1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v sobotu II. ledna 1909.
Praha
4
article
Na ranní a odpel. HIsty
předrlazí set
v Prase v slulnístraci
. . . . S K —
s dvojí donášken
a měs
ivrt la . . . . 7 K so k
ve filialkéch
. . 2 K 30
na měsíc . .
Poštont
štvrt lela . . . . 9 K 60h
s dvojí zieilkou
. . . . . K e
5
article
Oprava středního školství.
Oprava středního školství.
Střední školy — gymnasia a reálky —
již od mnoha let netěší se takové oblibě,
jaké požívaly v letech šedesátých a sedm-
desátých minulého století, jednak proto, že
nová doba víc a více se odvrací od klasi-
cismu a nese se rušným směrem praktického
života, s jeho rostoucími hospodářskými cíli.
s jeho kypící pracovitostí a výrobností, jed-
nak proto, že slibné kdysi vyhlídky absol-
ventů středoškolských stávají se každým ro-
kem pochybnějšími a tudíž i proto, že ro-
diče, jež synům svým doufali studiemi za
bezpečiti všecku budoucnost, seznávají, jak
změnou společenských poměrů výpočty je
jich více a více selhávají.
Nespokojena jest dále i pokročilá spo
lečnost, jež srovnává úspěchy států soused
ních ve všech oborech lidské práce a shle
dává, že neposlední příčinou toho, že tu stá
pokulhává za jinými, vězí v nedostatcích
učebního plánu středních škol, jenž v zá-
sadním hledisku náleží ještě době hr. Lra
Thuna.
Dle míry, v jaké přibývalo poznání ne
dostatků středního školství, množily se
hlasy, volající po nápravě, a v posledních
letech nahromadilo se jich tolik, že otázka
reformy středních škol stala se přímo palči-
vou a dnes považuje se za nejbližší, již
nutno řešiti.
Lr Thun
6
article
Co se týče zvláště gymnasií, pociťuje
se potřeba obmeziti učení starým, mrtvým
jazykům, aby se nabylo prostory pro nauky
současnému životu bližší. Jedni, zvláště
Němci, snaží se úplně vymýtiti řečtinu, ač
kultura řecká je původnější než latinská,
kteráž vlastně z oné vznikla. Počet ročníků
a hodin pro latinu zkrátil by se asi na po-
lovinu, a pokud se týče reálek, pomýšlí se
zavésti na nich tolik latiny, aby studující
reálky mohli pokračovati ve studiích univer-
sítních. Takto by se umožnilo nejen větší
sjednocení učení středoškolského, ale zjed-
nala by se i dostatečná možnost, vybudovati
školství toto dle moderních požadavků, při
čemž by se dostalo výdatnějšího místa jed
nak živým jazykům, jednak znalosti občan-
ského života, organisace národů a států.
Ježto se s mnoha stran na to pouka-
zuje, že nynější škola střední vysiluje žactvo
a oslabuje jeho podnikavost a energii pro
praktický život, má se dostati více péče tě-
lesné zdatnosti jeho.
Sblížení učiva nižších škol středních
umožnilo by dále účelnější rozhodnutíse
chovanců pro hlavní směr jejich budoucího
životního povolání, a prospělo by se nemálo
i rodičům, žijícím ve městech pou ze s jedním
druhem středních škol. Obmezením mrtvých
jazykův a nahražením jich moderním učivem
uzpůsobilo by se žactvo k větší zdatnosti
pro různá povolání, když ve studiích dalších
z jakýchkoliv důvodů není s to pokračovati
Opravou středního školství, zvláště jeho
nižších oddělení, a přiměřeným vybudováním
škol měšťanských vyroste i více schopnějšího
zactva pro vyšší školy střední.
Němec
7
article
Ovšem bude nutno, aby s opravami do
stavil se i modernější duch a správnější
methoda vyučovací, posud nadbytkem mrtvých
jazyků trpíci, tak že nejeden z nynějších ab
solventů posavadních škol se přiznal, že od
nesl si z gymnasií pouze nechuť ke studiu
klasických kultur.
