3
masthead
14 ledna 1908. Číslo 13.
4
article
Upravení národnostních poměrů př
železných drahách.
Napsal V. Trenčanský.
V době, kdy se všeobeeně volá po národ-
nostní shodě česko-německé, pokládám za vele
důležito, aby ve veřejnosti nastalo jasno, do ja-
kého rozsahu národnosti v Rakousku mají právo
aby se jejich jazyka ve styku s dráhami šetřilo
a je-li záhodno, aby ředitelství drah i mezi se-
bou v jazyku českém dopisovala a úřadovala.
Pokud se týká království českého, dlužno
poukázati k poslednímu zákonu v příčině rov-
ného práva českého jazyka, ke kabinetnímu
listu císaře Ferdinanda ze dne 8. dubna 1848,
v němž se praví v odst. 1.: „Národnost česká
budíž položena za základ tak, že se česká řeč
ve všech větvích státní správy
veřejného vyučování s řečí německou v úplnou
rovnost staví“ a dále v odstavci 9.: „Od nyněj-
ška mají v Čechách všichni úřadové ve-
řejní a všechny soudy obsazeni býti jedině
osobami obojířeči zemské mocnými.
Z novější doby, ústavní, oporou pro rovno
právnost českého jazyka při drahách, ať stát-
ních ať privátních, jest často dovolávaný § 19.
základního zákona státního z 21. prosinee 1867
č. 142 ř. z., který stanovi: „Rovné právo
všech v zemi obvyklých řečí ve škole,
úřadě a životě veřejném od státu
se uznává.“
cvoosl
Ferdinand
Rakousko
Čechy
5
article
Dalším pramenem jazykového práva při
drahách jest dopravní řád, platný pro přepravu
zboží na drahách v královstvích a zemích, na
říšské radě zastoupených. Dopravní řád tento
není sice zákonem ve smyslu ústavně techni-
ckém, jest jen ministeriálním nařízením (ze dne
10. pros. 1892 ř z. č. 207), moci zákona
dostalo se mu ale na základě § 2. zákona ze
dno 27. října 1892 ř. z. č. 187, kterým vláda
byla zmocněna, aby při stanovení aneb změně
předpisů přepravních tyto v shodu uvedla se
sjednáním mezinárodním o přepravě zboží na
drahách. Na základě tohoto moc zákona poží-
vajícího dopravního řádu mohou dle jeho uvá-
děcích ustanovení odst. 2. dráhy snésti se na
takových ustunoveních, které dopravní řád do-
plňují a jsou přípustny, dosáhly-li schválení do-
zorčího železničního úřadu (ministerstva želez
nic). Právoplatnosti nabývají tyto doplňky do
pravního řádu tím okamžikem, kdy byly do ta-
rifů ministerstvem železnic schválených pojaty
z jejichž vydání materiální schválení jest zřej-
mo. Tyto doplňky dopravního řádu cítují se oby-
čejně jako „dodatečná ustanoven
k dopravnímu řádu“ a přičleněny jsou obsahově
k jednotlivým paragrafům dopravního řádu. Uve-
řejněny jsou v tarifu díl I., společném všem dra-
hám rakouským, uherským a bosensko-hercegov
ským.
6
article
Co se právní podstaty těchto dopravníeh
ustanovení týká, třeba je pojímati ve smyslu
smluvního práva (§ 862 obč. z. a čl. 318 a dal-
ších obch. z.), dle nichž, jak dotyčná klausule
v nákladním listě zni, dráha činí nabídky, po-
dávané zboží dle platných ustanovení doprav-
ního řádu a tarifních předpisů s místa na místu
přepraviti a v konečné stanici v nákladním listě
označenému příjemei vydati. Příjme-li pří-
jemce nákladní list a zboží od drá-
hy, vstupuje vevšechny právni pod-
mínky, na nichž ve smyslu doprav-
ního řádu a tarifu zasflatel s drá-
hou se shodl.
Ustanövením dopravního řádu a zmíněným
doplňkům jeho dostává se absolutní po-
vahy, t. j. vylučují užití každého jiného práv-
ního ustanovení i zvykového.
To dlužno zvláště vytknouti, poněvadž vše-
chna jiná ustanovení o úpravě jazykové rovno-
právnosti, která vztahují se k jazy ko-
vému styku drah s obecenstvema
nejsou pojata do zmíněného dopravního řádu.
nemají platnosti. Nejsou-li dostatečná, pak třeba
o doplnění jich se zasaditi. Úprava jazykového
obcování drah s obecenstvem jest dána doda-
tečným ustanovením XXI1 k § 51. dopravního
řádu, který zní:
„Nákladní listy mohou v Rakousku v těch k
runních zemích, v nichž více jazyků v zemi obvyk
o rakouském dramatikovi Schönherrovi, ale cena mu
nebyla udělena. Cena obnáší 5000 K. Oficiálně bude
vyhlášeno udělení její 15. t. m., ve výroční den na
rození Grillparzerova.
Schönherr
Grillparzerův
Rakousko
XXI 1
7
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
lých jest, mimo němčinu i jinými zemskými jazyky
vyplněny býti. V Uhřích vyhotovení díti se může
v uherské aneb německé, v Chorvatsku-Slavonsku
l v chorvatské řeči. Pakliže však zásilky určeny jsou
do stanic, v nichž k vyhotovení náklad. listů použilý
jazyk není v zemi obvyklým, jest třeba, všem do ná
kladních listů pojatým jinojazyčným udáním připo-
jiti přesný německý překlad. Při zásilkách z Chorval-
ska-Slavonska do Úher jest místo německého uherský
překlad přidati dlužno“ — dále stanoví dodateční
ustanovení IX. k § 64. dopravního řádu: „Pokud se
týká písma a jazyka, jehož při dávání příkazů užíti
třeba, jsou předpisy v dodatečných ustanoveních
XX. a XXI. k § 51. obsaženě po smyslu jich směro-
datny.
