ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 fe7f3470-738b-11dc-b593-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 33, person 112, org 14, work 4
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v úterý 14. ledna 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 13.
4 article
Na ranní a odpol. llst předslácí ne v Praze v slminístraei a něsíe na čtvrt leta . . . . 6 K —h s čvojí denálkes na pěsle ntrt 1l . . . . 7 K 50 k ve filialkách na pěsíe . . . . . . 2 K 30 Peštou: n. . . . : el s dvojí zásilken na měaí ns čtvrtota . . . ! 11 K co Jak se především připravit! Jsme již uprostřed volebního ruchu. Du- věrníci jakož i výkonní výborové téměř všech našich stran již sestavují kandidátní své li- stiny, své programy a pronášejí svá hesla agitační, jako bychom byli již v předvečeru volební bitvy, do níž zatím ještě přes měsíc času. Dobře tak. Vždy lépe si přivstat než zaspat, dokonce když jde o boj s nepřítelem tak čilým jako jsou dnešní »míruchtiví naši Němci«. Nicméně ale nemůžeme se ubrániti obavě, abychom přes všechno ranné přivstánísi našich národních stran k volební agi- taci, nezameškali hlavní pří pravnou práci pro myšlenku věc pospolitou, abychom nezaměstnali se cele přípravami k vítězstvím zájmův stran- nických, a zapomínali při tom ná- ležitě všickni Čechové vyzbr- jiti a připraviti se ku velikému, snad rozhodnému zápasu za dobré právo je- diné vlasti a národa svého, který nás čeká na sněmu z těchto voleb vzešlém a k němuž protivníci naši národní jako vláda vídeňská přihotovují se již dnes plánem stra tegicky promyšleným do nejurčitějších po- drobností.—
Pešta Čecho Praha
5 article
Nuže, ruku na srdce: jsme my již také v této nejvlastnější a nejdůležitější příčině opatření a připraveni, tak abychom s dobrým svědomím a bez obav si říci mohli: »Ne- dáme se! Žádné úsilí nebude s to, aby naše řady v hodině bitev přištích rozrazilo a ve zmatek uvedlo, žádný náš tém se nedá za- skočit a obelstít protivníky jak oni doufají. ani po dobrém ani po zlém nenajde vlada v řadách budoucích 97 poslancův českýeh 37 slabochův, kteří by byli ochotni setrvati ve sněmu, když by šlo o uhlasování něja- kých nových punktací. A o to půjde Strachuje se toho a doznal to výslovn sám poslanec Českého klubu pan dr. Vlad Srb na sobotní schůzi strany staročeské v Praze, řka: »Oč jednati se bude, j e st v podstatě totéž, o čem bylo jednáno v dobách punktačních: otázka jazy ková v úřadech, otázka úřadnická, reforma spřávy o rozhraničení okresů dle ná- rodnosti, reforma volebního řádu azřízení kurií národních ve sněmu, otázka školská, zejmena zřizování menšinových škol.« Methoda snad bude jiná než byla za punktací, nebudou snad předcházeti podobné konference důvěrníků a protokolovaně úmluvy, jako za Tasff v lednu r. 1890, nýbrž dle slov minister- ského předsedy Becka bude se postupovati »po etapách«. Však jistoty o taktice vládně německé nikde nemáme; vždyť sám dr. Kramář ještě onehdy na Smíchově pro- hlásil, že mu není o chystaném vyjednávání ničeho známo, ale doložil, že nelze nieméně zavírati oči před tím, »co se vůkol nás děje«, a že najisto o národní otázce vy jednáváno bude. Nemusí nás toto tajnůstkář- ství zarážeti právě tak, jako to soudobe flagrantní porušování platných zákonů ně meckými soudci v krajích zněmčených na úkor našeho rovného práva jazykového v celé zemi, jako to budování zvláštního německého statusu pro úřadnictvo v zněmčených krajích vlasti naší.
