Periodikum ALTO Viewer

1

31. března 1905.

2

Číslo 89.

3

NÁRODNÍ LISTY

4

Strana 3.

5 article

tavých obrazích ještě dnes a zejtra v panoramatu »Gea« v Praze—II., v Palackého ulici čís. 15 n. ve prospěch Národní jednoty severočeské. — Lázeňské družstvo v království českém ko- nalo dne 25. t. m. valnou hromadu, které zúčastnilo se osobně a v zastoupení 43 členů. Předseda pan MUDr. Vítr podal zprávu výroční, která byla bez debaty s uspokojením přijala. Bilance byla schválen a ředitelstvu uděleno absolutorium. Družstvo podro- beno jest povinné revisi. Mimořádně povolaný autor revident a přísežný znalec účetnictví pan Pavel Zuna podal zprávu, že vykázané jmění i dluhy sou- hlasí s doklady. Návrh na rozejití se družstva byl z programu odvolán. Do ředitelství zvoleni byli pp.

MUDr Pavel Zuna Praha Palacký ulice II

6 article

Cellar Emanuel, majitel realit v Praze, Friedl Fran- tišek, majitel realit v Praze, Zahrádka Josef, dek. malíř na Král. Vinohradech a Zázvorka Antonín, rolník, zemský a říšský poslanec ve Šlapánicích. Do rady dozorčí zvolení byli pp. Kostelecký Karel, re- staurater v Benešově, Kovář Josef v Karlových Va- rech. Novotný Jaroslav, poštovní oficiál v Praze Tockstein Jan, majitel realit v Praze a J. V. Tvrdý. hotelier v Praze. O průběhu valné hromady zaslána bude všem členům podrobná zpráva. Lázeňské druž- stvo jest mylně stotožňováno s jiným kralovarským družstvem, které má dům na hranicích města u ma- lého nádraží. Majetkem Lázeňského družstva jest však hotel »Monopol« v Divadelní třídě, v centru města a hraničí jednak s novým palácem Městské spořitelny na náměstí dra. Bechera, jednak s přišti stanicí lanové dráhy. K pramenům jest z hotelu několik vteřin. Jakmile sbourán bude blok budov su zlatého štítu«, zakoupený pro město, objeví se »Monopol« v parkové prostoře. — »Noční ptáci z Nového Yorku« jest název pantomimy, která líčí život v americké zábavní míst- nosti a provozována bude poprvé zejtra v sobolu v novém programu divadla Variété.

Cellar Friedl Fran Josef Král Zázvorka Antonín Karel Jaroslav Jan Tvrdá Becher Praha Vinohrady Benešov Karlová Virginie Praha Tockstein Nový York Variété

7 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Bývalý ministerský předseda dr Körber vráti se předevčírem po několikalýdenním pobytu z Nizzy opěl do Vídně. = Soubol. V Pešti konán byl předevčírem kr vavý souboj na šavle mezí inženýry Walterem Hell rieglem a Eugenem Borošem. Souboj byl po třetín výpadu přerušen. Heliriegel utrpěl na hlavě a vrch ním pysku vážné zranění. Příčinu k souboji zavdala jakásí výměna názorů. Po skončeném souboji se so kové usmiřili. Sebevražda universitního assistenta. Ve Št Hradci otrávil se včera assistent chemického univer sitního ústavu dr. Kuderna cyankalím. Příčinou sebe vraždy byla nezhojitelná nemoc. = Z Londýna, 30. března. (C. B.) Policejní soue v Bowstreet nařídil vydati bankovního pokladníka Benjamina Cornera alias Karla Bertolliho, jenž sem po velkých zpronevěrách z Rěky prchl. = Osobní vlak vyjel z kolejí na dráze mez Paříží a Seauxem. Vozy počaly hořeti a dle pověst bylo při tom zabito několik osob. Jiní cestující byl vážně zranění. = Z Tangeru, 30. března. (C.-B.) Dle došlýcl sem zpráv jest naděje, že zachráněn bude rakouský parník »Frida« na předhoří Tarifa narazivší. = Loydový parník stižen požárem. Dle zpráv z Brindisi došlých, vypukl na Lloydovém parníku »Dalmacii«, plujícím z Terstu do Athén, oheň. Ce stující byli většinou archeologové, ubírající se k ve likému mezinárodnímu sjezdu, pořádanému za pro tektorátu řeckého korunního prince. O rozsahu po žáru nedošlo bližších podrobností.

Körber Hell Boroš doktor Kuderna Corner Bertolli Nizza Vídeň Pešť Londýn Paříž Tanger Brindisi Dalmacie Terst Atény štátný Hradec

8 article

= Domovní prohlidky v Fařiži. Z Paříže, 30 března. (C-B.) Z nacionalistické strany se tvrdí, že nedávné domovní prohlídky souvisí skutečně s do mnělým spiknutím. Na základě zpráv několika taj ných zřízenců, kteří vyprávěli o vojenském spiknutí policie vykonala pod záminkou, že pátrá po nedovo lených kancelářích pro sázky, u několika neaktivních důstojníků prohlídky bytů, u nichž doufala najíti listy politických osobností, ale nenalezla nic. = Z Paříže, 29. března. (C. B.) V bytu sklep- níka bez zaměstnání, jménem Didareta, udál se dnet výbuch. Didaret, jenž zaměstnával se výrobou vý bušných látek, utrpěl těžké popáleny a byl odveze do nemocnice. Policie záhy zjistila, že poraněný sklepník jmenuje se Hillarn. Pochází z okolí Nancy a bydlel asi tři čtvrti roku pod falešným jménem Didatet v hötelu. V pokoji byly nalezeny anarchi- stické spisy a zjištěno, že utržil si popáleniny za pokusů s chlor. kalim a kyselinou pikrinovou. Po licie se domnívá, že Hillarn, jenž jest soudně zná- mým anarchistou, byl původcem nedávných pumo- vých attentátů v Avenue de la Republique. = Výbuch plynův udál se včera odpoledne na stavbě montuzského tunelu, nejspíše proto, že děl níci nebyli cpatřeni báňskými kahanci. Tři dělnle byli lehce ranění.

Didaret Hillarn Paříž Nancy avenue jít le Republique

9 article Z literatury.