Přípravy pro opravy školství středního
pokročily již tak daleko, že o částečném
zjednodušení učebních plánů se konala v mini-
sterstvu vyučování již užší anketa, že dále
příští neděli počne zasedati anketa parla-
mentníků, pořádaná spolkem pro reformu
školství a že dnem 21. t. m. zasedne v mini-
sterstvu vyučování zvláštní anketa středo-
školská, o níž bylo učiněno toto sdělení.
Rozličné otázky výchovy a vyučování.
zvláště pokud se týkají škol středních.
gymnasií a reálek, byly v posledních letech
ve veřejnosti a v odborných spolcích čile
přetřásány. Správa vyučovací, jež již po delší
dobu se zabývá otázkou revise učebních
plánů a veškeré organisace středních škol,
přirozeně si povšimla projevených názorů
návrhů, ovšem namnoze velmi se různících.
8
article
Ministerstvu vyučování také na tom záleží,
aby seznalo hlasy obecenstva, než přikročí
ke konečnému řešení úkolu, nadějíc se, že
takto nalezne snad cestu, jež povede k uspo-
kojivé opravě školství středního. Proto svo
lalo ke dni 21. až 24. t. m. anketu, a aby
umožnilo důkladnou rozpravu, stanovilo řadu
otázek, jež jest řešiti a jmenovalo i zpravo-
daje pro ně.
Otázky ty jsou následující:
Pokud lze střední školství zlepšiti?
Jest radno ntvořiti nový typ školy
střední; buď vybudováním reálného gymnasia
v osmitřídní anebo přičleněním vyššího reál
ního gymnasia k nižší reálce? A ve spojen
s tím pojedná se o postupu absolventův
reálek na university.
Má se zachovati posavadní dvojí stupeň
vyučování některým předmětům, anebo o
toho upustiti, či z důvodů paedagogických
jinak upraviti?
Vyžaduje posavadní řád o zkouškách
maturitních a jeho provádění změny?
Jak by se dalo čeliti povážlivému ná-
valu žactva do středních škol? Jest žá-
doucí revise posavadní opravněnosti ke
vstupu?
Jak upraviti přechod z národní školy na
školu střední, a z této na školy vysoké?
Vyžaduje změn posavadní postup zkoušenía
klasifikace a vychovací praxe na předpisech
disciplinárních založená?
Jest nutno rozmnožiti tělesné cvičení
Jak by se pro ně získalo více času, aniž by
trpělo vědecké vzdělání žáků?
Nápadno jest, že za zpravodaje pro
tyto otázky vyhlédnuti jsou ministerstvem
vyučování až na dva členy, Čecha proí
univ. Strouhala a Poláka, prof. krakovské
university dra. Moravského, výhradně pouze
Němci (mezi nimi i jedna dáma) a to převa-
hou — Vídeňáci, jakoby tu nešlo o otázky.
pro všechny národy velice důležité.
Čecho
Polák
Němec
Vídeňák
národní škola na škola
univerzita doktor
9
article
Podobá se tomu, jakoby ministerstvo
vyučování při tom bylo i úplně spustilo
s mysli odstavec i) § 11. stát. z. z., kterýmž
se stanoví, že říšskému zákonodárství vyhra-
ženo jest pouze stanoviti zásady
vyučování na školách národních a gymna-
siích, takže podrobné provádění zá-
sad těch náleží do kompetence sněmovní.
Věc tato není lhostejna pro úkoly střed-
ních škol neněmeckých, jež nejsou totožné
se školstvím německým. Tak na př. jest pro
Slovanstvo jiná potřeba znalosti jazykové
než pro Němce; podobně jest pro četné země
nalehavá otázka vyučování druhému zem-
skému jazyku. Podobně i v dějinách jiné po-
žadavky jsou vlastní národům slovanským,
Rumunům a Italům než Němcům. Zatím
však o nastávající reformě středního škol-
ství referovati budou skoro jenom Němci
především Vídeňáci, kteří o kulturních po-
třebách ostatních národů buď nemají anebo
nechtějí míti nijakých známostí.
