Ročník XXXXIX.

V Praze, ve středu 28. dubna 1909.

Číslo 17.

Na ranní avečerní llsty předplácíi se v Prare v administraci: na de . . . . . 2 K — h na ctert leta . . . . 6 K — h s dvojl donáškou na čtert leta : . . . 7 K 62h ve filiálkách: na měsie. . . . . . 2 K 30h Poštou na měsic. . . . . .s na čtvrt leta : . . . 9 K oh s dvoji zásilkou na měnie na čtvrt ieta . . . . 11 K 40,

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“, Ze strachu o nerušené jednání parlamentu. Z Vídně, 28. dubna. »Arbeiterztg.« ozna- muje: Ve včerajší schůzi křesťansko- so- ciálního svazu bylo usneseno ministra vyučování hr. Stürgkha vyzvati zvlá št ni deputací, aby vyřídil známý re kur s spolku »Svobodná škola« proti uzavření mísiností školy, spolku tomu náležející, vídeňskou okresní školní radou, teprve až bude parlament na prázdninách V téže věci oznamuje »N. Wr. Tgbtt.«: Prof. a posl. Schmid oznámil ve schůzi svazové, že podle informací jeho ministerské rozhodnutío rekursu stane se teprve za školnich prázd- nin v době bezparlamentní. Možno se prý naditi, že rozhodnutí ministerstva vyučo- vání se stane ve smyslu opatření které učinily školní úřady, tudíž ve smyslu zavření ústavu »Svobodné školy«. Rozprava o věci té byla velmi čiloua trvala skoro hodinu. Sdělení prof. Schmida při- jata byla s povděkem. Slovanská jednota proli rozpočtověmu pro- visoriu. Z Vídně, 28. dubna. O 10. hodině dopo- lední sešla se »Slovanská jednot ke schůzi, ve které předsedal dr. Šusterčič Tento věnoval velmi srdečnou vzpomínku po smrtnou dru. Janu Kaftanov i. Potom usne- seno hlasovati proti pilnosti návrhu dra. Lewického na zrušení instituce mi- nistrů bez portefeuillů. Ruským členům Slovan ské jednoty dána volnost hlasování. Smluven společný postup ve dnešní konferenci zá- stupců všech stran. Projednána situace vnitropolitická, jak se utvářila za velikonočních prázdnin. V poradě té bude ještě dnes pokra- čováno. Všem zástupcům Slovanské jednoty v konferenci stran uloženo, aby se tam vyslo- vili proti novému rozpočtovému provisoriu (na druhou polovinu t. r.) a pro řádný rozpočet provisorní na r. 1909. Proti projednávání jazykových předloh Bienerthových.

Z Vídně, 28. dubna. Český klub ulo- žil svým zástupcům ve dnešní konferene předsedů všech stran, která se sešla o 1. hodině s poledne k poradě, aby tam nej- rozhodněji protestovali proti úmyslu a plánu vlády, dáti na jednací pořad sněmovny první čtení jazykových osnov Bie nerthových. Poslanec dr. Fořt. Z Vídně, 28. dubna. Poslanec dr. For byl nucen pro churavost dnes odpoledne vrátiti se do Prahy, kde zůstane, maje od klubu če- ského dovolenou, aby se léčil. Byl již churav, když sem jel, zde pak dostavila se recidiva. K radé lékařů zůstane úplně doma v křesle. Místodržitel český ve Vídni. Z Vídně, 28. dubna. (K. k.) Místodržitel hr Coudenhove přibyl sem dnes v noci z Prahy Dr. Wekerle u následníka trůnu. Z Pešti, 28. dubna. »Pesti Hirlap« přisu- zuje slyšení čtyřhodinnému, kleré měl včera dr. Wekerle u následníka Františka Ferdinanda, velký dosah. Tato audi- ence jest podle toho listu důkazem, kterým se vyvracejí pověsti, jakoby následník byl proti snahám maďarského národa. Jest prý velmi po- těšitelným zjevem, že stal se takto krok k vzá- jemnému sblížení, které musí býti radostně Ma- dary víláno. Císař Vilém k císaři Františkovi Josefovi. Z Vidně, 28. dubna. Podle »N. Wr Tgbltu.« přibude sem císař Vilém 14. května. Podle »N. Fr. Pr.« přijede německý císař teprve 25. května, nezůstane však přes noc, nýbrž ještě téhož dne pojede dále do Ber- lina. Ve Vídni pak se neukáže, nýbrž prodli výbradně s císařem na zámku v Schönbrunně. Rakušané v Rusku sbírají na stavbu válečných lodí rakouských. Z Vídně, 28. dubna. »Frmdbítu.« telegra- fují z Petrohradu: Mezi Rakušany, v Ru- sku žijícími, ustavilo se zvláštní komité, které sbírá fondy na výstavbu rakouský c válečných lodí.

