ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 fe355a30-738b-11dc-907b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 37, person 45, work 2, org 8
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v neděli 12. ledna 1908.
Praha
3 masthead
Číslo Il.
4 article
Na ranní a onpoj. Iistz l n předplácí se v Praze v adm iniskraei .. . . . 2 K na měsie na čtert leta . . . . 6 K — s dvoji donáškou n0 na měsíe nk čtnrt lata . . 7koo ve Hilialkácho na něste . . . . . . 2 K 30 Peštout nti. . . . 9 K oo s dvojí zisilkou nrt t. . . . K ek
Iistz Praha
5 article Dnešní číslo pro Prahu le o 18 stranácb.
Dnešní číslo pro Prahu le o 18 stranácb. Nedejme se uspati na stráži Schönererovští Všeněmci byli, jak známo až dosud trvalými odpůrci národního rozdě lení Čech a zřízení ryze německého území v Čechách. »Chceme celé Čechy« — zněl jich důvod — »přivtělit jako bývalou bun tovou zemi k jednotné německé říši, nám tedy rozdělení Čech na čásť německoua českou se nezamlouvá, poněvadž to číní do- jem jako bychom se nároků na slovanský jich zbytek zříkali.« — Avšak těchto dnů rozlétla se z Aše zpráva, »že Všeněme — obrátili a jsou pojednou zároveň německými nacionály, pokrokáři i agrárníky také pro rozdvojení Čech, poně- vadž prý došli ku poznání, že národn rozdělení Čech jejich záměrům, stran budoucnosti Ostmarky, nikterak nepřekáží a nevadí . . « Tímto zajímavým a pro nás nad míru poučným obratem Všeněmců jsou řady ně- mecké proti nám úplně semknuty a jejich agitace pro roztrhaní jednoty země české rozhodně sesílena. Avšak, ejhle, při jakém »triku« zchytralém postihujeme touž dobou německou žurnalistiku! Pojednou jako na povel zapírá na celé čáře, že by tím na rodním rozhraničením okresův a krajů, tím rozdělením teritoriálním a politickým oblasti české a německé na autonomní území ná- rodní, tím rozčísnutím veškeré správy státní jako zemské, tím rozdvojením tělesa úřadni- ckého, tím dvojím právem jazykovým v zemi těmi kuriemi národními ve sněmu a sekcem národními v zemském výboru i všech úřa- dech ústředních — že by tím vším byla jed- nota a nedilnost země české porušena a roz- trhána !
Praha Čechy Aš
6 article
Patrně zvěděli páni, že na rozhodujícíe místech ten skřipot jejich pily, kte- rou pokoušejí se od r. 1883 rozříznout po- věký český balvan ve dví — nemile řeže v sluch, poněvadž historická jednota a ne- dílnost království českého není žádnou lapalií. nýbrž důležitosti tak velikou, že všichni králové čeští korunovačními přísahami za sebe i všecky potomký své zavazovali se ji hájit a bránit jako zřítelnice své, ba že ji pragmatickou sankci z roku 1720 císai Karel VI. postavil pod garancii Evropy. Dán tedy nepechybně německé žurnalistice z hlav- ního stanu devíti generálů německých důtklivý pokyn, aby ze všech sil tomu odpí- rala, když my Čechové v oněch parcelač- ních choutkách Němcův znamenáme nebez- pečí pro jednotu vlasti české. Čiré prý to osočování a očerňování dobrých Němcův- Holý prý to nesmýsl viděti v pouhém roz- hraničení okresův a krajův, v pouhém roz- dělení zemské správy — útok na jednotua nedílnost země. Vždyť přý přece chtějí po- nechat zemi jeden sněm, jedno místodržitel- ství, jeden zemský a vrchní zemský soud atd.; nuž a dokud toho jest, nemůže prý přece nikdo rozůmně nařikati, že jest země česká rozdvojena, rozpoltěna. Tak proč tedy zbytečně křičíme a žalujeme? — Není po- nejprv co nás hledí panstvo ošulit podobným zaříkáváním se. Slyšeli jsme tu písničku od nich — již dávno, že kotel může být vejpůl prasklý a přece prý zůstává celý . . . ze zreadlo může mít prasklinu celou šířía přece prý není rozbito a zkaženo . . . a moo
