ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 fe18f890-738b-11dc-b717-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 120, place 67, org 19, work 5
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNI LISTY
3 masthead
11. ledna 1909
4 masthead
Císlo 10.
5 article
Návrhy Německu na smír s Francií? Francouzský poslanec Francis Laur sděli nedávno, že císaři v Higheliffu předložen by pamětní spis, který obsahuje základ ke koneč- nému dorozumění mezi Německem a Francií. na nové rozřešení elsasko-lotrinské otázky a na novou ústavu pro Elsasy a Lotrinky. »Frankt. Ztg.« to v podstatě po dotazu na povolaných místech berlínských potvrzuje. Zasílatelem jest prý ale, jak se s jiné strany dodává, bývalý boulangista pan Francis Laur sám, Vilém II. a konflikt v lodním spolku německém. Dle mnichovských »Neueste Nachrichtene Vilém II. i ostatní spolková knižata německá sdileji názor prince Ruprechta o konflitku s lod- ním spolkem. Volební právo v Prusku. V pruském sněmu podal dnes kanelé Bülow prohlášení o otázce volebního práva pro sněm pruský, kteréž spočivá dosud na zasta- ralém systému trojtřidním. Prohlášení, jež čtenáh nalezne v telegramech, neuspokojí jistě ani libe- rálův a může vésti tak snadno k rozbití vládního »bloku« a k vystoupení svobodomyslných frakcí z něho. Bülow odpírá podati předlohu na opravu volebního práva ještě v tomto zasedání a nechce pověděti dokonce o ní, bude-li opět volební právo spočivati na dani a na věku neb vzdělání, ani bude-li rovné. Ale prohlásil, že nebude všeobecné jako do říšského sněmu ani tajné. Tím pobouří proti sobě jistě krutě i děl- nictvo i sociální demokracii. Tato demon- strovala už dnes o 11. hodině dopoledne před budovou pruského sněmu tisíci příslušníky svými, muži, ale i četnými ženami, vítajíc po slance přátelskými neb nepřátelskými projevy Příjezd knížete Bülowa do sněmu provázen by bouřlivým provoláváním slávy »všeobecnému právu hlasovacímu«.
Francis Laura Francis Laura Vilém Ruprecht Bülow Německo Francie Prusko Neueste Nachrichten Vilém II Lotrinka Frankt
6 article
Marocká olázka. Španělský ministr zahraničních záležitostí uveřejňuje tuto zprávu: Včera večer konala se v Tetuanu u pašy schůze tamějších notáblů. na níž radili se přítomní o opatřeních proti fa- natikům, kteři pokusili se 1. t. m. poštvati oby vatelstvo proti organisování policie, a na télo schůzi rozhodl se paša na radu přítomného španělského konsula, rekrutovati ihned 200 Askariů na udržení pořádku. Zjednáno už bylo 100 Ascariů. Notáblové připustili nutnost, aby policie byla nyní organisována. Francouzský ministr zahraničních záležitost Pichon prohlásil madridskému zpravodaji »Eelai- ru« mimo jiné, že Francie a Španělsko, jimž úplně bylo svěřeno vedení záležitostí v Marokku, provedou společně tento úkol, sice opatrně, ale při tom pevně. Francie vzpírá se stejně jako Španělsko všem dobrodružstvím, ačkoliv jest jim více vydána než jiní. V některých přísta- vech marockých dějí se pokusy, aby zabráněno bylo rekrutování domorodců pro polieii, avšak agitace tato mine se s výsledkem, díky rozvážli- vému chování se Francie a Španělska, po dporo- vanému také sultánem. Ony španělské listy které v marocké otázce zaujímají té doby sta novisko proti francouzskému postupu, uznají brzo upřímnost Francie. Ministr na konec prohlásil že vzdor tomu, že význam jeho cesty byl pře- pínán, může říci, že cesta ta byla užitečná.
Ascari Pichon Tetuan Francie Španělsko Maroko Askari
7 article Volební ruch.
Volební ruch. Z Volebního výboru národní strany svo bodomyslné se sděluje: Přípravy volební, ko- nané volebním výborem národní strany svobodo- myslné, jsou v plném proudu. Dle porad a usne- sení, dosud provodených, kandidují: 1. v Praze na Starém městě: V. Němec a dr. J. Podlipný. 2. na Novém městě: starosta dr. K. Groš (druhý kandidát posud neustanoven); 3. na Malé stra- ně důvěrníci a zástupci spolků usnesli se na kandidatuře Ira. Pinkasa a inž. Matějovského; 4 na Hradčanech, v Holešovicích a na Vyše hradě důvěrníci nabízejí kandidaturu dru. Kafta- novi a inž. Schillerovi; 5. v Libni a Josefově pomýšlí se na opětnou kandidaturu měst. rad- ního Filipa a řed. Macháčka; 6. v Plzni navržen je prof. Čipera; 7. v Kutné Hoře min. dr. Pacák 8. v Karlíně min. obchodu dr. Fiedler; 9. na Smichově starosta dr. Koldínský; 10. ve sku- pině měst Slaný, Louny, Rakovník, Velvary dr- Ed. Koerner; 11. v Mladé Boleslavi a Nymbur- ce dr. Václav Škarda; 12. v Čáslavi atd. starostn dr. Al. Zimmer; 13. v Německém Brodě dr.
