Načítám náhled…
Chunky — 32 celkem
· entity: person 107, place 83, org 19, work 6
1
masthead
Strana2.
2
masthead
NARODNÍ LISTY-
3
masthead
29. dubna 1909. Císlo 118.
4
article
Z Kahýry, 28. dubna. (K. k.) (Něm. kab.)
Za příčinou nastolení nového sultána byla dnes
ráno ve zdejší pevnosti vypálena 101 rána z děla
Sosazení sultána Abdula Hamida vítáno zdojšími
listy - radostí jako vítězství liberalismu. Armén-
ská osada v Alexandrii uspořádula bohoslužbu
díků.
Zalýkáni.
Z Cařihradu, 28. dubna. (K. k.) Státní rada
Muchtar, syn býv. šejch-ul-islama a j. čle-
nové liberální unie byli včera zatčeni ještě před
změnou na trůně.
Z Cařihradu, 28. dubna. (K. k.) Kolují po
věsti, že býv. velkovezir Kjamil paša byí
zatčen.
Demise ministerstva.
Z Cařihradu, 28. dubna. (K. k.) Dle novi
nových zpráv kabinet podal demisi. Sultán ho
požádal, by zatím zůstal v úřadě.
Z Cařihradu, 28. dubna. (K. k.) Nynějš
velkovezír Tevfik paša byl pověřen utvoře-
ním nového kabinetu.
Notifikace změny na tureckém trůně a blaho
přani.
Ze Solije, 28. dubna. (K. k.) Turecký di
plomatický zástupce uvědomil úřadně dnes do-
poledne krále a zdejší vládu, že Mahmud na
stoupil na trůn. Na tureckém komisarištu, který
jest ozdoben prapory, koná se přijmáni osob
Diplomatický sbor, jakož i zástupci dvora a vlá-
dy projevili svá blahopřání.
Z Paříže, 28. dubna. (K. k.) Presiden
Falliěres blahopřál tolegraficky sultánu
Mohnudu V. k nastoupení trůnu.
Hamid
Armén
Tevfik paša
Mahmud
Německo
Alexandrie
Cařihrad
Paříž
rada Muchtar
5
article
Neoblibeni vojenšti hodnostově.
Z Cařihradu, 28. dubna. (K. k.) Zdá se, že
býv. ministr vojenství Ali Riza a sborový veli
tel Nazim paša nejsou pro způsob, jakým
chovali se za posledních událostí, u nynějšího
vojenského režimu oblíbeni. Achmed Riza
jehož násilná demise se omlouvá, jest naprot
tomu rehabilitován.
Pověst, že také býv. velkovezíru Hil m
vi vytýká se způsob, jakým zachoval se při pře-
vratu ze dne 13. dubna, nelze zatim kontrolo-
vati. Hilmi paša však asi následkem svého in
timního poměru ke generalisimu Mabm. Šeike-
tovi není kompromitován. Dle jistě pověsti hrá
prý Hilmi paša naopak za nedávných událost
za kulisami velkou úlobu.
Smulné poměry v Malé Asii a Syrii.
Z Říma, 28. dubna. (K. k.) „Ag. Stefani“
obdržela z Cařihradu s datem ze včerejška tuto
telegrafickou zprávu: Dle konsulátních telegrv-
mů dochází v Adaně a okoli neustále k
ukrutnostem. Tvrdí se, že v sousedni osa-
dě bylo 100 protestantských misio-
nářův kosteleupáleno. Konsulové zpra-
víli prý o tom, ovšem že bez výsledku, hlavního
guvernéra a od nynějěka nemaji již důvěry
k úřadům. Také v iiných vesnicích došlo k růz-
ným výtržnostem.
Z Říma, 28. dubna. (K. k.) „Ag. Stefani“
oznamuje z Cařihradu: Konsultání depeše ozna-
mují, že již po dva dny trvaji výtržno st
v Kasabě.Všude jsou zakládány požáry
město je pleněno. Jeden františkánský
pez pohromy, avšak není znám osud jiných mi
sionářů. Do Latukij odplul francouzský kři-
žák. 5000 Arménů uprchlo do Beyru-
tu, kde objevuje se již nedostatek potravin, pro-
tože přibylo tam mmoho uprchliků.
Riza
Nazim
Hilmi paša
Stefan
Armén
Cařihrad
Asie
Sýrie
Řím
Adana
Latukij
6
article
Essad paša.
7
article
Z Cařihradu, 28. dubna. Role, kterou poli-
cejní prefekt cařihradský Essad paša při sesa-
zení hrál, budí ve všech diplomatických a sluš-
ných tureckých kruzích rozhořčení. Eesad pašu
byl jedním z nejpověstnějších milců sultána Ab-
dula Hamida, když systém ildizsk, stál na vreho-
lu slávy. Pocházel ze staré rodiny albánské ze
Skutari a tam jako čejnický komandant svou
bezohledností a loupeživostí byl postrachem oby
vatelstva. Protože předstiral vždy větší oddanost
pro sultána, chránil ho tento a zajistil mu milost
za všechny jeho zločiny. Když Mladoturci se vy-
šinuli, byl Essad jedním z prvních míleů, kteří
sultána zadili. Tím, že nyní oznámil sultánovi
jeho sesazení, projevil nizkost svého smýšleni.
ale také Mladoturkům, kteři použili Essada za
svůj nástrcj, jest tento akt všeobeeně zazlíván.
Jak dlouho potrvá vojenská diktatura?
Z Cařihradu, 28. dubna. Vládnoucí nyn
činitelé v Cařihradě hodlají vojenskou diklature
zatím zachovati, dokud nebudou usneseny zá-
kony: tiskový, spolčovací a doplněný zákon o tu
láctví, kterým má býti umožněno zatýkání pode
zřelých osob.
