2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
28. dubna 1909.
5
article
činou polřeby zahraniční politiky. Finanění vliv z-
hraniční situace na naše finance se vůbec příliš mno-
ho přehání. Ministr nemůže ovšem nyní sděliti žádné
přesné číslice, poněvadž celá záležitost není ještě
skonoována a poněvadž musí se vyčkati, až delegace
povolí ony úvěry, na které obě vlády poskytly zá-
lohy. Řekne-li však ministr, že požadavky zahraniční
politiky z poslední doby lze páčiti asi na 12 mil.k
ročně Slyšte! Slyštel), bude se míti za to, že z této
příčiny nechce zvrátili celou finanční poliliku státu.
S největší námahou poslední rozpočet, c němž po-
slanecká sněmovna se radí, skončil s přebytkem.
Roční nermální přírostek příjmů páčí se asi na 100
milionů korun, kdežlo přirostek vydání okrouhle na
165 mil. korun, takže vlastně nornálně hospodaříme
s delicitem.
6
article
Muníme a laké budeme šetřiti a ručím za to.
že, pokud závisi to od vlády, a to nejen od minislra
financí, nýbrž i od ostatních resortních ministrů, bu-
Ce v rezpočtu dbáno nutné spořivosti. Avšak se zřete-
lem na to, že v posledním rozpočtu byly příjmy sla-
noveny tak vysoko, že v příšthn roce sotva může
nastati značné zvýšení, jest jisto, že státní pokladna
nemůže trvale snésti tento napjatý poměr mezi pří-
jmy a vydáními. A nyní k těmto vydáním, která se
každý rok opskují, po případě stoupají, poněvadi
kulturní pokrok musí se obrážeti v rozpočtu, při-
družuje se jako první velká položka nové vydání, to-
tiž ono, které nejsou země s to opatřiti z vlastních
prostředků na uhradu svých deficitů. Tento defici
činí úhrnem okrouhle 41 milionů korun a tak k nor-
málnímu hrozícímu deficitu, jaký vyplývá z normál-
ního vzrůstu příjmů a vydání, plidružuje se tato noví
poležka, kterou stát musí nějakým způsobem uhr-
diti, chce-li pomoci zemím. Vim ovšem velmi dobře,
že bylo by se stanoviska racionální politiky sociálni
žádoueno, aby nová břemena nebyla uložena n
bedra četných malých konsumentů, nýbrž tříd zá-
mežnějších a sociálně silnějších. Avšak byl bycl
velmni povděčen, kdyby během porad mohl býti podán
důkaz, že budeme s to, tak vysoké sumy opatřiti s
pomocí nějakých reforem našich přímých daní
Posl. Němec: Vzestupná daň z příjmů!
Posl
Němec
7
article
Ministr financí: Tu už máme.
Posl. Němec: Ale zároveň ať se odstraní dani
nepřímé.
Minístr financ!: Bylo by to dojista velmí
krásné, ale když už nyní nevme si rady, jak bychom
vyšli teprve potom? Nynější souslava daně z příjmo
existuje od roku 1898. Jest vzestupná a lze říci, ž
se pomalu začíná vžívati v obyvatelstvu. Avšalk
jame ještě velice daleko od toho, abychom mohli říci.
že obyvatelstvo považuje daň z příjmů za něco, co
jest mu blizké a s čim srostlo. Obyvatelstvo neplat
tyto daně rádo a musí se často slanoviti velmi vysoke
pokuty, aby bylo vychováno k poctivému přiznání
a kdo se pak z pravidla u ministra financí zasazuje
o to, aby tyto pokuty byly odepsány? Jsou to pánové
z poslanecké sněmovny. Jest dojista správno, že
by bylo dobře, kdyby bylo možno obejíti se bez
trestů, ale pak přijmy byly by ještě menší. Mluví se
o jiných daních, o dani z majetku, ale kde má mi-
nistr daň z majetku ještě umistiti při všech přimých
daních, které už máme? Má se za to, že daň z tan-
tiem mohla by spasiti státní pokladnu. Taková dai
existuje, jak známo, v Německu od r. 1906, ale naše
tantiemy jsou vlastně tantiemy, které jsou už stíženy
10ní daní, poněvadž se neodpisují z výnosu akcio-
vých společností. Lze o tom mluviti, neměly-li by
býti zdaněny ještě jednou, ale stát tím nezachránmme.
Posl
Němec
Německo
poslanecký sněmovna
8
article
Ve sněmovně bylo často projeveno přání p
vzestupné dani z dědictví. Ministr bude míti česl
předložiti za několik málo týdnů sněmovně takový
zákon (Výborně!), jenž nevynese však obrovské ob-
nosy, neboť smörem dolů bude třeba zavésti mneho
úlev, malá dědictví bude třeba od daně osvoboditi
a při vysokých dědických obnosech bude třeba vy-
soko sáhnouti. Ministr odhaduje berni plus této daně
na 10—11 milionů korun. (Výkřiky: To jest něce!)
Ministr finaneí: Já to přece vezmu! (Ve-
selost.) Myelím jen, že jednak zvýšením a 11 milionů
při 18 milionech korun dosavadního výnosu jesl
obrovským zvýšením Souhlas.) a jednak jest 11 mi-
lionů, bohužel jen v korunové měně, pro ministra
financí vlastně velmi málo. Nezbývá tudíž ničebo
jiného, než přikročiti k potravní dani. Již jeho před-
chůdce v úřadě v kabinetě Beckově snažil se tulo
otázku rozřešiti a dospěl ku přesvědčení, že, má-l
se hraditi první položka rozpočtu, o níž nyní mluví
totiž ozdravění zemských financí, nelze učiniti ji-
něho, než sáhnouti k potravní dani. Tehdejší vláda
navrhla, jak známo, zvýšení kořaleční daně, záleži-
tost tato nebyla však rozřešena, protože, nehledě
k tomu, že zvýšením kořaleční daně nebylo by lze
opatřiti ani potřebných 41 milionů, nebylo vůbee
vyhlídky, že bude lze nějak uspokujili polřeby jedno-
tlivých zemí dle jich oprávněných nároků, nebo dle
výše jich schodků
9
article
Ministr vytkl si úkol, že při ozdravění zem. fi-
nancí nebude se výslovně opíratí o daň kořaleční
dal provésti prostřednictvím svých výtečných spolu-
pracovníků v ministerstvu financí, jež nemůže ani do-
sti veřejně pochváliti, všechny možné výpočly, aby
opatřen byl další základ s klíčem, který hy zeníím
vyhovoval. Při všech možných kombinacích se podu-
řilo rozdělení to provésti tak, jak jest toho zemím tre-
ba. Po dlouhých výpočtech a po velkém úsili byla na-
lezena základna: kořalka a pivo.