Z literatury. Jules Verne. 22 — Zemře-li vynikající, domácí spisovatel jistě mu nevěnuje více českých čtenářů milou vzpo mínku, než francouzskému románopisci, jehož vědecky zabarvená a někdy přebarvená díla od chovala celá pokolení, který nalezl stejně vlídné přijetí u školy jako u mládeže a jako u rodičů který dovedl vyhověti všem, okouzlit všechny a získat si náklonnost celé veřejnosti, i té, která mu vyčítala šablonu, továrnickou výrobu literár ních děl, kancelář na psaní románů, spolupra covnictví mnoha dobře placených, ale nejmeno vaných odborníků. Jules Verne byl z těch, kteř dovedou spojit dvě na pohled neslučitelné věci. umění a obchod, kteří dovedou vyhovovati na všechny strany, být vlibní a sympatičtí za ka ždou cenu.

Jules Verne

10 article

Je to zcela zvláštní a svůj druh spisovatelů zvláštní literární genre, který má, tak jako každý jiný obor, své umělce i své řemeslníky, své ge nialní hlavy a své prohnané a raffinované dobro druhy. Spisovatelě, u nichž se rozumí samo sebou že hlavní tendencí jejich životního díla je dobyt čtenářstva, ovládnutí velkých čtoucích mass. Tatc tendence jako by je činila nedotknutelnými prot přesné literární kritice, obracejí se vědome a s úmyslem jen na reklamu, ať referentskou ať insertní a dosahují obchodní obratností pravi delně také svého cíle. Každý z nich opírá se především o jistou velkou, obecně uznanou a bez kritiky vílanou ideu. Jókaiovi je to idea národní síly a velikosti, kterou již stělesňuje ve svých recích; Sienkiewiezovi zase národní idea proje- vená v minulosti, znovuoživená zapadlá polská sláva, kterou jímá srdce svých současníků, Mayovi splňování dobrodružných snů mladých hlav, Ki plingovi chvalozpěv na silu a dokonalost vlastní, ať anglické, ať americké rasy a Julesu Verneovi, právě tak jako nověji Wellsovi, idea o popula- risaci vědy, o šíření poznatků vědeckých nejob- šírnějšímu čtenářstvu zajímavým, suggestivním téměř způsobem. Všichni tito, ať dobří, či špatní, ať převažuje u nich idealní či obchodní snaha, dosahují svého cíle nejen obratností, ale po- divuhodnou tvůrčí silou vlastní fantasie. Jejich obrazotvornost zdá se nevyčerpatelná a dovede tak živě a tak obratně vyhovovat přáním čte- nářstva, rozohňovat fantasii svých bližních, že sebe poctivější a úsilnější kritika, která obraeh se proti špatným, ať umělecky či obsahově špat- ným výstřelkům genru, je bezmocná proti suggestivní síle autorovy fantasie — zvlášť je-li podepřena obchodní a reklamovou obratností.

May Verne Wells

11 article

Jules Verne byl z dobrých svého druhu. Jeho snaha, přinutit obyčejného čtenáře, aby přemýšlel o velkých vynálezech lidského ducha a obdivoval se jeho síle, jeho umění, s jakým dovedl svést prostého člověka, aby četl sloupce cifer, studoval plány podmořské lodi, nákresy strojů, rozpočty na provrtání země, vědecké přípravy ku polární výpravě, konstrukci řiditel- ného balonu, měření zemského poledníku, poměr země ku planetám a stálicím — vše míněnoa prováděno bylo poctivě, a reklama, pracujíe pro rozšíření těchto děl, nestála jen ve službách obchodní spekulace a ziskuchtivosti. Základn koncepce a komposice jeho děl, třeba později ukazovala stopy továrnické práce, je podivu- hodna svou vynalezavostí a velmi obratně kon- struovaná. Způsob, jak dokonale dovedl Verne využíti nápadů tak originálních jako je objet země, cesta do měsíce, cesty v podmořské lodi vyšinutí země z její polohy, je tak originální lákavý, že stvořil celou školu. Je otázka, co s lakovým zdarem a — pr potěchu a poučení snad millionů lidí po léta tvořeno, je-li to vše také — uměním? A ne- jsou-li, či nechtějí-li ty práce být uměním, jaký je jejich poměr k opravdovému umění ? Otázka příliš složitá, než aby bylo lze řešit ji v po- hrobní vzpomínce. Nehledě však k tomu, práce získala si své dobré právo na existenci a Verne stvořil románem XIX. věku svůj genre — který má mnoho přibuzných v minulosti — a ten- dence, již sledoval, zasluhuje dojista — vděčné vzpominky.

Jules Verne Verne

12 article

České spisy- * F. J. Lehner. Dějiny umění národa českého. DIl I. Doba románská. Svazek I. Architek tura. Čásť I. V Praze, Unie. Ke kaplance klecanské přidružila se kaplank karlínská. Tam na slunně, tiché výšině, maje pře tělesným zrakem nejstarší sídla české civilisace, hra pražský a Levý Hradec, a před duševním rozloženu velikou knihu českých dějin, křísil silou své tvořiv fantasie V. Beneš-Třebízský rázovité postavy z české minulosti, tu jiný soudruh jeho v říze kněžské vě- noval všechny síly jediné snaze: aby prokázal světu. že vedle svého státního a národního života hono síme se i vlastním svérázným úměním, že jsme otrocky nenapodobovali cizí vzory, ale svým duchem a způ- sobem je upravovali a na nich dále budovali. Dílo vyhledává pracné průpravy. Jake neměl Pa- lacký předchůdce, který by byl kriticky uspořádal látku, k jeho dějinám, tak i Lehner musil počíti od počátků, musil si promýšleti methodu, sbírati látku monumentálnou i knižnou, srovnávati snesené údaje a tříditi je se stálým zřením k umělecké tvořivosti zemí okolních. Bylo třeba rozsáhlých cest i lze říci. že vedle A. Sedláčka, který pozornost svou věnoval hradům a tvrzím, F. J. Lehner, dějepisec českého umění, nejpronikavěji osobně propátral každý kout korunních zemí českých i zemí okolních. Nejprvé zchodii, změřil, zkreslil a popsal umělecké pamá tky české po stránce architektonické i výtvarnické, potom hleděl srovnáváním a tříděním zjistiti periody a typy pak teprv, když vystižen zevrubný obraz umělecké minulosti české, sáhl k pěru a ukládal v dílo myšlenky s užitím podkladů, jež podávají zprávy knižné a li- stinně.