Pokládáme proto jednání nastávající
středoškolské ankety, jíž bude vedle zástupeů
ministerstva vyučování a ostatních centrál-
ních instancí učastniti se na 60 členů (z toho
3 ženy), poslanců, profesorů, školních zem-
ských inspektorů, ředitelů, zástupců spolků
a korporací, průmyslníků a lékařů, za tak
důležité, že by politickému vedení našemu
nemělo býti lhostejno, nebylo-li bráno při
sestavení této ankety zření i k národno-
stem. Tu jest zajisté příležitost uplatniti
naše zvláštní potřeby české co do školství
středního, a reklamovati rozsah jich aspon
ve smyslu výše uvedeného ustanovení stát
ních zákl. zákonů.
Až bude věc ústředím vídeňským vyří-
zena, uplyne opět mnoho let, než se po-
dobná příležitost k obraně zájmů českých
opět naskytne.
Ministerstvu vyučování ovšem na tom
záleží, aby provedlo své plány, a proto se
my Čechové musíme při tom v čas ozvati
nemá-li býti opět jednou — pozdě.
Němec
Rumun
Italos
Čecho
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 10. ledna. (Tvoření min -
sterstva veřejných prací.) Ministr dr
Gessmann nemá zatím portefeuillu, ale sl
beno mu, že se pro něho utvoří nové odborn
ministerstvo veřejných prací. Dr
Gessmann hotoví nyní plán takového minister
stva a tyto dni vyslovil se o něm veřejně. Před-
stavuje si, že by nové ministerstvo mělo pě
odborů. Do odboru prvého spadaly by vše
chny otázky, týkající se vodního práva, elektři-
ny, věci živnostenské, ochrana patentů a vzorků
pracovní smlouvy, dělnické organisace a svazy
zaměstnavatelů, vystěhovalectví, sprostředke-
vání práce a otázky bytové. Druhý odbor za-
býval by se veřejnými dodávkami, podporou ma-
lých živnostníků, živnostenským a společenstev-
ním úvěrem, otázkou živnostenských inspektorů
a prací konanou po domácku. Do třetího odbor
mají se zařaditi cesty, vodní dráhy, stavba pří-
stavů a jiné hydrotechnické věci. Čtvrtá sekce
má míti na starosti zřídla a pátá hornictví
Většina záležitostí, jež dr. Gessmann chce slou-
čiti v novém ministerstvě veřejných prací, náleží
nyní v obor působnosti ministra orby; značná
čásť také v obor ministrů vnitra a obchodu;
malá čásť v obor ministrů financí a osvěty. Bude
ovšem záležeti na parlamentu, zřídí-li se noré
ministerstvo a v jakých rozměrech.
V Praze, 10. ledna. (Uherský sně m.
Gessmann
Praha
11
article
Dnes skončily vánoční prázdniny uherské sně
movny, jež měla prvou schůzi. Byla toliko for
mální. Ministr honvédů předložil v ní osnovn
rekrutských zákonů pro r. 1908. V osnově žádá
se týž počet novobranců, jako loni.
V Praze, 10. ledna. (Politický pro
gram bar. Raucha.) „Obzor“ otiskuje důle
žitější čásť stati, ve které bar. Rauch v říjnu
m. r. vykládal své názory o sporu uhersko- chor
vatském. Ve stati nynější chorvatský bán stá
úplně na stanovisku chorvatské koalice, nebo
zavádění maďarštiny na chorvatské dráhy pro
hlásil za zjevné porušení zákona vyrovnacího
který může býti měněn jen na návrh kralevin-
ských deputací a za souhlasu obou sněmů, ne
jen uherského, nýbrž i chorvatského. O bánu
dru. Rakodezayovi psal tehda, že úřadování jeho
může nabýti smyslu jen tehdy, předstoupí-li před
chorvatský sněm s přesným programem, v němž
na prvém místě musí býti revise vyrovnání zr
1868, aby se ujasnila všechna dvojsmyslná mí
sta starého vyrovnání a předešla se napříště vše
liká nedorozumění. Také finanční otázku přá
si míti vysvětlenou, aby přestaly stálé výtky Ma
darů, že svými penězi vydržují Chorvatsko
kdežto Chorvaté na základě přesných výpočtů
dokazují, že připlácejí Uhrám na společné věe
více, než jsou povinni. „Jazyková otázka —
psal tehda bar. Rauch — musí se rozřešiti v
smyslu chorvatském. Neboť nehrozí-
státu a říši nijaké nebezpečí, užívá-li se v chor-
vatské domobraně chorvatštiny jako služebního
jazyka, neutrpí také uherský stát, bude-li se na
chorvatských železnicích úřadovati chorvatsky.