Tím, že nezdaní se jediný způsob spotřeny lihu
nýbrž dva, nebudou postižení toliko jedni, nýbra
i druzt. Zvýšený výnes, který vyplyne z nových da-
ní, po případě sumy, které budou zemím přiznány
hudou rozděleny z poloviny pedle počtu obyvatelstva
10
article
Druhá polovina bude rozdělena opětně ve dvě části
a to jedna čásť podle spotřeby piva a druhá podle
spotřeby kořalky. Z toho vyplývá výslednice, že sko-
ro všude ziskává se pro země ona suma, na kterou
mají více nebo méně nárok podle výšky prokázaného
delicitu. Suma talo byla porovnána s oněmi sumami.
které by byly připadly zemím podle loňské osnovy
zákona a tu vyplynul přírostek 12.563.000 K ve pro
spěch zemí. Ovšem byly také jednotlivé země, u kte-
rých nastal pokles u porovnání s loňskou předlohou.
totiž Korulany, Morava a Slezsko. Aby vyrovnány
byly tyto diference v úhrnném obnosu 259.000 K, byl
dán k disposici obnos 1 milion korun, při čemž pře-
bytek 740.000 K bude podle zmíněného klíče při-
dělen mimo zmíněné již země také Krajině. Poněvad
rozpožet tento má býti sestaven na 9 let, bylo pa-
matováno na jisté stoupání se zretelem na stoupající
potřeby zemi a sice mají býti každý rok dosazeny
dva miliony korun, které opětně budou rozděleny dle
stejrého kliče. Ministr nechce zapírati, že tyto účely
zemím mají býti vázány na jisté podmínky. První
podmínkou by bylc, aby osobní deň z příjmů byla
prosta přirážek. Zemím přináleží, jak známo, ve
smyslu zákona z r. 1896, podíl na čistém výnosu
osobní daně z příjmů, který v posledních 10 letech
stoupl ze 6 na 121/2 milionu korun v roce 1907. Tate
nejvyšši výměra podílu mů býti přikazována jako pov-
ná částka zemím. Napreti tomu země musí učinil
koncesi a usnésti se příslušnými zákony zemskými.
že z osobní daně z příjmu nebudou vybírány žádné
přinážky.
Tate
Morava
Slezsko
11
article
Ministr zabývá se pak otázkou daně z piva. Ze-
mě vybírají dnes jistou dávku pivní, která činí 1 k
40 h, až pře 4 K. Stát vybírá dnes všeobecnou pivní
dnň, země zvláštní pivní daň. Že tento stav nemůže
býti trvale udržen, je jasno. Dnes mluví se velice
mnoho o tom, že vláda hodlá zvýšením pivní daně
konsumenla tak strašně postihnouli. Ministr nepo-
depsal by slovo „strašně“, protože se úplně přehliží
že též nyní už musí obyvatelstvo v zemích něsli j-
slé zvýšení pivní daně. Při tom jest tato pivní dávka
přirozeně bez viny zemí irracionelní, protože se vy-
měřuje dle množství bez ohledu na jakost piva. Po-
stihuje tedy vlastně více lehčí piva, jichž požívá chu-
dina. Též jest vybrrání této zemské dávky spojeno
velikým nákladem a s těžkými nepříjemnostmia
vexacemi pro- poplatníta. Tím, že tyto zemské dávky
mají v jednotlivých zemích výši různou, stala se tak
řka každá země zvláštním územím celním. Je for-
málně vývozní elo z piva mezi jednou a druhou ze-
mí. Též se nesmí zapominati, že by výše těchnto dá
vek byla stoupla a velké země chtějí už dnes tuto
dávku zvýšiti Za těchto okolností nemůže se říci.
všeobecný pivní dnň
12
article
zvýší-li stát nyní pivní daň, že skutečně pivo má
býti o celých 36 hal. zdraženo, musí se naopak dbáti
jen diference mezi nynějšími zemskými daněmia
přiští daní státní a musí se při tom též počitati s tím.
že by tato diference zvýšením dávek zemských byla
stále vice mizela, čímž by se nutně ponenáhlu dosto
ke zcela nerozumné politice pivní daně. Apy se z této
situace vyvázlo, není jiného prostředku, nežli aby
dně z velikých spolrehních prostřodků, které přiro-
zeně náležejí státu, Byly mu opět nazpět dobyty, což
však se nemá státi z důvodů fiskálních, nýbrž z dů-
vodů pouze finaněně politických. Dnes je k tomu nej-
lepší příležiťost, protože všecky zákony o zemské
dávce z piva pozbývají koncem prosince platnosti.
13
article
Zvýšení pivní čaně navrhuje se obnosem, jejž
dosahují již dnes částečně četné zemské daně. Z ú-
hrnných příjmů, jež očekávají se z tohoto zvýšení,
má býti zemím v obnosu 32,200.000 K vráceno a
na poslední haléř všechno, co dostávají dnes na
brutlo z pivní daně. Náklady, plynoucí z vybírání
daně, převezme stát. Zemím nabízí se tudíž přede-
vším z přímých daní obnos 12,200.000 K, potom ná-
hrada za 32 milionů, ze zemských pivních daní a po-
tom podil na kořaleční dani, jejž jič země dosud měly
a to dle výše podílu v r. 1907 v obnosu 20,700.000 k
a mimo to 41 milionů, jež přikazuje stát zemím, tudíž
celkem 106 milionů, k čemuž přibude ještě každo-
roční, po devět let trvající zvýšeni o 2 miliony kor
Posl. Choc: Bez jistého zisku to slát zajistě
neučiní.
Ministr financi dr. zyt. Biliňski: Ale prosin
vždyt státem jste vyl Což jest nějaký rozpor mezi
zájmy zemí a státu? Výpočet vypadá ledy takto, že
ze zvýšené kořaleční a ze zvýšené pivní daně zbude
po srážce svrchu uvedených nákladů pro stát obne
21 nebo 22 milicnů korun. Bude-li z plus 64 milienů
korun přikázáno 41 milionů korun zemím a asi 23
milionů korun státní pokladně, pok nelze snad státu
vytýkati, že tím volmi zíká, že jedná fiskálnē a že
celá tato akce má býti přípřeží, oby obyvatelstv
bylo zničeno.
Posl. Kalina: Avšak obyvatelsivo musí přece
ze platiti.