Hamid
Cařihrad
Skutari
8
article
Politické zprávy domácl.
Politické zprávy domácl.
V Praze, 27. dubna. (Vůdcové ústav
ní strany o uherské krisi.) V ponděle
po sněmovní schůzi, v niž ohlášena demise We-
kerlova kabinetu, měly poradu všechny politické
kluby. K podaným již zprávám dodáváme ještě
zprávu o schůzi klubu ústavního, v němž pro-
mluvili všichni vůdcové strany, zejména dr. We-
kerle, hr. Jul. Andrássy a Kolom. Széll.
Dr. Wekerle sdělil, že kabinet jest nu-
cen podati demisi, protože se nemůže shodnout
o řešení bankovní otázky. Přiházelo se častěji.
že bylo nutno překlenouti protivy, jevíci se
v názorech různých členů kabinetu. Ale tento-
krát, když běží o otázku, která má miti rozhodu-
jící vliv na celý hospodářský život země, o ban-
kovní otázku, která se nesmí posuzovati
jen s hlediska politického, nýbrž především se
stanoviska hospodářského a finančního, doboda
nebyla možna. Přivrženci ústavní strany nemohli
v této eminentně hospodářské otázce zapříti své
přesvědčení tak, aby vybověli požadavkům stra-
ny neodvislosti. Proto se kabinet musi podě-
kovat.
Hr. Andrássy prohlásil nynější krisi za
velice těžkou. Stanovisko koruny jest v odpora
s miněním většiny parlamentu a taková situace
je vždy nebezpečna. Jde nyní o to, co se m
podniknouti, aby se dokázalo, že bylo chybou
žádati za nynějších poměrů samostatnou banku.
Stanovisko ústavní strany shoduje se v této
otázce se stanoviskem koruny; strana ústavní
mohla by se tedy pokusiti získati pro svůj názon
v parlamentě většinu. To by bylo možno jen no-
vými volbami, ale nové volby hr. Andrássy ne-
doporučuje, Nynější parlament ma provésti ješté
volební opravu (rozumí se Andrássovu opravu,
kterou by asi nový parlament zamitl. Pozn. red.)
Jula
Andrássy
Széll
Wekerle
Andrássův
Praha
Hradec
9
article
Proto radí E vyjednávání se stranou neodvislost
a klidnému rozřešení krise.
Býv. min. předseda Kolom. Szél1 litoval
že se nepodařilo v čas vyříditi volební opravu
Má starost o budoucnost, poněvadž neví, bude-l
straně ústavní možno pracovati i nadále spo
lečně s druhými stranami. Ukáže-li se to ne
možným, doufá, že strana napne všechny síly.
aby uhájila své dosavadní posice.
10
article
V Praze, 27. dubna. (Jazykové vyr ov-
nání v Dalmacii.) V dnešním dalmatském
úřadním věstníku vyhlášeno ministorské naií-
zení, jímž se upravuje jazyková otázka ve stát-
ních úřadech dalmatských. Nařízením, jak zná-
mo, zavádí se v Dalmacii vnitřní i vnější chor-
vatský úřadní jazyk, ale ve vnější službě vlašti
na se prohlašuje za úplně rovnoprávnou s chor-
vatštinou a mimo to úřadníkům, neznalým srb-
sko-chorvatského jazyka, povoluje se i ve vnitřní
službě úřadovati vlašsky. Aby bylo jasno, jak
značného úspěchu domohla se tímto vyrovnáním
vlaština, stačí připamatovati si, že v Dalmaci
vedle 608.400 Srbo-Chorvatů bydli 15.600 Vla-
chů, že tedy Vlachové v Dalmacii ne-
tvoř ani tři procenta veškeréh
obyvatelstva. Pro hrstku Vlachů, kteř
mají většinu pouze v jediné obci dalmatské
v Zodru, a tvoří trochu slušnou menšinu jen
v Korčule, kdežto v jiných přímořských městech
jich není nikde ani 5%, zřidí se kromě trvají-
cího již vlašského vyššího gymnasia nová vlaš-
ská vyšší reálka a poskytuje se jí právo jednati
se všemi státnimi úřady po celé zemi svým
jazykem a ve svém jazyku dostávati úřadní vy
řízení. V Dolních Rakousích jest úřadně zji
štěno desetkrát tolik Čechů, co je v Dalmaei
Vlachů a nemohou se domoci ani jedině veřejné
národní školy. A v Čechách dle Bienertbovy ja
zykové předlohy mají se prohlásiti za čistě ně
mecké všechny okresy, v nichž není Čechů více
než 20. To je rakouská spravedlnest, jde-
o Slovany
Chorvat
Vlach
Čecho
Bienertbův
Praha
Dalmacie
Korčula
Dolní Rakousy
Čechy
Dalmaei Vlach
Srba
Vl
11
title
Politické zprávy zahraničné.
12
article
V Praze, 28 dubna.
V Praze, 28 dubna.
K oslavě Gambetlově.
Odhalení pomníku Gambettova v Nizze stalo
se velkou manifestací republikánskou. Přinesl
jsme stručný obsah znamenité řeči Ciemen-
ceanovy. Republikánské listy konstatují, že v Nizze
bylo skvěle dokázáno, že duch pokraku a svo-
body vítězí ve Francii proti reakci i revolue
Gambettovo dilo skvěle se osvědčuje. Jeho zá
sluhou bylo, že do duší Francouzů se vžila
myšlenka republikánská. »Temps« lituje, že zá-
sady Gambettovy nejsou vždy zachovávány
vládou, že by Gambetta duvedl jinak zakročit
proti zřízencům, kteří hlásaji vzpouru prot
státu. Našel by pravý ton, jenž by znemožní
řadění agitátorů. Clemenceau naznačil ve své
slavnostní řeči, že je připraven vyléčiti zem
z otravných hesel nepořádku a odboje. Všichn
republikáni musí tleskati řeči Ciemenceanově.
