Ročník XXXXIX.

V Praze, ve čtvrtek 29. dubna 1909.

Číslo 118.

Ha rannlavečerní listy přodplání so V Prane v administraci: na s nele na čtrt leta . . . . 6 K — s dlvují donáškou na měsle na čtvrt leta : . . . 7 K ech ve filiálkáchí na měsle. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsic. na čtvrt leta . . . . 9 K o s dvojí zásílko na měsie. . . na dtvrt ista . . . . 1I k do

Vládní „sanace“ zemských financí. Po tolikaletém lichém slibování státní pomoci vyssátým zemím konečně včera nový ministr financí pan Bilinski přišel do parlamentu s hotovým sanačním plánem Chce pomoci zemím vydatněji než jeho před- chůdce Korytowski loni hodlal. Plán Korytowského, jak známo, záležel v tom, »aby krvácela kořalka«. Daň z lihu měla býti zvýšena dvojnásob; ze zvětšeného důchodu toho pak měla se dostati v šem zemím dohromady okrouhle asi polovina království českému zejména 10,653 837 místo posavadní státní almužny 5,351.612 korun. Taková »pomoc« se strany státu, jenž bere z království našeho ročně na 200 mi- lionů čistého zisku, podobala se věru spíše palčivé urážce a potupě, dokonce když chlu- bil se p. ministr Korytowski současně pře- bytkem — 146 milionů ve státních po- kladnách.

Nuže, letos přichází nový ministr financí cislajtánských p. Biliňski s novým plá- nem finančním. Chce pomoci zbědovanému finančnímu hospodářství království a zeml »mnohem štědřeji« než jeho předchůdce. Ale jak? Ne pouze kořalka, nýbrž i pivo má »krvácet« a země se mají pro devět let zříci ne pouze svého prava na při- rážky zemské k osobní dani z příjmu, nýbrž i svého práva na vy- bírání samostatné pivní dávky tuto chce na dále ministr financí celou zabrati pro stát a zvýšiti státn daň pivní o jednou tolik, než posud činí, totiž na 4 koruny z hektolitru. Ze zisku, jaký tímto zdražením kořalkya piva státnímu důchodu vzejde, nabízí pan Biliňski od příštího roku zemím pod- poru státní 105 milionů ročně, která by se každým rokem zvyšovala o 2 miliony, až by posledním rokem (1919) platnosti zákona dosáhla 123 milionů korun. — S velikou prý námahou a pílí sestavili prý mu pak jeho úřadníci spravedlivý klič pro rozdělení této podpory na jednotlivé země. Dle toho klíče dostalo by králov- ství české přidáno ku dosavadním 20 milionům údělů státních dalších 11 mil. K. čili úhrnem 31 milionů roční po- moo; etátn í.

Moravě ku posavadním 7 milionům další 4. úhrnem tedy 11, Slezsku ku posa- vadním 2 mil. jeden další milion, tedy úhrnem 3 miliony K podpory z pokladny státní. Dolním Rakousům však, třeba že nemají ve svém zemském rozpočtu žád- ného deficitu, zvýšuje se dotace státní z posavadních 13 milionů o dalších pět, tedy úhrnem 18 milionů K. A za to mají se země zříci — jak již dotčeno — práva na přirážky ku osobní dani z příjmu a práva na zemskou dan z piva. Vizme, co to pro naše české zemské hospodářství znamená. Zemská pivní daň vynesla loni 13 milionů K čistých. Kdyby pak mohla země naše též na osobní daň z příjmu uvaliti zemskou 55procentní přirážku, vynesla by tato zemské pokladně 7 milionů K ročně. Činí dohromady 20 mi- lionů K. Veškerý přídavek, jejž tedy stát dle plánu a klíče pana Bilinského království če- skému nabízí, neobnáší pro první rok než pouhých 11 milionů K, což by sice stačilo na úroky a umořování dluhu zemského (na něž zapotřebí přes 6 milionů), ale nikte- rak nestačí ku zjednání rovno- váhy v našich financích zem- ských, které pro letošek vykazují potřebu 94 milionů, úhradu však toliko 71 milionů. tedy schodek 23 milionů K. — Uznáváme tudíž nepodjatě, že vycházi nový ministr financi »autonomista« rytíř Bilinski zemím s lepší vůlí vstříc nez jeho rodůk a předchůdce pan Korytowski ale spravedliv království če skému není ani ten jehosanačn plán, nad tož jeho repartiční klíč.

