3
masthead
13 ledna 1908.
5
article
německy. 6. Pro české a polské obce má se
zemský zákonník vydávati s textem německým
a českým nebo polským. 7. Pošle-li česká nebo
polská obec listinu, sepsanou ve slovanském ja-
zyku, obci v územi jednojazyčném (německém)
a tato německá obec listiny nepřijme, může slo-
vanská obec požádati zemský výbor, aby listinu
přeložil do něměiny a dodal ji německé obci.
Pro polštinu a češtinu určeni také již překlada
telé u zemského výboru. Českým translatorem
jmenován absol. právník R. Lacín, polským
zemský koncipista Wajdowicz.
Pravidla, jimiž slezský zemaký výbor vy
řizuje sněmovní usnesení o zemských jazyefch,
jsou vlastně nová pohana obou slovanských ja-
zyků. Pravidly těmi snižují se úřadně na
jazyky méně cenné, vedle úřadní němčiny jen
trpěné. Ale poměry v rakouském Slezsku jsou
tak zchátralé, že i tato nová pohana bude se
ve Slezsku pokládati za ústupek, snad dokonee
i za vymoženost.
V Praze, 12. ledna. (Důstojnické
platy.) »Zeit« měl zprávu, že uherští ministř
za svého posledního pobytu ve Vídni vyjedná-
vali s ministrem vojenství o úpravě všech spor-
ných vojenských otázek, a nikoli pouze o dů-
stojnických platech. V dnešním čísle dodává
týž list, že v nynějších delegacích (lednových)
nepřijdou sice na řadu ani vojenské otázky, ani
zvýšení důstojnických platů; za to však spo
lečná vláda má úmysl svolati delegace pro rok
1909 již někdy v květnu t. r. a v těchto příštieh
delegacích přivésti na přetřes celý komplex vo-
jenských otázek.
R Lacín
Slezsko
Praha
Vídeň
6
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Z politiky sultána tureckého.
„Voss. Ztg.“, list, o němž se praví, že m
styky s oficiálními kruhy německými, uveřej-
nil právě sytý a poučný článek a cařihradský
dopis o zevní politice sultána tureckého. Stat
ta je zajimava nejen svým obsahem, nýbrž
zřejmým svým úmyslem, významným i pro za
hraniční politiku Německa: je psána ve prospěeh
sultána Abdula Hamida II.
Sultán — vykládá se ve jmenovaném časo-
pise berlínském — je naprosto nespokojen s ma-
kedonskou politikou evropských velmocí. Ne-
chec již ve svém vlastním státě dáti se odstrko-
vati až do poslední řady. Trpělivost jej opustila
již při bývalém programu mürzstegském — bý-
valém proto, poněvadž Rakousko a Rusko ná-
sledkem prý různých nedorozumění čásť z něho
odvolaly, a poněvadž Turecku předloženy byly
nové požadavky, jichž v mürzstegském progranu
nebylo. Tak na př. nebylo v programu tom ni-
čeho o evropském dozoru na makedonské finan-
ce, ale přede dvěma lety byl sultán lodní demon-
straci přimucen, aby toto cizí těleso přijal do
říše turecké.
Voss
Hamid
Německo
Rakousko
Rusko
Turecko
7
article
Když sultán spolkl tento hořký prášek, žádá
se od něho již půl roku, aby evropské kontrole
podrobil také justiční správu makedonskou. Ani
o ní nemluvi můrzstegský program, který jenom
poznamenává, že se má pracovati pro zlepšení
makedonského soudnictví, až tam nastane pokoj.
Turecko připravuje pro Makedonii opravu soud-
nictvi, ale velmoci trvají na tom, že pro její
provádění je nezbytným vrchní dozorce evrop-
ský.
K těmto požadavkům přibyl nyní další.
žádá se, aby sultán mandáty evropských refor-
matorů, dosud dvouletě, prodloužil na sedm let;
je prý toho třeba vzhledem k souvislosti re-
formní akce makedonské s tříprocentním zvýše-
nim tureckých cel dovozných, jichž výnos určen
je na úhradu makedonského deficitu. Velmoe
osvojily prý si však při zvýšení tom kuždá pro
sebe různé výhody. Zvýšení cel platí do r. 1914.
na touž dobu tedy mají býti prodlouženy man-
dáty evropských reformatorů, které již loni v li-
stopadu a prosinci vypršely.
Tomu sultán odporuje jmenovitě proto, aby
zamozil evropský dozor nad makodonským soud-
nictvím. Snaha o jeho dosažení tříští se o spon
o prodloužení evropských reformních mandátů.
protóže je naléhavější a pro velmoci pilnější
Turecko
Makedonie
8
article
již roku 1308 byl získán pro Karla Roberta,
který byl za rok na krále korunován
Od té doby počínal si Matouš jako s a mo-
statný, od Roberta nezávislý panov-
nik Slovenska. Měl svého palatina, své
peníze, ustanovoval župany a úřadníky, ved
války a uzavíral smlouvy se sousedními kraji-
nami. To trvalo do roku 1312.
Robert s vojskem přešel na levý břeh Du-
naje. Matouš dlouho se bránil, ale po. letech jsu
vlastním palatinem Zahou zrazen, nemohl od--
lati. V té době (1321) zemřel bez potomka a
Matušovei podlehli moci královské. Trenčin by
dobyt. ..