Mantfestace v Nizze je slavným posvěcením
franeouzských instituei demokratických. Poslanee
Donadeit ve slavnostním čísle »Le Petie
Nicois« nadšeně velebí památku Gambettovu.
jehož život byl vzorem oddanosti a vérnost-
projev sympatií francouzsko-italských. Bratrské
pocity, vížíci oba národy, jsou též sdíleny pol
tickými a vládními kruby.
Gambetlův
Gambettův
Francouz
Gambetta
Clemenceau
Praha
28 duben
Nizza
Francie
Le Petie Nicois
13
article
Úhrnná zpráva o universitních
kursech středoškolských roku 1909
Úhrnná zpráva o universitních
kursech středoškolských roku 1909
Tyte kursy konají se na c. k. české universit
Karle-lerdinandově od roku 1905. V léta minušá byly
dva kursy humanistické a jeden kurs realistický. Le
tošního roku byl pořádán ve dnech od 15. do 21
dubna 1909 druhý kurs realistický s timto progra
1. Z fysiky a matbematiky
a) O nových druzích záření, jich podstatě a účin
cích (prof. dr. B. Kučera).
mem;
b) O separaci kořenů rovnic algebraických (proí
dr. K. Petr).
c) O vytvoření ploch druhého stupně (prof. dr
J. Sobotka).
2. Z věd přírodních;
a) O drahckamech přirozených a uměle připra
vovaných (dverní rada dr. K. Vrba)
b) Vybrané části z theorie descendenční a p
mocných hypothes dle dnešního stavu prcf. dr. l
Vejdovsk ý)
c) Záktady morfologie rostlinné (prol. dr. J. Ve
lenovský).
3. Z paedagogiky:
Karel
profesor
Kučera
Petr
K Vrba
doktor
Sobotka
14
article
O reformě střední školy se zřelelem k předmě
O reformě střední školy se zřelelem k předmě
tům rešlním (prof. dr. Ol. Kádner)
Přednášky se konaly denně od B do 12 hod. ve
vzorně zařizeném fysikálním ústavě u Karlova,
úslavě mineralogickém na Karlově námněstí,
ústavě zoologickém v Lazarské ulici a v ústavě bo-
tanickém na Slupi.
Řlzení kursů měl zase universitní profeser dv
rada dr. Vinc. Strouhal a zástupce c. k. zemské
školní rady inspektor Karel Nečásek. Ústředni
spolek českých profesorů byl účasten kursů jednal
tím, že svými delegáty (jednaželem prof. drem. Vil
Appeltem, pokladikem prof. Fiunt. Stý bl em
a členem výboru šk. radou Jaroslavem Zdeňk e m
opatřil vše, čeho bylo treba na odpolední vycházky
uvítání a zábavu pánův účastníků, jednak předsedou
(prof. Frant. Vykoukalem) pány účastníky na přátel-
ských večerech jaho hocsly spolku uvital.
profesor
doktor
Ola
Kádner
Vinc
Strouhal
Nečásek
Appelt
Fiunt
Zdeňk
František
Vykoukal
Karlov námněst
lazarský ulice
ústav u Karlov
15
article
Odpoledne byly po pět dní (mimo středu dne
21. dubna) vědecké vycházky, a sice byly pro-
hlédnuty: továrna Ringholfrova na Smichově, c. k.
státní průmyslová škola v Praze I., bolanická zahra-
da universitní na Slupi, zařízení fys.kálního ústavu.
přírodopisné sbírky zemského musea, elektrická cen-
trála města Prahy a c. k. vyšší reálka v Praze VII
Dne 19. dubna odpol. o 5. hod. dvorní rada Strou-
hal vyzval profesory fysiky, aby se sešli na fysi-
kálním ústavě a porokovali o svých zkušenostech
při praktiku fysikálním; předsedou teholo rokování
byl zvelen prol. c. k. akad. gymnasia dr. Jarosiav
Jeništa.
doktor
Jarosiav Jeništa
Praha
státní průmyslový škola v Praga I
16
article
Na rozloučenou pak byl spoládán v úterý, 20
dubna, v 7 hod. přátelský večer v místnostecl
České domácnosti. Sešlo se celkem 76 osob, mez
nimi mimo ředitelstvo kursů universitní rektor prol
dr. Leop. Heyrovský a přednášející proleso
Kádner, Kučera, Petr, Sebotka, Vejdov-
ský, Velenovský a Vrba. Děkan filosofické
fakulty prol. dr. Jiři Pollvka se přihlásil, ale pl
churavoslí se omluvil
Večer měl ráz savnostní; bylo to ratrno z pro-
slovení, která pronesli starosta Ústředního spoku
českých profesorů Frant. Vykoukal, vitaje hosty
universitní rektor prof. dr. L. Heyrovský, odpoví
daje mu, prof. Golh. Smolař z Jičina, děkuje jmě
nem účastníků ministerstvu, ředitelstvu kursů a před
nášejlcím profesorům, inspektor K. Nečásek, vzdá
vaje díky Ústřednímu spolku českých profesorů
pořadatelům vycházek, posléze dvorní rada dr. Vine
Strouhal, promlouvaje o vývoji kursů a zejmén
o tom, čeho by si bylo přáti vzhledem k jejich ustá
lení a rozšíření tak, aby přednášeli mimo profesory
universitní také prefesoři z techniky, ba i ze ško
středních.
