přáním v těchlo krajích proná- šeným navrhuje, aby jazykové normy správy státních drah v tom smyslu se změnily, aby po- savadní užívání druhého zemského jazyka od- padlo a aby pro obecenstvo určené nápisy a vyhlášky výlučně jen německým jazykem se uveřejňovaly. Správa státních drah není s to proslovenému přání v přičině vy- mýtění druhého zemského jazyka
14 article
vyhověti a to jak z důvodů formálních, tak i hmotných. Z důvodů formálních proto ne, po- něvadž předpisy pro správu státních drah a ne- jen třetím navrhovatelem dotknuté zákludní ustanovení z r. 1890, nýbrž i organisační statut státních drah z r. 1896 a s nimi v souhlase organisace služby státní dráhy z r. 1884 zá- kladni pravidlo oboujazyčnosti stano- vily. Avšak i hmotné důvody přimlouvají se za to, aby se na těchto zásadních ustanoveních, pokud jde o dráhy státní (proč jen státní? Nemá moci a vlivu ministerstvo želoznie s generální inspekcí, jake dozorčí úřad, aby ku platnosti tyto zásadní předpisy, za spravedlivé a účelně prohlášené, i u privátních dráh uvedlo? Pozn. pisatole.) setrvalo a to v té úvaze, že to úkolem a účelem správy státních drah jošt, aby po- třeb krajín, jimiž její dráhy vedou, v kaž- dém směru šetřeno bylo, aby dbáho bylo potřeb dopravních a proto i jazy ko- vých. A potřebuji jen k tomu poukázati, v jak velkémíře opatření nápisů, jimž má obe- censtvo rozuměti, zrovna tak v zájmu pořádku, jakož i v zájmu bezpečnosti potřehno jest.“
15 article
ckém a přijímání jen německých úřadníků tam též dotvrzují. Pozn. pisatele.) Proto jest i nepřípustno a proti duchu da ných zákonných ustanovení — jak o tom se nyn rozmlouvá — že zříditise má bud v Te- plicích aneb v Liberci čistě něme- cké ředitelství státních drah. Proti tomu opřiti se třeba se vší rozhodností a důsled- ností. Rovněž tak hřeší správy drahi, pakl v území německém udaných zemí, kde če- ština jest v zemi obvyklou, označují a vyvolávají se stanice jen německým jménem, orientační tabulky a výstražná prohlášení a jiné pro cestu- jící obyvatelstvo určené vyhlášky vyvěšují re jen v německém jazyku. Není to jen proti inter- nacionální povaze drah a proti jejich osvětnému poslání, ale zrovna kus národnostního barba ství, když vyhlášky, které mají za účel odvrá- titi nebezpečí poškození ra těle, úrazu anek smrti, aneb zameziti nákazu (příkaz o neplivání na podlahu čekáren a vozů) vydávají se v území německém, do kterého dle rázu dráhy, meziná- rodní styky pěstovati, ze sousedství jezdí ovšem i Češi, jen a jen jazykem německým. Rovněž tak z příčin účelnosti zavrhnouti sluší, vydá- vají-li se v označených zemích v území něme- ckém českým cestujícím jen německé jízdenky a vydávají-li se jen německy psané tarify s pře- pravními podminkami. Neboť nebude žádný spravedlivý Němec tvrditi, že po jejich něme- ckém území v udaných zemích vozí se jen sam
Čech Němec Liberec
16 article
