1
masthead
Ročník XXXXVIIL.
4
masthead
c trsoq vottoi
5
masthead
V Praze, v ponděli 13. ledna 1908.
Praha
6
masthead
or zaledr oosuia o sc nega ám sodo áo
8
article
Na ranní a odpal. HIsty
předplácí sei
v Praze v administrae
na měste
na čtvrt leta . . .. 8 K —
s dvojí donáškeu
na mře
a čtrt lata . . . . 7 K c0k
ve sliakách: K ao t
na měsíe ..
P'oštoni
s drojí zisilkou
n. .. . n K
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národnich Listů“.
Jubileum poštovní spořitelny.
Z Vídně, 13. ledna. Za příčinou jubile
25letého trvání poštovní spořitelny konal se
včera večer raut, ke kterému pozval ministr ob
chodu dr. Fiedler několik set osob do bu
dovy úslavu toho, vystavené známým architek-
tem Wagnerem. Již o 9. hod. byly krásné míst
nosti přeplněny. Ministr, podporován sekčním
šéfem a ředitelem poštovního úřadu spořitelního,
drem. Sehustrem, sekčním radou Ž am-
pachem a ministerským tajemníkem Šej-
nohou, vílal příchozl. Mezi těmi byli: Kniže
Adolí Schwarzenberg, který jest od roku
1882 předsedou poradního sboru pro poštovn
spořitelnu, šéf kabinetní kanceláře cisařské dr-
Sehieszl, biskup Marschall, maršálek
dolnorakouský kniže Liechtenstein, prvn
náměstek vídeňského sfarosty Neumayer, mi-
nistři: Abrahamowicz, dr. Korytov
ski, dr. Klein, Bienerth, Dersch atta
Gessmann, předseda nejvyššího soudu šl
Ruber, druhý předseda správního soudu
doktor
Fiedler
Wagner
Schwarzenberg
Sehieszl
Marschall
Liechtenstein
Korytov
Klein
Bienerth
Dersch
Gessmann
Praha
Vídeň
Ž be
9
article
Bacquehem, president senátu téhož tribu
nálu Zenker, bývalý ministr Wittek, bý-
valý ministr Kosel, který byl drem. K ör-
brem do ministerstva obchodu povolán z před-
sednictva poštovního spořitelního úřadu, odborný
chef v ministerstvu zahraničním a bývalý ministn
obchodu CalI, policejní president a dvorni
rada Březovský, president poslanecké sně-
movny dr. Weiskirchner, guvernér Län-
derbanky brabě Montecuculli, sekčnl che-
fové a dvorní radové všech ministerstev, čelní
ředitelé bankovních a průmyslových závodů ví-
deňských, kteři jsou s poštovní spořitelnou v
stálém styku obchodním, předseda Živnostenské
banky p. cís. r. Otto, ředitel filiálky vídeňské
toho ústavu p. Špitálský, vídeňský továr-
ník p. Rys a žurnalisté čeští, vídeňští a polšu
Několik set lidí bylo pohromadě.
Sastupovali se ve skupiny, ve kterých pře-
třásány otázky dne, zejména volby na sněm
království českého a pokus o rozřešení spor
olázky česko-německé. Přitomní zástupeove
strany křesťansko-sociální pro-
hlásili co nejurčitěji, že tato stran
do voleb zemských v královstv
českém nezasáhne a že po té stránce
bude učiněn v nejbližší době auloritativní projev-
Pro hosty vystrojeny dva buffsty — mohli
usednouti v krásné chodbě pošlovního úřadu
spořitelního, která vyzdobena byla nejkrásněj-
šími exempláry orangerie schönbrunnské a svě
žími květy akátovými, karafiatovými a fuksiovými
Společnost setrvala pohromadě přes půl noc.
Bacquehem
Zenker
Wittek
Kosel
Březovský
doktor
Weiskirchner
Län
Otta
Rys
Cali
senát
živnostenský banka
10
article
Ministr dr. Fiedler do Prahy.
Z Vídně, 13. ledna. Ministr obchodu dr
Fiedler přijede do Prahy 27. t. m. a bude
míti v Karlíně řeč ke svým o ličům.
Členové delegac do Terstu.
Z Vidně, 13. ledna. O 8. hod. 35 minut
odjel zvlaštní vlak jižní dráhy, vezoucí do
Terstu členy obou delegac a zástupce mini-
sterstva mariny, kleři jedou prohlédnouti zaři-
zení Terstu, Rěky a Pulje. Počasí jes
úplně mlhavé.
Fiedler
Pulj
Praha
Vídeň
Karlín
Terst
Rěky
11
article
Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře
Dvorní hoslina.