Posl
doktor
Kalina
14
article
Ministr financí dr. ryt. Biliňski: Mám snad
já těch 41 milionů zaplatiti? (Veselost)
Premlouvaje o předleze o dani z lihu praví mi-
nistr, že námilky, které byly loňského roku činěny
proti télo předloze, nebyly takového druhu, aby před-
loha nemohla být podána. První námitka týkala set
zv. bonifikací, které byly značně sníženy. Tyto be-
nifikace považnií se za jistý dárek z lásky a tvrdi
se, že jejich snížení prospěje jistým zemím a násled-
kem toho se žádá, aby bonifikace byly zrušeny. Aniž
se chce pouštěti do rozboru olázky, zdali bonilikace
jsou racionální nebo ne, musí ministr konstatovati
že s bonifikacemi jest spojeno množství právních
obchodd.
Proto vedla by změna ve výši bonifikace k řadě
procesů. Považuje-li se bonifikace za dar. pak jest
ovšem nespravedlivá, protože ve státě mysí se se
všemi stejně zacházeti. Ve skutečnosti však není bo-
nifikace ničeho jiného, než degrese při dani. Protnže
konsumní daň musí býti pro všechny ve stejné výši
vyměřena, poskytuje se za to drobným producentům
jistá náhrada z výnosu daně. Z toho ovšem nenásle.
duje, že možno tak trvale činiti, protože časem, kdyá
se jista daň ujme a když se progrese upevní, je-
této degrese vždy méně třeha a degrese ta může po
případě zcela zmizeti. V loňské předloze jsou bonií:-
kace pro kontingent o 4 K sníženy, kdežto v nynějšt
předioze jsou se zřetelem k tomu, že Uhry vyměřily
na příštích 5 výrobních období honifikace o korunu
výše, též u nás, jak pro kontingení, lak i pro exkou-
tingent, vyměřeny bonifikace na 5 příštích výrobních
období o korunu výše, než v loňské osnově. Na ná-
mítky, pronesené malými palírnami proti nesprave-
dlivému panšalování, jež bylo prý obsaženo v loň-
ské předioze, byl rovněž vzat zřetel a nová předloha
jest s to chrániti tyto malé palírny před příliš zvý-
šenou daní.
doktor
Uher
15
article
Pokud jde o olázku rozdělení kontingentu na
nově založené hospodářské lihovary, bylo, jak známo.
již v loňské předloze přikázáno hospodářským libo-
varům na účet lihovarů průmyslových 10.0000 bl.
kontingentu. V r. 1908 vzniklo však 10 nových
lihovarů, jež byto třeba též poděliti kontingentem,
a bylo hospodářským lihovarům přikázáno —
aniž lihovary průmyslové býly dále lázány —
dalších 5000 hl. Nová předloha se mimo to snaží.
aby různými podrobnými ustanoveními bylo hospo-
dářským lihovarům více pláno než dosud a zvláště
bylo odstranéno pstanovení, že hospodářský lihovar
nesmí povstati na dobré půdě. Dle nové předloby
rozhoduje ministerstvo financí a orby o tom, může-li
v některém obvodu, bez ohledu na jakost půdy,
vzniknouti hospodářský lihovar nebo ne. Ve všech
těchto ustanoveních nejde nikterak o to, aby se
agrárníkům lichotilo, nýbrž jde o ochranu snah
hospodářských lihovarů, tvořících důležitou část
průmyslu lihovarnického. Pokud jde o zákon stran
pivní daně, jest zákon tento proto tak králkým, že
jest zvýšení jako takové rozhodným, že však techni ka
zákona nebyla téměř vůbec změněna.
Budou-li oba zákony o konsumní dani sněmov-
nou schváleny, pak vyplyne pro stát z konsumních
daní zvýšený výnos 22 milionů, dále lze ze vze-
stupné daně z dědictví očekávati zvýšený příjem 1
až 11 milionů, a konečně bude moci ministerstvo
železnic z očekávaných vyšších příjmů státních drah
poskytnouti jistý přispěvek, jenž vyplyne z naprosto
nutného zvýšení tarifů na státních drahách. Toto
zvýšení tarifů jest dle názoru ministrova úplně
oprávněno a odůvodněno a třeba stají ministr na
stanovisku, že státní dráhy nemají sloužiti především
zájmu fiskálnímu, nýbrž národuhospodářskému, soudi
přece, že státní dráhy budou tomuto úkolu sloužiti
i při zvýšení tarifů.
blishing
16
article
Není dojista, praví ministr, v této poslanecké
sněmovně lepšího přítele zásady státních drab, nežli
jsem já. Avšak stojím na stanovisku, že tato zásad
může býti zachráněna, po přípsdě trvale zachována
jenom tehdy, jestlíže státní dráhy se vyplácejí. Po-
váží-li se, že tolik a tolik miliard jest inveslováne
ve státních dráhách, musí býti chována obava, že
může jednou nadejiti doba, kdy obyvatelstvo se prot
tomu vzepře a pak jest zásada stát. drah ztracena
Čt u se pak došlé spisy.
Na to pokračuje se v rozpravě o ruském pilném
návrhu, jehož první část, týkající se zrušení halič-
ského krajanského mini terstva, byla navrhovateli
vzala zpět.
Posl. Ed. šl. Stransky prohlašuje, že stran
jeho připouští, že Rusové vedou v Haliči těžký boj
a chovala vždy sympatie k Rusům. Poněvadž však
pánové prohlašují se býti solidárními se sociálnímo
demokraty, židy a Čechy, jest samozřejmu, že mus
ztratiti sympntie německých radikálů. Rečník zmi-
ňuje se pak o situaci Němců v Haliči. Žijeť lam asi
100.000 křesťanských Kěmců ve 220 německých osa-
dách, které působí jako oasy v poušti vzhledem
k bídnému stavu polských a ruských osad.
Posl
Rus
Čecho
Němec
Halič
17
article
Z předlohy finančního miniskra.
z Vídně, 28. dubna. Finančními zákony dra. Bi-
liňského se stanoví, že r. 1910 poskytne stát zemím
108 mil. K, kterážto suma každým rokem
bude stoupati o 2 mil. K, takže r. 1919 do
stoupí výše 124 mil. K. Tyto příspěvky stálu
pro země dostanou však toliko králov stvía
země, ve kterých nebudou se vybíraii
zemské dávky na pivo a na lihoviny av
zemích, ve zlerých se osvobodi daň z o sob
ních příjmů od přirážek zemských a v
kterých řádné výdaje hrazeny budou
řádnými příjmy. Daň pivní zvyšuje se ze 94
na 70 hal. z 1 hl. Daň lihová jest daň výrobní a činí
1 K 40 h. Konsumní daň činí pro kontingentovany
nh 1 K 40 h, pro nekontingentovaný 1 K 64 b.