Z úřadního věstníku. Z Vídně, 28. dubna. (K. k.) »Wr. Ztg.e oznamuje: Císař propůjčil rozhodnutím ze dne 14. dubna bývalému okresnímu školdozerci, ře- diteli měšťanské školy Josefu Sedláčkov ve Strakonicích s prominutím poplatků titul eí- sařského rady. Císař jmenoval ve sboru námořních důstoj- níků kontreadmirála svob. pána Jedinu vice- a dmirálem, fregatního kapitána ryt. Bar ryho kapitánem řadové lodi, dále tř fregatní kapitány, 5 korvetních kapitánů, 8 po- ručiků řadové lodi a 10 fregatních poručíků. Zadávání státních dodávek a prací. Z Vídně, 28. dubna. (K. k.) »Wr. Ztg e uveřejňuje nařízení celého ministerstva, upravu- jící zadávání dodávek a prací stát- ních. Zásads, uplatněná tímto ministerským nařízením, je především podpora vý roby domácí. Děje se to přesnými ustanoveními, dle nichž státní dodávky a práce se vyhražují uchazečům v tuzemsku usedlým a dle nichž výroba objednaných předmětů má se díti jenom v tuzemsku s po- uždtím materialií domácích, jskož i pokud možno

mají býti při tom zaměstnáni dělníci do- máct. Ti, jimž dodávky a práce byly svě- řeny, mají se podrobiti kontrole. jež je určena k tomu, aby zajistila z achovávání těto podmínky. Dále za- ručuje nová úprava při zadávání dodávek vůči stavu nynějšímu po každé stránce nejširší ve- řejnost. Majíc po jisté stránce zřetel na malo- živnostnictvo, stanoví nařízení v celku zásadu, aby dodávka a práce byla svěřena uchazeči, jenž zachovávaje všecky ostatní podmínky, dává nabídku nejlacinější. Po stránce formální vy- hovuje se přání průmyslníků a živnostníků sta- novením vhodných lhůt dodávkových, nižším vyměření vadií a kaucí, pak rychlým přikázá- ním dodávky a rychlým likvidováním obnosů.

Rázu sociálně politického jsou ustanovení, kte- rými dodavatelé se zavazují uči- niti opatření na ochranu života, zdraví a mravnosti dělníků, jakož ustanovení, dle kterého oferenti, kleří vyrábějí do dávku ve vlastní uzavřené provozovně, mají přednost před těmi, kteří ji dávají pracovati dělníky domáckými. Vydáním těchto nařízení byla ve velmi důležitém oboru veřejného ob- chodního života utvořena pronikavá úprava, která se zatím dotýká dodávek státu a státních a nebo státem spravovaných ústavů, podniků fondů, avšak zajisté bude vzorem analogické úpravy dodávek jiných veřejných, zvláště autonomní ch sborů. Nařizení to nabude platnosti za šest měsíců. Z klubu uherské strany neodvislosti. Z Pešti, 27. dubna. (K. k.) Uh. tel. kor. kanc. sděluje: V klubu strany neod- vislosti byli dnes přítomni četní poslanci kteří živě rokovali o výrocích státníků u příle- žitosti včerejší konference strany; zvláště vý- roky hr. Julia Andrassyho, prone- sené v klubu strany, byly předmětem čilého rozhovoru, zejměna odstavec jeho řeči, ve kte- rém pravil, že by mohl býti učiněn pokus z nynější větsiny parla- mentní utvořiti novou většinu vládní. Později se dostavil do klubu též ministr Košut, který konejšil poslance a pro- hlásii, že trvá na stanovisku sa mo statné banky uherské. Je zbytečno stále se o tom zmiňovati. Prohlášení ministrovo uklidnilo členy strany.