Z Vídně, 12. ledna. (K. k.) O 6. hodině
večerní konala se u císaře v schönbrunnském
Vídeň
12
article
zámku dvorní hostina, ku kteréž se dostavili
rumunský ministr vojenství divisijní generál Ave
resen s c. a k. setníkem Csobanem, jemu přidě
leným, rumunský vyslanec Lahovary, rumunský
vojenský ataché Skina, dále šest rumunských
důstojníků, přidělených k posádce vídeňské, dále
minisir vojenství polní zbrojmistr Sehönaich,
sborový velitel polní zbrojmistr Fiedler, náčelník
generálního štábu Conrad šl. Hötzendorf, ministr
zeměbrany šl. Georgi, generální inspektor ženijní
polní zbrojmistr Leithner a několik dvorních
hodnostů.
Černá Hora a Rakousko.
Z Cetyně, 11. ledna. (K. k.) Úřadní list
poukazuje na pocty, jichž dostalo se tělesným
pozůstatkům prince Stanislava Černohorského
v Kotoru z rozkazu císaře a krále Františka Jo-
sefa, a praví: V tomto činu křesťanské piety
zračí se v nejslavnostnější formě velkodušná
něžná pozornost vznešeného panovníka soused-
ního mocnářství vůči našemu jasnému vladaři a
jeho dynastii, pozornost to, která jest výronem
starého přátelství mezi oběma panovníky; Černá
Hora váží si vysoce tohoto přatelství a v plné
míře je uznává Úřadní list uveřejňuje zároven
telegramy, jež zaslali si při té přiležitosti navzá
jem císař a král Frantisek Josef a kníže M
Csoban
Lahovara
Fiedler
Conrad šl
George
Černohorský
František Jo
Frantisek
Hötzendorf
Rakousko
Cetyně
Kotor
Sehönaich
Leithner
13
article
Velké sociálně-demokratické demonstrace
v Berlíně.
n Siept
Z Berlína, 12. ledna. (K. k.) Dnes konal
se v Berlině osm a v okolí města čtrnác
sociálně-demokratických sehů zí,
na nichž byla ponejvíce po krátkém průběhu
přijata resoluce, v níž se žádá zaveden
všeobecného rovného práva vo-
lebního pro pruský sněm. Po schů-
zích hrnuli se účastníci v semknutých masách
do ulic a snažili se různými cestami dostati se
do vnitřního města, zvláště však do okol
zámku »Pod lipami«. Policie uzavřela však
všude přistup do města, takže jen málo
osobám povedlo se provésti svůj úmysl. Masy
pohybovaly se za zpěvu písní dělnických a z
provolávání »slávy« volebnímu právu a za pro-
jevů proti policii ku předu. Několikrát se zdálo,
že dojde ke srážkám mezi policejním mužstvem
a demonstranty, však do 2. hod. odpol. neudály
se nikde vážné přihody. Též »Pod lipami«.
kdež se utvořuly ponejvíce ze zvédavců velké
shluky, byl zachován pořádek bez dalších při-
hod. Za účelem uzavření sněmovny poslanecké
a paláce říšského kancléře byla učiněna zvláštní
opatření a okoli budov těch bylo úplně nepři-
stupno.
Berlín
14
article
Z Berlína, 12. ledna. O dnešních sociálně-
demokratických schůzích se dále sděluje
Sociální demokraté táhli ze svých 600 po-
kladních místností ve větších semknu-
tých skupinách k osmi místnostem, v nichž se
schůze konsly; míslnosti musily následkem
přeplnění býti brzy policejně uzavřeny. Liknav
byli tak zvanou vlečnou službou přiváděni. Po
skončených schůzích pohybovalo se 10
velkých průvodů do vnitřního
města, zvláště do ulice Pod lipami a k
královskému zámku. Demonstranti zpivali děl-
nickou marseillaisu a provolávali potupné vý-
křiky na řišského kaneléře Projevů zúčastnilo
se asi 30.000 osob Manifestanti byli konečně
s větším neb menším úsilím rozplýleni, při
čemž u Špitálského trhu došlo k vážnějším
krvavým srážkám.
Z Berlína, 12. ledna. (K. k.) U osmi prů-
vodů podařilo se policii bez zvláštního úsil
Berlín
16
article
účastníky rozehnati. Dva zvláště velké zástupy
směřující rovněž ke královskému zámku, mohlo
policejní mužstvo zatlačit jen s největším úsi-
lím. Nedaleko Gertrudina mostu strhly se do-
konce vážné srážky, v nichž byly dosti četné
osoby do krve zraněny. V ulici Bedřichově mezi
ulicí Lipskou a třídou Pod lipami táhly odpo
ledne velké zástupy ponejvíce mladých lidl
kteří povykovali a provolávali potupné výkřiky
proti říšskému kaneléři Bülowu, policie všakje
několikráte bez sbovivavosti šavlemi rozehnala.