»Ze zvýšení kořaleční a pivní daně,« hájí se pan Bilinski, »vytěžíme plu 64 milionů. Z toho přikáží 41 milionů ze mím a 23 milionů pokladně státní Lze tu vytýkati státu, že jedná fiskálně, so- becky, zištně?- A když mu vpadl do řeči český po slanec poznámkou, že to musí přece o by vatelstvo zaplatit, — odbyl jej p. B liňski: »Mám snad já těch 41 milionů z mím zaplatit?« — To je sice vtipný obrat ale žádná odpověď k otázce, proč zvyšuje p Biliňski spotřební daně hned o 64 mil. když by stačilo zvýšení jen o 41 milionů. A proto jen žádné ctnostné pýření se, jako by při té sanaci zemských financí nechtě se také státní fiskus fortelne svézt. Ba, že chce, a to po automobilu Neboť krom kořalky a piva má namířene p. Biliňski i na daň z dědictví a n notné zvýšení tarifů železničních A což nejlepšího: při všem tom napínání berního šroubu naříká a běduje, jak ho blava bolí starostmi o zejtřek. Kam těch 145 milionů lonského pře- bytku za dvanáct měsíců vyčpělo, o tom parlamentu ani slovem nevyložil; naopak popíral živě domněnku, že je pohltila bo- senská politika p. Aehrenthalova »vojenské události« stály prý všeho všudy jen 12 milionů. Nuž, to by přebývalo p. Bi- linské mu pořád ještě 133 milionů pro strýčk

Příhodu. Avšak on již dnes bere v počet ohromné ty vydaje, jež bude kdys vymahat sociální pojištění, jakož i snížení služby vo- jenské na dvouletou a ujišťuje parlament, že ze všeho toho zvýšení daně z kořalky a lihu, z nově zavedené daně z dě- dictví (jejíž výnos páčí na 18 milionů K) ano ze zvýšení tarifů železničních nezbude státu po odečtení těch 41 milionů daní jež budou uštědřeny zemím, »ani haléře« A proto také ani pomyšlen na zmenšení některých z posa- vádních daní. Daň činžovní je ovšem hrozná, nejtěžší v celé Evropě, ale poněvadž není jisto, zda by po snížení její také do mácí páni snížili činže a poněvadž »z velmi vážené strany« se mu řeklo, že by země obce pak nevěděly, jaké vybírat z menš. daně větší přirážky — proto prý je »nej lépe — neudělat nicle Jateční daň opět je zase tak nízká. že to ani za to nestojí ji zrušit, poněvadž by z toho konsumenti ničeho nezískali, leda řezníci. A tak tedy opět je nejrozumnější ne- chat ji jako tu daň činžovní. Jednu chrání její nepatrnost, druhou její ohromnost

Ale pan Bilinski není naprosto žádným fiská! níkem. On je toliko před Hospodinem velikým »autonomistou«, který přeje zemím to nejlepší, a proto na nich žádá, aby se — zřekly svého autonomního práva na samostatné vybírání daní, proto inkameruje i tu daň pivní a vydá zemím »vzorný« říšský zákon, jak mají šetřií ve svém zemském hospodářství, aby neobtě- žovaly na dále svými deficity ústřední státní pokladnu. — Ale my čeští Tomášové ne- chápeme, kterak takový dobrý autonomista mohl si zvolit pro svou spravedlivou pomoc zemím takový podivný repartiční klíč, jako si vybral pan Bilinski. Pozorujme ten složitý jeho mechanisml Úděl státní pomoci zemím vyměřuje se tak, že o výši jeho rozhoduje z poloviny počet obyvatelův, ze čtvrtiny spotřeba piva a ze čtvrtiny spotřeba kořalky v té které zemi. Jaká to bizarrnost! Zdravý roz- um a spravedlnost dává, že má zde rozhodovat především po- třeba té které země, zjevná v de- ficitu jejího rozpočtu a pak míra daní, jaké stát z té země od věků vyčerpal! Pak by se ovšem zemím ko runy české musilo dostati zcela jiné na hrady l

