3
masthead
11. ledna 1909
5
article
Návrhy Německu na smír s Francií?
Francouzský poslanec Francis Laur sděli
nedávno, že císaři v Higheliffu předložen by
pamětní spis, který obsahuje základ ke koneč-
nému dorozumění mezi Německem a Francií.
na nové rozřešení elsasko-lotrinské otázky a na
novou ústavu pro Elsasy a Lotrinky. »Frankt.
Ztg.« to v podstatě po dotazu na povolaných
místech berlínských potvrzuje. Zasílatelem jest
prý ale, jak se s jiné strany dodává, bývalý
boulangista pan Francis Laur sám,
Vilém II. a konflikt v lodním spolku
německém.
Dle mnichovských »Neueste Nachrichtene
Vilém II. i ostatní spolková knižata německá
sdileji názor prince Ruprechta o konflitku s lod-
ním spolkem.
Volební právo v Prusku.
V pruském sněmu podal dnes kanelé
Bülow prohlášení o otázce volebního práva pro
sněm pruský, kteréž spočivá dosud na zasta-
ralém systému trojtřidním. Prohlášení, jež čtenáh
nalezne v telegramech, neuspokojí jistě ani libe-
rálův a může vésti tak snadno k rozbití vládního
»bloku« a k vystoupení svobodomyslných frakcí
z něho. Bülow odpírá podati předlohu na
opravu volebního práva ještě v tomto zasedání
a nechce pověděti dokonce o ní, bude-li opět
volební právo spočivati na dani a na věku neb
vzdělání, ani bude-li rovné. Ale prohlásil, že
nebude všeobecné jako do říšského sněmu ani
tajné. Tím pobouří proti sobě jistě krutě i děl-
nictvo i sociální demokracii. Tato demon-
strovala už dnes o 11. hodině dopoledne
před budovou pruského sněmu tisíci příslušníky
svými, muži, ale i četnými ženami, vítajíc po
slance přátelskými neb nepřátelskými projevy
Příjezd knížete Bülowa do sněmu provázen by
bouřlivým provoláváním slávy »všeobecnému
právu hlasovacímu«.
Francis Laura
Francis
Laura
Vilém
Ruprecht
Bülow
Německo
Francie
Prusko
Neueste Nachrichten Vilém II
Lotrinka
Frankt
6
article
Marocká olázka.
Španělský ministr zahraničních záležitostí
uveřejňuje tuto zprávu: Včera večer konala se
v Tetuanu u pašy schůze tamějších notáblů.
na níž radili se přítomní o opatřeních proti fa-
natikům, kteři pokusili se 1. t. m. poštvati oby
vatelstvo proti organisování policie, a na télo
schůzi rozhodl se paša na radu přítomného
španělského konsula, rekrutovati ihned 200
Askariů na udržení pořádku. Zjednáno už bylo
100 Ascariů. Notáblové připustili nutnost, aby
policie byla nyní organisována.
Francouzský ministr zahraničních záležitost
Pichon prohlásil madridskému zpravodaji »Eelai-
ru« mimo jiné, že Francie a Španělsko, jimž
úplně bylo svěřeno vedení záležitostí v Marokku,
provedou společně tento úkol, sice opatrně, ale
při tom pevně. Francie vzpírá se stejně jako
Španělsko všem dobrodružstvím, ačkoliv jest
jim více vydána než jiní. V některých přísta-
vech marockých dějí se pokusy, aby zabráněno
bylo rekrutování domorodců pro polieii, avšak
agitace tato mine se s výsledkem, díky rozvážli-
vému chování se Francie a Španělska, po dporo-
vanému také sultánem. Ony španělské listy
které v marocké otázce zaujímají té doby sta
novisko proti francouzskému postupu, uznají brzo
upřímnost Francie. Ministr na konec prohlásil
že vzdor tomu, že význam jeho cesty byl pře-
pínán, může říci, že cesta ta byla užitečná.
Ascari
Pichon
Tetuan
Francie
Španělsko
Maroko
Askari
7
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Z Volebního výboru národní strany svo
bodomyslné se sděluje: Přípravy volební, ko-
nané volebním výborem národní strany svobodo-
myslné, jsou v plném proudu. Dle porad a usne-
sení, dosud provodených, kandidují: 1. v Praze
na Starém městě: V. Němec a dr. J. Podlipný.
2. na Novém městě: starosta dr. K. Groš (druhý
kandidát posud neustanoven); 3. na Malé stra-
ně důvěrníci a zástupci spolků usnesli se na
kandidatuře Ira. Pinkasa a inž. Matějovského;
4 na Hradčanech, v Holešovicích a na Vyše
hradě důvěrníci nabízejí kandidaturu dru. Kafta-
novi a inž. Schillerovi; 5. v Libni a Josefově
pomýšlí se na opětnou kandidaturu měst. rad-
ního Filipa a řed. Macháčka; 6. v Plzni navržen
je prof. Čipera; 7. v Kutné Hoře min. dr. Pacák
8. v Karlíně min. obchodu dr. Fiedler; 9. na
Smichově starosta dr. Koldínský; 10. ve sku-
pině měst Slaný, Louny, Rakovník, Velvary dr-
Ed. Koerner; 11. v Mladé Boleslavi a Nymbur-
ce dr. Václav Škarda; 12. v Čáslavi atd. starostn
dr. Al. Zimmer; 13. v Německém Brodě dr.