F J Lehner V Beneš Jake Lehner A Sedláček Praha Levá Hradec tichý výšina

13 article

P. F. J. Lehner snažil se současně získati po- rozumění pro své práce v lidu českém. Založil si „Methodu“, vlastní orgán, jedině zkoumání českého umění věnovaný, a uveřejňoval v něm zprávy c cestách a výzkumech, až konečně připravil si půdu, že moh přikročiti k samostatnému zpracování dějin národního umění. Z výzkumů jeho zvlášť památno jest vyše- tení samostatné české školy malířské z XI. stol.. jež provedl na základě korunovačního evangelistáře krále Vratislava. Od roku 1887 záhájil dílo „románskými exkur- semi“. Dnes jest čásť tato hotova. Podány zde nejpád- nější důkazy, že sloh románský u nás vzděláván byl samostatně, zvláště pak nezávisle na vzorech ně- meckých. Důkaz opírá se především o malé romá nské chrámy, počínající rotundami a chrámy zakončeným apsidou k východu orientovanou. Vedle obou typů. jež ani nejzarytější německý uměnoslovec neodvažoval se přičítati německému vlivu, zjistil P. Lehner ještě čtvery samostatné české typy románských kostelíků a sice chrámy zakončené chorem pravoúhlým, chrá- my, které mezi loď a apsidu vsunovaly čtverečné kněžiště, chrámy zakončující chor polygonálně a ko- nečně centrálně založené chrámy po způsobu by- zaniském. Tyto a rolundy ukazují zřejmě na původ východní, cařihradský a bulharský. Ostatní typy ce do vzniku jejich lze nejlépe srovnáváním s italským pamá tkami pochopili.

P F J Lehner Vratislav Lehner

14 article

Výsudky spisovatelovy plynou z praemis, čerpa- ných ze všech nám dochovaných památek vesmě uváděných, popsaných a oceněných. Tím dána půda pro další speciálné bádání, důležité pro místní mono- grafie. U četných osad uložen nejstarší údaj chronolo- gický o základní podobě románských jejich chrámků Čásť druhá díla p. Lehnerova, jež snad letos ješt opustí lis tiskařský, pojednávati má o velikých třílod ních románských basilikách. Nákladnou úpravu opatřila „Unie“. Text je slo hově vybroušen a doprovozen četnými pohledy, plány a obrazy částečný mi.

Lehnerův

15 article

* Karel Jaromír Erben: Veškeré spisy básnické. Vydání kritické. Uspořádal Jarosla Sutnar, S podobiznou básníkovou a snímkem básníkova rukopisu. Nakladatel J. Otlo. Kniha jest prvým souborem všach básnickýc praci Erbenových, tedy také skladeb jinde po různu lištěných a do »Kytice« nepojatých, i skladeb jenom rukopisně zachovaných. Přílohou připojeny i tř práce prósou (Dobrodružství cestujících —— Zpěv la- butí — Myšlénky) z prací tištěných a do »Kytice nepojatých. Básn k polácí se tu ještě mezi dřívějš anakreontikou na jedné a novým byronismem na druhé straně. Nejobjemnější jest veselohra »Sládci« jejíž text tuto zredigován dle pěti dochovaných opist cizích, neboť není origlnálu současného. »Kytice- jest ovšem po dnes pramenem nejkouzelnější poesie jež dokazuje, co také v umění dovede úzké splynuti s duší národa. * Otakar Červinka. 1848. Román a sku lečnost, z pamětí našich otců. Nákladem Fr. Ši- máčka V románové formě podány paměti osob, jež v roce bouřlivém hrály svoji roli. Počínání Windiseh- grätzovo nad mrtvolou ženinou, scéna mezí Win dischgrälzem a Riegrem jsou historií spíš než kapi tolou románovou. Mezi oběma hlavními represen- tanty obou směrů hemží se řada ne typů, ale sku tečných postav, sedlákův, šlechticův, studentův, do mácích, vojákův, představujících život pled 1848 v něm na venkově i v Praze.

Karel Jaromír Erben Sutnar Erbenův Sládek Červinka ša Riegr Francie Praha

16 article

* J. J. Stankovský: Oběli víry. jHistorick povídka z dob první persekuce v Čechách. — Dr Čeněk Zibrt: Z doby úpadku (V obou prvních dvou svazcích »Matice Lidu«.) Nákladem Fr. Ši máčka. Zesnulý před léty Stankovský, oblibený vši rokém obecenstvu pro svůj populární a přece rávo vitý sloh, vystihuje v povídce dramatické episody z velkého zápasu stavů českých za účasti i nespo kojeného Starého i Nového města a zvláště církve českobratrské s Ferdinandem 1. Románová tato hi storie, protkána napínavými osobními konflikty mezi nejvyšším úřadem, Grispekem, stvůrou Ferdinando vou, a některými šlechetnými postavami z druhého tábora, vyspívá v tragedii milující Ludmily a v po- pravu pánův Václava Pětipeského, Barchance z Bar šova, primasa Fikara z Vratu a Václava z Jelení Závěrek dvojsvazku tvoří zajímavé kulturní pří- spěvky Zibrtovy k XVII. a XVIII. století: Zpěvník zamilovaného šlechtice z r. 1631 (ubohá česká řeč!). rozhraní národnosti české a německé r. 1699, pro- roctví o zlatém jelenu, mor mezi exulanty v Lešně 1632, písně o Waldsteinovi a Harantovi, příspěvky k historii bělohorské, tresty za roboty a o selské rebelii 1734 a 1775. * Otto Fasíter: Prine z Pohádky. Kouzeln hra se zpěvy o 6 obrazech. Repertoir českých di- vadel 126. Nakladatelství Fr. Šimáčka. Pokus lidové hry, svižně a účinně stavěný pro jeviště. Při četbě vadí ovšem plochosti, jež při živém spádu děje na jevišti unikají. Jako pomůcka pr menší a lidová jeviště publikace vyplní svůj účel Hra zpestřena mnohými říznými a čipernými po- pěvky-

Stankovský Zibrt Starý Ferdinand 1 Ferdinando Ludmila Václav Barchance Fikar Waldstein Harant Fasíter Prine Šimáček Čechy Francie Lešno Grispeko Bara šov Obít vír

17 article Z českých listů.