O milou zábavu zpěvem a hudbou na tomio
večírku se posturali s ochotou všeho uznání hodnou
a s plným zdarem páni kolenové Jindřich Dvořák
z Jičína, Ladislav Svěcený z Pisku a Rudolf Ma-
cháček z Prahr.
doktor
Leop
Heyrovský
Kádner
Kučera
Petr
Sebotek
Velenovský
Vrba
Pollvka
František
Vykoukal
profesor
L Heyrovský
Golh
K Nečásek
Strouhal
Dvořák
Svěcená
ma
Vejdov
Jičina
Jičín
Pisco
17
article
Všech účaslníků se lelos doslavilo 250 (z obvodu
pražského 79, z ostatních Čech 91, z Moravy 29
z Opavy 1)
Do přednášek přírodopisných chodilo po 54.——72
posluchačích, do přednášek o deskriptivě, malhema-
tice a fysice po 88—116 posluchačích, do přednášky
paedagogické všem oborům společné chodilo až 16
posluchačů.
Právem lze říci, že se lelošní universílní kursy
zdařily a že zájem o ně mezi profesorstvem středo
školským neutuchá. Rovněž dlužno uznati, že ředitel-
ství kursů samo bez popudu odjinud má neúnavneu
péči o jich zdokonalení. Tuto myšlenku s důrazen
pronesl a dosti obšírně vyložil dvorní rada Strouha
o večeru na rozloučenou.
Pokud se týká odpoledních vycházek, pořadatel-
stvo vždycky se stará o rozmanitost a střídání, ačko
livěk to není tak snadné, jak se zdá tomu, kdo o věc
nejednal. Elektrická centrála byla letos opět zvolena
jen proto, že do ní přibylo několik věcí nových
svrchovaně zajimavých, zejména parní turbina. Pro-
hlídka pak botanické zahrady a přírodopisných sbírei
musejních byla ustanovena na výslovně přání profe-
sorů přednášejicích, poněvadž ji pokládají za nutný
doplněk svých výkladů.
Čechy
Morava
Opava 1
18
article
Letní jizdní řád na české
severní dráze.
Letní jizdní řád na české
severní dráze.
Dne 1. května 1909 nabývá na tratích c. k. ře
ditelství pro českou sevetní dráhu podřízených plat-
nosti letní jízdní řád Oproti dosavadnímu jízdnímu
řádu naslávají následující podstatné změny:
K dostažení přímého ryehlovlakového spojení
z Terstu do Berlína (přes Linec-Čes. Budějo-
vice—Prahu—Váetáty Přívory—Dačín), pokud se týče
též v opáčném směru, zavádějí se na tratí Praha—
Všetaty- Přívory nově rychlíky čís. 21 a 23 (adjezd
z Terstu o 7 hod. 48 min. rano a o 8. hod. 45 min.
večer, z Prahy o 3. had. ranní a 2.43 odpol.; příjezd
do Berlína 10.18 dopol. a 10.25 v noci), jakož
i v opáčném směru čís. 22 a 24 (odjezd z Berlina
6.46 večer a 8.05 ráno, přijezd do Prahy 2.09 v nec
a 3.49 odpol., příjezd do Terstu o 7. hod. 56 minu
večer a 8. hod. 44 min. dopoledne) a nebudou t
mito vlaky dopravovány přimé vozy mezi Berilnem
a Terstem.
Rychlík čís, 1 bude ve staníci Bezděz v červenci
srpnu a září každé soboty za účslem vystupován
podwinsčně zastavovati.
O4 16. června počinajíc bude v neděle a svátky
opět zaveden osobní vlak čls. 12a mezi Všelaty
Přívory a Prabou.
Přívora
Dačín
Rychlík
Terst
Berlín
Linec
Čes
Budějo
Praha
Všetaty
Přívory
Bezděz
Všelata Přívory
dopolo
večer
19
article
Vzhledem k tome, že rychlík čís. 4 rak, sev
záp. dráhy přijiždí do Všetat-Přivor o 4 minuty po
zději, bude osobní vlak čís. 5 na trati Všelaty
Přívory— Mladá Boleslav jezdili veskrz o 3 minuly
p zdějí; osobní vlak čís. 14 bude odjižděti z Mla
Boleslavi o 3 minuty později a přijede ve 4 ho-
diny 43 minuty, tedy o 9 minut později do Prahy
Nepa rně změny nastanou při osobních vlacíci
čís. 3 na trati Okny—Čes. Lipa, číslo 6 na trate
Neubáue - Lichtenwalda—Čes. Lípa a při rychlo-
vlaku čís. 201 a mezi Bakovem a Turnovem.
Na trali Podmokiy— Warnsdorf bude dosud met
Čes. Kamenicí a Děčinem jezdicí omnibusový vlak
čis. 524 prodloužen až do Podmokel, čimž se do-
sáhne nověho připajení k vlaku čís. 1011 c. k. stál
drah do Chomutova.
Dále nastanou nepatrné změny u osobaího vlaku
čís. 509 mezi Podmokly a Tannenberaeu a u připo
jovacího vlaku čís. 709 místní dráhy Č. Kamenice-
Šenov Kamenický.
Počínajie 16. květnem pojede osobní vlak č. 52
jako loňského roku v neděli a ve svatek až d
Chřibské -Teichstattu a zavede se osobní vlak číe
526 z Chřibské— Teichstattu do Podmokel.
Na místní dráze Čes. Kamenice —Šenov Kameni
cký budou opět zavedeny nedělní a sváleční vlaky
čís. 72b a 732, tak jako v loňském období
Lípa
Kamenický
Všetaty
Mladá Boleslav
mla Boleslav
Praha
Bakov
Turnov
Podmokly
Chomutov
Č . Kamenica
Šenov
d Chřibská
Všelata Přívory
Podmokia
Warnsdorf
20
title
Květnové slavnosti v Praze.
