ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 fe5676c0-738b-11dc-b4b3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 48 celkem · entity: place 50, person 35, work 14, org 10
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
12. ledna 1908. Císlo 11.
4 article Výtvarné umění.
Výtvarné umění. Český porculán. = Katalog výstavy v Umělecko průmyslo- vém museu právě vyšel a budete moci jej ještě asi čtrnáct dní pročítati, ehodíce od skříně ke skříni. Naleznete v něm víc nežli pouhé sezna menání vystavených čísel. Úvody k jednotli vým továrnám, jakkoli stručně, poučují s do statek o jejich historii a svědomitě zanešené značky, z nichž nejdůležitější jsou i fotograficky faksimilovány, umožňuji rozhodovati nejen o pro- venienci, nýbrž i o stáří výstavních předmětů a po výslavě v růkou odbornika i sběratel budou sloužiti nadále k luštění otázek místníh a časového původu. Výstava sama chtěla podle programu ob- sáhnouti leta mezi 1780 a 1810 a v nich vý- robky ze zemi koruny české. Konečný rok arei nebylo snadno dodržet. Datování na rokje velmi obtížné a pedantské šetření letopočtu bylo by připravilo výstavu o mnohý pěkný kus. Také provenience není vždy neomylně určena. Divu není. Poprvé jsou výrobky kameninové, poreu- lánové a sklenné předepsaného období v jedno shrnuty a jejich hisloricko-kritické studium jev samých počáteích. Leckde dnes ještě nelze na jisto rozhodnouti, co které dílně patří a zdali vůbec u nás bylo provedeno. Právě v dobách starších, v počátcích jednotlivých dílen, v létech zkoumání, hledání, v časích pokusů technických i uměleckých, jež se ne vždy dařívaly. Mám za chybu mnohem větší to, že tato výslava ne- zůstane aspoň půl roku pohromadě a studiu přístupna. Z porculánek jediná leží ve středu země. v Praze; všechny ostatní drží se při severo- západní hranici království, což je pochopitelno.
Divo Praha
5 article
Tam jsou lůžka kaolinová a průmysl poreulá- nový vzniká v dobách komunikace málo vyvi nuté a velmi nákladné. Tak tomu je až do dneška. Slatistika dle obehodních komor mluví o tom velmi zřetelně. Na devět milionů korun obnáší výroba chebská a liberecká; druhých dvou sotva čtyřikrát sto tisíc. O. Weber vy- čítá v celku třicet dílen kameninových a poreu- lánových — až do prostředka minulého věku — a z těch jenom čtrnáct do dnes trvá. Téžký boj existenční je v tom patrný, uvážíme-li, že z třiadvaceti porculánek jenom třináct se dožilo dneška. Jejich výrobky, i tak jak jsou vybrány pro výslavu, nejsou vždy umělecké výtvory. Mnoho trhové zboží je mezi nimi, jemuž ted stáří dodává ceny vývojové a historické. Ostatně ani jediná dílna nevznikla z jiných, nežli ob- chodních snah. K umělecké výpravě nutil jen cizí konkurenční porculán. Pokud všeliké li- stiny mluví a co také výrobky ukazují, směřo- valy všude snahy zvlášlě k doeilení dobré ja- kosti materiálu v první řadě. Na růžích neměly ustláno. Dlouho se české gubernium bálo Vídně a mělo snad i příkazy odtud, aby hledělo bud potlačíti, aneb aspoň zadržovati všelikou soutěž zdejší produkce s favorisovanou vídeňskou.
O Weber Vídeň
6 article
Dnes působí také až komicky strach policejní censury i z lisů, kde měly býti tištěny deko- race poreulánu po způsobu mědirytiny i tam. kde jich majitelé byly osoby nepodezřelé a bez- úhonné. První pokusy k nabytí porculánu objevují se roku 1789 v Rabensgrünu u Slavkova. První dílny vznikly ve Slavkově 1792, a roku násle- dujícíko v Klášterci a v Praze, Ale všady mi- nulo několik let, nežli se došlo od kameniny k poreulánu, ač přicházeli techničtí správcia majitelé z továren v Durinsku a Sasku. Zhruba vzato, nejstarší pravý a dobrý poreulán objevuje se teprve na počátku příštího století a pražský je z nich málem nejmladší, náležeje k těm, které v letech třicátých dost rychle za sebou vzešly z kameninových dílen, jako Chodov, Stará Role, Žďánov. Takové přeměny, nebo po- dobné rozšíření byly dosti čelné. Vlastně jenom Slavkov a Klášterec vyrábějí porculán hned o svých počátků. Také Loket. Než zde trvá to dobrých čírnáct let, nežli (1829) dochází se k slušným výsledkům. Kysibl, založen 1802, vy- rábí první poreulán až po třiadvaceti letech, Pirkenhamer po dvaceti.