Z ustanovení (ěchto vysvítá, že Čech práv
jest nákladní list vyplniti při zásilkách, kter
pohybují se uvnitř korunních zemí, kdež jeh
jazyk za v zemi obvyklý prohlášen jest a ty jsou
Čechy, Morava, Slezsko a Dolní Rakousy pou
ze českým jazykem, do jiných korunnich
zemí na př. Štýrska, Tyrolska atd. může sie
nákladní list rovněž vyplniti svým mateřsským
jazykem, zároveň však musí přidati k zázna-
mům, v jazyku českém učiněným, německý pře-
klad. Z druhého ustanovení plyne mu právo, že
ve všech stanicích v Rakousku položených, v je-
hož korunních zemích jest čeština za jazyk
v zemi obvyklý problášena, může pouze če-
ským jazykem disposice podávati, dává-l
však je na př. do Ty rolska, Haliče aneb Istrie,
může sice i tu podati je čoským jazykem, al
připojití musí k nim německý překlad.
Čo
Uhry
Chorvatsko
Slavonsko
Chorvat
Čechy
Morava
Slezsko
Dolní Rakousy
Štýrsko
Tyrolsko
Rakousko
Halič
Istria
8
article
Tato ustanovení nebyla naší veřejností dos
povšímnuta a oceněna. Z nich lze vyvoditi dů-
sledků právních, jež nás v národním ohledu
v obcování s drahami uspokojiti dovedou. Zá-
leží jedině, aby tyto důsledky byly
s houževnatostí hájeny a o prove-
dení jich dbáno. To jest nejen povinnost
každého jednollivce, ale zvláště obchodních
živnostenských komor, členů státní železničn
rady a našich poslanců. Jaké lze z udaných usta
novení vyvoditi důsledky?
9
article
Sledujmež! Má-li český člověk právo, po
dati pouze českým jazykem vyplněný nákladn
list na př. z Chobu do Krňova, tedy ze staniee
do stanice, v obou případech v německém úze
mí položené, kdež ovšem čeština jest za jazyk
v zemi obvyklý prohlášena, pak jde z toho, že
v obou těchto stanicích musí úřadníci takov
býti dosazeni do úřadu, kteří ja zyk český
úplně ovládají. Neboť dle § 52 (6) doprav-
ního řádu jest povinen zasílatel do nákladního
listu sám vepsati, komu podávaná zásilka svědčí,
kdež příjemce bydli, do které konečné stanice
a dráhy má zásilka běžeti, jaké přépravní cesty
a tarifu při výpravě se má užiti, popsati zboží
podle kusů, znamení, obalu, obsahu, ve slovech
(tedy českých) označiti zájem na včasném do-
dání, může dále vepsati, má-li se mrtvola, do-
bytek a jiná zvířata rychlovlaky vypraviti, jaký
druh vozu použiti, má-li se zásilka frankovati.
kde vyeliti, zvážiti, zatím do schování vzíti atd.
atd., vše to práv jest učiniti v nákladním listě
pouze českým jazykem, v kterékoli sta-
nici železniční v Čechách, na Moravě, ve Slez-
sku a Dolních Rakousích, poněvadž ve všech
těchto zemích říšským soudem jažyk český za
jazyk v zemi obvyklý uznán a prohlášen byl
Aby všem těmte právním podminkám přeprav-
ním, jež jazykem českým zasilatel v nákladním
listě stanoví, úřadník železniční v Chebu, Liber-
ci, Krnově atd., ve stanicích tedy v území něme-
ckém položených dosazený, dostáti mohl, aby
podle označení zboží případné poplatky vypočetl
a směr přepravě dal, disposice české vyřizoval
atd., jest třeba, aby měl kvalifikaci jazykovou,
znalost česko-německou. Z toho jde, že želex-
niční úřadníci v Čechách, na Moravě, Slezsku
Krňov
Čechy
Morava
Dolní Rakousy
Cheb
Slezsko
10
article
Dolních Rakousích musí ovládati ja z yk
český i německý. Tento důsledek jest
zjevný z ustanovení dopravního řádu, v němž
se předpisuje, aby k vyhotovení nákladního listu
českým jazykem sepsaného, jakmile jest určen
do zemí, kdež není čeština v zemi obvykloua
proto tamější úřadníci češtinu neovládají, při-
dával se německý překlad k českým záznamům
Naproti tomu však, že se z předpokladů vychází.
že v zemích s češtinou, v zemi obvyklou, v ši-
chni úřadníci při drahách jazy ka
českého mocni býti musí, poněvadz
nežádá se k čoským zážnamům v nákladnín
listě, pakli v zemích, kde čeština jest domovem.