Ještě Jan Jiskra z Brandýsa do-
byl politické samostatnesti Slo-
venska a hájil ji až do roku 1462, kdy pod-
dal se Matěji Korvinovi. Od oné doby (147t.
Slovensko nosí v zákonniku jméno „Horní stra-
ny Uherska“. Dlouho stolice tohoto území tvořily
na všeobccném sněmu zvláštní skupinu a schá-
zely se i do sněmu samostatného.
To však nebyl již výraz dřivější samostatnosti
Slovenska.
Slováci zůstali v Uhrách na povrchu až do
XVI. století.
Roku 1526 Slováci zvolili si „sloven-
ským králem“ Jana Zápolského, než nepři-
drželi se ho dlouho a přidali se k FerdinandoviI.
Karel Robert
Matouš
Robert
Jiskra
Korvin
Slovák
Zápolský
Slovensko
Brandýs
na Uhersko
Uhry
St
9
article
Tím národnostní poměry se obrátily k horšímu.
Král Jan Kumány (Maďary) lichocením získala
také rozhlašoval, že Ferdinand chce potlnčit je-
jich jazyk i národ. K získání přispěl také padč-
laný dějepis a zákonník ve prospěch Ku-
mánů na újmu Slováků. Slováci sníženi na ná-
red v Uhrách nevolný a Madaří za volný. Také
byl zamlčen maďarský původ Kumánů a Uhři
stotožňováni s Maďary. I zemani byli k nim po-
čitáni, kalvinská víra vyhlášena za madarskou,
zemanský (madarský) stav považován za opráv-
něný k hodnostem a úřadům, kalvinismus roz-
šiřován proti slovenskému luteranismu a proti
dynastii habsburské
Uslačování Slováků dálo se pak krok z
krokem. Teď jsou zakřiknuti úplně.
„Neznám Slováků“, prohlásil před 30 lety
Tisza v maďarském parlamentu; „Slovák nen
člověk,“ dí zpupné přísloví maďarské. Madan
ministpresident i Maďar z lidu shodují se úplně
— a výrazem jejich smýšlení byla nedávn
Černová...
Sultán použil této situace výhodně ve svůj pro-
spěch způsobem, který evropské diplomaty
v Cařihradě velmi překvapil: na žádost, aby
mandáty byly prodlouženy, odpověděl sultán
že si přeje, převziti do tureckých služeb a z tu-
recké pokladny platiti všechny ty reformní or-
gány, kteří stojí ve službách cizích států a jin
jsou placeny. Jde tu o zástupce rakouského
ruského, kteří jsou jako civilní agenti přidělení
makedonskému genorálnímu inspektorovi Hil-
movi pašovi, jakož i o členy finanční komise
makedonské, jež je složena ze zástupců všech
států, zúčastněných na reformní akci makedon
Jan
Kumán
Maďar
Ferdinand
Slovák
Uher
Černová
Uhry
Cařihrad
Tisza
10
article
Tento návrh sultánův úžasně překvapil vše-
chny velvyslance, poněvadž proti němu nen
podstatné námitky. Neboť cizí velitelé četnictva
mezi nimi jejich italský představený, generáld
Georgis, byli přejati do tureckých služeb se sou-
hlasem všech zúčastněných velmocí. Kdyby úřa-
dy, oprávnční a platy civilních agentů i finan-
čních zástupeů byly mezinárodními smlouvami
tak zajištěny, že by za záruky velmoci mohli po
kračovati ve své činnosti způsobem dosavadním
pak byl by sultánův návrh proveditelným. Do-
zorčími orgány byli by vyslanci v Cařihradě
konsulové ve vnitrozemí. Zatím dostal sultán od-
pověď zamitavou, neboť velmoci se obávají jed-
nak špatného dojmu u ostatních států balkán-
ských, jednak porušení jednoty velmoci, pracně
sjednané, konečně rozbití reformního díla, je-
muž se po řadu let věnovalo veliké úsilí. Mimo
to jsou obavy, že by Turecko mohlo reformní
akci makedonskou — skutečně provésti samo.
neboť Hilmi paša se osvědčil. Proto prý někteři
vyslanci evropšti miní, aby se sultánovi — po-
volilo, aby mohl dokázati, seč je. Kdo tak radí,
vycházejí z přesvědčení, že makedonské nepo
řádky netkví v turecké správě, nýbrž ve sna
hách národů, Makedonii obývajících. Tento úsu
dek uplatňuje prý se stále více, zvláště v Anglii
A tak sultán počítá, že anglieké zakročení v Tu-
recku je vyloučeno, že Rakousko a Rusko jsou
plně zaměstnány vlastními svými záležitostmi
vnitřními, že tedy branně zakročiti nemohou -
i odhodlal se postaviti se rázněji, nežli dříve, na
odpor požadavkům ovropských velmoci. Tak
dlužno rozuměti turecké notě, v těchto dnech
odevzdané vyslancům evropských velmocí.
ské.
Upravení národnostních poměrů př
železných drahách.
Napsal V. Trončanie ký.
Hilmi paša
Cařihrad
Turecko
Makedonie
Anglie
Rakousko
Rusko
11
article
Ministrpresident pan baron Beck vyslovi
veliké slovo, že pokusí se o vyřízení česko-
německého sporu.