Praha
21
article
Dětský den v Praze 2. května. (Pro česko
Dětský den v Praze 2. května. (Pro česko
spolěcne s unskvn odrém vsn. nášie modse
* Praze pořádají, jak už z denních zpráv známo, z
málo dní už, totiž v neděli 2. května, dětský
den v Praze po mnchých a mnohých úradách a pil-
ných přípravách, které dospívají k vrcholu a skýlnji
celkový jasný přehled slavnosti v Praze dosud je-
diné svého druhu a také svým významem — pro
české dítě — mnohé jiné slavnosti předstihující. Bude
to velkolepá, nádherná slavnost, den nejkrásnějšího
jasu, slavnost bez jakýchkoli cílů prospěchových.
z nejčisíších, nejidežlnějších pohnutek vzniknuvšía
vzrostší ve všeobecnou radostnou manifestaci — lá-
sky k ditěti! Program jest již do podrobností vy
pracován a jednollivé body po náležitém uvážení
všech okolností připraveny v tomto pořadu: Dopo
ledne koncertují na Václavském a Karlově náměst
vojenské kapely. Na Křižovnickém náměstí, na Fran-
tiškově nábřeží, u pomníku Karla IV. a Františka I.
dále na Jungmannově a Václavském náměstí (u po-
mníku Jungmannova a na terase Českého musea) zpl-
vati budou župy Ústředního svazu zpěv. spolků če
skoslovanských. Na logii Národního divadla bude
hráli kvarteto na lesní rohy. Od mostu Karlova přes
Prantiškovo ná břeží, Ferdinandovu (řídu, Václavské
náměslí až k museu budou státi na význačnějších mí-
stech zdebené stelky, u niehž budou dámy a pánové
rozdávati květiny, za něž budou přijímati milodar
do matičních pokladen. Od Nár. divadla až k výsta-
višti bude jezditi salonní vůz k dohročinnému účelu
Karel Iva
František
Jungmannův
Karlův
Prantiškův
Praha
křižovnický náměstí
Fran
Jungmannův
Václavský náměstí
Ferdinandov
národní divadlo
Dopo leden
Karlův náměst
22
article
Poplatek 40 hal. Na tratích elektr dráhy budou vy
pírati sl. učitelky dobrovolnou daň 2 hal. Odpe
ledne: na výstaviští „Dětský den“ začátkem
3. hodiny. Od 2 hod jezdí automobily z Josefskéhio
náměstí k výstavišti a zpět. Od 3. hod. na výsíavišt
Koíkova kapela. Od 4. hod. na pergole zpěv, cho
rály ald. Od bývalé strojovny vyjde o 31/2 hod prů-
vod dětí v národních krojích, které provedou různé
lidově zvyky: topení Morany, Máje a Šlehačku z
vedení učitele p. Jos. Košťáka. Na to v průmysl
paláci řízením sl. Filipovy divadelní hra „Dokfer
ka Filinpipinova“, kroužení kůželů, cvičení prostná
s praporci, tyčemi. Koncert na housle: mistr Doril
doprovází dirig. Šimáček. Dětský přednes na housl
a piano zahraje 12letý žák Kabeláč s doprovoden
jeho učitele p. Kučiny a Bohumila Pouhy. V 6 hodi
radové tance, rokoková a palmová poloněsa: s žáky
pan MUC. Jůza. V levém křídle: Národní pě vei
Kamenský a společnost o 31/2 hod. Před bývalou stro-
jovnou stínání kohouta, závody v pytlích, v jídle
volný běh a řehtačka říz. p. Jůzy. Dále: kolotoče
hypodrom, Diogonův sud, zvěřinec, panoram, Bliva
u Lipan, koncerty a restaurace: každý pětistý obdrž
cenný dánek — Deseti chudým děvčátkům dostan
se po účelné pamálce: látky na letní oděv. Přispěvky
k tomu cíli přijímá český modní velkoobchod „ Václav
Vlk. Příkopy. Všecky podníky na výslavišti dají či-
stý výnos pro chudé děti. Dítky v krojich
vstup volný. Listky lze obdržeti v předprodejích pro
dosuělé v uvedených již trafikách a prodejnách.
pro školní dtky ve školách. Kancelář Matice bude
celý den otevřena a též se bude dopoledne úřado
vati ve „Slavii“. Dotazy přijímá pan Adolí Kabeláč
Čelakovského sady 12.