Odpoledne shluky značně se zmenšily. Celkem
došlo na pěti neb šesti místech ke srážkám,
při nichž byli někteří úřadníci a několik demon-
strantů raněni. Na několika místech pokusily se
zástupy převrhnouti omnibusy a vozy pouliční
dráhy, avšak marně.
Z Berlína, 11. ledna. (K. k.) Schůze dele
gátů provinciální skupiny německého spolku lod
ního z Berlina a marky braniborské schválila
resoluci, v níž se vyslovuje naděje, že nynější
krise ve spolku tom odstoupením generála Keima
bude odstraněna.
Z Berlína, 12. ledna. (K. k.) Večer nastal
v celku klid. Jen »Pod lipami« došlo o 148. hod.
opětně k živým výstupům, jež měly za následek
zatčení několika osob. Ke srážkám u mostu
Gertrudina třeba podotknouti ještě, že tam bylo
dvakrát vystřeleno, jedna rána vyšla z domu,
druhá ze zástupu. Prohlídkou revolverů policej
ních úřadníků bylo zjištěno, že oni nevystřelili
Gertrudin
Keim
Bedřichov
Berlín
17
article
Válečné přípravy v Makedonii.
Z Cařihradu, 10. ledna. (K k.) Pověsti,
kolující o zvláště velikých válečných př
pravách v Makedonii, nejsou správné
Může býti konststováno jen jedno zvláštní opa-
tření, totiž ohlášené již dvojí povolá n
redifů a nyní též nováčků nejbliž-
šího ročníku, na sesílení prapor
nizamu v obvodu třetího sboru (Solun).
Protože počet jejich není niklerak tak nízký.
jak nedávno bylo sděleno, nýbrž je naopak zceln
příznivý, bude všech 124 praporů ni-
zamů v obvodu zminěného sboru
uvedeno na úplnou válečnou míru
jakmile bude ukončeno zahájené druhé povolá-
vání redfů a nováčků. Prapory, rozložené
v území albánském, na srbských
černohorských hraniclch, nebudou
však asi jako posud ani po provedení tohoto
opatření uvedeny na úplnou válečnou míru. Toto
pozoruhodné úsilí možno považovati za z vláštn
obezřetné opatření se zřetelem
na události, jež by mohly z jar
nastati, nebo za jakousi demonstraci, kterou
by turecká zdatnost i na venek byla osvědčena.
Z Cařihradu, 11. ledna (K. k.) Došlo sem
900 ručnie soustavy Mauserovy a část stře-
liva pro makedonské četnictvo
v příštích dnech bude sem dodáno dalších 1700
ručnic.
Balkánské příběhy
Z Cařihradu, 11. ledna. (K. k.) V tele-
gramu ze Srbska se sděluje, že v Přilepu (ve
vilajetu bitolském) zavražděn byl Bul-
hary velmi vlivný srbský předák
Cambasovič.
Z Cařihradu, 11. ledna. (K. k.) Náčel-
nji k bulharské čety Gegoš, jinak Jovan
Strančo zvaný, v okresu malešském, podrobil se
tureckým úřadům.
Z Cařihradu, 11. ledna. (K. k.) V Bitolji
byl oběšen člen bulharské čety Stojan Nikola
Naute z Čsirti, který v prosinci r. 1906 za-
vraždil 3 turecké vojáky a v březnu r. 1907
Došla
Mauserův
Strančo
Stojan Nikola Naute
Čsirt
Makedonie
Cařihrad
Srbsko
Soluna
18
article
odsouzen byl výminečným soudem k smrti. Po
pravený odsouzenec zavraždil celkem 15 osob
jednak patriarchisty, jednak mohamedány. O
řijna bylo v Makedonii popraveno 8 členo
bulharských čet.
Z Cařihradu, 11. ledna. (K. k.) Rozhodno
vyvracejí se pověsti, že na druhého tajemník
v Yídizu, Izzeta pašu, byl podniknu
atentát.
Z Cařihradu. 11. ledna. (K. k.) V dnešn
schůzi patriarchátní synody byla pro-
hlášena za naprosto bezpodstatnou pověsť, že
metropolita alašehirský, dřive dračský, msgr.
Prokopius byl jmenován rumunským exarchou.