doktor J Podlipná K Groš Ir Pinkasa Ing Matějovský Schiller Filip Macháček profesor Čipera Pacák Fiedler Smichův Koldínský Koerner Škarda Al Zimmer Praha Hradčany Holešovice Libeň Josefov Plzeň Kutná hoře Karlín Slaný Louny Rakovník Velvary Ed Mladá Boleslav Čáslav německý Brod národní strana národní strana svoboda
8 article
Ed. Šubert; 14. v měst. skupině vysokomýtské se důvěrníci usnesli na opětné kandidatuře pro dra. Čelakovského; 15. v Králové Hradci kandi duje dr. Fr. Ulrich; 16. v městské skupině královédvorské dr. Jaroslav Preiss; 17. ve sku- pině strakonické atd. dr. K. Viškovský, 18. v táborské starosla dr. Al. Kotrbelec; 19. v venkovské skupině karlínské dr. Josef Herold, 20. ve venkovské skupině semilské dr. K. Kra- mář. Zvelebení vltavských pobřeží Buben a u sv. Petra. — Projek mostu přes plavební kanál na Štvanici. V dozírné době nastane naprostý a úplný pře vrat obrazu pobřeží Vltavy o Buben a ve čtvrti svalopetrské. Spolu s prováděním projektu »splavňo- vací komise pro kanalisování řek Vltavy a Labe- uvnitř Prahy, přistupuje i obec pražská k defini- tivní úpravě pobřeží Vltavy. V té příčině předloženy budou pondělní schůzi sboru obecních starších král hlavn, města Prahy tři návrhy na povolení přísluš- ných obnosů. Prvý návrh týká se projektu nábřeží bubenského. Záležitost splavnění Vltavy uvnitř Prahy, jeho obec pražská po desítiletí marně se domáhala, do spěla konečně ku příznivému obratu, neboť s pra cemi splavňovacími při dolejší zdrži u ostrova Štva nice bylo již započato. Se stavbami splavňovacími jež provedou se nákladem státu, souvisí projekty obecní, totiž stavba nábřeží v Bubnech, stavba ná břeží svato petrského, stavba části mostu přes pla- vební kanál mezi ostrovem Koronním a Štvanicí a konečně projekt na úpravu ostrova Štvanice. Ku provedení všech těchto projektů obec pražská ob- držela již povolení. Na úpravu nábřeží v Bubnech byl schválen projekt již v roce 1899. Úpravamí splav- ňovacími a zejměna přeložením vorového splavu k levému břehu, změnila se však podstatně situnc tak, že bylo nutno původní projekt přepracovati.
Šubert Čelakovský Ulrich doktor Preiss K Viškovský Al Kotrbelec Josef Herold Buben Petro Hradec Francie Vltava Praha Bubno
9 article
Projekt na stavbu nábřeží bubenského zahrnuje v sobě úpravu celého levého břehu od mostu Fran- tiška Josela až pod vladukt železniční v Jeronýmově ulici v Praze VII. Po celé této délce až na krátkou trat mezi viaduktem a ulicí Jeronýmovou navržena jest zeď pobřežní. Nad touto zdí upraven bude sklon. který do výše 50 cm nad velkou vodou bude vytara- sen a nad tím vydmnován a osázen křovinami. Opčr- nou zeď od mostu až pod dolejší konec vorové pro- pusti v celkové délce 462 m provede komise pro kanalisování Vllavy svým nákladem. Ježto však ko- mise pro své účely nepotřebovala by provést opěmí zeď do té výše, jak v zájmu rozšíření pobřežní ulice navrhl městský úrad stavební, ujednáno bylo s ko- misí, že vělší náklad nahradí obec pražská. Touto úpravou rozšíří se ulice od mostu z nynějších 15.5 m na 19 m. dále pak o 7 m. Před viaduktem zřídí se nová větev komuniknční o šíři 8 m. Novým nábřežím upraven bude delinitivně tento břeh, jenž dosud hy- zdil okoli a umožní se účelné využitkování pozemků při novém nábřeží. Dle rozpočtu městského úřadu slavebního odhadnut jest celkový náklad na pobřeží toto na obnos 650.000 K. Nákladl ten uhradí se ze státní subvence v obnosu 200.000 K. V tomto nákladu není zahrnut obnos na nový sběra pobřežní, na vodovod a osvětlení. Lhůta ku prove- deni bude činiti dva roky. Sboru učiněn bude návrh, aby projekt tento byl schválen a povolen ná- klad 650.000 K na účet státní subvence.
