ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 fddae000-8d67-11dc-a8cc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 37 celkem · entity: person 83, place 70, org 10, work 12
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
28. dubna 1909.
4 masthead
Číslo 117
5 article
činou polřeby zahraniční politiky. Finanění vliv z- hraniční situace na naše finance se vůbec příliš mno- ho přehání. Ministr nemůže ovšem nyní sděliti žádné přesné číslice, poněvadž celá záležitost není ještě skonoována a poněvadž musí se vyčkati, až delegace povolí ony úvěry, na které obě vlády poskytly zá- lohy. Řekne-li však ministr, že požadavky zahraniční politiky z poslední doby lze páčiti asi na 12 mil.k ročně Slyšte! Slyštel), bude se míti za to, že z této příčiny nechce zvrátili celou finanční poliliku státu. S největší námahou poslední rozpočet, c němž po- slanecká sněmovna se radí, skončil s přebytkem. Roční nermální přírostek příjmů páčí se asi na 100 milionů korun, kdežlo přirostek vydání okrouhle na 165 mil. korun, takže vlastně nornálně hospodaříme s delicitem.
6 article
Muníme a laké budeme šetřiti a ručím za to. že, pokud závisi to od vlády, a to nejen od minislra financí, nýbrž i od ostatních resortních ministrů, bu- Ce v rezpočtu dbáno nutné spořivosti. Avšak se zřete- lem na to, že v posledním rozpočtu byly příjmy sla- noveny tak vysoko, že v příšthn roce sotva může nastati značné zvýšení, jest jisto, že státní pokladna nemůže trvale snésti tento napjatý poměr mezi pří- jmy a vydáními. A nyní k těmto vydáním, která se každý rok opskují, po případě stoupají, poněvadi kulturní pokrok musí se obrážeti v rozpočtu, při- družuje se jako první velká položka nové vydání, to- tiž ono, které nejsou země s to opatřiti z vlastních prostředků na uhradu svých deficitů. Tento defici činí úhrnem okrouhle 41 milionů korun a tak k nor- málnímu hrozícímu deficitu, jaký vyplývá z normál- ního vzrůstu příjmů a vydání, plidružuje se tato noví poležka, kterou stát musí nějakým způsobem uhr- diti, chce-li pomoci zemím. Vim ovšem velmi dobře, že bylo by se stanoviska racionální politiky sociálni žádoueno, aby nová břemena nebyla uložena n bedra četných malých konsumentů, nýbrž tříd zá- mežnějších a sociálně silnějších. Avšak byl bycl velmni povděčen, kdyby během porad mohl býti podán důkaz, že budeme s to, tak vysoké sumy opatřiti s pomocí nějakých reforem našich přímých daní Posl. Němec: Vzestupná daň z příjmů!
Posl Němec
7 article
Ministr financí: Tu už máme. Posl. Němec: Ale zároveň ať se odstraní dani nepřímé. Minístr financ!: Bylo by to dojista velmí krásné, ale když už nyní nevme si rady, jak bychom vyšli teprve potom? Nynější souslava daně z příjmo existuje od roku 1898. Jest vzestupná a lze říci, ž se pomalu začíná vžívati v obyvatelstvu. Avšalk jame ještě velice daleko od toho, abychom mohli říci. že obyvatelstvo považuje daň z příjmů za něco, co jest mu blizké a s čim srostlo. Obyvatelstvo neplat tyto daně rádo a musí se často slanoviti velmi vysoke pokuty, aby bylo vychováno k poctivému přiznání a kdo se pak z pravidla u ministra financí zasazuje o to, aby tyto pokuty byly odepsány? Jsou to pánové z poslanecké sněmovny. Jest dojista správno, že by bylo dobře, kdyby bylo možno obejíti se bez trestů, ale pak přijmy byly by ještě menší. Mluví se o jiných daních, o dani z majetku, ale kde má mi- nistr daň z majetku ještě umistiti při všech přimých daních, které už máme? Má se za to, že daň z tan- tiem mohla by spasiti státní pokladnu. Taková dai existuje, jak známo, v Německu od r. 1906, ale naše tantiemy jsou vlastně tantiemy, které jsou už stíženy 10ní daní, poněvadž se neodpisují z výnosu akcio- vých společností. Lze o tom mluviti, neměly-li by býti zdaněny ještě jednou, ale stát tím nezachránmme.
Posl Němec Německo poslanecký sněmovna
8 article
Ve sněmovně bylo často projeveno přání p vzestupné dani z dědictví. Ministr bude míti česl předložiti za několik málo týdnů sněmovně takový zákon (Výborně!), jenž nevynese však obrovské ob- nosy, neboť smörem dolů bude třeba zavésti mneho úlev, malá dědictví bude třeba od daně osvoboditi a při vysokých dědických obnosech bude třeba vy- soko sáhnouti. Ministr odhaduje berni plus této daně na 10—11 milionů korun. (Výkřiky: To jest něce!) Ministr finaneí: Já to přece vezmu! (Ve- selost.) Myelím jen, že jednak zvýšením a 11 milionů při 18 milionech korun dosavadního výnosu jesl obrovským zvýšením Souhlas.) a jednak jest 11 mi- lionů, bohužel jen v korunové měně, pro ministra financí vlastně velmi málo. Nezbývá tudíž ničebo jiného, než přikročiti k potravní dani. Již jeho před- chůdce v úřadě v kabinetě Beckově snažil se tulo otázku rozřešiti a dospěl ku přesvědčení, že, má-l se hraditi první položka rozpočtu, o níž nyní mluví totiž ozdravění zemských financí, nelze učiniti ji- něho, než sáhnouti k potravní dani. Tehdejší vláda navrhla, jak známo, zvýšení kořaleční daně, záleži- tost tato nebyla však rozřešena, protože, nehledě k tomu, že zvýšením kořaleční daně nebylo by lze opatřiti ani potřebných 41 milionů, nebylo vůbee vyhlídky, že bude lze nějak uspokujili polřeby jedno- tlivých zemí dle jich oprávněných nároků, nebo dle výše jich schodků
9 article