Z Cařihradu, 11. ledna. (K. k.) Patri ar-
chát žádal Portu, aby metropolita bi-
tolský, který jest nyní členem synody, směl
stráviti Vánoce v Bitolji. Porta zamítla žádost
tu notou, v niž poukazovala na pobuřujíe
jednání metropolitovo v Bitolji
Synoda usneslu se ve svě dnešní schůzi prote-
stovati proti zamitnutí této žádosti.
Z Cařihradu, 11. ledna. (K. k.) V úřadn
zprávě, uveřejněné v listech, se pravi: Poněvadž
síň v paláci Dalmabagče, v níž o slavnosti baj
ramu konal se obřad líbání rukou, byla země-
třesením v r. 1896 poškozena a protože oprava
síně té delší dobu potrvá, bude se obřad ten
konati 14. t. m. v Jildizu v kiosku mera
simském.
Situace v Jemenu.
Z Cařihradu, 11. ledna. (K. k)) Situace v Je-
menu se zlepšila. Oba imamové své vojsko
většinou rozpustili a couvli do hor severně od Sanaje
Nyní jsou v Jemenu kromě tamějšího VII. sboru jen
4 prapory nizamů z divise hedžaské, které byly dříve
v Assyru, a 7 praporů z 5. sborového obvodu Dama-
šku. Všechno ostatní mobilisované vojsko se ji
vrátilo.
Prokopius
Port
Makedonie
Cařihrad
Yídiz
Jildiz
Jemen
Izzet paša
Patri ar
Dalmabagč
Dam
19
article
Italie a Habeš.
Habeš
Italia
20
article
Z Říma, 12. ledna. (K. k.) »Agenzia St-
fani« sděluje: Vláda německá, velkobrit-
ská a francouzská rozkázaly telegraficky
svým diplomatickým zástupcům v Addis-Abebě
aby podporovali kroky vyslance italského u cisař
Menelika.
Z Berlina, 12. ledna. (K. k.) Wolffova
kancelář sděluje z Řma: Cisař Menelik
dal za události v Lughu úplné za-
dostučinění.
Z Berlina, 12. ledna. (K. k.) Hraběnka
Osten-Sackenová, choť ruského velevyslance
u zdejšího dvora, dnes v poledne zemřela.
Udájoslí v Marokku. o
Z Paříže, 12. ledna. (K. k.) Dle došlého
sem telegramu generála Liauteye zaplatili Beni-
Suasové posud přes polovici peněžní pokuty.
jež byla jim uložena. Mnoho domorodých pře-
dáků přišlo do Taffuralu, aby dovolávalo se
velkomyslnosti generála Liauteye; Liautey pro-
minul jim zaplacení zbytku pokuty a dovolil
jim, aby ujali se opět zemědělských prací
obesílali trhy s tou však výhradou, že bude n
nich požadováno úplné zaplacení peněžníeh
pokut, kdyby dopustili se sebe menšího nepřá-
telského činu.
Z Paříže, 12. ledna. (K. k.) El Mokri sdělii
jistému zpravodaji prostřednictvím svého tlu-
močníka, že pro události ve Fezu ne
smí se změniti stanovisko Evropy-
zvláště ne stanovisko Francie. Abdul Aziz háj
prý civilisaci a chce dle úmluvy algeciraské
provésti reformy Evropou za nutné uznané
Evropa nemůže prý jej opustiti.
Menelik
Wolffův
Osten
Sackenová
Liautey
Beň
Suasová
Aziz
Řím
Addis
Berlín
Maroko
Paříž
Evropa
Francie
Agenzia Stfaň
El Mokri
Cisař Menelik
21
article
V drobném prodejit
ranní číslo o sobě . . . zn 9
odpoledni
. . . na zk
Ve dlislkách na venkověn
ranní čislo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . 4k
Inseráv v
platí se hotově sapřed.
Přodplacení a inserty přljímá zdmini-
strace v Marianské ulici č. 3
Tam nacházají se těž rečakee
Uakárna a ezpedice „Národnich Listě“
Rukopisy se novrncsji.
22
article
Z Paříže, 12. ledna. (K. k) Následkem událo-
stí marockých konala se dnes u před-
sedy ministerstva porada, již se zúčastní
ministr vojensíví, ministr financí a francouzský vy-
slanec v Tangeru, Regnault. Ministři rokovali ze-
vrubně o situaci, jakož i o opatřeních, jež by byl
snad nutna na ochranu Evropanů v Rabatu a v
všech přístavních místech, v nichž dle akty algeciras-
ské má Francie vykonávali policejní moc. Francouz-
ský zástupce v Rabatu byl telegraficky požádán
o zprávy. Definitivní usnesení budou učiněna teprve,
až zprávy ty dojdou.