Němci; nejen k nim dojiždějí Češí obehodníci výletníci, ale sami Němci, jsouce ve styku s če- skými obchodníky, posílají zboží své s česky psaným nákladním listem. Takové jsou potřeby a náležitosti obehodu a těm se musí celým svým ústrojím moderní přepravní podník, jakým jsou dráhy, přizpůsobiti. Žádnému není tajno, a byt byl nejinteligentnějším, jak jím lomcuje ne- rovnost, oetne-li se na svých cestách v cizí sta- nici. Oč musí se stupňovati jeho bezradnost. oetne-li se vůči neznámým místním poměrům. ještě i proti cizímu jazyku, jenž mu neposlouží odpovědí, kde stojí připojovací vlak, kudy se jde k pokladně a výpravně zavazadel, čeho se má vystříhati atd. Jaké křivdy proti nám v tem případě Němei se dopouštějí, musí, jsou-li ne- zaujati a spravedliví, sami doznati, když přihlížej k rozumnému a účelnému opatření státních drah ve stanicích alpských (Inšpruku a jinde), kdež jest čilý ruch cestovatelský cizinců z Franeie a Anglie, že zvláštní zřízence na těchto stani- eích ustanovily, kteří rosíce štít s označením „tlumač“ na úřadní čepici, dávají cestovatelům potřebné pokyny na kladené dotazy. Zrovna tak zařídili se po domácku Němci i v našem českém území, že stanice, orientační tabulky, vyhlášky atd, i v německém jazyku jsou označeny a vy- dány, takže byť i v cizině se pohybovali, jako mezi svými se cítí. A toho jest na drahách třeba
Němec Anglie
17 article
Proto dávajíce se vésti účelností, nic nenamí táme proti tomu, aby všechna zařízení na dra- hách v našem území byla ku pohodlí jazykově i pro Němce účelně opatřena. Z téhož roz- umného důvodu však musíme se opřítí proti způsobu, jakým chovají se proti nám Němci ve svém území na drabách, prohlašujíce toto z čistě německou državu, tak že sousedící s nimi Češi tam bezradně jako v daleké cizině se po- tulovati musí. Toto strannické chováni chová pro
Němec Čech
18 article
Čechy nejen pohromu materiální v sobě, že na příklad Čech, nevyznaje se v německém označo- vání v připojovací stanici, zasedne do nepravého vlaku, čas a peníze, za nepříslušně projetou trat trati, ale může i s nebezpečím života býti spo jeno. Jsou výstražná ohlášení, aby v té oné sta- nici se nevystupovalo z vlaku v pravo či v levo aby nevyhýbalo se z oken hlavou, aby nepře- stupovaly se na určitém místě koleje pro nebez- pečí hrozícího úrazu. V době, kdy příslušník i z nejzapadlejší české vísky dráhy do dalekých krajin německých používá, musí ustoupiti tato německá nedůtklivost národní a musí se vítavě otevříti brány i do nepřístupného ráje něme- ckého. Jak nerozumně počínají si Němci ve své náruživosti a žárlivosti německé, ukazuje nej- lépe tento případ, který, kdyby nebyl tnk váž- ným, nabádal by k útrpnému posměchu. Že to nejvyšší správa železnie trpí, vydává se sama k posměchu soudných lidí. Ministerstvo železnie uznávajíe po četných kongresech odborníků k potírání tuberkulosy konaných zhoubnost téte nákazy, vydalo do všech čekáren a vozů osob- ních ohlášení, že se přísně zapovídá a tresce. na podlahu plivati. Jakmile pohorský tkadlee z českého kraje, touto chorobou stížený, vleze do vozu železničního, německým územím projí- ždějícího, nalezne tuto vyhlášku, ale jen něme- ckým jazykem vydanou. Neznaje německého ja- zyka, odplivuje tuberkulosní chrchle na vozovou podlahu, které usýchajíce a roznášeny jsouce na botách německých cestovatelů do bytu jejich rodin, nákazou otravují jejich útlé dítky. Má- zákon, předpis a usianovení jakékoli platiti. musí k rozumu mluviti a to neděje se, mluví-li zákaz cestovateli cizím jazykem. Že vášnivos obrací hrot proti nesnášelivci, dokumentuje nej lépe tento kabinetní kousek ministeriální bez hlavosti a bezsoudnosti.