doktor
J Podlipná
K Groš
Ir
Pinkasa
Ing
Matějovský
Schiller
Filip
Macháček
profesor
Čipera
Pacák
Fiedler
Smichův
Koldínský
Koerner
Škarda
Al
Zimmer
Praha
Hradčany
Holešovice
Libeň
Josefov
Plzeň
Kutná hoře
Karlín
Slaný
Louny
Rakovník
Velvary
Ed
Mladá Boleslav
Čáslav
německý Brod
národní strana
národní strana svoboda
8
article
Ed. Šubert; 14. v měst. skupině vysokomýtské
se důvěrníci usnesli na opětné kandidatuře pro
dra. Čelakovského; 15. v Králové Hradci kandi
duje dr. Fr. Ulrich; 16. v městské skupině
královédvorské dr. Jaroslav Preiss; 17. ve sku-
pině strakonické atd. dr. K. Viškovský, 18.
v táborské starosla dr. Al. Kotrbelec; 19. v
venkovské skupině karlínské dr. Josef Herold,
20. ve venkovské skupině semilské dr. K. Kra-
mář.
Zvelebení vltavských pobřeží
Buben a u sv. Petra. — Projek
mostu přes plavební kanál na
Štvanici.
V dozírné době nastane naprostý a úplný pře
vrat obrazu pobřeží Vltavy o Buben a ve čtvrti
svalopetrské. Spolu s prováděním projektu »splavňo-
vací komise pro kanalisování řek Vltavy a Labe-
uvnitř Prahy, přistupuje i obec pražská k defini-
tivní úpravě pobřeží Vltavy. V té příčině předloženy
budou pondělní schůzi sboru obecních starších král
hlavn, města Prahy tři návrhy na povolení přísluš-
ných obnosů. Prvý návrh týká se
projektu nábřeží bubenského.
Záležitost splavnění Vltavy uvnitř Prahy, jeho
obec pražská po desítiletí marně se domáhala, do
spěla konečně ku příznivému obratu, neboť s pra
cemi splavňovacími při dolejší zdrži u ostrova Štva
nice bylo již započato. Se stavbami splavňovacími
jež provedou se nákladem státu, souvisí projekty
obecní, totiž stavba nábřeží v Bubnech, stavba ná
břeží svato petrského, stavba části mostu přes pla-
vební kanál mezi ostrovem Koronním a Štvanicí a
konečně projekt na úpravu ostrova Štvanice. Ku
provedení všech těchto projektů obec pražská ob-
držela již povolení. Na úpravu nábřeží v Bubnech
byl schválen projekt již v roce 1899. Úpravamí splav-
ňovacími a zejměna přeložením vorového splavu
k levému břehu, změnila se však podstatně situnc
tak, že bylo nutno původní projekt přepracovati.
Šubert
Čelakovský
Ulrich
doktor
Preiss
K Viškovský
Al
Kotrbelec
Josef Herold
Buben
Petro
Hradec
Francie
Vltava
Praha
Bubno
9
article
Projekt na stavbu nábřeží bubenského zahrnuje
v sobě úpravu celého levého břehu od mostu Fran-
tiška Josela až pod vladukt železniční v Jeronýmově
ulici v Praze VII. Po celé této délce až na krátkou
trat mezi viaduktem a ulicí Jeronýmovou navržena
jest zeď pobřežní. Nad touto zdí upraven bude sklon.
který do výše 50 cm nad velkou vodou bude vytara-
sen a nad tím vydmnován a osázen křovinami. Opčr-
nou zeď od mostu až pod dolejší konec vorové pro-
pusti v celkové délce 462 m provede komise pro
kanalisování Vllavy svým nákladem. Ježto však ko-
mise pro své účely nepotřebovala by provést opěmí
zeď do té výše, jak v zájmu rozšíření pobřežní ulice
navrhl městský úrad stavební, ujednáno bylo s ko-
misí, že vělší náklad nahradí obec pražská. Touto
úpravou rozšíří se ulice od mostu z nynějších 15.5 m
na 19 m. dále pak o 7 m. Před viaduktem zřídí se
nová větev komuniknční o šíři 8 m. Novým nábřežím
upraven bude delinitivně tento břeh, jenž dosud hy-
zdil okoli a umožní se účelné využitkování pozemků
při novém nábřeží. Dle rozpočtu městského úřadu
slavebního odhadnut jest celkový náklad na
pobřeží toto na obnos 650.000 K. Nákladl ten
uhradí se ze státní subvence v obnosu 200.000 K.
V tomto nákladu není zahrnut obnos na nový sběra
pobřežní, na vodovod a osvětlení. Lhůta ku prove-
deni bude činiti dva roky. Sboru učiněn bude
návrh, aby projekt tento byl schválen a povolen ná-
klad 650.000 K na účet státní subvence.
Josel
Jeronýmův
Fran
Jeronýmův
Praha
10
article
Nábřeží na Františku a u sv. Petra.
S pracemi splavňovacími při dolejší zdrži novo-
mlýnské úzce souvisi stavba nábřeží na Františku
a ve čtvrti sv.-petrské. Důvody, pro které nebylo
možno ke stavbě již dříve přikročiti, jsou s dostatel
známy. Byla to zejména olázka výkupu Nových,
Lodních a Helmových mlýnů, jichž zrušení projekt
nábřežní předpokládá. Teprve nyní, kdy komise pro
kanalisování mlýny ty k účelům splavnění náklader
státu vykoupila, odstraněna lím překážka proti stav-
bě nábřeží a zbývalo pouze dohodnutí se obce s ko-
misí o způsobu provedení slavby. Dle dehodyté
provede obec pražská nábřeží a podbřeží od nábřež
u josefovské školy až k novému mostu na Štvanici.