doktor Vlad Beck Kramář Praha Smíchov
6 article
To jsou věru přepodivné praeludie vyrov nání a smíru, když jeden z kom pa- ciscentů si už napřed bere, oo chce z práva a vlastnictví dru- hého. »Dle toho, co slyšíme« — obává se i politik tak rozvážný, jako bývalý sta- rosta Prahy, »zdá se, že více než o do- hodu obou národů, má se jednat o splnění požadavkůněmeckých.e I protestuje proti takovému »řešení českého problému«, proti takové jednostranné proce- duře u vyrovnání sporu česko-německého stejně rozhodně, jako protestoval nedávno na Vinohradech dr. Herold: »Má-li někdo nárok žádati, aby se mu stalo p právu, jest to národ český.«
doktor Herold Praha
7 article
Ale kdežto Němci již dávno propraco- vali a zformovali si program svých poža- davkův od země k zemi, my Čechové cho vali se jen trpně, obmezujíce se na pouhé odmítání německých praetensí a choutek to byla rozhodně chyba. Následek zanedbán toho jest, že zastihuje nynější doba české strany nepřipravené, neusjednocené na pospolitém, určitě a dopodrobna vyhraně ném programu s vých životních a nezbyt- ných požadavkův. Srovnáváme se všickni toliko o základních podmínkách, o principech. za jichž meze žádná upřímně česká strana povoliti nemůže a které jsou: nedílnosta celistvost království českého, rovnoprávnost a rovnocennost obou kmenů národních ve vlasti české a požadavek, aby každý občan český u všech státních jako samosprávných úřadů došel práva svého ve své mateřštině; avšak abychom si určitě všickni byli vědomi pokud a z kterých opatření chy- staných (na př. z krajských vlád a krajských zastupitelstev,z národního rozhraničení okre- sův a krajův, z národních kurií voleb- ních ve sněmu zemském, z otázky úřadnické a národní autonomie) hrozí jednotě vlasti neb budoucímu vývoji národa našeho pováz- livá újma, ba nebezpečí: k tomu jsme dosud pohříchu nedospěli, tu panuje dosud mnoho mlhy v českých hlavách a v tom smyslu zastihuje kritická doba české naše strany vskutku nedosti připraveny a málo sjed- noceny.
Čecho
8 article
»Nemáme formulovaného programu !e vytýká dr. Srb a volá důtklivě po nás, že jest svrchovaně na čase, aby se všechny české strany sestoupily a formu lovaly pevný program, na jehož zá- kladě by byla umožněna nejen předvolební koncentrace, nýbrž — a na tom všechno zá- leží — povolební dohodnutí všech českých stran na sněmu. Jestli pak zástupcové němečtí nebudou chtíti o tomto našem pospolitém všenárodním programu jednat, uvidíme z toho nej- lépe, že Němcům jde toliko o vymožení jistých výhod pro sebe a nikoliv o úplné a sprave- dlivé vyrovnání. »Ale my můžeme če kat!« odpovídá správně dr. Srb Němcům připomenuv jim, jak jsme zmohutněli za těch 18 let, kdy staročeští předáci byli ochotni činiti v punktacích taaffovských Němcům tak značné ústupky jen k vůli reformě volebního řádu Schmer- lingova... Ale dnes není oprava voleb- ního řádu zemského žádným předmě tem obchodu mezi námi a Němci »Dnes, kdy zavedeno jest všeobecné vo- lební právo pro ústřední parlament, bude rozšířeno též pro sněm i proti vůl Němců. Zde mizí všechny chuti a nechuti.
Srb Němec
9 article
Změna volebního řádu Schmerlingova stala se více otázkou politicko-sociální, než politicko-národní. A to jest po měm pře- svědčení důvod, proč se s ní (se strany vlády i Němců) náhle tak pospíchá .. . Reforma volebního řádu není tedy dnes již žádným negociačním předmětem, dnes za ni ne- musíme nic prodávat! Věc přijde sama sebou, to je nezadržitelný běh času.« — »A tolikéž vnitřníůřadní češti na není žádným negociačním před- mětem,« doložil univ. prof. C. Horáček, »též ona přijde sama sebou jako výsledel národní moci naší.