Němec Čechy
19 article
Ještě několik historek pro zasmání z ná rodnostní politiky Němců na drahách: Na jednu lokálku st. drah v německém území byly továr nou Ringhofferovou dodány osobní vozy se vsa zenými kovovými tabulkami, na nichž byly ob- vyklé ohlášky česko-německé umístěny. Aby če- ské ohlášky neurážely zrak samoděržavých Němeů, musily býti odstrančny. Poněvadž však manipulace ta nedala se na místě provésti, mu- sily vozy k účelu tomu do dílny, 30 kilometrů vzdáleně, odvezeny býti. Na pomezí česko-německém měla zastávku ode dávna, již za vlády dráhy, kdy ještě byl soukromou, na sloupu tabulku s česko-něme- ckým textem výstrah bezpečnostních. Němce če- ský nápis dráždil. Polili a pomazali proto přes noc tabulku dehtem. Na zprávu o tom rloz hodlo velkeněmeckým duchem. ří zené ředitelství st. drah, že kdyby se český nápis obnovil, mohl by opět pokálen býti a proto jest lépe hohnedneobnovovati. Tak se dělá ně- mecká država na drahách! Nápisy české na stanicích se nepozorovaně při opravách a líčení nádražních budov odstra- ňují, tím, že se neobnovují. V jedné stanici vy- dávají se do těchže stanic dvojí jízdenky. Žá- dá-li ji cestující německy, dostane se mu jen s německým textem, oslovi-li česky, dostane ale jízdenku s česko-n ěmeckým textem. V jiné stanici, v německém území položené, dostale se ofertním řízením továrně na dlažky úkolu, pokrýt
Němec Ringhofferův
20 article
peron dlažkami. Když byla s prací hotova, př reklamu vložila do podlahy peronu jednu dlažku se svou českou firmou; musila ji na své útraty vydlabati. Ředitelství stát. drah vydávají kapesní jízd- ní řády, v nichž ovšem stanice v německých kra- jinách položené označeny jsou svým českým jménem. Tím doznávají samy, že do německých krajin i Češi jezdí a že tudíž potřeba jest, pro ně vydávati česky psané příručky jízdní. Ale stanice ty vyvolávají se při vlaku jen německým jazykem a označeny jsou jen německým nápi- sem. Jaká tu jeví se nesrovnalost, nedůslednost a nebezpečí pro cestujícího. Čeká při jízdě ve voze, kdy. v oficiálním jízdním řádu českr označená stanice dosažena bude, a poně- vadž neslyší ji vyvolávati, ani není jméno její na štítu stanice, přejede přes ní a musí krom toho, že je v cizí stanici vysazen i zaplatiti po- platek a trest za mylně projetou trať. Jaká ironie, to děje se v téže době, kdy ministerstvo železnic dělá studie, jak by nejúčelněji bylo ce- stovateli lze v noci poznati výstupní stanici zra- kem, aby ji, když přeslechne monotonní vyvolá- vání, přece určitě poznal. Prý transparentním bznačením. Dlouho bych mohl ještě tu vypiso- vati historii německého poblouzení. Než obraťme se k původnímu úkolu. Sbor obecních starších král. hlav. města Prahy svolán byl na včerejší odpoledne k první řádně schůzi, toholo roku. Jednání zahájil starosta p. dr Groš o 1/25. hod. odpol. Galerie skoro prázdná, lože skrovně navštívena. Na jednacím pořadu nalézalo se 40 odstavců, z nichž mnohé veliké důležitosti pro hospodážství obecní.