Rabensgrün Slavkov Klášterec Praha Sasko Chodov Kysibl
7 article
Takové letopočty napovídají už, že český poreulán nikterak nespadá do slavných dob evropského. Jeho umělecké časy už byly mi- nuly, i ve Vídni. Také nemá zvláštního rázu, nevytváři umělecké speciality ani co do formy ani co do malované výzdoby. Vyrabitelé jeho jsou jakoby stále na výzvědách, vyhližejí na vše strany, aby co možná záhy postřehli, která výrobky jsou právě v modě a mají dobrý od- byt. Jeho doba také spadá v časy, kdy plasti- cká stránka porculánu, hlavně nedávnými úspě- chy továrny vídeňské, uskrovňuje se na pro- spěch bladkého dekoru zlaceného a malovaného. I pohnutější oblejší formy orientálských podnětů ustupují přímkovým profilům a rovným stěnám drobného nádobí, jen aby pozlacovač a malir měli pole co nejpříznivější. Sláva míšenských figurek už také minula a zdejší továrny nemají vůbec dobrých modelerů sochařských. Hmota poreulánová ovšem stále svojí tvarebností svád k tomuto odvětví, než figurky pražské, loketské a slavkovské jsou zase víc trhové nežli uměle- cké výrobky. Dnes tito drobní galantní vojšci gardislé, preclíkáři, kolovrátkáři, zpěváci, piani- sté, hrající si děli, páni a dámy na procházce zajímají nás po výlce jako kulturní dokumenty, jako časové vtipy nebo typy a kroje.
Vídeň
8 article
Dekorace malovaná z prvu leckde připo- míná popudy a vzory z fajencí a kameniny. Řidké, široce malované květy a červené nebo hnědavé monochromy z holandského nádobí mezi loketskými a pirkenhamerskými. Modrá Mišeň má také zde svoje napodobeniny, jako je přímou vzáeností bílá rokoková pastýřka u muš- lové fontány, z Klášterce a r. 1836, opozděný, ale dobrý ohlas saského rokoka. Tu onde se ozve i barevné rokoko. Malá kovaná pouzdra (č. 409 a 410) neho servis s olympskými bohy (č. 538) a drobné útlé krajinky jinde do- svěděují, jak dlouho, až do třicátých let,se udržely v továrnách předlohy osmnáctého slo- letí. Na druhé straně něco empirové ornamen- tiky, plné reminiscencí a obnov antických tvarů, hned však vzorný a honosný kus továrny pir- kenhamerské z r. 1822 (č. 498) přímo vyniká rozháraností a lokální nejistotou slohovou.