Vídeň
18
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Po vzájemné dohodě vydavatelu
a tiskařů denních čanopisů, v Praze
vycházejících, s pomocnictvem kníh-
tiskařským, povoleno bylo perso-
nálům při denních listech zaměst-
naným za příčinou oslavy dělni-
ckého svátku prázdno na sobotu
dne 1. května. Za tou příčinou
v neděli dne 2. května de n-
ní časopisy nevyjdo ue
Sobotní číslo „Národních Listů“
dne 1. května t. r. ráno vyjde v
zvětšeném rozsahu, jak obvyklo jest
v neděli, se všemi nimořádnými
rubrikami. Pp. inserenti žádají se.
aby v čas své objednávky adminl-
straci zaslali. Toto sobotní vydání
„Národních Listů“ vyloženo bude
ve veřejných místnostech půl tře-
tího dne, neboť následující číslo
vyjde pak v pondělí dne 3. května
v obvyklou hodinu polední.
Praha
19
article
— Proti rozhodnutí dolnorakouského místo-
držitelství o zákazu založení mistního odboru
Spolku českých úřadníků železničních ve Vidni
podal tento spolek ministerstvu vnitra rekurs,
ve kterém se uvádí, že vyvrácené výtky formální
naproste nebyly vlastními důvody zápovědi za-
mýšleného místního odboru ve Vídni, nýbrž že
jediným a hlavním důvodem toho byl a jest fakt.
že jde o spolek český. V tom ale — praví se
v rekursu dále — že dolnorakouské místodržitel-
ství založení odboru skutečně jen proto zapo-
vídá, že jednací řečí jeho jest řeč česká, jes
zjevné porušení čl. 19. základního zákona stát-
ního ze dne 21. prosince 1867. Neniť správno.
že v Dolních Rakousích čeština jazykem v zem
obvyklým není. Naopak v celém arciknížectv
jest 132.968 a ve Vidni samé 102.974 osoby.
Vídeň
Dolní Rakousy
20
article
které podle statistiky úřadní přihlásily se k ob-
eovací řeči české a není nejmenší pochybnosti
pro toho, kdo poměry zná, že činí počet Čechů
dolnorakouských ve skutečnosti nejméně 500.000
a že by to i úřadní statistik přiznati musil, kdyby
sčítání lidu provádělo se všude nestranně a ne-
počítal se mlhavý jazyk „obcovaci“ na místě
jazyka mateřského, nebo národnosti. Sám říšský
soud uznal, že v Dolních Rakousích obyvatelstvo
českoslovanské národnosti žije a jazyk český
řeči lidovou a v zemi obvyklou tu
jest. Jeví se tudíž i hlavní důvod v odpor bra-
nébo rozbodnutí zcela nesprávným, proto se re-
kurs domáhá zrušení zákazu. Při tom dlužno po-
dotknouti, že ubohé národnostní poměry u se
státněvých drah a u drah vůbec jedině jsou ná-
sledkem toho, že naše obehodnictvo ne-
užívá ve styku s drahami českého
ja zyka ani tam, kde by na základě již tak
pro jazyk náš neblahých práv jazykových či-
niti mohlo.
— Sanace financí zemských a zemský vý-
bor český. Na počátku dnešního sezení zenr-
ského výboru podali přísedíci zemského výboru
dr. V. Skarda a dr. Epinger zprávu o anketě,
jež se 24. t. m. v ministerstvu financí ve Vídní
konala o sanaci financí zemských. Přisedíci dr.
doktor
V Skard
Epinger
Dolní Rakousy
Vídeň
21
article
V. Škarda poukázal na to, že stanovisko vlády
je po stránce samosprávy povážlivé a po stránce
finanční že nestačí na nápravu financí zem-
ských. Přisedicí dr. Eppinger vytkl, že návrhy
vládní poškozují zájmy země, a že tedy vlastné
jsou nepřijalelny. Zemsk, výbor přijal jejich
zprávu na vědomí a poděkoval jim za energii,
kterou v anketě projevili. Po návrhu přís. dra.
Eppingra bylo později usneseno, by zemský vý-
bor na uhájení stejných v podstatě zájmů Čech
a Moravy proti vládním osnovám v sanaci finanen
zemských hledal dohodu se zemským výborem
moravským. I budou vysláni dva úřadníci zemští
na přislušné předběžné práce; jeden k zemské-
mu výboru moravskému, jeden do ministerstva
financí ve Vídni.
V Škarda
Eppinger
Eppingr
Čechy
Morava
Vídeň
22
article
— Úmrlí. Došlo nás toto české úmriní ozná-
mení: Egen, řišský hrabě Wralislaw z Mitro w lz a
Schönfeldu, okresní komisař při místodržitelstvív
Linci, oznamuje jménem svým, jakož i jměnem sou-
rozenců Rudolfa, říšského hraběte Wratislawra z Mi-
trowitz a Schönfeldu, nadporučíka n. o., Lanry, řiš-
ské hraběnky Wratislawowé z Mitrowitz a Schiön-
feldu, dámy šlechtického ústavu »Maria Schul«v
Brně, Karla, říšského hraběte Wratislawa z Mitro-
witz a Schönfeidu, poručíka drag. pluku čis 13a
Margarety, Eloonory a Marie, kíšských hraběnek
Wratislawových z Mitrowitz a Schönfeldu, dále ve
jménu všech přibuzných zarmneující zprávu o úmrlí
vroucně milované matky, sestry, švakroyé a tety, vy-
soce urozené pani Laury, řížské hraběnky W ra-
tislawové z Mitrowitz a Schöníeldu.
rozené hraběnky Bulgarini d'Elei, která v ne-
děli dne 25. dubna t. r. v 534 hod. ráno v 67. roce
věku svého po krátkém a těžkém utrpení, zaopatřena
svátostmi umírajících tiše a pokojně zesnula. Te-
lesná schránka zesnulé bude ve středu dne 28. t. m
o půl 3. hod. odpol. v zámku v Knlodějích vysvě-
cena a pak v rodinné hrobce tamtéž k věčnému od
počinku uložena. Zádušní mše budou slouženy ve
čtvrtek dne 29. t. m. o 9. bodině v zámecké kapliv
Koloději.