O narovnání česko-německém mluví se
obyčejně ve veřejnosti jako o upravení jazy-
kového a národnostního poměru ve školství, ve
styku úřadů s obecenstvem a ve vzájemném
styku úřadů mezi sebou. Má se obyčejně styk
a obcování zeměpanských úřadů: soudů.
hejtmanství, finančních úřadů atd. s obecen-
stvem a meziúřadní styk na zřeteli.
Na jeden obor státní správy, ač jest vele-
důležitý, úplně se zapomínalo aneb aspoň ne-
přikládalo se mu takové důležitosti, jaké zaslu-
huje. Mám na mysli úpravu ja zy ko v
otázky při dráhách. Snad se tak dělo
proto, že až do postátňovaci akce v Rakousku
byly železnice ponejvíce v rukou soukromniků.
Usuzovalo se mylně, mělo-li se za to, že jest
to právo každého soukromníka, jak s kým
se chce dáti do hovoru. Zařídí-li se tak pro-
stince soukromník, nikdo mu z jeho počínání
nebude dělati výtky, protože sám rozsouditi
musí, vzejde-li mu z toho prospěch nebo škoda.
Beck
Rakousko
12
article
Jinak se mají věci u železné dráhy, která,
byť i provozována byla kapitálem soukromýma
zařízena byla společností soukromou, spravuje
věci a zájmy veřejné. I kapitál, který byl
k vybudování soukromé dráhy potřebným, na-
strádán byl z části z fondů veřejných, buď že
stát přispěl hotovými, buď že stát anebo země
převzala čásť kmenových akcil, anebo že za-
jistily dráze jistou míru zúrokování. Nejlépe
vyniká veřejný ráz poslání dráhy,
byť i privátní, ze zákonného ustanovení, že
z veřejných ohledů mohou se vyvlastniti po-
zemky, pro výstavbu dráhy potřebné. Ale
obor působnosti každékoliv dráhy je venkoncem
i po výtce veřejný. Dráhy všechny jsou ústavem
a podnikem veřejnohospodářským, kterýž opra-
vuje a sprostředkuje naše vnitrozemní, ale
cizozemské styky na kolbišti hospodářského
zápolení, ony jsou prostředníkem a regulátorem
hodnot zboži. Na ně — ať už jsou soukromé
či státní dráhy — přenesen jest i kus veřej-
ných funkcl.
13
article
Dráhy všechny vykonávají moc poli-
cejní, obstarávají dohled veterinární, úkony celní,
na jistých tralích vypomábají poště přepravou
poštovních zásilek ve funkci poštovních zřízenců.
drží dobled na zamezení zavlečení vinorevných
mšic, dohližejí na odvrácení týrání zvířat, na
hubení zpěvných ptáků, na dodržení honebních
zákonů a jsou skoro výkonným orgánem válečné
správy, spolúčinkujíce na vybudování válečných
jízdních řádů a na mobilisačních plánech. V čas
války jsou všichní železniční úřadníci postaveni
pod válečné komando. Toto veřejné po-
stavenl drah dostává výrazu i v účinném
dozoru státu nad privátními dráhami, po-
kud se týká ochrany všeobeených zájmů. Jsou
postaveny pod dozor ministerstva železničního.
při každé soukromé dráze dosazen jen země-
panský komisař a všechny mimo to podléhaj
dohledu generální inspekce. Sazby přepravní
(tarify) nabývají platnosti teprv po schválení do-
zorčiho úřadu (ministerstva).
To vše jsem uvedl, aby vyniklo, že
dráhy privátni jsou kusem ve-
řejné správy a že veřejnosti mnoho na
tom záležeti musí, jak jsou spravovány a jak
se chovají a zařizují v poměru k obecenstvu
Vliv dozíraci obecenstva proto i na dráhy pri-
vátní musí se uplatňovati. Vliv tento čím dále
tím snáze uplatňovati bude lze přímo, poněvadž
postupem postátňovací akce vždy větší kom-
plexy privátních drah dostávají se pod svrcho-
vanost státní.
Nikde v žádném jiném oboru státní správy
neroztahovala se germanisace bez výtky tak
okatě, jako u drah. A nikdež není nebezpečí
germanisace tak velikým, jako ono, jež pliží se
po železných drahách z ústředny až do nej-
zapadlejších vísek. Ve veřejnosti nebyla téte
okolnosti s dostatek věnována péče. Přijde-l
14
article
kdo k soudu, k hejtmanstvl, bernímu úřadu atd
nesetká se nikdy s tak zjevnou snuhou poněm-
čovaci, jako u dráhy. Buď vévodí tyto úřady
ponejvíce jednotně národně uzavřenému území
lakže lid uvykl domáhati se svým jazykem
svých práv a z týchž důvodů nenalezá úřa
odvahy jej národně znásilňovat.
Proto jsou i do úřadů národní příslušníe
lidu dosazeni. Bud přichází lid se svým adva-
kátem, který národnostnímu znásilnění po při-
padě opříti se dovede. Jinak u drah. Nejen sou-
kromé dráhy, ponejvíce německým kapitálem vy
budované, ale i samy státní dráhy, vždy hověly
snahám poněmčovacím. Ministerstvo železnic ob
sazeno jest až na několik mizivých výjimek ven-
koncem Němci, a to podle skutků soudě, jiným
národnostem nepřejnými. Proto místo aby vedly
a vzorem byly soukromým drahám, nejen trpí
jejich germanisaci, ale ji všemožně podporuji.