Koíkův
Košťák
Filipov
Šimáček
Kabeláč
Pouha
Jůza
Kamenský
Diogonův
Vlk
Adolit
Kabeláč Čelakovský
Josefskéhio náměstí
Moran
Bliva u Lipany
Matica
Slavia
23
article
Majales. Již pozejíří oživí se Žolin první jar
Majales. Již pozejíří oživí se Žolin první jar
ní slavností. Jako již po dva roky, i letos zahajuj
jarní rej na Žofině studenti z Akademického odboru
N. J. S. svými oblíbenými Majales. Proč těší se tate
slavnost takové oblibě? Jest to slavnost studeniská
výtěžek její jest věnován nejchudšim chudým dětem
českého soveru, olupovaným v německých školách
o jazyk a vzdělání. Tato ideová výše zmíněné slav-
nosti plně odůvodňuje přízeň jí věnovanou. Leč naš
studenti nevěsí hlavy, je-li národu právě zle — na-
opak, napírají síly, aby mu pomohli. Tak i leto
ruku v ruce s kruhem svých příznivkyň z předních
rodin pražských nabízejí veřejnosti české, by přišln
se s nimi pobaviti, nežádajíce za to ničeho, než ne-
patrný příspěvek na české školství menšinově. Ovšen
budou i Majales státi za chůzi na Žolim a ono, by
levné vstupné. Odhrneme před čtenáři poněkud zá-
elenu věcí budoucích. Jakmile prorustí je Cerberus
(kolega pokladník) hlavní branou Žolína, octnou se
ve zvláštní společností. Budou zde lidě s pestrými o
znaky na Hlopovcich, kleří nesmekaií — lonští ne
smekalově. Nuže, členář koupí si legitimaci Eluh
nesmekalů a připojí se k dámě. Leč již je zde slav
nostní policie? Co to? Slará zvyklost — mnohoje
povolaných, leč málo vyvolených. Dáma nemá od-
znaku a musí proto chodit sama. Klub nesmekalo
rozšířil se letos i na dámy. Za pouhý 10haléř zjedn
dámě členství klubu a bavě se, prochází ostrovem
kde jest na něho tisíce léček. Ve vkusně vypravenýcl
stáncích zvou jej sličné tváře smavých dam k z-
stávce. I kdyby necitelně minul stan květinový, po
hlednic, vinárnu, kavárnu, neodolá, aby v buffetu ne
zastavil se; ten poskytne mu za levný peníz vy
datného cbčerstvení. Posilniv se, zabloudí do satiri
ckého panoptika — vidí tam zobrazeny nectnosti če
akademický odbor N . J
24
article
ské. Vyjde odtud rozrušen, jde se uklidnit do menši
nové výstavky. Leč co platno, zde jeví se mu sví
zelný náš zápas. Snad na chvilku ohluší stísněnos
vzniklou poznáním těžkého našeho národního boje
na věnečku, leč přece odcház! v sobotu rozladěn. Al
ať si zaide v neděli o 10. hod. dopolední na schůzi
na Žofin, kde uslyší, zda národ náš má zapolřebí
aby zoufal nad svou budoucností. Kdo uzři, jaké le
giony mladých, nadšených pracovníků hlásí se po
prapor bojovníků za práva našeho národa, přijde ji
stě v neděli opět na slavnost a oddá se plně jejín
radoslem. 1 kdyby člověk v zásadě odsuzoval čelné
ty národní slavnosti, nemůže upříti, že Majales ma
svůj kulturní význam, jenž opodstatňuje jich trváni
Proto v sobotu a v neděli na shledanou na Žofíně
— Schůze J. Ex. ministr m. sl. JUDr. Josef Fo
promluví v neděli 2. května o 10. hod. dopolední n
Žolině „O zápasu o české menžiny v boji Sluranstve
proti pangerma nismu.
Al
Majales ma
JUDr
Fo
Žolina
Žofín
25
article
Z Troje. Několik krásných slunných dnů pro
budilo přírodu dosud dřimajicí a vykouzi ilo v četných
ovocných zahradách zdejších tisíce květů. Čaro-
krásný pohled skýtají nyní rozsáhlé zahrady ovocné
jak v Troji tak i v Podhoří — tonoucí v záplav
květů stromových. Idylické zákoutí v nejbližším
okolí ptsžském »Zámecká zahrada v Troji-
se znamým pozoruhodným zámkem, zbudovaným
v 17. stoleti hrabětem Vojtěchem ze Šternberka, vy-
volena damským odborem Národní jed
noty severočeské ku pořádání »bílé sl av
nosti«, při kteréžto příležitosti i zámek — jinak
nepřistupný širšímu obecenstvu — otevřen bude
Pro svoji (jižní) polohu proutula obec Troja-Podboii
vinařstvím a ovocnictvím a rovněž i jako oblibene
místo výletní .— nejbližší Praze — chvalnou povčsti
slyne. Tisíce Pražanůvýletníků navštěvuje již ode
dávna Troju i Podhoř, zejmena času letního, by
pookřáli na zdravém vzduchu a pokochali s
nádherou hojné květeny této budoucí nové části
»Velké Praby«, k jejímuž uskulečnění — po
vřelém přání veškerého občanstva i obyvatelstva
troje podhořského bohdá v brzku dojde.
Vojtěch
Trója
Čaro
Šternberk
Praha
Podhoř
Pražanůvýletník
26
article
Slavnost kvělů v Rozlokách. Třešňovky, sady
i zahrady v Roztokách a celém okolí jsou v plněm
květu. Rozsánlé stráně, náležející zdejšímu velko-
statku, jsou jaho v bílém závoji. Deštém vyčištěný
vzduch je zcela průhledný, takže bohatý květ třešní
poskytuje úchvatný obraz. Alej bujných a statných
stromů táhne se do nedohledna, kde zdá se, jakoby
řady bllých stromů se sbíhaly, Letošní dlouhá zimu
přispěla k tomu, že i rannější, jindy dříve kvstouci
druhy kvetou současně s ostatními, čímž bělon
květů rozmnožena. Slavnost květů v neděli 2. května
konána, bude tudíž za nikdy nevídaného množstv
v celém okolí kvetoucího stromoví. V týž den pro-
cházeti bude pečliě sestavená kapela stromořadím
koncertovati bude v sadě pod Hajem, k čemuž ma-
jitel velkostatku p. Jos. Leder dal svolení. K večert
odebere se hudba do hostince p. V. Tatara v Hor-
ních Roztokách, kde nejen o občeratvení, ale i o zá-
bavu tance milovných v prostorném a vzdušném
sále bude postaráno Hojnost zábavy poskytnou take
různé atrakce v uticíeh a na náměstí umístěné.
