3
masthead
12. ledna 1908. Císlo 11.
4
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
Český porculán.
= Katalog výstavy v Umělecko průmyslo-
vém museu právě vyšel a budete moci jej ještě
asi čtrnáct dní pročítati, ehodíce od skříně ke
skříni. Naleznete v něm víc nežli pouhé sezna
menání vystavených čísel. Úvody k jednotli
vým továrnám, jakkoli stručně, poučují s do
statek o jejich historii a svědomitě zanešené
značky, z nichž nejdůležitější jsou i fotograficky
faksimilovány, umožňuji rozhodovati nejen o pro-
venienci, nýbrž i o stáří výstavních předmětů
a po výslavě v růkou odbornika i sběratel
budou sloužiti nadále k luštění otázek místníh
a časového původu.
Výstava sama chtěla podle programu ob-
sáhnouti leta mezi 1780 a 1810 a v nich vý-
robky ze zemi koruny české. Konečný rok arei
nebylo snadno dodržet. Datování na rokje
velmi obtížné a pedantské šetření letopočtu bylo
by připravilo výstavu o mnohý pěkný kus. Také
provenience není vždy neomylně určena. Divu
není. Poprvé jsou výrobky kameninové, poreu-
lánové a sklenné předepsaného období v jedno
shrnuty a jejich hisloricko-kritické studium jev
samých počáteích. Leckde dnes ještě nelze na
jisto rozhodnouti, co které dílně patří a zdali
vůbec u nás bylo provedeno. Právě v dobách
starších, v počátcích jednotlivých dílen, v létech
zkoumání, hledání, v časích pokusů technických
i uměleckých, jež se ne vždy dařívaly. Mám
za chybu mnohem větší to, že tato výslava ne-
zůstane aspoň půl roku pohromadě a studiu
přístupna.
Z porculánek jediná leží ve středu země.
v Praze; všechny ostatní drží se při severo-
západní hranici království, což je pochopitelno.
Divo
Praha
5
article
Tam jsou lůžka kaolinová a průmysl poreulá-
nový vzniká v dobách komunikace málo vyvi
nuté a velmi nákladné. Tak tomu je až do
dneška. Slatistika dle obehodních komor mluví
o tom velmi zřetelně. Na devět milionů korun
obnáší výroba chebská a liberecká; druhých
dvou sotva čtyřikrát sto tisíc. O. Weber vy-
čítá v celku třicet dílen kameninových a poreu-
lánových — až do prostředka minulého věku —
a z těch jenom čtrnáct do dnes trvá. Téžký
boj existenční je v tom patrný, uvážíme-li, že
z třiadvaceti porculánek jenom třináct se dožilo
dneška. Jejich výrobky, i tak jak jsou vybrány
pro výslavu, nejsou vždy umělecké výtvory.
Mnoho trhové zboží je mezi nimi, jemuž ted
stáří dodává ceny vývojové a historické. Ostatně
ani jediná dílna nevznikla z jiných, nežli ob-
chodních snah. K umělecké výpravě nutil jen
cizí konkurenční porculán. Pokud všeliké li-
stiny mluví a co také výrobky ukazují, směřo-
valy všude snahy zvlášlě k doeilení dobré ja-
kosti materiálu v první řadě. Na růžích neměly
ustláno. Dlouho se české gubernium bálo Vídně
a mělo snad i příkazy odtud, aby hledělo bud
potlačíti, aneb aspoň zadržovati všelikou soutěž
zdejší produkce s favorisovanou vídeňskou.
O Weber
Vídeň
6
article
Dnes působí také až komicky strach policejní
censury i z lisů, kde měly býti tištěny deko-
race poreulánu po způsobu mědirytiny i tam.
kde jich majitelé byly osoby nepodezřelé a bez-
úhonné.
První pokusy k nabytí porculánu objevují
se roku 1789 v Rabensgrünu u Slavkova. První
dílny vznikly ve Slavkově 1792, a roku násle-
dujícíko v Klášterci a v Praze, Ale všady mi-
nulo několik let, nežli se došlo od kameniny
k poreulánu, ač přicházeli techničtí správcia
majitelé z továren v Durinsku a Sasku. Zhruba
vzato, nejstarší pravý a dobrý poreulán objevuje
se teprve na počátku příštího století a pražský
je z nich málem nejmladší, náležeje k těm,
které v letech třicátých dost rychle za sebou
vzešly z kameninových dílen, jako Chodov,
Stará Role, Žďánov. Takové přeměny, nebo po-
dobné rozšíření byly dosti čelné. Vlastně jenom
Slavkov a Klášterec vyrábějí porculán hned o
svých počátků. Také Loket. Než zde trvá to
dobrých čírnáct let, nežli (1829) dochází se k
slušným výsledkům. Kysibl, založen 1802, vy-
rábí první poreulán až po třiadvaceti letech,
Pirkenhamer po dvaceti.
