Ročník XXXXV.

V Praze, v pátek dne 31. března 1905.

Číslo 89.

Na ranní a odpol. listy předplácí se v Praze v sdminisíral a měsín na čtvrt leta s dvejí čenáškau a měss 7Kk na čivrti leta ve nlialkách: 9 K 30n na něsíc . Poštou: a měsíc ns čtvrtii let s dvojí zásilkon na mě k ia... K o L. Z Petrohradu, 30. března. (Původní telegram zvláštního dopisovatele »Nár. Listů«- Carský reskript hlavnímu guvernéru varšavskému Maximoviči způsobil ne- příznivý dojem, proto že z něho ne- vysvítá žádná liberální změna. V černigovské gubernii začínají zase selské nepokoje. V Samaře je stávka typografů. V Dvinsku raněn byl výstřelem z revolveru náčelníl policie Bulygin. V Suchumě stal se pokus attentátu na pomocníka poli- cejního náčelníka. M. Z Kolína nad Rýn., 30. března. (Od našeho zpravodaje.) »Magdeburgische Ztg.« dovídá se z diplomatického angli- ckého pramene: Předběžné jednání o vybudování cesty pro vyjednávání o mír, ztroskotalo se o otázku válečné náhrady a požadavek japonský, aby Rusko zřeklo se nároků, na příště vy- držovati své váločné loďstvo ve vý- chodní Asii, podmínkou pro uzavření míru zůstati má dohoda o novém se- skupení zájmů velmocenských ve vý- chodní Asii. Těžké tyto otázky vylu- čují prý brzké uzavření míru. (Ostatní telegrafické a telefonické zprávy viz na straně 4.)

K domácí práci hospodářské. Nová doba ochranářské politíky obchodní kterou ve střední Evropě tak účinně přivedla ku platnosti potřeba, vytvořiti si vlastní, samostatný průmysl a chrániti domácí zemědělství, touh po silném, neodvislém hospodářském životě, ukazuje čím dále, tím jasněji, že sebe pečli vější smlouva s podrobně specialisovaným pružným celním tarifem sama o sobě nestačí. Přehrady celní na vlastních hranicích a průlomy do celních arifů cizích nejsou konec konců ni- čím, než pouhým rámcem, ve kterém se má uplatniti síla národa a státu, jemuž slouží. S nadějemi, že stačí k rozmachu života hospo- dářského účelně upravený celní tarif, tedy ochrana proti cizí soutěži, zatlačena i víra, kte- rou budovala doktrina na příkladech Anglie, víra v rozhodující význam vývozu. Po létech trpkých zkušeností proráží poznání, že ochrana domácího trhu jest otázkou hlavní. Uvědomila-li si moderní obchodní politika, že jejím úkolem předním jest ochrana domácího tovaru doma na cizích trzích, nemohla se i uzavírati logi- ckému důsledku postupu tohoto, který speciálně v poslední době posunut tak silně v popředí, nemohla se nadále pomíjeti snaha o to, aby ochrana stala se i prostředkem k uživení lidu doma. Ve všech státech možno pozorovati čím dále tím pronikavější úsilí o účelnou politiku vystěhovaleckou. Její ideál, ještě nevalně starý že nutno při vystěhovalectví usilovati ne o za- stavení proudu vystěhovalců, ale i o svedení jeho v určité oblasti a udržení styků jeho s vlasti i z ciziny, doplněn a z části i vystřídán novým: udržeti lid doma rostoucí příležitostí pracovní a výdělkovou. Myšlenka národní padla i tu mocně na váhu. Jejím pronikavým vliven přinesla druhá polovina minulého století spo- jení Italie a Německa v jednotný, národní stát.