A tento duch nese se z. ministerstva až. do
jednotlivých ředitelstev a odtud přenáší se do
stanie. Lid v odlehlých vesnicích nemá po ruee
advekáta, který by se ujal jeho práv a tak germa-
nisace bez vážného odporu na drahách proniká
úřad národní příslušní lid
15
article
Úřadník český, bytby i chtěl po právu jednati.
podléhá znásilňovacímu duchu shora, proti kte
rému těžko mu podnikati boj. Tiskopisy jsou
sice oboujazyčné pro obecenstvo, ale úřadnik
bojí se jich vyplniti po připadě českým jazykem
aby neuvalil na sebe podezření, že jest propnga-
torem myšlenky spravedlnosti a nebyli proto pře-
sazen. Úřadník český, podléhaje administrativě
jest málomocen zjednati nápravu, zde zasáhnouti
musí jiné živly, jako jsou obchodní komory, čle
nové státní železniční rady, sněmy, říšská radu
a celá veřejnost. Bohužel neobíráno se touto
otázkou soustavně. Veřejnosti byly posud po-
měry u drah Hekubou. Bylo si stěžováno sice tu
a tam v novinářské lekálce na národnostní hru-
binnství nějakého neurvalého pokladníka, jenž
odepřel s českým člověkem jeho jazykem mlu-
viti, ale tím byla již i věe vyřízena. Do roz-
boru jazykové otázky u drah ze zá-
kladů a soustavně se nepustilo, aby
se opřelo právo našeho lidu o zákonná ustano-
vení. A otázka jest nejméně tak důležitou, jako
Hekuba
16
article
upravení jazykové otázky ve školství a v úřa-
dech soudních a správních. Jen tak se mohlo
státi, že posavad nejsou tarifní ustanovení a pře
pravní podmínky, které v hospodářském ohledu
pro náš lid jsou veledůležity, vydány drahami
jazykem českým, zůstaly mu posud na velikou
škodu jeho neznámy, jen na vrub této liknavosti
jde, že bez odvety se strany strážců našich ná-
rodních práv na drahách mohla státn
správa železnic ve svém organisa-
čním statutu ze dne 19. ledna 1896
prohlásiti, že služební řečí stát-
nich drahjest němčina a že do upraven
jazykových poměrů u soukromých drah, vykoná-
vajících veřejné úkony v přenesené působnosti.
ani písmenkou jako dozorčí úřad nezasáhla.
Jen z té ledabylosti povolaných činitelů šířilo s
zlo, že Němci při drahách ve svých územich
zařídili si německé uzavřené území, v němž
nesmí hlesnouti český zvuk, kdežto na základě
svého organisačního statutu, v němž prohlásil
němčinu za jediný úřadní jazyk, vtírají v našem
území na prvni místo něměinu.
Němec
17
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Z Nuslí. Městská rada v Nuslích a důvěr-
níci městských svobodomyslných organisací se
vyslovili jednomyslně pro kandidaturu do sněmu
zemského dosavadního poslance za okresy kar-
línský, brandýsský, žižkovský, vinohradský, nu-
selský a vršovický pana JUDra Herolda, okr
starosty na Král. Vinohradech, který pro svou
neobyčejnou znalost věcí, českých jediný jes
povolán, aby tyto okresy při řešení veledůležité
otázky české zastupoval. Jest povinnosti nás
všech bez rozdílu stran a přesvědčení, abychom
tohoto na slovo vzatého politika českého za pa.
slance do sněmu království českého v nastáva-
jících volbách volili.
JUDr
Král
Nusle
18
article
Výkonný výbor české strany pokrokové konal du
12. ledna na Král. Vinohradech v Národním dom
schůzi, jíž zúčastnili se zástupci výkonného výboru
pokrokových zemědělců a místních organisací praž-
ských i venkovských. Referoval red. Harmach o pří
pravách k zemským volhám. Při tom byly schváleny
lyto zásady: Jsme pravidlem pro neslučitelnost zem
ského i říšského mandátu všude tam, kde placená
nebo čestná funkce vyžaduje stálého pobytu v zemi
Kde místní důvěrníci se shodnou s výkonným výbo
rem o kandidáta, postavíme vlastní kandidáty. D
nastávajících zemských voleb půjdeme s heslem re-
formy volebního řádu do zemského sněmu na zá-
kladě všeobecného a rovného práva hlasovacího
mužů i žen, se zavedením systému poměrných volel
a s heslem pokusu poclivého česko-německého vyro-
vnání dle zásad programu naší strany. Potom s
jednalo o organisaci volební činnosti v městech i na
venkově a schváleny byly v zásadě některé kandi
datury v městech i na venkově. Usneseno bylo, aby
byla podporována kandidatura žen a kandidatur
učitelů pro zemský sněm po dohodě s ostatními proti-
klerikálními stranami a dána předsednietvu příslušná
direktiva. Referát schválen a zvolen zemský volebn
výbor.