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 148.) Ve Vídni, 28. dubna. (Zvláštní telef, zpráva »Nár. Listů «.) Málo ršme jen dodatku ještě k tomu, co jsm pověděli ve vydání večerním o dnešní řeči dra. Bi- liňského. Ministr financí v ní ohlásil, že v nejbliži době podá zákon, kterým zlepšují se platy čelníků na které napomnělo se při úpravě služného státnín zaměstnancům a pokládá věcí spravodlivou, aby s opomenutí to napravilo Zákon o reformě daně domovní, jak byl podán drem. Korytowským, nechce obnoviti, nýbrž napřee vyslechnouti členy berního výboru a po případě ela- borát předchůdce svého částečně změniti, Dr. Biliňsk jest ochoten obětovati dva stáíní příjmy: jeden a. vy čepu lihového, jehož hrubý výnos činí 2.250.000 K a daň z jalek, kleráž ovšem vynáší slušnou sumu 18 milionů korun. Nový výtěžek z daní konsumních odhaduje na 22 mil. korun, novou daní dědickou chce vyzískati ročně 10—11 mil. Jakkoli dr. Biliňski sán byl, nežli se slal ministrem financi, v kabinetě Ba- denově ředitelem státních drah, přece dnes dělal, ja- koby nevěděl, co vynesou zvýšené tarify na státních drahách, c kterých železniční odborníci sami se vy slovili v ten rozum, že vynesou státu nový příjem4 až 55 mil. korun.

Poslanecká sněmovna odopřela návrhu dra. Le vického pilnost, jakkoliv podstatně jej změnil. Obě- toval celou první čásť, ve které žádal naprosté zru šení instituce ministrů bez portefeuillu a přestal to- liko na požadavku, by pro Halič jmenovali se mi- nistři dva, jeden polský, druhý ruský. Všeněmecsi poslanec dr. Eduard Stranský domáhal se pro 10. 00 Němců haličských, kteří žijí tam v úplné roztrouše nosti, naprosté národní ochrany a naprostě národn rovnoprávno sti. Dobrá, tuto ochranu a tuto rovno- právnost mají míti, ba již ji mají, neboť podle trva jících pravidel mohou Němci haličtí svým jazyken činiti podání u státních úřadů a musí dostati vyřízen jazykem poducím. Ale 200.000 Čechů, ve Vídní žijí cích, v tomže městě jest úplně bezprávno, ba ne smějí nabýti ani práva veřejnosti pro školu, kterou si vyčržují svými penězi a mozoly a v Čechácht síce našinců v tak zv. německém uzavřeném územ podie parcelačních plánů německých mají býti úpln bezprávni, ba jsou již bezprávní vinou justiční správý a chabosti a slabosti vídeňských vlád. Na tento rozdíl posvítii drasticky posl. P. Š línger, který stejně jako dr. Hajn ukazoval na pod- statný rozdil, jaký je mezi osobou německého min- stra krajana dra. Schreinera, který je řemeslným štváčem a drem. Žáčkem, který vedle své povahya minulosti jest konejšitelem a také na věcný rozdí mezi německým ministerstvem krajanským a českým neboť one jest nákladnější a dražší, nežli toto. Tak tu měří se nám Čechům jiným loktem, nežli Něm- Pro pilnost hlasovali toliko Rusové z Haliče Bukoviny a s nimi sociální demokraté a poslanci ži dovští. Poslanci čeští hlasovali proti pilnosli z dů vodů, námi již uvedených. Ministr financí dr. Biliňski, jehož exposé přinesl jsme zevrubně ve večerním vydání „Nár. Listů“, kon čil svojí leč lakto: cům.

Aulonomní zemské správy musí finaněně dobr hospodařiti. Vláda klade zemím ještě třetí pod- minku, totiž, aby zákonodárným způsobem upra- vily nějak způsob svého finančního hospodářstvi. Nechceme jim předpisovati, jak to mají a co maii učiniti. Všichni autonomisté — a ve sně- movně není nikdo, kdo by jím nebyl — přejí zemím to nejlepší.