« Nevíme, jak př tom bylo starému punktátoru p. dru. K Mattušovi, ale i on, za těch 18 let učinil pa- trně velký pokrok proti době punktací vídeňských, když neuznával příští sněm český— jenž bude přece zrovna tak kuriátní, jako byl onen v době punktační, »za spůsobilý projednávati jakékoli důležitější otázky, vyjma leda reformu volebního řádu . . «- Slovem, celá sobotní schůze »Českého klubu« vyzněla v hlubokou nedůvěru vůči chystaným smiřovačkám a v touhu po dohodě všech českých stran o po- spolitém všenárodním programu, obsahujícím určitě formulova n národní, politické a státoprávní naše po- žadavky, od nichž by žádná strana a žádný poslanec český ustou- piti a sleviti nesměl a nemohl Jest nám upřímným jako vzácným potěšením, že došla vroucí tužba naše takového sou- blasu při straně, s níž jsme druhdy k vůl vídeňským punktacím musili skřížiti meče. že ani nejmírnější našinci nechtějí nadbihati Němcům, ale praví s námi: »Můzeme čekat A připravme se k boji !«
Schmerlingův Němec profesor Horáček Mattuš
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 13 ledna. (Poměr polsko- ruský v Haliči.) Polské demokralické i kon- servativně strany v Haliči dávno už seznaly, ž se dopustily velikého omylu, když proti směru staroruskému podporovaly separatistické snahy strany ukrajinefilské, stejně nepřátelské Rusům jako Polákům. V poslední době jest poměr Po- láků ke straně staroruské mnohem přátelštější než býval a zlepšil se zejména za poslední par lamentní kampaně, když se národně ruský klub připojil ku protestu proti brutální politice Pruska proti Poznaňsku. S druhé strany i »Galičanin« uznává možnost jakéhosi modu vivendi mezi ha- ličskými Poláky a Rusy. Ve stati o nynějším postavení národně ruské strany píše, že staro rušti poslanci na říšské radě nabývají přiměřené váhy nejen u stran slovanských, nýbrž i u Němeů a projevuje naději, že také Poláci, až se ná rodně ruská strana zkonsoliduje, změní své sta novisko k ní a tím i k ruskému lidu halič- skému. »Jest jen třeba — praví — trochu více šetrnosti k národním idešlům našim, trochu více spravedlnosti ku právům ruského lidu a není pochyby, že pokojné soužití obou bratrakých ná- rodů přinese hojnou žeň positivné práci. « V Praze, 13. ledna. (Slovinei o ná- rodní autonomii.) Klerikálný »Slovanece dotýká se některých časopiseckých úvah o ná rodní samosprávě, jak si ji představují němečt nacionálové a pozna menává při té příležitosti »Čechové, kteří se domáhají zemské samo- správy a nerozdilnosti království českého, nejsou
Rus Polák Prusek Čecho Praha Halič Poznaňsko
11 article
spokojeni s německými plány. My s našeho slo vinského stanoviska pozdravili bychom takový pokus, poněvadž by odstranil dávnou nedotknu telnost zerekých hranic, ulvřených nahodi lým sběhem událostí a škodlivých nám netoliko v národním, nýbrž i politickém vzhleděe V tom ovšem má »Slovenec« pravdu, že jižní alpské korunní země v nynějším svém roz- sahu jsou původu poměrně nedávného a na všechen způsob nemají pro sebe těch staro- bylých historických důvodů, jako království české neb Morava. Ke sporu v národuostní straně v Uhrách. V říjnu měl rumunský poslanec Lucaciu v ku- loárech uherské sněmovny rozhovor s poslancem Ugronem o potřebě dohody rumunsko-maďarské Jeho vývody tehdejší dostaly se na veřejnost v takové podobě, že přirozeně vzbudily zvláště u Slovanů nevoli. To pohnulo Ladislava Lukáče že napsal slovenskému poslanci Hodžovi otevřený list, v nedělním »Pester Lloydu« uveřejněný tohoto znění: Milý příteli! Dověděl jsem se, že některé politické listy přinesly zprávu, dle níž prý jsem se o politických poměrech rumunskýeh a slovanských vyjádřil v tom smyslu, že mez těmito národy nemůže býti přátelského poměru poněvadž by to bylo nepřirozené a že Rumu zvláště proto musí držeti s Maďary, aby mohl úspěšně bojovati proti společnému nepříteli, prot Slovanům. Osvědčují se, že jsem podobného projevu vůči nikomu neučinil, a prosím Te abys toto osvědčení dal libovolnou cestou veřej nosti ve známost. S přálelským stisknutím ruk Ladislav Lucaciu.
Lucacia Ugron Lukáč Hodža Lloyd Maďar český nebo Morava Uhry uherský sněmovna Slovan
12 title
Politické zprávy zahraničné.
13 article
V Praze, 13. ledna.