Jest nyní otázka, co ze svých loňských zá-
sad bar. Rauch podržel a čemu se zpronevěři
Rauch
Rakodezay
Chorvat
Praha
Chorvatsko
Uhry
12
article
v novém svém programu, jenž došel schválen
uherské vlády. Vídeňský zpravodaj „Agr. Tagbl.
vyptával se bar. Raucha, jaký jest jeho nový
politický program, ale dostal odpověď vyhýba-
vou. Bude se prý zabývat jazykovou otázkou,
ale nutno postupovati velice opatrně, aby se
zmírnil spor uhersko-chorvatský. Co do želez-
niční pragmatiky má prý ve svém pro-
gramu návrh, kterým se tato choulostivá otázko
jistě rozřeší. Největší čásť programu nového
bána zaujímají však otázky národohospodářské
Do obnovené Rakodezayovy národní strany ne
vstoupí, poněvadž se nechce účastniti „exhuma
ce mumie“. K žádné straně však nezaujme sta.
noviska nepřátelského a doufá, že četní, nezceln
konservativní živlové, přistoupí ke straně, kte
rou si hodlá v Chorvatsku teprve vytvořiti. Jmé-
no pro tuto budouci novou stranu již má; bude
se zváti „ústavnou“, jako Andrássyova strana
v Uhrách.
Ze Záhřeba, 8. ledna. (Zvolebního ru-
chu.) Volební agilace v Chorvatsku jest už
v plném proudu. O 88 mandátů, jež se maji
při volbách zadati, hlásí se už neméně než 500
kandidátů. Veliká většina z nich jsou ovšem
kandidáti včítaci, jako všichni kandidáti sociální.
většina kandidátů selské strany, mnoho pokro
kovců atd. Starčevičovci mají dva nové kandi-
dáty: býv. odb. přednostu dra. Kršnjavého
jenž k nim přestoupil z býv. národní strany,
známého z různých afér dra. Potočnjaka
jenž nedávno odpadl od chorvatsko-srbské ko-
alice. Potočnjak jest ostatně člověk velice ne
stálý a byl už členem skoro všech politických
stran vyjma maďaronskou, v žádné však dlouho
nevydržel.
Rauch
Andrássyův
Chorvatsko
Uhry
Záhřeb
13
title
Politické zprávy zahraničné.
14
article
V Praze, 10. ledna.
Praha
15
article
Nutná reforma ruského školstvi.
Z „Nového Vremene“ se dovídáme, že brzy
bude v Rusku provedena reforma veškerého
školství ve smyslu nacionalisace. Bude se ovšen
týkati především školství středního, v němž do
sud vládl duch kosmopolitický. Kosmopolitism
sváděl ruskou mládež k nihilismu, nihilism při
pravil revoluci a porážky na polích mandžur
ských, prohlásiv je za jedinou bránu do lepš
budoucnosti národů, Rusko obývajících. Zatím
co Japonci vychovávali svou mládež v nadšen
státním, národním a plemenném, apoštolé ru-
ského převratu učili národ sebe sama si nevá
žiti, sebe bičovati, poplivávati a na konec prah
nouti po svých porážkách, po své hanbě, po své
malomoci, ano po svóm zničení. A v duchu tom
pracovali nejen nihisté, nýbrž i vlády, jež se
staraly, aby nebylo nihilistických atentátů
vražd, aby odvrácen byl chystaný jimi stáln
převrat, aby polapení vinníci pykali v Sibiři.
v žaláři nebo na šibenici, ale zapomínaly, že
proti myšlence možno bojovati zas jen myšlen
kou, že tedy nibilism musí býti vymítán těm
moralnými prostředky, které učinily slabší Ja-
ponce vítěziti nad mnohokráte silnější Činou
i Ruskem. Prostředky ty už byly výše jmeno-
vány. Je to vědomí národní, plemenné a státní.
