ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ce62c4a0-738b-11dc-8641-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 30, person 47, org 4, work 1
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v sobotu II. ledna 1909.
Praha
3 masthead
Číslo 10.
4 article
Na ranní a odpel. HIsty předrlazí set v Prase v slulnístraci . . . . S K — s dvojí donášken a měs ivrt la . . . . 7 K so k ve filialkéch . . 2 K 30 na měsíc . . Poštont štvrt lela . . . . 9 K 60h s dvojí zieilkou . . . . . K e
5 article Oprava středního školství.
Oprava středního školství. Střední školy — gymnasia a reálky — již od mnoha let netěší se takové oblibě, jaké požívaly v letech šedesátých a sedm- desátých minulého století, jednak proto, že nová doba víc a více se odvrací od klasi- cismu a nese se rušným směrem praktického života, s jeho rostoucími hospodářskými cíli. s jeho kypící pracovitostí a výrobností, jed- nak proto, že slibné kdysi vyhlídky absol- ventů středoškolských stávají se každým ro- kem pochybnějšími a tudíž i proto, že ro- diče, jež synům svým doufali studiemi za bezpečiti všecku budoucnost, seznávají, jak změnou společenských poměrů výpočty je jich více a více selhávají. Nespokojena jest dále i pokročilá spo lečnost, jež srovnává úspěchy států soused ních ve všech oborech lidské práce a shle dává, že neposlední příčinou toho, že tu stá pokulhává za jinými, vězí v nedostatcích učebního plánu středních škol, jenž v zá- sadním hledisku náleží ještě době hr. Lra Thuna. Dle míry, v jaké přibývalo poznání ne dostatků středního školství, množily se hlasy, volající po nápravě, a v posledních letech nahromadilo se jich tolik, že otázka reformy středních škol stala se přímo palči- vou a dnes považuje se za nejbližší, již nutno řešiti.
Lr Thun
6 article
Co se týče zvláště gymnasií, pociťuje se potřeba obmeziti učení starým, mrtvým jazykům, aby se nabylo prostory pro nauky současnému životu bližší. Jedni, zvláště Němci, snaží se úplně vymýtiti řečtinu, ač kultura řecká je původnější než latinská, kteráž vlastně z oné vznikla. Počet ročníků a hodin pro latinu zkrátil by se asi na po- lovinu, a pokud se týče reálek, pomýšlí se zavésti na nich tolik latiny, aby studující reálky mohli pokračovati ve studiích univer- sítních. Takto by se umožnilo nejen větší sjednocení učení středoškolského, ale zjed- nala by se i dostatečná možnost, vybudovati školství toto dle moderních požadavků, při čemž by se dostalo výdatnějšího místa jed nak živým jazykům, jednak znalosti občan- ského života, organisace národů a států. Ježto se s mnoha stran na to pouka- zuje, že nynější škola střední vysiluje žactvo a oslabuje jeho podnikavost a energii pro praktický život, má se dostati více péče tě- lesné zdatnosti jeho. Sblížení učiva nižších škol středních umožnilo by dále účelnější rozhodnutíse chovanců pro hlavní směr jejich budoucího životního povolání, a prospělo by se nemálo i rodičům, žijícím ve městech pou ze s jedním druhem středních škol. Obmezením mrtvých jazykův a nahražením jich moderním učivem uzpůsobilo by se žactvo k větší zdatnosti pro různá povolání, když ve studiích dalších z jakýchkoliv důvodů není s to pokračovati Opravou středního školství, zvláště jeho nižších oddělení, a přiměřeným vybudováním škol měšťanských vyroste i více schopnějšího zactva pro vyšší školy střední.