Josel Jeronýmův Fran Jeronýmův Praha
10 article
Nábřeží na Františku a u sv. Petra. S pracemi splavňovacími při dolejší zdrži novo- mlýnské úzce souvisi stavba nábřeží na Františku a ve čtvrti sv.-petrské. Důvody, pro které nebylo možno ke stavbě již dříve přikročiti, jsou s dostatel známy. Byla to zejména olázka výkupu Nových, Lodních a Helmových mlýnů, jichž zrušení projekt nábřežní předpokládá. Teprve nyní, kdy komise pro kanalisování mlýny ty k účelům splavnění náklader státu vykoupila, odstraněna lím překážka proti stav- bě nábřeží a zbývalo pouze dohodnutí se obce s ko- misí o způsobu provedení slavby. Dle dehodyté provede obec pražská nábřeží a podbřeží od nábřež u josefovské školy až k novému mostu na Štvanici. Daiší partii k Rohanskému ostrovu provede komise. S nábřežím až do ž4 provede se podbřeží, které bude 15—20 m široké v celkové dělce 790 m. V dul- ším pokračování upraví se podbřeží jako výkladiště na dělku aai 600 m. Nejširší čásť výkladiště bude při mostu Františka Josefa, kde rozšiřuje se plocha po- břežní z 11 m na 55 m a pak se opět zůžuje. Nad novým moslem na Štvanici projekluje se výkladiště 342 m dlouhé a 211/2 m široké a 5 m nad normální vodou zvýšené. Bude vyhraženo k vykládáání a na- kládání cukru, obilí a zboží kupeckého. Spojení ná- břeží s podbřežím bude docíleno rampami. Pro spo- jení pěší navrhují se devatery schody. Pod školou josefovskou zřídí se brod pro koně. Náklad roz- počten na 1,310.000 K (hez nákladu na kanal isaci, vodovod a osvětlení). Z nákladu toho jest na rok 1908 přejata do rozpočtu ze státní subvence částka 300.000 K. Sboru bude přeďložen návrh, aby projeko tento byl schválen a povolen byl na účet státní sub- vence náklad 1,310.000 K.
František Petro Rohanský František Josef ž 4
11 article
Projekt mostu přes plavební kanál na Štvanici. Již při stavbě provisoria mostu přes Šlvanici počíláno bylo pouze s dočasným trváním moslu. Ohromnou frekvenci a tím, že dřevěná konstrukce jest vysagena vlivům povětrnosti, trpi most značně a vyžaduje každoročně velkého nákladu na opravy Nový projekt mostu obmezuje se prozatím na tra mezi příštím nábřežím na ostrově Korunním a Štva- nicí, ježta definitivní konstrukce v této traži jeeb vzhledem k splavnění nejnaléltvější. Nový most projektuje se jako spodní železná konstrukce o dvou polích, spočívajících na dvou pobřežních a jednom
12 article
návodním pilíři kamenném. Most bude 16 m široký z čehož 10 m připadne na jízdní dráhu. Obě pole budou míti po 46 m rozpjetí. Lhůla k vypracován podrobných projektů stanovena do konce dubna 1908 Náklad rozpočten na 8 pilíře 736.232 K, na železnou konstrukci 691.025 K, celkem tedy 1,427.257 Ka uhrwdí se ze státní subvence. Na rok 1908 pojat do rozpočtu obnos 500.000 K. Na novém mostě defini- tivním bude se vybírati mostné jako dosud. Sboru předložen bude návrh na schválení projektu částí definitivního mostu a povolení uvedeného nákla du. dále aby rada městská byla zmocněna podati žádost za povolení k vybírání mostného.
Most
13 title
Politická hovorna.
14 article Velectěný pane redaktore 1
Velectěný pane redaktore 1 Jakkoliv nejsem činně zúčastněn veřejného života politického, přece nemohu mlčením mi- nouti jednoho odstavce řeči p. dra. Kramáře ve schůzi smíchovské dne 9. ledna pronesené. Dle referátu svého osobního žurnálu pravil pan předseda »Národního klubu« mezi jiným: »Ne- zapomínejte, že o vnitřní úřadni čleštinu připravili nás ti, kteř prováděli agitaci se »Zde«!« Jak- koliv vím, že p. dr. Kramář jest největším nepřitelem »archivů« je přece nulno, v »zájmu pravdy a poclivosti, které české politice jest v nejvyšší míře zapotřebí, konstatovati, ž vnitřní úřadní řeč vzata nám byla zrušením Badenových nařízení, ktůré stalo se zároveň s pádem vlády Badenovy 29. listop adu 1897. Na tuto smutnou událost nemohlo ale míti žádného vlivu hlášení se záložníků s »Zde!« v roce 1898. Má li snad pan dr. Kra- mář na mysli zrušení Gautschových jazykových nařízení, které staly se 17. října 1899, pak budiž konstalováno, že čtyři vážné případy se »zde«, kdy totiž ono hlášení vojenskými úřady pokládáno bylo za zločin dle § 151, voj. tr. zák. (mám na mysli red. Sejka, dr. Osčádala na Moravě, rolníka Strnada v Čes. Broděa svoji maličkost) stalo se rovněž po 17. říjnu 1899, totiž během listopadu téhož roku.