Klášterec
9 article
Slavkov, Klášterec a Loket očividně jsou záhy v řevnivé soutěži malovaného dekoru. Ja- kostnému zlacení a svítivé hloubce zejména pů- dových barev věnují největší pozornost. Slav kovskému porculánu náleží primat. Odtud, myslím, vychází onen pěkný dekor drobných zlatých lupenků révových, který čistou bílou půdu stejnoměrně a roztomile pokrývá. Zde naleznete kofliky a mísy (č. 350—2) vynikající materialem, krásou tmavomodré barvya čistotou zlacených ornamentů na ní, jimž se pírkenhamerská čísla 515 a 516 nemohou vy- rovnati, ačkoliv patří k nejlepším výrobkům této továrny. Květinový dekor roste rychle do re- alismu. Lehýnké, drobné kvítky bledýcha něžných barev, jak je osmnácté stoleti přivedlo na porculán, udržují soverní továrny hlavně v velkých monogramech a jměnech krasopisných forem, cele z nich složených, jistě dekorace milého vzhledu. Ale tato skromnost a zdržen- livost má vždycky soupeře v oněch autodi- daktních malířích, kteří nabytě technické do- vednosti využívají obsáhlou měrou k minu- ciosnímu malování květin a drobného hmyzu. Žiji v nich tradice pozdně holandských malířů kytic, aniž by to věděli. Řadí svoje modely hustě vedle sebe a na sebe, malují hotová kvě- tinová zátiší na mísy a vásy, jakoby to byly desky nebo plátna, a čím naturalističtěji, tím jsou spokojenější (č. 236 Klásterec; č. 348 Slavkov). Vídeň má na svědomí obrazový dekor poreulánu. Talír č. 317 slavkovské továrny. s okolkem plně zlalým a ciselovaným, jenž obejímá scenu s Kupidem, je cele po vídeňsku.
Slavkov Klášterec Vídeň
10 article
Dekorater nemá pak jiné úlohy, nežli aby vy mezil a orámoval hlavně ozlacenými ornamenty obdélnou, kruhovou neb oválovou plochu pro obraz: podobiznu, krajinu, nebo nějaký výjev historický či erotický a sentimentalní. Vása kra- terové podoby z r. 1822 (č. 345, Slavkov) s dvěma pohledy pražskými, usazenými v okoli výborně zlaceném, potom empirové vásy s ha dimi uchy, s podobiznami císařů a napoleon- skými výjevy (č. 341—3, 355 a 356, Slavkov jsou vynikajícími kusy toho druhu. Maji méně cenné v původu: všeliké svatě a hlavně po- hledy pražské a českých lázní, a snadno lze uhodnouti proč. Tu onde značky jejich malírů, Z těchlo miniaturistů na porculánu měl druhdy Jan Zach. Quast (1814—1891) jméno tak po- pulární, že jej »znalci« vyhlašovali za mistra. Jeho sepiový pohled na Prahu (č. 422) je kopie dle Morsladla; jeho podobizny mladých žen (č. 424 a 425) jsou i láskyplné práce, jenom že beze vzletu a originality. Malované na destičkách poreulánových v době daguerotypů udržovaly jaksi vymírající tradici portretních miniatur. To všechno byla výzdoba mnohio ještě nákladná, ale nutná. Maliřství považovalo všsk poreulán za doménu nově dobytou a i nebohat vrstvy společenské neshledávaly čislý, nebo diskrelně dekoroväný poreulán za dosti cenný A tak vynalezen tisk rytinový na porculánu, jakýsi surogal, ovšem že monochromní, ne-li za malbu, tož aspoň za obraz na míse a talfři. Roku 1828 počali s tím v Pirkenhameru, 1836 v Lokti, 1843 v Klásterei, 1844 v Kysiblu. Úpadek umělecko-průmyslové výzdoby je tim označen a dnes ani sběratelé si ji mnoho neváží. Karel B. Madl.
Zach Maliřství Madnout Slavkov Praha Pirkenhamer Klásterei Kysibl Quast
11 article Lékařská hlídka.
Lékařská hlídka. Ochrana dětí.
12 article
Všeobecné příkazy ochrany dětí ohrožených kotví v životu dětí ve volném ovzduší, v hygie- nické životosprávě, v utužení soustavy tělesno a v čisté duši dítěte. Do takové říše, do lakověho domova uveďte děti obroženě! Přihlédněme již vlídně k těm dětem svým. jež jsou ohroženy povšechně, k dětem celkově oslabeným, které trpí prvými, zvěstnými pří- znaky chorob, opozdéním vývoje, zratkou pova- hou a činností i tkáni i soustav jejich. Přirozeně tu počíná nejprve a nejmocněji vděčný boj zvlá- ště proti hrozicí tuberkulose a skrofulose. Vý- znamně činnosti četných pracovníků v obor tomto jsou zcela přiměřeny pozoruhodné úspě- chy, docílené všude tam, kde ochranné a léčeb- né ty snahy včasně budovány jsou na třikráte šťastném základě hygienickém. Dětem oslabeným, ohroženým dejme slunee a vzduch, čisté, nepříliš vlhké ovzduší poblíž lesů, v poborském klimatu krajiny domácí. Zvlá- ště se hodí krajina pahorkatá 400 m. nad mo- řem položená; výšiny přes 900 m. nad mořem jsou méně vhodny, neboť feplota jejich kolísá značně, ovzduší bývá suché a chladné.