Volze — silné procento. Společnost má mezi sebou
i několik mladých hereček mohamedánek, což zna-
mená same o sobě smělou novotu a protest proti
obyčeji musulmanskému, který zapavídá ženě vůbec
objevovati se na veřejných místech, a tím spíše na
scéně. Ruské úřady vyšly podniku tatarskému vstříc
velmi blahovolně. Kromě několika celkem primitiv-
ních kusů z tatarského života má společ-
nost Aškadarského na repertoiru i několik drobnějších
kusů ruských (Cechova a Ostrovského), kte-
ré se Tatarům velmi líbí.
obíhá, německého překladu. Nepřípustno a proti-
zákonné jest tedy, dosazovati úřadníky ve vytče-
ných zemích do úřadů železničních, do stanic
i ředitelstev, kteří mocní jsou jen německého ja-
zyka, poněvadž ti v ředitelstvích zase dohlížet
musí k úkonům úřadníků staničních, zda správ-
ně sepsali protokol o poškozování zboží, o pří-
činách schodku na váze, zda v souhlase s daný-
mi předpisy vyřídili reklamace a stížnosti vše-
liké, zda na základě česky vyhotovených náklad-
ních listů byly správně tarify použity, zda bylo
zadost učiněno zasílatelem kladeným přepravním
Ostrovský
Tatar
Dolní Rakousy
11
article
podmínkám a vyhověno jehe česky sepsaným
disposicím. Tato uslanovení zákonná doprav-
ního řádu jsou také úplně přizpůsobena skuteč
ným potřebám života, jak se odehrává na dra-
hách a odpovídají náležitostem, jaké na moder-
nim dopravnictví jsou žádány Dráhy v udaných ze-
mích musí býti obsazeny oboujuzyčnými úřad-
níky, poněvadž nejsou dráhy povahou
svou mísťním podnikem, který by snad
jen k hájení hospodářských zájmů toho kterého
území zřízen byl. Zrovna tak jako obchod bere
se přes hranice území národnostního, tak i dráhy
jichž účelem jest povznesení povšechného
hospodářského stavu bez rozdílu ná-
rodnostníhe oddělování, musí vyhovovati v ze-
mi daným poměrům národním. Sem zařuditi
dlužno odpověd tel dejšího ministra želoznic
dra. rytíře z Witíků, na interpelaci německých
poslanců dra. Kindermanna a soudruhů, Vavřin-
ce Hofera a soudruhů a Pachra a soudruhů.
Kindermann
Hofer
Witík
12
article
kteří, podavše interpelace jako pilný návrk,si
stěžovali proti užívání českého jazyka vodle ně-
meckého na některých tehdy nově zbudovaných
lokálkách v německém území Čech (Níkdlorf-
Rumburg, Karlspad-Merkelsgrün), dovozujíce, že
lokálky vedou ryze německým územím a proto
mají venkoncem zpracovány býti německy. Proto
že prý ministerstvem uváděný jazykový výnos
bývalého generálního ředitelství státní dráhy ze
dne 11. března 1890 č. 487/I. nemůže miti
k nim vztahu a platnosti. Ministr železnie Wittek
zodpovéděl v 171. sezení poslanecké sněmovny
dne 13. listopadu 1902 interpelaci takto: „Pil-
nými návrhy, právě projednávanými, dostává s
otázka o jazykovém vystrojení pro obecenstv
určených nápisů a vyhlášek při st. drahách v se-
verní části Čech ležících do parlamentního roz-
boru. Popud k této rozpravě dalo zahájení vozby
na vice lokálkách v Čechách, které, aby přešly
do státního provozu, byly podle pravidel a před-
pisů u správy st. drah platných vystrojeny.
Wittek
Čechy
NíkdlorfRumburg
KarlspadMerkelsgrün
poslanecký sněmovna
13
article
(Kdyby tyto lokálky nebyly náhodou převzaty do
státního provozu a neplatila pro ně ustanoven
pro státní dráhy platná, mohly by tedy poněm-
čovati?! Poznámka pisatele.) Tyto předpisy po
živají po dlouhou řadu let, od 18 let vlastně bez
závadné platnosti a teprve v nejnovější době vy
slovilo se jamějším obyvatelstvem přání, aby se
změnily.Podle základních zásad.
pro správu státních drah platných.
jestveškerá, pro obecenstvo urče-
ná sdělení, nápisy, vyhlášky, ozná-
mení v celém území království če-
ského uveřejňovati kromě v jezy-
ku německém i v druběm zemském
jazyku, t. j. v jazyku českém. Nyní se
však v souhlase s přáním v těchlo krajích proná-
šeným navrhuje, aby jazykové normy správy
státních drah v tom smyslu se změnily, aby po-
savadní užívání druhého zemského jazyka od-
padlo a aby pro obecenstvo určené nápisy a
vyhlášky výlučně jen německým jazykem se
uveřejňovaly. Správa státních drah není s to
proslovenému přání v přičině vy-
mýtění druhého zemského jazyka
14
article
vyhověti a to jak z důvodů formálních, tak
i hmotných. Z důvodů formálních proto ne, po-
něvadž předpisy pro správu státních drah a ne-
jen třetím navrhovatelem dotknuté zákludní
ustanovení z r. 1890, nýbrž i organisační statut
státních drah z r. 1896 a s nimi v souhlase
organisace služby státní dráhy z r. 1884 zá-
kladni pravidlo oboujazyčnosti stano-
vily. Avšak i hmotné důvody přimlouvají se
za to, aby se na těchto zásadních ustanoveních,
pokud jde o dráhy státní (proč jen státní? Nemá
moci a vlivu ministerstvo želoznie s generální
inspekcí, jake dozorčí úřad, aby ku platnosti
tyto zásadní předpisy, za spravedlivé a účelně
prohlášené, i u privátních dráh uvedlo? Pozn.
pisatole.) setrvalo a to v té úvaze, že to úkolem
a účelem správy státních drah jošt, aby po-
třeb krajín, jimiž její dráhy vedou, v kaž-
dém směru šetřeno bylo, aby dbáho bylo
potřeb dopravních a proto i jazy ko-
vých. A potřebuji jen k tomu poukázati, v jak
velkémíře opatření nápisů, jimž má obe-
censtvo rozuměti, zrovna tak v zájmu
pořádku, jakož i v zájmu bezpečnosti potřehno
jest.“
15
article
ckém a přijímání jen německých úřadníků tam
též dotvrzují. Pozn. pisatele.)