Kramář doktor Badenův Gautschův Sejk Strnad Osčádal na Morava národní klub
15 article
Ostatně vnitřní úřadní češlinu, jakou poskyto- vala nám Gautschova nařízení, dali by nám Němci i dnes, kdybychom uznali právoplatně to, co obsahovala zmíněná nařízení, toliž roz- dělení království českého na tři pásma, ryze německé, smíšené a české. Proti zmíněným na- řízením vyslovil se i sám výkonný výbor ná- rodní strany svobodomyslné. Tvrdím tedy, že ti, kteři vědomě, po zralé úvaze hlásili se svým mateřským jazykem, ne- mohli býti příčinou poškození práv jazyka če- ského. Ostatně je zajímavo, že nikdo jiný než nynější Excellence pan ministr- krajan Prášek ve své sněmovní řeči roku 1899 přímo opěvoval ty, kteří se hlásili se »Zdel« a zaručoval těm, kteří tak na příště učiní, »uznání a vděk celého ná- roda«. Jsem přesvědčen, že ani jediný z těch postižených, kteří rozhodli se z hlubokého pře- svědčení vlasteneckého protestovati proti vnuco- vání nám jazyka našich nepřátel, nečekal ně- jaký vděk nebo uznání, že žádný z nich ne- očekával, že stane se účastným nynějších vy- možeností »posilivní politiky«, totiž že by snad byl jmenován »císařským« nebo »komerčním radou«, ale že také žádný z nich neočekával, že z úst vůdce národa uslyší slova, která dobře snad by se četla v »Pražský ch úřadních novinách«, ale jsou přece jen příliš silným tabákem z ús tvůrce dnešní c. k. české politiky. Vzdávaje Vám, slovutný pane redaktore dík za laskavé uveřejnění, trvám s úctou Václav Štěpánek, majilel mlýna. V Praze, 10. ledna 1908.
Gautschův Němec Prášek Štěpánek Praha
16 title
Denní zprávy.
17 article — Předseda »Národního klubu« posl. dr
— Předseda »Národního klubu« posl. dr Kramář nic neví o tom, že by předseda mini- sterstva byl mluvil »o statutu úřadnickém v Če- chách«. To vyplývá z referátu jeho listu o jeho »skvělém úspěchu positivní politiky na Smí- chově«, Podle něho tvrdil posl. Kramář, že »ministerský předseda řekl, že je naprosto nutno rozřešiti otázku vnitřního jazyka a uspořádati olázku úřadnickou. O statutu úřadnickém v Če- chách nie neví a my bychom se proti tomu obrátili«, dodal posl. dr. Kramář. Naproti tomu ve skutečnosti pravil předseda ministerstva bar. Beck ve své známé řeči na říšské radě ze dne 19. prosince, pojednávaje o otázce národnostní v zemích »sudetských«: »Jmenovitě objevila se v otázce jazykové, zvláště pokud se jedná o
doktor Kramář Beck národní klub
18 article
vnitřní úřadování, pro něž se žádá s české strany zavedení češtiny, jakož i v urči- tých přáních otázky úřadnické, na něž strana německá klade zvláštní váhu.« I nejprostšímu člověku v Čechách jest jasno, jaká je to úřadnická otázka, na níž klade německá strana takovou obzvláštní váhu, nelze tudíž za to míti, že by to nevěděl předsed ministerstva anebo předseda »Národního klubu«. Jest to otázka samostatného něme- ckého úřadnického statutu, jejž Němci žádají pro německé území za tím úče- lem, aby zamezili každé jmenování úřadník českého původu v krajích, které za německé v Čechách prohlašují. Že neměl předseda mini- sterstva na paměti nic jiného, než vyhovění této německé žádosti, vysvítá z dalšího odstavce jeho řeči, otázce úřadnické v Čechách věnované Pravilť bar. Beck zajisté: »Otázka úřadnická ukazuje neméně neutěšen obraz. Jmenování v nižších třídách hodnostních které za normálních poměrů patří k běžným udá lostem spořádané správy a dle toho je vyřizováno nabývá velice často politického významu a vede k obtížím skoro nepřekonatelným, které mají ne příznivý vliv na nejdůležitější zájmy úřadnictva na službu.« Ani nejprostší, ani nejvžtečnější muž v Če chách nemůže o tom pochybovat, co myslí bar.
Němec Beck Čechy národní klub
19 article
Beck tímto svým výrokem. Dříve než bar. Beck pojednal o zavedení vnitřní služební řeč české mlstně a věcně precisovaném převedením sporu jazykového na obor prak- ticky vymezený, prohlásil výslovně,že obě tyto otázky, t. j. otázka úřadnická jazyková dnes přímo křičí po úpravě, jež jest ostatně nepostrádatelnou pro úplné ozdra- vění našeho celého veřejného a zvláště parla- mentního života a tím pro blaho celého státu. Pro každého politika jest jasno, že bar. Bech hodlá řešiti obě olázky, zavedení úřadní češtiny a zavedení samostatného úřadnického statutu německého v Čechách najednou. Mluví-li ministe o služební vnitřní řeči, zavedené místně a věcně a vymezené prakticky, žádnému kritickému roz- umu nemůže napadnouti, že pomýšli na zave- dení vnitřní úřadní anebo přesněji služební če- štiny, všude tam, kde ji žádáme my Češi podle svého tisíckráte dovozeného stejného práva jazy kového. »Místně« nelze si jinak vyložili, než že vnitřní služební čeština má býti zavedena jenom v území, po rozdělení za české prohlášeném.