Bilá slavnosl — slavnost kvšlů, pořádaná Praž
ským aamským odborem Narodní jednoty severo
české, bude vzhledem ku pokročilé přírodě a roz-
5. května. Nádberný pohleď skýta tato zabrana
v plném květu, kde každý strom vypadá, jakoby po
sypán byl tisíci vločkami. Reje a zpěvy dělí jsou
již nastudovány a mimo to je hojně o zábavu po-
staráno
Hajo
Leder
Tatar
Bilá
Roztoky
27
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Po vzájemné dohodě vydavatelů
a tiskařů denních časopisů, v Praze
vycházejících, s pomocnictvem knil-
tiskařským, povoleno bylo perso-
nálům při denních listech zaměst-
naným za příčlnou oslavy dělni-
ckého svátku prázdno na sobotu
dne 1. květua. Za tou příčinou
v ueděli dae 2. května den-
uí časopisy uevyjdou.
Sobotní číslo „Národních Listů“
dne 1. května t. r. ráno vyjde ve
zvětšeném rozsahu, jak obvyklo jest
v neděli, se všemi nimořádný mi
rubrikamí. Pp. inserenti žádají se.
aby v čas své objednávky admini-
straci zasiali. Toto sebotní vydání
„Národních Listá“ vyloženo bude
ve veřejných místnostech půl tře-
tího dne, neboť následující číslo
vyjde pak v pondělí dne 3. května
v obvyklou hodinu polední.
Německo-sociální místní organisac
v Praze. Dne 1. května v 8 hod. večer bude
v nžmeckém Vereinshause ve Smečkách ustavu-
jicl schůze dělnictva na „německo- nacionáln
basí“. Jak se totiž orgány německého kasina do
vídaji, utvořil se „v kruzích německého dělni
ctva v Praze“ výbor, aby „vyvolal v život“ místn
organisaci na německo-sociálním základě. Čil
zájem, který prý se jeví pro tuto novou organi
saci, jest prý důkazem nutnosti takového sjedno
cení v Praze, kdež prý německému dělnictvt
až desud úplně scházelo středisko na nacionáln
besi. Účely a cíle německého dělnicke-
ho hnutí vůbec a ůkoly pražské organi-
sace zvlášť budou na sobotní schůzi přístupné
jen na pozvánky ve „Vereinsheimu“ vyloženy
Kdyby podobnou sebůzi oznámilo nikoli na
rodně-sociální, ale sociálně-demokratické dělni
etvo českého jazyka v Mostě nebo — Karlovýei
Praha
Most
národní Listat
28
article
Varech, uveřejní místní listy vyzvání ke všen
věrným Němcům a v den schůze uspořádají ně-
mecké davy s t. zv. „jungmanschafty“ před če-
ským shromážděním cařihradský výjev, po němž
na české místnosti nezůstane ani jediná okenn
tabude celá a běda české lebce, která se octne
v dosahu německého kyje či kamene. Jinak
v Praze, kdež ovšem nikdo ani nepomyslí na to,
aby napodoboval německo-kulturní běs proti-
český. Proti „německo-dělnickému hnutí“, zvla-
ště v Praze, nastávají nám jiné povinnosti. Zje
organisace německého dělnictva v Praze, kdež
žádného německého dělnického stavu podle
upřímného doznání německých statistiků, agentů
a emisarů není, dlužno považovati za jeden
z příznaků systematické akce pražského Něme
ctva, stav německého dělnictva v Praze utvo-
řiti! Dělnické domky, učednické útulky pro děl-
níky a učedníky německé, anebo raději pro ty
kteří by se německými rádi stali, to všechn
pracuje k jedinému naznačenému elli. Hinut
pracuje nejen akvisičnímí prostředky t. j. lá-
kadly, nýbrž hodlá pracovati i prostředky donu-
covacími, zkrátka jest patrno, že na živly slabé.
odvislé a neuvědomělé v dělnictvu pražském
chystá se germanisační pasť. Je to pokus velmi
odvážný, směřující k rekonstrukci „německé
Prahy“ k oživení těla, sešlého marasmem, k vy-
vrácení výtek, ozývajících se v německo-nacio-
nálním tisku krajinském proti pražskému Něme-
ctvu, jakožto živlu odumirajícímu. Bude to ne-
pochybně také pokus marný, ale aby byl mar-
ným najisto, bude zapotřebí bedlivé stráže če-
ských a to nejen dělnických organisaci. Sčitání
lidu se blíží a Němci v Praze připravují se na
ně velmi energieky!
Němec
Praha
Nout
29
article
— Odboj německých soudců proli rovno-
právnesti českého jazyka pokračnje. Usnesením
okresního soudu v Žatci z 12. prosince 1903
byla České záložně v Praze povolena exekuce
proti katechetovi Hauschkovi a o výkon
její požádán byl okresní soud v Přimdě jako
soud exekuční. Exekuční žádost sepsána byl
v jazyku českém, též usnesení o povolení exe-
kuce bylo české, přes to vydal okresní sou
v Přimdě německé usnesení o přesídlení dlužní-
kově, v usnesení tom dokonce přeložena byla
firma České záložny v Böhmisehe Sparkassa ().
Do tohote usnesení podal právní zástupce zá-
ložny dr. Bouček stížnost řádnou a zároven
stížnost dozorčí. Obě slížnosti byly vyřízeny
usnesením krajského soudu v Chebu z 22.
ledna 1909. Soud rekursní nařídu sice okres-
nímu soudu, aby opravil titul vymáhající věři-
telky, protože překládání firmy jest nepř ipustné,
jinak obě stížnosti zamill. Usnesení krajského
soudu v Chebu vydáno bylo v jazyku něme-
ckém, ačkoli etížnost podána byla česky. Do
tohoto usnesení krajského soudu v Chebu podal
dr. Bouček rovisní stížnost k nejvyššímu soud-
nímu dvoru a to jen polud, pokud jim 1. česky
sepsaná stížnost vyřízena byla v jazyku něme-
ckém a 2. pokud jím zamítnut byl návrk n
přisouzení nákladů stížnosti. Dle § 528. civ.