Dán Čecho Němcův Evropa Karel VI
7 article
Skvostnou odpověď dal těmto německým šalbám a klamům náš zvěčnělý dr. Eduard Grégr ve své památné řeči proti vídeň ským punktacím dne 16. dubna 1890: »Na- mítne se mi ovšem, že příliš černě vidím, že administrativní rozdělení země ještě da- leko neznamená teritoriální státní roztržení země. Nu ano, to vím také: Vyrovnáním není ještě žádná německo-česká provincie »Neupreussen« s hlavním městem Libercem vytvořena; ale počátek k ní jest uči něn. Představuji si to tak, že král. české podobá se skleněné tabuli. Vyrovnáním ne- byla skleněná tabule ta rozbíta, ale dia- manty rozdělovací komise byla do ní vyryta rýha. Tím skleněná ta- bule nebyla ještě rozpůlena, ale při nej- bližším nárazu se v řezu rozpadne .. Trhlina v království českém se (punktacemi vídeňskými) stala a ona půjde vždy dále dále, až bude dosaženo cíle, který si pánové hned z počátku určili: teritoriální rozdělen země . .. Stačí znáti proud, který v německo- českých okresích i nejtupějšímu zraku již jest patrný. Tomuto proudu byli až dosud v těch krajích čeští úřadníci a české men- šiny již pouhou svojí přítom ností na překážku, neboť tito čeští úřadníci a tyto české menšiny neměli žádného smyslu pr — pruské a německé říšské barvy a bouř livé nadšení pro Bismarka a německého cí- saře zdálo se jim býti něčím rozhodně ne- příslušným. Odtud to záští proti če- ským úřadníkům a proti českým menšinám; odtud ta ustavičná snaha těchto nepříjemných svěd ků se zbaviti! . . . Co však se nepoda- řilo nejprudším pronásledováním, toho bude dosaženo — vyrovnáním! Ministr spravedl nosti si pospíší svázati koště, jím ž to čeští üřadníci z německých o kre- sů budou vymeteni a aby i české menšiny vymizely, o to postará se již minist — vyučování.
doktor Grégr Liberec
8 article
A tak budou tyto okresy ryze něme- ckými učiněny, pánové budou míti »čistý vzduch«, budou jen sami mezi sebou; češti úřadníci budou svržení přes palubu, za to však bude tím více — pruských agitátorův, jichž se již nyní v průmyslových místech severních Čech hemží, na loď přijato, i po- žene se ta severočeská lodička pod vlastn vlajkou jako »uzavřené německe území jazykové« vesele po Labi dále, až po nějakém dni bouřlivé povětrnosti rakou- ským státníkům — zmizí z očí.. .« Od tohoto fulminantního Grěgrova úsudku o osudném významu vídeňských punklací jež státnický vzor páně Beckův — hrab Eduard Taaffe s nepochopitelnou lehkováž ností jako krátkozrakostí nám Čechům na krk házel, minulo bezmála sedmnácte let — nuže, vizme a rozpomeňme se, co se z tu dobu ve zněmčených krajích na severu Čech proti českým menšinám a českým úřad- níkům až do dnes dálo; zdali se značná část hrozného proroctví našeho bystroduchého Eduarda Grégra co do osudu českých menšin a co do vyhánění českých úřadníkův doslovně nenaplnila? Ano, chápeme úplně, proč mohou Schö nererovi Všeněmci dnes přesedlati a býti též pro národní rozdělení Čech, třeba že ně mečtí nacionálové, pokrokáři i agrárníci pře- hazují si plášť černožluté vládní stranya zapíraji farizejsky, že by svým uzavřeným