Beck Bech Čech Čechy
20 article
Z celého obszhu, diplomaticky sic zavité, ale naprosto jasné řeči Beckovy, i z toho, co uve- deno z ní dnes, vysvilá dále, že považuje-l Beck takověto zavedení vnitřní úřadní češtiny za positivní splnění požadavku českého, hodlá i německý požadavek výhrady německých okresů pro úřadníky původu německého (což jest to- tožno se samostatným statusem německým) rovněž positivně, a jak se zdá junktimem vyříditi! Okrašlování této věcí, její zamlčování anebo stavění se k ní ne- vidomým, nemůže prospěti české věci. Naopak vzbuzuje podezření jednostrannosti a může býti velmi účelným pro dobývání skvělých úspěchů positivní politice na — Smichově, nikoli však — ve Vídni! Positivní politika pohoři, hodlá-l se proti samostalnému statusu německých úřad- níků v Čechách teprve obrátiti a neobrací-l všechen svůj vliv a moc proti němu již od sa- měho prvopočátku !!
Beckův Beck Vídeň Čechy
21 article
— Za »zbytečné starosti« prohlásil před- seda Národního klubu, dobývaje posilivní politice na Smíchově »skvělého úspěchu«, veškeré obavy před krajským rozdělením v Čechách. Budiž uznáno, že prohlásil krajské zřízení za možné jenom pod tou podminkou, že každý obyvatel královstvi dojde všude, u všech úřadů v takovém kraji svého práva, že dále naším menšinám musí býti zachována možnost národního a kul- turního života a rozvoje a že za třetí podmínku uvedl decentralisaci správy v ten smysl, že u nás místodržitel musí býti poslední instanci a místo- držitel učiněn zodpovědným sněmu. Řečník, který odsoudil úvodem své řeči politický roman- tismus, nepověděl, jakým legislativným způsobem hodlá zajistiti tyto podmínky krajského zřízení v Čechách, aniž dodal, bude li a kterak bude hověti podmínkám takovým vládní osnova, k jejímuž spoluhotovení podle výroků dra Kra- máře do vlády vstoupili dobři našinci, nýbrž dodal raději, že »budou-li všecky tyto podmínky tak, aby krajské zřízení vrátilo současně práva našemu sněmu — můžeme krajské zřízení při- jati, jinak že jsou to zbylečné starosti«. Přijí- máme rádi, zřejmě sice nevyslovený, ale v takové přípovědi zřejmě obsažený závazek, že každá
Smíchov Čechy národní klub
22 article
jiná osnova o krajském zřízení, klerá by ne- obsahovala tyto podmínky, bude zamítnuta českými poslanci a sice, jak jinak nelze ani mysliti, a limine a že došlo-li by na její projednávání — podle případností, německými politiky naznačovaných — na říšské radě, bude na ni odpovězeno jedině možným způsobem t. j. obstrukcí. Konečně však musíme velmi rozhodně popříti, že by splněním řečených pod- mínek smíchovských odstraněny a zbylečnými učiněny byly všechny jiné starosti. Optimista v čele Národního klubu zapomněl totiž zmíniti se o nejdůležitější podmínce, kterou krajskému zřízení, pro jaké panuje ve vedení stran takové pochopitelné nadšení, kladou Němci zcela nepokrytě. Podle německých požadavků, žádným autoritativním způsobem s české vedoucí strany oficiálně nepopřených výslovným způsobem, všechen dvojsmysl vylučujícím, mají býti nové kraje, nové správní obvody v Čechách, jež zříditi zamýšlejí se zřízením krajským, s esta- veny co možná z národně nejčist- štch okresů. I nejprostší člověk v Čechách, na něhož se musíme následkem známého výroku dra. Kramáře důsledně odvolávati, nepopře, že sestavení krajů v Čechách z okresů národnostně co možno nejčistších, jest totožno s ná- rodnostním rozdělením země, tedy s provedením nejdůležitějšího německého nároku. poslední stopu státního práva českého, t. j.
Němec Kramář Čechy
23 article
jednotu země pohěbivajícího a spolu do hrobu kladoucího české menšíny. Po nejasném obchá- zení této věci a jejím nápadném přezírání vůdčími projevy české vládní politiky, upozornili jsme na nutnost projednávání krajské otázky s tohoto stanoviska řečníky, hájícími ve schůzích positivní politiku a »fundamentální« (! !) nutnost českoněmeckého smíru, upozornili jsme na nutnost jasného a neklamného projevu o tom, zdali positivní politikové naši, budou-li opatřeni zemskými mandáty, dopustiti hodlají takové roz- dělení země, zabalené do nevinného názvu kraj- ského zřízení. Poněvadž se bere zřetel na různé, daleko podřízenější námitky, ve sloupeích naších vyslovené — a sám dr. Kramář ve svých řečech o »Národních Listech« tak učinil — máme takovéto výhybky nejožehavějšímu místu »energického řešení nejžhavějších otázek česko- německého sporu« za velmi povážlivé se strany všech, kdož hlasu svého až dosud v agitačních schůzích za propagandou positivní politiky po- řádaných, pozdvihlil — Politické schůze. Politický spolek pro politický okres vinohradský na Král. Vinohradech pořádá v neděli 12. ledna o 10. hodině dopole- dne v zimní zahradě Národního domu na Král Vinohradech (vchod z Korunní třídy) schůzi živ- nostenskou, na níž přednášeti bude pan JUDr- Otakar Havelka »0 novotách řádu živnosten- ského«. Hojné účastenství, zvláště z kruhů živ- nostnictva je žádoucno. Zvláštní pozvánky se ne- rozesílají. — Z Národní rady české. Schůze presi- dialní komise koná se dnes v sobotu o půl šesté hodině večerní v zasedací síni Národní rady české (Vodičkova ulice č. 20). — Národní klub koná dnes v sobotu o osmé hodině večerní svůj pravidelný týdenní jour fixe.