Praha
14 article
Události v Marokku Sultán Abdul Aziz prohlášen ve hlav ním městě své říše za sesazeného! Ta ková je nejnovější překvapující zpráva z Marokka Vzdorosultán Muley Hafid, o němž se poslední době šiřily pověsti, jakoby byl v kon cích se svým posláním a opuštěn většinou svýck přívrženců, vstupuje opět mocně a hrozivě de popředí. Ve Fezu byl prohlášen za khalifal Sultán Abdul Aziz zalím dll v Ra- batu, kde udržuje přátelské styky se zástupe Francie, od níž patrně očekává přispění v na- stávajících těžkých chvilich. alo a Událost ve Fezu nelze podceňovati. I kdyby se jednalo o věc lokálního vý- znamu, nesmí se zapomenouti, že Fez je nej důležitější město Marokka a že bude-li v něm, v sídle sultánů, prohlášena svalá válka, bude to znamenat vzbouření fanatismu marockého, naplněného zášíím proti všemu evropskému Abdul Aziz opustil Fez jako sultán a nepochy boval, že hlavní město ostane mu věrným. Též Francouzi neočekávali, že právě ve Fezu, v posvátném městě khalifově, bude Muley Hafid prohlášen za sultána. Situsce v Marokku stává se opět kompl- kovanější pro Francii a Španělsko, jež dle alge- cirasské smlouvy mají chrániti Abdul Azize. Nejdůležitější je otázka, jak se zachová Mulej Hafid k eizím velmocem. Jako od pověď na ni podává již holdovací adres podaná Mulej Hafi lovi, v níž je vyznačena v šir- ších obrysech všeobecná politika nové vlády. Nej důležitější jsou body, v nichž se sta nov uznání algecirasské smlouvy, ale s vyjmutím mezinárodní policie. odpor proti cizímu vměšování se
Aziz Vzdorosultán Muley Hafid Francouz Muley Maroko Francie Španělsko
15 article
q ěmoq n
16 article
V drobném prvurjtt ranní číslo o sobě . . . za 8 odpoledni . . . . . . . za 2 k Va filialkách na venkovět ranní čislo, odpolední . . . . . . . . 4k Inserát v platí se hotové napřeá Předplacení a lnserty přijímá sdmini- strace v Marlsnské ulici č. 3. Tam nacházejí se těž redakee Uskirna a ezpedice „Národnich Listd“ Eukopisy se Buvrnosjí. 10h
Národnich Listd Eukopisa Marlsnský ulice
17 article
do marockých věcí, přátelský spo- lek s Tureckem, odstranění cizí ochrany pro domorodce a propuštění evrop- ských instruktorů vojenských a po- licejních. V Tangeru způsobila zpráva o sesazení Abdul Azize rozruch, přes to, že byla již dlouho očekávanou. Sesazení stalo se mezi 3. a 5. led- nem. Je nutným následkem francouzského vojen- ského postupu v Marokku, Mulej Hafid je teď pánem celého vnitřního Marokka se třemi hlavními městy: Fezem, Marakešem a Mekinejem. Panství Abdula Azize se omezuje na pobřežní města a na Tanger sl okolím. V Paříži způsobily zprávy marocké značně znepokojení. Ministerský předseda Clé- menceau byl celý den nedělní zimničně činným, konferoval s ministry vojenství, námoř- nietví a financí, s vyslancem Regnaulte m, jenž přijel z Marokka za účelem sprostředko- vání půjčky 150 milionů, dále s 12 předn mi úřadníky zahraničního ministerstva, hlavně s vy- slancem Cambonem. Jako výsledek těchto konferencí se oznamuje, že Francie se omezí na udržení pořádku v přístav- nlch městech a na hraniclch al- žírských, že však nebude za sahovati do sporu obou sultánů. Avšak Francie hodlá upo- zorniti moci zúčastněné na algecirasské smlouvě, že vílězství Muleje Hafida bude zna- menati konec evropské autority v Marokku a že by neměl býti starý sultán ponechán svému osudu.
Aziz Regnault Cambon Turecko Maroko Paříž Francie Mulej Hafid
18 article
V Rabatu po sesazení Abdul-Aziza hrozi největší nebezpečí Evropanům a proslýchá se, že generál d'Amade vylrhl z Casablankya dal se na pochod do Rabatu, by chráni konsuláty a Evropany. V případé, že by mělo hroziti neb ' zpečí životu Abdula Aziza, hodlá tento uprch- nouti na francouzskou loď a dáti se převězti do Evropy. Dojde-li v Rabatu ke srážce mezi Mulejem Hafidem a generálem d'Am adem na- stane nebezpečný obrat v eelé situnci. O tom, jak se postaví Německo k po- sledním událostem marokým oznamujese z Berlína, že vláda německá hodlá i na dále trvati při přesném znění smlo u vy algecira ss k é. Sesazení Abdul Az za nemění nijak platnost smlouvy pro Marokko. Němeeko bude asi zcela z rželivě přihližeti k dalšímu vývoji událostí v Marokku, Poslední zprávy zní: Z Tangeru s telegrafoje: Raisuli připojil se Mulej Ha- lidovi a pouze na jeho rozkaz chce propu- stiti kaida Mac-Leana. Generál d'Ama de telegrafuje, že není dosud pozorovati nijaký vliv události ve Fezu na kmeny Šauja a že prozalím nelřeba se obávati nepokojů. Ode- vzdáni pevnosti medianské vojsku suliána Abdula Aziza bylo zalim odloženo. Jiskrová telegrafie v Efelově věži v Pařiži dostala v noci na dnešek první bezdrá- tový telegram z Casablanky, ozna mující přijzi ktižáku »Keber«, vyloděn mužstva a materiálu válečného.
AbdulAziza Evropan Abdul Aziza Abdul Aza Mac Lean Evropa Mulej Hafid Německo Berlín Maroko Tanger Casablanca Casablankya
19 article
Boje v Somalsku.