Sjednocením vykonána ale úkolu jen část; snaha o soustavné povznášení moci a významu nových říší, o zjednání váhy sjednocenému ná- rodu v mezinárodní politice byla nutným dů- sledkem. Zevně vyznačeno toto úsilí tvořením silných armád a mocnou přípravou výzbrojovou pro všechny případy. Ale tato politika mocen- ská byla a jest nemožna bez pevných opor ho- spodářských, není možna bez rostoucí hospodář- ské zdatnosti. Předpokladem silné armády jest rušný rozvoj hospodářský. Bez zdatnosti poplatní není trvalé vojenské síly. Potřeba zjednávání revnováhy sociální jest nutným doplňkem. Když veden v Německu zápas o nový celní tarif, vystoupily tyto momenty jasně v popředí. Jedním z hlavních důvodů, kterými opírána po- třeba zvýšené ochrany zemědělské, byl vedle překonávání poruch zemědělské výroby poukaz, jak úzce souvisí branná sila národa se silným zemědělstvím a jak nutno tudíž všemi pro- středky čeliti přílišnému odlivu obyvatelstva ze zemědělských krajů do ústředí průmyslových ve vlasti a tím více v cizině. Zvýšená ochrana celní doplňována účinnou politikou zemědělskou. Otázka úpravy úvěru zemědělského a zmenšení anebo alespoň zmírnění těžkého břemene za- dlužení půdy, otázka reformy dopravní politiky dle potřeby zemědělstva, otázka zemědělského dělnictva uvedeny trvale na denni pořad. Zvý- šená ochrana celní stává se pouhým prostředkem a rámcem k novému rozmachu moderní politiky agrární v širokém slova významu. Ochrana nen sama o sobě účelem, nýbrž prostředkem ná- rodní politiky hospodářské vůbec. Platit to, co o zemědělství řečeno, i o průmyslu a obchodu.

Nestačí-li totiž moderní zemědělství se svou strojovou výrobou na výživu silně stoupající po- pulace, nutno o to pečovati, aby nutný odliv z venkova byl zachován národu ve vlasti, aby hojná příležitost pracovní v ústředích průmyslo- vých zabraňovala stěhování do ciziny. Jak pro- nikavě jsou si na př. tohoto poslání vědomy vlády německé, toho přinesly poslední dny nové deklady. Zvýšení celních sazeb na některé pro- dukty, které Německo k nám dosud dováželo vznitilo totiž snahy mezi německými průmysl níky, zakládati továrny této výroby v Rakousku Starý prostředek, kterého počínají uživati i ně- které rakouské tuvárny vzhledem k hrozící roz- luce společenství celního s Uhry. Snahy tyto nenabyly, až na některé výjimky, dosud aktuality, nieméně ale zakročuje ji“ bavorská sláda proti nim, ukazujíc, že není a nesmí býti

náhodná situace podnětem k vývozu průmy slu. Dopřává-li mu státní politika obchodní řady výhod, činí tak proto, poněvadž rostoucí zdat- nestí průmyslu dána možnost uživiti lid doma. Export kapitálu a průmyslu měl by v zápěti i vývoz lidu: tohoto důsledku nutno se chrániti za každou cenu. Snahy bavorské vlády, které jsou sdíleny veškerými německými spolkovými vládami ně- meckými, jsou i snahami uherských vlád. Reso- luce liberálního klubu uherského, kterou jsme včera sdělili, uplatňuje je zřejmě. Dle ní doba k rozluce obchodně politického společenstv s Předlitavskem není ještě dána a vhodna. Nutno se připravovati k ní. Obnova daného vyrovnání na nových deset let byla by příležitostí nejvhod- nější. Tiszova politika tyto přípravy dokazuje skutky. V posledních měsících jedná uherská vláda s celou řadou rakouských průmyslník (textilních v prvé řadě, protože na tomto poli Uhry nejvíce odkázány na dovoz), aby zřizovali v Uhrách pobočné továrny. Ochota vlády uherské co do skýtání výhod není malá. Ovšem: stát přinese tu značné oběti a často i nepoměrně. Ale kde jest účelem úsilí udržeti lid ve vlasti, uživiti ho v ní a brániti tomu, aby odliv domá- cího obyvatelstva přinášel rozhojnění sil státům cizím, nepadá otázka obětí na váhu, protože jde o posilení budouena. Mají-li kdy Uhry hráti onu úlohu mezi civilisovanými národy, jak o ni přední hlavy národa maďarského sní, pak nutno všemi prostředky pozvedati hospodářskou zdat- nost národa.