Kramář Král JUDr Havelka Vodičkův ulice národní dom na Královský Vinohrady národní rada český národní klub
24 article
— Rodinné zprávy. Pan JUDr. Jarosl. Hejní tz, kandidát notářství, a jeho choť Minka roz. Erhar- tova, dcara školního rady v. v., oznamují, že bylo dne 7. ledna t. r. v chrámu u sv. Jakuba v Hoře Kutné sňatku jejich požehnáno. — Auskultant pan Jan Trnka a sl. Eliška Neckářova oznamují svůj sňatek manželský. — Slečna Boženka Barto- šova a pan Frant. Vokoun slaviti budou dne 12. ledna t. r. o 61/2 hod. ranní v chrámu sv. Vojtěcha v Libni svůj sňatek manželský. — Úmrtí. V Nuslích zemřel včera zasloužilý pracovník místního odboru Národní jednoty pošu- mavské pan Karel Kaíka, konservatorista. Pohřeb koná se zejtra v neděli o 1/23. hod. odpol. z domu smutku v Otakarově ulici č. 269. Členové odboru žá- dají se, aby se hojně pohřbu zúčastnili. — Přátelům a otitelům Androje Hlinky a osta- ních vězňů slovonských. Píše nám pan prof. dr. A. Kolísek: Domnívám se, že jednám v intencích Hlin- kových, jestliže uveřejňuji úryvek jeho posledního dopisu. „Listov ide deň po deň velká zásoba zo všet- kých končin sveta: menovite z Čiech. Dnes večer dostal som 150 listov a dopisnic. — Že na všetko ne- možem odpovedať, uznáš, preto vymluv ma pred Bratma a poďakuj sa v mene mo- jomi“ — Při této příležitosti budiž dovoleno upo- zorniti, že také ostatním vězňům našim jsou po- zdravy od nás zasílané milými. Jsou to zvláště: dr. Vávro Šrobar a Jos. Tomík, farár v Segedíně. (Adresn jako na Ilinku: Szeged, Allamfogház, Magyarország). Dále Ferdiš Juriga a Dušan Porukiský ve Vácově. (Adresa: Vacz, Allamfogház, Magyarország.) Vězňové všichní jsou zdrávi a statečni. — Dr. Al. K
JUDr Jarosl Hejný Mink Jakub Trnka Neckářův Boženek Barta František svatý . Vojtěch Kaík Hlinka profesor doktor A Kolísek Vávra Jos Tomík Ferdiš Juriga Porukiský Vácův Al Kutná Libeň Nusle Otakarův ulice Bratma Segedín Allamfogház Vacz Magyarország Magyarország
25 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Páni. Hra o třech dějstvích. Napsal Abigail Horáková. Režisér Gustav Šmo Roztržená rodina! Hospodář na venkov- ském statku a tři bratři v městě! Jedenje knězem, druhý úřadníkem, třeti hercem. Studo vali, nasákli městským vzduchem, odeizili se jsou pány. On zůstal sedlákem: Ovzduší je roztrhlo. Jiné ovzduší, jiné potřeby života, jiné zájmy, názory, smysly, všecko jiné. Stare svazky praskají, vystupují trhliny, rozsedliny A jak už to chodí ve světě, »trhlina« s objeví právě ve chvíli, kdy je nejméně vítána. V rodině Petráňových mají právě velký rodinný svátek! Slatí rodiče slaví svoji zlatou svatbu V takové chvíli nemůže a nesmi nikdo z rodiny scházet. A tak se jednou po dlouhém čase sjela u Petráňových zase celá rodina. Jsou s už hezky cizí všickni dohromady, jak se dávno neviděli. A když už je po obřadech a kolem rodinného stolu znenáhla se přešlo k důvěrno- stem, vyjde hostům z města na jevo trapná věc. Divák byl už o ní dříve informován Petráňovi jsou na mizině, statek už je téměr na bubnu. — Ale, ale, lidičky! Jak pak to tu hospo- daříte! povídá mezi řečí bratr Vojtěch, farář Vždyť je tu všecko na spadnuti! .. Všecko se odmlčelo a potom stará matka — Ano, ano, děti, když vás tu mám zase jednou pohromadě, řekla jsem si, musím vám něco povědít! Pánbůh vám požehnal, musíte pomoci!...
Abigail Horáková Šmo Petráňův Petráň Vojtěch
27 article
Všecko přišlo, jak muselo přijít. Staří na- kládali na děti nad své síly, zadlužili statek a mladý hospodář teď se svou ženou marně se dřou do úpadu. Nestačí ani platit úroky. Statek schází a propadne docela, nebude-li pomoženo.