20 article
Do zabraničného ministerstva v Ří mě došla zpráva, že při bitce v zemi Somalů byl zabit velitel italského vojska kapitán Bon- giovani, Kapitán Molinari se pohfe- suje. Jsou obavy, že na výpravě zúčastnéní Italové a Askerové byli vesmés povraž- děni.
Molinari Italos Askerová
21 title
FEUILLETON.
22 article Hudba.
Hudba. + Zpěvohra Národního divadla. Druhé vystou- pení sl. Emmy Destinnovy ukázalo umění její ještě vniterněji. Její Senta je do seba pobroužená, snive něžná a ve své zasněnosti až bláznivá divka, v níž se každý nery třese horečnou touhou po trpícím ne- známém, jehož obraz již od dětství vryl se jí z vy- pravování babiččina v mysl. Sedí ve svém hlubokém křesle a jen oči upfrá na obraz, podivným mužem zaměstnává celou svou fantasil. Ta bluboká, blou- znivá snivost dává intonaci baladě, kterou sl De- stinnova zpívá obdivuhodně krásně, výrazem, v němž to vře skrývanou horoucí vášní. Ta dává zvláštní horečnou mohutnost vstupní frási melodické, kdežto zas refrén balady rozplývá se v nyvosti jako na- dechnutá mlha na obzoru mořském. Exlase, jež se zmocní Senty, když ocitne se poprvé tváří v tvář Holanďanu, jest v podání dramatickém něco jedineč- ného. Následující zpěvy s ním stupůují dojem až k úchvatnosti, a konečné scény dramatu procitěnoste a vervou náležejí k nejkrasšímu, co lze v ohledu na- prostě dokona'osti a rovnocennosti všech uměleckých složek pěveckého podání, hudebního i hereckého slyšeti. Šl. Destinnova je dokonalou pěvkyní wagne rovskou. Tak stylově disciplinovaný výkon a přece zároveň tak životný vyrůsti může jen z velké tra- dice, roubované na mimořádný lalení, bezprostřední a samostatný, na velkou uměleckou duši. Provedení celého díla stálo na své krásné výši která slouží našemu prvému ústavu ke cti. Ve vý konu p. Benona jako Holanďana pozorovati jest stále zdokonalování.
Destinnův Senta Holanďan Benon národní divadlo
23 article
+ Veselé námluvy. Komická opera o třech děj- stvích. Dle Štolbovy humoresky »Staří blázni« na- psal Karel Kádner. Hudbu složil Jan Malal (Poprvé na Městském divadle Král. Vinohradů 12. ledna 1908.) Povedená humoreska pardubického pana noláře, který má vždy dobrý rozmar v zásobě, od přírody řízný vlip a zná lidi a venkov, ohlíží se již na divadelní minulost, věru zvlášiního druhu. Ve své vzpomínce na Em. Bozděcha, olištěné poprvé v prvěm ročníku »Divadelního listu Máje«, znovu v Štolbo- vých »Pamětech«, vyprávuje o ní antor: »Opojen di- vadelním úspěchem frašky své (»Krejčí a švec«, která pociěna byla třetí cenou v soutěži na celovečerní frašky pro Arénu na Hradbách, a poněvadž okázala se nejlepší, vzbudila tehdy prudký novinařský boj), pustil jsem se chutě zase do práce a nedlouho na to presentoval jsem Bozděchovi novou frašku, tento kráte ze života venkovského: »Staři blázni«. Avšak tu mi Bozděch valně nepochválil. »Mohla by se zcela dobře dávat, ale nezadávejte ji. Pište raději pilně dál — však vy přijdete s věcí lepší.« Tak zněl jeho úsu- dek. Slova Bozděchova působila na mne jako ledová tuš za parného dne, ale — poslechl jsem. Frašku jsem nezadal. Poněvadž mi bylo však přece jen lito. celou věc zahoditi, sdělal jsem z ní humoresku stej- ného jména. A sotva že humoreska v Hálkových »Kvělech« vyšla, přílel J. L. Turnovský, aniž by se mne byl tázal po dovolení, vystříhal z ní veškeré popisné pasáže, které jsem byl připsal, a urobil z mé homoresky zase původní frašku, kterou opepřil jen hospodskou pranici na konci druhého jednánía která, byvši provozována bezpočtukráte na ocholni ckých divadlech, vyšla opět bez mého svolení již asi v třetím vydání. Ještě že Turnovský aspoň na titulu udal, že fraška pracována jest dle mé humoresky.