Flnanění hospodářství zemí spočívá však na zastaralé soustavě, nevyhovující již účelům a požadavkům, již Uřeba zreformovati. Na- vrhneme zemím ovšem vzorný zákon Vláda položí tudíž zemím tři podminky: Za prvé. aby upustily od přirážek k osobní dani z příjmů, dále, aby upustily od pivní daně za třeti, aby uspořádaly zemské hospo dářstvi. Minísir poukazuje na to, že v přištím rozpočtu bude scházeli mincovní zisk 29 milionů, že na úpra- vu platů čelnicíva bude třeba příměřených obnosů že k vůli vojenským událostem bud třeba plus 12 milionů, dále že bude třeh obnosu 1.715.000 K jako úroků z nevých salinek dále 1,619.000 K na zůročení priorit severní dráhy a na nový zákor o dobytči nákaze 1 milionu korun Též bude odstraněna obtížná daň z vý. čepu lihovin, čímž nastane v příjmech úbyte Daň z porážek jest tak nízce vyměřena, že z je- jiho zrušení nedal by se očekávati pro konsumenly zisk, lede pro řezníky. Předlohu o dani domovní ministr znovu nep- dal, poněvadž nezdá se mu býti bozvadnou jak s stanoviska finaněně technického, tak sociálně-polit- ckého. Z domovní daně třídní rád by ministr zruši nejen poslední dvě, nýbrž také trochu zmírnil sazby v třídách vyšších, aby docíleno bylo účinku netolike pro některé, nýbrž pro všechny země. Také v příčin domovní daně činžovní bude nutno dospět k jasné dohodě. Jest rozhodně vysoká.

Jest nejvyšší v celé Evropě. Právem žalují na ni majitelé domů , ale nájem- nici žalují ještě více, poněvadž tvrdí, že oni plali tuto daň. Ministr nemá přesvědčení, že snížením domovní daně činžovní mohlo by se skutečně účinkovati na výšku činze. Poněvadž obě interesované strany ne- jsou sjednoceny, jest nejjednoduším ne- dělali nic! (Veselost) Dříve než předlohu tu podá, musí se dohodnouti s členy výboru, aby zvěděl, jaky chl se vlaslně sle- duje a to ti spíše, poněvadž se jrany velmi čelné se pronášejí stižnosti, že v tom případě, kdyby daň byla snížena, země a obce dostaly by se do nejvělších rozpaků, poněvadž by zlratily zá- kladnu pro své přirážky. Bude-li možno, aby této předloze dán byl nátěr sociálně-politický, pak podám také tutc předlohu poslanecké sněmovně se zřetelem na okolnost. že zvyšujeme daně spotřobní Připocítá-li se k uvedeným vydáním ještě úby- tek asi 8 milionů při domavní dani třídní a značný úbytek u domovní daně činžovni, pak z výnosu dan z lihu, piva, dědíctví a ze zvýšení tarifů nezbý v ani haléře po odečtení 41 milionů, jež budou dány zemím a dospějeme opělně k rozpočtu s velmni napjatými přijmy a velice vysukými výduji. Nechce věc líčiti čorněji nežli skutečně jest, považuje všal za svou povinnosí upozorniti na to, jak se v budouc- nosli vytváři finanční situnce. Provedeny budou i e- š VelIK sm le TTtv ní, jehož linanční dosah nelze ješt ani přehlédnouti Ministr poukazuje dále na to, že má v úmyslu zařaditi do rozpočtu nejen annutty, nýbrž úhrné slavební sumy na velké stavby, čímž rovnová hu v tomto rozpočiu bude možno zjednati tím obtlžněji. Nastane tedy snad už za letošního státního rozpočtu nutnost aby se pomýšlelo ještě na některé nové daně.

Uváží-li se to všechno, bude dojista ministr spro- štěn viny, jako by žádal na poslanecké sněmovně bůh ví jaké sumy, použivaje jako připřeže zemských finarcí nebo zahraniční situace. Nehledě k sa- nování zemských financí, žádá vláda jenom zcela mirné sumy. Ministr doporučuje na konec se zřele- lem na okolnost, že jeho návrhy jsou za daných po měrů nejpraktičtější, aby tylo návrhy byly co nej- rychlen parlamentem projednány, a to tím spíše poněvadž zemské snťmy budou nuceny vžinit usnesení o těchlo záležitostech. (Hlučná pochvala Ministrovi se s mnohých sran blahopřeje.) Rokování o polském krajanském ministerstva. Bylo již uvedeno, že první čásl pilného návrhu na zružení haličského krajanského mimisterstva vzata byla navrhovateli zpět V debatě po posl. šl. Stranském a Renne- rovi posl. German odmítl výtku Stranského, ž Němci jsou v Haliči utiskováni. „Tuto plseň zpí- váte všude, kde vás není tolik, abyst mohli sami utlačovat menšiny.“ Samo- zřejmo, že každá menšina musi se podrobiti zem- ským zákonům. (Hlučný souhlas a potlesk u Poláků. Posl. Starck nazývá úřad ministr krajan zbytečným a přimlouvá se za rovisi ústavy ve smyslu úplné národní samoslatnosti. Posl. Šilinger precisuje slanovisko slovanské unie. Pokládáme za velké neštěstí, že Rusové a Polác se nemohou dohodnouti. Všichni si přejeme, aby v Haliči vládl mír a bratrská svornost. Řečník poukazuje k tomu, že poměry v Čechách ne nezlepšily, ačkoliv z Čech jsou dva minist krajani.