Král
Vinohrady
český strana
19
article
Strana radikálně pokroková konala včera sjezd
důvěrníků, který příjal následující resoluce
„Sjezd důvěrníků strany radikálně pokrokové odsu-
zuje disciplinování státních úřadníků v Praze pouze
za to, že vykonali jako funkcionáři spolkové usnesení
valné hromady a jménem její vyzvali přeslouzilce
aby podali žádost do pense; rovněž tak odsuzuje nej-
novější srthy, aby státní učitel při výkonu dozora
nucen byl k náboženským úkonům, k nimž není zs-
konem vázán. Sjezd vyzývá své poslance, aby, ma-
jíce na zřeteli změnu nynějšího právního poslavení
státního úřadnictva, jež jest pouhým poměrem mocl
vší silou zasadili se o podání moderní služební pra-
gmatiky a zavedení automatického postupu časového
aby tak úřadnictvo státní zbaveno bylo starosti
o hmotnou existenci a opatřeno jsouc plnou občan-
skou svobodou, mohlo se cele věnovati činnosti na
poli osvětovém, národním a politickém. Sjezd ohra-
žuje se proti temu, aby povolávání českého úřadnictva
do ústředních úřadů ve Vídni a zavedení vnitřní úřad-
ní řečí stalo se předmětem negociačním, za nějž by
utrpěly újmu zájmy naše národní a státoprávní, jeli-
kož obého dosíci možno via facti a účinnou podporou
úřadiciva se strany poslanců. Slezd protestuje prot
vývodům V. Russa, urážejícím české úřadnictvo stát-
ní, jež svoji schopnost k agendě ministeriální již pro-
kázalo, žádá zastoupení úřadnictva nejen koncept-
ního, ale i technického, účelního, manipulačního, ber-
ního atd. ve všech úřadech a ústavech centrálních
V Russo
Praha
Vídeň
20
article
Protestuje proti stálému odkládání jmenování soud-
covského, až by bylo možno učiniti po vůli choufkán
německým a protestuje proti praxi, jíž zavedeno jme
nování „po páru“, jelikož obyvatclstvo národnost
české v Čecbách a na Moravě zvláště, má plné právo,
aby synové jeho ve větším počtu domohli se chleba.
dasti trpkého, ve státní službě.“ — „Jednání něme-
ckých soudců, zamítajících české žaloby, prohlašuje
se za hrubé porušení práva a zákonů, jež nemá co
činiti s neodvislostí soudcovskou, nýbrž jest čiste
politické, stojíc ve službách německého, zemězrad-
ného programu, utvořiti zvlážtní provincii „Deutsch
běhmen“. Reseluce považuje poshup většiny české de
legace naproti této vzpouře německých soudcův z
slahošské. Není třoba nějtkých nových jazykových
zákonův a nebo nařizení, ale za to je zapotřebí řád-
ných slátních úřodníků, kteří by platné právo a zá-
kony české zachovávali a energické vlády, která by
úřadníky, porušující práve a zákon, k jejich povin-
nosti přinutila, předovším však zapotřebí energické
v případě potřehy bezohledné české politřky. Vůči
zamýšlenému tak zv. českoněmeckému smí-
ření zaujímá sjezd stanovisko toto: 1. Neznáme žád-
né česko-německé otázky, za to českou otá z ku
státoprávní, která se týká povolaných čmitel
českého národa, jakožto doposud jediného nositelea
bojovníka českého státního práva a dynastie, ktert
zahrnuje v sobě všechny tři země české: Čechy, Mo-
ravu a Slezsko, jakožto jediný nerozborný celek. 2.
Deutsch
Reseluce
Čecho
Morava
Slezsko
21
article
Protestujeme proti tomu, že na místě státoprávního
vyrovnání českého odkazováni jsme na jakousí do
hodu mezi Čechy a Němci v jediné zemi, s ponechá-
ním dnešní ceniralistické ústavy, jak v oboru zá-
konodárném, tak i v oboru meci výkonné, že se če-
ská otáizka najednou rozirhává a stlačuje na podří-
zenou otázku povahy provinciální, na jakýsi pouhý
domácí spor mezi Čechy a Němci, při kterém dy-
nastie a vídeňské vlády vymykají se ze své zedpo-
vědnosti a svých závazků. 3. Protestujéme, že v dneš-
ní době, kdy česká politika držena vinou strany ml-
dočeské a agrární v zajetí Němců, jak v zemích če-
ských, tak na radě říšské ve Vídni, je zřejmě slabe
kdy je centralismus zřejmě volební předlohou ní-
skou sesílen a skrovná ústava zemská útokem Němci
ochromena, chtělo se dojíti k tak zv. česko-německé-
mu smířování. 4. Schvalujeme, že tři mladé státe-
právní strany sešly se a zvolily si ze sebe komisi
která v téte záležitosti vypracovali má přesný progran
i taktiku a s olaborátem tím předstoupiti před vše-
chny české strany ze všech tři zemí českých, které
se deposud českého státního práva výslovně n-
zřekly. 5. Ke svému požadavku, aby do sněmu král
českého zavedeno bylo všeobecné a rovné právo hla
sovací, připojujeme za jednu podmínku volitelnosti
domovskou přislušnost do král. českého a do připo
jených zemí Moravy a Slezska.“ — Strana bude kan
didovati při zemských volbách v těchto okresích ven
kovskýcn: Smíchovsko, Jilemnicko, Žamberecko
Náchodsko, Pelhřimovsko, v městských skupinách
Praha II. (dr. Ant. Novotný), Praha IIl., Písek (posl
Kalina), Mělník, Pardubice (dr. Hrbek), Jičin (dr
Lachmann), Hradec Král., Král. Dvůr (dr. Hajn)
Rychnov, Klatovy (K. St. Sokol), Strakonice a Čes
Třebová (dr. A. Klouda).