Proto jest i nepřípustno a proti duchu da
ných zákonných ustanovení — jak o tom se nyn
rozmlouvá — že zříditise má bud v Te-
plicích aneb v Liberci čistě něme-
cké ředitelství státních drah. Proti
tomu opřiti se třeba se vší rozhodností a důsled-
ností. Rovněž tak hřeší správy drahi, pakl
v území německém udaných zemí, kde če-
ština jest v zemi obvyklou, označují a vyvolávají
se stanice jen německým jménem, orientační
tabulky a výstražná prohlášení a jiné pro cestu-
jící obyvatelstvo určené vyhlášky vyvěšují re
jen v německém jazyku. Není to jen proti inter-
nacionální povaze drah a proti jejich osvětnému
poslání, ale zrovna kus národnostního barba
ství, když vyhlášky, které mají za účel odvrá-
titi nebezpečí poškození ra těle, úrazu anek
smrti, aneb zameziti nákazu (příkaz o neplivání
na podlahu čekáren a vozů) vydávají se v území
německém, do kterého dle rázu dráhy, meziná-
rodní styky pěstovati, ze sousedství jezdí ovšem
i Češi, jen a jen jazykem německým. Rovněž
tak z příčin účelnosti zavrhnouti sluší, vydá-
vají-li se v označených zemích v území něme-
ckém českým cestujícím jen německé jízdenky
a vydávají-li se jen německy psané tarify s pře-
pravními podminkami. Neboť nebude žádný
spravedlivý Němec tvrditi, že po jejich něme-
ckém území v udaných zemích vozí se jen sam
Čech
Němec
Liberec
16
article
Němci; nejen k nim dojiždějí Češí obehodníci
výletníci, ale sami Němci, jsouce ve styku s če-
skými obchodníky, posílají zboží své s česky
psaným nákladním listem. Takové jsou potřeby
a náležitosti obehodu a těm se musí celým svým
ústrojím moderní přepravní podník, jakým jsou
dráhy, přizpůsobiti. Žádnému není tajno, a byt
byl nejinteligentnějším, jak jím lomcuje ne-
rovnost, oetne-li se na svých cestách v cizí sta-
nici. Oč musí se stupňovati jeho bezradnost.
oetne-li se vůči neznámým místním poměrům.
ještě i proti cizímu jazyku, jenž mu neposlouží
odpovědí, kde stojí připojovací vlak, kudy se
jde k pokladně a výpravně zavazadel, čeho se
má vystříhati atd. Jaké křivdy proti nám v tem
případě Němei se dopouštějí, musí, jsou-li ne-
zaujati a spravedliví, sami doznati, když přihlížej
k rozumnému a účelnému opatření státních drah
ve stanicích alpských (Inšpruku a jinde), kdež
jest čilý ruch cestovatelský cizinců z Franeie
a Anglie, že zvláštní zřízence na těchto stani-
eích ustanovily, kteří rosíce štít s označením
„tlumač“ na úřadní čepici, dávají cestovatelům
potřebné pokyny na kladené dotazy. Zrovna tak
zařídili se po domácku Němci i v našem českém
území, že stanice, orientační tabulky, vyhlášky
atd, i v německém jazyku jsou označeny a vy-
dány, takže byť i v cizině se pohybovali, jako
mezi svými se cítí. A toho jest na drahách třeba
Němec
Anglie
17
article
Proto dávajíce se vésti účelností, nic nenamí
táme proti tomu, aby všechna zařízení na dra-
hách v našem území byla ku pohodlí jazykově
i pro Němce účelně opatřena. Z téhož roz-
umného důvodu však musíme se opřítí proti
způsobu, jakým chovají se proti nám Němci ve
svém území na drabách, prohlašujíce toto z
čistě německou državu, tak že sousedící s nimi
Češi tam bezradně jako v daleké cizině se po-
tulovati musí. Toto strannické chováni chová pro
Němec
Čech
18
article
Čechy nejen pohromu materiální v sobě, že na
příklad Čech, nevyznaje se v německém označo-
vání v připojovací stanici, zasedne do nepravého
vlaku, čas a peníze, za nepříslušně projetou trat
trati, ale může i s nebezpečím života býti spo
jeno. Jsou výstražná ohlášení, aby v té oné sta-
nici se nevystupovalo z vlaku v pravo či v levo
aby nevyhýbalo se z oken hlavou, aby nepře-
stupovaly se na určitém místě koleje pro nebez-
pečí hrozícího úrazu. V době, kdy příslušník
i z nejzapadlejší české vísky dráhy do dalekých
krajin německých používá, musí ustoupiti tato
německá nedůtklivost národní a musí se vítavě
otevříti brány i do nepřístupného ráje něme-
ckého. Jak nerozumně počínají si Němci ve své
náruživosti a žárlivosti německé, ukazuje nej-
lépe tento případ, který, kdyby nebyl tnk váž-
ným, nabádal by k útrpnému posměchu. Že to
nejvyšší správa železnie trpí, vydává se sama
k posměchu soudných lidí. Ministerstvo železnie
uznávajíe po četných kongresech odborníků
k potírání tuberkulosy konaných zhoubnost téte
nákazy, vydalo do všech čekáren a vozů osob-
ních ohlášení, že se přísně zapovídá a tresce.