Co činí Uhry doma, to sleduje maďaronská politika i v Chorvatsku. Jak jsme již oznámili, zakládá maďaronská zemská hypoteční banka chorvatsko-slavonská zvláštní banku pozemko- vou, která má býti věnována podobným účelům, kterými se řídí expropriační politika pruská v Poznani; účelným parcelováním má býti rov- nána půda maďarské kolonisaci v Chorvatsku Slavonii. Pokus podniká se zatím v menším mě- řítku (banka má zatím akciového kapitálu 1 mill. K), ale proto není méně zajímavýma charakteristickým. U nás, v Předlitavsku, po snahách těchto noní potuchy. Politické boje a zápasy posunuly toto poslání státu v pozadí a učinily z otázek hospodářských, otázky politické. Místo pronikavé reformy dopravní politiky státu vůbec a místo účelné politiky postátňovací absorbována pozor- nost nehospodářstvím při stavbě alpských drah místo cíle vědomé politiky zemědělské a prů- myslové daří nás Vídeň strnulým byrokratickým formalismem — není myšlenky vůdčí, jednotící, veliké. Lze-li upřímně litovati tohoto stavu, který jest nutným a neodvratným lůsledkem ví- deňského centralistního systému, není ještě omluvou, abychom i my zakládali ruce v klin.

Svůj dosavadní rozvoj hospodářský založili jsme si jen vlastními silami; v budoucnu nebude ji- nak. Již proto, že v zemích koruny české se stává hospodářská potence národů je obývají- cích základem jich politického vzmachu a že v rámci všeobecné státní politiky hospodářské bude padati čím dále tím více na váhu i ná- rodní politika hospodářská toho kterého národa. Na ní bude záležeti více, než na různých opa- třeních státních. Neni protc méně působivou, že hlavní její prostředky jsou čistě mravními. Uč spolehati na vlastní sílu a kulturní vyspělost ná- roda — na tyto momenty již naši buditelé kladli váhu rozhodující. Všemi prostředky povznášeti kulturní vyspělost národa, buditi zájem na roz- voji hospodářském, doplniti školství v tomto směru až do škol nejvyšších, vychovávati ku povahovosti a síle, buditi důvěru v sama sebe ty úlohy nejsou malé. Otázka uživení lidu doma není pro nás méně důležita, než pro národy jiné.

Půda pro ně zkypřena. Konečné překonání poruchy průmyslové a obchodní uvolňuje dráhu podnikavosti. České banky skoro vesměs zvýšují svůj akciový kapitál, dosavadní stav a nové úkoly je k tomu nutí, zatím co totéž činí banky slovanské této říše, kterým se dostává založe- ním slovanské banky v Terstu nutného doplňku. Raší to tedy na všech stranách a není přepíná- ním, ukazujeme-li, jak tento ruch hospodář- ského obrození slovanského v této říši čím dále tím více se upíná ku Praze. Dovedeme-li zachytiti podnikatelskou zdatností vhodnost chvíle, doděláme se úspěchů, které budou více vážiti, než mnohé z těch, jež navykli jsme si zváti politickými, protože jimi posilena bude naše moc a náš význam. Na poli zemědělském příklad uherský ukazuje nám cestu, která ani pro nás — ovšem za účelem zachováni půdy v českých rukou — není ne- schůdna. Jest málo tak příznivých chvil, jako nynější — nezůstaneme-li pozadu za jinými, ukážeme nejlépe svoji vyspělost. A konečně, jsou-li cíle všeněmeckého hnutí bližší, než se zdá, snažme se alespoň býti přípravenými pro všechny případy. Býti připravenu, jest nejednou již i úspěchem samým.

Český sněm. Ve Vídni, 29. března. Mnohem větší pozornost než říšská rada a její osud poutá té doby otázka, co budes sněmem království českého. Publicistická nedočkavost chce míti za kaž- dou cenu českoněmecké konference o tomto za- jímavém předmětu již zahájeny, tak že čelněj- ším poslancům dnes je nebezpečno setkati se v kuloaru a vyměniti několik konvencionálních slov: učiní-li tak, jsou z toho hned — konfe- rence. Poslanec dr. Baernreither dostal se na příklad do »konfereneí« proto, že zapomnělsi v kanceláři dra. Žáčka, kde různí poslanci různá poslanecká sdružení, výbory a ankely z nedostatků jiných vhodných místností konají své porady, svou tašku na akta. Rozumí se samo sebou, že poslanci, ze- jmena z Čech zvolení, vyměňují o nastávajícím zasedání sněmovním mimochodem své náhledy a že zejmena přetřásána otázka, vzdají-li se na sněmu