Rabensgrün
Slavkov
Klášterec
Praha
Sasko
Chodov
Kysibl
7
article
Takové letopočty napovídají už, že český
poreulán nikterak nespadá do slavných dob
evropského. Jeho umělecké časy už byly mi-
nuly, i ve Vídni. Také nemá zvláštního rázu,
nevytváři umělecké speciality ani co do formy
ani co do malované výzdoby. Vyrabitelé jeho
jsou jakoby stále na výzvědách, vyhližejí na
vše strany, aby co možná záhy postřehli, která
výrobky jsou právě v modě a mají dobrý od-
byt. Jeho doba také spadá v časy, kdy plasti-
cká stránka porculánu, hlavně nedávnými úspě-
chy továrny vídeňské, uskrovňuje se na pro-
spěch bladkého dekoru zlaceného a malovaného.
I pohnutější oblejší formy orientálských podnětů
ustupují přímkovým profilům a rovným stěnám
drobného nádobí, jen aby pozlacovač a malir
měli pole co nejpříznivější. Sláva míšenských
figurek už také minula a zdejší továrny nemají
vůbec dobrých modelerů sochařských. Hmota
poreulánová ovšem stále svojí tvarebností svád
k tomuto odvětví, než figurky pražské, loketské
a slavkovské jsou zase víc trhové nežli uměle-
cké výrobky. Dnes tito drobní galantní vojšci
gardislé, preclíkáři, kolovrátkáři, zpěváci, piani-
sté, hrající si děli, páni a dámy na procházce
zajímají nás po výlce jako kulturní dokumenty,
jako časové vtipy nebo typy a kroje.
Vídeň
8
article
Dekorace malovaná z prvu leckde připo-
míná popudy a vzory z fajencí a kameniny.
Řidké, široce malované květy a červené nebo
hnědavé monochromy z holandského nádobí
mezi loketskými a pirkenhamerskými. Modrá
Mišeň má také zde svoje napodobeniny, jako je
přímou vzáeností bílá rokoková pastýřka u muš-
lové fontány, z Klášterce a r. 1836, opozděný,
ale dobrý ohlas saského rokoka. Tu onde se
ozve i barevné rokoko. Malá kovaná pouzdra
(č. 409 a 410) neho servis s olympskými bohy
(č. 538) a drobné útlé krajinky jinde do-
svěděují, jak dlouho, až do třicátých let,se
udržely v továrnách předlohy osmnáctého slo-
letí. Na druhé straně něco empirové ornamen-
tiky, plné reminiscencí a obnov antických tvarů,
hned však vzorný a honosný kus továrny pir-
kenhamerské z r. 1822 (č. 498) přímo vyniká
rozháraností a lokální nejistotou slohovou.
Klášterec
9
article
Slavkov, Klášterec a Loket očividně jsou
záhy v řevnivé soutěži malovaného dekoru. Ja-
kostnému zlacení a svítivé hloubce zejména pů-
dových barev věnují největší pozornost. Slav
kovskému porculánu náleží primat. Odtud,
myslím, vychází onen pěkný dekor drobných
zlatých lupenků révových, který čistou bílou
půdu stejnoměrně a roztomile pokrývá. Zde
naleznete kofliky a mísy (č. 350—2) vynikající
materialem, krásou tmavomodré barvya
čistotou zlacených ornamentů na ní, jimž se
pírkenhamerská čísla 515 a 516 nemohou vy-
rovnati, ačkoliv patří k nejlepším výrobkům této
továrny. Květinový dekor roste rychle do re-
alismu. Lehýnké, drobné kvítky bledýcha
něžných barev, jak je osmnácté stoleti přivedlo
na porculán, udržují soverní továrny hlavně v
velkých monogramech a jměnech krasopisných
forem, cele z nich složených, jistě dekorace
milého vzhledu. Ale tato skromnost a zdržen-
livost má vždycky soupeře v oněch autodi-
daktních malířích, kteří nabytě technické do-
vednosti využívají obsáhlou měrou k minu-
ciosnímu malování květin a drobného hmyzu.