Daiší partii k Rohanskému ostrovu provede komise.
S nábřežím až do ž4 provede se podbřeží, které
bude 15—20 m široké v celkové dělce 790 m. V dul-
ším pokračování upraví se podbřeží jako výkladiště
na dělku aai 600 m. Nejširší čásť výkladiště bude při
mostu Františka Josefa, kde rozšiřuje se plocha po-
břežní z 11 m na 55 m a pak se opět zůžuje. Nad
novým moslem na Štvanici projekluje se výkladiště
342 m dlouhé a 211/2 m široké a 5 m nad normální
vodou zvýšené. Bude vyhraženo k vykládáání a na-
kládání cukru, obilí a zboží kupeckého. Spojení ná-
břeží s podbřežím bude docíleno rampami. Pro spo-
jení pěší navrhují se devatery schody. Pod školou
josefovskou zřídí se brod pro koně. Náklad roz-
počten na 1,310.000 K (hez nákladu na kanal isaci,
vodovod a osvětlení). Z nákladu toho jest na rok
1908 přejata do rozpočtu ze státní subvence částka
300.000 K. Sboru bude přeďložen návrh, aby projeko
tento byl schválen a povolen byl na účet státní sub-
vence náklad 1,310.000 K.
František
Petro
Rohanský
František Josef
ž 4
11
article
Projekt mostu přes plavební kanál na Štvanici.
Již při stavbě provisoria mostu přes Šlvanici
počíláno bylo pouze s dočasným trváním moslu.
Ohromnou frekvenci a tím, že dřevěná konstrukce
jest vysagena vlivům povětrnosti, trpi most značně
a vyžaduje každoročně velkého nákladu na opravy
Nový projekt mostu obmezuje se prozatím na tra
mezi příštím nábřežím na ostrově Korunním a Štva-
nicí, ježta definitivní konstrukce v této traži jeeb
vzhledem k splavnění nejnaléltvější. Nový most
projektuje se jako spodní železná konstrukce o dvou
polích, spočívajících na dvou pobřežních a jednom
12
article
návodním pilíři kamenném. Most bude 16 m široký
z čehož 10 m připadne na jízdní dráhu. Obě pole
budou míti po 46 m rozpjetí. Lhůla k vypracován
podrobných projektů stanovena do konce dubna 1908
Náklad rozpočten na 8 pilíře 736.232 K, na železnou
konstrukci 691.025 K, celkem tedy 1,427.257 Ka
uhrwdí se ze státní subvence. Na rok 1908 pojat do
rozpočtu obnos 500.000 K. Na novém mostě defini-
tivním bude se vybírati mostné jako dosud. Sboru
předložen bude návrh na schválení projektu částí
definitivního mostu a povolení uvedeného nákla du.
dále aby rada městská byla zmocněna podati žádost
za povolení k vybírání mostného.
Most
13
title
Politická hovorna.
14
article
Velectěný pane redaktore 1
Velectěný pane redaktore 1
Jakkoliv nejsem činně zúčastněn veřejného
života politického, přece nemohu mlčením mi-
nouti jednoho odstavce řeči p. dra. Kramáře ve
schůzi smíchovské dne 9. ledna pronesené. Dle
referátu svého osobního žurnálu pravil pan
předseda »Národního klubu« mezi jiným: »Ne-
zapomínejte, že o vnitřní úřadni
čleštinu připravili nás ti, kteř
prováděli agitaci se »Zde«!« Jak-
koliv vím, že p. dr. Kramář jest největším
nepřitelem »archivů« je přece nulno, v »zájmu
pravdy a poclivosti, které české politice jest
v nejvyšší míře zapotřebí, konstatovati, ž
vnitřní úřadní řeč vzata nám byla zrušením
Badenových nařízení, ktůré stalo se zároveň
s pádem vlády Badenovy 29. listop adu
1897. Na tuto smutnou událost nemohlo ale
míti žádného vlivu hlášení se záložníků s
»Zde!« v roce 1898. Má li snad pan dr. Kra-
mář na mysli zrušení Gautschových jazykových
nařízení, které staly se 17. října 1899, pak
budiž konstalováno, že čtyři vážné případy se
»zde«, kdy totiž ono hlášení vojenskými úřady
pokládáno bylo za zločin dle § 151, voj. tr.
zák. (mám na mysli red. Sejka, dr. Osčádala
na Moravě, rolníka Strnada v Čes. Broděa
svoji maličkost) stalo se rovněž po 17. říjnu
1899, totiž během listopadu téhož roku.
Kramář
doktor
Badenův
Gautschův
Sejk
Strnad
Osčádal na Morava
národní klub
15
article
Ostatně vnitřní úřadní češlinu, jakou poskyto-
vala nám Gautschova nařízení, dali by nám
Němci i dnes, kdybychom uznali právoplatně
to, co obsahovala zmíněná nařízení, toliž roz-
dělení království českého na tři pásma, ryze
německé, smíšené a české. Proti zmíněným na-
řízením vyslovil se i sám výkonný výbor ná-
rodní strany svobodomyslné.