Ministr vytkl si úkol, že při ozdravění zem. fi- nancí nebude se výslovně opíratí o daň kořaleční dal provésti prostřednictvím svých výtečných spolu- pracovníků v ministerstvu financí, jež nemůže ani do- sti veřejně pochváliti, všechny možné výpočly, aby opatřen byl další základ s klíčem, který hy zeníím vyhovoval. Při všech možných kombinacích se podu- řilo rozdělení to provésti tak, jak jest toho zemím tre- ba. Po dlouhých výpočtech a po velkém úsili byla na- lezena základna: kořalka a pivo. Tím, že nezdaní se jediný způsob spotřeny lihu nýbrž dva, nebudou postižení toliko jedni, nýbra i druzt. Zvýšený výnes, který vyplyne z nových da- ní, po případě sumy, které budou zemím přiznány hudou rozděleny z poloviny pedle počtu obyvatelstva
10 article
Druhá polovina bude rozdělena opětně ve dvě části a to jedna čásť podle spotřeby piva a druhá podle spotřeby kořalky. Z toho vyplývá výslednice, že sko- ro všude ziskává se pro země ona suma, na kterou mají více nebo méně nárok podle výšky prokázaného delicitu. Suma talo byla porovnána s oněmi sumami. které by byly připadly zemím podle loňské osnovy zákona a tu vyplynul přírostek 12.563.000 K ve pro spěch zemí. Ovšem byly také jednotlivé země, u kte- rých nastal pokles u porovnání s loňskou předlohou. totiž Korulany, Morava a Slezsko. Aby vyrovnány byly tyto diference v úhrnném obnosu 259.000 K, byl dán k disposici obnos 1 milion korun, při čemž pře- bytek 740.000 K bude podle zmíněného klíče při- dělen mimo zmíněné již země také Krajině. Poněvad rozpožet tento má býti sestaven na 9 let, bylo pa- matováno na jisté stoupání se zretelem na stoupající potřeby zemi a sice mají býti každý rok dosazeny dva miliony korun, které opětně budou rozděleny dle stejrého kliče. Ministr nechce zapírati, že tyto účely zemím mají býti vázány na jisté podmínky. První podmínkou by bylc, aby osobní deň z příjmů byla prosta přirážek. Zemím přináleží, jak známo, ve smyslu zákona z r. 1896, podíl na čistém výnosu osobní daně z příjmů, který v posledních 10 letech stoupl ze 6 na 121/2 milionu korun v roce 1907. Tate nejvyšši výměra podílu mů býti přikazována jako pov- ná částka zemím. Napreti tomu země musí učinil koncesi a usnésti se příslušnými zákony zemskými. že z osobní daně z příjmu nebudou vybírány žádné přinážky.
Tate Morava Slezsko
11 article
Ministr zabývá se pak otázkou daně z piva. Ze- mě vybírají dnes jistou dávku pivní, která činí 1 k 40 h, až pře 4 K. Stát vybírá dnes všeobecnou pivní dnň, země zvláštní pivní daň. Že tento stav nemůže býti trvale udržen, je jasno. Dnes mluví se velice mnoho o tom, že vláda hodlá zvýšením pivní daně konsumenla tak strašně postihnouli. Ministr nepo- depsal by slovo „strašně“, protože se úplně přehliží že též nyní už musí obyvatelstvo v zemích něsli j- slé zvýšení pivní daně. Při tom jest tato pivní dávka přirozeně bez viny zemí irracionelní, protože se vy- měřuje dle množství bez ohledu na jakost piva. Po- stihuje tedy vlastně více lehčí piva, jichž požívá chu- dina. Též jest vybrrání této zemské dávky spojeno velikým nákladem a s těžkými nepříjemnostmia vexacemi pro- poplatníta. Tím, že tyto zemské dávky mají v jednotlivých zemích výši různou, stala se tak řka každá země zvláštním územím celním. Je for- málně vývozní elo z piva mezi jednou a druhou ze- mí. Též se nesmí zapominati, že by výše těchnto dá vek byla stoupla a velké země chtějí už dnes tuto dávku zvýšiti Za těchto okolností nemůže se říci.
všeobecný pivní dnň
12 article
zvýší-li stát nyní pivní daň, že skutečně pivo má býti o celých 36 hal. zdraženo, musí se naopak dbáti jen diference mezi nynějšími zemskými daněmia přiští daní státní a musí se při tom též počitati s tím. že by tato diference zvýšením dávek zemských byla stále vice mizela, čímž by se nutně ponenáhlu dosto ke zcela nerozumné politice pivní daně. Apy se z této situace vyvázlo, není jiného prostředku, nežli aby dně z velikých spolrehních prostřodků, které přiro- zeně náležejí státu, Byly mu opět nazpět dobyty, což však se nemá státi z důvodů fiskálních, nýbrž z dů- vodů pouze finaněně politických. Dnes je k tomu nej- lepší příležiťost, protože všecky zákony o zemské dávce z piva pozbývají koncem prosince platnosti.
13 article
Zvýšení pivní čaně navrhuje se obnosem, jejž dosahují již dnes částečně četné zemské daně. Z ú- hrnných příjmů, jež očekávají se z tohoto zvýšení, má býti zemím v obnosu 32,200.000 K vráceno a na poslední haléř všechno, co dostávají dnes na brutlo z pivní daně. Náklady, plynoucí z vybírání daně, převezme stát. Zemím nabízí se tudíž přede- vším z přímých daní obnos 12,200.000 K, potom ná- hrada za 32 milionů, ze zemských pivních daní a po- tom podil na kořaleční dani, jejž jič země dosud měly a to dle výše podílu v r. 1907 v obnosu 20,700.000 k a mimo to 41 milionů, jež přikazuje stát zemím, tudíž celkem 106 milionů, k čemuž přibude ještě každo- roční, po devět let trvající zvýšeni o 2 miliony kor Posl. Choc: Bez jistého zisku to slát zajistě neučiní. Ministr financi dr. zyt. Biliňski: Ale prosin vždyt státem jste vyl Což jest nějaký rozpor mezi zájmy zemí a státu? Výpočet vypadá ledy takto, že ze zvýšené kořaleční a ze zvýšené pivní daně zbude po srážce svrchu uvedených nákladů pro stát obne 21 nebo 22 milicnů korun. Bude-li z plus 64 milienů korun přikázáno 41 milionů korun zemím a asi 23 milionů korun státní pokladně, pok nelze snad státu vytýkati, že tím volmi zíká, že jedná fiskálnē a že celá tato akce má býti přípřeží, oby obyvatelstv bylo zničeno. Posl. Kalina: Avšak obyvatelsivo musí přece ze platiti.