28 article
Byla by vlastně povinnost městských bratří, aby pomohli! Ale úkol povinnosti třeba eftit! A ci podléhá okolnostem! Jedny okolnosti probouzí cit a živl, jiné jej tlumi. U městských bratři Petráňových je všecek ztlumen okolnostmi. Zeela se odcizili. Přijeli na slavnost a tu je čeká »ta- kové« uvítání. Bratr úřadník se svou paničkou se ošívají. Jaký div! Mají svoji rodinu, své sta- rosti, nemohou pomoci! Také bratr farář na- chází leda pomazané fráze na útěku. A takje roztržka neodvratná! Výčitky, 4rpká slova, ko- nečně rozčilující výjev. Bratr hospodář nemůže se dále opanovat. Vmetne »pánům« slovo opráv něné nevole bezohledně v tvář. Nejtrapnější rozchodl Staří rodiče mohli by si zoufat nad tro skami svého poclivého životného díla, nebýt třetího městského synka, Antonína, který se stal hercem. Nedostudoval, sběhl a považovali jej vlastně za ztraceného. A k rodinné slavnosti ho takřka nečekali. Ale na svých toulkách svě- tem zachoval si srdce čísté. Na domácí hroudu nezapomněl. Dokazuje to skutkem. Nemá sice sám nie, ale ochotně odevzdává bratru jediný groš, k němuž sám před chvilí teprv přišel Matka jej potichu pro ztraceného synáčka střá- dala, až se vráti! A protože nikdy nebylo zle, aby nemohlo být ještě hůře, najde se k dobrému skutku také ještě dobrá rada a hrozící už kata- strofa bude bohdá šťastně odvrávena i bez po- moci zatvrzelých — zpanštěleů. Ovšem mihne se po jevišti také nevyhnu telná stínohra milostného poměru, aby se ne- stýskalo! Leč váha kusu, jak vidět, je v ten denci. Ostří společenského nepoměru je zeel zjevně namířeno určitým směrem. Všecky sym- patie jsou na straně »mozolné hroudy«, všecka nechuť, opovržení a posměch na straně pro- tějsl.
Petráňův Antonín U městský bratr
29 article
Hra se líbila. Kresba postav i malba ovzduší jsou čistě genrové, ale obratně pro scénu stři- ženy. Divák je dojat a odnáší si jistou nepo- chybnou morálku nádavkem. — Ano, jsou takovi lidé ! Chodí to tk v životě! pochvalováno si v meziaktí právem. Hra vstutku vystihuje jistou životní pravdu řekněme občanskou, citovou, anebo, chcete-li — heslovou. Jsou však ještě vyšší pravdyl V občanském smyslu je udřený bratr Vá- elav jistě sympatický a naproti němu ze svo povinnosti bezcitně se vykrucující »pán« jistě nesympatický člověk. Avšak to jsou kategorie staré romantické a sentimentální školy ! Moderně dramaticky zněla by otázka: kde je vlastní vina nastalé — trhliny? V životě oba případy se vyskytují. Najdou se »páni«, kteří se o svůj rodný statek pečlivě starají a svým starým věrně oplácejí. Najdou se duše šlechetné jako se našly nedbalé. Ten- dence bry už tedy není správna, protože je strannická a nespravedlivá. Nejsme dokonce přesvědčeni, že by mravný poměr u rodičů nebyl týž, kdyby byl bratr Václav býval stu- doval a Vojtěch nebo Pavel teď seděli na jeho místě. Zjevno tedy: ani vina, ani zásluha není — v osobách! A jestli se k nim obracejí sym- patie či antipatie, obracejí se nepráve m. Není-li vina v osobách, je — jinde. Bez pochyby v mocnostech stajených prostému oku, v poměrech a okolnostech, které určují povabu i skutek člověka. Vystihnout obrazem tu vyšší pravdu života, uzřetelnit tragiku těch skrytých mocností života, které upravují lidský osud, by! by zde býval úkol vyšší básnické spravedlnosti Ovšem také úkol mnohem — obtížnější! Včerejší úspěch hry byl nepochybný. Role jsou skoro vesměs rázovité. Oba stari rodiče, pan Steinsberk a pí. Pštrossová, brat
Václav Vojtěch Pavel Steinsberk Pštrossová
30 article
Václav pana Vávry, jeho žena, paní Matějovská stělesňují velmi životné stranu těžké lopoty n drsné hroudě. Městské straně připadl úděl víe mimochodný. Množství episodek neustále oživuje scénu, tvoříc zvláštní barvitý obaah obrazu. Zvláštní citlivou péči projevila autorka postavě Benjamínka rodiny, bratra Antonína, herce. (Pan + Stanislaw Przybyszewski na českém jevišii Píše se nám: Vinohradské divadlo oznamuje, že uvede na svou scénu moderní drama Przybyszew ského »Zlaté rouno«, jímž bude proslulý polský autor vůbec poprvé představen na českém jevišti Toto tvrzení dlužno opraviti, neboť pokud se pamatu- jeme, hrálo již asi před deviti lety Przybyszewského drama »Pro štěstí« smíchovské divadlo s Louisou Kauckou, bohužel předčasně zesnulou, v hlavní roli (s titulem »Velké štěst!«). Hra zmizela ovšem na Smíchově záhy s repertoiru, ale dovídáme se s povděkem, že ji hodlá nyní záhy znova uvést na svou scénu Národní divadlo v obsazení, které dá jistě vyniknouti hluboké a ryzí umělecké ceně dramatu.