řádu soudního není přípustna další stižnost
proti dvěma souhlasným usnesením, proto vzalo
bylo usnesení soudu rekursního v odpor jenom
potud, pokud obsshovalo nový samostatný výrok.
Hauschka
doktor
Bouček
Praha
Přimda
Böhmisehe Sparkassa
okresní soud v Žatec
Český záložna
krajský soud v Cheb
30
article
Stižnost byla odeslána poštou dne 9. února
1909 a teprve dne 17. dubna 1909 bylo dru.
Boučkovi doručeno německé usnesení okrevního
soudu v Přimdě z 13. dubna 1909, že se suíž-
nost zamitá, protože prý proti dvěma souhlas-
ným usnesením se další stížnost již nepřipouští.
V odpovědech ministerstva spravedlnosti o usta-
noveních civilního řádu soudního praví se toto:
»Obsahuje-li rozhodnutí soudu druhé stolice,
jímž polvrzeno bylo v odpor brané usnesení
soudu I. stolice, vedle tohoto polvrzení ješté
další nový samostatný výrok, jest proti němu
přípustna stížnost ke třeti stolici. Stížnosti, jež
obmezují se na polírání nového výroku saudu
druhé stolice, nesmí tedy býti zsmitnuty.«
— Stylové monstrum horrenduma uveřejnil
nedobrovolný denník včerejšího dne. Pod záhla-
vím „Pokojný parlament“ ocitoval odslave
z článku „N. F. P.“ a připojil tento slovesný
klobás:
»Mají oba stejně málo pravdy, chavvinisté
v redakci »Presse« i radikálově v Praze, ale
, že těm vídeňským není žádný důvod
Bouček
Přimda
Praha
Presse
31
article
Eslruksým,aby ho za visey nzpetta ni
k osočování národní struny svohodomy slné
a jejho vůdce, třebas i len, že jí ubuížila
postulátní politika a ne koalice 3 podvad-
nými zákeřníky, je rozhodně významný pro
poznání, z koho si Videň co dělá: zdali
z nich, aneho z radikálů, kteří svůj radika-
lismua ostatně s rychlosti pro dějiny če-
ského politického života zahanbující sou-
středili na jedinou frontu: proti Mlado-
čechům, a mezi sebou se he co nejroz-
hodněji zříkají, tak rozhodně, že nějací
noví symbolisté vymysli jednon nástroje
hroznější, nežli je šibenice a okrášil jimi
volné chvíle největšího nepřítele radika-
lismu, pokud ovšem nedisponuje 900 hlasy
pro užší volby, a hlazatele nových cest
útěku z radikálního přílmí, toho jediného,
jenž v národě »Národních Listů« bez trestu
všecky podobné věci smí hlásat — poslanee
Václava K lofáče.s
Spousta slov — celkem více než půldruh
sta v jediné větě — ale pe nějakém lidlském
smyslu ani stopy. Jen kůyž obluda, čilající bez
jedné čtvrt sta řádek, na konec zasyčí na „Ná-
rodní Listy“, účelu bylo dosaženo. Jinak připo-
ríná výplodek oficiálního stylisty známě poře-
kadlo o jitrnici s dvěma konci, jenže tahle
„Dnova“ ten druhý konec hnedle ani nalézt ne-
může!
— Česká adrena od c. k. spožitelního
úřadu poštovského ve Vídni. Máma v rukou
stvrzenku, vydanou c. k. pošlovní spořitelnou,
na jejíž adrese stojí:
Václav
Vídeň
32
article
Prof. Kand.
Prag I. Měbe
kojs rimplová skolá.
Na poštovním ředitelství vyskytl se kombinačním
talentem nadaný úřadník, který by za svůj výkon
zasloužil, aby byl jmenován členem francouzské
akademie nápisů, a rozluštil adresu správné
takto: »Uměleckoprůmyslová škola«.
Co by však zasloužil onen úřadník c. k. spoři-
telního úřadu poštovského ve Vídni, který českou
adresu takto zohavil? Něčeho podobného ne-
může se dopustiti na německé adrese žádný
úřadník české národnosti, u toho jest takový
úpadek inteligence vůbec vyloučen.
— Německý agrárnik a nacionál hr. Le-
pold Kolowrat, říšský poslanec za venkovskou
skupinu tachovskou, měl 25. t. m. v Tachov
voličskou schůzi. Německé listy o ní referuj
teprve nyní. Dle zpráv těch věnoval pan hrab
většmu svých výkladů štvanicím proti národu
českému, k němuž asi jeho předkové také kdyst
náleželi. Česká tvrdešíjnost a nezměrná žádo-
stivost způsobily dle tvrzení hraběte Kolowrai.
negativní výsledek důvěrných rozprav v mini-
sterském předsednietvu o vyrovnání česko-něme-
ckém. Nyní chtějí Němci potřiti parlamentní šik
český, a k tomu potřebují dle přesvědčivéhu
názoru hr. Kolowrata především změny jedna-
cího řádu, t. j. jeho zostření. Voličové vyslovii
hr. Kolowratovi důvěru, voličové češti pak zajisté
smějí doufati, že ti čeští poslanei, kteři své
doby si rovněž přáli změny jednacího řádu jeho
zostřením, nyni uznají, že by se toulo refor-
mou věru neprospělo národní politice české.
— Zemský výbor království českého a jazy-
ková stránka nálezů správního soadu. Ve vče-
rejší schůzi zemského výboru navrhl přísediei
z. v. hr. Schönbora, aby zemský výbor žádal
správní soud, aby rozsudky své vydával v pk
profesor
Kanda
I Měbe
Kolovrat
Němec
Vídeň
Tachov