Z Paříže, 12. ledna. (K. k.) Konservativní posla-
nec Denis Cochin, jenž se vymkajícím způsobem
zěčastnil debat sněmovních o politice marocké, se
vyslovil, že jej zpráva o revoluci ve Fezu velice zne-
pokojuje. Soudí, že sesazení Abdula Aziza znamená
vyhlášení svaté války. Učálost ta všecky překvapila
Dlojeho názeru musí Francie jednati se vší rozhod-
ností, aby Abdulu Azizovi i nyní ještě pomohla a aby
odvážně postupovala. Na všechen způsob musí tato
událost býti ve sněmovně ihned při zahájení zase-
dání uvedena na přetřes a vláda musí býti donucen
oznámit, jak za nynějších okolností se zachová.
Z Paříže, 12. ledna. (K. k.) Radikální „Lanterne“,
pojednávajíc o událostech ve Fezu soudí, že
by bylo neslýcháno, kdyby k vůli Abdulu Azizov
byla prolita jen jediná kapka krve francouzské. Národ
Irancouzský je i nadále proti výpravě. — Konserva-
tivní „Gaulois“ píše, že Francie se musí v aro-
vat vměšování do vnitřních sporů ma-
rockých, jekož i toho, aby na vlastní vrub táhl
do války pro Abdula Aziza proti Muleji Hafidovi.
Evropě náležíseusnést., co se má státi
Její společné zájmy stojí výše nežli zvláštní zájmy.
Francie a Španělska.
Regnault
Evropan
Francouz
Denis
Abdul Aziza
Aziz
Azizov
Hafid
Paříž
Tanger
Francie
Evropa
Španělsko
23
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 12. ledna. (Jazyková otázka
ve Slezsku) Slezský sněm se usnesl dne
7. října m. r, aby zemský výbor vypracoval
pravidla, podle kterých se mají řídili samo-
správní úřadnici a korporace slezské vzbledem
k otázce jazykově. Ve schůzi dne 7. ledna zem-
ský výbör vyhověl sněmovnímu nařízení a vydal
pravidla jazyková. Ačkoli ve Slezsku uznanými
zemskými jazyky jsou vedle němčiny také če-
ština a polština, zemský výbor neuznal za po-
třebné, měniti něčeho na své staré úřadní praxi
a proto 1. úřadním a jednacím ja zy-
kem zemského výboru zůstanei
nadále němčina. Zemský výbor bude
sice přijímati od stran podání v klerémkóli zem-
ském jazyce sepsaná, ale vyřizovati je
bude německy. 2. V jazykově smíšených
soudních okresech (ve východním Opavskua
Téšínsku) jsou samosprávné úřady i nižších
stolic, jako obce, okresní silniční výbory, kon-
tribučenské fondy, kostelní výbory a pod. po-
vinny přijímati úřadní spisy a podání, sepsané
v kterémkoli ze tři zemských jazyků. 3. Avšak
tyto samosprávné úřady mohou spisy, jež ne-
jsou sepsány v jejich úřadní řeči, zaslati zem-
skému výboru se žádostí, aby jim je předložil.
4. Zemský výbor bude povinen obeím a korpo-
racím, které si ustanovily za svůj úřadní jazyk
češtinu nebo polštinu a zemskému výboruo
tom podaly zprávu, zasílati spolu se svým ně-
meckým rozhodnutím současně také český
nebo polský překlad onoho rozhodnutí,
při čemž však německý text bude po-
kládán za autentický, 5. Zemský výbor
nebude však překládati listiny, jež obce obdrži
od jiných úřadů než samosprávných; listiny pro
osoby soukromé zemský výbor bude zasílati jen
Téšínsko
Praha
Slezsko
24
article
FEUILLETON
FEUILLETON
Rysy slovenské historie.
Píše Jan Václav z. Finberka.
Dvakráte ukojil jsem v sobě nezmařitelnou
touhu podívati se mezi naše bratry a sestry n
Slovensko *), abych poznal z vlastní zkušenosti
ten kus podtatranské země od věků slovanským
kmenem obydlené, kolébku vysoké kultury, z niž
nanejvýše despotičti Maďaři vyčerpali vše, čim
se nyní honosi a za své vlastní s nestoudnou
drzosti prohlašují.
Dnes upírá za to Maďar Slovákovi všeck
Slovák není člověk!