Němec
7 article
Ovšem bude nutno, aby s opravami do stavil se i modernější duch a správnější methoda vyučovací, posud nadbytkem mrtvých jazyků trpíci, tak že nejeden z nynějších ab solventů posavadních škol se přiznal, že od nesl si z gymnasií pouze nechuť ke studiu klasických kultur. Přípravy pro opravy školství středního pokročily již tak daleko, že o částečném zjednodušení učebních plánů se konala v mini- sterstvu vyučování již užší anketa, že dále příští neděli počne zasedati anketa parla- mentníků, pořádaná spolkem pro reformu školství a že dnem 21. t. m. zasedne v mini- sterstvu vyučování zvláštní anketa středo- školská, o níž bylo učiněno toto sdělení. Rozličné otázky výchovy a vyučování. zvláště pokud se týkají škol středních. gymnasií a reálek, byly v posledních letech ve veřejnosti a v odborných spolcích čile přetřásány. Správa vyučovací, jež již po delší dobu se zabývá otázkou revise učebních plánů a veškeré organisace středních škol, přirozeně si povšimla projevených názorů návrhů, ovšem namnoze velmi se různících.
8 article
Ministerstvu vyučování také na tom záleží, aby seznalo hlasy obecenstva, než přikročí ke konečnému řešení úkolu, nadějíc se, že takto nalezne snad cestu, jež povede k uspo- kojivé opravě školství středního. Proto svo lalo ke dni 21. až 24. t. m. anketu, a aby umožnilo důkladnou rozpravu, stanovilo řadu otázek, jež jest řešiti a jmenovalo i zpravo- daje pro ně. Otázky ty jsou následující: Pokud lze střední školství zlepšiti? Jest radno ntvořiti nový typ školy střední; buď vybudováním reálného gymnasia v osmitřídní anebo přičleněním vyššího reál ního gymnasia k nižší reálce? A ve spojen s tím pojedná se o postupu absolventův reálek na university. Má se zachovati posavadní dvojí stupeň vyučování některým předmětům, anebo o toho upustiti, či z důvodů paedagogických jinak upraviti? Vyžaduje posavadní řád o zkouškách maturitních a jeho provádění změny? Jak by se dalo čeliti povážlivému ná- valu žactva do středních škol? Jest žá- doucí revise posavadní opravněnosti ke vstupu? Jak upraviti přechod z národní školy na školu střední, a z této na školy vysoké? Vyžaduje změn posavadní postup zkoušenía klasifikace a vychovací praxe na předpisech disciplinárních založená? Jest nutno rozmnožiti tělesné cvičení Jak by se pro ně získalo více času, aniž by trpělo vědecké vzdělání žáků? Nápadno jest, že za zpravodaje pro tyto otázky vyhlédnuti jsou ministerstvem vyučování až na dva členy, Čecha proí univ. Strouhala a Poláka, prof. krakovské university dra. Moravského, výhradně pouze Němci (mezi nimi i jedna dáma) a to převa- hou — Vídeňáci, jakoby tu nešlo o otázky. pro všechny národy velice důležité.
Čecho Polák Němec Vídeňák národní škola na škola univerzita doktor
9 article
Podobá se tomu, jakoby ministerstvo vyučování při tom bylo i úplně spustilo s mysli odstavec i) § 11. stát. z. z., kterýmž se stanoví, že říšskému zákonodárství vyhra- ženo jest pouze stanoviti zásady vyučování na školách národních a gymna- siích, takže podrobné provádění zá- sad těch náleží do kompetence sněmovní. Věc tato není lhostejna pro úkoly střed- ních škol neněmeckých, jež nejsou totožné se školstvím německým. Tak na př. jest pro Slovanstvo jiná potřeba znalosti jazykové než pro Němce; podobně jest pro četné země nalehavá otázka vyučování druhému zem- skému jazyku. Podobně i v dějinách jiné po- žadavky jsou vlastní národům slovanským, Rumunům a Italům než Němcům. Zatím však o nastávající reformě středního škol- ství referovati budou skoro jenom Němci především Vídeňáci, kteří o kulturních po- třebách ostatních národů buď nemají anebo nechtějí míti nijakých známostí. Pokládáme proto jednání nastávající středoškolské ankety, jíž bude vedle zástupeů ministerstva vyučování a ostatních centrál- ních instancí učastniti se na 60 členů (z toho 3 ženy), poslanců, profesorů, školních zem- ských inspektorů, ředitelů, zástupců spolků a korporací, průmyslníků a lékařů, za tak důležité, že by politickému vedení našemu nemělo býti lhostejno, nebylo-li bráno při sestavení této ankety zření i k národno- stem. Tu jest zajisté příležitost uplatniti naše zvláštní potřeby české co do školství středního, a reklamovati rozsah jich aspon ve smyslu výše uvedeného ustanovení stát ních zákl. zákonů. Až bude věc ústředím vídeňským vyří- zena, uplyne opět mnoho let, než se po- dobná příležitost k obraně zájmů českých opět naskytne. Ministerstvu vyučování ovšem na tom záleží, aby provedlo své plány, a proto se my Čechové musíme při tom v čas ozvati nemá-li býti opět jednou — pozdě.