Tvrdím tedy, že ti, kteři vědomě, po zralé
úvaze hlásili se svým mateřským jazykem, ne-
mohli býti příčinou poškození práv jazyka če-
ského. Ostatně je zajímavo, že nikdo jiný než
nynější Excellence pan ministr-
krajan Prášek ve své sněmovní řeči roku
1899 přímo opěvoval ty, kteří se hlásili se
»Zdel« a zaručoval těm, kteří tak na příště
učiní, »uznání a vděk celého ná-
roda«. Jsem přesvědčen, že ani jediný z těch
postižených, kteří rozhodli se z hlubokého pře-
svědčení vlasteneckého protestovati proti vnuco-
vání nám jazyka našich nepřátel, nečekal ně-
jaký vděk nebo uznání, že žádný z nich ne-
očekával, že stane se účastným nynějších vy-
možeností »posilivní politiky«, totiž že by snad
byl jmenován »císařským« nebo »komerčním
radou«, ale že také žádný z nich neočekával,
že z úst vůdce národa uslyší slova, která
dobře snad by se četla v »Pražský ch
úřadních novinách«, ale jsou přece
jen příliš silným tabákem z ús
tvůrce dnešní c. k. české politiky.
Vzdávaje Vám, slovutný pane redaktore
dík za laskavé uveřejnění, trvám s úctou
Václav Štěpánek,
majilel mlýna.
V Praze, 10. ledna 1908.
Gautschův
Němec
Prášek
Štěpánek
Praha
17
article
— Předseda »Národního klubu« posl. dr
— Předseda »Národního klubu« posl. dr
Kramář nic neví o tom, že by předseda mini-
sterstva byl mluvil »o statutu úřadnickém v Če-
chách«. To vyplývá z referátu jeho listu o jeho
»skvělém úspěchu positivní politiky na Smí-
chově«, Podle něho tvrdil posl. Kramář, že
»ministerský předseda řekl, že je naprosto nutno
rozřešiti otázku vnitřního jazyka a uspořádati
olázku úřadnickou. O statutu úřadnickém v Če-
chách nie neví a my bychom se proti tomu
obrátili«, dodal posl. dr. Kramář. Naproti tomu
ve skutečnosti pravil předseda ministerstva bar.
Beck ve své známé řeči na říšské radě ze dne
19. prosince, pojednávaje o otázce národnostní
v zemích »sudetských«: »Jmenovitě objevila se
v otázce jazykové, zvláště pokud se jedná o
doktor
Kramář
Beck
národní klub
18
article
vnitřní úřadování, pro něž se žádá s české
strany zavedení češtiny, jakož i v urči-
tých přáních otázky úřadnické,
na něž strana německá klade zvláštní
váhu.« I nejprostšímu člověku v Čechách jest
jasno, jaká je to úřadnická otázka, na níž klade
německá strana takovou obzvláštní váhu, nelze
tudíž za to míti, že by to nevěděl předsed
ministerstva anebo předseda »Národního klubu«.
Jest to otázka samostatného něme-
ckého úřadnického statutu, jejž
Němci žádají pro německé území za tím úče-
lem, aby zamezili každé jmenování úřadník
českého původu v krajích, které za německé
v Čechách prohlašují. Že neměl předseda mini-
sterstva na paměti nic jiného, než vyhovění této
německé žádosti, vysvítá z dalšího odstavce jeho
řeči, otázce úřadnické v Čechách věnované
Pravilť bar. Beck zajisté:
»Otázka úřadnická ukazuje neméně neutěšen
obraz. Jmenování v nižších třídách hodnostních
které za normálních poměrů patří k běžným udá
lostem spořádané správy a dle toho je vyřizováno
nabývá velice často politického významu a vede
k obtížím skoro nepřekonatelným, které mají ne
příznivý vliv na nejdůležitější zájmy úřadnictva
na službu.«
Ani nejprostší, ani nejvžtečnější muž v Če
chách nemůže o tom pochybovat, co myslí bar.
Němec
Beck
Čechy
národní klub
19
article
Beck tímto svým výrokem. Dříve než bar. Beck
pojednal o zavedení vnitřní služební řeč
české mlstně a věcně precisovaném
převedením sporu jazykového na obor prak-
ticky vymezený, prohlásil výslovně,že
obě tyto otázky, t. j. otázka úřadnická
jazyková dnes přímo křičí po úpravě, jež
jest ostatně nepostrádatelnou pro úplné ozdra-
vění našeho celého veřejného a zvláště parla-
mentního života a tím pro blaho celého státu.
Pro každého politika jest jasno, že bar. Bech
hodlá řešiti obě olázky, zavedení úřadní češtiny
a zavedení samostatného úřadnického statutu
německého v Čechách najednou. Mluví-li ministe
o služební vnitřní řeči, zavedené místně a věcně
a vymezené prakticky, žádnému kritickému roz-
umu nemůže napadnouti, že pomýšli na zave-
dení vnitřní úřadní anebo přesněji služební če-
štiny, všude tam, kde ji žádáme my Češi podle
svého tisíckráte dovozeného stejného práva jazy
kového. »Místně« nelze si jinak vyložili, než že
vnitřní služební čeština má býti zavedena jenom
v území, po rozdělení za české prohlášeném.