na podlahu plivati. Jakmile pohorský tkadlee
z českého kraje, touto chorobou stížený, vleze
do vozu železničního, německým územím projí-
ždějícího, nalezne tuto vyhlášku, ale jen něme-
ckým jazykem vydanou. Neznaje německého ja-
zyka, odplivuje tuberkulosní chrchle na vozovou
podlahu, které usýchajíce a roznášeny jsouce na
botách německých cestovatelů do bytu jejich
rodin, nákazou otravují jejich útlé dítky. Má-
zákon, předpis a usianovení jakékoli platiti.
musí k rozumu mluviti a to neděje se, mluví-li
zákaz cestovateli cizím jazykem. Že vášnivos
obrací hrot proti nesnášelivci, dokumentuje nej
lépe tento kabinetní kousek ministeriální bez
hlavosti a bezsoudnosti.
Němec
Čechy
19
article
Ještě několik historek pro zasmání z ná
rodnostní politiky Němců na drahách: Na jednu
lokálku st. drah v německém území byly továr
nou Ringhofferovou dodány osobní vozy se vsa
zenými kovovými tabulkami, na nichž byly ob-
vyklé ohlášky česko-německé umístěny. Aby če-
ské ohlášky neurážely zrak samoděržavých
Němeů, musily býti odstrančny. Poněvadž však
manipulace ta nedala se na místě provésti, mu-
sily vozy k účelu tomu do dílny, 30 kilometrů
vzdáleně, odvezeny býti.
Na pomezí česko-německém měla zastávku
ode dávna, již za vlády dráhy, kdy ještě byl
soukromou, na sloupu tabulku s česko-něme-
ckým textem výstrah bezpečnostních. Němce če-
ský nápis dráždil. Polili a pomazali proto přes
noc tabulku dehtem. Na zprávu o tom rloz
hodlo velkeněmeckým duchem. ří
zené ředitelství st. drah, že kdyby
se český nápis obnovil, mohl by
opět pokálen býti a proto jest lépe
hohnedneobnovovati. Tak se dělá ně-
mecká država na drahách!
Nápisy české na stanicích se nepozorovaně
při opravách a líčení nádražních budov odstra-
ňují, tím, že se neobnovují. V jedné stanici vy-
dávají se do těchže stanic dvojí jízdenky. Žá-
dá-li ji cestující německy, dostane se mu jen
s německým textem, oslovi-li česky, dostane ale
jízdenku s česko-n ěmeckým textem. V jiné
stanici, v německém území položené, dostale se
ofertním řízením továrně na dlažky úkolu, pokrýt
Němec
Ringhofferův
20
article
peron dlažkami. Když byla s prací hotova, př
reklamu vložila do podlahy peronu jednu dlažku
se svou českou firmou; musila ji na své útraty
vydlabati.
Ředitelství stát. drah vydávají kapesní jízd-
ní řády, v nichž ovšem stanice v německých kra-
jinách položené označeny jsou svým českým
jménem. Tím doznávají samy, že do německých
krajin i Češi jezdí a že tudíž potřeba jest, pro
ně vydávati česky psané příručky jízdní. Ale
stanice ty vyvolávají se při vlaku jen německým
jazykem a označeny jsou jen německým nápi-
sem. Jaká tu jeví se nesrovnalost, nedůslednost
a nebezpečí pro cestujícího. Čeká při jízdě ve
voze, kdy. v oficiálním jízdním řádu českr
označená stanice dosažena bude, a poně-
vadž neslyší ji vyvolávati, ani není jméno její
na štítu stanice, přejede přes ní a musí krom
toho, že je v cizí stanici vysazen i zaplatiti po-
platek a trest za mylně projetou trať. Jaká
ironie, to děje se v téže době, kdy ministerstvo
železnic dělá studie, jak by nejúčelněji bylo ce-
stovateli lze v noci poznati výstupní stanici zra-
kem, aby ji, když přeslechne monotonní vyvolá-
vání, přece určitě poznal. Prý transparentním
bznačením. Dlouho bych mohl ještě tu vypiso-
vati historii německého poblouzení. Než obraťme
se k původnímu úkolu.
Sbor obecních starších král. hlav.
města Prahy
svolán byl na včerejší odpoledne k první řádně
schůzi, toholo roku. Jednání zahájil starosta p. dr
Groš o 1/25. hod. odpol. Galerie skoro prázdná, lože
skrovně navštívena. Na jednacím pořadu nalézalo
se 40 odstavců, z nichž mnohé veliké důležitosti
pro hospodážství obecní.
Čech
Groš
Praha
21
article
Vyřízení stavebních stížností.
Zamítnuty byly následující stížnosti: Th.