Poštovní úřadníci ve Francii hrozi novou stávkou. Z Paříže, 27. dubna. (K. k.) Sedm poštov ních zřízenců, kteřiž pro nedávno oznámenou cestu měli býti pohnáni k zodpovědnosti, byl dnes ředitelem státního podsekretariátu vyslech- nuti. Na otázky, jež byly podány, odpověděl písemně. Na otázku, zda-li mají úmysl uspo- řádati květnový projev, odepřeli odpověď, proto- že záležitost ta není služební. Jeden z poštov- ních zřízenců prohlásil jistému zpravodaji, ž by byla neprodleně usnesena vše- obecná stávka, kdyby snad vlád nékterého z nich potrestala. Stíhání státních dodavatelů ve Francii. Z Paříže, 27. dubna. (K. k.) Ministr spra- vedlnosti odevzdal trestní udání, podané mini- sterstvem vojenství proti společno st creuzotské a dvěma jiným doda vatelům, oddělení pro trestní záležitosti, kteréž žalobu prozkoumá a eventuálně ji ode- vzdá vyšetřujícím soudcům v Paříži, Autunua Bordeaux. Poholovost anglického loďstva se zkonmá. Z Londýna, 27. dobna. (K. k.) Dnes ko nala se první schůze vyšelřovací komise vý- boru pro hájení říše, dosazené před sedou ministerstva Aquithem, za účelem pro- zkoumání pohotovosti loďstva Rokování zúčastnil se první lord admirality Me. Kenna a admirál Fishor. Z anglického parlamentu. Z Londýna, 27. dubna. (K. k.) [D oln sněmovna] Charles Craigh (kons.) se tázal, zdali při odhadování počtu lodí potřeb- ných, aby byla zachována zásada dvou moc- ností, bylo vzato v úvabu též loďstvo Spo- jených států. První lord admirality Mc. Kenna odpověděl, že je to skademická otázka, protože za nynějších okolnosti nemůže být vzato do výpočtu loďstvo Spojených států. pokud jde o praktické účely zásady dvou moc- ností, jakž vyložil Asqulth ve své řeči o roz- počtu námořním.

Komise rusko finská. Z Petrohradu, 27. dubna. (K. k.) K stano- vení předpisů pro vypracování a vyhlášení zá- konů významu všeobecně státního a zároven Finska se týkajících byla zřízena zvlá štn komise rusko-finská. Car rozkázal se nátu finskému, aby co možno nejdřive jmenoval pět kandidátů pro komisi, aby se mohla už v květnu sejíti a v červnu zahájiti práce. Povážlivý stav věcí v Persii. Z Tavrizu, 27. dubna. (K. k.) Pomalu ote- vírají se všechny cesty pro dovo potravin do Tavrizu. Chléb se však d. váží doposud jenom v nepatrném množství. Mo- hamedáné a Arměnové založili lidumilný spolek, který ihned opatřil značnou sumu pe něz na zakoupení chleba pro chudé obyvatelstvo. Sach slibuje mnoho, dokonee a mnestii. Ale tyto sliby setkávají se s nedů- věrou. Situace jest taková, že mohou vznik- nouti pro Evropany nebezpečné zá- plotky. Z Petrohradu, 27. dubna. (K. k.) Večerní ky přinášejí zprávy, že v severni Per si

začíná protiruské hnutí lidu. 25 verst jižně od Džulfy stříleli prý je z dei peršti na oddíl kozáků. Bylo prý usne- seno klásti Rusům odpor do posled- ní kapky krve. Uvažovalo prý se též »svaté válee«.