Štolbův Kádner Jan Malat Bozděch Bozděchův Turnovská Štolba divadlo Královský cký divadlo starý blázen Star blázen
24 article
Neuvádím věc tuto snad proto, že bych z ní činil výčitku Bozděchovi. Naopak, když po letech přečel jsem si svůj originál, byl jsem rád, že jsem Bo- zděcha tehda poslechl, a nelitují toho ani dnes. Jem némo, vytřibenému, na francouzských finesách zml- sanému vkusu Bozděchovu nemehla zamlouvati s práce drsného venkovského rázu, jež zakládala se n skutečném životě, a dramatickému cítění jeho, jeh lihlo jen k uhlazeným formám francouzské drama- turgie, nemohla zamlouvati se forma hovící drsněmu obsahu.« Zajisté krásné svědectví „Štolbovy přísné auto- kritiky a upřímnosti, která vyznačuje celý jeho vzácný charakter. Ale nezdá se vám, že přece jen bylo na- loženo s prací příliš přisně, když vzpomenelesi tehdejšího repertoiru arenního a když vidíte, že látk přece jen musí mít kus zdravého jádra vůbec, když líbí se a žije dál jako hledaná humoreska, a divadel ního zvláště, když takový divadelník od kosti, jakým byl nadšenec Tylův Turnovský, vyčichá z ní drama- tickou kostru, výrobkem, k němuž nic lepšího ze svého nepřidal, spíše zhoršil, potká se na jevištich — třeba jen ochotnických — s úspěchem, a když ještě po letech najde se librelista, klerý věc pro hudbu zkrojí, a příběh i v této nové formě baví, jak jsme byli v neděli svědky Je to přiběh celkem prostý, ale zadrhnutý v uzlí- ček ne bez humoru, a jsou tu některé typické figury. Že tak silně připomínají tu postavy z »Prodané ne- věsty«, tu z »Hubičky«, neleží v původní předloze samě. Při čtení humoreský mají reliel jiný, svůj, i ten Kounováček, který na jevišti vypadá jako učmněný odlitek Kecala. Jevišlě se svou úpravou a ještě více hudební pojmutí uskutečňují teprve tu fatalní podobu.
Bozděchův Štolbův Hubička Jevišl Tylův Turnovská
25 article
Oč běží? Vdova na statku, Procházková, necití srdce své ještě starým, fintí se, ráda by se znova vdala a stává se fak nebezpečnou konkorencí mla dým děvčatům. Kárla s Tončou, které by se také rády dostaly již pod čepec, pošlou na ni obecního strážníka a ponocného Kounováčka, takto dohazo- vače ženichů a nevěst a obecního pletichu, abyj konečně vybral nějakého k ní se bodieího staršiho ženicha, aby jim neplašila hochy. Ale na tütéž my- šlenku připadne také nevlastní její syn Josef, který by se sám rád ženil a jemuž macecha doma překáži
Procházková Kárl Tonča Kounováček Josef
26 article
Miluje Karlu, dceru chalupníka Záhory. Co je nej bližšiho? Rada Kounováčkozd, aby zbyl se macechy provdáním, padne na úrodnou půdu. Provdá Procház kovou za Zahoru, sám si vezme Karlu, a místo sporů budou dvě svatby hned najednou. Procház ková a Zábora milovali se kdysi v mládí, ještě na sebe nezapomněli, Josef bude mit s nimi lehkou práci. A také opravdu hned Záhoru pro svůj záměr získá. Ale také Kounováček »pracuje«. Je tu rolník a vdovac Paroubek, v jeho samotě začíná mu jiz býti smutno. Kounováček dostáné jej na lep tím spíše, že z nedorozumění slíbí též jeho dceři Tonči Josela za ženicha. Prvý přijde na námluvy Paroubek a Procházková ve vdovské nedočkavosti padne mu hned okolo krku. Ale když potom přijde Zahora. přisloví: »Stará láska nerezavi« osvědčí odvěkou svoji platnost, a rozkochaná vdovička zaslíbí své srdce opět jemu. Při posvícenské muzice přijde vš- na jevo. Nejdřive se o Josefa pohadají obě kama- rádky, pak se seperou Josef s Malasem o symbo- fickou »husu«, jíž mínil žárlivý Josef Karlu, ale nej lépe učiní oba vdovci. Místo aby se mezi sebou ha dali o nevěstu, oba se před celou hospodou nan neženou a povědí ji tak do duše, že ji na vdavky chuť přejde a radějí odjede ku příbuzným do° Prahy aby ušla ostudě. Tak to končí se »starými blázny« Mladí, ti se — rozumíme, jako v každé řádné po- hádce — zpárkují. Tonča si vezme Matasa, a Jose dostane svou Karlu.