Z českých listů. * V „Osvětě“ upozorňuje Ant. Antonovič na potomky českých bratří v ruském Polsku. Popisuje svou cestu na černomořské pobřeží roku 1895 a se- tkání s tamními Čechy. Dověděl se o kolonii české v petrakovské gubernii, v bývalém království polském. v okoli městečka Zelné. Popisuje dějiny osady a její nynější život. Péče o české kolonie v cizině u nás je dosud, bohužel, malá. Kdy dojde na soustavné vy- psáni české kolonisace, na soustavné ovládnut českého proudu vystěhovaleckého, kdy na soustavnost naší národní práce vůbec? * Lidová Revue moravsko-slezská věnuje Josefu Kalusovi lístek k jubileu padesá tiletému. Auton A. Kubis obraci se proti českým nakladatelům „Aka- demii“ a „Svatoboru“, že odmítali moravskému básní- ku práce. Bylo by vhodnější užit jině příležitosti k výčitkám a stížnostem, aby jich oprávněnost bylo lze lépe motivovati, než je možno při vzpomínce — jubilejní. *Věstník českých professorů referuje o podivném obchodním nápadu Gieglerovy firmy v Lipsku. Firma zavádí tovární výrobu literárních prací — studentských. Knihovna, jejím nákladem vy- dávaná, má již půltřetího sta svazků a obsahuje vy pracovaná themata, na př. 23 rozborů Schillerovy písně o zvonu. Vydavatel slibuje za malý honorá variace na jakékoliv thema. Professoři právem naří kají, ale snad se podaří aspoň takovýmto negativnín způsobem uspišit reorganisaci dnešní duchamorné školské výroby „slohových cviků“ * V Lumíru reviduje A. B. poslední české pře klady románové literatury anglické, hlavně posledn svazky Ottovy Anglické knihovny a Vzdělávací biblio- téky a překlad Wildova Doryana Graye v knihovně Máje, do české literatury převedeno tu několik vý značných i nových prací. Čtenář.

Antonín Kalus A Kubis Gieglerův Schillerův A B Ottův Wildův Polsko Čechy Svatobor Lipsko Doryan Gray

18 article

Odborně spisy-

19 article

* Phil, a JUDr. Rober! Maršan: Dějiny po- licejní organisace rakonské. Nákladem Sborníku věd právních a státních. Sešit 1. Nadaný a širší veřejnosti české již známý auto podává v nadepsaném spise vývoj policejní organisac rakouské a to úvod a období I., sahající až do r. 1620 kdežto přehled dalších výsledků studii až do stabil sace policejní soustavy rakouské obsažen jest ve hlav ních obrysech ve Sborníku věd právních a státních ročník V., sešit 3., str. 301—340 Práce lato, ve které uložen jest velebohatý mate riál, obsahující nejen přečetné publikace, nýbrž i pra- meny dosud nepoužité, čerpané z archivu ministerstv vnitra a z c. a k. domácího dvor. a státního archivu ve Vídni. líčí vznik policejních institucí na půdě zem rakouských (t. j. němečko-rakouských, či jinak staro rakouských zvaných) od prvopočátečných pokusůz Maxmiliána I. (1493—1519) až do vílězství moci země panské r. 1620, resp. (v článku, uveřejněném ve „Sbor níku“) v hlavních obrysech až do r. 1870, kdy totia policejní sekce u ministerstva pro zemskou obranu byla zrušena a přivtělena ministerstvu vnitra.

Phil JUDr Rober Vídeň

20 article

Předeslán jest velezajímavý úvod (str. 4.—25.) v němž plynným a poutavým slohem vyložen jes pojem policie, jak se v literatuře i v praxi různých období jeho užívalo, jakož i různý smysl, jaký to- muto pojmu mnohdy byl přikládán; rovněž poukázáno jest zde k tomu, že vytvoření všeobecné organisace policejní, tak, jak my ji nyní rozumíme, jest vlastně dílem novodobého státu (str. 8.); že pak počátek úřad nického aparátu učiněn právě u úřadů policejních jest charakteristické a vysvětluje se tím, že v tomi oboru byla nutnost přímé exekutivy zeměpanské nej větší (str. 11.). Dále jest podán zde stručný historický nástin všecbecného vývoje policejních úřadův a vy kládá se tu, že původ exekučních orgánů (četniciva sluší hledati na půdě francouzské ve zvláštním země panském jízdním sboru policejním, zvaném „maré chaussče“, kdežto vlastní policejní úřady, nynější poli cejní ředitelství mají zárodky své v poměrech měst ských; avšak vlastní původce policejní organisac jest Ludvík XIV., který již r. 1667 správu bezpeč nostní vedle jiných oborů místní správy v Paříž- svěřil zvlášlnímu úřadníku královskému: Hieutenan de police a r. 1697 přikročil k centrální organisae francouzské policie, čímž byly položeny základy prvn moderní organisace státní policie (str. 12., 13., 14.) jest tudíž původ policejních organisací evropských francouzský a i policejní soustavy terezínské a jose finské v zemích našich zdělány jsou dle vzoru fran couzského (str. 14.)

Ludvík XIV Paříž Hieutenan jít police

21 article

Po tomto úvodu přistupuje autor k jádru sv práce (str. 26.—118.); v této části líčí se vznik a vývo zeměpanské úřadnické správy vůbec v zemích něme cko-rakouských, snahy Maxmiliána I. a nástupců jeh o ustavení řádné zeměpanské správy zemské, vznil úřadní organisace, centrální, policejní správa zemské vlády, jakož i pokusy vladařů zemí rakouských (t. německo-rakouských), počinajíc Ferdinandem I., zři diti loliž zeměpanské výkonné policejní orgány n venkově, jichž výsledek byl ovšem pranepa trný zvláště pak přihliží se k policejní organisaci města