Čech Groš Praha
21 article
Vyřízení stavebních stížností. Zamítnuty byly následující stížnosti: Th. Louisy Sticklových proti nařízené rekonstrukci ka- nalisace domu čp. 804—II. na Václavském náměstí; Em. Picku preti nařízenému odstranění reklamniho kola na domě čp. 987—II. na Havličkově náměstí Alex. a Kláry Leipenových do vyzvání k zaplacení nákladu, vzešiého exekučním adstraněním nepovo- leného přístavku v domě čp. 449—1II, v ulici Všelr- dově; Václ. Černého proli nepovolení zasklenného přístřešku nad vehodem do domu čp. 602—II. v ulici Řeznické; Viktora Bleyera proti nevyhovění jehe žádosti za zrušení příkazu, jímž omezeno skladiště lihu v domě čp. 1052—II na Poříčí; obce smíchovské do výměru, kterým byla povolena stavba konírny a bytu pro dozorce na býv. císařské louce jako pro- visorium: Al. Duba proti opětnému nařízení předložit plány rekonstrukce domovní kanalisace v č. 536—IIl. na silnici Chotkově; Českomoravské továrny na stro- je proti předepsání stočného z přístavby kotelnya komína: Ant. Podrázkého v záležifosti nepovolení skladiště a dílny za byty v domě č. 215—I. v ulici Náprstkově; Vil. Černého, majitele novostavby na nároží ulie Kaprové a Valentinské a zednického mi- stra Václ Foltýna do nařízení, aby oznámena byla magistrátu osoba, stavbu onu skutečně vedoucí.
Louisa Sticklový em Picek Klár Václ Bleyer IIl Černý Kapr Václ Foltýn Václavský náměstí Havličkov náměstí Všelr Dub Chotkov
22 article
Vyhověno následujícím stížnostem: Jos. Ku- beše proti nepovolení lhůty k rekonstrukci kanali- sace domů čp. 101 a 105—VI. v ulici Neklanově: Karla Schamala na předložení jiných návrhů na odvodnění záchodů dvorního slavéní čp. 1385—1I. v ulici Školské: lirmy Bratří Lokeschové v záleži- tosti kanalisace továrny čp. 500—VII. v ulici Gr- grově. Zrušeno bylo řízení o stížnosti Karla Nel- vídka ve příčině slavebních změn v domě čp 590—II. ve Smečkách; MUDra, Josela Vaněčka v záležitosl neschválení podzemních míslnosti za byty v čl 802—VIII. v Zaluradách Odvolaná resignace členů stavební komise. Při projednávání stavebních stížností učinil p ob. st. dr. Vlček problášení, že jménem svým všech čtenů stavební komise pro sbor odvoláva re- signaci, kterou hromadně podali v listopadové schůzi sboru obecních starších. Resignaci podali z toho důvadu, že považovali se za dotčené výroky jedno- tlivých členů sboru (pp. arch. Müler, Lada a Kuikla). Náhledy dotyčné byly však vysvětleny a proto re- signace se odvolává. Řečník žádá, aby členové sboru věnovali bedlivější pozornost přednášeným referátům.
Schamal Lokeschová Karel Nela Mudra Josel Vaněček doktor Vlček Müler Gr
23 article
Stalo se nejednou, že mnozí členové sboru ujali se slova proti návrhům stavební komise a jsouce jodno- stranně informováni, žádali vyhovění stižnostem proti návrhu komise. Pan dr. Černohorský uvedl, že by se ve veřejnosti mohilo zdáti, jakoby přednášeným re- ferátům vůbec nebyla věnována pozornost. Tomu tak není. Členové sboru, sdružení v Klubu národní stra- ny svobodomyslné, mají před každou schůzí sboru poradu, v níž se důkladně projednají veškeré od- slavce jednacího pořadu. Členové přicházejí do sboru již důkladně informováni a tím se vysvětlůje zdán- livá nepozornost. — Pan ob. st. arch. Müller pronáší přání, aby se v zálezitostech stavebních jednalo s větší blahovůlí, čímž různé příkrosti budou zaže- hnány. — Pan ob. st. Lada pravil, že nic neodvolává. Řekl tehdy, že slavebníci v asanačním obvodu jsou chikanováni. Na tom trvá, ovšem ale neuvaluje vinu a zodpovědnost na stavební komisi. Jést povděčen tomu, že se o věci veřejně jednalo, neboť doufá, že tím dosavadní nezdravé poměry přeslanou ke bla- hu prospěchu celého asaačního projektu. Starosta p. dr. K. Grož při této příležitosti prohlásil, že kazdý člen sboru má úplně právo projeviti své názery, vy- slovil však přání, aby dělo se tak formou vážnou sboru důstojnou. (Pochvala.)