Václav Vávra Matějovská Antonín Przybyszewský Kaucká Smíchov vinohradský divadlo smíchovský divadlo národní divadlo
32 article Hudba.
Hudba. + Z České Filharmonie. Zejtřejší XIII. symfoni- cký koncert v Plodinové burse zahájen bude Bru- cknerovou šestou symfoni! (A-dur). Ježto velkolepé dílo toto trvá plnou hodinu, velena pro program mimo Vieuxtempsova 5. koncertu A-moll, jejž před- nese pan Rudolí Weinman, ještě jen kratší skladba a sice Musorgského »Noc na Lysé hoře«, čítaná nejlepším projevům novoruské hudební školy Vstupenky po 2 K, 1 K a 60 hal. prodávají se v kan celáři Českého filharmonického družstva na Václav- ském náměstí, čís. 53.
Vieuxtempsův Rudolit Václav Lysá hoře ský náměstí Český filharmonie Český filharmonický družstvo
33 article Různé zprávy.
Různé zprávy. =: Úmrtí. Z Paříže, 10. ledna. (K. k.) Bísku v Montaubanu, Fiard, zemřel = Zničené minonosky. H. Z Londýna, 10 ledna, Dle „Standurdu“ byly mezi Southsem a Hor- forthem při vjezdu do Spiiheadu zničeny člyry mino- nosky, tak, že jich už nelze upotřebili = Nález koster. Z Bruselu, 10. ledna. V obci Dottigniesu bylo při kopání nalezeno pět kosler, z hrabaných jen půl metru pod zemí. Jsou to asi kostry pětičlenné rodiny, jež se stala obětí lupičské roty. = Nešťastný slepý pasažér. Z Londýna, 10. ledna. V Crewe vstoupil neznámý muž do expresníhe vlaku, jenž jede bez zastávky až do Londýna. Když konduktor žádal na něm listek, ukázalo se, že cestu- jící lístku nemá. Za půl hodiny vkročil konduktor opět do oddělení, ale cestující zatím beze stopy zmizel. Byl nalezen nedaleko Rugby s rozraženou lebkou a zlomenýma rukama v bezvědomi. Vsedl do vlaku bez lístku a bez peněz a vyskočil pak za plné jízdy, aby ušel trestu = Činnost Vesuvu. Z Říma, 10. ledna. Z Ve- suvu vystupuje stále mohulný sloup dýmu. Lehiké otřesy jsou provázeny podzemním rachotem. = Matka a tři děli rozdrceny vlakem. Z Gentu, 10. ledna. Žena, která nesla v náručí jednoročního chlapce a vedla za ruku dvě děvčátka, dvouleté a pětileté, byla včera při přechodu přes železniční ko- leje za husté sněhové vánice zachycena lokomolivou.
Bísek Fiard Vesuv Matek Paříž Montauban Londýn Brusel Dottignies Rugby Řím Gent
34 article
Všichni čtyři byli hrozně zohaveni a usmrceni. = Podvody s umělými diamanty. Z Paříže 10. ledna. (K. k.) Zdejší policie zatkla jistého Le- moina, jenž pod záminkou, že dovede vyráběti umělé diamanty, prý poškodil ředitele debeerské spo- lečnosti o 1,600.000 franků = Cholera. Z Cařihradu, 9. ledna. (K. k) V poutnických místech v Hedžasu one- mocní denně cholerou skoro 200 osob, z nichž umírá asi 80. Francouzský lékař Remlinger vyšetřuje doposud bakteriologicky4 případy cholery, které ojediněle udály se v Caři- hradě. Od té doby neonemocněl nikdo cholerou — Bouře a přerušení dopravy. Z Kodaně, 9. ledna. (K. k.) Za dnešek se dopravní poměry podstat- ně nezlepšily. Doprava na hlavních tratích téměř úplně uvázla, Následkem rozbouřeného moře byla též doprava mezi Sjálandem a Falstrem a mezi Falstrem a Německem úplně přerušena. Do Kodaně došla pošta jen z Kielu a z některých měst sjůlandských. Z Londýna, 10. ledna. (K. k.) Dva dny již řádí v Anglil prudká bouře. V mnohých obvodech hustě pršelo, četné lodi prý se ztroskotaly. = Vojenští násilníci. Z Kolína n. R., 9. ledna. Dva námořní vojáci a jeden nádenník přepadli mi- nulé noci matku s dcerou. Zavlekli obě ženy do dom- ku nádenníka, zacpali jim ústa a znásilnili matku i dceru. Na pokřik žen vnikli kolemjdoucí do domku a odevzdali násilníky policii. Obě ženy jsou značně zraněny.
Remlinger Paříž Cařihrad Hedžas Kodaň Německo Kiel Londýn Kolín