Posl doktor Kalina
14 article
Ministr financí dr. ryt. Biliňski: Mám snad já těch 41 milionů zaplatiti? (Veselost) Premlouvaje o předleze o dani z lihu praví mi- nistr, že námilky, které byly loňského roku činěny proti télo předloze, nebyly takového druhu, aby před- loha nemohla být podána. První námitka týkala set zv. bonifikací, které byly značně sníženy. Tyto be- nifikace považnií se za jistý dárek z lásky a tvrdi se, že jejich snížení prospěje jistým zemím a násled- kem toho se žádá, aby bonifikace byly zrušeny. Aniž se chce pouštěti do rozboru olázky, zdali bonilikace jsou racionální nebo ne, musí ministr konstatovati že s bonifikacemi jest spojeno množství právních obchodd. Proto vedla by změna ve výši bonifikace k řadě procesů. Považuje-li se bonifikace za dar. pak jest ovšem nespravedlivá, protože ve státě mysí se se všemi stejně zacházeti. Ve skutečnosti však není bo- nifikace ničeho jiného, než degrese při dani. Protnže konsumní daň musí býti pro všechny ve stejné výši vyměřena, poskytuje se za to drobným producentům jistá náhrada z výnosu daně. Z toho ovšem nenásle. duje, že možno tak trvale činiti, protože časem, kdyá se jista daň ujme a když se progrese upevní, je- této degrese vždy méně třeha a degrese ta může po případě zcela zmizeti. V loňské předloze jsou bonií:- kace pro kontingent o 4 K sníženy, kdežto v nynějšt předioze jsou se zřetelem k tomu, že Uhry vyměřily na příštích 5 výrobních období honifikace o korunu výše, též u nás, jak pro kontingení, lak i pro exkou- tingent, vyměřeny bonifikace na 5 příštích výrobních období o korunu výše, než v loňské osnově. Na ná- mítky, pronesené malými palírnami proti nesprave- dlivému panšalování, jež bylo prý obsaženo v loň- ské předioze, byl rovněž vzat zřetel a nová předloha jest s to chrániti tyto malé palírny před příliš zvý- šenou daní.
doktor Uher
15 article
Pokud jde o olázku rozdělení kontingentu na nově založené hospodářské lihovary, bylo, jak známo. již v loňské předloze přikázáno hospodářským libo- varům na účet lihovarů průmyslových 10.0000 bl. kontingentu. V r. 1908 vzniklo však 10 nových lihovarů, jež byto třeba též poděliti kontingentem, a bylo hospodářským lihovarům přikázáno — aniž lihovary průmyslové býly dále lázány — dalších 5000 hl. Nová předloha se mimo to snaží. aby různými podrobnými ustanoveními bylo hospo- dářským lihovarům více pláno než dosud a zvláště bylo odstranéno pstanovení, že hospodářský lihovar nesmí povstati na dobré půdě. Dle nové předloby rozhoduje ministerstvo financí a orby o tom, může-li v některém obvodu, bez ohledu na jakost půdy, vzniknouti hospodářský lihovar nebo ne. Ve všech těchto ustanoveních nejde nikterak o to, aby se agrárníkům lichotilo, nýbrž jde o ochranu snah hospodářských lihovarů, tvořících důležitou část průmyslu lihovarnického. Pokud jde o zákon stran pivní daně, jest zákon tento proto tak králkým, že jest zvýšení jako takové rozhodným, že však techni ka zákona nebyla téměř vůbec změněna. Budou-li oba zákony o konsumní dani sněmov- nou schváleny, pak vyplyne pro stát z konsumních daní zvýšený výnos 22 milionů, dále lze ze vze- stupné daně z dědictví očekávati zvýšený příjem 1 až 11 milionů, a konečně bude moci ministerstvo železnic z očekávaných vyšších příjmů státních drah poskytnouti jistý přispěvek, jenž vyplyne z naprosto nutného zvýšení tarifů na státních drahách. Toto zvýšení tarifů jest dle názoru ministrova úplně oprávněno a odůvodněno a třeba stají ministr na stanovisku, že státní dráhy nemají sloužiti především zájmu fiskálnímu, nýbrž národuhospodářskému, soudi přece, že státní dráhy budou tomuto úkolu sloužiti i při zvýšení tarifů.
blishing
16 article
Není dojista, praví ministr, v této poslanecké sněmovně lepšího přítele zásady státních drab, nežli jsem já. Avšak stojím na stanovisku, že tato zásad může býti zachráněna, po přípsdě trvale zachována jenom tehdy, jestlíže státní dráhy se vyplácejí. Po- váží-li se, že tolik a tolik miliard jest inveslováne ve státních dráhách, musí býti chována obava, že může jednou nadejiti doba, kdy obyvatelstvo se prot tomu vzepře a pak jest zásada stát. drah ztracena Čt u se pak došlé spisy. Na to pokračuje se v rozpravě o ruském pilném návrhu, jehož první část, týkající se zrušení halič- ského krajanského mini terstva, byla navrhovateli vzala zpět. Posl. Ed. šl. Stransky prohlašuje, že stran jeho připouští, že Rusové vedou v Haliči těžký boj a chovala vždy sympatie k Rusům. Poněvadž však pánové prohlašují se býti solidárními se sociálnímo demokraty, židy a Čechy, jest samozřejmu, že mus ztratiti sympntie německých radikálů. Rečník zmi- ňuje se pak o situaci Němců v Haliči. Žijeť lam asi 100.000 křesťanských Kěmců ve 220 německých osa- dách, které působí jako oasy v poušti vzhledem k bídnému stavu polských a ruských osad.
Posl Rus Čecho Němec Halič
17 article
Z předlohy finančního miniskra. z Vídně, 28. dubna. Finančními zákony dra. Bi- liňského se stanoví, že r. 1910 poskytne stát zemím 108 mil. K, kterážto suma každým rokem bude stoupati o 2 mil. K, takže r. 1919 do stoupí výše 124 mil. K. Tyto příspěvky stálu pro země dostanou však toliko králov stvía země, ve kterých nebudou se vybíraii zemské dávky na pivo a na lihoviny av zemích, ve zlerých se osvobodi daň z o sob ních příjmů od přirážek zemských a v kterých řádné výdaje hrazeny budou řádnými příjmy. Daň pivní zvyšuje se ze 94 na 70 hal. z 1 hl. Daň lihová jest daň výrobní a činí 1 K 40 h. Konsumní daň činí pro kontingentovany nh 1 K 40 h, pro nekontingentovaný 1 K 64 b.