Vyčitá Slovákům, že se nemohou vykázati
starobylou historií, jakoby nevěděl, že když
Slovensko se Slezskem a Velkopolskem
spojené pod velkoknížetem Předslavem (895).
synem Svatoplukovým, stálo na výši své kulturní
doby, kočoval ještě Arpád se svým lidem
při ústí Dunaje, ten Arpád, který byl přijat
Němci, aby říši velkomoravskou svými slo-
vanskými Bulhary a Kozary zničil.
Jakoby nevěděl, že nejsou ani potomky
těchto lidí Arpádových, nýbrž později se při
hrnuvších divokých Pečenců a Kumánů!
Ti přece nositeli kultury nebyli. O tom nen
a nikdy nebylo žádné pochybnosti.
Výčitka ona mohla platiti toliko historii
psané, o niž se Slováci opravdu méně starali
dějepisci z tábora jim nepřátelského ji ukrýval
a porušovali.
Bylo nanejvýše potřebno, aby Slováci lépe
se poznali, aby to, co jim v historii po právu.
pravdě a spravedlnosti náleží, z nefalšovaných
pramenů vyvážili a z potupy a z hanění se oči-
stili a aby mlhu, která dějiny jejich zahalovala
rozptýlili.
Pokrok v dějezpytu zjednodušil práci i Slo
vákům, aby dokonaleji vnikli v minulost svého
utiskovaného národa. Toužili po dějinách prav
divých a spravedlivých. Velký Slovák Fr. v
Sasinek zanášel se dlouhá léta dějepisem svého
Aufor tohoto článku vydal Mllustrované dílko
o své cestě „Vábné Slovensko“,
Jan
Václav
Maďar
Slovák
Svatoplukův
Arpád
Němec
Bulhar
Kozar
Kumán
Slovensko
Slezsko
Velkopolsko
spojený pod velkokníže Předslav
Dunaj
25
article
lidu a když výslodek své práce národu již na-
psal, byl „Dějepis Slovákov“ maďarskou
vládou zkoníiskován. Podáváme tu struč
ně přehled zkoumání Sasinkových — arci ben
kritiky.
Slovenskoslulo v V. století Rugia
nad níž panoval po Attilovi Edeko, rodilý Scytha.
Po něm syn jeho Odoakar, který vytáhl s voj
skem do Italie a stal se králem římským. Z
jeho nepřitomnosti prohlásil se za krá
le Rugů Velet, který napadl i Panonii
Norikum. Odoakar přitáhl zpět, Veleta zavraždi
a lidi sebou většinou odvlekl. Po jeho smrt
(491) Rugiu obsadili Longobardi, kteří však od-
táhli do Italie. Od oné doby až do IX. stolet
není o Rugii zpráv.
Teprve (830) později známo, že kníže-
tem Rugie (Slovenska) byl Privin
Poněvadž se příliš přátelil s Němci, byl od mo-
ravského Mojmíra z Nitry zapuzen. Od té doby
počíná zasahování panovníků německých. Císai
Ludvík Mojmíra svrhl s trůnu a dosadil nad
Moravou Rostislava, nad Slovenskem Svato-
pluka, který se stal i pánem Moravy a Panonie.
čímž položil základ k říši velkomoravské.
Po smrti jeho dostal Slovensko se Slezskem
a Velkopolskem syn jeho Předslav, jenž brzy
zemřel. O dědictví jeho válčili nesvorní dva jeho
bratří.
V tom čase usadili se na Potisí Kozarové
a Bulhaři (Turkově), kteři zváni jsou od Nestora
a západních dějepisců Uhry. Ty najal Arnulí
jak proti Svatoplukovi, tak také později proti
jeho synům.
Průběhem událostí bylo Slovensko roztrže-
no. Češi zmocnili se ho po Váh, Polác
od Váhu až k Tise. Ale Poláci přišli o tu část
brzy. Boleslav II. jim území ono odňal a syna
svého ustanovil údělným knížetem Slovenska.
Slovenskoslula
Attila
Norikum
Veleta
Privin
Němec
Mojmír
Ludvík Mojmír
Rostislav
Kozar
Bulhar
Turkův
Svatopluk
Čech
Polák
Boleslav II
Panonie
Slovensko
Morava
Slezsko
Velkopolsko
Předslav
Uhry
Váh
Slovákov
26
article
Avšak Boleslav Chrabrý (999) Slovensko opěe
k Polsku připojil a syna svého Ottu ustanovi
knížetem. Když Otta (1025) chtěl se státi po-
mocí císaře Konráda králem polským, byl úděl-
ného knížectví zbaven a ustanoven syn sv. Ště-
pána sv. Imrich, jehož historie jmenuje „dur
Ruizorom“ a „dux Selavoniae“. Imrich brzy
zemřel (1031) a knížetem Slovenska stal se Outo
podruhé. Než pletichařil s císařem dále a brl
zavražděn. Nástupcem stal se Vasil, bratranee
krále Štěpána.