Egen
Wralislaw
Rudolf
Wratislawr
Wratislawowé
Marius schoulit
Karel
Wratislaw
Margareta
Wratislawův
Laura
Schönfeld
Linec
Brno
můj . o
Lanry
Eloonor a Marie
Mitrowitz
Schönfeld
hraběnka Bulgarin d ' Elei
23
article
— V dnožní sehůzi zemského výboru král. če-
ského vyřízeny byly po návrhu přís. z. v. Adámka
tyto záležitosti: Schváleno osvobození žáků střední
hospod. školy v Roudnici od školného. Vláda přistoupila
k usnesení sněmu o pozemšťování rolnických škol
jehož prováděním bude hned započato. Upraveno
pořádaní odborných kursů při řemesl. školách zem-
ských. Povolena podpora na založení uřednické be-
sídky v Nymburce. Poukázána k výplatě subvence
na pořádání výstavy zlatnické školy. Povoleny sub-
vence na kursy učební pro lakýrníky a knih-
tiskaře. Povolena subvence na založení družstva
evočkářů ve Věšíně. Kuratoriu zimní hospodářské
školy ve Slaném vysloveno pochvalně uznání za
za postaveni a náležité opatření zimní hospodář ská
školy. Schváleno zpracování berní role z roku 1854
Spolku pro feriální osady povolena subvence. Schvá
leny instrukce pro chorobinec v České Třebové. Zá
sadně schváleno zřízení chorobince v Přešticích.
Adámek
Roudnice
Nymburk
Věšín
Slaný
Český Třebová
Přeštice
24
article
— Ústav pro choromyslně v Bohnicích prohlá-
šen byl po návrhu n. př.s. Chaloupky dnešním usne
sením zemského výberu za samostatný královský če-
ský zemský ústav pro choromyslné. Bude míti samo-
statné ředitelství, samostatnou správu a zatímně lí-
diti se bude stanovami pražského ústavu pro choro
myslné. Bohnickému ústavu nebude zatím vyhražer
žádný obvod přijímaci; budou mu přikazováni ne-
mocní z jiných ústavů a též nemocní, dopravení z ci-
— Němečií násilníci v Jablonei n. N. spáchal
dne 26. t. m. večer opětný útok na tamější Národní
dům, ve kterém konala se právě za přehojného úča-
stenství schůze. Nahle bylo slyšetí z ulice postý
lomoz a dívoký ryk a v tom již zařinčelo sklo v
okně, do něhož byl vhozen velký kámen. Na Stěstl
zarazil se kámen v zácioně, aniž někoho poranil.
Kulturní hrdinové rychle utekli. V pátek koná seu
zdejšího soudu přeličení s německými násilníky,
kteří nedávno v noci přepadli a ztýrali Čecha pana
Bláhu, takže zůstal v bezvědomí leželí na ulici.
— Volby de nemocenského úslavu pražského
obohodního uremia. Volby do tohoto úslavu končí
již ve čtvrtek dne 29. t. m. Jest proto nutno, by
všichni voličové, kteří ještě tak neučinili, zaslaji
podepsané hlasovací lístky na »Ústřední svaz ob-
chodních a průmyslových zřízeneů v Praze, Hyhern-
ziny.
Čecho
Bláha
Bohnice
Praha
ústav pro choro
národní dům
Hyhern
25
article
ská ul. č. 7. Legitimace buďtež poslány
neprodleni!
— Pošlovní prákazy. Kdo mešká často mímo
své pravidelné bydhště, kdo jezdí do ciziny, měl na-
jednou potíž na poštovním úřadě, jemuž se chtěl le-
gitimovati, aby mohl přijmonti zásilku peněz došlou
na jeho adresu. Lza tudíž jen vítati, že k usnadnění
průkazu při přijímání zapsaných zásilek poštovních
a peněžních obnosů na poštovní poukázky a šekové
platební poukázky, c. k. poštovní spořitelny zavedeny
v tuzemské (rakouské) dopravě poštovní prů-
kazenky, o nichž platí tato zásadní ustanovení.
Poštovní průkazenky opravňují majítele k příjmu
poštovních zásilek bez jakéhokoli dalšího průkazu
totožnosti. Pouze vzejde-li pochybnost o totožnosti
držitele poštovní průkazenky, může se majitelí ulo-
žiti, by podal důkaz o totožnosti obvyklým předa-
psaným způsobem. Za vyhotovení poštovní půkazen-
ky vybírá se poplatek 50 h. Poplatek ten súčtuje s
doplatními známkami, jež se nalepí na poštovní prů-
kazenku a orazi mísiním a vročním razítkem. Po-
štovní průkazenky musí obsahovali fotografli, stručný
popis osoby a vlastnoruční podpis majitele. Uvedené
průkazenky plati pouze po dobu kalendářního roku,
v němž byly vydány. K vydání poštovní průkazenky
opráv čn jest postovní úřad, v jehož doručovacím
okresu osobu, jež se uchází o vyhotovení průkazenky.
Pošlovní
26
article
bydlí, nebo ma zvláštní obchodní místnost, anebo s
dočasně delší dobu zdežuje, ku př. na letním bytě a
pod. Poštovní průkazenky smí býti vydány pouze
uchazečům, kteří podali nepochybný důkaz totožnost
způsobem předepsaným poštovními předpisy. Majitel
jest zodpověděn za každou ujmu a škodu vzešlou
aneb zneužití poštovní průkazenky. Na základě
zvláštních sjednání připouštějí se při vydávání po-
štovních zásilek poštovní průkazenky vyhotovené c.
k. (rakouskými) poštovními úřady u cís. německých
řišských poštovních ústavů, rovněž u poštovních
ústavů v Bavořích a Virtembersku, jakož i ve Švý-
sarsku a poštovní průkazenky (totožnosiní knížky)
vyhotovené těmilo poštovnmi úřady u poštovních
úřadů v Rakousku jako průkazní listiny plné plat-
nosti.
— Velíce oblíbená slavnost sludentská „Majales“
koná se již tento týden. Pořad slavnosti zaručuje
úplný zdar. V sobotu odpoledne bude veliká lidová
slavnost, na niž zavítá bývalý majite' „panoptikn“
který působil minulého roku takovou sensaci, že byl
zván městskýmí radami do všech českých měst a
právě, když došlo pozvání do Nov. Yorku, bylo jeh
panoptikum konfiskováno. Lelos místo skonfiskova-
ného panoplika peslaví na Žofině obrovský kanál,
do něhož strčí vše, co vlastně do kanálu v Praze
patit. Dále bude na slavnosti znamenité loutkové di-
vadlo slarého Kopeckého, jenže s živými loutkami.