Maxmilián počinat Ferdinand I

22 article

Vídně (str. 102.—118.) Mnohem důležitější pro správní poměry v našich zemích českých jest však článek autorův ve „Sbor- níku“ a to jednak z toho důvodu, že reformy policejn organisace rakouské, provedené za Marie Terezie a za Josefa II., měly přímý vliv na uspořádání těchi úřadů v zemích našich, jednak i proto, že v těchto dobách vzaly původ svůj různé instiluce nyní ji moderní organisace policejní, kteréž trvají dodnes sem patří mezi jiným zřízení lajné policie a založen zvláštního mimořádného fondu, z něhož se zejmena mají vypláceti remunerace „der durch besondere Ge- schicklichkeit und Fleisz sich distinguirenden Polizei- beamten“ (str. 317., 318), kteréžto obě instituce jsou ještě v dnešní době v plné platnosti a síle. Základ moderní zeměpanské policie rakouské by položen reformou z r. 1776: zajímavě líčí zde autor co práce a namáhání to stálo, než reforma nanejvýi nalehavá byla provedena; všechny tyto chara kteri- stické stránky v jednání o reformách velmi obralně zachytil autor, a v dalším líčí policejní organisac josefinskou a vznik jednotné samostatné policejn správy pro celou říši; reforma nová nastoupena 1782 a již r. 1785 zřízena ve všech důležitých hlav- ních městech celé říše policejní ředitelství; v zemíel koruny české byla policejní ředitelství tři: v Praze v Brně a v Opavě; v r. 1789 zřízen dokonce policejn ministr. A třebas i za Leopolda II. nastala jakási změna v systému, přece za syna a nástupce Leopolda

Marie Terezia Josef Leopold Vídeň Praha Brno Opava

23 article

II. Františka I. vráceno se k institucím josefinským. na základě kterých spolu s duchem naprosté reakce vylvořen stát v pravém slova smyslu policejní, v kterém byla policie se svou smutně proslulou cen- surou všemohoucí instancí. Revoluce r. 1848 smetla censuru a s ní celou starou policejní soustavu rakou- skou; a přes to, že za bachovské reakce samostatná policejní správa ústřední vstoupila v nový život pod názvem „oberste Polizeibehörde“, i že r. 1859 do- konce obnoveno jméno „policejní ministerslvo“, přece smutně proslavený policejní režim bachovského abso- lutismu nepotrval dlouho; samostatné policejní mini sterstvo zaniklo již při prvních ústavních pokusech a policejní oddělení přivtěleno posléze 15. února 1870 ministerstvu vnitra, čímž zjednán stav přítomný. To jest celkem nejstručnější obsah práce dra. Mar šana. Celá kniha, jakož i výše uvedený článek auto rův ve „Sborníku“ svědčí o neobyčejné píli a prozra- zuje silného badatelského ducha. Bohatý materiál — což týká se zejmena dosud nepoužitého materiálu archivového — snesen v těchto pracích a zpracován duchem přísně kritickým a methodou naskrze vě- deckou. Doporučujeme vřele knihu tuto čtenářstvu: te ovšem týká se stejně jak práce dra. Maršana lak „Sborníku“, jehož význam v širší veřejnosti zajist není dosud dosti ocenění Dr. B. B.

Maršan Mar

24 article Ze slovanských listů.

Ze slovanských listů. * Polský básník Jerzy Žulawski napsal poelické drama „Jola“ jež dobylo silný úspěch. Mladá žena starého kastelána zachová muži věrnosl. i když je v cizině, na vojně. Je tak krásná, že, kdo na ni popatří, je nešťasten na vždy. Jola je náměsíč- nice. Za měsíčných nocí dochází po římsách k mistru Arnovi, jenž tvoří sochu Panny Marie. Oběma připadá vše krásným snem. Po příchodu kastelána vše se pro- zradí a Jola končí na hranici, jako čarodějnice. Kritik chválí poetické prohloubení děje * V Krakově vypravena „Lilith“, bajka mla- dého dramatika Julia Germana. Kritika chváli vnitřní cenu hry. Scenicky drama selhalo. Lilithou zosobněna ničivá slla láskv. * Ve Lvově zemřel sochař Tadeusz Baracz narozený r. 1849 ve Lvově. Po studiích v cizině usadi se v rodném městě a dobyl jména geniálního výtvar níka. Po celé Polsce rozšířeny jeho pomníky. * „Praca“ (poznaňská) a „Gazeta naro- dowa“ (lvovaká) věnují články literární činnosti pro F. A. Hory v Plzni. * Lidové divadlo krakovské s úspěchem vypra- vilo novou hru Josefa Maskofla (Gabriely Za- polsky) „Zašumí les“. Děj v Paříži v kruzích pol- ské kolonie. Osoby revolucionáři, vydavatelé tajnýcl novin, spiklenci atd. * V Záhřebě ve věku 43 let zemřel chorvatský spísovatel dr. Milivoj Šrepel, jehož historick a literárně kritická díla byla vydávána „záhřebskou Akademií“ a „Maticí Hrvatskou“. Hlavní jeho spi je „Gradje za povjest hrvatske književnosti“ * V Charkově zemřel ruský herec Šuvalov jehož zásluhou ruský venkov seznamoval se s klas sickými výlvory dramatické literatury. * Gnědičova nová hra „Zima“ nedobyl valného úspěchu. Je příliš literární a málo divadeln práce. Důvěrné drama o čtyřech hlavních osobách Matka odloudí své dceři ženícha — Irancouzský vliv je nápadný. Slowianin

Jerzy Žulawski Jolo Arno Marie Lilith German Baracz F A Hora Maskofl Gabriel doktor Šrepel Šuvalov Gnědičův Jolo Krakov Lvov Plzeň Paříž Záhřeb Charkov lidový divadlo

25 article

Z cizích revul.

26 article

*W. T. Stead. vydavatel „Review of reviews - rozeslal dolazník odborníkům, kterých 100 knih angli- ckých považují za nejlepší. Nejvice hlasů dosáhla biografie H. Spencera a E. Zoly, romány Halla Caina Stanleye Weymana, básně Swinburnovy a Stephen Philippsa. Jak kdo píše? R. Kipling namáčí péro do inkoustu tak energicky a stříká kolem sebe, že jeho psací stůl je neustále pln inkoustových kaněk. Dicken se při psaní zavíral na několik hodin. Thackeray nosil rukopis stále u sebe a mezi jakýmkoliv zaměstnáním jej doplňoval, kdykoli mu myšlenka připadla. Lord Lyt ton byl za psaní vždy parádně oblečen, na stole ho řely dvě svíce a v zadu stáli upjatě dva sluhové. Jule Verne vpokud neduhem očním nebyl trápen a nucer diktovati) vstával před 5. hodinou a psal do 11 hod Psal velmi pracně, každou frási dvakrát, třikrát opra- voval a piloval, pokud nedosáhla žádoucí formy Sienkiewicz hromadí historická díla, uzavírá se n čas světu a píše. Náhle ucítí únavu a nastane pausa třeba půlletá. Sienkiewicz jezdí pak po světě a sbírá síly pro další práci. * E. Dumolard v „Grande Revue“ píše o soud- nictvív Japonsku. Do r. 1899 cizinci v Japonsku byli souzeni svými konsuly, teď podléhají soudům japonským. Dřive nebylo literatury soudnické, každi provincie soudila dle svého zdání. Teď je proveden v soudnictví jednota. * V „Journal des économistes“ poučení o „M o- celismu“, svobodomyslném socialismu. Nauka tou- lonského úřadníka Sahatiera, jenž chce majetek pr každého; společnost lidská je povinna zjednati svým členům jmění rovné všem.