Japonec
Rusko
Sibiř
16
article
Celý učebný program ruských středníeh
škol bude podroben přestavbě od základu. El
menty obecného evropského vzdělání (všeobecná
geografie, historie, literatura, přírodní vědy
budou ovšem zachovány v dostatečné dávce, alo
bude dbáno, ale na prvé místo bude postaven
hluboké, důkladné, lásku a nadšení budicí s tu
dium své vlasti, Ruska a ruského národa
jeho zeměpisu, jeho fysických a přírodních pod
mínek, jeho všestranné historie, jeho národo-
pisu, jeho jazyka, jeho národní slovesnosti ali
terafury.
Při tom se již ve vůdčích kruzích ruskýek
uznává, že ruské národní vědomí ne-
bude dosti pevné a hluboké, nebu-
de-li se opírati o širší všeslovan-
ské plemenné vědomí. Uznává se, ž
Rusko
17
article
V drobném prosejt:
ranní číslo o sobě
za Sh
odpoladní . . . . . . . za 2k
Ve slialkách na venková
ranní čislo,
. . . 10 h
odpolední . . . . . . . . 4i
Inserálv
plalí se hotově napřel.
Fředplagení a inserty pijimá sdmlai-
strace v Maslanské ulicl č. 3.
Tam načkázají se též redakce,
Ulskarna a eapedíga „ Nátodnich Listd“.
Rukopisy se novracsji
Nátodnich Listd
18
article
školou musí býti každému Rusovi vštípeno, že
přináleží k slovanské rodině árodů, v níž je
největším a nejmohutnějším členem a jejíž
osud jest osudem jeho. Uznává se, že
každému Rusovi musí býti ve škole pověděne,
že jest jeho historickým úkolem slabší a menši
Slovany chránit a nesvobodným pomáhat. Tím
způsobem bude studium slovanských národů po-
jato v učebnou osnovu ruských středních škol.
Bude pak na Slovanech, zvláště těch, kteří ne-
jsouce samostatni, nerozhodují o duchu svého
školství a proto nikdy se nedočkají, aby jim je-
jich opatrovníci dopustili postaviti své školství
na pevný základ rozšířeného vědomí národního,
aby soukromými cestami a mimořádnými pro-
středky opatřovali si znalosť světa slovansk ého
a prohlubovali své slovanské vědomí.
Je zapotřebí, aby Slované neruští dříve
ještě, než řečená reforma ruského školství pro-
vedena bude, podrobili své slovanské vědomí
i vědomosti střízlivé a spravedlivé kritice, ne-
ohlížejíce se na to, že tím snad jejich samo-
libosti nebude zalichoceno, a zdvihli ruce k ná-
pravě, k vybudování lepšího, nadějnějšíhoa
čestnějšího stavu.
Rus
Slovan
Slovan
19
article
Revoluce v Turecku.
Turecko
20
article
(Dz. P.) Z makedonského Seresu přibyl
jsem přes Solun do stolice padišachů, někdy
tak mocných a vůli svoji ukládajících Evropě,
a dnes poslušných jejích pokynů a živořících
z její milosti. Na všech tvářích čísti možno bud
strach, buď utajenou radost. Ulicemi stále po-
chodem kráčejí ozbrojené oddíly vojska. Jildiz-
kiosk, residence sultánova, otočen dvojnásob-
ným řetězem pěchoty, jízdy, dělostřelby kromě
dvou pluků gardy, jež je rozpoložena na nádvo-
řích a v zahradách palácových. Mezi palácem a
Vysokou Portou neustále jsou na nohou ozbro-
jení kurýři nebo vysocí státní hodnostové. Zprá-
vy o revolučním ruchu v Malé Asi
otřásly trůnem sultánovým. To, v co
nevěřili v Evropě, stalo se skutkem dokonalým.
Strana mladého Turecka od slov a mlha-
vé propagandy ve svých orgánech zahraničných
chápe se činu a sociální revolucionáři pozdvihují
ozbrojenou ruku. Přívrženců revoluce je všude
plno, ano i mezi úřadnictvem. Rekrutují se do-
konce i z řad vysokých státních hodnostů a dů-
stojníků. Nic nepomáhá hromadné zatýkání.