Žiji v nich tradice pozdně holandských malířů
kytic, aniž by to věděli. Řadí svoje modely
hustě vedle sebe a na sebe, malují hotová kvě-
tinová zátiší na mísy a vásy, jakoby to byly
desky nebo plátna, a čím naturalističtěji, tím
jsou spokojenější (č. 236 Klásterec; č. 348
Slavkov).
Vídeň má na svědomí obrazový dekor
poreulánu. Talír č. 317 slavkovské továrny.
s okolkem plně zlalým a ciselovaným, jenž
obejímá scenu s Kupidem, je cele po vídeňsku.
Slavkov
Klášterec
Vídeň
10
article
Dekorater nemá pak jiné úlohy, nežli aby vy
mezil a orámoval hlavně ozlacenými ornamenty
obdélnou, kruhovou neb oválovou plochu pro
obraz: podobiznu, krajinu, nebo nějaký výjev
historický či erotický a sentimentalní. Vása kra-
terové podoby z r. 1822 (č. 345, Slavkov)
s dvěma pohledy pražskými, usazenými v okoli
výborně zlaceném, potom empirové vásy s ha
dimi uchy, s podobiznami císařů a napoleon-
skými výjevy (č. 341—3, 355 a 356, Slavkov
jsou vynikajícími kusy toho druhu. Maji méně
cenné v původu: všeliké svatě a hlavně po-
hledy pražské a českých lázní, a snadno lze
uhodnouti proč. Tu onde značky jejich malírů,
Z těchlo miniaturistů na porculánu měl druhdy
Jan Zach. Quast (1814—1891) jméno tak po-
pulární, že jej »znalci« vyhlašovali za mistra.
Jeho sepiový pohled na Prahu (č. 422) je
kopie dle Morsladla; jeho podobizny mladých
žen (č. 424 a 425) jsou i láskyplné práce,
jenom že beze vzletu a originality. Malované na
destičkách poreulánových v době daguerotypů
udržovaly jaksi vymírající tradici portretních
miniatur.
To všechno byla výzdoba mnohio ještě
nákladná, ale nutná. Maliřství považovalo všsk
poreulán za doménu nově dobytou a i nebohat
vrstvy společenské neshledávaly čislý, nebo
diskrelně dekoroväný poreulán za dosti cenný
A tak vynalezen tisk rytinový na porculánu,
jakýsi surogal, ovšem že monochromní, ne-li
za malbu, tož aspoň za obraz na míse a talfři.
Roku 1828 počali s tím v Pirkenhameru, 1836
v Lokti, 1843 v Klásterei, 1844 v Kysiblu.
Úpadek umělecko-průmyslové výzdoby je tim
označen a dnes ani sběratelé si ji mnoho neváží.
Karel B. Madl.
Zach
Maliřství
Madnout
Slavkov
Praha
Pirkenhamer
Klásterei
Kysibl
Quast
11
article
Lékařská hlídka.
Lékařská hlídka.
Ochrana dětí.
12
article
Všeobecné příkazy ochrany dětí ohrožených
kotví v životu dětí ve volném ovzduší, v hygie-
nické životosprávě, v utužení soustavy tělesno
a v čisté duši dítěte. Do takové říše, do lakověho
domova uveďte děti obroženě!
Přihlédněme již vlídně k těm dětem svým.
jež jsou ohroženy povšechně, k dětem celkově
oslabeným, které trpí prvými, zvěstnými pří-
znaky chorob, opozdéním vývoje, zratkou pova-
hou a činností i tkáni i soustav jejich. Přirozeně
tu počíná nejprve a nejmocněji vděčný boj zvlá-
ště proti hrozicí tuberkulose a skrofulose. Vý-
znamně činnosti četných pracovníků v obor
tomto jsou zcela přiměřeny pozoruhodné úspě-
chy, docílené všude tam, kde ochranné a léčeb-
né ty snahy včasně budovány jsou na třikráte
šťastném základě hygienickém.