Němec Rumun Italos Čecho
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 10. ledna. (Tvoření min - sterstva veřejných prací.) Ministr dr Gessmann nemá zatím portefeuillu, ale sl beno mu, že se pro něho utvoří nové odborn ministerstvo veřejných prací. Dr Gessmann hotoví nyní plán takového minister stva a tyto dni vyslovil se o něm veřejně. Před- stavuje si, že by nové ministerstvo mělo pě odborů. Do odboru prvého spadaly by vše chny otázky, týkající se vodního práva, elektři- ny, věci živnostenské, ochrana patentů a vzorků pracovní smlouvy, dělnické organisace a svazy zaměstnavatelů, vystěhovalectví, sprostředke- vání práce a otázky bytové. Druhý odbor za- býval by se veřejnými dodávkami, podporou ma- lých živnostníků, živnostenským a společenstev- ním úvěrem, otázkou živnostenských inspektorů a prací konanou po domácku. Do třetího odbor mají se zařaditi cesty, vodní dráhy, stavba pří- stavů a jiné hydrotechnické věci. Čtvrtá sekce má míti na starosti zřídla a pátá hornictví Většina záležitostí, jež dr. Gessmann chce slou- čiti v novém ministerstvě veřejných prací, náleží nyní v obor působnosti ministra orby; značná čásť také v obor ministrů vnitra a obchodu; malá čásť v obor ministrů financí a osvěty. Bude ovšem záležeti na parlamentu, zřídí-li se noré ministerstvo a v jakých rozměrech. V Praze, 10. ledna. (Uherský sně m.
Gessmann Praha
11 article
Dnes skončily vánoční prázdniny uherské sně movny, jež měla prvou schůzi. Byla toliko for mální. Ministr honvédů předložil v ní osnovn rekrutských zákonů pro r. 1908. V osnově žádá se týž počet novobranců, jako loni. V Praze, 10. ledna. (Politický pro gram bar. Raucha.) „Obzor“ otiskuje důle žitější čásť stati, ve které bar. Rauch v říjnu m. r. vykládal své názory o sporu uhersko- chor vatském. Ve stati nynější chorvatský bán stá úplně na stanovisku chorvatské koalice, nebo zavádění maďarštiny na chorvatské dráhy pro hlásil za zjevné porušení zákona vyrovnacího který může býti měněn jen na návrh kralevin- ských deputací a za souhlasu obou sněmů, ne jen uherského, nýbrž i chorvatského. O bánu dru. Rakodezayovi psal tehda, že úřadování jeho může nabýti smyslu jen tehdy, předstoupí-li před chorvatský sněm s přesným programem, v němž na prvém místě musí býti revise vyrovnání zr 1868, aby se ujasnila všechna dvojsmyslná mí sta starého vyrovnání a předešla se napříště vše liká nedorozumění. Také finanční otázku přá si míti vysvětlenou, aby přestaly stálé výtky Ma darů, že svými penězi vydržují Chorvatsko kdežto Chorvaté na základě přesných výpočtů dokazují, že připlácejí Uhrám na společné věe více, než jsou povinni. „Jazyková otázka — psal tehda bar. Rauch — musí se rozřešiti v smyslu chorvatském. Neboť nehrozí- státu a říši nijaké nebezpečí, užívá-li se v chor- vatské domobraně chorvatštiny jako služebního jazyka, neutrpí také uherský stát, bude-li se na chorvatských železnicích úřadovati chorvatsky. Jest nyní otázka, co ze svých loňských zá- sad bar. Rauch podržel a čemu se zpronevěři