Vídeň
18 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Po vzájemné dohodě vydavatelu a tiskařů denních čanopisů, v Praze vycházejících, s pomocnictvem kníh- tiskařským, povoleno bylo perso- nálům při denních listech zaměst- naným za příčinou oslavy dělni- ckého svátku prázdno na sobotu dne 1. května. Za tou příčinou v neděli dne 2. května de n- ní časopisy nevyjdo ue Sobotní číslo „Národních Listů“ dne 1. května t. r. ráno vyjde v zvětšeném rozsahu, jak obvyklo jest v neděli, se všemi nimořádnými rubrikami. Pp. inserenti žádají se. aby v čas své objednávky adminl- straci zaslali. Toto sobotní vydání „Národních Listů“ vyloženo bude ve veřejných místnostech půl tře- tího dne, neboť následující číslo vyjde pak v pondělí dne 3. května v obvyklou hodinu polední.
Praha
19 article
— Proti rozhodnutí dolnorakouského místo- držitelství o zákazu založení mistního odboru Spolku českých úřadníků železničních ve Vidni podal tento spolek ministerstvu vnitra rekurs, ve kterém se uvádí, že vyvrácené výtky formální naproste nebyly vlastními důvody zápovědi za- mýšleného místního odboru ve Vídni, nýbrž že jediným a hlavním důvodem toho byl a jest fakt. že jde o spolek český. V tom ale — praví se v rekursu dále — že dolnorakouské místodržitel- ství založení odboru skutečně jen proto zapo- vídá, že jednací řečí jeho jest řeč česká, jes zjevné porušení čl. 19. základního zákona stát- ního ze dne 21. prosince 1867. Neniť správno. že v Dolních Rakousích čeština jazykem v zem obvyklým není. Naopak v celém arciknížectv jest 132.968 a ve Vidni samé 102.974 osoby.
Vídeň Dolní Rakousy
20 article
které podle statistiky úřadní přihlásily se k ob- eovací řeči české a není nejmenší pochybnosti pro toho, kdo poměry zná, že činí počet Čechů dolnorakouských ve skutečnosti nejméně 500.000 a že by to i úřadní statistik přiznati musil, kdyby sčítání lidu provádělo se všude nestranně a ne- počítal se mlhavý jazyk „obcovaci“ na místě jazyka mateřského, nebo národnosti. Sám říšský soud uznal, že v Dolních Rakousích obyvatelstvo českoslovanské národnosti žije a jazyk český řeči lidovou a v zemi obvyklou tu jest. Jeví se tudíž i hlavní důvod v odpor bra- nébo rozbodnutí zcela nesprávným, proto se re- kurs domáhá zrušení zákazu. Při tom dlužno po- dotknouti, že ubohé národnostní poměry u se státněvých drah a u drah vůbec jedině jsou ná- sledkem toho, že naše obehodnictvo ne- užívá ve styku s drahami českého ja zyka ani tam, kde by na základě již tak pro jazyk náš neblahých práv jazykových či- niti mohlo. — Sanace financí zemských a zemský vý- bor český. Na počátku dnešního sezení zenr- ského výboru podali přísedíci zemského výboru dr. V. Skarda a dr. Epinger zprávu o anketě, jež se 24. t. m. v ministerstvu financí ve Vídní konala o sanaci financí zemských. Přisedíci dr.
doktor V Skard Epinger Dolní Rakousy Vídeň
21 article
V. Škarda poukázal na to, že stanovisko vlády je po stránce samosprávy povážlivé a po stránce finanční že nestačí na nápravu financí zem- ských. Přisedicí dr. Eppinger vytkl, že návrhy vládní poškozují zájmy země, a že tedy vlastné jsou nepřijalelny. Zemsk, výbor přijal jejich zprávu na vědomí a poděkoval jim za energii, kterou v anketě projevili. Po návrhu přís. dra. Eppingra bylo později usneseno, by zemský vý- bor na uhájení stejných v podstatě zájmů Čech a Moravy proti vládním osnovám v sanaci finanen zemských hledal dohodu se zemským výborem moravským. I budou vysláni dva úřadníci zemští na přislušné předběžné práce; jeden k zemské- mu výboru moravskému, jeden do ministerstva financí ve Vídni.
V Škarda Eppinger Eppingr Čechy Morava Vídeň
22 article
— Úmrlí. Došlo nás toto české úmriní ozná- mení: Egen, řišský hrabě Wralislaw z Mitro w lz a Schönfeldu, okresní komisař při místodržitelstvív Linci, oznamuje jménem svým, jakož i jměnem sou- rozenců Rudolfa, říšského hraběte Wratislawra z Mi- trowitz a Schönfeldu, nadporučíka n. o., Lanry, řiš- ské hraběnky Wratislawowé z Mitrowitz a Schiön- feldu, dámy šlechtického ústavu »Maria Schul«v Brně, Karla, říšského hraběte Wratislawa z Mitro- witz a Schönfeidu, poručíka drag. pluku čis 13a Margarety, Eloonory a Marie, kíšských hraběnek Wratislawových z Mitrowitz a Schönfeldu, dále ve jménu všech přibuzných zarmneující zprávu o úmrlí vroucně milované matky, sestry, švakroyé a tety, vy- soce urozené pani Laury, řížské hraběnky W ra- tislawové z Mitrowitz a Schöníeldu. rozené hraběnky Bulgarini d'Elei, která v ne- děli dne 25. dubna t. r. v 534 hod. ráno v 67. roce věku svého po krátkém a těžkém utrpení, zaopatřena svátostmi umírajících tiše a pokojně zesnula. Te- lesná schránka zesnulé bude ve středu dne 28. t. m o půl 3. hod. odpol. v zámku v Knlodějích vysvě- cena a pak v rodinné hrobce tamtéž k věčnému od počinku uložena. Zádušní mše budou slouženy ve čtvrtek dne 29. t. m. o 9. bodině v zámecké kapliv Koloději.