Beckův Taaff Čecho Grégr Čechy
9 article
shmnen i
10 article
německým územím chtěli roztrhnouti jednotu království českého. Ale čeho bychom na prosto nemohli pochopit, tož kdyby po všech těch výstrahách zkušenosti nalezlo se dne u nás politíků, kteří by se dali obloudit tímto obnoveným německým trikem a nutkal nás do vyrovnání a smíru s Němci na pove vlády »postupně« »po částech«, přemlou va jíce se, že tím neb oným »úpravením« jednot- livých sporných otázek nikterak ještě ne ohrožuje se jednota a nedílnost vlasti, až by nás poznenáhlu a nenápadně dostali tam, kde nás míti chtějí: ku přiznání Němcům plné národní autonomie v uzavřeném jejich německém území, za čočovici cha ťrné »vo lební opravy« a částečné vnitřní úřadní češtiny v českých krajích — aniž bychom znamenali, ze je po tisícileté jednotě správy českého království véta. A proto opětně toužíme a voláme »Sjednoťmež se všichní v ča o tom, v jakých opatřeníc dlužno nám víděti nebezpeč hrozící správní jednotě a nedí nosti vlasti naší, proti němu každý poctivý Čech musí nesm řitelně býti vzhůru i abychom prot německé té šalbě a obmyslnosti všichni po stavili svou českou pravdu a své dobré české právo s touže rozhodnosti a silou, jako jsme učinili proti vyrovnání T aaffovu r. 1890—93
Němec
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 11. ledna. (Jazyková o táz ka u Jihoslovanů.) Pokrokový „Slovensk Narod“ přinesl tyto dni vyzvání k jihoslovan ským poslancům, aby pilně sledovali smiřovac akci v Čechách a nedopustili, aby se jazykova otázka rozřešila pouze v této korunní zemi, ný brž aby se celou vahou svou zasadili, by se ko nočně tnké upravily nesnesitelné jazykové po měry v zemích, obývanýčh jižními Slovany. Ny nější okamžik má za vliodný na řešení jazykové otázky ve všech zemích rakouských; jestliž- Jihoslované připustí, abý se smiřovací akce ome- zila pouze na země české, propasou příhodnou dobu, která se snad nikdy už nevrátí. Nynějši dobu pak „Slov. Narod“ má za příhodnou z ně- kolika důvodů. Nynější vláda sama ohlásila ústy svého předsedy bar. Becka, že po volební opravě a uherském výrovnání hlavní svůj úkol spatřuje ve smíření rakouských národností. I parlament jest složen tak, že většina jeho nebude proti spravedlivěmu vyrovhání národních sporů; soci alisté byli vždy pro rovnoprávnost národů a ne- mohou nyní zraditi tuto svou zásadu; tako křesťanstí sociálové, mezi nimiž je mnoho kleri- kálů, kteři náležívali kdysi k železnému kruhu pravice, nebývali odpůrci národního smira
Jihoslovan Praha Čechy Slovensk Narod
12 article