13 article
Byt děti budiž slunný, čistý, prostorný a větraný. Ložnice, pokud to možno, nechať slouží výhradně účelu svému. Pohromy hrozné působí starý zhoubný předsudek, dosud mocný a roz- hodující. I rodina „slušná“ chlubí se „parádním poxojem“, v němž nahromadí nábytek, tretkya cetky a bydlí ve tmavé, vlhké komoře, v pokoji nejhorším nebo v zastrčené kuchyni. Dělnictva dobře chápe, že požaduje ve svých domeích aspoň oddělený pokoj obývací a kuchyň; naše střední a vyšší vrstvy libují si ovšem dál v po kojích „parádních““ Potrava ditěte budiž přiměřena věku dět skému. Kolikrát opakovati máme, že každa matka má kojiti sama své dítě? Mateřské mlék ničím nahraditi nelze. A je příkazem přímo sva- tým zachrániti, vrátiti matku rodině, kojenci V těch případech, kde vůbec matka kojiti ne může, nechať zásadně přidržujeme se v prvé řadě mléka (kravího, koziho).
14 article
Potrava a nápoje děti dospělejších buďtež prosty alkoholu, látek ostře kyselinných, ostř kořeněných, prudce dráždicích, těžce stravitel- ných. Ve znamení mléka, masových polévek pokrmů masitých, ve znamení pečiva máslem osoleným pomazaného, pokrmů moučných, čerst- vých zelenin, vajec a p. upravme výživu dět tak, abychom zachovali smísný její ráz. Pokrmů obsahujících větší množství látek škrobovitých luštěnín a p. poskytujeme pouze dětem starší Piva, vína, kořalky, černé kůvy zrnkové, cukro- vinek a pod. se varujeme. Caje, bilé kávy zrn kové poskytujeme dětem jen občasně. Zaznamenáváme dva jídelní lístky Feriální osndy české v Luži takto vyživuj svoji mládež: I. snídaně: po šest dnů káva s chlebem v neděli káva s rohlíkem. I. snídaně druhá: 1. chléb s máslem 2. chléb s máslem, 3. chléb s tvarohem, 4. chlél s máslem, 5. chléb s tvarohem, 6. chléb s má- slem, 7. chléb s máslem. III. Oběd: Polévka — nudlová, krupi cová, rýžová, kroupová, bramborová, s kapá- ním, strouhaná. 1. Maso hovězí s rýžovou kaší 2. maso hovězí s knedlíkem a rajskou omá- čkou; 3. Euláš s knedlíkem; 4. maso hovězí s koprovou omáčkoua hrách s okurkou (salatem); 5. buchty; 6. třešňové (jablkové) knedlíky; 7. pečeně s knedlíkem; IV. Svačina. Po šest dnů mléko s chle bem, v neděli káva s rohlikem. e V. Večeře: 1. párky uzenek, chléb, pivo; 2. chléb s tvarohem, mléko; 3. chléb s vejci, mléko; 4. párky uzenek, pivo 5. chléb s máslem, mléko; 6. chléb s tvarohem, mléko; 7. chléb s máslem, pivo.