Egen Wralislaw Rudolf Wratislawr Wratislawowé Marius schoulit Karel Wratislaw Margareta Wratislawův Laura Schönfeld Linec Brno můj . o Lanry Eloonor a Marie Mitrowitz Schönfeld hraběnka Bulgarin d ' Elei
23 article
— V dnožní sehůzi zemského výboru král. če- ského vyřízeny byly po návrhu přís. z. v. Adámka tyto záležitosti: Schváleno osvobození žáků střední hospod. školy v Roudnici od školného. Vláda přistoupila k usnesení sněmu o pozemšťování rolnických škol jehož prováděním bude hned započato. Upraveno pořádaní odborných kursů při řemesl. školách zem- ských. Povolena podpora na založení uřednické be- sídky v Nymburce. Poukázána k výplatě subvence na pořádání výstavy zlatnické školy. Povoleny sub- vence na kursy učební pro lakýrníky a knih- tiskaře. Povolena subvence na založení družstva evočkářů ve Věšíně. Kuratoriu zimní hospodářské školy ve Slaném vysloveno pochvalně uznání za za postaveni a náležité opatření zimní hospodář ská školy. Schváleno zpracování berní role z roku 1854 Spolku pro feriální osady povolena subvence. Schvá leny instrukce pro chorobinec v České Třebové. Zá sadně schváleno zřízení chorobince v Přešticích.
Adámek Roudnice Nymburk Věšín Slaný Český Třebová Přeštice
24 article
— Ústav pro choromyslně v Bohnicích prohlá- šen byl po návrhu n. př.s. Chaloupky dnešním usne sením zemského výberu za samostatný královský če- ský zemský ústav pro choromyslné. Bude míti samo- statné ředitelství, samostatnou správu a zatímně lí- diti se bude stanovami pražského ústavu pro choro myslné. Bohnickému ústavu nebude zatím vyhražer žádný obvod přijímaci; budou mu přikazováni ne- mocní z jiných ústavů a též nemocní, dopravení z ci- — Němečií násilníci v Jablonei n. N. spáchal dne 26. t. m. večer opětný útok na tamější Národní dům, ve kterém konala se právě za přehojného úča- stenství schůze. Nahle bylo slyšetí z ulice postý lomoz a dívoký ryk a v tom již zařinčelo sklo v okně, do něhož byl vhozen velký kámen. Na Stěstl zarazil se kámen v zácioně, aniž někoho poranil. Kulturní hrdinové rychle utekli. V pátek koná seu zdejšího soudu přeličení s německými násilníky, kteří nedávno v noci přepadli a ztýrali Čecha pana Bláhu, takže zůstal v bezvědomí leželí na ulici. — Volby de nemocenského úslavu pražského obohodního uremia. Volby do tohoto úslavu končí již ve čtvrtek dne 29. t. m. Jest proto nutno, by všichni voličové, kteří ještě tak neučinili, zaslaji podepsané hlasovací lístky na »Ústřední svaz ob- chodních a průmyslových zřízeneů v Praze, Hyhern- ziny.
Čecho Bláha Bohnice Praha ústav pro choro národní dům Hyhern
25 article
ská ul. č. 7. Legitimace buďtež poslány neprodleni! — Pošlovní prákazy. Kdo mešká často mímo své pravidelné bydhště, kdo jezdí do ciziny, měl na- jednou potíž na poštovním úřadě, jemuž se chtěl le- gitimovati, aby mohl přijmonti zásilku peněz došlou na jeho adresu. Lza tudíž jen vítati, že k usnadnění průkazu při přijímání zapsaných zásilek poštovních a peněžních obnosů na poštovní poukázky a šekové platební poukázky, c. k. poštovní spořitelny zavedeny v tuzemské (rakouské) dopravě poštovní prů- kazenky, o nichž platí tato zásadní ustanovení. Poštovní průkazenky opravňují majítele k příjmu poštovních zásilek bez jakéhokoli dalšího průkazu totožnosti. Pouze vzejde-li pochybnost o totožnosti držitele poštovní průkazenky, může se majitelí ulo- žiti, by podal důkaz o totožnosti obvyklým předa- psaným způsobem. Za vyhotovení poštovní půkazen- ky vybírá se poplatek 50 h. Poplatek ten súčtuje s doplatními známkami, jež se nalepí na poštovní prů- kazenku a orazi mísiním a vročním razítkem. Po- štovní průkazenky musí obsahovali fotografli, stručný popis osoby a vlastnoruční podpis majitele. Uvedené průkazenky plati pouze po dobu kalendářního roku, v němž byly vydány. K vydání poštovní průkazenky opráv čn jest postovní úřad, v jehož doručovacím okresu osobu, jež se uchází o vyhotovení průkazenky.
Pošlovní
26 article
bydlí, nebo ma zvláštní obchodní místnost, anebo s dočasně delší dobu zdežuje, ku př. na letním bytě a pod. Poštovní průkazenky smí býti vydány pouze uchazečům, kteří podali nepochybný důkaz totožnost způsobem předepsaným poštovními předpisy. Majitel jest zodpověděn za každou ujmu a škodu vzešlou aneb zneužití poštovní průkazenky. Na základě zvláštních sjednání připouštějí se při vydávání po- štovních zásilek poštovní průkazenky vyhotovené c. k. (rakouskými) poštovními úřady u cís. německých řišských poštovních ústavů, rovněž u poštovních ústavů v Bavořích a Virtembersku, jakož i ve Švý- sarsku a poštovní průkazenky (totožnosiní knížky) vyhotovené těmilo poštovnmi úřady u poštovních úřadů v Rakousku jako průkazní listiny plné plat- nosti. — Velíce oblíbená slavnost sludentská „Majales“ koná se již tento týden. Pořad slavnosti zaručuje úplný zdar. V sobotu odpoledne bude veliká lidová slavnost, na niž zavítá bývalý majite' „panoptikn“ který působil minulého roku takovou sensaci, že byl zván městskýmí radami do všech českých měst a právě, když došlo pozvání do Nov. Yorku, bylo jeh panoptikum konfiskováno. Lelos místo skonfiskova- ného panoplika peslaví na Žofině obrovský kanál, do něhož strčí vše, co vlastně do kanálu v Praze patit. Dále bude na slavnosti znamenité loutkové di- vadlo slarého Kopeckého, jenže s živými loutkami.