Konečně i vláda je nyní složena tak, že pří vrženci poetivého vyrovnání našli by v ní větši nu. To vše přivádí pisatele vyzvání na myšlenku že jest nutno otázku všestranného vyrovnán přivésti do proudu již nyní a sice nikoli v zem- ských sněmech, nýbrž na říšské radě, jež má sdělati rámcový zákon a ten teprve se má d plniti a provésti zemskými sněmy. „Slov. Nar. odůvodňuje též, proč při řešení jazykovýek sporů dává přednost říšské radě před zemský mi sněmy. Jsou to známé důvody, pro které Slo vinci jsou přívrženci autonomie národní a nikol zemské. Jihoslované mají jen dva sněmy se slo- vanskou vělšinou: dalmatský a kraňský. V ostat ních sněmech, istrijském, terstském, korutan ském a štyrském mají proti sobě v otázkách ná rodních bezohlodně nepřátelskou většinu vlaš
Jihoslovan Nara
14 article
0 mos snjr
15 article
skou nebo německou a na sněmě gorickém Slo vinci a Vlaši mají rovnováhu, takže ani zde se nemohou naditi spravedlivého vyřízaní svých požudavků. Jen spravedlivý, rámcový zákon říš- ský může přiměti tyto sněmy, aby konaly svou povinnost laké ko Slovanům. Takový jest v hrubých rysech obsah článku „Slov. Narodu“, proti němuž se stanoviska jihoslovanského není ovšem námitek. V článku tom jest však také takové místo: „Jer Čechové — a jest nám bolestno připomínati te — vidí jen sami sebe a nikoho jiného, jako kdyby nikde jinde nebylo třeba upravovati ná rodní otázku a jakoby u Jihoslovanů a zvláště u nás Slovinců, kteři jsme nespočetněkrát oc počátku ústavní doby šli do boje za jejich právo všecbno bylo v nejlepším pořádku a nebylo třebu nic upravovati.“. ob oa Výtku tuto máme za bezpředmětnou. „Slov Nar.“ bere za platnou minci, že smířovací akee bar. Beckem vskutku již zahájena a že se jí účastní také zástupci českého národa. A v tom se mýlí. O smiřovačkách se píše v novinách snad i na popud bar. Becka, který pomoci novin zkoumá půdu, ale na žádnou smiřovací a ke dosud nedošlo a bezpochyby vůbec nedojde, po něvadž ke smíru je třeba dvou; z těchto dvou pokud běží o království české, jeden je nesmi řitelný, poněvadž není ani přípustný myšlen ce, že by v Rakousku některý národ mohl být nadán stejnými právy, jakým se těší Němci. Do jde-li kdy skutečně na smiřovačky, zástupei ná roda českého budou zcela jistě hájiti práv bratr slovinských stejně odhodlaně a věrně, jako Slo vinci pomáhali dosud hájiti práv národa našeho
Vlach Čecho Jihoslovan Beck Němec Rakousko Slovan
16 article
V Praze, 11. ledna. (Sloučení Dal macie s Chorvatskem.) Změna ve vládě chorvatské přiměla některé listy k olázce, jal bar. Rauch hledí na sloučeni Dalmacie s Chor vatskem, kteréžte sloučení je jedním ze základ- ních bodů rěcké resoluce. „Parl. Korr.“ odpo vídá na tu otázku. Dle informací, čerpaných u osobnosti, výborně obeznámené s programem nového bána, může prý prohlásiti za vylou- čeno, že by se řešení dalmatské otázky nachá- zelo v programu bánově. Ve všech vážných poli- tických kruzích jest prý známo, že jakékoli státoprávní přesuny uvnitř mocnářství nemohou býti za žádné podmínky připuštěny a že zejména na přivtělení Dalmacie k Chorvatšku nutne hle- děti jako na noli me tangere, poněvadž by se musilo současně pohnouti s celou otázkou b u senskou, která by mohla způsobiti velice splotité obtíže. Proto je prý nemyslitelno, aby myšlenka o přivtélení Dalmacie mohla býti p jata do některého vládního programu, ať v Za hřebě, v Pešti nebo ve Vídni.