Němci obstrukce či ne, avšak o tom buďte ubezpe- čeni, že formální porady o věci té nekonaly se dosud ani mezi českými a německými poslanci, ba, že ani ve sdružení poslaneů českých o důležitém tomto problému nebylo jednáno. Zdali zdrželi- vost ta je v pořádku, o tom nebudiž zde roz- hodováno, patrně spolehají se povolaní v této záležitosti činitelé na pohodlné německé poře- kadlo, že dobrá rada časem se dostaví. Pokud se týče nálady na straně německé budiž konstatováno, že páni z druhého národ- ního tábora, zcela na rozdil od nás, umějí ze- jmena ve chvíli kritické držeti jazyk za zuby ti že nemají mezi sebou pány, kteří s nejdůle- tějším klubovním tajemstvím přes učiněný slib hned za tepla běží k některému novinářskému referentu, aby proradou pojistili si u něho v přihodném okamžiku náležitou reklamu, nebot doby naivního vlastenčení, kdy ustálen byl názor. že čím více tomu kterému českému poslanci vi- deňské žurnály spílají, tím větší jest jeho ná- rodní čest, dávno již minuly. O tom, jak se Němci ve příčině sněmu rozhodnou, nelze tedy té doby pronésti nic autentického. Jisto je pouze tohik, že většina německých poslanců z Čech je pro sněmovní aktivitu, však nad nimi točí karabáčem Všeněmci, kteří pyšní se, že jsou nyní na sněmu českém stranou relativně nejsil- nější a ti z důvodů na snadě jsoucích horl pro pokračování v obstrukci, neboť na výjimky, jež stanovili pro eventuální sněmovní činnost, by každá česká strana, jež by opovážila se na ně přistoupiti, byla okamžitě nucena abdikovati.

Poslanec dr. Pergelt, který jakkoli přiná- leží dosud ke svazu německo-liberálnímu, jednou nohou však slojí v táboře Němců radikálných a který po přestálé nemoci jeví patrnou nervovou podrážděnost, slibil Všeněmcům, že na katego- rickou žádost jejich, aby o otázce, jak zacho- vati se na sněmu, bylo rozhodnuto ve společné schůzi všech německých stran, němečti liberá- lové přistoupí. Nebude-li jej vlastní jeho klub de- savouovati, potom ovšem nejsou chance, že český sněm stane se dělným, valné. Nemůže býti pochybnosti o tom, že ze společného po- slaneckého meetingu německého Všeněmci od- nesou si palmu vítězství, neboť německých na- cionálů na sněmu je nepatrná jen hrstka, kdežto němečtí liberálové, u vědomí své nynější nicoty, každému diktátu Všeněmců ve všem se po- drobí. A právě v revolučním programu vše- německém, jenž spekuluje na debaele a na stupňovaný zmatek v tomto státě, právě tak jako ve slabosti strany liberální vězí překážka. přes níž snaha po sněmovní aktivitě snadno může klopýtnouti.

Nezasáhne-li v rozvoj věci silná, pevná ruka, pak bychom s pravděpodobností, jež hraničí tésně na jistotu, postavili sněmu i vídeňskému parlamentu horoskop na další — obstrukci. A touto silnou rukou musí tentokráte důkladně se ohnati — pan baron Gautsch. Teprve nyní nastane okamžik, kdy mu bude dokázati, že nebylo to opět klamné domnění, jež bylo pří- činou, že mu po Körbrovi svěřeno bylo řídii otěže tohoto státu. Úkol, který ho očekává, neni nikterak snadný, ale dá se provésti, bude-li mit chef nynější vlády odvahu a zůstane-li mu v okamžiku kritickém po boku trochu déle přízeň rozhodujících kruhů, než přízeň, jež své doby provázela Badena. Jestli vývoj věcí v po- slední době poněkud uvázl, je toho, jak bez mučení doznáváme, z valné míry příčinou ne nebezpečná ale mučivá choroba bar. Gautsche, dlouho ovšem stagnace trvati nemůže. Lhůta. nynější vládě vyměřená, ubihá a nějaké roz- hodnuti buď v tom či v onom směru státi se musí. Mnozí spekulují na seslabení německého vzdoru následkem ustavení se zvláštní německé strany agrární. V ohledu tom doporučujeme opatrnost: již nyní ozývá se a sice právě z kruhů poslanců agrárních volání, že sice k této nové straně přistoupí, že však žádati budou, aby v dosavadním politickém sdružení svém mobli zůstati. A zdá se, že hlas ten nezůstane hlasem na poušti, tím by ovšem nová strana pozbyla úplně kriteria politického a také by se s ní ne- dalo ve výpočtech politiekých nijak kalku- lovati.