Beck
Bech
Čech
Čechy
20
article
Z celého obszhu, diplomaticky sic zavité, ale
naprosto jasné řeči Beckovy, i z toho, co uve-
deno z ní dnes, vysvilá dále, že považuje-l
Beck takověto zavedení vnitřní úřadní češtiny
za positivní splnění požadavku českého, hodlá
i německý požadavek výhrady německých okresů
pro úřadníky původu německého (což jest to-
tožno se samostatným statusem německým)
rovněž positivně, a jak se zdá
junktimem vyříditi! Okrašlování této
věcí, její zamlčování anebo stavění se k ní ne-
vidomým, nemůže prospěti české věci. Naopak
vzbuzuje podezření jednostrannosti a může býti
velmi účelným pro dobývání skvělých úspěchů
positivní politice na — Smichově, nikoli však
— ve Vídni! Positivní politika pohoři, hodlá-l
se proti samostalnému statusu německých úřad-
níků v Čechách teprve obrátiti a neobrací-l
všechen svůj vliv a moc proti němu již od sa-
měho prvopočátku !!
Beckův
Beck
Vídeň
Čechy
21
article
— Za »zbytečné starosti« prohlásil před-
seda Národního klubu, dobývaje posilivní politice
na Smíchově »skvělého úspěchu«, veškeré obavy
před krajským rozdělením v Čechách. Budiž
uznáno, že prohlásil krajské zřízení za možné
jenom pod tou podminkou, že každý obyvatel
královstvi dojde všude, u všech úřadů v takovém
kraji svého práva, že dále naším menšinám
musí býti zachována možnost národního a kul-
turního života a rozvoje a že za třetí podmínku
uvedl decentralisaci správy v ten smysl, že u nás
místodržitel musí býti poslední instanci a místo-
držitel učiněn zodpovědným sněmu. Řečník,
který odsoudil úvodem své řeči politický roman-
tismus, nepověděl, jakým legislativným způsobem
hodlá zajistiti tyto podmínky krajského zřízení
v Čechách, aniž dodal, bude li a kterak bude
hověti podmínkám takovým vládní osnova,
k jejímuž spoluhotovení podle výroků dra Kra-
máře do vlády vstoupili dobři našinci, nýbrž
dodal raději, že »budou-li všecky tyto podmínky
tak, aby krajské zřízení vrátilo současně práva
našemu sněmu — můžeme krajské zřízení při-
jati, jinak že jsou to zbylečné starosti«. Přijí-
máme rádi, zřejmě sice nevyslovený, ale v takové
přípovědi zřejmě obsažený závazek, že každá
Smíchov
Čechy
národní klub
22
article
jiná osnova o krajském zřízení, klerá by ne-
obsahovala tyto podmínky, bude zamítnuta
českými poslanci a sice, jak jinak nelze ani
mysliti, a limine a že došlo-li by na její
projednávání — podle případností, německými
politiky naznačovaných — na říšské radě, bude
na ni odpovězeno jedině možným způsobem
t. j. obstrukcí. Konečně však musíme velmi
rozhodně popříti, že by splněním řečených pod-
mínek smíchovských odstraněny a zbylečnými
učiněny byly všechny jiné starosti. Optimista
v čele Národního klubu zapomněl totiž zmíniti
se o nejdůležitější podmínce, kterou krajskému
zřízení, pro jaké panuje ve vedení stran takové
pochopitelné nadšení, kladou Němci zcela
nepokrytě. Podle německých požadavků, žádným
autoritativním způsobem s české vedoucí strany
oficiálně nepopřených výslovným způsobem,
všechen dvojsmysl vylučujícím, mají býti nové
kraje, nové správní obvody v Čechách, jež
zříditi zamýšlejí se zřízením krajským, s esta-
veny co možná z národně nejčist-
štch okresů. I nejprostší člověk v Čechách,
na něhož se musíme následkem známého výroku
dra. Kramáře důsledně odvolávati, nepopře, že
sestavení krajů v Čechách z okresů národnostně
co možno nejčistších, jest totožno s ná-
rodnostním rozdělením země, tedy
s provedením nejdůležitějšího německého nároku.
poslední stopu státního práva českého, t. j.
Němec
Kramář
Čechy
23
article
jednotu země pohěbivajícího a spolu do hrobu
kladoucího české menšíny. Po nejasném obchá-
zení této věci a jejím nápadném přezírání
vůdčími projevy české vládní politiky, upozornili
jsme na nutnost projednávání krajské otázky
s tohoto stanoviska řečníky, hájícími ve schůzích
positivní politiku a »fundamentální« (! !) nutnost
českoněmeckého smíru, upozornili jsme na
nutnost jasného a neklamného projevu o tom,
zdali positivní politikové naši, budou-li opatřeni
zemskými mandáty, dopustiti hodlají takové roz-
dělení země, zabalené do nevinného názvu kraj-
ského zřízení. Poněvadž se bere zřetel na různé,
daleko podřízenější námitky, ve sloupeích naších
vyslovené — a sám dr. Kramář ve svých řečech
o »Národních Listech« tak učinil — máme
takovéto výhybky nejožehavějšímu místu
»energického řešení nejžhavějších otázek česko-
německého sporu« za velmi povážlivé se strany
všech, kdož hlasu svého až dosud v agitačních
schůzích za propagandou positivní politiky po-
řádaných, pozdvihlil
— Politické schůze. Politický spolek pro
politický okres vinohradský na Král. Vinohradech
pořádá v neděli 12. ledna o 10. hodině dopole-
dne v zimní zahradě Národního domu na Král
Vinohradech (vchod z Korunní třídy) schůzi živ-
nostenskou, na níž přednášeti bude pan JUDr-
Otakar Havelka »0 novotách řádu živnosten-
ského«. Hojné účastenství, zvláště z kruhů živ-
nostnictva je žádoucno. Zvláštní pozvánky se ne-
rozesílají.