Dětem oslabeným, ohroženým dejme slunee
a vzduch, čisté, nepříliš vlhké ovzduší poblíž
lesů, v poborském klimatu krajiny domácí. Zvlá-
ště se hodí krajina pahorkatá 400 m. nad mo-
řem položená; výšiny přes 900 m. nad mořem
jsou méně vhodny, neboť feplota jejich kolísá
značně, ovzduší bývá suché a chladné.
13
article
Byt děti budiž slunný, čistý, prostorný a
větraný. Ložnice, pokud to možno, nechať slouží
výhradně účelu svému. Pohromy hrozné působí
starý zhoubný předsudek, dosud mocný a roz-
hodující. I rodina „slušná“ chlubí se „parádním
poxojem“, v němž nahromadí nábytek, tretkya
cetky a bydlí ve tmavé, vlhké komoře, v pokoji
nejhorším nebo v zastrčené kuchyni. Dělnictva
dobře chápe, že požaduje ve svých domeích
aspoň oddělený pokoj obývací a kuchyň; naše
střední a vyšší vrstvy libují si ovšem dál v po
kojích „parádních““
Potrava ditěte budiž přiměřena věku dět
skému. Kolikrát opakovati máme, že každa
matka má kojiti sama své dítě? Mateřské mlék
ničím nahraditi nelze. A je příkazem přímo sva-
tým zachrániti, vrátiti matku rodině, kojenci
V těch případech, kde vůbec matka kojiti ne
může, nechať zásadně přidržujeme se v prvé
řadě mléka (kravího, koziho).
14
article
Potrava a nápoje děti dospělejších buďtež
prosty alkoholu, látek ostře kyselinných, ostř
kořeněných, prudce dráždicích, těžce stravitel-
ných. Ve znamení mléka, masových polévek
pokrmů masitých, ve znamení pečiva máslem
osoleným pomazaného, pokrmů moučných, čerst-
vých zelenin, vajec a p. upravme výživu dět
tak, abychom zachovali smísný její ráz. Pokrmů
obsahujících větší množství látek škrobovitých
luštěnín a p. poskytujeme pouze dětem starší
Piva, vína, kořalky, černé kůvy zrnkové, cukro-
vinek a pod. se varujeme. Caje, bilé kávy zrn
kové poskytujeme dětem jen občasně.
Zaznamenáváme dva jídelní lístky
Feriální osndy české v Luži takto vyživuj
svoji mládež:
I. snídaně: po šest dnů káva s chlebem
v neděli káva s rohlíkem.
I. snídaně druhá: 1. chléb s máslem
2. chléb s máslem, 3. chléb s tvarohem, 4. chlél
s máslem, 5. chléb s tvarohem, 6. chléb s má-
slem, 7. chléb s máslem.
III. Oběd: Polévka — nudlová, krupi
cová, rýžová, kroupová, bramborová, s kapá-
ním, strouhaná.
1. Maso hovězí s rýžovou kaší
2. maso hovězí s knedlíkem a rajskou omá-
čkou;
3. Euláš s knedlíkem;
4. maso hovězí s koprovou omáčkoua
hrách s okurkou (salatem);
5. buchty;
6. třešňové (jablkové) knedlíky;
7. pečeně s knedlíkem;
IV. Svačina. Po šest dnů mléko s chle
bem, v neděli káva s rohlikem. e
V. Večeře:
1. párky uzenek, chléb, pivo;
2. chléb s tvarohem, mléko;
3. chléb s vejci, mléko;
4. párky uzenek, pivo
5. chléb s máslem, mléko;
6. chléb s tvarohem, mléko;
7. chléb s máslem, pivo.
Luža
Svačina
15
article
Léčený ústav pro skrofulosní v Luži takto
upravuje výživu svých dítek, na př. v červnu
v prvém týdnu:
I. snídaně: Každodenně mléko a bíle
pečivo.
II. Desátá: Pětkráte v týdnu chléh se
soleným máslem, dvakráte chléb s medem.
II. Oběd. 1. Hovězí polévka, hovězí mase
s cibulovou omáčkou, jablkové knedlíky; mléko.