Rauch Praha Chorvatsko Dalmacie Chorvatška Pešť Vídeň
17 article
Ze Záhřeba, 9. ledna (Volební rucb. Orgán Radičovy selské strany »Dom« otiskuja už kandidátní listinu této strany. Staví kandi dáty v 27 volebních okresích; v 18 okresíel kandiduje sedláky, v ostatních bratry Radiče. dra Šuperinu, redaktora Ljubiče, velkostatkáře Stiiče a továrníka. Janekoviče. Jednání o nějaký kompromis selské strany se stranou práva neb s pokrokovci se rozbilo, lak že Radičova strana půjde do volebního boje úplně samostatně. O tom, jaký předpotopní volební řád má Chorvatsko, svědčí několik čísel. V celém Chor- vatsku a Slavonii jest 47 892 voličů, takže volební právo maji pouze 2 procenta obyvatelů V jednom volebním okrese, ač se voli přimoa nikoli pomocí volitelů, jest pouze 70 voličů- z nichž téměř polovinu zaujímají úřadníci. V sedmi okresích je voličů méně než 100 Pi činou toho je vysoký volební census. Kdyby se census snížil na 10 K, jako bylo v Rakousku V drobném pvďcjir
Radičův Radič Šuperin Ljubič Stiič Záhřeb Dom Chorvatsko Slavonie Rakousko
19 article
rnení číslo o sobě . . . za 9 vdpoledni . . . . . . . na 2 k Ve filialkách na venkově ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . tk Inserátv plati se hotově rapřed. Fřežplacení a inserty přljimá sdmini strace v Marianské ulici č. Tam nachácejíi se t4ž redakce Uskirna a ezpedice „Národnich L istů“ Rukopšsy so asvraceji
Uskirno Národnich L istus
20 article
Chorvatsko by mělo desetkrát více voličů, toti 250 139
Chorvatsko
21 article Politické zprávy zahraničné
Politické zprávy zahraničné V Praze, 11. ledna Zmírnění trestu odsouzeným pro vyboruský ma nifest. „Birževyja Vědemosti“ dovídají se z pra mene, jak praví, věrohodného, že zmírnění trest bývalých poslanců prvé dumy, odsouzených ne dávno pro známý revoluční manifest k třiměsíč nému vězéní, jest už zabezpečeno a bude z nedlouho úřadně prohlášeno. Zmírnění trest vymob u cara ministr spravedlnosti Sčeglovitov. Pro slůvko „zde“ byli raši !dé odsuzovái na 4 měsíce i více. Pyceo-Ci EerK. Mezi potěšitelné známky, že v Rusku se opět šíří slovanský rüch, náleží vydání v Noskvě Rusko-slovanského Almanachu na r. 1908, jež stalo se pečí Čecha Svatopluka Konfčka a Rusa Božidara Aristova. Knížka má kapesní formát 380 stran. Obsahuje množství zpráv, vědomosl a pokynů, pro Slovany důležitých, ideových i praktických. Text je rozdělen na části : vše- obecnou, slovanskou, na Slovanstvo východní Slovanstvo západní, k němuž jsou zde počítáni také Slovinci, Chorvaté, Srhové, Makedonci Bulhaři. Každý slovanský národ má zde chro- nologický přehled svých dějin. Pan Koníček napsal stať o Sokolu. Několik obrázků z Praly a Čech vábi Rusa k cestě do Čech. Slovanům cestujícím do Ruska, dostává se pokynů o Pelro- bradě, Moskvě, Kyjevě, Volze. Vydavatele hodlají ve vydávání »Rusko slovanského Ježe- godnika« pravidelně pokračovati. Počátek učinili dobrý! Je vidět, že mají živý smysl i pro slo- vanskou myšlenku, i pro praktické potřeby Slo- vanů. Cena 1 rubl 50 kop Na skladě u vy- davatele S. O. Koníčká v Moskvě, Boxsmlras Caoas 167,
Birževyja Čecho Konfček Rus Aristův Chorvat Srhová Makedonec Bulhar Čo Jež S O Koníčký Praha Pyceo Rusko Čechy Moskva Kyjev Volha Sokol Boxsmlras Caoas 167
22 article
Protidynastická demonstrace v lissabonském divadle. Předvčírem došlo v lissabonském divadle za opery »Hernani« k vel kým demonstracim. Množství letáků rozhozeno s galerie do hledi ště obsahovaly provolání nápadníka trůnu prince Dom Mguela a liberální program nového tako- véhoto regimu. Policie zkonf skovala leták zatkla hojné osob. Provoláváno i »Pererat králi!« a »Sláva !« Dom Miqnelu Italsko-habešský konflikt. Až dosud z Adis Abedy, kam telegramy po- třebují 12 hodin, nedošlo bližších zpráv. Prole italské vlády byl ale nepochybně dnes italským vyslancem Menelikovi podán. Anglie Francie budou Italii podporovati ale teprve kdyby Menelik klad odpor. O osuduitalských důstojníků Beton giovanna a Molmosa není dosud z pr áv v Římě, ale jsou obavy před nej- horš!m. Oba důstojníci měli od vlády italské rozkaz chovati se k sousedům pohraničním co nejzdrželivějí a jsou oba rozvážní mužové Ocitlí-li se v konfliktu, měli jistě závažné důvody.