doktor Černohorský Müller sdružený v klub národní stra
24 article
Lessingovo divadlo v Berlíně měl v sobotu novou premiéru Gerhardta Haupt manna, od let již nejdůležitější událost zimni se- zóny na německých jevištích. Tentokrát zvlášť na- pjatě se na ni čekalo, neboť o novém kuse Haupt- mannově „Rukojmí císaře Karla“, jenž má za podklad historickou legendu, se po celě měsíce napřed mluvile. Úspěch permiéry byl rozdělený obecenstvu i v kritice. Hauptmannovi věrní uspo- řádali mu hlučné ovace, ale většina zůstala chladná. Kritika pak velebí Hauptmanna básníka, ale Hauptmann dramatik prý opětovně, jako v po- sledních letech již několikráte, přinesl na scénu plo nedozrálý. Svého hrinu, císaře Karla, postavil auton básnicky mohutně na večeru života, velkého knížete. ale čistě lidsky a smyslně zaujatého ženou, rukojmím saských rebelů. A když Gersuind, povahou nevěstka s obličejem světice, císaře odmítá, ač jinak každému se vzdává, a poslěze umírá, otrávena jedem přísných strážců slátní raisony, vzpamatuje se Karel, třeba sám smrtelně zasažen, aby třímal dále meč ve služ- bách svého odpovědného úřadu. Všechen literární a umělocký svět berlinský byl premiéře přítomen.
Gerhardt Haupt Haupt Karel Hauptmann Gersuind Berlín Lessingův divadlo
25 article
Nová budova dvorního divadla ve Vý- maru byla v sobotu večer slavnostně otevřena představením, jež skládalo se ze slavnoslního pro- verba Richarda Vossa, z úryvků Gocthova „Fausta“, Schillerova „Wallensteina“ Wagnerových „Mistrů pěvců“. Otovření měl ovšem průběh velmi slavnostní, za přitomnosti velko- vévody výmarského, císaře německého a asi 70 diva- delních ředilolů a intendantů z celé říše. Nové di- vadlo výmarské stojí na témž místě, kde stávala budova stará, památná působením Goethovýma Schillerovým. Stržení starého domu trvalo všeho všudy 10 dní, novostavba přesně 1 rok. Kolosální bu- dova upomíná svým slohem půněkud na starou, a spočívá na 1800 pilířích, poněvadž půda je tu dosti nejistá. Celá slavba stála 2 miliony marek. Hlediště pojme něco přes 1000 diváků, Stavitelem divadla je prof. arch. Max LiVttímann z Mnichova, vý- zdoba skulplurální a maliřská hlavně od Ludv. vor Hofmenna a Saše Schneidera. V moskevském „Akvariu“ zahájiia před ruskými Vánocemi pohoslinské hry kočujíci společnost herecká, skládající se výhradně z mo- hamedánů-Tatarů, vedená svým ředitelem Aškadarským. Společnosí sestává převážncu vět- šinou z mltdeže, dobře sehrané, jejíž cile jsou kulturní a pokrokové; chce divadelními představeními bojo- vati především prati nevědomosti a temnotě nižších tříd musulmanského obyvatelstva, jehož je ve vý- chodních guberniích ruských — pod Uralem a pr
Voss Faust Schillerův Wallenstein Wagnerův Otovření Goethův Schillerův LiVttímann Hofmenn Schneider Tatar Nová di Mnichov Ural Aškadarský