2. Hovězí polévka, hovězí maso s kedluby, ná-
kyp rýžový. 3. Hovězí polévka, hovězí maso
s marjánkovou omáčkou. Vdolky mazané; mlé
ko. 4. Hovězí polévka, hovězí maso a knedliky
s koprovou omáčkou; mléko. 5. Hovězí polévka
hovězí maso s rajskou omáčkou, buchty; mléko-
6. Bramborová polévka, uzené maso s hrachem
mléko. 7, Hovězí polévka, hovězí maso s okůr
kovou omáčkou, vepřová pečeně s knedliky
mléko. — Svačina. Čtyřikráte chléb s mlé
kem, dvakráte ruský čaj s pečivem, jednou bila
káva s pečivem. — V. Večeře: 1. Uzenina.
pečivo, mléko. 2. Mléčná polévka, chléb s má-
slem. 3. Uzenina, pečivo, mléko. 4. Hovězí du-
šené, chléb s mlékem. 5. Maso, chléb, mléko.
6. Mléčná polévka, chléb, mléko. 7. Vejce, pe-
čivo, mléko. — Kdo by tu a tam pozastavoval
se — toho praktické úspěchy nejlíp přesvědčí.
Vřele doporučujeme, aby mládež byla utu
žována. Šat dětí budiž volný, vzduchu přístupný
a čistý. V létě zvláště může býti mládež oděna
pouze košilí a černou halenou, kterou vkusn.
lze upravit v podobě ampirového roucha.
Úspěchů nesporných docílíme koupelemi
slunečními, otužováním vodním a pobytem na
pískovišti.
Luža
Svačina
16
article
Nic tak prostého není jako koupel sluneční
Dítě polooblečené vystaveno je zprvu po kratčí,
později po dolší dobu účinkům paprsků slu
nočních ve volném ovzduší.
A olužování vodou neméně je účelno. Zprv
částečné, pak celkové omývání vodou vlažnou,
chladnou, studenou (později kartáčování roztoky
solnými — až dítě uvykne koupeli, sprchám
vodním zeela studeným. Ze zkušenosti vlastn
vime, že všechny děti, postupně takto otužené
s odporem oblékali šat „teplý“, že jim studení
voda byla příjemna a že neonemoeněly katarhy
sliznic i v té době, kdy více jak polovina „zdra
vých“ školních dětí byla nemoena.
Piskoviště poskytuje dětem nejen míst
zvláště účelné k pobytu donnímu, ale ku přo
rozmanitým hrám a zábavám. Při úpravě písko-
viště je třeba počlivě dbáti, aby celá ploch
jeho (rozlohy aspoň 1—2 korců) byla hluboke
odvodněna, aby vrstvy násypu byly tak uloženy
že vespod je hrubý kámen, nad ním štěrk, nad
štěrkem písek hrubozrný, nad tímto mocná
vrstva (aspoň 25 cm) přesátého, vyplaveného
písku říčního. Na každém piskovišti budiž nasy
pána veliká hromada přesátého, vyplaveného
písku říčního. Na pískoviště vpuštěny budtež
pouze bosé děti se svými opatrovníky.
korec
centimetr
17
article
Život mládeže na pískovišti je velice pestr
a pozoruhodný a oceniti ho může pouze ten, kdo
viděl „žít“ děti „v písku“, kdo pozoroval úspě
chy zdravotní dětí tam pobývajících. V každém
městě větším zřízení takového pískoviště je pří
kazem péče o veřejné blaho dětí. Rejdiště, která
tu a tam vídáme, jsou spíše utlučeným mlatem
ve stodole, který za vlhika pokryt je kalužinam
a blátem.
Snažme se, aby mládež utužována byla tělo
cvikem takovým, jehož celá soustava tělesná
může se ladně zúčastniti a jímž osvěžuje i dueh
(cvičení prostná, pochody, reje, hry, zpěv). Roz
hodně však odsuzujeme, zakazujeme dětem
šplhati po kolmých tyčích a cvičiti na bradlech
více jak 50% dětí školních — zvláště hochů
přiučuje se tu onanii.
Roza
Rejdiště
18
article
Osudnou chybou bylo zapomínati ducha
dítěte! Seslabené dítě musí ovšem vyrůstati
v péči nejsvědomitější, ale o pěči té dospělým
příslušné — nesluší uvažovati dítěti. Dítěvl
sice, že je churavo, ale pevně musí věřiti, že
se uzdravuje a uzdraví, Duše jeho zaměstnávána
budiž ušlechtilou zábavou, hrou, učením, prasí,
knihou, vypravováním atd., jak kde a kdy se
hodí a je možno.