Hernani Dom Menelik Anglie Francie Řím Dom Mguel Pererat král Adis Abeda
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 11. ledna. 6— (Kronika.) Také novodobá Fama nikterak se neváže jen na elektrický drát a parni rotačku! Po starých cestách a pěšinách po dnes si ráda a vydatně šlape ! Vite-li jen. co bylo v novinách, nevíte přece jen všecko Někde před svátky zavadila vám o sluch nitka rozmluvy. — A na Strahově jste nebyli — Což tam? — Každou neděli o čtvrté se tam vždy hrne lidu! O jé!. .. — A co se tam děje? — Bývá kázání na časová themata, víte pro moderní obecenstvo ! . .. Modernism v kostele? Popíchlo něco vaš zvědavost. Řeknete-li »moderní obecenstvo«, roz umi se obecenstvo nábožensky vlažné, lho- stejné, nebo přímo nevěrecké, aspoň kolisavé zmítane rozporem. A kázat takovému obecen stvu? Překonávat vzdory ducha, čelit proudu celé doby, hlásat víru a pokoru samotné vzpouře a nevěře? Což o to! Úkol by byl smělý ! Je nom — výsledek, jaký bude A něco vás už nutkalo, ukojit svoji zvěda- vost, podívat se nahoru ke starobylému Strahovu jednou v neděli o čtvrté odpoledne ! Konečně, modernism v kostele! Slovo zn tak paradoxně na první poslech! A proč ne moděrnism? Což nemá kostel své umění Nemá-li svoji malbu, svoji hudbu, své umění stavilelské? A ke všemu vrcholné umění — slova? A kde je umění, neni-li polřeba, přimě- řovat prostředky jeho úkolům? A je-li doba moderní, prostředky zmodernisovat? Arci jsou věčné pravdy života a ty se ne mění! Platí dnes, jako platily před tisíci lety. Ale lidé se mění s proudem časův! Schopnost se mění u člověka, kterak vnímat a nazírat pravdu, klerak jí rozumět! Dnešnímu člověku třeba jinak objevovat a dovozovat zákony božské než člověku dob dávno minulých ! A hlasatelé
Praha Strahov
24 article
slova božího oněch vzdálených dob byli velie mistři svého umění! Volili znamenitě své pro- středky a uměli jich dokonale uživat. Prý je dnes doba — nevěrecká! Kdo vl? Snad je to pouhé zdání! Prostý klam smyslů! Snad jenom umění hlasatelské trochu — povolilo! Snad netřeba jiného, než aby po chopilo svou dobu, aby zmocnilo se přiměřených prostředků a znovu nalezlo způsob, jak zmocňo- vat se duší a povznášet je k výšinám božských pravd, kleré jsou věčny
25 article
V neděli po půl čtvrté stoupali jste vzhůru Hlubokou cestou kolem strahovské zahrady Nebyl nikterak vlidný den, plískalo a mokvalo jen což! e Přišli jste ještě záhy. Prostranný koste Strahovský pojme už hezkou obec ! Není dosud mnoho lidu, ale trousí se. Ve tmavém prostoru rozeznáváte lavice. Jsou obsazeny. Asi obvyklé nedělní obecenstvo ženské. Daleko v předu,u hlavního oltáře mihotá červenavá tečka věčně lampy. Blíže ke kazatelně hlouček stojících. Tu převládá silné pohlaví. Asi vlastní posluchačstvo, příležitostné, přivábené pověstí. Muži všeho stavu i stáří. A hlouček valem roste. Připojili jite se k nejzadnějším. A už zas jiní k vám. A po- stranách! A v zadu! Brzo jste uprostřed davu. Krátce před čtvrtou zasyčelo vám něc nad hlavou. Vysoko u stropu zahořela oblou- ková svítilna. Pak druhá, třetí. Bilé polosvětlo rozlilo se prostorou. Kostel je plný. Potichu se tak nahrnulo