Nový sultán a nová vláda v Turecku. Mahomed V. zasedl na trůn. Z Cařihradu, 27. dubna. (K. k) V o kol a na nádvořl ministerstva vojen- ství je rozestavena veliká síla makedonského vojska a dobrovol- níků. Ihned, jakmile národní shromáždění se usneslo sesaditi sultána, dostavili se všichni čle- nové kabinetu, jakož i členové národního shro- máždění k obřadu beratu, přisaze věrnosti sul- tánovi. Sultán Mahmud Rešad přibyl o 3. hod. do ministerstva vojen- ství, uvítán bouřlivými ovacemi a byl vcházeje do ministerstva přijat velkým vezírem, šej ul-islamem, presidenty senátu a sněmovny, ge neralisimem Mahmudem Šefketem, generály, vyš- šími důstojníky a jinými hodnostáři. Všichni polibili jeho ruku. Sultán dojat děkoval. V tomlo okamžiku obklopili četní důstojníci a mnoho vojáků sultána a snažili se chopiti se jeho ruky a ji polibiti. Zároveň byl obklopen senatory, poslanci a četnými ostatními v předsini shro- máždénými osobami nadšeně aklamován. Za neustálý ch ovací ublral se nový sultán po stupních k cisař- skému salonu a usedl na trůně. Nyní přijal blahopřání velkého vezíra, členů ka- binetu, hodnostářů a ulemů, ktečiž pak skládali přísahu věrnosti a uznání. Na to defilovali se- nátoři a poslanci dle vilajetů, deputace ekume- nického patriarchátu, správce exarchátu a jiní hodnostáři před sultánem, jenž s většinou jich přivětivě promluvil.

Po4. hod. oznámila nová salva z ministerstva vojenství, že no vý sultán nastoupil na trůn a že za- hájen obřad beratu. Za stejně nadše- ných projevů jako za příchodu opustil nový sultán ministerstvo vojenství a odebral se do starého Serailu, aby se poklo- nil plášti prorokovu, což nebylo v pro- gramu obsaženo. Slavnostního aktu v minister- stvu vojenství súčastnilo se jen málo ci- zineů, ze sboru diplomatického jenom ru- munský vyslanec s tajemníkem a s dra- gomanem vyslanectvi, jakož i dragoman něme- ckého velevyslanectví. Z Cařihradu, 28. dubna. (K. k.) Změna na trůně byla telegraficky sdělena všem di- p lomatickým zastupitelstvům vei- zině a všem provinciím. Od včerejšího dne docházejí hromadně blahopřejné telegramy sul- tánovi, národnímu shromáždění, vrchnímu veli telství makedonské armády a Portě.

Úřadní ohlášení změny na trůně. Z Čařihradu, 27. dubna. (K. k) Zvláštní vydání listů uveřejňuje jakési ofieiosní ohlášení změny na trůnu. Vyličují se v něm dějiny doby od sullána Murada a podrobně vyličuje se ab solutistická vláda Abdula Hamida, zvláště zni- čení tisiců státníků a na konec se vzpomíná poslední vzpoury. Dále pravi se v tomto ko- muniké, že vláda Abdula Hamída je historickým příkladem a poučením pro dynastii Osmanji Nebe zcela jistě Abdula Hamida po- trestá. Komuniké na konec ohlašuje nastolení Mahmuda v. Z Cařihradu, 28. dubna. (K. k.) Úřadní text usnesení, schváleného národním shromážděním o změně na trůně, zní takto: V úterý dne 27 dubna r. 1909 o 147. hod., t. j. o 1/43. hod. od- poledne, dalo národní shromáždění, složeně ze senatorů a poslanců, z obou způsobů, ob. sažených ve fetvách, vydanýcha podepsaných šejk-u lislanem, jedno. hlasně přednost sesazení sultána. Proto prohla- šuje se sultán Abdul Hamid za zbavena islam- ského chalifátu a oftomanského sultanátu, a le gitimni následnik trůnu Mahmud Rešad effendi prohlašuje se za chalila a sultána s názvem sul tán Mahmud V.

Nový sultán a parlament. Z Cařihradu, 28. dubna. (K. k.) Proslýchí se, že nový sultán ponechal parlamentu, aby mu zvolil prvního tajemníka a prvního ko- mořího. Jak veřejnost vítá nového sultána. Z Cařihradu, 27. dubna. (K. k.) Smýšlení proti Abdulu Hamidovi trvající po 30 roků pro- puká co nejprudčeji slovem i tiskem zvláště ve zvláštních vydáních listů. Nový sultán vyličuje se jakožto srdečný muž a vyslovuje se naděje, že špatnou vládu Abdula Hamida bude považo- vati za výstrahu a za pobídku, aby minulost napravil a zjednal Turecku lepší budoucnost. Město je ozdobeno prapory a obyvatelstvo ve slavnostní náladě. Mešity jsou za příčinou na- stolení nového sultána Kalifa osvětleny. Stále je slyšeti střelbu z radosti. V Péře pronesl jistý plukovník jízdy provázený dvěma dobrovolníky řeči, ve kterých poukazoval na špatnou vládu Abdula Hamida, jakož i na šťastný obrat, způsobený armádou makedonskou, ve kterých dále velebil šťastnou éru zahájenou nastolením nového sultána, napomínal obecen- stvo ke klidu a svornosti a ujistil, že armáds bude vždycky hotova obětovati se za vlast a národ. Řeči byly přijaty s velikou pochvalou.