Při úvaze této ani možno není, abychom
opětně nezavadili o mládež naší školní a o ško-
lu. Hygienu školní — tak jak v době dnešní
prakticky se jeví ve školách, věrněji můžem
nazvati školáckou.
Jak dlouho ještě mohou býti potlačeny
snahy lékařů a učitelů, toužících po opravách
bídné té soustavy školácké hygieny? Jak vůbee
strpí to rodiče a ti, kdož milují děti a pečuj
o budoueno národů?
Běží tu nejen o to, aby hygieně důkladně
bylo vyučováno na školách odborných i střed-
ních, aby děti ve školách obecných aspoň o zá-
kladech zdravovědy byly poučovány — ale běží
tu zároveň o to, aby děti školní byly ve škole
lékařsky a hygienicky ochráněny a opatrovány
aby učivo přiměřeně rozvoji duševnímu a po-
třebě tělesného osvěžení bylo upraveno a roz-
tříděno.
V úpravě všech poměrů hygienických hle-
dáme jistou záchranu. Tady je počátek boje
proti tuberkulose.
Lidumilná snaha přátel dítek úspěšně po-
číná pracovati rozmanitým vhodným způsobem
Dispensáře poskytují tuberkulesním podporu
aby nemoení opalřeni byli vhodnou potravou, by
tem, léčivy atd.; četná sdružení přátel dítek
starají se, aby mládež v „jesličkách“, „opatrov
nách“, „školách mateřských“, „útulcích“ atd
vychovávána byla péčí mateřskou i otcovskou.
Ve městech lidnatých upravují se rejdiště i sady
dětským hrám a zábavám, poskytuje se mládež
19
article
školní mléko atd., pořádají se vycházky do
volné přírody, vysílají se děti na venkov, aby
tam vychovávány byly, zaopatřují se děti osi-
řelé, opuštěné, nemocné i mrzáci.
Ze všech opatření včasných působí ve pro-
spěch oslabených dětí nejlépe školská sanatoria
a osady feriální.
Ve škole nemohou déti oslabené postačit
dětem úplně zdravým ani tělesně ani duševněi
jim třeba je zvláštní, všestranné péče. Škola pr
žáky a žákyně takové jinak je zařízena a vyzbro-
jena. Losní škola v Charlottonburgu, v níž vy-
učuje se učivu národních škol, jest příkladem
toho poučným a potěšujícím. Každý okres prů-
myslový, každé větší město školy takové by po
strádati nemělo.
Navštivili jsme školu charlottenburskou
a prohlédli jsme si prosté její zařízení. Ne-
víme, zda by naši posuzovatelé, kdyby podnik
tak zdánlivě primitivní u nás byl zřízen, nedů-
věřivě neuvítali dílo to požehnané.
V dosti ubphém lese borovém několik dom-
ků, několik u nich dřevěných, prostinkých ve-
rand, ohrada primitivního plotu — a přece do-
cílené tu úspěchy jsou nepopíratelny a přece
dán je tu příklad ušlechtilé práce. Němci hrdě
se hlásí k charloltenburské škole své lesní
hlásí se k ní hrdě plným právem.
Němec
Losní škola v Charlottonburg
20
article
Více známými a rozšířenými jsou osady
feriální, do nichž uchylují se děti v době prázd-
nin školních. V budově účelně zařízené, v pů-
vabném zdravém vonkovu umístěné opatřeny
jsou školní dítky tak jako v pečlivé domácnosti
rodinné. O velikém významu osad foriálních,
o blaženém úspěchu jejich přesvědčí se každý.
kdo jen jednou viděl a vyšetřoval děti před pří-
chodem a odehodem z osad feriálních.
Požehnaná myšlenka osad feriálních, ktereu
pojal a r. 1876 poprvé uskutečnil evang. farář
eurišský Bion — rozkvetla dodnes tisícerým
plodným květem po všem světě. Myslím, že sta-
tistika, kterou o feriálních osadách r. 1906 vy-
dal dr. A. Bonnard, je (se zřetelem aspoň k Ra-
kousko-Uhersku) neúplna, ale přece nás potěší
velice pečlivě sepsanou zprávou o feriálníeh
osadách ve Francii zřízených.
A Bonnard
Uhersko
Francie
21
article
Pozoruhodno jest, kterak dařilo se myšlenc
osad feriálních v různých státech; několik d t
nás o tom poučí.