obecenstvo. Koberec, prostřený po šíři a déli podlahy tak dusí kroky Mimoděk vás napadá světácká myšlenka dům je plný, opona může nahoru ! Na kazatelně vztýčila se postava. Rozezná váte tvář, bílé, jemně tkané roucho, na prsou velký třpytavý křiž! Napřed modlitba, pak několik úvodních slov. Thema načrtnuto. Ze života a skutků Kristových hodlá mluvč dovodit božstvo Syna člověka. Jde patrně o celý cyklus promluv. Dnešní slovo odvolává se k mi nulému a odkazuje ku promluvě příšti. Aleo sobě proslov je uzavřený článek
Bilá Kristův Alea
26 article
Brzo jste zorientováni. Výklad obracíse ku posluchačstvu, které si nepřeje slyšet ob vyklou tóninu kazatelskou, není hotovo prostě se odevzdávat dojemným akcentům a kadencím běžné sacerdotálné výmluvnosti, ale okolnostmi života odeizeno a vzdáleno obvyklému ovzdušt Slova božiho, chce být cestou svých vlastních promyslů získáno a vedeno. Kazatel přistoupií zcela na dané požadavky. Vykládá o životě skutcích Syna člověka jaksi dějezpytně. Nevnu- cuje hotově názory, nechce horlit, přemlouval, hlá- sat, ale raději přesvědčovat. Nepředpokládá nic, že by předem bylo přijato, nie ujednáno. Vyhýbá se pozorně obvyklé frazeologii hlasatelů. Neliči vidění nadpřirozená, zjevy sestupující s nebes, obklopené září, kterým se třeba klanět bez roz- paků a olázek. Vykládá život a dilo velikéh učitele lidstva. Vybízí, srovnávat je s dílem způsobem lidským. I největší a nejslavnější člo- věk, aby dostál úkolu svého života, přeje si a musí sobě přáti dvojího: napřed dosáhnout veliké moci, aby měl možnost, velký záměr provést! A žádného potřebného k tomu času, co možná dlouhý život který by dopouštěl dílo dovršiti!
27 article
A Kristus Mluvčí obrací pozornost k úžasnému zjevu Co by žádný člověk neučinil, Kristus činí. Jak by dilo své chtěl ne vykonat, ale přímo zniči dle lidského rozumu, volí Kristus prostředky jaké by žádný člověk nevolil. Činí pravý opal všeho, co by lidé i největší a nejlepší učinili Lid se k němu sblhá se všech stran, mohl by se mu postaviti v čelo, stát se mocným al mocným se obracet. Zhrdá však tou cestou Nevyhledává moci, ale vzdává se ji. Nelouž po lesku a slávě, prchá od nich. Vyhledává nejposlednější mezi lidmi a sám se stává nej bídnějším. Jist sobě vítězství svého díla, ne přeje si ani dloubého života! Aby dílo dovršil, po ničem netouží, než za ně podstoupit — smrt Všemu pomyslu lidskému nepochopný postup Dilo opravdu — nadlidské. A co je nadlidské, nenl-li — božské? Když skončil kazatel, pátrále po svém okoli. Zdá se, prostý, čistě věený způsob vý kladu i vroucí, vzletně přesvědčivý přednes, n minuly se dajmem. Promluva nebyla dlouhá! Asi půl hodiny zabrala. Právě dost! Mysl hromadná nesnese dlouhého napjetí. Ať v divadle nebo v kostele dav má svou psychologii, všude podlehá její zá konům. Řada vývodů záhy unaví jeho sehop nost. Kdo mluví k zástupu, v zájmu úkol svého nepomine toho zřelele! A zřetel psy chologický při Slově božím? Není li to už sku tečný — modernism v kostele
Kristus
28 article