— Z Národní rady české. Schůze presi-
dialní komise koná se dnes v sobotu o půl šesté
hodině večerní v zasedací síni Národní rady
české (Vodičkova ulice č. 20).
— Národní klub koná dnes v sobotu
o osmé hodině večerní svůj pravidelný týdenní
jour fixe.
Kramář
Král
JUDr
Havelka
Vodičkův ulice
národní dom na Královský Vinohrady
národní rada český
národní klub
24
article
— Rodinné zprávy. Pan JUDr. Jarosl. Hejní tz,
kandidát notářství, a jeho choť Minka roz. Erhar-
tova, dcara školního rady v. v., oznamují, že bylo
dne 7. ledna t. r. v chrámu u sv. Jakuba v Hoře
Kutné sňatku jejich požehnáno. — Auskultant pan
Jan Trnka a sl. Eliška Neckářova oznamují
svůj sňatek manželský. — Slečna Boženka Barto-
šova a pan Frant. Vokoun slaviti budou dne 12.
ledna t. r. o 61/2 hod. ranní v chrámu sv. Vojtěcha
v Libni svůj sňatek manželský.
— Úmrtí. V Nuslích zemřel včera zasloužilý
pracovník místního odboru Národní jednoty pošu-
mavské pan Karel Kaíka, konservatorista. Pohřeb
koná se zejtra v neděli o 1/23. hod. odpol. z domu
smutku v Otakarově ulici č. 269. Členové odboru žá-
dají se, aby se hojně pohřbu zúčastnili.
— Přátelům a otitelům Androje Hlinky a osta-
ních vězňů slovonských. Píše nám pan prof. dr. A.
Kolísek: Domnívám se, že jednám v intencích Hlin-
kových, jestliže uveřejňuji úryvek jeho posledního
dopisu. „Listov ide deň po deň velká zásoba zo všet-
kých končin sveta: menovite z Čiech. Dnes večer
dostal som 150 listov a dopisnic. — Že na všetko ne-
možem odpovedať, uznáš, preto vymluv ma
pred Bratma a poďakuj sa v mene mo-
jomi“ — Při této příležitosti budiž dovoleno upo-
zorniti, že také ostatním vězňům našim jsou po-
zdravy od nás zasílané milými. Jsou to zvláště: dr.
Vávro Šrobar a Jos. Tomík, farár v Segedíně. (Adresn
jako na Ilinku: Szeged, Allamfogház, Magyarország).
Dále Ferdiš Juriga a Dušan Porukiský ve Vácově.
(Adresa: Vacz, Allamfogház, Magyarország.) Vězňové
všichní jsou zdrávi a statečni. — Dr. Al. K
JUDr
Jarosl
Hejný
Mink
Jakub
Trnka
Neckářův
Boženek Barta
František
svatý . Vojtěch
Kaík
Hlinka
profesor
doktor
A Kolísek
Vávra
Jos
Tomík
Ferdiš Juriga
Porukiský
Vácův
Al
Kutná
Libeň
Nusle
Otakarův ulice
Bratma
Segedín
Allamfogház
Vacz
Magyarország
Magyarország
25
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Páni. Hra o třech dějstvích. Napsal
Abigail Horáková. Režisér Gustav Šmo
Roztržená rodina! Hospodář na venkov-
ském statku a tři bratři v městě! Jedenje
knězem, druhý úřadníkem, třeti hercem. Studo
vali, nasákli městským vzduchem, odeizili se
jsou pány. On zůstal sedlákem: Ovzduší je
roztrhlo. Jiné ovzduší, jiné potřeby života, jiné
zájmy, názory, smysly, všecko jiné. Stare
svazky praskají, vystupují trhliny, rozsedliny
A jak už to chodí ve světě, »trhlina« s
objeví právě ve chvíli, kdy je nejméně vítána.
V rodině Petráňových mají právě velký rodinný
svátek! Slatí rodiče slaví svoji zlatou svatbu
V takové chvíli nemůže a nesmi nikdo z rodiny
scházet. A tak se jednou po dlouhém čase
sjela u Petráňových zase celá rodina. Jsou s
už hezky cizí všickni dohromady, jak se dávno
neviděli. A když už je po obřadech a kolem
rodinného stolu znenáhla se přešlo k důvěrno-
stem, vyjde hostům z města na jevo trapná
věc. Divák byl už o ní dříve informován
Petráňovi jsou na mizině, statek už je téměr
na bubnu.
— Ale, ale, lidičky! Jak pak to tu hospo-
daříte! povídá mezi řečí bratr Vojtěch, farář
Vždyť je tu všecko na spadnuti! ..
Všecko se odmlčelo a potom stará matka
— Ano, ano, děti, když vás tu mám zase
jednou pohromadě, řekla jsem si, musím vám
něco povědít! Pánbůh vám požehnal, musíte
pomoci!...
Abigail Horáková
Šmo
Petráňův
Petráň
Vojtěch
27
article
Všecko přišlo, jak muselo přijít. Staří na-
kládali na děti nad své síly, zadlužili statek
a mladý hospodář teď se svou ženou marně se
dřou do úpadu. Nestačí ani platit úroky. Statek
schází a propadne docela, nebude-li pomoženo.