Němec
doktor
Antonín
Novotná
Kalina
Hrbek
Jičin
Lachmann
Hradec Král
Král
Hajn
A Kloud
Čechy
Vídeň
Morava
Slezsko
Jilemnicko
Pelhřimovsko
Písek
Mělník
Pardubice
Rychnov
Klatovy
Strakonice
Čes Třebová
Žamberecko Náchodsko
Praha II
Praha IIl
Sokol
22
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Odmitnuti mladoboleslavské narážky
o zvláštním otisku našich článků »Na obranu
našeho stanoviska« přimělo pražský orgán presi-
denta Národního klubu k odvetě ve způsobě ně-
kolika »věených opravných poznámek«. Oficialn
orgán pro vládní politiku českých stran pone
chává stranou »zdali jest v zájmu společné če-
ské věci a naší strany boj«, který prý »Nár
Listy« započat a bezohledně veden, ve kterém
většina příslušníků strany dojista prý jest mi
nění jiného než »Nár. Listy«, ale musí prý kon
statovati, že boj ten není jenom bojem mezi
»Nár. Listy« a vedením říšské delegace naší
strany. To dovozuje orgán vedení strany z toho, že
postup tento schválen nejen organisačními stře-
disky strany, nýbrž i schůzemi v Karlíně, Praze,
Slaném a na Smíchově. Všechny instance strany
stojí prý na jiném stanovisku než my, proto prý jest
boj náš bojem proti straně, toť prý jest jedině
možný logický závěr, dí orgán pana dra. Kra-
máře. Na štěstí logika v orgánu tom obvyklá,
není žádným aparátem precisní mechaniky, jak
již bylo přečasto na tomto místě dokázáno. Opra-
víme i tentokráte její výsledek. Není žádného
jiného důvodu, než prospěch národn
strany svobodomyslné, pro který jsme
se po celých měslcich pečlivých úvah a ze-
vrubného ocenění důvodů odhodlali ke klidnému
sice, ale ovšem zcela rozhodnému osvědčení sta-
noviska, jež bylo nutno neméně klidně, ale ještě
Karlín
Praha
Smíchov
23
article
rozhodněji obrániti v článcích v prosinci uveřej-
něných. Cilem obrany našeho stanoviska — ato
eílem z plna dosaženým byl důkaz, že
naše stanovisko jest stanoviskem
strany, neboť náš rozbor nynějšího postupu
vídeňského vedení a jeho rozhodné odsouzení
byl podepřen na každé takřka větě organisač-
ními a taktickými zákony, jež strana sama sobě
dala ve svých programech a svých sjezdových
resolucích až po nejnovější. Pravda, naše citáty
z těchto manifestací a z projevů zakladatelo
strany byly označeny v orgánu dra. Kramáře
frivolním slovem »koperdeka« a od něho sa-
mého známým, neméně zlehčujícím výrokem
o archivu, který nemá pro nynější postup pra-
žádné, nejméně pak závazné ceny. My jsme do-
kázali však i z nejnovějšího, posledním t.j.
loňským březnovým sjezdem strany revidovaného
programu, že vedení strany opomenou
naprosto podmínek, pod jichž výslovným
splněním přivoleno k provození tak zvané
positivní politiky, přece vstoupilo do vládně
služebného poměru, čímž jednalo prot
usnesení svrchované a nejvyš-
ší instance strany, jímž jest sjezd.
Kramář
24
article
V hlavním orgánu dra. Kramáře, jakož i v tisku
jeho směru příznivém, neméně pak na sehů-
zích, jichž orgán jeho připomíná, byl tento fakt bu
naprosto zamlčen anebo prostě popřen. Jediný
důvod, který mohlo vídeňské vedení strany pr
svůj postup uvésti, bylo usnesení akčního vý-
boru ze dne 1. pros. m. r., ale o tom bylo
přesně do písmeny dokázáno, že nachází se
nesmířitelném odporu s usnesením širšího výkon-
ného výboru ze dne 7. října i s programem
taktikou schválenou sjezdem. Tylo naše do-
klady a důkazy byly marny, naše výstrahy
neprospěly, vedení strany nejeví ani nejmen
ších známek obratu .. . Nedojde-li k obratu.
naplní se osud, proti kterému bychom potom
ovšem marně byli bojovali. Největší neštésti
které nás při tom může stihnout, bude, že naše
stanovisko, jež podle ujištění listu p. Kramá
řova marně hájíme před stoupenci strany.