Louisy Sticklových proti nařízené rekonstrukci ka-
nalisace domu čp. 804—II. na Václavském náměstí;
Em. Picku preti nařízenému odstranění reklamniho
kola na domě čp. 987—II. na Havličkově náměstí
Alex. a Kláry Leipenových do vyzvání k zaplacení
nákladu, vzešiého exekučním adstraněním nepovo-
leného přístavku v domě čp. 449—1II, v ulici Všelr-
dově; Václ. Černého proli nepovolení zasklenného
přístřešku nad vehodem do domu čp. 602—II. v ulici
Řeznické; Viktora Bleyera proti nevyhovění jehe
žádosti za zrušení příkazu, jímž omezeno skladiště
lihu v domě čp. 1052—II na Poříčí; obce smíchovské
do výměru, kterým byla povolena stavba konírny
a bytu pro dozorce na býv. císařské louce jako pro-
visorium: Al. Duba proti opětnému nařízení předložit
plány rekonstrukce domovní kanalisace v č. 536—IIl.
na silnici Chotkově; Českomoravské továrny na stro-
je proti předepsání stočného z přístavby kotelnya
komína: Ant. Podrázkého v záležifosti nepovolení
skladiště a dílny za byty v domě č. 215—I. v ulici
Náprstkově; Vil. Černého, majitele novostavby na
nároží ulie Kaprové a Valentinské a zednického mi-
stra Václ Foltýna do nařízení, aby oznámena byla
magistrátu osoba, stavbu onu skutečně vedoucí.
Louisa Sticklový
em
Picek
Klár
Václ
Bleyer
IIl
Černý
Kapr
Václ Foltýn
Václavský náměstí
Havličkov náměstí
Všelr
Dub
Chotkov
22
article
Vyhověno následujícím stížnostem: Jos. Ku-
beše proti nepovolení lhůty k rekonstrukci kanali-
sace domů čp. 101 a 105—VI. v ulici Neklanově:
Karla Schamala na předložení jiných návrhů na
odvodnění záchodů dvorního slavéní čp. 1385—1I.
v ulici Školské: lirmy Bratří Lokeschové v záleži-
tosti kanalisace továrny čp. 500—VII. v ulici Gr-
grově.
Zrušeno bylo řízení o stížnosti Karla Nel-
vídka ve příčině slavebních změn v domě čp 590—II.
ve Smečkách; MUDra, Josela Vaněčka v záležitosl
neschválení podzemních míslnosti za byty v čl
802—VIII. v Zaluradách
Odvolaná resignace členů stavební komise.
Při projednávání stavebních stížností učinil p
ob. st. dr. Vlček problášení, že jménem svým
všech čtenů stavební komise pro sbor odvoláva re-
signaci, kterou hromadně podali v listopadové schůzi
sboru obecních starších. Resignaci podali z toho
důvadu, že považovali se za dotčené výroky jedno-
tlivých členů sboru (pp. arch. Müler, Lada a Kuikla).
Náhledy dotyčné byly však vysvětleny a proto re-
signace se odvolává. Řečník žádá, aby členové sboru
věnovali bedlivější pozornost přednášeným referátům.
Schamal
Lokeschová
Karel Nela
Mudra
Josel Vaněček
doktor
Vlček
Müler
Gr
23
article
Stalo se nejednou, že mnozí členové sboru ujali se
slova proti návrhům stavební komise a jsouce jodno-
stranně informováni, žádali vyhovění stižnostem proti
návrhu komise. Pan dr. Černohorský uvedl, že by se
ve veřejnosti mohilo zdáti, jakoby přednášeným re-
ferátům vůbec nebyla věnována pozornost. Tomu tak
není. Členové sboru, sdružení v Klubu národní stra-
ny svobodomyslné, mají před každou schůzí sboru
poradu, v níž se důkladně projednají veškeré od-
slavce jednacího pořadu. Členové přicházejí do sboru
již důkladně informováni a tím se vysvětlůje zdán-
livá nepozornost. — Pan ob. st. arch. Müller pronáší
přání, aby se v zálezitostech stavebních jednalo
s větší blahovůlí, čímž různé příkrosti budou zaže-
hnány. — Pan ob. st. Lada pravil, že nic neodvolává.
Řekl tehdy, že slavebníci v asanačním obvodu jsou
chikanováni. Na tom trvá, ovšem ale neuvaluje vinu
a zodpovědnost na stavební komisi. Jést povděčen
tomu, že se o věci veřejně jednalo, neboť doufá,
že tím dosavadní nezdravé poměry přeslanou ke bla-
hu prospěchu celého asaačního projektu. Starosta
p. dr. K. Grož při této příležitosti prohlásil, že kazdý
člen sboru má úplně právo projeviti své názery, vy-
slovil však přání, aby dělo se tak formou vážnou
sboru důstojnou. (Pochvala.)
doktor
Černohorský
Müller
sdružený v klub národní stra
24
article
Lessingovo divadlo v Berlíně měl
v sobotu novou premiéru Gerhardta Haupt
manna, od let již nejdůležitější událost zimni se-
zóny na německých jevištích. Tentokrát zvlášť na-
pjatě se na ni čekalo, neboť o novém kuse Haupt-
mannově „Rukojmí císaře Karla“, jenž má
za podklad historickou legendu, se po celě měsíce
napřed mluvile. Úspěch permiéry byl rozdělený
obecenstvu i v kritice. Hauptmannovi věrní uspo-
řádali mu hlučné ovace, ale většina zůstala chladná.