Německý ministr krajan. jest vždy tam, kde nemá co dělat. Něme ckými ministry krajany jes. celá správa ochromována Rtočník mluví o rekursech ve školských záležitostecl v Židlochovicích a v Brně, které rozhodnuty byly mi nisterstvem vyučování, ale jichž vyřízení nelze do síci, prolaže německý ministr krajan nechává je le želi na svém stelku. Ministři krajani měli býti kon trolou pro chránění zájmů dotyčných národů. N mečtí ministři krajaně však jsou pollačovateli na šich zájmů, kdežto dr. Žáček pracuje vždy konejšivě Řečník prohlašuje: Velmi by nás těšilo, kdyby Če chům v Německu a v Dolních Rakousích tak se v dlo, jako Němcům v Haliči. (Souhlas u Čechů.) Pro tože lak důležitou základní otázku, jakou jest olázk krajanského ministerstva, nelze luštiti cestou pilno sti, budeme hlasovati proti pilnosti. (Hlučný souhlas.) Posl. dr. Hajn podrobuje v česky pronesené řeč úřad ministrů krajenů podrobné kritice. Ministři ne vyslupují jako důvěrníci zemí a národů, nýbrž jako důvěrníci vlády a ministerského předsody. Dle se agendy jsou ministři krajani k resortním ministrůn poměru maloživnostníků k velkoobchodníkům

Úřadem tímto stává se ostatně také celá státní správu těžkonádnou. Německá převaha projevuje se tak při obsazování německého ministerstva krajanského vyššími úřadntky než jsou úřadníci plidělení české- mu minislerstvu. Německé krajanské ministerstvo je stálým nebezpečím pro české úřadníky a české zá- ležilosti Ministr dr. Schreiner jest nepřitelem če- ské země jes! státem placeným německým agilálorem, kdežio instituce českého ministra krajana prapůjčul vládě jistou sílu a vážnost a pro vlády českému n- rodu nepřátelské jest zase španělskou stěnour, za níž hřeší se proli českému národu. ŘRečník končí prohl- šením, že jeho strana ze státoprávních důvodů jes pro zrušení krojanských ministerstev a že trvá stál na svém státoprávním programu. (Souhlas u stou- ponců řečníkových.) Rokování bylo na to skončeno a ke nerálními řečníky zvoleni posl. Hudec (z Čech) pro posl. Stojalowski proli Posl. Stojalowski pozbývá slová.

Posl. Hudoc prohlašuje v české části svě řeči že jeho strana chová se k instituci ministrů krajano v zászdě zamitavě, prolože jako strana parlamentn musí se domáhati jen zodpovědného parlamentníl koaličního ministerstva, v němž by byly všechny národy a něrodnosti rakouské spravedlivě zastou- peny. Protože nyní nelze, bohužel, v to doufati, nelz přecházeli přes instituci krajanských ministerstev k jednacímu pořádku. Při hlasování, jež na to bylo prov deno, byla pilnost zamítaula. Potom bylo rokování přerušeno a schůze po pře čtení došlých spisů ve 1/47. hod. večer skončena Přišti schůzo bude v pátek v 10 hod. dopoledne Dolazy podali poslanci Paďour, Čech, Sláma a soudr. o prelero vání českých dopravních úřadníků u pražského po štovního ředitelství Choc a soudr, o pronásledování organisací če ských národních stran v zemích české koruny a v Vídni Johanis, Němec a soudr. o konfiskaci če ského překladu Bebelovy knihy „Žena s socialis mus“