Stead H Spencer E Zola Stanley Swinburnův Stephen Philippsa R Kipling Thackeray Lyt Verne Sienkiewicz E Dumolard Sahatier Japonsko Review of reviews Hall Cain

27 article

*V „North American Review“ píše Mar Twain „o literárním majetku“. Doba 42 let, pro liter majetek je příliš dlouhá. Autor dostane zaplacene jednou pro vždy a nakladatel 42 let bohatne. Rad Twain zkrátiti dobu a zavázati nakladatele, aby dříve byli nuceni vydati populárné vydání, za něž by za- platili nový honorář percentuální. * V „La Revue“ literární portret Granie De leddy sardinské spisovatelky. Nový svět: mravy a zvyky sardinské, o kterých Evropa neměla zdání I v samě Italii byla Sardinia zemí neznámou, již Deledda objevuje. Defilují tu typy venkovanů i mě- šťáků málo dotčených evropským nátěrem, hluboce nábožných, pověrečných, srdečných; pohrdání justici je zde všeobecno. Vášeň je jediným soudcem. „Zákon dělám sám. Nemám než svou kůži a česť a rád na- stavím jednu, abych si zachoval tuto. * Mezi francouzskými dramatickým novinkami vyniklo Lemaltrovo drama „La mas- sire“, historie lásky starého malíře k mladé žačce neštastná láska, pokálená žárlivostí ženy malířovy a zlomena účastí malířova syna. Poctická mluva. Skvělý dialog *V„La Revue“ otiskuje Scheurer- Kestne zajímavé vzpomínky. Pozoruhodná kapitola o „černém kabinelu“ Napoleona III. * Tamtéž stat o „problému abnormálních dět Alí. Bineta. Francouzské ministerstvo svolalo komisi aby slanovila sociální postavení dětí abnormá lních ve škole a v živolě. Binet radí: zakrslé děti probádali určiti jim předem obor, pro jaký se snad hodí pře svoji zakrslost, a tím směrem ve zvláštních, odbor- ných školách je vychovávati. Mr. Penn.

Twain Lemaltrův Scheurer Napoleon Alí Evropa North American Review Le revue Le masa

29 article

*O rpocrna rapan opoa pcaro. Pod tím názvem vydal pruf. Ja romír Čelakovský ve zvláštním otisku svoji práci, uveřejněnou ve »CKy cT B. H. J MancKaro«. Vydáno v Petrohradě 1905. Sedláčkovy Hrady, zámky a lvrze král Jeského. Díl 13. (Plzeňsko a Loketsko.) Dilo zašlé slávy národa českého blíží se svému zakončení Zbývající díly: »Litoměřicko, Chebsko« (XIV.) a »Pražsko« (XV.) vycházeti budou v sešitech co možno nejrychleji. * Čechy Ottovy. Seš. 236 (dílu XIII. — V chodní Čechy — sešit 23) kartonový obraz Přiby slavi od Liebschera. V průvodním textu »Na horn Šázavě« a začátek Něm. Brodu.

Čelakovský MancKaro Sedláčkův Čecho Ottův Liebscher Petrohrad Plzeňsko Loketsko Litoměřicko Chebsko Čechy Německo Brod

30 article Školská hlídka.

Školská hlídka. Výbor spolku českých učitelek v Praze oznamuje že v sobotu, dne 1. dubna bude pořádána vycházka ku prohlédnutí novostavby velechrámu sv. Víta. Př zajímavé a vysoce poučné této vycházce bude prů- vodcem sám stavitel dómu p. arch. Kamil Hilbert Schůzka na III. dvoře královského hradu u kašny sv. Jiří ve 3 hod. odpoledne. Hosté jsou vítäní. — Budoucí sobotu bude poslední přednáška v 6 hod. Ženském klubu: »Jak málo známe a milujeme Prahu«. Přednášeti bude p. JUDr Luboš Jeřábek Pražský krajinský spolek učitelů škol měšťan- ských má mimořádnou valnou hromadu dne 1. dubna v sobotu o 6. hod. v měšť. škole dívči ve Školské velici II. Kenkurs. Při ústavu hr. Pöltinga v Olomouci obsa se počátkem školního roku 1905—1906 místo učitelky I. odboru měšťanských škol. První rok ustanovení provisorní. Dovolená vymůže se u c. k. zemské školní rady. Přijmy a pense jako na školách veřej- ných. Nekolkováné žádosti do 30. dubna ředitelstv ústavu.

svatý . Vít Hilbert svatý . Jiří Jeřábek Praha královský hrad Olomouc spolek český učitelka spolek učitel škola měšťan

31 article Dramatické umění.

Dramatické umění. + Z kanceláře Národního divadla. Dnes prove dena bude Wagnerova opera »Lohengrin« (2. čtvrtka předpl.) s p. Mařákem v partii titulní, sl. Slavikovou (Elsa), Maturovou (Ortruda), pp. Benoním (Teiramund). Klimentem (král) a Pollertem (hla- satel); představení řídí chel opery p. Karel Kova- řovic. Zejtra bude se poprvé opakovati Bernsteinova komedie »Oklikou«; v neděli odpoledne bude se hráti veselohra »Její systém« od Jos. Štolbya na večer podruhé velká opera Rimského Korsakova »Sněguročka«. Záznamy přijímá denní pokladna. Opera vypraví nyní nejdříve novou původní operu »Jessika« od Jos. B. Foerstra, která je v části zpěvní úplně připravena, a Gounodovu operu »Ro meo a Julie«. Činohra počala teď studovat pro- slavené biblické drama »Salome« od anglického básníka Oscara Wilda, dílo vzácného charakteru poetického a při tom seénicky nad obyčej účinné. Veliké slohové výpravy, jíž »Salome« nezbytně vy- žaduje, dostane se jejímu provedení na Národním divadle plnou měrou. Režii má dramaturg p. Kvapil z hlavních rolí hraje sl. Grégrova Salome, pí. Dan- zerová Herodii, p. Vojan tetrarchu Heroda a p. Vávra proroka Jochanaana (Jana Křtitele). Vedle nich je zaměstnán v novince všechen mužský personál či- nohry spolu s některými členy opery. + Lidové divadlo „Urania“ v Praze—VIl. Dnes jest 38. hra v předplacení, k níž zvolena »Čarodějka«.