Také druhá část posluchačstva byla zají mava! Obecenstvo pravidelné, které se dosta vilo, ne proto, že je přilákala pověsť! Přišlo protože přichází vždy, aby z potřeby a povin nosti křesťanské poslechlo v neděli Slovo boží Nepřišlo se teprv přesvědčovat, nemá toho za potřebí. A přece bylo patrno, že je spokojeno Mělo také svůj zbožný požilek. Vlastně jen čiste — umělecký. Ne obsah, ale vnější stránka pro- slovu je poutala. Pozorovalí jste babku před sebou. Přišl do kostela, jakoby rovnou od stánku na zele ném trhu. Tak do široka obalená šedým, cha trným šatem. Vývody mluvčího jistě nesled - vala. Nemohla. Bylo pro ni všecko idejně přilia vzdáleno, obratem a pojmem, tuze odtažito Ale s kazatele oči nepouštěla! Každé slove jakoby chtěla ulovit a pozorně zabalit a usehovat tak všecka ovanuta kouzlem jeho formy ! Úsi lovně týčila hlavou přes ramena svého předáka muže inteligentní vrstvy. Pečlivost řečnické formy i přísného posluchače si podmaňovala. Jak promyšlen celek i jednotlivost jak vývod za vývodem srovnán a uvážen, jak bez- pečně stupňován a vršen, slovo za slovem n svém místě, jak náhodě nic nepřenecháno an okamžitému nápadu, jak v ničem nespolehinute na slovo, které slina na jazyk přinese! Žádní nedbalost výrazu, žádná zvučka a pomlčka ne snázová, fráze tuctová a vycpávka ledabylá, žádná skomolené, načatá i nedopovězená věta jiné neetnosti řečnické, které vás z pravidla toliko odhánějí od siní přednáškových, hromad debatních, od výkonů vořejných tribun a závodc
29 article
obvyklého našeho řečňování ! Naopak ! Zde sku- lečné umění živého slova, důstojné předmětu Umění, lepou formou opatřit lepou myšlenku, zajistit pro ni pěkný dojem v mysli posluchače A tak svůj úkol i sebe etít ve svém posluchačil Skutečná architektonika řečil O tom všem babička neuvažovala. Ale mimoděk podlehala svému dojmu. Tak už bývá s prostým divákem! Vrátil se z dívadla. Hr šla nad jeho pojmy, ale aparát dobře školený vykonal u něho svou povinnost. — Víle, co mluvili, nevím dobře, ale — krásné to bylol Mnozí z těch, co tu stáli a rozuměli slovu. dávno odvykli obyčejům chrámovým. A co vě- tící vůkol klekali, v prsa se bili a křižovali, stojí zpříma, nehybně napříč obecnému mravu Jindy zanícené množství nebylo by strpělo takovou od něho odchylku. Vypravují o známém libertinu osmnáclého věku, Blumauerovi, jak vtipnou imperlinencí po- mohl si jednou z nesnáze v hrozivé situsci. Papež přijel návšlěvou ke dvoru. Na veřejném prostranství hlavního města žehnal davům. jak všecko kolem na kolena padalo, mu vzpurně mysle zůstal s kloboukem na hlavě. když se vůkol ozývaly hrozivě hlasy, prý zavtipkoval: ist der S- gen gut. geht er auch durch den Hutt Snad se anekdotka jen vypravuje. Děj sám. možná, dopadl tehdy jinak! Jisto je, dnes doby fanatismu zbožných zá- stupů minuly. Množství je snášelivější. Obecen- stvo se rozstupuje dle zvyku, mravu a citění klidně vedle sebe se uzavírá ve svém svědomí Třeba babiččin předák, posluchač inteli- gent, který neklekal a nebil se v prsa, měl duchu také svoji odpověď připravenu, kterak upokojit nábožnou sousedku pro připad, že by ho káravě oslovila. — Což, pane, neumíte se ani pokřižovat Nejste snad křesťan? — Ještě ne docela, babičko ! Nejsem ješt dost hoden! Ale, mějte strpení! Budouci ne děli — přijdu zasel
Hutt Hradec