Luža Svačina
15 article
Léčený ústav pro skrofulosní v Luži takto upravuje výživu svých dítek, na př. v červnu v prvém týdnu: I. snídaně: Každodenně mléko a bíle pečivo. II. Desátá: Pětkráte v týdnu chléh se soleným máslem, dvakráte chléb s medem. II. Oběd. 1. Hovězí polévka, hovězí mase s cibulovou omáčkou, jablkové knedlíky; mléko. 2. Hovězí polévka, hovězí maso s kedluby, ná- kyp rýžový. 3. Hovězí polévka, hovězí maso s marjánkovou omáčkou. Vdolky mazané; mlé ko. 4. Hovězí polévka, hovězí maso a knedliky s koprovou omáčkou; mléko. 5. Hovězí polévka hovězí maso s rajskou omáčkou, buchty; mléko- 6. Bramborová polévka, uzené maso s hrachem mléko. 7, Hovězí polévka, hovězí maso s okůr kovou omáčkou, vepřová pečeně s knedliky mléko. — Svačina. Čtyřikráte chléb s mlé kem, dvakráte ruský čaj s pečivem, jednou bila káva s pečivem. — V. Večeře: 1. Uzenina. pečivo, mléko. 2. Mléčná polévka, chléb s má- slem. 3. Uzenina, pečivo, mléko. 4. Hovězí du- šené, chléb s mlékem. 5. Maso, chléb, mléko. 6. Mléčná polévka, chléb, mléko. 7. Vejce, pe- čivo, mléko. — Kdo by tu a tam pozastavoval se — toho praktické úspěchy nejlíp přesvědčí. Vřele doporučujeme, aby mládež byla utu žována. Šat dětí budiž volný, vzduchu přístupný a čistý. V létě zvláště může býti mládež oděna pouze košilí a černou halenou, kterou vkusn. lze upravit v podobě ampirového roucha. Úspěchů nesporných docílíme koupelemi slunečními, otužováním vodním a pobytem na pískovišti.
Luža Svačina
16 article
Nic tak prostého není jako koupel sluneční Dítě polooblečené vystaveno je zprvu po kratčí, později po dolší dobu účinkům paprsků slu nočních ve volném ovzduší. A olužování vodou neméně je účelno. Zprv částečné, pak celkové omývání vodou vlažnou, chladnou, studenou (později kartáčování roztoky solnými — až dítě uvykne koupeli, sprchám vodním zeela studeným. Ze zkušenosti vlastn vime, že všechny děti, postupně takto otužené s odporem oblékali šat „teplý“, že jim studení voda byla příjemna a že neonemoeněly katarhy sliznic i v té době, kdy více jak polovina „zdra vých“ školních dětí byla nemoena. Piskoviště poskytuje dětem nejen míst zvláště účelné k pobytu donnímu, ale ku přo rozmanitým hrám a zábavám. Při úpravě písko- viště je třeba počlivě dbáti, aby celá ploch jeho (rozlohy aspoň 1—2 korců) byla hluboke odvodněna, aby vrstvy násypu byly tak uloženy že vespod je hrubý kámen, nad ním štěrk, nad štěrkem písek hrubozrný, nad tímto mocná vrstva (aspoň 25 cm) přesátého, vyplaveného písku říčního. Na každém piskovišti budiž nasy pána veliká hromada přesátého, vyplaveného písku říčního. Na pískoviště vpuštěny budtež pouze bosé děti se svými opatrovníky.
korec centimetr
17 article
Život mládeže na pískovišti je velice pestr a pozoruhodný a oceniti ho může pouze ten, kdo viděl „žít“ děti „v písku“, kdo pozoroval úspě chy zdravotní dětí tam pobývajících. V každém městě větším zřízení takového pískoviště je pří kazem péče o veřejné blaho dětí. Rejdiště, která tu a tam vídáme, jsou spíše utlučeným mlatem ve stodole, který za vlhika pokryt je kalužinam a blátem. Snažme se, aby mládež utužována byla tělo cvikem takovým, jehož celá soustava tělesná může se ladně zúčastniti a jímž osvěžuje i dueh (cvičení prostná, pochody, reje, hry, zpěv). Roz hodně však odsuzujeme, zakazujeme dětem šplhati po kolmých tyčích a cvičiti na bradlech více jak 50% dětí školních — zvláště hochů přiučuje se tu onanii.