Kopeckij
Bavory
Virtembersko
Rakousko
York
Praha
27
article
Nejvíce sponilých dam a svižných tanečníků přiláká
representuční věneček (v sobolu večer), kdež se před-
vedou různé slovanské tance jako předtančení. Ta-
nečníci budou v originálních slovanských krojích.
Ještě vělší úspěch slibuje neděle. Dopoledne 2. května
bude slavnosiní manifestační schůze na Zofině, již
předsedati bude rektor české techniky prof. Heru,
a na niž promluví J. E. pan ministr dr. Fořt „O vý-
znamu českých menšin v boji Germánstva proti Slo-
vanstvu“. Odpoledne opět bude lidová slavnost. Avšak
nejen pro zábavu má každý Čech zůčastniti se tebo
slavnosti, nýbrž účastenství jest přimou povinností
jeho. Účel slavnosli to káže. Výtěžku slavnosti chce
nkademický odbar Národní jednoty severočeské po-
užiti k vyslavení studentské školy Havlíčkovy na
Chabařovicku, Bude to první sludentská škola a tu
je povinností naší veřejnosti, aby studentstvo v jeho
vlastenecké snaze podporovala. Lístky na Žofin
předprodojí po 40 h, sludlentské po 30 h lze zakoupiti
v slavnostní kanceláři „Majales“ v Praze II., Spá-
lená ul., II. p., u kužoda Akademické čilárny, dále
u firmy J. Novák, Vodičkova ul. a ve Spolku českých
mediků na Křižovalce.
Hera
Fořt
J Novák
Praha
Spat
Vodičkův ulice
Zofina
Havlíčkův na Chabařovicko
28
article
— Jizda aulemohily v Král. Oboře. Zemský vý-
bor království českého usnesl se, aby v zájmu obe-
censtva, navštěvujícího Král. Oboru, byla v tomto
svadu zakázána jizda automobily v neděli a ve svátek
vůbec a ve všední dny od 12. hodiny polední. Opa-
tření toto bylo obecenstvem sad navštěvujícím uvitáno
s povděkem, avšak docházejí opět stížnosti, že obe-
censtvo i nyní jest oblěžována prachem a zápachem.
jež způsobují aulomobily, Král. Oboru přes tenlo
zákaz projíždějící. Vzhledem k tomu jest nutno uči-
niti vhodná opatření a budou tudiž u všech vjezdů
do Král. Obory umistěny tabulky, oznamující tento
zákaz a dozorcům sadu bude uloženo, aby přísně
bděli nad lím, aby zákazu bylo šetřeno,
— Pokračovací hospodářský kurs pro učitele
českých obecných škol usporádán bude na rolnické
škole v Kutné Hoře z podnělu c. k. minisferstva kullu
a vyučování ve dnech od 2. do 29. srpna 1909.
Připuštěným účaslníkům, jejichž počel z Čech jest
omezen na patnáci, dostane se sludijního sligendin
v úhrnné čáslce 112 K a přiměřeného cestovního
paušálu. Mimo to obdrží společně ubytování v bu
dově někleré z národních škol kulnchorských. Cčast
níci musí se zavázati písemným reversem k řádné
návštěvě kursu. Žádosli o přijeti do kursu, doloženě
vysvědčením učilelské způsobilosti, po případě vy-
svědčením o speciální zkoušce z polního hospodář-
ství neb o návštěvě jiných kursů podobného rázu.
podati jest proslřednicvím správy školy nejdéle do
15, května 1909 okresní školní radě.
Král
Kutná hoře
Čechy
29
article
— Prvni jami bonře. Píše se nám z okol! Vel
Byteše: Letošní zima byla u nás na paborkalině
česko-moravské dlouhá a tuhá, trvalať od hodů ai
do první polovice dubna. Spousty sněhu ležely at
do konce března. Tu a tam v údoli lesním dosud
snih leží. Jaro přišlo lelos trochu později než oby-
čejně, ale za to velice kvapně a směle a zvítězilo
na celé čáře. Nastalo okolo 15 dubna krásné, vlažné
počasí bez obvyklých nočních mrazíků. Počasí to
bylo jarním pracím velmi plíznivo, takže již jař je
znseta a místy i brambory jsou zasázeny. Teploměn
od 15. t. m. stále se drží nad 15 st. R. Největší te-
plota nastala v neděli 25. dubna, kdy po poledni
bylo 28 st. R na slunci. K večeru se začala obloha
od jihozápadu kaliti a v brzku nabyla mračna hro-
zivého pohledu. Po 7. hodině začalo pokrápěti a ve-
liké kapky jako hrachy padaly z olověných mraků.
Schylovalo se k bouři. Pak se zablýsklo a mocně
zarachotil hrom a dále blesk stíhal blesk a brom
stále burácel. Tato jarní bouře trvala celou hodinu
a zmizela na jihovýchod. Silný liják svlažil vy-
práhlou již zemi, což osení velmi prospělo. Rán
pak se usmívalo slunce na omládlé osení ozimné.
které letos u nás krásně stojí. Stromy jsou již oba-
leny poupaty, které čekají jen na puknutí.
— Ze žižkovského policejního komisařství. P
Žižkově byly rozšířeny zprávy o tajuplném a zá-
hadném zmizení správce tamního komisařství vrch
komisaře V. Vaňka. Jak sděluje presidium policejního
ředitelství postrádají pověsti veškerého podkladu.
Správce V. Vaněk nastoupil několikadenní dovolenou
a dle doslechu vrátí se zejtra do úřadu.
Rán
V Vaněk
Žižkov
Vela Byteš
30
article
— Pohřešuje se zlabomyslná stařena. Policej-
nímu komisařství na dol. Novém městě bylo ozná
meno, že zmizela 70letá slabomyslná Marig Fische-
rová z Ounětic u Roztok, která v průvodu psa vyšla
z domu a dosud se o ní neví.
— Koně na útěku. Koči Čeněk Svačina z čís
899 VII. nechal dnes dopoledne v Panské ulici ben
dohledu státi dvouspřežní povoz. Koně z nenadání
se splašili a uháněli do Jindřišské ulice, kde byli
zadeženi. Při této zběsilé jizdě byla 19lelá služka
Julie Renetova z Hybernské ulice čís. 4 povalena a
utrpěla vážné zranění na noze. Lékař p. dr. Schulz
ze záchranné stranice poskyti služce první pomoca
dal ji dopravit domů. Na kočího podáno trestní ozná-
mení pro nedostatečný dozor na koně.