Karel Záhor Josef Paroubek Josel Procházková Malas Josef Karel Tonča Matasa Praha Rada Kounováčkozd stará blázen
27 article
Příběh uvedl se na jeviště, díky původnímu Ivaru humoresky, taktka sám. Zkušený libretista, jakým jest po tolika pracích s Rozkošným i jinými sklada teli Karel Kádner, nezavalil si žádným kamenem úrazu zbytečně cestu. Zvláště druhě jednání nemli ve smichu komikou svojí, třetí pak zabaví ruchem Jak se z knížky, vydané v »Operních texlech Máje«, můžete přesvědčit, librelista oděl celý příběli do plyn- ných, prostonárodně střížených veršů. Chtěl-li jimi vystibnouti »drsný venkovský ráz«, o němž mluví Štolba, podařilo se mu to jich písničkářsky veršo- lepeckým, lidovými obraty promíchaným rázem úplně. Hudba Malálova je lehká, líbivá, bez velkých nároků. Vůdčími hvězdami jejími jsou Smelanaa Bendl Ale jen v melodii a rythmu, nikterak v ostat- ních uměleckých prostředcích, ba nejméně, zvláště co se Smetany týče, v ideovém pojmuti. Poměr je tu spíše, kde se vyskytá, jako obrazu a jeho kopie, nežli jako vzoru a jeho následování, neřku-li vysti- hování. To platí zvláště o poměru Kounováčka ke Kecalovi a o sboru »Hoj. to naše posvícení« ke »Zlalé hodince«. Také »Hubičku« námluvy v druhém jednání mnoho připominají, ovšem jen tímto vnějším způsobem, jako zase sborové scény třetiho jednání maji úplně vlisténu pečeť bendlovskou. Pisň vý ráz pře vládá, výstřídáván konvenční formou operního dueta či jiné ensemblové věty, časlo též klesaje na pouhý popěvek, kuplet. Typ tohoto, i s obvyklými harmoni- ckými závěry genro, skýtá Kounováčkovo »A teď at mí někdo řekne« s poiniou: »Kounováček jest jen
Ivar Rozkošná Kádner Štolba Smelanaa Bendl Smetan Hubička
28 article
jeden, Kounováček jsem já sám.« Ovšem výborný hudeboí paedagog, jakým jest Malát, nesestoupí nikdý pod úroveň jisté distiakce. Ale nejšťastnějším je tam kde může se opřiti o národní píseň, jejimž jest ne unavným harmonisátorem, a to je především ve sbo rech a písních tanečních (pijácká v jednání prvěm »Dej nám pán bůn zdraví v tom táborském kraji« výzvu hochů a děvčat k muzikantům, cibulička ve třetim).
Malát
29 article
Také lyrika, pokud zůstává humorem podmalo vána, dobře se mu daří. To plati o duetu Procház kové s Paroubkem, které je zcela roztomilé, z část též o valčikově založeném dvojzpěvu Josefa s Kar lou, působícím na jevišti plnějí, naž ondy na podiu koncertním, poněvadž pěkně spojuje s citovou stra- nou i škádlivý tó). Za to s cesty sušel dvojzpěv Procházkové se Záhorou, upadaje do sentimentality kde by autor, když ne ničím j ným, tedy aspor erchestrálním pravodem měl prozraditi, že situsce není vážná a že obratem překotí se zase v komiku. Ten opravdový lón, na který tu — ač přlesládle — udeřeno, měl by oprávněnost, kdyby opravdu ve vý- sledku celého příběhu vítézila »slara, nerezavíc láska«. Vinu, jak naznačeno, nese tu zvláště orchestr kter) vůbec proti zpěvným partům ustupuje do úloby zcela podřízené, na pouhý doprovod, tu a tam zpěv- ným protihlasem se zdvihající, skotačivými figurkami — ponejvíce v dechové harmonii a z ní nejčastěj ve fagotu — opentlený, na označení humoru, větší- nou však jen zcela stydlivě náladami a náladečkami šimrající.V tom ohledu podoba s některými typy Smelanovými jest nejfalálnější, neboť právě v pro- pracování orcbestrálním, v tom pychologl ekém in- strumentu moderního skladatele, zeje mezi idešlem smetanovské opery lidové a tímto dílkem propasi nejblubší. V te příčině oryslím, že sam Malat stáo ve své první zpěvohře (Stňa«) výše. A to také netno bylo říci vůči něklerým hlasům, které by snad byly novým dílem samu »Plodanou nevěstu« pronlá sily za překonánu.