Rauch Rakodezay Chorvat Praha Chorvatsko Uhry
12 article
v novém svém programu, jenž došel schválen uherské vlády. Vídeňský zpravodaj „Agr. Tagbl. vyptával se bar. Raucha, jaký jest jeho nový politický program, ale dostal odpověď vyhýba- vou. Bude se prý zabývat jazykovou otázkou, ale nutno postupovati velice opatrně, aby se zmírnil spor uhersko-chorvatský. Co do želez- niční pragmatiky má prý ve svém pro- gramu návrh, kterým se tato choulostivá otázko jistě rozřeší. Největší čásť programu nového bána zaujímají však otázky národohospodářské Do obnovené Rakodezayovy národní strany ne vstoupí, poněvadž se nechce účastniti „exhuma ce mumie“. K žádné straně však nezaujme sta. noviska nepřátelského a doufá, že četní, nezceln konservativní živlové, přistoupí ke straně, kte rou si hodlá v Chorvatsku teprve vytvořiti. Jmé- no pro tuto budouci novou stranu již má; bude se zváti „ústavnou“, jako Andrássyova strana v Uhrách. Ze Záhřeba, 8. ledna. (Zvolebního ru- chu.) Volební agilace v Chorvatsku jest už v plném proudu. O 88 mandátů, jež se maji při volbách zadati, hlásí se už neméně než 500 kandidátů. Veliká většina z nich jsou ovšem kandidáti včítaci, jako všichni kandidáti sociální. většina kandidátů selské strany, mnoho pokro kovců atd. Starčevičovci mají dva nové kandi- dáty: býv. odb. přednostu dra. Kršnjavého jenž k nim přestoupil z býv. národní strany, známého z různých afér dra. Potočnjaka jenž nedávno odpadl od chorvatsko-srbské ko- alice. Potočnjak jest ostatně člověk velice ne stálý a byl už členem skoro všech politických stran vyjma maďaronskou, v žádné však dlouho nevydržel.
Rauch Andrássyův Chorvatsko Uhry Záhřeb
13 title
Politické zprávy zahraničné.
14 article
V Praze, 10. ledna.
Praha
15 article
Nutná reforma ruského školstvi. Z „Nového Vremene“ se dovídáme, že brzy bude v Rusku provedena reforma veškerého školství ve smyslu nacionalisace. Bude se ovšen týkati především školství středního, v němž do sud vládl duch kosmopolitický. Kosmopolitism sváděl ruskou mládež k nihilismu, nihilism při pravil revoluci a porážky na polích mandžur ských, prohlásiv je za jedinou bránu do lepš budoucnosti národů, Rusko obývajících. Zatím co Japonci vychovávali svou mládež v nadšen státním, národním a plemenném, apoštolé ru- ského převratu učili národ sebe sama si nevá žiti, sebe bičovati, poplivávati a na konec prah nouti po svých porážkách, po své hanbě, po své malomoci, ano po svóm zničení. A v duchu tom pracovali nejen nihisté, nýbrž i vlády, jež se staraly, aby nebylo nihilistických atentátů vražd, aby odvrácen byl chystaný jimi stáln převrat, aby polapení vinníci pykali v Sibiři. v žaláři nebo na šibenici, ale zapomínaly, že proti myšlence možno bojovati zas jen myšlen kou, že tedy nibilism musí býti vymítán těm moralnými prostředky, které učinily slabší Ja- ponce vítěziti nad mnohokráte silnější Činou i Ruskem. Prostředky ty už byly výše jmeno- vány. Je to vědomí národní, plemenné a státní.