Politické zprávy domácí. V Praze, 30. března. (Uherská krise.) Také dnešní zprávy z Pešti potvrzují, že v uher- ské krisi nastal příznivější obl at. Dnes byl v 1 hodinu s poledne panovníkem přijat ministr financí dr. Lukacs, jenž se přimlouvá, aby se hr. Jul. Andrássyovi svěřilo sestaven koaličního ministerstva; vyslanec Szögyény-Ma- rich odjíždí dnes z Pešti do Vídně, vykonav pa- trně svěřený mu úkol a do Pešti povolán dnes společný ministr vojerství Pitreich, jehož panovník chce asi vyslech- nouti dříve, než se rozhodne pro nový program kcaličního ministerstva. Poněvadž koaliční kabinet bez vojenských ústupků je nemožný, leží na bíle dni, že se koruna po tolika marných pokusech o vládu přechodnou odhodlala k jakýmsi novým ústup- kům v oboru vojenství, jež mají umožniti sesta- vení koaličního ministerstva. Ve vídeňských par- lamentních kruzích se soudí, že nový ústupek týká se rozšíření platnosti maďarského jazyka u pluků tak sice, že se maďarština jaké uherský státní jazyk stane plukovním jazykem všech uherských pluků (tedy také nemaďarských), vyjma ovšem pluky chorvatské. V Praze, 30. března. (Proti něme- ckému velení.) Nejmenovaný aktiva dů- stojník vydal v Pešti brožuru, v niž dovozuje, že jednotné německé velení není nezbytnou podmínkou zdatnosti armády, nýbrž naopak spíš ji ohrožuje. Pověsti o nutnosti jednotného německéhc velení prohlašuje za plané heslo. Na

důkaz toho ukazuje, že u pluků uherských dávno už německé velení není v platnosti, poně- vadž každý německý rozkaz se vojsku překládá do maďarštiny, čimž se velení značně prodlu- žuje. Proto již z důvodů čistě vojenských mělo by se pracovati pro brzké zavedení velení ma ďarského. Nezbytnou podmínkou zdatnosti voj- ska jest, aby se důstojník mohl okamžitě doroz uměti s mužstvem. Jednotný jazyk velení má smysl tam, kde všechno mužstvo jazyku tomu rozumí; nerozumi-li mu, způsobí zmatek. V oka- mžiku nebezpeči možno vojáku dodati odvahy jen proslovením v jeho jazyku mateřském. Pi- satel popírá na konec také tvrzení, že velmocen- ské postavení říše závisí od množství bodáků. Dnes o významu toho neb onoho státu rozhoduje především jeho hospodářská síla. Téže otázky dotýká se ve vídeňské „In form.“ pisatel z kruhů parlamentních. Předpo- kládá, že se Maďarům dostane nových ústupků v oboru plukovního jazyka a praví: „Rakoušt Slované bez rozdílu nemají nijakého zájmu, aby hájili německého velení, které beztoho už dávno přestalo u honvédů a chorvatských domobranců. Byla-li možna výjimka u některých částí vojska. proč by nebyla možna také u jiných? Cena jed- notného velení jest jen theoretická. Za války mluví se s mužstvem pouze v jazyku plukov- ním. Dostane-li se tedy Maďarům žádaných ústupků, možno proti nim očekávati v Rakousku odpor pouze mezi Němci, hlavně alpskýmia Všeněmci. Ti budou nalehati, aby se pak roz- dělily všechny společné instituce a nastala pouhá osobní unie. Ale pisatel soudí, že i tito odpůrei na konec povolí a státoprávní poměr Rakouska k Uhrám zůstane i s delegacemi zatím ještě zachován. Ovšem jen zatím!