Kritika pak velebí Hauptmanna básníka, ale
Hauptmann dramatik prý opětovně, jako v po-
sledních letech již několikráte, přinesl na scénu plo
nedozrálý. Svého hrinu, císaře Karla, postavil auton
básnicky mohutně na večeru života, velkého knížete.
ale čistě lidsky a smyslně zaujatého ženou, rukojmím
saských rebelů. A když Gersuind, povahou nevěstka
s obličejem světice, císaře odmítá, ač jinak každému
se vzdává, a poslěze umírá, otrávena jedem přísných
strážců slátní raisony, vzpamatuje se Karel, třeba
sám smrtelně zasažen, aby třímal dále meč ve služ-
bách svého odpovědného úřadu. Všechen literární a
umělocký svět berlinský byl premiéře přítomen.
Gerhardt Haupt
Haupt
Karel
Hauptmann
Gersuind
Berlín
Lessingův divadlo
25
article
Nová budova dvorního divadla ve Vý-
maru byla v sobotu večer slavnostně otevřena
představením, jež skládalo se ze slavnoslního pro-
verba Richarda Vossa, z úryvků Gocthova
„Fausta“, Schillerova „Wallensteina“
Wagnerových „Mistrů pěvců“. Otovření měl
ovšem průběh velmi slavnostní, za přitomnosti velko-
vévody výmarského, císaře německého a asi 70 diva-
delních ředilolů a intendantů z celé říše. Nové di-
vadlo výmarské stojí na témž místě, kde stávala
budova stará, památná působením Goethovýma
Schillerovým. Stržení starého domu trvalo všeho
všudy 10 dní, novostavba přesně 1 rok. Kolosální bu-
dova upomíná svým slohem půněkud na starou, a
spočívá na 1800 pilířích, poněvadž půda je tu dosti
nejistá. Celá slavba stála 2 miliony marek. Hlediště
pojme něco přes 1000 diváků, Stavitelem divadla
je prof. arch. Max LiVttímann z Mnichova, vý-
zdoba skulplurální a maliřská hlavně od Ludv. vor
Hofmenna a Saše Schneidera.
V moskevském „Akvariu“ zahájiia
před ruskými Vánocemi pohoslinské hry kočujíci
společnost herecká, skládající se výhradně z mo-
hamedánů-Tatarů, vedená svým ředitelem
Aškadarským. Společnosí sestává převážncu vět-
šinou z mltdeže, dobře sehrané, jejíž cile jsou kulturní
a pokrokové; chce divadelními představeními bojo-
vati především prati nevědomosti a temnotě nižších
tříd musulmanského obyvatelstva, jehož je ve vý-
chodních guberniích ruských — pod Uralem a pr
Voss
Faust
Schillerův
Wallenstein
Wagnerův
Otovření
Goethův Schillerův
LiVttímann
Hofmenn
Schneider
Tatar
Nová di
Mnichov
Ural
Aškadarský
26
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= „Úspěch aeroplanu Farmanova. Z Paříže
13. ledna. (K. k.) Dnes dopoledne podařilo se Far
manovi se svým geroplanem uraziti 1 kilomeii
v uzavřeném kruhu za minutu 28 vteřin, čímž dobyí
ceny, věnované Deutsebem-Archdeaconem.
= Nová zbraň v Anglil. Z Londýna, 19
ledna. Anglická vláda učinila u solingenské zbro
jovky velké objednávky nové zbraně, které se má
používati v kolonifch. Nová zbraň spojuje prý vlast
nosti bodné a sečné zbraně a podobá se así rapíru.
= Plány nevých ponorných lodí ve vodě. Z Pa-
ř!že, 13. ledna. (K. k.) »Eelair« oznamuje z Cher-
bourgu, že nedavno byly ve vodní nádržce v arne
nálu nalezeny plány dvou nových ponorných lodí
Jsou domněnky, že byly ukradeny, ale zloděj, chtěje
se jich pozdějí zbaviti, hodil je do vody
= Neštěsti v kinemalografickém divadle. Z Lon
dýna, 13. ledna. Šestnáct dítek, usmrcených př
panice v kinematografickém divadle v Barnsley, na-
lezalo se ve věku od čtyř do deviti lel, jest to osm
hochů a osm děvčat. Na některých mrtvolách není
pozorovati žádného zevního zranění. Paníka vznikla
v tlačeníci u vchodu do divadla a děti byly v klubku
lidí přimo umačkány nebo udušeny, jiné byly zou-
fale kříčicím a hrůzou smyslů zbaveným daven
ušlapány. Stav některých zraněných dítek jest vážný.
Farmanův
Lon
Paník
Paříž
Londýn
Chry
Barnsley
27
article
Pořadatel představení zachoval tolik duchapřitom
ností, že předváděl něktěré výjevy, aby obecenstv
v sále upokojil a zabránil tak druhě, ještě nebez
pečnější panice. Podařilo se laké velké hlediště bez
nehody vyprázdniti.
= Dozvuky Hardenova procesu. Z Berlín
13. ledna. Poručik Kruse, syn šlechtičny Elbové
bývalé manželky hr. Moltka, zadal patrně následkem
Hardenova procesu za propuštěnou z armády a žá-
dosti jeho bylo vyhověno
= Generál zatčen. Z Pař!že, 13. ledna. (K. k.
Z Nizzy oznamují, že venezuelský generál a majite
slájí pro dostihové koně Corao byl zatčen z roz-
kazu pařížského státního návladnictví, poněvadž jest
obviněn z falšování. Corao, který byl dopraven do
Paříže, zneuži prý, jak listy oznamují, pro sebe peněz,
které mu president Castro svěřil, aby za ně na
koupil válečného materiálu. Corso tvrdí, že jest obět
politické mstý.