Japonec Rusko Sibiř
16 article
Celý učebný program ruských středníeh škol bude podroben přestavbě od základu. El menty obecného evropského vzdělání (všeobecná geografie, historie, literatura, přírodní vědy budou ovšem zachovány v dostatečné dávce, alo bude dbáno, ale na prvé místo bude postaven hluboké, důkladné, lásku a nadšení budicí s tu dium své vlasti, Ruska a ruského národa jeho zeměpisu, jeho fysických a přírodních pod mínek, jeho všestranné historie, jeho národo- pisu, jeho jazyka, jeho národní slovesnosti ali terafury. Při tom se již ve vůdčích kruzích ruskýek uznává, že ruské národní vědomí ne- bude dosti pevné a hluboké, nebu- de-li se opírati o širší všeslovan- ské plemenné vědomí. Uznává se, ž
Rusko
17 article
V drobném prosejt: ranní číslo o sobě za Sh odpoladní . . . . . . . za 2k Ve slialkách na venková ranní čislo, . . . 10 h odpolední . . . . . . . . 4i Inserálv plalí se hotově napřel. Fředplagení a inserty pijimá sdmlai- strace v Maslanské ulicl č. 3. Tam načkázají se též redakce, Ulskarna a eapedíga „ Nátodnich Listd“. Rukopisy se novracsji
Nátodnich Listd
18 article
školou musí býti každému Rusovi vštípeno, že přináleží k slovanské rodině árodů, v níž je největším a nejmohutnějším členem a jejíž osud jest osudem jeho. Uznává se, že každému Rusovi musí býti ve škole pověděne, že jest jeho historickým úkolem slabší a menši Slovany chránit a nesvobodným pomáhat. Tím způsobem bude studium slovanských národů po- jato v učebnou osnovu ruských středních škol. Bude pak na Slovanech, zvláště těch, kteří ne- jsouce samostatni, nerozhodují o duchu svého školství a proto nikdy se nedočkají, aby jim je- jich opatrovníci dopustili postaviti své školství na pevný základ rozšířeného vědomí národního, aby soukromými cestami a mimořádnými pro- středky opatřovali si znalosť světa slovansk ého a prohlubovali své slovanské vědomí. Je zapotřebí, aby Slované neruští dříve ještě, než řečená reforma ruského školství pro- vedena bude, podrobili své slovanské vědomí i vědomosti střízlivé a spravedlivé kritice, ne- ohlížejíce se na to, že tím snad jejich samo- libosti nebude zalichoceno, a zdvihli ruce k ná- pravě, k vybudování lepšího, nadějnějšíhoa čestnějšího stavu.
Rus Slovan Slovan
19 article
Revoluce v Turecku.
Turecko
20 article
(Dz. P.) Z makedonského Seresu přibyl jsem přes Solun do stolice padišachů, někdy tak mocných a vůli svoji ukládajících Evropě, a dnes poslušných jejích pokynů a živořících z její milosti. Na všech tvářích čísti možno bud strach, buď utajenou radost. Ulicemi stále po- chodem kráčejí ozbrojené oddíly vojska. Jildiz- kiosk, residence sultánova, otočen dvojnásob- ným řetězem pěchoty, jízdy, dělostřelby kromě dvou pluků gardy, jež je rozpoložena na nádvo- řích a v zahradách palácových. Mezi palácem a Vysokou Portou neustále jsou na nohou ozbro- jení kurýři nebo vysocí státní hodnostové. Zprá- vy o revolučním ruchu v Malé Asi otřásly trůnem sultánovým. To, v co nevěřili v Evropě, stalo se skutkem dokonalým. Strana mladého Turecka od slov a mlha- vé propagandy ve svých orgánech zahraničných chápe se činu a sociální revolucionáři pozdvihují ozbrojenou ruku. Přívrženců revoluce je všude plno, ano i mezi úřadnictvem. Rekrutují se do- konce i z řad vysokých státních hodnostů a dů- stojníků. Nic nepomáhá hromadné zatýkání. Nikdo neví, kde je sídlo ústředního revu- lučního komitétu. Jedni myslí, že v Erzerumu na Kavkaze, druzí, že na perské hranici, třelí. že v Kahýře. Bezpochyby všichni mají pravdu a že ústřední komitét často mění své sídlo aby úřady zmátl. Nový ruch je pro staré turecké pořádky proto nebezpečný, že zbližuje lid musulmanský s křesťanským. Nouze, vyplývající z úpadku tu recké říše, ukrotila fanatism Turků a otevřela jim oči na fakt, že mají s křesťany stejné ho- spodářské potřeby. Dělnici turečtí stávkují jako křesťanští. Na Kavkaze sedláci odpírají platit desátek a vpadají na země statkářů i vakufů (á- duší).