Wagnerův Lohengrin Mařák Slaviková Elsa Maturův Ortruda Teiramund Kliment Pollert Karel Kovo Bernsteinův Rimskij Korsakův Sněguroček Jessika B Foerstr Gounodův Julie Salome Wild Kvapil Grégrův Vojan Herodes Vávra Jochanaan Křtitel Jos Praha národní divadlo opera . + lidový divadlo Ro meo Salome

32 article

Drama o pěti jednáních. Napsal Viktor Sardou. Pře- ložil J. O. Královec. Režisér V. Spurný. Titulní úlohu hraje paní Košnerová, v ostatních úlohách zaměstnán je celý personál. Zsčátek o 7. hodině večerní. Po divadle dostatečný počet vozů elektrické dráhy. — Žejtřejší představení pořádá beseda kovohoblířů pro Prahu a okolí. Hraje se »Kupec benátský«. Drama o 5. jednáních. Napsal W. Shakespeare. Přeložil Josel J. Kolár. Začátek o 3/48. hodinu večerní. Ceny míso poloviční. Ve čivrtek jest benefiční večer vynikajícfho herce a režiséra pana V. Spurného. Bude se hrát »Bojarova svatba«. Činohra o čtyřech jednáních. Na- psali L. Ganghofer a Marco Brosiner. Přeložil Bohdan Lachman. + Z kanceláře smíchovského divadla. Dnes hraje se jakožlo 72. hra v předplacení Suppéova operett s paní Zieglerovou v titulní úloze »Donna Juanitta«. Režisér Josef Kubík. Zejtra v sobotu má svoji benefici sl. Marie Kandlerova. Hráti se bude Svobodová čino- hra »Směry živola«, od K. Sudermanna jednoaktov drama »Fricek« v překladě Ignáta Herrmanna (z cyklu Morituri). U klavíru dějí se denně zkoušky k vý- pravnému vaudevillu »Princezna Co-Co- Co« aneb »Japan v županu« a k operettě »Julinčin únos«. Čino- hra studuje Kaňkovského hru ze života železničních zřízenců »Povinnost«, kterou autor sám uvádí do scény.

Sardou V Spurná Košnerová W Shakespeare Josel J Kolár V Spurný Bojarův L Ganghofer Brosiner Lachman Zieglerův Donn Juanitt Kubík Kandlerův Svobodová K Sudermann Fricek Herrmann Julinčin Královec Praha smíchovský divadlo Morituri Company « aneb » japan

33 article

+ Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech Dnes hraje se při malých cenách po třetí »Děti Pod- skalí«. Obraz ze života podskalského o čtyřech jedná- ních. Napsal V. Šule. Zejtra při malých cenách »Debora aneb: Křesťan a židovka- + Z kanceláře »Ústřední jednoty českého bere- ctva«. Ve schůzi ústředního výboru, 28. března ko- nané, ustanoven program valné hromady, která 21. dubna v Měšťanské besedě praž ske o 1/211. hod. dopol. bude konána, a schválen kandidátní listina ústředního výboru. Komilé pro postavení pomníku (desky) J. V. Slu- kovu pořádati bude ve prospěch tohoto účelu dne 9. dubna v Mezimostí zábavný večer. Za řádné členy přijati byli pl. Anna Dobrovolná a pan Jan Dobrovolný členové divad. spol. A. Mušk v Klatovech. M sto věnce na rakev zesnulého pana Karla Ryšavého zaslali jednotě ředitel divadla p. Jan Pištěk 20 K. členové divadla vino- hradského též 20 K. Odbor Xl. (Národní divadlo v Brně) oznámil výnos masopustní merendy ve pro- spěch jednoly v Brně pořádané 200 K, pokuty a po- platky 9 K 30 h. Panu Ant. Kantorovi u příle- žito ti jeho 40letého jubilea činnosti herecké zaslán blahopřejný dopis. Ústřední výbor zve všecky zaklá- dajíci, přispivající i řádné Členy Ústřední jednoty českého herectva, funkcionáře mistních odborů, pří- znivce a přátele herectva k letošní valné hromadě v den 21. dubna.

Král Debora Křesťan sl Dobrovolná A Mušk Ryšavý Pištěk Xl Antonín Kantor Mezimostí Klatovy Brno Pištěkův lidový divadlo národní divadlo v Brno

34 article

+ České divadlo ve Vídni, I. Dombastrasse3 (malý sál hudební společnosti). V neděli 2. dubna sehraje vídeňský »Pokrok« jako 18. představení lelo- šního období (hra 14. a poslední v předplacení) za režie pana Rezka poslední původní novinku Národ- ního divadla v Praze Štolhovu veselohru o 3 jedná- ních »Její systém«. Začátek přesně o 7. hod. večerní. V neděli dne 9. dubna vypraví »Pokrok« v Rapplo- vých »Růžových sadech“, X, Favoritenstrase, a režie pana J. Dvorského devatenácté představení jelošního období ve prospěch pensijního fondu uči- telstva škol spolku »Komenský« ve Vídni. Dávati s bude po druhé v novém obsazení veselohra B. Vikové- Kunětické »Cope + Paní M. Hübnerová vystoupila dne 25. a 26 března na jevišti Nár. domu v Olomouci. První předsta vení bylo pořádáno ve prospěch »Sdružení českých novinářů na Moravě a ve Slezsku, druhé ve prospěch úpravy jeviště v Národním domě. Umělkyně docílila jak v úloze Strouhalky v Šimačkově »Světě malých lidí« tak i v úloze Marie Vaňkové ve Smahově »Zlatě« velkolepých úspěchů. České čapopisy v Olo- mouci rozepisují se o výkonech pí. Hübnerové přímo s nadšením. Paní Hübnerové dostalo se za bouřlivého potlesku nejčelnějšího obecenstva krásných vonných věnců a květinových darů. Po druhém představení uspořádán byl na jeji počest přátelský večer. Význam umělkyně a umění jejího ocenil vřelými slovy pan posl. dr. Žáček: dále pronesli srdečné a vřelé přípitky red. »Hlasů z Hané« p. Drobný jménem »Sdružení českých novinářů«, a stavitel p. Matura jménem ochotníků, jenž ji žádal, aby opět záby do Olomouce zavítala. Pl. Hübnerová nemálo se zavděčila četnému obecenstvu při přátelském večeru několika recitačními čísly, za něž dostalo se jí nadšené pochvaly.