Nikdo neví, kde je sídlo ústředního revu-
lučního komitétu. Jedni myslí, že v Erzerumu
na Kavkaze, druzí, že na perské hranici, třelí.
že v Kahýře. Bezpochyby všichni mají pravdu
a že ústřední komitét často mění své sídlo aby
úřady zmátl.
Nový ruch je pro staré turecké pořádky
proto nebezpečný, že zbližuje lid musulmanský
s křesťanským. Nouze, vyplývající z úpadku tu
recké říše, ukrotila fanatism Turků a otevřela
jim oči na fakt, že mají s křesťany stejné ho-
spodářské potřeby. Dělnici turečtí stávkují jako
křesťanští. Na Kavkaze sedláci odpírají platit
desátek a vpadají na země statkářů i vakufů (á-
duší).
Evropa
Turecko
Kavkaz
Dz
21
article
»Vpád« habešského vojska do Eritrey.
Nestranné kruhy italské nepřikládají připadu
na hranici italské osady africké žádného velkého
politického významu. Vykládají, že nemůže býti
král Menelik v krajích tak pustých činěn v pravdě
zodpovědným za vpád čety banditů, ale doufají,
že přes to k vůli míru a pokojí dá nějakou satis-
fakci. Kdyby to odepřel, provedou prý Italie,
Francie a i Anglie pouze blokádu Habeše, jež
by bez války stačila, by jej pohnula k po-
volnosti. Německé listy ovšem případ nadouvají
a již z toho jest viděti, že v Habeši mělo i Ně-
mecko prsty, jako v Marokku proti Francii. J
lo odveta za shodu franko-italskou, odveta mali
cherná, ale přece dost nebezpečná.
Menelik
Eritrea
Francie
Anglie
Habeš
Maroko
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 8. ledna 1908.
H. (Moderní umění.) V malém pavi
lonu »Manesa« pod Kinského zahradou byla
vykonána řádná práce, jež má své významné
místo v naší kronice kulturní.
Mladí umělci ukázali moc a bohatství
svých talentů a uvědomělost i upřímnost svých
snah. Postavili vysoko své eíle. Věrni své půdě
domácí a svému poslání českému, zjemněli
posilnění poznáním cizích kultur, usilovali dát
českému umění výtvarnému tu vyspělost, hoto-
vost a smělost, kterou se vyznačuje moderní
umění evropské, uvolněné z konvencionálnosti
a šablony, nezadržované tradicemi škol ani
modou dne ve svém rozletu ke kráse a pravdě.
Vyrostla nám znamenitá skupina umělců.
kteří pronikají do prvních řad ve velkém osvě
tovém závodění nového umění. Od Švabinského
hluboce produševnělého básníka barvy a roz
košného mistra kresby, až k mladislvému Ši-
monovi, jehož živé, procitěné barevné leptya
delikátní portréty jsem loni obdivoval v Paříži
od robustního a vzletného Suchardy až k ner
vosnímu a něžnému Kafkovi, jaká to řada vý-
razných hlav
Práce našich modernistů výtvarných má
úspěch, vynutila si uznání svou opravdovostí
upřímností. Kritika se staví k nim sympaticky
namnoze nadšeně, což je povzbuzující a síli
vější nežli horkost zápasů o uznání a smutel
práce ve skrytosti.
V malém pavilonu »Manesa« kromě občas
ných přehledů činnosti mladého umění českého,
bývají pořádány výstavy, jež seznamují pražské
obecenstvo s pozoruhodnými zjevy moderního
umění cizozemského. Zde je otevřeno »okno do
Švabinský
Kafka
Praha
Paříž
23
article
Evropy«.
Je to nanejvýše záslužné. Musíme být
vděčnými propagatorům »volné tržby« meziná
rodního umění. Ukázali nám velikust Rodinovu
díla toliko velkých moderních umělců od Bes
narda, Carriéra až k Cande Monetovi a Sisleyovi
Bylo to mnoho nových poznání pro náš svět
mnoho úžasu, obdivu i nedorozumění.