— Srážka na eleklrické dráze. Kočí Josef Ada-
mec strkal nákladní vůz z domu č. 259—II. do My-
slikovy uhice a počínal si při tom tak neopatrně, že
vrazil do motorového vozu elektrické dráhy č. 25
u něhož se rozbil reflektor a poškodila přední stěna
Kočí povozů, v tomto domě umislěných, se zvláštní
zálibou vyjížději náhle na ulici a uvádějí chodce na
chodníku do značného nebozpečí
— Podivný případ ze světa zvířal. V jednom pří-
bytku prvého palra domu čp. 767 v Ovocné ulici he-
nil pes pláka, který uléll na balkon. Pes za ním.
leč na balkoně se historie truchlivě rozuzhila. Kdežto
plák letěl vzhůru, pes — dolů na dlažbu. Pes zlomí
si dvě nohy a byl za velkého shromáždění obecenstva
odnesen ke zvěrolékaři.
— Z černé kroniky. Na koleje trati rak. uh. slát-
nl dráhy mezi Hloubětínem a Libní vrhl se včera
večer kočí Frant. Ferkl z Kej. Zoufalec byl loko-
motivou osobního vlaku, z Vídně do Prahy jedou
cího, usmrcen a roztrhán. Strojvádce chtěl sice vlak
Fisch
Koč
Svačina
Renetův
doktor
Schulz
Josef Ada
František
Ferkl
Kej
Ounětice u Roztoky
panská
Jindřišská ulice
hybernský ulice
Hloubětín
Libeň
Vídeň
Praha
černá kronika
31
article
zastavit, když muže na trati spatřil, bylo však již
pozdě. Násiedaem toholo případu přijel tento vlax do
Prahy o 15 min. později. — K bábě Maril Vlčkove
v Rokycanově ulici č. 16 v Žžkově, přišla včera
odpoledne 32letá Magdalena Hondlová, manželka
slévače z Poděbradovy ulice č. 75 v Žižkově a žá-
dala Vičkovou za odpomoc. Vlčková provedla na
ženě čin, který je stihán § 144. tr. zák. a sice tak
nemotorně, že Hond ová ji pod rukama zemřela.
Vléková byla zalčena a mrtvola Hondlové odvezena
do ústavu pro soudní pitvn.
— Zloději ve veslibniu hlavní pašly. Rozsáhlá
dvorana hlavní pošty v Jindřišské ulici jest dostave-
níčkem všelikých darmošlapů, revertentů a zlode je.
Hondlová
Vlčková
Hondl
Praha
Rokycanův ulice
Poděbradův ulice
Žižkov
Jindřišská ulice
Marila Vlčkov
32
article
Jděte tam kdykoli, nikdy nenaleznete pult a stůl
prázdný, abyste muhli napsat stručné sdělení. Při-
cházejí lam partaje, které prosedí, celé hodinyu
stolu. Hodí se jim to, ovšem. Posezení je bezplatné,
odnikud neláhne, teploučko přijemné v zimě, v letě
chládek, že ho ani poštovní úřadníci za sklenéným
bedněním nemají — a to se vše trpí, aniž by se
jednou vzalo pořádné koště k vymetení té chamra-
diny! Kdyby se detektivové místo na bumi posilali
do těchto končin, což by zde měli za plodnou čin-
nost! Zloději znají, že bezpečnostní orgánové jsou
zaneprázdnění střežením buršáků a proto roste je-
jich odvaha. V minulých dnech dostalo policejní ko-
misařství zprávu, že ve dveraně pošlovní potulují se
dva vícekráte trastaní zloději, 28letý Jaroslav Šlaf
z čís. 816—I. a jeho spolupracovník Jiří Burian,
který se před nedávnem vrátil z pankrácké trestnice.
Do vestibulu vysláni detektivové — zloději se vy-
tratilí a vlezli do oddělení pro nákladní zásilky, kde
obchodnímu sluhovi Čeňku Studničnému z Marianské
ulice č. 20 vytahli z vesty hodinky i s řetízkem.
Studničný pronásledoval zloděje a zadržel je v Jin-
dřišské ulici, odkudž je policista odváděl na strážnici.
Pojednou jeden z nich se policistovi vytrhl a utíkal.
Když druhý klidně stál, domníval se policista, že
je nevinný, pustil se tedy za prchajícím a dohonil
ho. Mezitím ten »nevinný« se vzdálil. Později se
zjistilo, že ten domnělý nevinný (Jiří Burián) měl
hodinky s řetízkem a policistu svým klidem oklamal,
kdežto zalčený (Slaf) útěk jen předstíral, aby Bu-
riánovi na svobodu pomohl. Dues ráno byl Burián
vypátrán a rovněž zalčen.
Šlaf
Burian
Čeněk studničný
Jin
dřišský ulice
33
article
— Dívka loupežnou vraže šnicí. Z Brna, 27.
dubna. Dnes došty do Brna zpravy z Mikulčic na
Slovácku o loupežně vraždě, spšchané mladistvou
18letou dívkou Mataničkovou, která netěšila se valné
pověsti. Několikráte byla pro různé zlořády trestána,
posledněji pak dodána byla do zemské robotárny.
Brno
Mikulčice
Slovácko
34
article
Na dnešek v noci vedrala se do bytu J. Possegra,
80letého zámožného starce, a rozpoltila nic netuší-
címu sekyrou lebku, tak že spíci byl v okamžsku
mrtev. Dívka, která ohavnou vraždu spachala z úmys u
zmocniti se peněz starého výměnkáře, jala se po vy-
konaném děsném činu prohazovati šatstvo a zotvírá-
vati zásuvky u stolů, hledajíc peníze. Několik mikul-
čických sousedů, kterým byl šramot ve slavení sta-
rého výměnkáře Possegra podezřelým, vtrhlo du bytu,
který vražednice v kvapu nechala otevřený a u aslo
nad brozným divadlem. Slarý Posseger leže! v po-
steli, která zalopena byla jeho krví. Mataníčkova,
jakm le zočila, že čin její jest vyzrazen a že nemůže
trestající ruce spravedlnosti uprchnouti, bleskurychle
vytáhla z kapsy ostrou břitvu a nežli mohli sousedé
zabrániti, podřezala si hlubokým řezem brdlo, tak
že se svalila na zem v tratolišti krve. Ještě těže
noci vzbouřena byla skoro celá ves a stavení Pos-
segrovo bylo obleženo obyvatelstvem, které přivedeno
bylo v zimničné rozechvění, neboť na místě činu
zvrhlé 18leté divčiny zjevovalo se zraku strašlivé di-
vadlo. Na zachránění nešťastné vražednice bylo pod-
niknuto vše, co bylo za možných disposicí vesnických
možno, leč stav její je velice vážný a pochyhuje se
o jejím zachování. Ráno dostavily se do Mikuičie
davy lidu z okolí, neboť zpráva o děsném tomto
činu roznesla se záhy po celém kraji a způsobila
veliké rozechvění. Mataníčkova byla známa jako po-
věstná zlodějka a byla několikráte hostem v trestnici
zemského i okresního soudu.