Evropa Turecko Kavkaz Dz
21 article
»Vpád« habešského vojska do Eritrey. Nestranné kruhy italské nepřikládají připadu na hranici italské osady africké žádného velkého politického významu. Vykládají, že nemůže býti král Menelik v krajích tak pustých činěn v pravdě zodpovědným za vpád čety banditů, ale doufají, že přes to k vůli míru a pokojí dá nějakou satis- fakci. Kdyby to odepřel, provedou prý Italie, Francie a i Anglie pouze blokádu Habeše, jež by bez války stačila, by jej pohnula k po- volnosti. Německé listy ovšem případ nadouvají a již z toho jest viděti, že v Habeši mělo i Ně- mecko prsty, jako v Marokku proti Francii. J lo odveta za shodu franko-italskou, odveta mali cherná, ale přece dost nebezpečná.
Menelik Eritrea Francie Anglie Habeš Maroko
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 8. ledna 1908. H. (Moderní umění.) V malém pavi lonu »Manesa« pod Kinského zahradou byla vykonána řádná práce, jež má své významné místo v naší kronice kulturní. Mladí umělci ukázali moc a bohatství svých talentů a uvědomělost i upřímnost svých snah. Postavili vysoko své eíle. Věrni své půdě domácí a svému poslání českému, zjemněli posilnění poznáním cizích kultur, usilovali dát českému umění výtvarnému tu vyspělost, hoto- vost a smělost, kterou se vyznačuje moderní umění evropské, uvolněné z konvencionálnosti a šablony, nezadržované tradicemi škol ani modou dne ve svém rozletu ke kráse a pravdě. Vyrostla nám znamenitá skupina umělců. kteří pronikají do prvních řad ve velkém osvě tovém závodění nového umění. Od Švabinského hluboce produševnělého básníka barvy a roz košného mistra kresby, až k mladislvému Ši- monovi, jehož živé, procitěné barevné leptya delikátní portréty jsem loni obdivoval v Paříži od robustního a vzletného Suchardy až k ner vosnímu a něžnému Kafkovi, jaká to řada vý- razných hlav Práce našich modernistů výtvarných má úspěch, vynutila si uznání svou opravdovostí upřímností. Kritika se staví k nim sympaticky namnoze nadšeně, což je povzbuzující a síli vější nežli horkost zápasů o uznání a smutel práce ve skrytosti. V malém pavilonu »Manesa« kromě občas ných přehledů činnosti mladého umění českého, bývají pořádány výstavy, jež seznamují pražské obecenstvo s pozoruhodnými zjevy moderního umění cizozemského. Zde je otevřeno »okno do
Švabinský Kafka Praha Paříž
23 article
Evropy«. Je to nanejvýše záslužné. Musíme být vděčnými propagatorům »volné tržby« meziná rodního umění. Ukázali nám velikust Rodinovu díla toliko velkých moderních umělců od Bes narda, Carriéra až k Cande Monetovi a Sisleyovi Bylo to mnoho nových poznání pro náš svět mnoho úžasu, obdivu i nedorozumění. Otevřená okna do Evropy jsou nezbytnou podmínkou našeho kulturního zdraví. Jako mladá literatura, která s vášnivou zvědavosti obzlrala cizl světy, a u níž rozšíření obzoru nezname- nalo vždy odcizení neb kosmopolitické diletant ství, ale často též prohloubení citu osudové krevní spojitosti s domácí půdou, tak i výtvarn umělci manifestovali výstavami cizích uměleů své lásky a své víry v nové cesty, jimiž ubírá se umění. Jednou z nejvýznačnějších takových mani festací byla nedávná výstava impresionistů, která byla znamenitým skutkem umělecké propagandy Prospěla nám nesmírně svými přednostmi i va- dami. Bylo tak poučné viděti v Praze snad po- prvé umělce, kleří uskutečnili osvobozující revo luci současného umění.