Kopeckij Bavory Virtembersko Rakousko York Praha
27 article
Nejvíce sponilých dam a svižných tanečníků přiláká representuční věneček (v sobolu večer), kdež se před- vedou různé slovanské tance jako předtančení. Ta- nečníci budou v originálních slovanských krojích. Ještě vělší úspěch slibuje neděle. Dopoledne 2. května bude slavnosiní manifestační schůze na Zofině, již předsedati bude rektor české techniky prof. Heru, a na niž promluví J. E. pan ministr dr. Fořt „O vý- znamu českých menšin v boji Germánstva proti Slo- vanstvu“. Odpoledne opět bude lidová slavnost. Avšak nejen pro zábavu má každý Čech zůčastniti se tebo slavnosti, nýbrž účastenství jest přimou povinností jeho. Účel slavnosli to káže. Výtěžku slavnosti chce nkademický odbar Národní jednoty severočeské po- užiti k vyslavení studentské školy Havlíčkovy na Chabařovicku, Bude to první sludentská škola a tu je povinností naší veřejnosti, aby studentstvo v jeho vlastenecké snaze podporovala. Lístky na Žofin předprodojí po 40 h, sludlentské po 30 h lze zakoupiti v slavnostní kanceláři „Majales“ v Praze II., Spá- lená ul., II. p., u kužoda Akademické čilárny, dále u firmy J. Novák, Vodičkova ul. a ve Spolku českých mediků na Křižovalce.
Hera Fořt J Novák Praha Spat Vodičkův ulice Zofina Havlíčkův na Chabařovicko
28 article
— Jizda aulemohily v Král. Oboře. Zemský vý- bor království českého usnesl se, aby v zájmu obe- censtva, navštěvujícího Král. Oboru, byla v tomto svadu zakázána jizda automobily v neděli a ve svátek vůbec a ve všední dny od 12. hodiny polední. Opa- tření toto bylo obecenstvem sad navštěvujícím uvitáno s povděkem, avšak docházejí opět stížnosti, že obe- censtvo i nyní jest oblěžována prachem a zápachem. jež způsobují aulomobily, Král. Oboru přes tenlo zákaz projíždějící. Vzhledem k tomu jest nutno uči- niti vhodná opatření a budou tudiž u všech vjezdů do Král. Obory umistěny tabulky, oznamující tento zákaz a dozorcům sadu bude uloženo, aby přísně bděli nad lím, aby zákazu bylo šetřeno, — Pokračovací hospodářský kurs pro učitele českých obecných škol usporádán bude na rolnické škole v Kutné Hoře z podnělu c. k. minisferstva kullu a vyučování ve dnech od 2. do 29. srpna 1909. Připuštěným účaslníkům, jejichž počel z Čech jest omezen na patnáci, dostane se sludijního sligendin v úhrnné čáslce 112 K a přiměřeného cestovního paušálu. Mimo to obdrží společně ubytování v bu dově někleré z národních škol kulnchorských. Cčast níci musí se zavázati písemným reversem k řádné návštěvě kursu. Žádosli o přijeti do kursu, doloženě vysvědčením učilelské způsobilosti, po případě vy- svědčením o speciální zkoušce z polního hospodář- ství neb o návštěvě jiných kursů podobného rázu. podati jest proslřednicvím správy školy nejdéle do 15, května 1909 okresní školní radě.
Král Kutná hoře Čechy
29 article
— Prvni jami bonře. Píše se nám z okol! Vel Byteše: Letošní zima byla u nás na paborkalině česko-moravské dlouhá a tuhá, trvalať od hodů ai do první polovice dubna. Spousty sněhu ležely at do konce března. Tu a tam v údoli lesním dosud snih leží. Jaro přišlo lelos trochu později než oby- čejně, ale za to velice kvapně a směle a zvítězilo na celé čáře. Nastalo okolo 15 dubna krásné, vlažné počasí bez obvyklých nočních mrazíků. Počasí to bylo jarním pracím velmi plíznivo, takže již jař je znseta a místy i brambory jsou zasázeny. Teploměn od 15. t. m. stále se drží nad 15 st. R. Největší te- plota nastala v neděli 25. dubna, kdy po poledni bylo 28 st. R na slunci. K večeru se začala obloha od jihozápadu kaliti a v brzku nabyla mračna hro- zivého pohledu. Po 7. hodině začalo pokrápěti a ve- liké kapky jako hrachy padaly z olověných mraků. Schylovalo se k bouři. Pak se zablýsklo a mocně zarachotil hrom a dále blesk stíhal blesk a brom stále burácel. Tato jarní bouře trvala celou hodinu a zmizela na jihovýchod. Silný liják svlažil vy- práhlou již zemi, což osení velmi prospělo. Rán pak se usmívalo slunce na omládlé osení ozimné. které letos u nás krásně stojí. Stromy jsou již oba- leny poupaty, které čekají jen na puknutí. — Ze žižkovského policejního komisařství. P Žižkově byly rozšířeny zprávy o tajuplném a zá- hadném zmizení správce tamního komisařství vrch komisaře V. Vaňka. Jak sděluje presidium policejního ředitelství postrádají pověsti veškerého podkladu. Správce V. Vaněk nastoupil několikadenní dovolenou a dle doslechu vrátí se zejtra do úřadu.