28
article
Byla by vlastně povinnost městských bratří, aby
pomohli! Ale úkol povinnosti třeba eftit! A ci
podléhá okolnostem! Jedny okolnosti probouzí
cit a živl, jiné jej tlumi. U městských bratři
Petráňových je všecek ztlumen okolnostmi. Zeela
se odcizili. Přijeli na slavnost a tu je čeká »ta-
kové« uvítání. Bratr úřadník se svou paničkou
se ošívají. Jaký div! Mají svoji rodinu, své sta-
rosti, nemohou pomoci! Také bratr farář na-
chází leda pomazané fráze na útěku. A takje
roztržka neodvratná! Výčitky, 4rpká slova, ko-
nečně rozčilující výjev. Bratr hospodář nemůže
se dále opanovat. Vmetne »pánům« slovo opráv
něné nevole bezohledně v tvář.
Nejtrapnější rozchodl
Staří rodiče mohli by si zoufat nad tro
skami svého poclivého životného díla, nebýt
třetího městského synka, Antonína, který se stal
hercem. Nedostudoval, sběhl a považovali jej
vlastně za ztraceného. A k rodinné slavnosti
ho takřka nečekali. Ale na svých toulkách svě-
tem zachoval si srdce čísté. Na domácí hroudu
nezapomněl. Dokazuje to skutkem. Nemá sice
sám nie, ale ochotně odevzdává bratru jediný
groš, k němuž sám před chvilí teprv přišel
Matka jej potichu pro ztraceného synáčka střá-
dala, až se vráti! A protože nikdy nebylo zle,
aby nemohlo být ještě hůře, najde se k dobrému
skutku také ještě dobrá rada a hrozící už kata-
strofa bude bohdá šťastně odvrávena i bez po-
moci zatvrzelých — zpanštěleů.
Ovšem mihne se po jevišti také nevyhnu
telná stínohra milostného poměru, aby se ne-
stýskalo! Leč váha kusu, jak vidět, je v ten
denci. Ostří společenského nepoměru je zeel
zjevně namířeno určitým směrem. Všecky sym-
patie jsou na straně »mozolné hroudy«, všecka
nechuť, opovržení a posměch na straně pro-
tějsl.
Petráňův
Antonín
U městský bratr
29
article
Hra se líbila. Kresba postav i malba ovzduší
jsou čistě genrové, ale obratně pro scénu stři-
ženy. Divák je dojat a odnáší si jistou nepo-
chybnou morálku nádavkem.
— Ano, jsou takovi lidé ! Chodí to tk
v životě! pochvalováno si v meziaktí právem.
Hra vstutku vystihuje jistou životní pravdu
řekněme občanskou, citovou, anebo, chcete-li —
heslovou.
Jsou však ještě vyšší pravdyl
V občanském smyslu je udřený bratr Vá-
elav jistě sympatický a naproti němu ze svo
povinnosti bezcitně se vykrucující »pán« jistě
nesympatický člověk. Avšak to jsou kategorie
staré romantické a sentimentální školy ! Moderně
dramaticky zněla by otázka: kde je vlastní vina
nastalé — trhliny?
V životě oba případy se vyskytují. Najdou
se »páni«, kteří se o svůj rodný statek pečlivě
starají a svým starým věrně oplácejí. Najdou
se duše šlechetné jako se našly nedbalé. Ten-
dence bry už tedy není správna, protože je
strannická a nespravedlivá. Nejsme dokonce
přesvědčeni, že by mravný poměr u rodičů
nebyl týž, kdyby byl bratr Václav býval stu-
doval a Vojtěch nebo Pavel teď seděli na jeho
místě. Zjevno tedy: ani vina, ani zásluha není
— v osobách! A jestli se k nim obracejí sym-
patie či antipatie, obracejí se nepráve m.
Není-li vina v osobách, je — jinde. Bez
pochyby v mocnostech stajených prostému oku,
v poměrech a okolnostech, které určují povabu
i skutek člověka. Vystihnout obrazem tu vyšší
pravdu života, uzřetelnit tragiku těch skrytých
mocností života, které upravují lidský osud, by!
by zde býval úkol vyšší básnické spravedlnosti
Ovšem také úkol mnohem — obtížnější!
Včerejší úspěch hry byl nepochybný.
Role jsou skoro vesměs rázovité. Oba stari
rodiče, pan Steinsberk a pí. Pštrossová, brat
Václav
Vojtěch
Pavel
Steinsberk
Pštrossová
30
article
Václav pana Vávry, jeho žena, paní Matějovská
stělesňují velmi životné stranu těžké lopoty n
drsné hroudě. Městské straně připadl úděl víe
mimochodný. Množství episodek neustále oživuje
scénu, tvoříc zvláštní barvitý obaah obrazu.
Zvláštní citlivou péči projevila autorka postavě
Benjamínka rodiny, bratra Antonína, herce. (Pan
+ Stanislaw Przybyszewski na českém jevišii
Píše se nám: Vinohradské divadlo oznamuje, že
uvede na svou scénu moderní drama Przybyszew
ského »Zlaté rouno«, jímž bude proslulý polský
autor vůbec poprvé představen na českém jevišti
Toto tvrzení dlužno opraviti, neboť pokud se pamatu-
jeme, hrálo již asi před deviti lety Przybyszewského
drama »Pro štěstí« smíchovské divadlo s Louisou
Kauckou, bohužel předčasně zesnulou, v hlavní
roli (s titulem »Velké štěst!«). Hra zmizela ovšem
na Smíchově záhy s repertoiru, ale dovídáme se
s povděkem, že ji hodlá nyní záhy znova uvést na
svou scénu Národní divadlo v obsazení, které dá jistě
vyniknouti hluboké a ryzí umělecké ceně dramatu.