V Praze, 29. března. (Němečti li- dovci o krisi uherské.) Z německéli dové strany dána na veřejnost zpráva o názo- rech této strany vzhledem ku poměru rakousko- uherskému. Ve zprávě té se praví: „Chtějí-li Uhry uskutečniti své národní ideály, musejí nésti také všechny následky, prohlásiti se zjevně pro osobní unii a vyrovnání z r. 1867 musí býti podrobeno důkladné revisí. Nejde o to, která strana tím utrpí větší škodu, nýbrž běži o přesný účet. Obtíže budou sice veliké, nikoli však ne- překonatelné. Velmocenské postavení říše bude ovšem seslabeno; při tom jest pravděpodobno. že zájmy Rakouska a Uher se dříve nebo po- zději rozejdou, snad se i postaví proti sobě.

Agrární Uhry budou nuceny z důvodů hospodář- ských provozovati jinou politiku, než průmy- slové Rakousko. Na všechen způsob jest třeba, aby se poměr rakousko-uherský vyjasnil už nyni; národové rakouští nemají chuti podrobiti se diktátu z Uher a zejmena nedopustí (?) jednostranných vojenských ústupků ve prospěch Maďarů.“ Z Vidně, 29. března. (Vlašská un - versita.) Rozřešení otázky vlašské univer- sity bylo odročeno. Studujícím, kteří byl zapsáni v zimním semestru na vlašské právní- eké fakultě v Inšpruku, započítá se tento semestr de studijních let, ale v letním semestru mají se dáti zapsati na některé jiné universitě. Vláda ponechává rozřešení vlašské universitní otázky výhradně parlamentu, ale tam sotva bude brzy vzato na přetřes. Zřízení nové vlašské fakulty ministerským nařízením jest nyní vyloučeno.

Ze Záhřeba, 26. března. (Hospodář s ké styky Srbů a Chorvatů s Čechy.) Všechny chorvatské a srbské časopisy v Chor vatsku a Dalmacii otiskují upozornění srbsko- chorvatské omladiny, studující v Praze, na květ- novou hospodářskou výstavu pražskou a uka- zují, jaký význam pro vzájemné obchodní styky by mělo, kdyby se i Chorvaté a Srbové účast nili té výstavy svými plodinami a výrobky V upozornění tom vypočitává se celá řada již ních plodin a národních výrobků srbskorchor- vatských, jež by mohly nalézti v Čechách hoj- ného přimého odbytu, kdyby potřebitelé Češi byli s nimi obeznámeni, kdežto nyní jdou do Čech prostřednictvím cizích obehodníků, do jichž kapes spadne největší čásť zisku. Jest to myšlenka vši chvály hodná a zasloužila by, aby si jí navzájem povšimli též průmyslníci čeští obesíláním výstav chorvatských seznamovali ta- mější obecenstvo s výrobky českými. Z Nového Sadu, 26. března. (Srbský církevní sněm.) »Zastava« se dovidá, že srbský sněmovní výbor se usnesl, podati žádost, aby srbský církevní sněm byl letos svolán v době mezi Velkonocemi a Letnicemi. Poně vadž letos vypršují mandáty dosavadních po slanců sněmu, mají se vykonati též nové volby Předlohy pro přiští sněm výbor již vypracoval

Tisknou se nyní a v brzku budou uveřejněny Z Lublaně, 28. března. (Slovinský no- vinářský spolek. — Ptujské oki es. zastupitelstvo.) Včera ustavilo se zde po- krokové „Družstvo slovinských spisovatelůa novinářů“, jež zvolilo za předsedu dra. Frant. Zbašnika, za pokladníka Fr. Govékara a za jednatele R. Pustoslemška. Nový spolek se usnesl, že přistoupí ke „Svazu slovanských no- vinářských spolků“. — Loni konaly se nové velby do ptujského okresního zastupitelstva, jež mělo až do voleb slovinskou většinu. Při loň- ských volbách podařilo se Němcům nabýti vět- šiny 14 nlasů ve sboru velkých statkářů tím, že zamítli velkou čásť slovinských voličů, a ná- sledkem toho by měli většinu též v celém za- stupitelstvu. Slovinci podali protest proti vol- bám a správní soud vyhověl právě stížnosti 16 slovinských voličů, uznav, že volební právo ve skuplně velkých statkářů má každý, jenž má předepsanou přímou daň 120 K bez ohledu na srážky, povolené k této předepsané dani. Toto rozhodnutí správního soudu, důležité pro cele jižní Štyrsko, bude ovšem míti za následek zru- šení loňských voleb ptujských a vrácení okresn správy opět v ruce slovinské. V drobném prodejí: raaní číslo o sobě . . . za sh odpole trí . . . za 2h Ve álíslkách na venkoré ranní číslu. . . . . odpolední .. . . . . . Hb Inseráty platí se hotově apřel. Předplacuní a inserty pěljímá sdmini- strace v Marisnské ulicí č. 3. Tam nacházejí se též redakce, tiskárna a ozpráice „Národnich Lišstůs Rukopisy se novraccjí.