Rodinův Bes Cande Monet Sisley Evropa Praha
24 article
Ano, impresionismus zachránil umění pře těžkou a drsnou vládou naturalismu a dovrši vítězně odboj, začatý Turnerem a Delaeroixem. vedený směle Courbetem a Manetem, proti su- verenitě školáckého, akademického umění, pro konvencionální lži oficiálních atelierů, do jejichž pathetické vyšňořenosti historiků a modních por- tretistů nebo kramářské sousedskosti genristů nemohly vniknouti světlo a vzduch života. Umění i literatura zhostily se těžkopádné nauky naturalismu s jeho falešnou vědeckosti, vybočily z umrtvující titěrnosti detailů a z jedno- tvárné šedi uzavřených dilen. Zázra kem světla bylo obrozeno nové umění, objevilo nové pocity a smysly barevné, dokázalo nové, netušené nu ance koloristické, nové, nervosně životem roze chvělé subtilnosti linil Ovšem nové umění má své fanatiky, kteř jsou právě tak jednostranní ve své methodě rutinérští, ve své technice, jako byli mist uhlazené kresby, pomadového koloritu, kteři ma- lovali loutky v nepřirozeném osvětlení, aranžo vali theatrální seény na nesmírných plátnech.
Turner Delaeroix Courbet Manet
25 article
Jako staré, přežilé umění má své filistry tak i nové umění má své revoluční histriony. Není divu, že lidé krči rameny nad obrazy. malované manýrou pointilistickou, již nazva kdosi »deštěm confetů«, a že se směji některým figurám, jejichž kresba a modelace připomíná perníkové panáky a že s udivením odstupujío maleb s bizarní perspektivou, kde postavy v po- předí jsou menší, nežli v pozadí. Patří to již k jisté perversnosti estetické i v těchto dětin- ských a násilných zvláštnostech viděti originál- nost a novotu. Ale co konečně znamená několik takovýc manýristů ze skupiny neo-impresionistů, takový Signac, Luce neb d'Espagnat vedle Degasa Clauda, Moneta, Sisleye, Monticellia, Rencira které »Manes« shromáždil ve své podzimn výstavě. Umění ať staromodní neb nejnovějšího dala Uhnoucí výbojně k zejtřku, je stejně nemohou cím a marným projevem jisté estetiky a me thody, je-li násilné ve svých prostředeích, dé tinské a nucené ve své filosofii, nemá-li gracie a jemnosti, upřímnosti a síly, které dává jen srdce cítící krásu a oko zářící bezprostředne a pronikající do tajemství přírody. Mezi nej podivnější malíře impresionisty, před jehož obrazy ve výstavce »Manesa« se nejvíce vtipkovalo, patří zajisté Van Gogh. Jisto je, že tento malíh neuměl kreslit. Impresionisté vůbec nemají k kresbě té úcty jako Ingres nebo Hokusay, kter tvrdil o sobě, že šilí kresbou, že »fou de dessin«. Ale Van Gogh snil, blouznil v barváck a někdy se mu povedly neobyčejné a překvapu- jící nápady malířské. V jeho naivnosti — a snad 1 některých ostatních, tak cize a ztřeštěně půso- bících uměleů jeho skupiny — je cosí z čisté prostoty primitivistů. Dva extrémy se tu sešly nejjednodušší prostota prvních neumělých, ale vroucích mistrů s raffinovaností unavených, vy čerpaných a přesycených kulturou.