Růžův J Dvorský Cop M Hübnerová Strouhalka Vaněk Hübner doktor Žáček Matura Hübnerová Vídeň Praha Rappnout Olomouc Morava Slezsko Ola Haná Český divadlo spolek » Komenský národní dům

35 article Hudba.

Hudba. +Sněsuročka. (Jarní pohádka.) Opera o čtyřech dějstvích s prologem. Text dle A. N. Ostrovskéhé na- psal a hudbu složil N. A. Rimskij-K orsak e v. Třetí zpěvohra Rimského-Korsakova vešla na scénu Národního divadla. Prvou byla „Má je v noc“, šťastné zhudebnění Gogolovy povídky, z jehož humoru jakoby osvěžující rosa byla skanula v dílo skladatelovo: citili jsme se uchvěceni vůní ukrajinsko neci, charakteristikou plnou barvitosti a národního svérázu, jemným humorem a čarovným přísvitem fantastiky, tak originálně směšující se tu s živolnou skutečností. Forma schylovala se sice ke tradicionální, ale měla přece svou určitou samostatnost v dosaho vání dramatického. Ilimskij-Korsakov jevil se tu poe- tou, který úspěšně zasáhl v živel národní a právě tato stránka vedle vyspělě moderní techniky sklada- telské, hlásící se jmenovitě ze skvělé instrumentace.

A N Ostrovskéhý Rimskij Korsakův Gogolův Korsakov národní divadlo

36 article

příměla českou kritiku hudební, jejímž credem jes pokrokovost, že pozdravila v skladateli „M á je v neci“, v tvůrci skvělých symfonických básní „Sad- ko“, „Antar“, „Šeherezada“, přeborníka s na- šimi obdobných snah v novoruské škole. Když příšla druhá jeho zpěvohra „Carská nevěsta“, cílili jsme se zklamáni. Ne, že by skladatel v tomto díle byl se stal menším hudebníkem. Melodický vynález, rythmická rozmanitost, národní barva, poutavé har- monie, lesk orkestrace, to vše mělo zase svou pů- vodnost. Ale chabý námět, nemožné nazírání na pro- blém hudební dramatičnosti, zastaralá forma, epický ráz celku, činící ze zpěvohry spíše jakési světské ora- torium, ty vlastnosti zarážely a odrážely. Jaká změna stala se s Rimským-Korsakovem v těch létech 1890 až 1899, která dělí „Májovou noc“ od „Carské nevěsty“? Změna, která zachvátila celý sklada- telský svět ruský, odpoví nám hudební historik. „Po- čátkem osmdesálých lel perioda „bouře a tlaku“, ob- jímající dvě předchozí desetiletí, zaměňuje se větším klidem a jakousí reakcí i mezi našimi hudebními pře- dáky. Novotářské snahy jejich, jindy vedší až v zá- mezí, zaměňují se větší pěčí o technickou a formáln dokonalost i některými ústupky vkusu obecenstva

Antar Šeherezada Rimská Korsakov

37 article

Začiná perioda úpadku ruské opery, bez ohledu na rozhlášení ,čistě ruských, samobytných' hesel v obec- něm a politickém životě Ruska.“ Těmi slovy charak- terisuje prof. S. Bulič situaci. Na carských scénách ovládá znovu italská opera, domácí skladatelé od- kázáni jsou na menší jeviště. Chladnou k opern tvorbě. Své pokrokové snahy přenášejí na hudbu sym- fonickou a komorní. A když se vracejí za zlepšených poměrů k jevišti, podrobili se mezi tím vkusu. Italské tradice zpěvní mají v Rusku ještě pevné kořeny. Po dobré stránce jeví se vliv jejich dobrým vyškolením ruských pěvců; stinnou stránkou jest vliv, kterým záliba v umělém zpěvu působí zpětně na formáln strnutí opery a na pollačení jejího dramatického vý- Stručný povšechný tento rozhled zdál se mi nut- ným k vysvětlení a částečnému aspoň pochopení slavu ruské operní tvorby. Kdybychom chtěli seznati jeí pokrokový kvas, to by nám bylo sáhnouti k plodům starším, do let šedesátých a sedmdesátých. Na pi k Dargomyžského „Kamennému hosti“, který pro dramatickou recitaci upouští již úplně od hudebních útvarů, který sleduje cíle hudebního dramatu, ovšem svou cestou, jsa bližší, než Wagnerovi, „psychologi- ckým formám“ předčasně zesnulého, originálního Josefa Hubera. Nebo ze samého Rimského-Korsakova k jeho „Pskovilance (1873), která má silný drama- tický tah a vyslovenou snahu dostáti v charaktenislice i v deklamaci i v svohodné formě požadavkům drama- tičnosti.

profesor S Bulič Dargomyžský Wagner Huber Rimskij Korsakův Pskovilance Rusko

38 article

Naše novinka. „Sněguročka“, náletží roz- hodně k nejpoetičtějším výtvorům svého původce. Na ní jest dobře znáti dobu, ve které vznikla (1882). Povslavši po „Míájové noci“, souvisí s ni právě svou poesií, v čemž se jí rovná, nepředčí-li ji dokonce mnohými momenty. Ale také jeví se tu již ona reakce jmenovitě formální, která pak tánne se celou dlouhou řadou operních děl autorových, a podráží jejich dra- matičnost. Ovšem „Sněguročka“ jest oproti nim a mluvme raději přímo o práci též u nás známé, oproli „Carské nevěstě“ ve výhodě tím, že jest právě jen „pohádkou“. Pohádka smí si spíše dovoliti tonoui v lyrismech, a ty opět přirozeně hledají si rády uza- vřenou formu, nežli sujet, který chce býti dramatem Jest bláhovou myšlenka, že přívrženci zdravéhe dra- matismu na jevišti bojují za každou cenu proti uza- vřeným formám. Naskýtají se zajisté okamžiky, kdy i forma uzavřená má svou plnou oprávněnost, ba může být i nutna. Krásné příklady najdlov se právě u našeho voje

Míájová noc