Z parlamentních výborů. Z Vídně, 30. března. (C. - B.) Rozpočtový výbor rokoval o kap. Vrchní účtárna a ref. Berger učinil resoluční návrh, aby všichni státní úřadníci měli normální status. Posl. d'Elvert podporoval resoluci, soudí však, že o věci bude třeba pojednat při jednotlivých odbo- rech; — Starziňski vytkl zastaralost účtárny vládě, že přes opětné vyzvání nepodala příslušnou předlohu. Ministr dr. Kosel sliboval pojednati s předse- dou ministerstva o změně na státoprávním záktadě. Vyšší úřadnická místa mohou systemisovati se dle služebně potřebných funkci. Kap. »Vrchní účtárna« i s navrženou resolueí byla přijata Posl. Menger referoval o kap. Cla. Posl. Kienmann navrhl resoluci stran zřízení nebo rozšíření celnic v některých městech, načež kap. »Cla« schválena. Při kap. Potravní daň (ref. Menger) posl d'Elvert usiloval o nové sazby pro uzavřená mě- sta, podíl měst na výtěžku náhradou za výdaje, způ- sobené přenešenou působnosti, navrhuje příslušnou resoluci: dále nale hal na úpravu hranic potravní daně i jí samé v Brně. Posl. dr. Dyk dokazoval nespravedlnost po- travní daně v uzavřených městech a zhoubný její účinek na rozvoj měst a výživu chudého lidu. Na- vrhuje, aby d'Ěivertova resoluce rozšířila se na všecka uzavřená města.

Posl. Vukovič toužil, že celní úřady dalmat- ské nevydávají chorvatských kvitancí a přimlouval se za lepší povýšování celního úřadnictva v Dal- macii Posl. Kaiser navrhl vyzvati vládu, abyv zájmu zemědělství snížila poplatek za denaturaci lihu a dale přimlouval se za snížení prodejní daně cukerní. Posl. dr. Fiedler pojednal o potravní dani v Praze, dokazoval, že třeba ji opravit a navrhil re- soluci, již vláda vyzývá se, aby dala Praze určitý podil z potravní daně za obstarávání prací v oboru přonesené působnosti. Mimo to přimlouval se z mírnější, poměrům středního obchodnictva přiměře- nou kontrolu při vybírání potravní daně z vína konečně navrhi resoluci o snížení spotřební dávky cukerní. Posl. Procháska podal resoluci o rozmno- žení míst v VIII. hodnostní třídu úřadnictva potravní daně a hojnější zařaďování do tř. IX. Posl. Urban pojednal o surtaxe, načež po r- ferentském doslovu kap. »Potravní daň« byla přijata s navrženými změnami a resolucemi. Při kap. Zvlaštní dávky z výčepu, malo- prodeje a obchodu s lihovými nápojí ref. Menget pravil, že zvýšením daně z nápojů o 2 h umožnilo by se zrušení této daně a stát měl by týž příjem jako dosud a s menšími nesnázemi.