Hardenův
Poručik Krus
Corao
Castro
Berlín
Nizza
Paříž
28
article
A aby nebylo o tom sporu, jaké kvali-
fikace jazykové má míti úřadník,
který chce úřadovati při dráze v zemích, kdež
krom německého jazyka jest i český jazyk v ze-
mi obvyklý, o tom dal týž ministr železnic v 308.
sezení poslanecké sněmovny ze dne 21. února
1905 prohlášení, které ovšem nevyhovuje, nepot
tvrdí, jakoby vyvinuvší se praxe v Praze a Plzn
šla mimo zákon a předpisy. Když posl. Kinder
mann a soudruzí si stěžovali, že jakýsi Arnušt
Zippelivs se žádostí o zadání aspirantského místa
při ředit. st. drah v Praze byl z toho důvodu za-
mítnut, že není znalý jazyka českého, odpověděl
ministr takto: „Při velikém počtu uchazeča
úřadnická místa v střední službě železniční vy-
vinula se v okruhu st. ředitelstev v Praze
Plzni taková praxe (!) dosazovací, že tato ředi-
telstva mezi ostatně stejně kvalifikovanými če-
kateli vzhledem k potřebám obco-
vání s obecenstvem oněm uchazečům
kteří mocní jsou obou jazyků zemských, dávají
přednost před jazykově jen jednostranně kvali
fikovanými.
Praha
Praha Plzeň
poslanecký sněmovna
Kinder mann
29
article
Odchylky od této praxe zejména pak nastá-
valy, když znalost jen služebního jazyka při ob-
sazování míst služebních vystačovala se zřetelem
na úřadní činnost čistě vniterní působnosti.
Ovšem zříká se v takových přípa-
dech úřadník, jen jednoho jazyka
znalý, oněch výhod a prospěchů.
které pro úřadníka, obou zemský ch
jazyků mocného, pro jeho různou
upotřebitelnost a větší stěhova-
vost vznikají.“ (Nejnovější praxe za mi-
nistrování p. z Dersehattů tuto sentenci v pravý
opak obrátila, neboť zvláštním odporučením
v německočeských krajích jest, může-li se vy-
kázati úřadník neznalostí jazyka českého, jak
případy obsazování míst v ředitelství olomou-
Úprava ulic Starého měsla
Po referátu p. mag. rady Knota usneseno,
aby plán regulační pro ulici Karlovu a přiléhající části
ulice Liliové a Husovy třídy i s předpisy k ochraně
rázu těchto ulic byl schválen a námitky proti němu
podané byly zamítnuty.
Dále schválen plán regulační pro (řídu Husovu
s ulicí Jalovcovou s částí ulice Jilské, Perštýnaa
uličky Martinské i s předpísy k ochraně rázu těchto
ulic. Plány tyto budou veřejně vyloženy.
Knot
Husův
Karlov
30
article
Regulnce Malé strany a Hradča.
Schválen návrh, aby za účelem brzké rekon-
strukce silnice Chotkovy bylo vyhověno námitkám
zámeckého hejimansiví proti regulačnímu plánu Malé
strany a Hradčan ve smyslu dohody a aby teto roz-
hodnutí bylo pojato do závazného prohlášení, kleré
rada měslská vydá zámeckému hejtmanství
Přednesen návrh, aby nově upravený plán
polohy pro Malou stranu a Hraděany
pokud obsahuje změny a doplňky plánu roku 1903
vyloženého, byl se všemí podslatnými čásími i s p-
třebnými doklady opině dle § 4. slav, řádu veřejně
vyložen. Pan m. r. dr. Pinkas uvedl, že elaborát jes
výsledkem dlouhých porad komise, která sledovala
zejměna také snahu po zachování světoznámého p-
noramalu hradčanskkého. Jměnem obecních starších
z Malé strany a Hradčan prohlušuje, že by! byi
v elaborátu nebylo ve všem vyhověno kladeným prá-
ním, přece budou hlasovali pro návrh vzhledem
k tomu, že obsahuje olázku dobrovolné, sahrady
pro obmezení výšková. V řízení námitkovém pone-
chávají si volnost, doufajíce, že pude později poskyt-
nut dostalečný vateriál. Vítáme celý krok jakožto
rozhodnutí palčivé otázky a vyslovujeme naději, ž
akci, která bude zahájena u vlády, dostane se Plaze
pomoci a pochopení. Návrhy schváleny
doktor
Pinkas
Chotkov
Hradčany
31
article
Tímlo usnesením, zdánlivě formálního rázu, jest
ukončena nejobtížnější část řízení dosavadního, plna
intensivních studií a zdlouhavých porad o tom, jak
překonati veliké překážky teohnické, právní a fi-
nanění. Regulační návrh, roku 1903 vypracovaný.
narazil na celou řadu překážek. Zejména vojenský
erár půsoll značné obtíže, které nyní zásluheu sta-
rosty p. dra, Groše jsou odstraněny. Další obtínže
působilo tak zv. výškové omezení. Dle § 73. stav.
řádu smí se stavěti do výše /4 šíře ulice nebo ná-
městí, nejvýše ale do 25 m k římse. Kdyby se do
této zásady dovolilo na Malé straně a na Hradča nech
stavěti, zmizely by malebné a rázovité ulice a byle
by i zničeno hradčanské panorama. Aby se tom
zabránilo, vyšetřil arch. Balšánek přípustnou v ýš
Groš
Balšánek