26 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = „Úspěch aeroplanu Farmanova. Z Paříže 13. ledna. (K. k.) Dnes dopoledne podařilo se Far manovi se svým geroplanem uraziti 1 kilomeii v uzavřeném kruhu za minutu 28 vteřin, čímž dobyí ceny, věnované Deutsebem-Archdeaconem. = Nová zbraň v Anglil. Z Londýna, 19 ledna. Anglická vláda učinila u solingenské zbro jovky velké objednávky nové zbraně, které se má používati v kolonifch. Nová zbraň spojuje prý vlast nosti bodné a sečné zbraně a podobá se así rapíru. = Plány nevých ponorných lodí ve vodě. Z Pa- ř!že, 13. ledna. (K. k.) »Eelair« oznamuje z Cher- bourgu, že nedavno byly ve vodní nádržce v arne nálu nalezeny plány dvou nových ponorných lodí Jsou domněnky, že byly ukradeny, ale zloděj, chtěje se jich pozdějí zbaviti, hodil je do vody = Neštěsti v kinemalografickém divadle. Z Lon dýna, 13. ledna. Šestnáct dítek, usmrcených př panice v kinematografickém divadle v Barnsley, na- lezalo se ve věku od čtyř do deviti lel, jest to osm hochů a osm děvčat. Na některých mrtvolách není pozorovati žádného zevního zranění. Paníka vznikla v tlačeníci u vchodu do divadla a děti byly v klubku lidí přimo umačkány nebo udušeny, jiné byly zou- fale kříčicím a hrůzou smyslů zbaveným daven ušlapány. Stav některých zraněných dítek jest vážný.
Farmanův Lon Paník Paříž Londýn Chry Barnsley
27 article
Pořadatel představení zachoval tolik duchapřitom ností, že předváděl něktěré výjevy, aby obecenstv v sále upokojil a zabránil tak druhě, ještě nebez pečnější panice. Podařilo se laké velké hlediště bez nehody vyprázdniti. = Dozvuky Hardenova procesu. Z Berlín 13. ledna. Poručik Kruse, syn šlechtičny Elbové bývalé manželky hr. Moltka, zadal patrně následkem Hardenova procesu za propuštěnou z armády a žá- dosti jeho bylo vyhověno = Generál zatčen. Z Pař!že, 13. ledna. (K. k. Z Nizzy oznamují, že venezuelský generál a majite slájí pro dostihové koně Corao byl zatčen z roz- kazu pařížského státního návladnictví, poněvadž jest obviněn z falšování. Corao, který byl dopraven do Paříže, zneuži prý, jak listy oznamují, pro sebe peněz, které mu president Castro svěřil, aby za ně na koupil válečného materiálu. Corso tvrdí, že jest obět politické mstý.
Hardenův Poručik Krus Corao Castro Berlín Nizza Paříž
28 article
A aby nebylo o tom sporu, jaké kvali- fikace jazykové má míti úřadník, který chce úřadovati při dráze v zemích, kdež krom německého jazyka jest i český jazyk v ze- mi obvyklý, o tom dal týž ministr železnic v 308. sezení poslanecké sněmovny ze dne 21. února 1905 prohlášení, které ovšem nevyhovuje, nepot tvrdí, jakoby vyvinuvší se praxe v Praze a Plzn šla mimo zákon a předpisy. Když posl. Kinder mann a soudruzí si stěžovali, že jakýsi Arnušt Zippelivs se žádostí o zadání aspirantského místa při ředit. st. drah v Praze byl z toho důvodu za- mítnut, že není znalý jazyka českého, odpověděl ministr takto: „Při velikém počtu uchazeča úřadnická místa v střední službě železniční vy- vinula se v okruhu st. ředitelstev v Praze Plzni taková praxe (!) dosazovací, že tato ředi- telstva mezi ostatně stejně kvalifikovanými če- kateli vzhledem k potřebám obco- vání s obecenstvem oněm uchazečům kteří mocní jsou obou jazyků zemských, dávají přednost před jazykově jen jednostranně kvali fikovanými.