bude doloženo událostmi, jež před-
vídáme jakožto železný důsledek tragického pro-
vinění proti stanovisku strany, kteréž je s naším
totožné. V tomto neštěstí jediným, ale
stejně truchlivým zadostučiněním bylo by, že
jsme vynaložili všechny své slly na naše vý-
strahy, že jsme vše, co v naší možnosti bylo,
učinili na odvrácení zhouby nejenom
strany, která jest životnou nutno st
národa, ale i katastrofy ještě
větší: utracení programu české-
ho, jejž v celonárodní jeho ryzosti jediná
všečeská strana, t. j, strana mladočeská, po-
sledně dokumentovala na svém březnovém sjezdu
Co se týče listu našeho, klidně může hleděti
v budoucnost a vstříc úsudku historika, až tento
získá náležilého, ke klidnému závěru nutného
odstupu od současných událostí. Úsudek tento
nemůže jinak vyzníti, leč v ten smysl, že podle
svého, žádnými osobními anebo zištnými ohledy
nekaleného poznání škody národa a zhouby
25
article
strany vykonali jsme svou povinnost jako po
etiví čeští žurnalisté, to jest až do vyčerpennnl
všech prostředků, jež nám po ruce byly. Opaku-
jeme: laké pro záchranu strany.
jejiž ubití spatřujeme jako neodvratné v nej-
zazších důsledcích nynějšího taktického směru
ve straně. Kdyby měl pravdu »Den« a vě šta
přislušníků strany byla jiného minění, pak jsou
kostky již dnes vrženy.... Ad vocem »pro-
středků boje«, jichž se proti nám uživá, ne-
mlnili jsme prudkost psaných úto ků
neboť proti těm jsme opatřeni, bohu dik.
Ale bojuje se proti nám zbranémi, jež nebu-
deme ani dnes bliže označovati. Ješté nedávno
užasl nad nimi — blíže se zmoíniv dr. Stránský
v »Lidových Novináche; jsou to prostředky
onoho nože, kterým vypověděl boj dr. Kramát
bar. Beckovi, pro připud odepření spravedinosti
v chebské otázee.
— Schůze německých ztran v Praze.
Včera konala se schůze némecko- pokrokové
německo-radikální strany. Strana německo-radi-
kální usnesla se neupouštěti od kandidatur zem-
ských ani v nejvlastnějších volebních okresích,
dosud v državě strany německo-pokrokové se na-
cházejícíeh, toliko hodlají provozovati věcný ve
lební boj, toť celý ústupek sjednocení něme-
ekých stran učiněný. Schůze německých pokro-
kářů měla ráz pouze informativný.
— Vánoční dar Vídně... Dolnorakousk
zákon o pokračovacím školství, kterým nastolena
němčina jako výhradný jazyk vyučovací, je p
zásluze předmětem úvah. Pamětní spis českýo
poslanců poukazoval na bouři, která vypukne p
sankciování zákona v celém českém národě.
Stránský
doktor
Kramát
Beck
Praha
Vídeň
26
article
Proto slibují se taková prováděcí nařízení, aby
umožněno bylo zakládati školy soukromé —
a bouřlivé projevy nespokojenosti zatím se tlumí.
Leč přihlédněme blíže k této nové „vymože-
nosti“. Pro soukromé školy bude třeba získat
křížovou cestou u dolnorakouských instaneí po-
volení. Dosáhne-li se toho, bude třeba získati
mistry, aby účňům svým dovolilí docházet do
školy české, což ovšem není tak lehké i při
obrovském pečtu českých živnostníků ve Vídní.
Německá žurnalistika už nyní strhuje poplach
a není pochyby, že vládnoucí strana křesťansko-
sociální ve Vídni vyvine nekřesťanskou energti
na znásilnění svobodné vůle českých mistrů.
Třetí překážkou a ovšem velmi velikou ve zří-
zení potřebného počtu pokračovacích škol je
„nervus rerum“ — peníze. Jestliže dnes spolok
„Komemský“ ve Vídni V./1., Margaretenstr. 100,
jemuž připadá dle stanov zřizovati pokračovací
školy české ve Vídni, stěží vydržuje 2 školy
obecné, 2 opatrovny a 6 jazykových škol, je
samozřejmo, že jeho rozpočet zřizováním škol
pokračovacích — jež jsou za nynějších okolnost
věcí cti celého národa — neobvykle bude stížen,
zvláště když bude třeba zařízením škol čeliti
všemi moderními pomůckami opatřeným školám
německým. A doby, kdy na české učně sbíraly
německé noviny a dary zasílány pod heslem
„Zur Gewerbeschule — Na zdan!“ dávno mi-
nuly. Nenujde-li se dosti porozumění mezi če-
ským lidem pro podporu spolku „Komenský“,
obrátí se v niveč i tento potupně problematický
dar syna vlastence a přítele českých učnů, jímž
otec ministerského předsedy skutečně byl. Srn
ovšer přizpůsobil se poměrům . . .
Zur
Komenský
Vídeň
27
article
— Z Národní rady české. Na základě usne-
sení ústředního výboru Národní rady české koná
se dnes v pendělí o 3. hodině odpoledne
důležitá porada o dnešních poměrech jazykových
v království českém vůbec a v soudnictv
zvláště.
— Věstník osobní. Na odpočinek trvale odcháze-
jícímu řediteli státní reálky na Král. Vinohradech
Frant. Wurmovi udělen byl bezplatně název vlád-
níbo rady. — U policejního ředitelství
v Brně jmenován byl nadkomisar Kašpar Navratil
radou, komisarově dr. Bohumír Kunz a Vilém Marek
nadkomisary; nadkomisaru Josefu Schrötrovi udělen
byl bezplatně název a hodnost rady. — Vojenský
podkovář Václav Hermann a četnický četař Jose
Matějka jmenováni byli podplavidníky.