Otevřená okna do Evropy jsou nezbytnou
podmínkou našeho kulturního zdraví. Jako mladá
literatura, která s vášnivou zvědavosti obzlrala
cizl světy, a u níž rozšíření obzoru nezname-
nalo vždy odcizení neb kosmopolitické diletant
ství, ale často též prohloubení citu osudové
krevní spojitosti s domácí půdou, tak i výtvarn
umělci manifestovali výstavami cizích uměleů
své lásky a své víry v nové cesty, jimiž ubírá
se umění.
Jednou z nejvýznačnějších takových mani
festací byla nedávná výstava impresionistů, která
byla znamenitým skutkem umělecké propagandy
Prospěla nám nesmírně svými přednostmi i va-
dami.
Bylo tak poučné viděti v Praze snad po-
prvé umělce, kleří uskutečnili osvobozující revo
luci současného umění.
Rodinův
Bes
Cande Monet
Sisley
Evropa
Praha
24
article
Ano, impresionismus zachránil umění pře
těžkou a drsnou vládou naturalismu a dovrši
vítězně odboj, začatý Turnerem a Delaeroixem.
vedený směle Courbetem a Manetem, proti su-
verenitě školáckého, akademického umění, pro
konvencionální lži oficiálních atelierů, do jejichž
pathetické vyšňořenosti historiků a modních por-
tretistů nebo kramářské sousedskosti genristů
nemohly vniknouti světlo a vzduch života.
Umění i literatura zhostily se těžkopádné
nauky naturalismu s jeho falešnou vědeckosti,
vybočily z umrtvující titěrnosti detailů a z jedno-
tvárné šedi uzavřených dilen. Zázra kem světla
bylo obrozeno nové umění, objevilo nové pocity
a smysly barevné, dokázalo nové, netušené nu
ance koloristické, nové, nervosně životem roze
chvělé subtilnosti linil
Ovšem nové umění má své fanatiky, kteř
jsou právě tak jednostranní ve své methodě
rutinérští, ve své technice, jako byli mist
uhlazené kresby, pomadového koloritu, kteři ma-
lovali loutky v nepřirozeném osvětlení, aranžo
vali theatrální seény na nesmírných plátnech.
Turner
Delaeroix
Courbet
Manet
25
article
Jako staré, přežilé umění má své filistry
tak i nové umění má své revoluční histriony.
Není divu, že lidé krči rameny nad obrazy.
malované manýrou pointilistickou, již nazva
kdosi »deštěm confetů«, a že se směji některým
figurám, jejichž kresba a modelace připomíná
perníkové panáky a že s udivením odstupujío
maleb s bizarní perspektivou, kde postavy v po-
předí jsou menší, nežli v pozadí. Patří to již
k jisté perversnosti estetické i v těchto dětin-
ských a násilných zvláštnostech viděti originál-
nost a novotu.
Ale co konečně znamená několik takovýc
manýristů ze skupiny neo-impresionistů, takový
Signac, Luce neb d'Espagnat vedle Degasa
Clauda, Moneta, Sisleye, Monticellia, Rencira
které »Manes« shromáždil ve své podzimn
výstavě.
Umění ať staromodní neb nejnovějšího dala
Uhnoucí výbojně k zejtřku, je stejně nemohou
cím a marným projevem jisté estetiky a me
thody, je-li násilné ve svých prostředeích, dé
tinské a nucené ve své filosofii, nemá-li gracie
a jemnosti, upřímnosti a síly, které dává jen
srdce cítící krásu a oko zářící bezprostředne
a pronikající do tajemství přírody. Mezi nej
podivnější malíře impresionisty, před jehož obrazy
ve výstavce »Manesa« se nejvíce vtipkovalo,
patří zajisté Van Gogh. Jisto je, že tento malíh
neuměl kreslit. Impresionisté vůbec nemají k
kresbě té úcty jako Ingres nebo Hokusay, kter
tvrdil o sobě, že šilí kresbou, že »fou de
dessin«. Ale Van Gogh snil, blouznil v barváck
a někdy se mu povedly neobyčejné a překvapu-
jící nápady malířské. V jeho naivnosti — a snad
1 některých ostatních, tak cize a ztřeštěně půso-
bících uměleů jeho skupiny — je cosí z čisté
prostoty primitivistů. Dva extrémy se tu sešly
nejjednodušší prostota prvních neumělých, ale
vroucích mistrů s raffinovaností unavených, vy
čerpaných a přesycených kulturou.