Vládní předloha o zvýšení plvn a kořaleční daně. Z Vídně, 28. dubna. (K. k.) Zákonná předloha o zvýšení pivní daně zní ná sledovně: § 1. Pivní daň, jež mů se odváděti při výrobě mladinky, zvyšuje se ze 34 K na 70 K z každého hektolitru a každého stupně extraktu dle stodílného sacharometru (hektolitrový stupeň výtažku). Za pivo vyvážené přes celní čáru bude se vraceti daň v oněch případech, v nichž poskytovalo se nyní za hektolii piva 3 K 40 h, ve výši 7 K za hektolitr piva a oněch případech, v nichž stanovi se vrácení daně n základě daňové sazby 34 h, vypočítavá se na zá kladě daňové sazby 70 h. Finanční ministr jest zmocněn, aby v dohodě s uherským finančním ministrem a) dovolil, kdyby žadáno bylo o vrácení daně za pivo, vyvezené za celní čáru dle výlažkového ob- sahu, aby vzat byl zřetel také na zlomky sacharo- metrových stupňů, b) dovolil, aby za pivo, které v pivovařes zkazi, anebo přijde do pivovaru zpět zkaženo, vrá- cena byla buď částečně anebo plným obnosem pivní d ů za podmínek a opatření, jež jsou nutna k ochraně státní pokladny. e) odejmul povolování diskonta při hotovém pl cení pivní daně, při ohlašování. § 2. Při vývozu piva do zemí uherské koruny aneha Bosnu a H-re obvodu, v němž platí nynejšrzaon. svaté uherské koruny, anebo v Bosně a Hereegovině onen častečný obnos, jenž odpovidá rozdllu výšky daně z piva v odesllajicím a přijímacím územní, př čemž budiž použito ustanovení o vývozu piva za celní čáru. Z piva, přivezeného ze zemí svaté koruny uher ské a z Bosny a Herergviny, do území, na které se vztahuje tento zákon, dlužno po dobu předp kladu, uvedeného v předchozím odstavci, zaplatiti onu dávku v okamžiku dovozu, která odpovída roz dílu pivní daně v území, které pivo přijímá a území které p vo zasílá.

8 3. Lhůta promičení pro tresty, nepronesené trestním nále em, za přestupky předpisů o pivní dani stanoví se na tři leta. 8 4. Kdo 1. ledna 1910 má zásobu více než bektolitrů piva (1 nevykvašeného). jest povinen nejpo zději 1. ledna 1910 písemně oznámiti příslušné f nanční stráži místo, kde pivo jest uschováno, jakož i množství tohoto piva v hektolitrech a dovohitif nančním orgánům, aby vyšetřily zásoby. Z piv steré jest ve smyslu tohoto ustanovení nutno obla siti, má majetník zaplatiti dodatečnou daň a to 4 20 h za každý hektolitr ležáku a 3 K 60 h za každo heklohtr výčepního (stáčenéhu) piva během 8 dn po předepsání daně. Bližší ustanovení o stanovení zásad, podrobe ných dodalečné dani, budou vydána způsobem naři zovacím Zemská přirážka ze spotřeby piva, o niž dá se dokázati, že byla zaplacena z piva podrobe ného dodatečně dani, bude odpočílána z předepsan dedstečné daně. Stranám, povinným plaliti doda- lečnou daň, budou na jich žádost povoleny přimě tené plalební úlevy při placení dodatečné daně. O y osoby, jež zabývají se po živnostensku odbyten piva, jsou během měsíce ledna r. 1910 povinny vy kázali se na úřadní vyzvání ve příčině zásob piva jsoucích v jich majetku, odeblráním piva nebo za placením dodatečné daně. Opomene-li se předepsana přihláška nebo přihlásí li se o vice než o9% menší zásoba, než která tu jest, jakož i v tom připadě opomene li se žádaný průkaz o odebírání nebo o do datečném zdanění, pak trestá se to čtyř až osmi násobným obnosem, o nějž dodatečná daň byla zkrácena. Jiné nesprávnosti v přihlášce, jež nelýkaj se zá ob piva, trestají se pořádkovou pokutou čí,e až 1000 K.