Paroubek Josef la Procházka Záhora Plodaný Stňa
30 article
To ovšem skromný, sympatický pracovaík Malá sám nejlépe zná své síly. Je především obratný plsničkář a takovým projevil se též ve své nové zpěvobře, klerá právě pro tuto vlastnost získalas hned na poprvé množství přátel. Jde v ní vše bystře a v plynném tempu, a skladatel nevyčerpává se jako tolik jiných, na prvém dějství, naopak čím dále tím více baví svou příslopnu hudební mlavou. Jed- nání druhé zaujme i v hudbě humorem, třetí pak hledí ruchem tanců a zpěvů vyvrcholiti pokažené námluvy v jásavý, šumný, opravdu veselý celek. Ssladatel, jehož působnosti si dojista velmi vážíme, stal se přadmětem srdečných ovací a po každém jednání be-počlukráte před rampu vyvolaván a věnci za ypán. V tom ohl du nemusí litovati, že dílo jeho nebylo připušlěno na jeviště Národníh divadla. Tam, kde se pěstuje nesmrtelný odka Smetanův, byl by narazil na nebezpečné srovnávání na přísnější šoud a chlednější obecenstvo. V měst ském divadle vinohradském má vše svěžest mladého, teprve rozpukávajicího života. V lé kypré, po umě- leckých činech teprve lačnící prsti může se i skrovný kvílek jeho Musy zachytili a prostě, neskeplické mysli potěšovati po celou dlouhou řadu večerů.
Smetanův Národníh divadlo
31 article
Tlo splše, že provedení, nastudované kapelníkem p. Četanským, je zdařilé. I režie p. Dobrovolnéno výprava, navržená p. J. Wenigem, připravila půdu rozhodnému divadelnímu úspěchu. Dekorace i kostymy jsou národepisně věrné a mohla by se najmě v de- koracích od místa sebráti »Prodaná nevěs tá«. — Z účinkujících poulala k soba hlavní pozornost sl. E senbutova, jež výborné charakteris vala a přece sympatickou udržela vdovu Procházkovou a zpěvně s naproslou jistotou si vedla, i hlasově vynikajie Ji nejblíže byl Záhora p. Fejfarův krásnou kvalitou hlasu a dobrou charakterislikou, Paroubek p. Mans- feldův komikou. Kounováčka vypravil p. Jaroslav Čihák velmi svědomitě i se zjevným talentem pre komiku jak v přednesu, tak ve hře. Vtiravá podoba figury s Kecalem ležela ovšem olovem na pronika- vějším úspěchu jeho snahy. Pěkný svůj tenor měl opěl přiležitost rozvíjeli p Fiala v úloze Josefa, o vesnické krásky dělily se sl. Vronská a Hstlákova.
J Wenig Procházkův Záhor Fejfarův Paroubek Čihák Fiala Josef Vronská Hstlákův Mans
32 article
Prvnější má všechny podmlnky k úspěšnému rozvoji, jemuž jenom náchylnost k distonování mohla by stát osudnou, nebude-li jí mladistvá pěvkyné zavča čeliti. + Z České Filharmonie. Pozejtřejší čtvrteční koncert v Narodním domě na Král. Vinohradech uspořádan bude jako večer Eduarda Griega, při němž zcela nový program přinese vesměs dila, jež nebyla provedena v koncertě na paměť zemřelého skladatel začátkem sezony podzimní. + Koncert Bronislava Hubermana koná se dnes večer o půl 8. hod. večerní v Rudifinu. Zbývající listky lze obdržeti u Em. Wele era, obchod s hadeb- ninami, Ferdinandova třída čís. 36, a večer u po- kladny. + Z českého spolku pro komorní hudbu v Praze. Koncert prvý v novem roce správním bude se konat v úterý dne 21. t. m. o 7. hod večerní v Rudolfině. Účinkovali bude »České kvartsto« a pp. prof. J. Jirá- nek a V. Talish. Provedeny budou dvé novinky, totiž nehraný doposud syčcový kvintelt Brucknerův a ne- hraný klavírní kvartet Dvořákův D-dur.
Král Grieg Huberman profesor V Talish Brucknerův Dvořákův Ferdinandov třída Praha Český filharmonie Narodní dům český spolek pro komorní hudba Ddur
33 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Z Vídně, 13. ledna. Jak »W. alig. Ztg.« ozna- muje, jest rozhodnuto, že Griliparzerova cena bude udělena německému básníkovi Arnoštu z Wilden- bruchu za jeho drama »Rubensteinerin«, které lelo bylo provedeno ve dvorní činobře. Jest charakteri- slické, že zase dostal tuto cenu říšský Němec. Na- posledy ji dostal před 3 lety Gerbard Hauplmanu za svoje drama »Ubohý Jindřich« a před tím Hartleben za »Růzový pondělek«. Tentokráte jednalo se také
Griliparzerův Arnošt Rubensteinerin Němec Hauplman Jindřich Hartleben Vídeň Wilden