Ministr Kosel konstatoval stále větší výnos potravních daní, což velice přispívá, aby stát dostál svým hospodářským a kulturním úkolům. Kořaleční monopol by byl dobrý a vybírání daně by se zjedno- dušilo, ale třeba k tomu dalekých a nákladných pří- prav a shody s finančni správou uherskou. Poža- davky octářů, by se zrošily kontrolní poplatky za denaturaci lihu a lih takto použitý nezapočítával se do lihového kontingentu, vyžadují shody s Uhrami a příslušné vyjednávaní není ještě provedeno. Přáním prodavačů denaturovaného lihu v příčině úbytku, zvětráním způsobeného, se vyhoví. Bonifikace země- dělských lihovarů byly v letech 1902/4 větší, než uherské, takže daňové poměry uherské neměly ne- příznivého vlivu na lihovary rakouské. Osvobození kořalky k průmyslovým účelům od obecních přirážek vymyká se větším dílem z kompetence finanční správy slátní, jež ostatně snaží se, aby tato kořalka byla pokud možná prosta obecních přirážek. Zrušení daně z výčepů, maloprodeje a obchodu s lihovými nápoji by se nedoporučovalo. Vyšší poplatnost píva než dosavadní byla by na pováženou, protože by nabyla rázu skoro prohibitivného. Snížení cukerní daně neprotivil se již dřívější ministr finanční a vy- jednávalo se v tom směru s uherskou vládou, ale známé události nedovolovaly sledovati věc tu dále.

Zatím vyskylly se jiné poměry, na př. sanace zemských financí, takže je žádoucím uvažovat jed- notně celý komplex berně politických otázek. Zminiv se o ni šim praeliminování daně z minerálných olejů z obavy před zvýšením cen následkem kartelo, prohlásil, že potravní daň mohla by se zrušiti, kdyby se za ni opatřila náhrada. Ostatně by se tomu opřely obce, jež mají značné příjmy ze přirážek. Jest ochoten vyhověti přáním zúčastněných měst ohledně reformy potravní daně, pokud se bude srov návati se státofinančními zájmy. Proti referentským změnáma nemá co namitati, protože nemění se jimi úhrané sumy. Projednávaná kapitola byla polom přijata. Posl. dr. Dyk referoval o kap. Kolky, t axy a poplatky, poukazuje na jejich vzrůst. Obra- tová daň, jež započtena o 200.000 K menší, klesá. Jiné zmenšené položky svědčí o špatných hospodář- ských poměrech, tak výnos poplatků z ohlašování živností a protokolování firem. Zpravodaj poukazuje na nutnou reformu zákona poplatkového a navrhuje příslušnou resoluci. V jiné resoluci žádal, by se zru- šily poplatky z nadací k účelům dobročinným školským.

Posl. ryt. Starzyňski přimlouval se za vy- dání úplného nového poplatkového zákona, ale ne- vyslovil se proti novelovému projednání této materie. Posl. Kaiser navrhl resoluci, jíž vláda vyzývá se podati předlohu, dle níž by se dědické poplatky vyměřovaly dle výše čisté pozůstalosti, menší dě- dictví však byla prosta poplatků. Vládní zástupce odborný chef Froscha ue sliboval odpomoci pronešeným steskům, načež kapi- tola Taxy atd. byla přijata. Dr. Steinwender referoval o kapitole Min covnictví. Poslanec Pernerstorfer žádal resolucí za zlepšení poměrů dělnictva v mincovně, načež ministr dr. Kosel vytkl pěči finanční zprávy o dělnictvo v hlavní mincovně a na Romančukův podnět pro- hlásil, že neví, že by bylo třeba zavésti 5haliře, k čemuž by ostatně bylo třeba změny mincovní smlouvy s Úhrami. Kapitola Mincovnictví byla přijata a schůze ukončena. Příští bude z ejtra o 11. hod. dopol.

Tiskový výbor rokoval dále o 8 17. tisko- vého zákona. Ref. dr. Sylvester navrhl, aby všecky vylu- čovací důvody byly fakultativné mimo vyloučení osob pod 18 let. Hlasování o článku tom zůstalo in suspenso. Při § 18. (Místní a dočasné omezení kolportáže, způsob vyvolávání.) referent navrhoval úpravu práv a povinností kolportérů O návrhu posl. dr. Stránského, aby se za- kázal prodej a bezplatné rozdávání tiskopisů nejen přede dveřmi kostelů, ale také v kostelích samých, při cvičení nebo po něm, rozpředla se delší debata. Posl. Erler a Pommer přimlouvali se z návrh; tento žádaje, by se zakázala kolportáž v sa- kristiích; rovněž posl. Rieger. Posl. Schöpíer opřel se návrhu dr. Strán- ského, navrhuje dodatkem, aby se omezil uliční prodej a vyvolávání tiskopisů nedaleko veřejných Posl. Merunowicz shledává v návrhu dr. Stránského omezování kolportáže a kdyby se ustano- škol.