Ještě za života Štěpánova povstaly dvě strany.
jež se nemohly dohodnouti, koho by voliti měly
po něm králem. Strana německá chtěla miti
Petra, syna Štěpánovy sestry, strana sloven-
ská Vasila. Gisela, manželka sv. Štěpána, dala
hanebně Vasila v Nitře oslepiti. Petr stal se
(1038) králem a syn Otty Samuel Roman úděl-
ným knížetem Slovenska. Brzy Slováci Petra
z krajiny vyhnali a Romana vyhlásili za krále.
Pelr volal na pomoc Jindřicha německého a Bře-
tislava českého. Slovensko bylo obsazeno, ale
Petra za knížete si vnutiti nedali, přijali Belu,
syna oslepeného Vasila.
Sotva Břetislav paty vytáhl, Samuel Roman
Belu zahnal a Slovensko s rukou své dcery dal
anglickému princi Eduardovi.
Po smrti Samuela Romana (1044) by
Eduard povolán do Anglie a Petr stal se králem
Strana slovenská trvala proti němu v nepřátel-
ství a vyslala posly ke králi Kazimírovi do Pol-
ska, kde se tři synové Vasilovi (Levent, Bela.
Boleslav chrabrý
Ott
Konrád král
svatý . Šta
Imrich
Vasil
Štěpán
Petro
Štěpánův
Gisela
Petr
Slovák
Romanus
Pelr
Jindřich německý
Bela
Břetislav pat
Samuel
Roman
Eduard
Kazimír
Pol
Levent
Slovensko
Polsko
Anglie
pán svatý . Imrich
27
article
Ondřej) zdržovali, aby jeden z nich dosedl na
trůn. Pomoci Kazimírovou stal se Levent králem
Bela podruhé vojvodou Slovenska a Ondřej By-
harska. Lovenla ještě toho roku zemřel a králen
stal se Ondřej.
Ondřej klonil se k západu, Bela více k vý
chodu, zvláště když Ondřejovi narodil se syná-
ček a byl hned zaslíben dcerušce císaře Jin-
dřicha.
Napjetí mezi bratry rostlo a přiostřilo se
ještě více, když Bela obdržel od císaře východ-
ního (Konstantina) korunu jako „pravoslav-
ný král Slovenska“.*) Nepřátelství ono
dostoupilo vrcholu, když Ondřej dal syna Šalo
mouna korunovati na krále, zrušiv smlouvu s Be-
lou ujednanou, a činil úklady Belovu životu.
Přišlo k válce. Ondřej padl na bojišti. Tak sta
se Bela králem a Gesa, jeho syn, vojvodou Ni
transka a Byharska.
Již roku 1063 Bela zemřel a Jindřich ně
mecký přitáhl do Uher dosadit Šalomouna, jenž
cestcu smírnou se s Gesou dohodl v ten smysl
*) Koruna tato našla se r. 1860 na Pusté Klišsk
v nitranské stolici a je uložena v musou v Pešti.
že Šalomoun zůstal králem a Gesa vévodou Slo
venska. Gesa postoupil Byharsko bratru svému
Vladislavovi, nechav pro sebe Nítransko s titu
lem velkovévodský m.
Gesa toužil později také po koruně a chtě
ji nositi jako král Slovenska! Příložitos
se našla. Když obléhán byl (1072) Šalomounem
Gesou a Vladislavem srbský Bělehrad, řecký ve-
litel pevnosti nepoddal se králi, nýbrž Gesovi
s nímž i vyjednával. Již druhého roku pošlal mu
císař Michal do Nitry korunu a nevěstu.
Tak byli v Uhrách dva králové. Ges
se sídlem v Nitře náležel k císařství a k církvi
východní, Šalomonu ve Stoličném Bělehradě
k císařství a církvi západní. Uhry byly roz-
děleny.
Ondřej
Kazimírová
Levent
Bela
Jin
Konstantinos
Šala
Belův
Jindřich
Šalomoun
St
Gesa
Byharsko
Vladislav
Šalomoun Gesa
Vladislav srbský
Michal
Uher
Slovensko
západ
Gesa
Uhry
Pešť
Bělehrad
Nitra
28
article
Šalomoun chopil se proti Gesovi a Vladi
slavovi zbraně a zapudil je do Polska. Boleslav
se jich ujal, porazil ho a Slovensko mu odňal.