Z každých 100.000 obyvatelů přicház
na osady feriální ze Španělska jen 1 dítě, z Ru-
ska 6, z Rakouska 11, ze Švédska 15, z Holand-
ska 20, z Francie 21, z Belgie 38, z Německ
85, ze Švýcar 104, z Anglie 116, z Dánsk
552 děti! Nejsou-li čísla uvedená příliš poučna?
Je třeba hledat slova, vyzývající k dalši u nás
práci?
Španělsko
Rakousko
Švédsko
Holand
Francie
Belgie
Švýcary
Anglie
22
article
Ve vlasti naší zakladatelem osad feriálních
byl zvěčnělý MUDr. Václav Medal r. 1882. Lidu-
milné dílo jeho ujalo se a zmohutnělo ve Spol-
ku českých osad feriálních tak, že české osady
feriální vykázati se dnes mohou úspěchy překva-
pujícími. Budova spolková v Luží hostiti může
a hostívá současně až 150 dítek. Zařízení bu-
dovy té, rozsáhlé její pískoviště, účelná správa
její a úspěchy znamenané výtečným zdravotním
stavem dítek osadu opouštějících — jsou svěde-
ctvím, jež nejlépe a samo osadu chválí. Než
nejen to. Spolek českých osad feriálních pečuje
i v najatých osadách v Cerekvici, Nayarově,
Drhovicích, Těchobuzi — o dítky oslaboně. Ne-
mohu opravdověji vzpomenouti osad feriálních,
než slovy prof. dra. Fr. Čády: „Starajíce s
o zdraví tělesné i duševní dětí svých rodáků
svých bližních, kteří nejsou obdařeni dosti prc-
středky hmotnými, staráte se zároveň o lepší
budouenost svých dětí, jež jednou budou vyrů-
stati, do škol choditi a obcovati se soudruhy
zdravějšími než dnes jsou, a jichž zdraví pa
bude na prospěch i dětem vašim . ..
Chce někdo ještě zváti se lidumilem a ne-
podepřít Spolek osad našich feriálních? Neza-
pomínejme na spolek ten, na spolek, který upra-
vuje domov nový, domov hygienický dětem na-
šim oslabeným. („Spolek pro české osady feriál-
ní města Prahy a jeho předměstí, v Praze“
Předseda: Ferd. Mellan, náměstek MUDr. Vl
Klíma, jednatel R. Purghart, ředitel J. Švestka.
MUDr
Medal
doktor
František
Čáda
Mellan
Klím
R Purghart
J Švestka
Luží
Cerekvice
Nayarov
Drhovice
Těchobuz
Praha
23
article
Doufám, že i u nás myšlenka „Dětského dne“
stane se tak v pravdě populární, jako je v Dán-
sku, kde v určitý den po vší zemi veškerá veřej-
nost upiná zraky ke své ohrožené mládeži, aby
příspěvkem svým podepřela zdraví dětí svých.
Kéž hlas můj není hlasem o pomoc do
pouště volajícího.
Avšak jako je třeba, aby školní sanatoria
dle vzoru charlottenburského zřizovaná, nepů-
sobila pouze v létě, tak je třeba, aby osady
feriální mohly zotavovati děti po dobu aspor
dvou neb tří měsíců; neboť jest věru rozdíl mezi
polepšením a utužením soustavy tělesné. Kde
by osady feriální, vlastně ústavy hygienické do-
mácnosti, poskytovaly oboje: i vzdělání školské
i zotavení tělesné, tam by ideální snahy lidu-
milné kvetly květem nejcennějším.
Myšlenku šťastnou uskutečnilo věru půvab-
ně ruské město Kyjev tím, že v rozsáhlých le-
ních obeeních dovolilo založit letní osadu, do
níž uchylují se přečetné rodiny Kyjevanů.
V těchže lesích, ovšem isolována, je menší
osada pro nemocné stížené tuberkulosou.
Hygienickými, právě vyznačenými poža-
davky je třeba zvláště pečlivě střežit a upravit
všechen život dětí ohrožených.
Opatřiti přiměřeně takové dítky je ovšem
spojeno s jistou obětí finanční; ale oběť tato
vrácí se bohatě společnosti lidské jednak zdra-
vím zdatného jedinee, jednak odměnou vnitern
spokojenosti. A oběti ty nejsou nad síly naše;
vykonati je, jest společnou povinností našíl
Vždyť běží již o děti ohrožené, jichž otcema
matkou nejsou jen rodiče chudí, ale celá zodpo
vědná společnost lidská.