Signac Claud Monet Sisley Monticellius Rencira Van Gogh Ingres Hokusay dessin Luka
26 article
Výstava impresionistů ve svých vzácnostech i směšnostech býla svrchovaně napínavým po hledem na drama moderního umělce. Na počátku letoška přihlásil se » Manese s novým podnikem, doplňujícím program praco- vitého a všestranného sdružení. Počal vydávat nový časopis »Sty!«, měsíčník pro architek turu, umělecké řemeslo a úpravu měst. Nový orgán pro moderní kulturu uměleckou činí nejpřiznivější dojem. Vedle » Volných Směrů- maji mladi umělci druhý, skvostně vypravený obsažný a cenný list pro šíření svých názorů a uplatnění svých tendencl. »Klademe důraz na boj proti šabloně školometství a proklamujeme neodvislost od urči tých škol a směrů.« Dobře řečeno, a co hlavní, též náležitě do loženo obsahem listu, prací ! To je modernismus »sans phrase«. Umě lecké hnutí vytrysklé ze srdcí elticích krásu chápajících potřebu dneška, kdy umění si pod- maňuje společnost, kdy osvětové požadavky naš demokratické doby otevírají architektuře, uměle ckému průmyslu nejširší pole působnosti a tvo ření. Ve svém programu slibuje měsíčník »Styl« že bude klásti váhu na úkoly praktické esthetiky a zejména věnuje svou pozornost úpravě městi a všemu, co s touto otázkou souvisí. Ve sloup cích nového listu najdou památky a krása Prahy
Uma Praha
27 article
výmluvné zastance. K otázce úpravy města vzta- huje se velmi pěkný článek Karla Schefflera »O činžáku«, doprovozený poučnými příklady moderních činžáků, mezi nimiž je též několik příkladů odstrašujících. St. Sucharda a Joža Gočar předkládají v novém žurnále návrhy »Mohyly bělohorské«. Postavení toholo tragiekého pomníku v melan- cholické pláni bělohorské bylo by úchvatnou vážnou odpovědí na symbol české potupy, který představuje barokní kostel P. Marie Vítězné. Mohyla bělohorská působí, dle modelu uve- řejněného va »Stylu«, mohutnou a přísnou pro- stotou své koncepce. Vztýčená v truchlivé rovině dominovala by celému kraji, kde našla hroh česká samostatnost. Myšlenka Suchardovaa Gočarova je velká, promlouvá k české duši mocně a dojemně a zasluhovala by uskutečnění. Mohyla by byla umístěna tak, aby byla vidi- telna se všech stran, kudy jdou cesty na bělo- horské bojiště. Stála by mezi Ruzyní, Oborou a kostelem P. Marie. Mohyla pozvedá se mírně ze širokého. zvolna stoupajícího platteau, jež nese čtver- hranné nádvoří s otevřeným hrobem ve středu. Nádvoří je myšleno jako místo posvátného míru a hlubokého snění, kde by mysl pozvedala se nad hrobem slávy a moci k novým nadějím ideálům. Je obklopeno řadou žulových hranolů, spojených cihlovým zdivem a uprostřed leží v hrobě socha ženy, symbol poraženého národa. Na mohylu vede schodiště, ohražené masivní zdí s prolomy a ozdobené u vchodu dvěma so- chami truchlících žen. Hlavním materiálem mo- hyly má býti cihla a žula. Socha v hrobě je z bronzu. Zastavil jsem se u projektu bělohorské mo- hyly. Pokládám za svou povinnost upozorniti na myšlenku Suchardovu a Gočarovu, jež zajisté nezanikne bez ohlasu jako krásný umělecký sen
Scheffler Suchard Gočar Mohyla P Vítězná Suchardův Gočarův St Ruzyně