— Osobní. První česká společnost pro pojišťo-
vání na život jmenovala dirigentem filiálky své
v Brně, kterouž právě pro Moravu a Slezsko zřídila,
dosavadního tajemníka svého p. Karla Fr. J
Pešu. Pan Peša jest rodákem moravským (brněn-
ským), studoval v Brně české gymnasium, průmy
slovou i textilní školu a byl i ředitelem na textilních
školách a pak dlouholetým inspektorem a tajemníkem
společnosti.
— Z Vídně, 13. ledna. Paní Marie Pacáková,
choť ministra mimo službu, nějaký čas již churaví.
Král
František
Wurm
doktor
Kunz
Vilém Marek
Schrötr
Hermann
Jose Matějek
Karel František
Peša
Pacáková
Brno
Morava
Slezsko
Vídeň
národní rada
U policejní ředitelství v Brno
Kašpar Navratil rada
28
article
Trpí neduhem žaludečním, kterým poutána jest na
byt. Lékaři doufají, že podaří se pečlivým a vytrva
lým ošetřováním nemoc vyhojiti
— Z Ústředního spolku českých profesorů. Kla-
sickým filologům, od kterých před lety při hlavní
zkoušce z latiny a „řečliny nebyla žádána vedlejší
zkouška z češtiny a kteří následkem toho byli nu-
ceni tuto zkoušku teprve později doplniti, nebyla při
poslední úpravě z větší části vůbec započtena slu-
žební doba mezi hlavní a vedlejší zkouškou. Ponž-
vadž Ú. S. Č. P. hodlá ve prospěch těchto kolege
všemožné kroky učinití, žádají se, aby laskavě ce
nejdříve sdělili potřebná data (stáří, den obou zkou
šek, počel suplentských a započítaných let, ustano
vení definitivní atd.) jednateli dru. Vil. Appeltovi
(Král. Vinohrady, reálka).
— „Reforma škol průmyslových, boj zěí česí
školy ve Vídni a mládež a hnutí odborové“ bylo pro-
gramem manifestační schůze, svolané výk. výborem
nár. sociální mládeže středočeské do Plodinové burs
na Ilavlíčkově náměstí. Schůzi řídili pp. Kortan, Sy-
nek, Svobeda, Pleticha a Kubíček. K programu z
stálého napomínání policejního záslupce promluvi
pp. Frant Vykouk a Prášek. Po vývodech řečníko
přijata resoluce, v niž žádá se reforma škol pokračo-
vacích a zrušení zákona, jímž stává se ve Vídni je-
dinou vyučovací řeči jazyk německý a usneseno, ř-
diti celý postup dělnické ml. nár. soc. po způsobu od-
borových organisací dělnických. Po této manifestac
účastníci v proudech, ale klidně se rozehá zeli.
Appelt
Král
Kortan
Svobeda
Pleticha
Kubíček
Vykouk
Prášek
Vídeň
Ilavlíčkov náměstí
29
article
— Pro jednotnou, nedílnou pojišťovnu soukroméh
úřadnictva vyslovilo se též obecní zastupitelstvo
v Blatné.
— Zrušení vyďavatelny okružních listků v Karle
vých Varech. Dnem 31. prosince 1907 zrušena byla
vydavatelna okružních lístků, zřízená v městské
kanceláři c. k. rak. státních drah v Karlových Va-
rech, dům »Blaues Schilf« a svěřena tamější firm
Ludvík Bendl.
— Zpráva časopisecká. Časopis »Poctivl o st-
z příčin obmyšleně, ale dosud nerozhodnuté změny
vyjde až 15. února 1908.
— „Časopis lékařův čsských“. 2. číslo přinásl
tento zajímavý obsuh: I. práce původní: 1. Doc. dr.
Ostrčil a dr. Pruška: Příspěvek k biologii strepto
kokka z genitalii těholných žen. Práce z porodnické
kliniky prof. dra. Václava Rubešky. — 2. Prof. d.
O. Kukula: K pathologii a aetiologii lupavé kyčle.
(Dokončení.) — 3. Dr. E. Sieber: Lipaemie. (Pokračo-
vání.) — II. Rozhledy: Dětské lékařství. — Serothe-
rapie opilepsie dle Cena. — Příjice. Fysikální théra-
ple. — Z lékařských spolkův a sjezdů: Z lékařských
společností švýcarských r. 1907, referuje dr. Helbích
z Libně. — IV. Literatura. — V. Spolek českých
lékařův. — VI. Zprávy. VII. Receptář a therap. po-
známky. — VIII. Feuilleton: Dr. Fr. Hoorn: Zkuše-
nosti ve válečné chirurgii za války ruskoja ponské.
Pokračování) — IX. Redakci zaslané tiskopisy. a
Bendl
Poctivl
docent
doktor
Ostrčil
Pruška
profesor
Rubeška
Kukula
E Sieber
Lipaemie
Helbe
Blatná
Karlová Virginie
Libeň
Karel východ Vary
Blaue Schilf
spolek český lékařův
Z lékařský společnost