Kyjevan
Dánsko
Kyjev
28
article
Zprávy šachové.
Vídeň. Jubilejní mezinárodní turnaj začne dne
22. března 1908 v místnostech šachového klubu
okr., Walnerstrasse 2. Připuštěno bude 20 účastníků
sehráno bude pouze jedno kolo. Ceny: 4000, 3500
3000, 2000, 1200, 800, 600, 400, 300 a 200 K. O prv
a druhou cenu sehrán bude malý match 2 partii
v tom případě, dosáhnou-li dva účastníci stejného
počtu bodů; ostatní ceny v témž případě budou roz-
děleny. Cas: 2 hod. pro prvních 30 tahů, každou
další hodinu 15 tahů. Hráti se bude denně; ve čtvrtek.
případně v neděli (za souhlasu soupeřů) dohrávány
budou nedokončené partie-
Düsseldorf. XVI. sjezd německého Schach
bundu (tentokráte národní) konán bude ve dnecl
od 1.—22. srpna 1908.
Úloha čís. 377. (Originál.)
Josef Cu mpe v Týně n./ vle-
Josef Cu
Vídeň
Düsseldorf
Walnerstrasse 2
30
article
Partio čís. 309.
Hrána v Karlových Varech dne 10. května 1905.
Sicilská hra.
Bílý: J. Krautštengl. Černý: dr. O. Blumenthal
1. e2—e4
c7—c5
1 13. Sh4—fe
Dd8—e
2. Jg1—f3 Jb8— ce
Ví8—ds
14. Sc4— da
3. d2—d4
c5xKdá
15. Dd1—d2
d6—d5e)
4. JísxKdá
e7—e5a
16. e42xd5.
c6xKd5
5. Jd4xkkce
b7xce
17. h2—h4l
65—e4
Jf6—h7
6. Sť1—ct
Jg8— fe
18. h4x«g5l
7. Jb1—e
Sf8—b
f7xg6
19. g5—g0l
8. 0—0
Sb4xc cs
20. 13xxKKe4
Se8—e6f)
9. b2xe3
0—0b)
21. e4xd5
Vdsxd5
10. Sc1—g5
h7—h6e
22. Dd2 — e2
Jh7— gbg
d7—do
11. Sg5—h«
Kg8—hv
23. Sf2—d4
12. 12 —f3
g7—g5
ozontii
eor
J Krautštengl
Černá
Blumenthal
Karlová Vary
Vdsxd 5 10
JísxKdat e 7
e 5
f 7 xg 6
d 7
c 5 1
Jf
h 7
Sf 8
Sb 4 xc
Sf 2
32
article
24. Sd3Xg6--! Kh7g6h) 26. De2—d3-+- a černý se
25. Ví1—6+ Kg6—h7
vzdal.
a) Přehmat proti charakteru sicilské hry. Bílý nyní
zamezí na dlouho uvolňující tah d7—d5 a černá
hra zůstane stísněna.
b) Po 9. d7—d5 násl. výměna na d5 s násl. Sct—a3
a černý nemůže rochovati. Ježto tento tah nyní
hrozí, musí černý s rochádou spěchati.
Po 10. Sc8—b7 s úmyslem d7—d5 násl. Sg5xKfe.
Ihned 11..g7—g5 bylo asi lepší
Konečně! Nyní však bylo již na čase pomýšleti n
obranu ohroženého královského křídla, proto bylo
15. — Dc7—e7 lepší.
Nutno! Na d5xe4 následovalo by 21. Sd3—c4-
s násl. Sf2—d4- nebo Dd2xche
) Po 22. — Vd5—e5 dobývá bílý tahem 23. Sť2— g3
kvality.
h) Prohrává ihned 24. Kh7—g8 udrželo déle hru.
Vd
Kh
Kh 7
xKfe
Dc 7
Sf 2
36
article
Důtklivé upozornění.
Důtklivé upozornění.
k vyvarování se zaměnění s uměl. impregnovanými,
tak zvanými selterskými vodami, které oproti Král
Seltersce jsou výrobkem, tudíž méně cenné
NAETEK
— velký výběr. —
ACI,
továrna nábytku. 903 Praha-Karlín.
Praha
Karlín