Roza Rejdiště
18 article
Osudnou chybou bylo zapomínati ducha dítěte! Seslabené dítě musí ovšem vyrůstati v péči nejsvědomitější, ale o pěči té dospělým příslušné — nesluší uvažovati dítěti. Dítěvl sice, že je churavo, ale pevně musí věřiti, že se uzdravuje a uzdraví, Duše jeho zaměstnávána budiž ušlechtilou zábavou, hrou, učením, prasí, knihou, vypravováním atd., jak kde a kdy se hodí a je možno. Při úvaze této ani možno není, abychom opětně nezavadili o mládež naší školní a o ško- lu. Hygienu školní — tak jak v době dnešní prakticky se jeví ve školách, věrněji můžem nazvati školáckou. Jak dlouho ještě mohou býti potlačeny snahy lékařů a učitelů, toužících po opravách bídné té soustavy školácké hygieny? Jak vůbee strpí to rodiče a ti, kdož milují děti a pečuj o budoueno národů? Běží tu nejen o to, aby hygieně důkladně bylo vyučováno na školách odborných i střed- ních, aby děti ve školách obecných aspoň o zá- kladech zdravovědy byly poučovány — ale běží tu zároveň o to, aby děti školní byly ve škole lékařsky a hygienicky ochráněny a opatrovány aby učivo přiměřeně rozvoji duševnímu a po- třebě tělesného osvěžení bylo upraveno a roz- tříděno. V úpravě všech poměrů hygienických hle- dáme jistou záchranu. Tady je počátek boje proti tuberkulose. Lidumilná snaha přátel dítek úspěšně po- číná pracovati rozmanitým vhodným způsobem Dispensáře poskytují tuberkulesním podporu aby nemoení opalřeni byli vhodnou potravou, by tem, léčivy atd.; četná sdružení přátel dítek starají se, aby mládež v „jesličkách“, „opatrov nách“, „školách mateřských“, „útulcích“ atd vychovávána byla péčí mateřskou i otcovskou. Ve městech lidnatých upravují se rejdiště i sady dětským hrám a zábavám, poskytuje se mládež
19 article
školní mléko atd., pořádají se vycházky do volné přírody, vysílají se děti na venkov, aby tam vychovávány byly, zaopatřují se děti osi- řelé, opuštěné, nemocné i mrzáci. Ze všech opatření včasných působí ve pro- spěch oslabených dětí nejlépe školská sanatoria a osady feriální. Ve škole nemohou déti oslabené postačit dětem úplně zdravým ani tělesně ani duševněi jim třeba je zvláštní, všestranné péče. Škola pr žáky a žákyně takové jinak je zařízena a vyzbro- jena. Losní škola v Charlottonburgu, v níž vy- učuje se učivu národních škol, jest příkladem toho poučným a potěšujícím. Každý okres prů- myslový, každé větší město školy takové by po strádati nemělo. Navštivili jsme školu charlottenburskou a prohlédli jsme si prosté její zařízení. Ne- víme, zda by naši posuzovatelé, kdyby podnik tak zdánlivě primitivní u nás byl zřízen, nedů- věřivě neuvítali dílo to požehnané. V dosti ubphém lese borovém několik dom- ků, několik u nich dřevěných, prostinkých ve- rand, ohrada primitivního plotu — a přece do- cílené tu úspěchy jsou nepopíratelny a přece dán je tu příklad ušlechtilé práce. Němci hrdě se hlásí k charloltenburské škole své lesní hlásí se k ní hrdě plným právem.
Němec Losní škola v Charlottonburg
20 article
Více známými a rozšířenými jsou osady feriální, do nichž uchylují se děti v době prázd- nin školních. V budově účelně zařízené, v pů- vabném zdravém vonkovu umístěné opatřeny jsou školní dítky tak jako v pečlivé domácnosti rodinné. O velikém významu osad foriálních, o blaženém úspěchu jejich přesvědčí se každý. kdo jen jednou viděl a vyšetřoval děti před pří- chodem a odehodem z osad feriálních. Požehnaná myšlenka osad feriálních, ktereu pojal a r. 1876 poprvé uskutečnil evang. farář eurišský Bion — rozkvetla dodnes tisícerým plodným květem po všem světě. Myslím, že sta- tistika, kterou o feriálních osadách r. 1906 vy- dal dr. A. Bonnard, je (se zřetelem aspoň k Ra- kousko-Uhersku) neúplna, ale přece nás potěší velice pečlivě sepsanou zprávou o feriálníeh osadách ve Francii zřízených.