J Possegr
Posa
35
article
— Požár továrny. Z Vejprt, 28. dubna. To-
várna na zboží prýmkářské fimy »Eduard Schenk
un.« shořela úplně. Stroje a velské zásoby zboží
zničeny.
— Drobné míslní zprávy. Dva druhové v povo-
lání setkali se v noci na dnešek v Biskupské ulici:
číšník Josef Salač a Václav Kopecký. Mezi nimi pa-
nuje nepřátelská nálada, která propukla tím způ-
sobem, že Salač dostal několik políčků a ran holl.
Policista zakročil a dalšímu výprasku zabránil. —
Před novostavbou ve Veleslavínově ulici v Žižkově
skládali dělníci trámy a nedbali při tom bezpeči
chodců. Když s vozu opět shodili trám, šly kolem
tři tovární dělnice, z nichž dvě uskočily a před úra-
zem se zachránily, třetí však, 33leta dělnice Emi ie
Regrardová z Poděbradovy třídy č. 104, byla tramem
povalena a zraněna. Po první pomoci byla odvezena
domů. — Revertent Hynek Procházka a tutsk
Antonín Sochůrek způsobili včera v Plzeňsté třídě
v Košířích velkou výtržnost, ohrožovali chodce a ka-
mením házeli. Když policisté zakročili, postavili se
oba na odpor a trvalo to delší dobu, než byli pře-
moženi. Na cestě ke strážnici Procházka policistům
vyhrožoval zastřelením. U domu č. 559 na Smichově
vytrhl se policistům a pěstí rozbil tabuli výkladni
skříně hodináře p. Frant. Hynka, jemuž způsobi
škodu v obnosu 16 korun. — Po půlnoci na dnešek
vypukí oheň v dílně truhláře p. Antonína Loudy
v nádvoří dmu č. 590 v Holešovicích. Hosté v sou-
sední kavárně zpozorovali obeů a povolali automa-
tem hasiče, kteří přijeli z Holelovic a ze Starého
města a obeň uhasili. Škoda není značná.
— Taby v malé loferii. V Praze byla tažen
následující čisla: 41, 65, 28, 9. 21.
Požár
Schenk
Salač
Kopecká
Regrardová
Poděbradův
Procházka
Sochůrek
František
Hynk
Louda
Vejprty
biskupský ulice
Veleslavínův ulice
Žižkov
Košíře
Holešovice
Praha
uno
Holelovic
36
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Nezdatená Legagneuxova plavba do kola.
Z Vídně, 28 dubna. (K. k.) Legsgneux bod al
dnes ránu za počasí méně příznivého podniknouti
jako včera plavbu do kola. Když však už urazil
3 km. se dvěma pěknými křivkami za 3 min. 50
vleřin ve výši 6—10 m. a když se chtěl vrátitik
místu vzletu, byl aeroplan prudkým zá-
padním větrem sražen k zemi a byl
těžce poškozen na kolech a na křídlech.
První veřejný vzlat, projektovaný na neděli, bude ná-
sledkem toho sotva možný.
= Zemětřesení. Z Řeggia di Calabria
28. dubna. (K. k.) O 7. hod. 45 min. večer byl zde
pocitěn vlnitý olřes země trvající několik vteřm.
Obyvatelstvo j-st velice znepokojeno.
= Z perversního Německa. Z Berlína, 28.
dubna. Pro podeztení z perversní vraždy, spáchané
na 15lelé Line Schweitzerově, byl zaičen kupec Pavel
Martin. — V lese u Mindelhcimu, v bavorském
Švábsku, spácha! nádenník Schweyer vraždu z vil-
nosti na čtyřieté dcerušce italského cihláře a roz-
řezal tělíčko úplně na kusy. Pachatel byl zatčen.
— Inženýr se zastřelil. Pensionovaný inženýr
Jižní dráhy Ilichard Grundmann zastřelil se v Pešti
Trpěl úbylěmi michy, pročež musil býti dán v 36 je-
tech do pense. Následkem choroby pozbyl konečně
také zraku.
Legagneuxův
Schweitzerův
Pavel
Schweyer
Grundmann
Vídeň
28 duben
Řeggia di Calabria
Německo
Berlín
lel Lin
Švábsko
Pešť
km
37
article
= Vražda nebo sebovražda? Z Darmštatu,
27. dubna. 2lletá choť civilního inženýra Schnella
byla nalezena ve svém bytě oběšená za velmi pode-
zřelých okolností. Schnell, jenž žil ve velmi špatných
poměrech, dl svou choť nedávno pojistiti na 90.000
marek. Byl zatčen pro podezíení z vraždy a byl již
trestán pro padělání směnel
— Zajímavé zasnouhení v novoyorské speleč-
nosti. V Alkenu v Jižní Karolině slaveno před něko
lika dny zasnouben rakousko-uherského vyslane-
ckého altaché braběte Fordinanda Colloredo-Manns-
felda s dcerou milionáře Olivera Iselina, jenž z po-
čátku sňatku hánil, poněvadz chtěl dceru provdati
jen za Američana. Nevěsla jest velmi známa ve spor-
tovních kruzích a vyniká zvlášťě v plachtění. Ženich
jest synovcem rakousko-uherského ministra zahra-
ničních zálezitostí barona Lexy z Aehrenthalu.
= Záhedný nález mrtvoly v Rímě. Osobnost
zavražděného cizince, jehož mrivola byla nedávno
nalezena v Rhmě v kufru, byla nyní s úplnou bezveč-
ností zjištěna. Je to Edmund Tatantov ze Zolkievky
v ruském Polsku, jenž spáchal v cizině několik vražd
a byl dle všeho, zavražděn svými soudruhy
= Podnikavost anglických sulírageltek. Čtyři
suffragettky vnikly včera odpoledne de bůdový angli-
ckéhe parlamentu a připoutaly se řelězy k sochám
Schnell
Karolina
Fordinanda Colloredo Manns
Iselin
Američan
Lexa
Tatantov
Zolkievka
Polsko
Darmšta
Aehrenthal