Podobně děje se též v jiných čtvrllch. dlání. Svátek nastolení. Z Cařihradu, 28. dubna. (K. k.) Následkem nastolení nového sultána jest dnes oficiální svá- tek. Dle úřadního sdělení zůstanou všechny úřa dy zavřeny. Večer bude město osvětleno. Nová vláda vydá manifest Z Cařihradu, 27. dubna. (K. k.) Po obřadě skládání přisahy konal dosavadní kabinet mini- sterskou poradu, aby — jak se praví — se usnesl na vydání proklamace k národu o změně na trůně.

Dalši osud Abdula Hamida. Z Cařihradu, 28. dubna. (K. k.) Proslýchá se, že sultán Abdul Hamid, prohlásiv, že chee sídliti v paláci Čiraganském, dodal, že si zvolil tento palác z té příčiny, že tam ztrávil nejkrásnější dobu svéh života. Abdul Hamid položil dále podmínku, aby tam nebyl dopraven ulicemi nýbrž zahradami. To je patrně hlavnín důvedem, proč si tento palác zvolil. Abdul Ha- mid pravil deputaci a pak svému okolí opětně. že obrat považuje za kismet, a jak se zdá, sku- tečně se fatalisticky vpravuje do svého osudu. Z Cařihradu, 28. dubna. (K. k.) Dle výpo- vědi zalimního komořího nového sullána Sabita beje neni Abdu! HamidvIldizu a nen dosud bezpečně známo, bude-li do praven do Soluna. Jachta „Ertogrul“ kotvi před Dolmabagdží e jest dle všeho při pravena k odjezdu. Dle zprávy Sabitovy ne dešto dosud k žádným jmenováním. Všechny přislušné zprávy jsou nepravdivy. Dopoledne bude blahopřáti císařská rodina. Dodatečné obviňování sultána Abdula Hamida Z Cařihradu, 27. dubna. (K. k.) Četné přiznaky patrně nasvědčují, že kdyby sultán Abdul Hamid před sobotními boji byl poštvanému vojsku vzkázal po některém svém synovi, že vojsko nemá klásti odporu, bylo by to měl účinek, neb kdyby takto byl intervenoval ještě při zahájení bojů a kdyby byl odpor pře- stal, že by rozhořčení vojska soluňského nebylo dosáhlo tak vysokého slupně a že by se byl mohl ještě udržeti na trůně.

Nový sultán horlí pro Němoe a Německo. z Berlína, 28. dubna. »Lokal-Anzeigere uveřejňuje rozmluvu svého zpravo- daje s novým sultánem, který se vy- slovil k němu takto: »Vy jste německý žurna- lista. Mám žurnalisty rád. Miluji vůbec noviny, neboť jest úkolem jejich šířiti vědomosti a osvětu v obyvatelstvu a vésti lidi k blahu. Řekněte všem Němcům, že si jich velmi vážím, že já sám, pokud vůbec my- slím, žil jsem pouze pro konstituci a vždy budu věrným sluhou konstituce, klerá jest spásou států a národů. Od vás, Evropanů, učil jsem se z vašich věd, z vašich nauk tyto padly u nás na půdu plodno a vděčnou. Řekněte, že jsem přitelem států evropských a chovám toliko přání, aby Torecko se všemi státy žilo v přátelství a lásce, zvlástě pak s naším starým přítelem a přiznivcem : Ně meckem.« (Dlužno vyčkati, zdali se tato rozmluva vůbec konala. Red.) Postrach mezi dámami bývalého sultánského harému. 2 Berlína, 28. dubna. »Loesl-Anzeigrue telegrafuji z Paříže: Manželkám tři členů diplo matického sboru dovoleno v Cařihradě navští viti dámy z harému, chorobně polekané a jim prohlásiti, že jich přemrštěné obavy jsou bez podstatny. Hromadná persekuce starofureckých stranníků — Anglické penige.