§ 5. Tento zákon nabude platnosti 1. čerrna 1910. Můj ministr financí jest pověřen provedením lohoto zákona V odůvodnění předlohy se poukazuje na to,ž zvýšení státní daně 3 K 60 h za jeden hes tolitr leh kého výčepního pva a asi 4 K ležáku jest zmen šeno o zemskou dávku, takže skotečné zdražení piva podle výšky dnešní zemské dávky bude obnášel jenom asi 2 K za hektolitr. V ji žních zemích, kd- zemská dávka obnáší nyní 4 K a více za hektolitr nebude vůbec pivo zdraženo. Předlohy o přikázání údělu zemím praví, že v 1910 úděly zemí ze státních prostředků budou činil 106 milienů korum, že budou každý rok stoupali o milieny koru, takže v r. 1919 dostoupí výše 124 milionů korun. Z těohto údělů obdrží v r. 1910 Če- chy 31.119.000 K, Morava 12,370.500 K. Slezske 3.710.500 K, Dolní Rakousy 18,372..500 K, Halič 18.661.000 korun

Předloha o dani kořaleční souhlasí v pod stalě s předlohou, která byla podána loňiského roku Zvýšení činí 50 h za litr líhu, takže daň bude příšti činiti pro lih konlingentovaný 1 K 40 h a pro li nekontingenlovaný 1 K 60 h. Bonifikace hosp o dář ských lihovarů budou uvedeny v souhlas s uherský zákonem a budou ve výrobní periodě po nabytí plat nosti nového zákona a ve čtyřech následujících kam paních u bospodářských lihovarů, které podléhaji spo- třební dani, mimo bonifikace ve smyslu zákona p- skytovány ještě další bonifikace v obnosu 1 K z každý hektolitr lihu. V novém zákoně byla dále zde konalena ustanovení o tak zv. kotlových lihovarech Při zachování soustavy obéažené v dřivějším zákon a to tím způsobem, že byla učiněna zadost daleke sáhlým způsobem primilivním poměrům v maler nických kotlových palirnách. S 99. byl doplněn fakul- tativním uslanovením o prodeji nekonlingentovanéh lihu a jako nový článek bylo do předlohy ponato usta novení, podle něhož má 31. prosince 1909 pozbs V drobném prodejia ranní číslo o sobě . . za sh večerní . . . . . . . za 4h Ve filiálkách na venkov ranní čislo . . . . . . . 10h večerní lnaoráts platí se hotově napře Předplacení a inserty přijimá administrace v Marianské ul., Tam nacházeji se téi redakce, tiskárna a ekpodioe „Národních Listů“ Rukopiny se nevraceji

plalnosti daň z výčepu kořalky. Zvýšení daně kořa- leční má nabýti platnosti 1, září 1909 Finanční výsledek zvýšení obou daní vypočítá jest na základě výnosu z r. 1907 a započíláním 109%- ního úbylku spotřeby tak, že výnos daně z piva byl by o 61 1, výncs zvýšené davky z kořalky o 34 4. dohromady tudíž o 95.54 mil. korun vělší oproti r. 1907. Po odpočítání 322 mil. jako náhrady za zrušení zemské pivní dávky, zůstal by obnos o 63.34 mil. korun větší než r. 1907 k disposicí.

Po převratu v Turecku. Býv. sultán Abdul Hamid dopraven do Soluna Z Cařihradu, 28. dubna. (K. k.) Abdul Hamid byl dnes v noci — jak je nyni zná- mo, zvláštním vlakem, jenž odjel v 1 hod. z rána, dopraven do Soluna. Z Cařihradu, 28. dubna. (K. k.) O odpovědi kterou Abdul Hamid dal deputaci, oznamujíeí jeho sesazení, na němž usneslo se národní shro máždění kolují různé verse. Včerejší telegrafi- cké zprávy opírají se o výpověď dvou členů této deputace a obsahují tenor odpovědi Abdula Ha- mida. Z Cařihradu, 28. dubna. (K. k.) Téměř celá diplomacie soudl příznivě o účincích, jež změna na trůně bude míti na vnitřní situnci. Ujišťuje se, že vyvezení Abdula Hamida byl jednou z podmínek, na něž musil nový sultán před svým nastolením přistoupiti. Z ostat- ních demnělých podmínek je nejpozoruhodnější podmínka, že v zájmu úplné očisty ildizského režimu nesmí se dostati milosti do- savadnímu okolí Abdula Hamida, nýbrž musí být odsouzeno, nebo posláno do vy- hnanství a učiněno takto úplně neškodným.