A Bonnard Uhersko Francie
21 article
Pozoruhodno jest, kterak dařilo se myšlenc osad feriálních v různých státech; několik d t nás o tom poučí. Z každých 100.000 obyvatelů přicház na osady feriální ze Španělska jen 1 dítě, z Ru- ska 6, z Rakouska 11, ze Švédska 15, z Holand- ska 20, z Francie 21, z Belgie 38, z Německ 85, ze Švýcar 104, z Anglie 116, z Dánsk 552 děti! Nejsou-li čísla uvedená příliš poučna? Je třeba hledat slova, vyzývající k dalši u nás práci?
Španělsko Rakousko Švédsko Holand Francie Belgie Švýcary Anglie
22 article
Ve vlasti naší zakladatelem osad feriálních byl zvěčnělý MUDr. Václav Medal r. 1882. Lidu- milné dílo jeho ujalo se a zmohutnělo ve Spol- ku českých osad feriálních tak, že české osady feriální vykázati se dnes mohou úspěchy překva- pujícími. Budova spolková v Luží hostiti může a hostívá současně až 150 dítek. Zařízení bu- dovy té, rozsáhlé její pískoviště, účelná správa její a úspěchy znamenané výtečným zdravotním stavem dítek osadu opouštějících — jsou svěde- ctvím, jež nejlépe a samo osadu chválí. Než nejen to. Spolek českých osad feriálních pečuje i v najatých osadách v Cerekvici, Nayarově, Drhovicích, Těchobuzi — o dítky oslaboně. Ne- mohu opravdověji vzpomenouti osad feriálních, než slovy prof. dra. Fr. Čády: „Starajíce s o zdraví tělesné i duševní dětí svých rodáků svých bližních, kteří nejsou obdařeni dosti prc- středky hmotnými, staráte se zároveň o lepší budouenost svých dětí, jež jednou budou vyrů- stati, do škol choditi a obcovati se soudruhy zdravějšími než dnes jsou, a jichž zdraví pa bude na prospěch i dětem vašim . .. Chce někdo ještě zváti se lidumilem a ne- podepřít Spolek osad našich feriálních? Neza- pomínejme na spolek ten, na spolek, který upra- vuje domov nový, domov hygienický dětem na- šim oslabeným. („Spolek pro české osady feriál- ní města Prahy a jeho předměstí, v Praze“ Předseda: Ferd. Mellan, náměstek MUDr. Vl Klíma, jednatel R. Purghart, ředitel J. Švestka.
MUDr Medal doktor František Čáda Mellan Klím R Purghart J Švestka Luží Cerekvice Nayarov Drhovice Těchobuz Praha
23 article
Doufám, že i u nás myšlenka „Dětského dne“ stane se tak v pravdě populární, jako je v Dán- sku, kde v určitý den po vší zemi veškerá veřej- nost upiná zraky ke své ohrožené mládeži, aby příspěvkem svým podepřela zdraví dětí svých. Kéž hlas můj není hlasem o pomoc do pouště volajícího. Avšak jako je třeba, aby školní sanatoria dle vzoru charlottenburského zřizovaná, nepů- sobila pouze v létě, tak je třeba, aby osady feriální mohly zotavovati děti po dobu aspor dvou neb tří měsíců; neboť jest věru rozdíl mezi polepšením a utužením soustavy tělesné. Kde by osady feriální, vlastně ústavy hygienické do- mácnosti, poskytovaly oboje: i vzdělání školské i zotavení tělesné, tam by ideální snahy lidu- milné kvetly květem nejcennějším. Myšlenku šťastnou uskutečnilo věru půvab- ně ruské město Kyjev tím, že v rozsáhlých le- ních obeeních dovolilo založit letní osadu, do níž uchylují se přečetné rodiny Kyjevanů. V těchže lesích, ovšem isolována, je menší osada pro nemocné stížené tuberkulosou. Hygienickými, právě vyznačenými poža- davky je třeba zvláště pečlivě střežit a upravit všechen život dětí ohrožených. Opatřiti přiměřeně takové dítky je ovšem spojeno s jistou obětí finanční; ale oběť tato vrácí se bohatě společnosti lidské jednak zdra- vím zdatného jedinee, jednak odměnou vnitern spokojenosti. A oběti ty nejsou nad síly naše; vykonati je, jest společnou povinností našíl Vždyť běží již o děti ohrožené, jichž otcema matkou nejsou jen rodiče chudí, ale celá zodpo vědná společnost lidská.