Praha Praha Plzeň poslanecký sněmovna Kinder mann
29 article
Odchylky od této praxe zejména pak nastá- valy, když znalost jen služebního jazyka při ob- sazování míst služebních vystačovala se zřetelem na úřadní činnost čistě vniterní působnosti. Ovšem zříká se v takových přípa- dech úřadník, jen jednoho jazyka znalý, oněch výhod a prospěchů. které pro úřadníka, obou zemský ch jazyků mocného, pro jeho různou upotřebitelnost a větší stěhova- vost vznikají.“ (Nejnovější praxe za mi- nistrování p. z Dersehattů tuto sentenci v pravý opak obrátila, neboť zvláštním odporučením v německočeských krajích jest, může-li se vy- kázati úřadník neznalostí jazyka českého, jak případy obsazování míst v ředitelství olomou- Úprava ulic Starého měsla Po referátu p. mag. rady Knota usneseno, aby plán regulační pro ulici Karlovu a přiléhající části ulice Liliové a Husovy třídy i s předpisy k ochraně rázu těchto ulic byl schválen a námitky proti němu podané byly zamítnuty. Dále schválen plán regulační pro (řídu Husovu s ulicí Jalovcovou s částí ulice Jilské, Perštýnaa uličky Martinské i s předpísy k ochraně rázu těchto ulic. Plány tyto budou veřejně vyloženy.
Knot Husův Karlov
30 article
Regulnce Malé strany a Hradča. Schválen návrh, aby za účelem brzké rekon- strukce silnice Chotkovy bylo vyhověno námitkám zámeckého hejimansiví proti regulačnímu plánu Malé strany a Hradčan ve smyslu dohody a aby teto roz- hodnutí bylo pojato do závazného prohlášení, kleré rada měslská vydá zámeckému hejtmanství Přednesen návrh, aby nově upravený plán polohy pro Malou stranu a Hraděany pokud obsahuje změny a doplňky plánu roku 1903 vyloženého, byl se všemí podslatnými čásími i s p- třebnými doklady opině dle § 4. slav, řádu veřejně vyložen. Pan m. r. dr. Pinkas uvedl, že elaborát jes výsledkem dlouhých porad komise, která sledovala zejměna také snahu po zachování světoznámého p- noramalu hradčanskkého. Jměnem obecních starších z Malé strany a Hradčan prohlušuje, že by! byi v elaborátu nebylo ve všem vyhověno kladeným prá- ním, přece budou hlasovali pro návrh vzhledem k tomu, že obsahuje olázku dobrovolné, sahrady pro obmezení výšková. V řízení námitkovém pone- chávají si volnost, doufajíce, že pude později poskyt- nut dostalečný vateriál. Vítáme celý krok jakožto rozhodnutí palčivé otázky a vyslovujeme naději, ž akci, která bude zahájena u vlády, dostane se Plaze pomoci a pochopení. Návrhy schváleny
doktor Pinkas Chotkov Hradčany
31 article
Tímlo usnesením, zdánlivě formálního rázu, jest ukončena nejobtížnější část řízení dosavadního, plna intensivních studií a zdlouhavých porad o tom, jak překonati veliké překážky teohnické, právní a fi- nanění. Regulační návrh, roku 1903 vypracovaný. narazil na celou řadu překážek. Zejména vojenský erár půsoll značné obtíže, které nyní zásluheu sta- rosty p. dra, Groše jsou odstraněny. Další obtínže působilo tak zv. výškové omezení. Dle § 73. stav. řádu smí se stavěti do výše /4 šíře ulice nebo ná- městí, nejvýše ale do 25 m k římse. Kdyby se do této zásady dovolilo na Malé straně a na Hradča nech stavěti, zmizely by malebné a rázovité ulice a byle by i zničeno hradčanské panorama. Aby se tom zabránilo, vyšetřil arch. Balšánek přípustnou v ýš
Groš Balšánek