Z Berlína, 28. dubna. »Tagblatlu« telegra- fují z Cařihradu, že zatčeni byl první tajemník sultánův a vrchn podkoní. Pobočník sultánův se za- střelil. Četní zpátečníci — jest jich na 4000 — byli zatčeni. U nich nalezeny veliké peníze a kompromitující papíry. Mi e z 780 policejními strážniky, kter byli zatčeni, nalézal se jeden, klerý měl v kapse 15000 M Jest zrovna neuvěřitelným, jakých se užilo sum k podplácení. U pobočnika sultánova, který příšel před třemi dny do San Stefana, nalezeno kromě zpátečn ckých listů na 1000 tureckých liber. Selnina četnictva zabavila v sobotu u zajatých vojáků na 80.000 marek. Jest nepochopitelným, jak při takových sumách může se mysliti, že sultán byl nevinen. Mezi zabavenými penězi nalézaly se četné libry anglické, mince to, která jes ovšem na Východě velmi rozši- Srbsko-bulharská shoda na obzoru. Z Bělehradu, 28 dubna. »N. Wr. Tagblt.« oznamuje: Král Ferdinand bulhar- ský přijede do Bělehradu navšti- viti krále Petra počátkem června. Srbská vláda, stejně jako srbské noviny, prohlašují, že král Ferdinand bude zde přijat rado st- ně. Na srbské straně stejně jsko na bulharské doufají, že obě vlády dospějí ve spor- hých záležitostech do konce čer- na k dohodě, zvláště pokud se tý- če sféry zájmů makedonských. Ve dnech nejblíže příštích zahájeno bude jednání ve příčině celní jednoty, podaří-lis rozplašiti obavy Rakouska a Turecka po stránce té. Král Petr pojede v polovině květnové do srbských lázní ve Vrudičce, kde ztráví celé lélo. S ním pojede také následnik trůnu prine Alexandr. Za příčinou návštěvy krále Ferdinanda přeruší král Petr svůj pobyt a po jede na týden do Bělehradu. řena.

V drobném prodejií ranní číslo o sobě . . za sh večerní . . . . . . . za 4 k Va fillálkách na venkovs ranní čislo . . . . . . večerni . . . . . . . . 5h lnseráty platí se hotové napřed. Předplvceni a inserty přijímá administrace v Marianské ul., a Tam nacházejí se tél rodaken, tiskárna a expodine Národních Listů“ Rukopisy se novracsjl.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 145.) Ve Vídni, 28. dubna. (Zvláštní telef. zpr. »Nár. Listů e. ) Ministr financí předkládá návrhy na zvýšení daně z piva a lihu, j a- kož i na zavedení daně dědickéa provázl tyto předlohy obšírným výkladem o stavu rakouských stát- ních financí. Dr. Leon Biliňski jest po druhé mi- nistrem. To se nestalo ještě žádnému Porákovi. To bylo dřive výhradou toliko některých členů privilegovaného v Rakousku národa: německého. Pokud naše paměť sáhá, byli dvakráte členy vlády hr. Eduard Taaffe, Lasser, S' remayer. Körber, Böhm-Bawerk a Gautsch, který byl do- konce ministrem třikráte Ale dr. Biliňski má ještě jiný zvláštní úděl: jemu bylo dopřáno nyní z ačíti ta m, kde přestal, když byl v listopadu 1897 propuštěn. Pokračuje ve své akci, klerá jenom zdán- livě čelí k sanaci zemských fi- nanel, ve skutečnosti však jest sanaci říšských financí, a to me- thodou, prováděnou již jeho předchůdcem, rov- něž Polákem, drem. Dunajewským, totiž s ou- stavným zvyšováním daní kon- sumních. Dr. Leon Bliňski jest muž etižádostivý. Jeho touhou bylo vrátiti se ještě jednou do pa- láce Eugena v Himmelpforigasse. Talo jeho touha byla splněna; zdali však zů- stane po druhé v této skvostné a nádherné bu- dově se zlacenými dvoranami tak dlouho, jako poprve, o tom velmi vážně pochybujeme dl dojmu, který způsobil finanční jeho plán ještě dřive, než byl jim podán.