Václav
Vávra
Matějovská
Antonín
Przybyszewský
Kaucká
Smíchov
vinohradský divadlo
smíchovský divadlo
národní divadlo
32
article
Hudba.
Hudba.
+ Z České Filharmonie. Zejtřejší XIII. symfoni-
cký koncert v Plodinové burse zahájen bude Bru-
cknerovou šestou symfoni! (A-dur). Ježto velkolepé
dílo toto trvá plnou hodinu, velena pro program
mimo Vieuxtempsova 5. koncertu A-moll, jejž před-
nese pan Rudolí Weinman, ještě jen kratší skladba
a sice Musorgského »Noc na Lysé hoře«, čítaná
nejlepším projevům novoruské hudební školy
Vstupenky po 2 K, 1 K a 60 hal. prodávají se v kan
celáři Českého filharmonického družstva na Václav-
ském náměstí, čís. 53.
Vieuxtempsův
Rudolit
Václav
Lysá hoře
ský náměstí
Český filharmonie
Český filharmonický družstvo
33
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
=: Úmrtí. Z Paříže, 10. ledna. (K. k.) Bísku
v Montaubanu, Fiard, zemřel
= Zničené minonosky. H. Z Londýna, 10
ledna, Dle „Standurdu“ byly mezi Southsem a Hor-
forthem při vjezdu do Spiiheadu zničeny člyry mino-
nosky, tak, že jich už nelze upotřebili
= Nález koster. Z Bruselu, 10. ledna. V obci
Dottigniesu bylo při kopání nalezeno pět kosler, z
hrabaných jen půl metru pod zemí. Jsou to asi kostry
pětičlenné rodiny, jež se stala obětí lupičské roty.
= Nešťastný slepý pasažér. Z Londýna, 10.
ledna. V Crewe vstoupil neznámý muž do expresníhe
vlaku, jenž jede bez zastávky až do Londýna. Když
konduktor žádal na něm listek, ukázalo se, že cestu-
jící lístku nemá. Za půl hodiny vkročil konduktor
opět do oddělení, ale cestující zatím beze stopy
zmizel. Byl nalezen nedaleko Rugby s rozraženou
lebkou a zlomenýma rukama v bezvědomi. Vsedl
do vlaku bez lístku a bez peněz a vyskočil pak za
plné jízdy, aby ušel trestu
= Činnost Vesuvu. Z Říma, 10. ledna. Z Ve-
suvu vystupuje stále mohulný sloup dýmu. Lehiké
otřesy jsou provázeny podzemním rachotem.
= Matka a tři děli rozdrceny vlakem. Z Gentu,
10. ledna. Žena, která nesla v náručí jednoročního
chlapce a vedla za ruku dvě děvčátka, dvouleté a
pětileté, byla včera při přechodu přes železniční ko-
leje za husté sněhové vánice zachycena lokomolivou.
Bísek
Fiard
Vesuv
Matek
Paříž
Montauban
Londýn
Brusel
Dottignies
Rugby
Řím
Gent
34
article
Všichni čtyři byli hrozně zohaveni a usmrceni.
= Podvody s umělými diamanty. Z Paříže
10. ledna. (K. k.) Zdejší policie zatkla jistého Le-
moina, jenž pod záminkou, že dovede vyráběti
umělé diamanty, prý poškodil ředitele debeerské spo-
lečnosti o 1,600.000 franků
= Cholera. Z Cařihradu, 9. ledna. (K. k)
V poutnických místech v Hedžasu one-
mocní denně cholerou skoro 200 osob,
z nichž umírá asi 80. Francouzský lékař
Remlinger vyšetřuje doposud bakteriologicky4
případy cholery, které ojediněle udály se v Caři-
hradě. Od té doby neonemocněl nikdo cholerou
— Bouře a přerušení dopravy. Z Kodaně, 9.
ledna. (K. k.) Za dnešek se dopravní poměry podstat-
ně nezlepšily. Doprava na hlavních tratích téměř
úplně uvázla, Následkem rozbouřeného moře byla též
doprava mezi Sjálandem a Falstrem a mezi Falstrem
a Německem úplně přerušena. Do Kodaně došla pošta
jen z Kielu a z některých měst sjůlandských.
Z Londýna, 10. ledna. (K. k.) Dva dny již řádí
v Anglil prudká bouře. V mnohých obvodech hustě
pršelo, četné lodi prý se ztroskotaly.
= Vojenští násilníci. Z Kolína n. R., 9. ledna.
Dva námořní vojáci a jeden nádenník přepadli mi-
nulé noci matku s dcerou. Zavlekli obě ženy do dom-
ku nádenníka, zacpali jim ústa a znásilnili matku
i dceru. Na pokřik žen vnikli kolemjdoucí do domku
a odevzdali násilníky policii. Obě ženy jsou značně
zraněny.
Remlinger
Paříž
Cařihrad
Hedžas
Kodaň
Německo
Kiel
Londýn
Kolín