Rán V Vaněk Žižkov Vela Byteš
30 article
— Pohřešuje se zlabomyslná stařena. Policej- nímu komisařství na dol. Novém městě bylo ozná meno, že zmizela 70letá slabomyslná Marig Fische- rová z Ounětic u Roztok, která v průvodu psa vyšla z domu a dosud se o ní neví. — Koně na útěku. Koči Čeněk Svačina z čís 899 VII. nechal dnes dopoledne v Panské ulici ben dohledu státi dvouspřežní povoz. Koně z nenadání se splašili a uháněli do Jindřišské ulice, kde byli zadeženi. Při této zběsilé jizdě byla 19lelá služka Julie Renetova z Hybernské ulice čís. 4 povalena a utrpěla vážné zranění na noze. Lékař p. dr. Schulz ze záchranné stranice poskyti služce první pomoca dal ji dopravit domů. Na kočího podáno trestní ozná- mení pro nedostatečný dozor na koně. — Srážka na eleklrické dráze. Kočí Josef Ada- mec strkal nákladní vůz z domu č. 259—II. do My- slikovy uhice a počínal si při tom tak neopatrně, že vrazil do motorového vozu elektrické dráhy č. 25 u něhož se rozbil reflektor a poškodila přední stěna Kočí povozů, v tomto domě umislěných, se zvláštní zálibou vyjížději náhle na ulici a uvádějí chodce na chodníku do značného nebozpečí — Podivný případ ze světa zvířal. V jednom pří- bytku prvého palra domu čp. 767 v Ovocné ulici he- nil pes pláka, který uléll na balkon. Pes za ním. leč na balkoně se historie truchlivě rozuzhila. Kdežto plák letěl vzhůru, pes — dolů na dlažbu. Pes zlomí si dvě nohy a byl za velkého shromáždění obecenstva odnesen ke zvěrolékaři. — Z černé kroniky. Na koleje trati rak. uh. slát- nl dráhy mezi Hloubětínem a Libní vrhl se včera večer kočí Frant. Ferkl z Kej. Zoufalec byl loko- motivou osobního vlaku, z Vídně do Prahy jedou cího, usmrcen a roztrhán. Strojvádce chtěl sice vlak
Fisch Koč Svačina Renetův doktor Schulz Josef Ada František Ferkl Kej Ounětice u Roztoky panská Jindřišská ulice hybernský ulice Hloubětín Libeň Vídeň Praha černá kronika
31 article
zastavit, když muže na trati spatřil, bylo však již pozdě. Násiedaem toholo případu přijel tento vlax do Prahy o 15 min. později. — K bábě Maril Vlčkove v Rokycanově ulici č. 16 v Žžkově, přišla včera odpoledne 32letá Magdalena Hondlová, manželka slévače z Poděbradovy ulice č. 75 v Žižkově a žá- dala Vičkovou za odpomoc. Vlčková provedla na ženě čin, který je stihán § 144. tr. zák. a sice tak nemotorně, že Hond ová ji pod rukama zemřela. Vléková byla zalčena a mrtvola Hondlové odvezena do ústavu pro soudní pitvn. — Zloději ve veslibniu hlavní pašly. Rozsáhlá dvorana hlavní pošty v Jindřišské ulici jest dostave- níčkem všelikých darmošlapů, revertentů a zlode je.
Hondlová Vlčková Hondl Praha Rokycanův ulice Poděbradův ulice Žižkov Jindřišská ulice Marila Vlčkov
32 article
Jděte tam kdykoli, nikdy nenaleznete pult a stůl prázdný, abyste muhli napsat stručné sdělení. Při- cházejí lam partaje, které prosedí, celé hodinyu stolu. Hodí se jim to, ovšem. Posezení je bezplatné, odnikud neláhne, teploučko přijemné v zimě, v letě chládek, že ho ani poštovní úřadníci za sklenéným bedněním nemají — a to se vše trpí, aniž by se jednou vzalo pořádné koště k vymetení té chamra- diny! Kdyby se detektivové místo na bumi posilali do těchto končin, což by zde měli za plodnou čin- nost! Zloději znají, že bezpečnostní orgánové jsou zaneprázdnění střežením buršáků a proto roste je- jich odvaha. V minulých dnech dostalo policejní ko- misařství zprávu, že ve dveraně pošlovní potulují se dva vícekráte trastaní zloději, 28letý Jaroslav Šlaf z čís. 816—I. a jeho spolupracovník Jiří Burian, který se před nedávnem vrátil z pankrácké trestnice. Do vestibulu vysláni detektivové — zloději se vy- tratilí a vlezli do oddělení pro nákladní zásilky, kde obchodnímu sluhovi Čeňku Studničnému z Marianské ulice č. 20 vytahli z vesty hodinky i s řetízkem. Studničný pronásledoval zloděje a zadržel je v Jin- dřišské ulici, odkudž je policista odváděl na strážnici. Pojednou jeden z nich se policistovi vytrhl a utíkal. Když druhý klidně stál, domníval se policista, že je nevinný, pustil se tedy za prchajícím a dohonil ho. Mezitím ten »nevinný« se vzdálil. Později se zjistilo, že ten domnělý nevinný (Jiří Burián) měl hodinky s řetízkem a policistu svým klidem oklamal, kdežto zalčený (Slaf) útěk jen předstíral, aby Bu- riánovi na svobodu pomohl. Dues ráno byl Burián vypátrán a rovněž zalčen.
Šlaf Burian Čeněk studničný Jin dřišský ulice
33 article
— Dívka loupežnou vraže šnicí. Z Brna, 27. dubna. Dnes došty do Brna zpravy z Mikulčic na Slovácku o loupežně vraždě, spšchané mladistvou 18letou dívkou Mataničkovou, která netěšila se valné pověsti. Několikráte byla pro různé zlořády trestána, posledněji pak dodána byla do zemské robotárny.
Brno Mikulčice Slovácko
34 article
Na dnešek v noci vedrala se do bytu J. Possegra, 80letého zámožného starce, a rozpoltila nic netuší- címu sekyrou lebku, tak že spíci byl v okamžsku mrtev. Dívka, která ohavnou vraždu spachala z úmys u zmocniti se peněz starého výměnkáře, jala se po vy- konaném děsném činu prohazovati šatstvo a zotvírá- vati zásuvky u stolů, hledajíc peníze. Několik mikul- čických sousedů, kterým byl šramot ve slavení sta- rého výměnkáře Possegra podezřelým, vtrhlo du bytu, který vražednice v kvapu nechala otevřený a u aslo nad brozným divadlem. Slarý Posseger leže! v po- steli, která zalopena byla jeho krví. Mataníčkova, jakm le zočila, že čin její jest vyzrazen a že nemůže trestající ruce spravedlnosti uprchnouti, bleskurychle vytáhla z kapsy ostrou břitvu a nežli mohli sousedé zabrániti, podřezala si hlubokým řezem brdlo, tak že se svalila na zem v tratolišti krve. Ještě těže noci vzbouřena byla skoro celá ves a stavení Pos- segrovo bylo obleženo obyvatelstvem, které přivedeno bylo v zimničné rozechvění, neboť na místě činu zvrhlé 18leté divčiny zjevovalo se zraku strašlivé di- vadlo. Na zachránění nešťastné vražednice bylo pod- niknuto vše, co bylo za možných disposicí vesnických možno, leč stav její je velice vážný a pochyhuje se o jejím zachování. Ráno dostavily se do Mikuičie davy lidu z okolí, neboť zpráva o děsném tomto činu roznesla se záhy po celém kraji a způsobila veliké rozechvění. Mataníčkova byla známa jako po- věstná zlodějka a byla několikráte hostem v trestnici zemského i okresního soudu.