Celé půl druhé hodiny dr. Biliňski vy- kládal velikému kruhu poslanců situaci finanční, svůj finanění plán a jádro svých finančních před- loh. Zbarvil stav financí, jaký jest právě nyní, hodně na černo, ba doznal, že faktic ky jsme již v deficitu a že dlužno še- třiti a spořiti. Dušoval se, že sanace zemskýchfinancí neužívá jako přípřeže pro sanaci říšských financí a tolikéž zapřisahal, že nejsou finanční jeho předlohy způsobeny za- hraniční situací, přece však nemohl zatajiti, že právě zahraniční politikou vý- daje státu v poslední době vrostiy o 12 milionů ročně. Jaký to skok s výše, na které stl před dvěma léty soukmenovec Biliňského a jeho předchůdce dr. Korytowski, když v poslanecké sněmovně se pochlubil, že „vede se nám dobře“ a že má ročních přebytků 146 mil. K, do hlubiny, ze které pronášel dr. Biliňski své jeremiády, jak jest zle a jak není jiné pomoci, leč uvaliti nová břemenana bedramalých kon- sumentů, poněvadž jest jieh mnoho a poné- vadž by nová břemena, uvalená na ramena bo- hatých, nevykořisťovaných a sociálně i hospo- dářsky mocných nevynesla mnoho, ježt jedinců ve třidách těch není mnoho. Dr. Bilin- ski popadl, jak se říká, býka za nohy. Začal mlu- viti o silném odporu, který jest proti jeho před- lohám a celou jeho řečí vleče se jako rudé pás- mo snaha, opposici proti předlohám těm odzbrojiti nebo seslabiti. Sdělil sněmovně, že denně dostává 10 přípisů, ve kterých se mu radí, aby zavedla se nějaká nová daň, případně i jaká. Posl. Choc volal na ministra: „Zaveďte daň bur- sovní!“ Ryt. Bilinski poučil posl. Choce, že bursovní daň již v Rakousku zavedena jest a dodal, že nevynáší nic, poněvadž se na burse nedějí žádné obchody a že on dr. Bilin- ski sám byl referentem o télo dani.

Ministr financí ryt. Biliňski ohlásil, že v nej- bližších dnech podá sněmovně zákon o progres- sivní dani dědické, která vynese ročně 10—11 milionů K. Velmi zevrubně vykládal podrobnosti methody rozdělení výnosu nových daní mezi stát a země, zejména obšírně pak omlouval daň z piva, jakoby to byla nej- nevinnější věc na světě, která fakticky státu žádného užitku nepřinese. Konečně ukázal na veliké dva úkoly, které nastávají v době nejbližší a kterě způsobí ohromné vý- daje. Bude to zavedení dvouleté služby vojen ské a sociální pojišťování. Svoje výklady, které byly jenom na několika mí- stech přerušovány a které okořenil sám několik dobrými vtipy, o nichž bylo žertem praveno, že nebyly „od sklenice“, zakončil dr. Biliňski skroušeným žalem, že situace předloh jim dnes podaných není naděje plnou, ale také nikoli na- děje prostou. Z Vídně, 28. dubna. (K. k) Předseda Pattai zahajuje schůzi o 11. hod 20 min. Ministr financí podává osnovu zákona ve příčině změn ustanovení o dani z lihu ve pří- čině zvýšení daně z piva a ve příčině nové úpravy údělů ze státních prostředků zem- ským fondům království a zemí na říšské radě zastoupených a ve příčině snížení výměry daní reálních. Ministr financí dr. ryt. Biliňsk doprovází tyto osnovy zákonů výkladem, ve kte- rém praví: Co vláda nyní činí, děje se po zralé úva- ze. Ministr opětně slyšel výrok, že předlohy ty jsou vlastně jen pláštíkem pro obrovské výlohy. vzniknuvší státu vzhledem na politi- ku zahraniční. Může sněmovnu ujistiti, že to- mu naprosto tak není. Jednak není pravda, že sano- vání zemských financi jest státu jenom tak zvanou přípřeží ku provedení velkého fiskáls ního plánu. Jest však nesprávno, Že, když slát usiluje lěmit předlobami o zvýšení svých příjmů, jsou toho pr