Rozhořčení v části obyvatelstv a proti Abdulu Hamidovi stále vzrůstá; se zřetelem na velmi přísné znění fetvy, jež byla zřídka kdy v tak příkré formě vydána, soudí se v mnohých kruzích, že Abdul Hamid musí býti pohnán před duchovní, nebo vojenský soud. Na druhé straně soudí se v četných tureckých a křesťanských, jakož i v diplomatických kruzích v tem smyslu, že jak proti Abdulu Hamidovi, tak i proti jeho dřivějšímu okclí mělo by se zakročiti pokud možná shovívavě, aby nedošlo ku příliš velkému rozecbvění obyvatelstva. Z Cařihradu, 28. dubna. (K. k.) Teprve nyní po odstranění Abdula Hamida oddechli si vši chni jeho odpůrci a jeví se úplná důvěra, že nyní, kdy Abdul Hamid je zde úplně z veřejného života odstraněn, jsou jakékoliv zpátečnické po- kusy nebo jiné příhody vyloučeny. Je též obara, že Abdnl llamid mohhr miti nparéhorakoa speklu nebo bázně přeď duševní mocí Kdula Hamida je také, že bylo upuštěno od původního úmyslu dopraviti Abdula Hamida jachtou „Erto- grul“ do Soluna, protože byla obava, že by nohl ziskati pro sebe velitele nebo část lodní posádky a přiměti je, aby s jachtou jinam zamířili.

Zprávy o bližších okolnostech odve- zení Abdula Hamida si navzájem velmi odpo- rují. Jistým zdá se však býti, že Abdul Hamid protestoval z počátku rázně proti svému odve- zení, avšak konečně, když bylo mu sděleno na- odvratné usnesení, podrobil se a že byl odvezen jsa velmi sklíčen a s malou družinou, v niž bylo pr, 6 žen, a za četné a velmi přísne stráže jako zajatec. Z Ceřihradu, 28. dubna. (K. k.) Dle „Saby“ došlo v posledních dnech z venkova na sta tele gramů, v nichž se prohlašuje, že nikdo s nepřeje Abdula Hamida jako sul tána. Předseda senátu Said tyto telegramy za držel, aby nevyvolaly znepokojení a nechal ně které z nich přečísti teprve ve včerejší důvěrné sehůzi. Z Cařihradu, 28. dubna. (K. k.) V staro- tureckých lidových kruzích jeví se s Abdulen Hlamidem soustrast, avšak mezi inteligen eí, mládeží a v makedonské armá- dělze pozorovati hnutí, aby byluči- něn úplně neškodným a střežen makedonskou armádou, jež jest nyní a pude v nejbližší budoucnosti ve vnitřní a za- hraniční politice rozhodujícím a hybným stát ním živle n.

Výroky nového sultána Mahmuda v. Z Cařihradu, 28. dubna. (K. k.) Mimo ozná- mená již slova pravil prý nový sultán dle „Saby“ prvnímu vyslanci Habibovi: Po 33 let zůstával jsem chladnokrevným. Mým přáním je vládnouti dle šerijatu a ústavy. Po pobožnosti u pláště prorokova pi, řekl: „Dosud nemohl jsem svobodně jednati. Příště chci s boží pomo sloužiti národu. Z Cařihradu, 28. dubna. (K. k.) Turecké noviny holdují nověmu sultánovi, doufajíce v no vou šťastnou dobu. „Jeni Gazetta“ velebí Mahmuda v. jako prvního ústavního sultána. Rozhořčení proti Abdulu Hamidovi projevuje se velmi prud ce slovem i písmem Dnešní turecké listy uveřejňují různé sul tánovy výroky. Mahmud V. řekl prý, když vkroči do salonu, kde skládal přísahu, že je hrdým n to, že je prvním skutečným padišachem svobody Po přisaze pravil: Cilem mým je štěsti ná roda. Na ovace, jež činěny mu byly za jeho vče- rejších jízd, odpovídal provoláváním „slávy“ náodu. Po pobožnosti u pláště prorokova pra vil: Jsem služebníkem národa. Sídlo nového sultána. Z Cařihradu, 28. dubna. (K. k.) Dle ture ckých novin nový sultán zvolil si za residenc palác Dolma Bagdže, v jehož poboční budově již bydlil. Jásavý souhlas se změnou na tureckém trůně. Z Cařihradu, 28. dubna. (K. k.) Změna ne trůně vyvolává podle posud došlých telegramů také po venkově souhlas a pochvalu, což se na mnohých mistech projevuje velikým jásotem