Signac
Claud
Monet
Sisley
Monticellius
Rencira
Van Gogh
Ingres
Hokusay
dessin
Luka
26
article
Výstava impresionistů ve svých vzácnostech
i směšnostech býla svrchovaně napínavým po
hledem na drama moderního umělce.
Na počátku letoška přihlásil se » Manese
s novým podnikem, doplňujícím program praco-
vitého a všestranného sdružení. Počal vydávat
nový časopis »Sty!«, měsíčník pro architek
turu, umělecké řemeslo a úpravu měst.
Nový orgán pro moderní kulturu uměleckou
činí nejpřiznivější dojem. Vedle » Volných Směrů-
maji mladi umělci druhý, skvostně vypravený
obsažný a cenný list pro šíření svých názorů
a uplatnění svých tendencl.
»Klademe důraz na boj proti šabloně
školometství a proklamujeme neodvislost od urči
tých škol a směrů.«
Dobře řečeno, a co hlavní, též náležitě do
loženo obsahem listu, prací !
To je modernismus »sans phrase«. Umě
lecké hnutí vytrysklé ze srdcí elticích krásu
chápajících potřebu dneška, kdy umění si pod-
maňuje společnost, kdy osvětové požadavky naš
demokratické doby otevírají architektuře, uměle
ckému průmyslu nejširší pole působnosti a tvo
ření. Ve svém programu slibuje měsíčník »Styl«
že bude klásti váhu na úkoly praktické esthetiky
a zejména věnuje svou pozornost úpravě městi
a všemu, co s touto otázkou souvisí. Ve sloup
cích nového listu najdou památky a krása Prahy
Uma
Praha
27
article
výmluvné zastance. K otázce úpravy města vzta-
huje se velmi pěkný článek Karla Schefflera
»O činžáku«, doprovozený poučnými příklady
moderních činžáků, mezi nimiž je též několik
příkladů odstrašujících.
St. Sucharda a Joža Gočar předkládají
v novém žurnále návrhy »Mohyly bělohorské«.
Postavení toholo tragiekého pomníku v melan-
cholické pláni bělohorské bylo by úchvatnou
vážnou odpovědí na symbol české potupy, který
představuje barokní kostel P. Marie Vítězné.
Mohyla bělohorská působí, dle modelu uve-
řejněného va »Stylu«, mohutnou a přísnou pro-
stotou své koncepce. Vztýčená v truchlivé rovině
dominovala by celému kraji, kde našla hroh
česká samostatnost. Myšlenka Suchardovaa
Gočarova je velká, promlouvá k české duši
mocně a dojemně a zasluhovala by uskutečnění.
Mohyla by byla umístěna tak, aby byla vidi-
telna se všech stran, kudy jdou cesty na bělo-
horské bojiště. Stála by mezi Ruzyní, Oborou
a kostelem P. Marie.
Mohyla pozvedá se mírně ze širokého.
zvolna stoupajícího platteau, jež nese čtver-
hranné nádvoří s otevřeným hrobem ve středu.
Nádvoří je myšleno jako místo posvátného míru
a hlubokého snění, kde by mysl pozvedala se
nad hrobem slávy a moci k novým nadějím
ideálům. Je obklopeno řadou žulových hranolů,
spojených cihlovým zdivem a uprostřed leží
v hrobě socha ženy, symbol poraženého národa.
Na mohylu vede schodiště, ohražené masivní
zdí s prolomy a ozdobené u vchodu dvěma so-
chami truchlících žen. Hlavním materiálem mo-
hyly má býti cihla a žula. Socha v hrobě je
z bronzu.
Zastavil jsem se u projektu bělohorské mo-
hyly. Pokládám za svou povinnost upozorniti na
myšlenku Suchardovu a Gočarovu, jež zajisté
nezanikne bez ohlasu jako krásný umělecký sen
Scheffler
Suchard
Gočar
Mohyla
P Vítězná
Suchardův
Gočarův
St
Ruzyně