Gesa povolal na pomoc Ottu moravského, vtrh
do Panonie (in Hungariam), vítězně vešel do
St. Bělehradu a dal se korunovati za krále uher-
ského. Tím „koruna slovenského krá-
la“ přenesena byla do Panonie a stala se koru-
nou králů uherských.
A dosud jsou králové uhelšt
korunováni korunou „slovenské-
ho krála“.
Knížetem Slovenska stal se Vladislav, který
ho hájil proti Šalomounovi, podporovanému Jin
dřichem německým. Když Gesa zemřel, opano-
val Slovensko přece, Boleslav však ujal se Vladi-
slava a zabezpečil mu trůn uherský. Než Šalo-
moun snoval proti němu různé pletichy, protc
byl uvězněn a panství zbaven.
A Slovensko údělného knížete dostaloaž
od r. 1137, kdy Bela II. postoupil je synu své-
mu Gesovi II. Když se Gesa stal králem uher-
ským, Slovensko obdržel bratr jeho Vladislav II
Po Gesovi kraloval Vladislav, a na Sloven-
sku byl knížetem bratr jeho Štěpán IV. Když
však po smrti Vladislavově zvolen za krále
Štěpán IV., Slováci přidrželi se Štěpána III.
syna Gesova, který již před Vladislavem ně-
jaký čas panoval, ale byl do Čech vypuzen. Po
Štěpánovi (1173) dosedl na trůn bratr jeho
Bela II., knížetem Slovenska stal se mladší jeh
Šalomoun
Ges
Vlad
Gesa
Ott
Vladislav
Jin
Boleslav
Bela
Štěpán Iva
Vladislavův
Slovák
Štěpán III
Gesův
Štěpán
Polsko
Slovensko
Panonie
St . Bělehrad
Šala
Čechy
Ges II
29
article
bratr Gesa, který pro úklady proti bratrovi či-
něné byl dán do vězení.
Bela ustanovil v tom čase knížetem syna
Imricha, jehož také dal na mladšího krále koru-
novati.
Slovensko bylo dáváno prvorozeným a ná-
sledníkům.
Koncem XIII. století byl za krále uherského
korunován Ondřej Stefanovič, vnuk krále On-
dřeje II. Ten se zapletl s císařem Rudolfem,
který si osoboval právo na Uhry a chtěl je roz-
děliti tak, by Slovensko připadlo k Čecháma
ostatek k Rakousku. Když noví praetendenti
trůnu se hlásili, krajinští pohlaváři slovenští roz-
padli se na různé strany dle toho, jaké výhody
je kde očekávaly. Ondřej nastoupil marně cestu
na Slovensko.
Karel Robert, papežem podporovaný, byi
1300 korunován v Ostřihomě na krále uher-
ského — Ondřej III., poslední mužský potomek
Arpádovců, žil pak ještě rok.
Teď byly dvě strany, z nichž jedna byla
pro Roberta, druhá pro Václava Přemyslovce.
Gesa
Bela
Imrich
Stefanovič
Rudolf
Ondřej
Karel Robert
Arpádovec
Robert
Václav Přemyslovec
Slovensko
Uhry
Rakousko
Ostřihom
30
article
Oba byli po přeslici z rodu Arpádova. Strana
proti Robertova měl v čele palatina Matouše
Čáka, jenž byl za Ondřeje palatinem a soudcem
Kumánů naddunajských. Vypověděl králi z růz-
ných příčin poslušnost, byl zbaven východního
Slovenska, ale západní jeho čásť podržel ve své
moci.
Roberta přidržel se jen na oko, chtěje Vá-
clava donutiti k tomu, aby si ho získal stůj co
stůj, zvláště měl-li se ubírati jeho územím.
Václav s ním vyjednával a slíbil mu, že stane-ii
se králem, dá mu hrad a celou stolici trenčan-
skou. Když šťastně Václav do St. Bělehradu do-
razil a byl za krále korunován, splnil Maloušovi
slib. Od té doby psal se Matouš Trenčanskýa
vládl jako palatin nad územím Václavovým.
Ale papež prohlásil volbu Václava za ne-
platnou a pohrozil klatbou jeho spojencům. Ma-
touš Trenčansk, od něho odpadl. Váďav i s ko-
runou odešel do Prahy. Když se po otci stal
králem českým, dal korunu uherskou Ottovi ba-
vorskému. Nad tím se Matouš rozhněval, žeji
dal Němci a jako neodvislý panovník
vstoupil ve smlouvu s vévodou rakouským. Ale
Robertův
Čáka
Ondřej
Kumán
Robert
Václav
Trenčanský
Václavová
Ott
Matouš
Němec
Slovensko
St . Bělehrad
Ma
Praha
Arpádův