J Possegr Posa
35 article
— Požár továrny. Z Vejprt, 28. dubna. To- várna na zboží prýmkářské fimy »Eduard Schenk un.« shořela úplně. Stroje a velské zásoby zboží zničeny. — Drobné míslní zprávy. Dva druhové v povo- lání setkali se v noci na dnešek v Biskupské ulici: číšník Josef Salač a Václav Kopecký. Mezi nimi pa- nuje nepřátelská nálada, která propukla tím způ- sobem, že Salač dostal několik políčků a ran holl. Policista zakročil a dalšímu výprasku zabránil. — Před novostavbou ve Veleslavínově ulici v Žižkově skládali dělníci trámy a nedbali při tom bezpeči chodců. Když s vozu opět shodili trám, šly kolem tři tovární dělnice, z nichž dvě uskočily a před úra- zem se zachránily, třetí však, 33leta dělnice Emi ie Regrardová z Poděbradovy třídy č. 104, byla tramem povalena a zraněna. Po první pomoci byla odvezena domů. — Revertent Hynek Procházka a tutsk Antonín Sochůrek způsobili včera v Plzeňsté třídě v Košířích velkou výtržnost, ohrožovali chodce a ka- mením házeli. Když policisté zakročili, postavili se oba na odpor a trvalo to delší dobu, než byli pře- moženi. Na cestě ke strážnici Procházka policistům vyhrožoval zastřelením. U domu č. 559 na Smichově vytrhl se policistům a pěstí rozbil tabuli výkladni skříně hodináře p. Frant. Hynka, jemuž způsobi škodu v obnosu 16 korun. — Po půlnoci na dnešek vypukí oheň v dílně truhláře p. Antonína Loudy v nádvoří dmu č. 590 v Holešovicích. Hosté v sou- sední kavárně zpozorovali obeů a povolali automa- tem hasiče, kteří přijeli z Holelovic a ze Starého města a obeň uhasili. Škoda není značná. — Taby v malé loferii. V Praze byla tažen následující čisla: 41, 65, 28, 9. 21.
Požár Schenk Salač Kopecká Regrardová Poděbradův Procházka Sochůrek František Hynk Louda Vejprty biskupský ulice Veleslavínův ulice Žižkov Košíře Holešovice Praha uno Holelovic
36 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Nezdatená Legagneuxova plavba do kola. Z Vídně, 28 dubna. (K. k.) Legsgneux bod al dnes ránu za počasí méně příznivého podniknouti jako včera plavbu do kola. Když však už urazil 3 km. se dvěma pěknými křivkami za 3 min. 50 vleřin ve výši 6—10 m. a když se chtěl vrátitik místu vzletu, byl aeroplan prudkým zá- padním větrem sražen k zemi a byl těžce poškozen na kolech a na křídlech. První veřejný vzlat, projektovaný na neděli, bude ná- sledkem toho sotva možný. = Zemětřesení. Z Řeggia di Calabria 28. dubna. (K. k.) O 7. hod. 45 min. večer byl zde pocitěn vlnitý olřes země trvající několik vteřm. Obyvatelstvo j-st velice znepokojeno. = Z perversního Německa. Z Berlína, 28. dubna. Pro podeztení z perversní vraždy, spáchané na 15lelé Line Schweitzerově, byl zaičen kupec Pavel Martin. — V lese u Mindelhcimu, v bavorském Švábsku, spácha! nádenník Schweyer vraždu z vil- nosti na čtyřieté dcerušce italského cihláře a roz- řezal tělíčko úplně na kusy. Pachatel byl zatčen. — Inženýr se zastřelil. Pensionovaný inženýr Jižní dráhy Ilichard Grundmann zastřelil se v Pešti Trpěl úbylěmi michy, pročež musil býti dán v 36 je- tech do pense. Následkem choroby pozbyl konečně také zraku.
Legagneuxův Schweitzerův Pavel Schweyer Grundmann Vídeň 28 duben Řeggia di Calabria Německo Berlín lel Lin Švábsko Pešť km
37 article
= Vražda nebo sebovražda? Z Darmštatu, 27. dubna. 2lletá choť civilního inženýra Schnella byla nalezena ve svém bytě oběšená za velmi pode- zřelých okolností. Schnell, jenž žil ve velmi špatných poměrech, dl svou choť nedávno pojistiti na 90.000 marek. Byl zatčen pro podezíení z vraždy a byl již trestán pro padělání směnel — Zajímavé zasnouhení v novoyorské speleč- nosti. V Alkenu v Jižní Karolině slaveno před něko lika dny zasnouben rakousko-uherského vyslane- ckého altaché braběte Fordinanda Colloredo-Manns- felda s dcerou milionáře Olivera Iselina, jenž z po- čátku sňatku hánil, poněvadz chtěl dceru provdati jen za Američana. Nevěsla jest velmi známa ve spor- tovních kruzích a vyniká zvlášťě v plachtění. Ženich jest synovcem rakousko-uherského ministra zahra- ničních zálezitostí barona Lexy z Aehrenthalu. = Záhedný nález mrtvoly v Rímě. Osobnost zavražděného cizince, jehož mrivola byla nedávno nalezena v Rhmě v kufru, byla nyní s úplnou bezveč- ností zjištěna. Je to Edmund Tatantov ze Zolkievky v ruském Polsku, jenž spáchal v cizině několik vražd a byl dle všeho, zavražděn svými soudruhy = Podnikavost anglických sulírageltek. Čtyři suffragettky vnikly včera odpoledne de bůdový angli- ckéhe parlamentu a připoutaly se řelězy k sochám
Schnell Karolina Fordinanda Colloredo Manns Iselin Američan Lexa Tatantov Zolkievka Polsko Darmšta Aehrenthal