Kyjevan Dánsko Kyjev
28 article
Zprávy šachové. Vídeň. Jubilejní mezinárodní turnaj začne dne 22. března 1908 v místnostech šachového klubu okr., Walnerstrasse 2. Připuštěno bude 20 účastníků sehráno bude pouze jedno kolo. Ceny: 4000, 3500 3000, 2000, 1200, 800, 600, 400, 300 a 200 K. O prv a druhou cenu sehrán bude malý match 2 partii v tom případě, dosáhnou-li dva účastníci stejného počtu bodů; ostatní ceny v témž případě budou roz- děleny. Cas: 2 hod. pro prvních 30 tahů, každou další hodinu 15 tahů. Hráti se bude denně; ve čtvrtek. případně v neděli (za souhlasu soupeřů) dohrávány budou nedokončené partie- Düsseldorf. XVI. sjezd německého Schach bundu (tentokráte národní) konán bude ve dnecl od 1.—22. srpna 1908. Úloha čís. 377. (Originál.) Josef Cu mpe v Týně n./ vle-
Josef Cu Vídeň Düsseldorf Walnerstrasse 2
30 article
Partio čís. 309. Hrána v Karlových Varech dne 10. května 1905. Sicilská hra. Bílý: J. Krautštengl. Černý: dr. O. Blumenthal 1. e2—e4 c7—c5 1 13. Sh4—fe Dd8—e 2. Jg1—f3 Jb8— ce Ví8—ds 14. Sc4— da 3. d2—d4 c5xKdá 15. Dd1—d2 d6—d5e) 4. JísxKdá e7—e5a 16. e42xd5. c6xKd5 5. Jd4xkkce b7xce 17. h2—h4l 65—e4 Jf6—h7 6. Sť1—ct Jg8— fe 18. h4x«g5l 7. Jb1—e Sf8—b f7xg6 19. g5—g0l 8. 0—0 Sb4xc cs 20. 13xxKKe4 Se8—e6f) 9. b2xe3 0—0b) 21. e4xd5 Vdsxd5 10. Sc1—g5 h7—h6e 22. Dd2 — e2 Jh7— gbg d7—do 11. Sg5—h« Kg8—hv 23. Sf2—d4 12. 12 —f3 g7—g5 ozontii eor
J Krautštengl Černá Blumenthal Karlová Vary Vdsxd 5 10 JísxKdat e 7 e 5 f 7 xg 6 d 7 c 5 1 Jf h 7 Sf 8 Sb 4 xc Sf 2
32 article
24. Sd3Xg6--! Kh7g6h) 26. De2—d3-+- a černý se 25. Ví1—6+ Kg6—h7 vzdal. a) Přehmat proti charakteru sicilské hry. Bílý nyní zamezí na dlouho uvolňující tah d7—d5 a černá hra zůstane stísněna. b) Po 9. d7—d5 násl. výměna na d5 s násl. Sct—a3 a černý nemůže rochovati. Ježto tento tah nyní hrozí, musí černý s rochádou spěchati. Po 10. Sc8—b7 s úmyslem d7—d5 násl. Sg5xKfe. Ihned 11..g7—g5 bylo asi lepší Konečně! Nyní však bylo již na čase pomýšleti n obranu ohroženého královského křídla, proto bylo 15. — Dc7—e7 lepší. Nutno! Na d5xe4 následovalo by 21. Sd3—c4- s násl. Sf2—d4- nebo Dd2xche ) Po 22. — Vd5—e5 dobývá bílý tahem 23. Sť2— g3 kvality. h) Prohrává ihned 24. Kh7—g8 udrželo déle hru.
Vd Kh Kh 7 xKfe Dc 7 Sf 2
36 article Důtklivé upozornění.
Důtklivé upozornění. k vyvarování se zaměnění s uměl. impregnovanými, tak zvanými selterskými vodami, které oproti Král Seltersce jsou výrobkem, tudíž méně cenné NAETEK — velký výběr. — ACI, továrna nábytku. 903 Praha-Karlín.
Praha Karlín