hr. Andrássyem. Tento naposled; s veške- rým důrazem trval na tom, aby se věc nepro- tahovala a v procesu, který slíbil zahájiti Polo- nyi, podala se žaloba již dnes a celá záležitost s veškerou rozhodností se urychlila.

35 sni

9stev

Denní zprávy. — Že výhradné nacionalisování státního úřadnictva v t. zv. německém území za sou- časného vypuzení všeho úřadnictva a státního zřízenectva původu českého z okresů za čistě německé prohlašovaných jest jedním z vrchol- ných a snad nejdůležitějším kusem programu praktické politiky, s nímž německé strany, at před volbami či po volbách v jedinou velkou německou stranu sjednocené, vstoupí do nové říšské rady, je nepochybno. Nejjedovatější skor- pion důtek, kterým nás Čechy hodlaji Němci v Čechách bičovati, vězi právě v národnostně- úřadnické otázce. Úřadník českého původu v okrese, za německou državu podle statistických výpočtů rauchenbergovsko-wieserovsko-schuber- tovských prohlášeném, jest nejdésnější příšerou těžkých snů německo-lidové strany v Čechách, ve spaní i bdění horkou nenávistí proti českému plemeni oddychující. Nemine týdne, aby vůdčí orgán německo-lidové strany, která ve volbách dobude nepopíratelně vůdčího postavení v táboře německém, liberecká »D. Volkaztg.« neuveřej- nila článek, hlásající se vzteklou urputností ži- votní axiom Němců v Čechách, vrcholicí v po- žadavku: »Pryč s českým státním úřadníkem do jednoho z uzavřeného území německého.« Ve středečním čísle činí tak následujícími slovy:

»My Němci žádáme, aby konečně již jednou naše nacionální právo od ústředních úřadů bylo espektováno. Nedáme si už na dál líbiti, aby naše německé úřady sloužily za zaopatřovací obročí če- ským »rytířům« z Nemanic. Nasytili jsme se toho, u vlastního svého krbu vykrmovati smrtelného svého nepřítele a poskytovati mu k tomu pro- středky, jakými by nás potom súřadně« utlačoval a počešťoval. Protož odpíráme a nebudeme více trpěti, aby německé kraje v Čechách byly snižo- vány na doménu, ve kteréž by Češi jako úřadníci nad námi směli hráti úkol pánů. Žádné české úřadníky, jenom německé úřadníky v německé zemi, to se stalo naším heslem! To jest u centrál- ních úřadů známo, na to budou si musit Češi zvy- kati. My žádáme jenom, co jest naším přirozeným. naším nejsvětějším právem.«

Tak zní německo-nacionální formule v nej- různějších obratech do německých čtenářů stále pěchovaná, a není beze smyslu uvádět ji stále na paměť také české veřejnosti, aby z ní nikdy nevymizelo vědomí o nebezpečí, jaké chová každé jakékoli projevení české ochoty k tak zv. vyrovnání. Na příštím českém zastupitelstvu parlamentárním bude, aby z politické představy našich Němců vypudilo všechny zbytky pojmu o uskutečnitelném správním separatismu něme- ckém v Čechách a vyčistilo politické ovzduší sd otravných prvků vyrovnacího sentimenta- lismu, který musí býti konečně z příští politické základny české beze stopy odklizen. Němcům musí být konečně jasno, že se všech nadějí na české psanectví v nějaké jakékoli části země musí navždy vzdáti. Škoda ostatně všeho rozči- lování nad německonacionální nestoudností, za- pomínáť sama, že svými Bundy a Volksraty vymáhá na velkoněmeckých dobrodincích z německé říše peníze na prémie pro své »rytíře« z Boháčova, kteří by se chtěli věnovat státní kariéře, počína- jící praktikantstvím. Jestlíže se tedy provozuje někde umělý chov úřadnictva, je to na straně německé. Naproti »nejsvětějšímu« pokřiku něme- ckému, přímo k státním úřadním ústřednám, bude nutno postaviti nezlomný český požadavek vý- slovné zákonodárné ochrany úřadnictva českého, zabezpečující mu před každou libovůlí a hro- madným nacionálním nepotismem jakýchkoli centrál jistotu, že neněmecký původ nemůže být nikdy překážkou dosažení jakéhokoli stupně úřadnického v státní správě, zejména pak kde- koli ve správním území král. českého.

— Přednášky nýřanského dra. Perka v ně- mecké říši a sice v Höchstu, Weilburce, Emži, Koblenci a Wiesbadenu o »česko-německém sporu v sudetských zemích se zřetelem k schul- vereinské práci« ve dnech 15.—20. t. m. pro- slovené, byly konány z podnětu německého »Volksratu« a na pozvání hesenského zemského — »Verbandu« Všeob. německého Schulvereinu. Podle referátu »Bohemie« doznaly vývody dra. Perka, doloženy jsouce bohatým číselným ma- teriálem a trefnými příklady v nacionálních kru- sích řečených měst velikého zájmu, obzvláště na něm. večeru místní skupiny všeob. Schulvereinu ve Visbadenu. Zemský svaz hesenský odhlasoval značný každoroční peněžitý dar pro město České Budějovice, dr. Perko obzvláště se o to zasa- zoval a kromě toho zahájeno vyjednávání, aby tomuto těžce utištěnému městu dostalo se i od- jinud podpory. Na podzim dr. Perko podnikne přednáškovou cestu Porýnskem a Vestfálskem, kdež na podnět esenské místní skupiny schul- vereinské hnutí mezi velkoprůmyslníky nabývá stále více přívrženců. Přednášky Perkovy velice krásně doplňují frankfurtský článek prof. Masa- ryka; posluchači nýřanského lékaře dají nyní tím spíše za pravdu náčelníku strany realistické, že národní strany české skládají se „z hurá- vlastenců, šovinistů a surových demagogů“, kteří na místo lásky k pomilování hodnému Schul- vereinu pociťují k němu jenom zášť. — Upozornění české veřejnosti právnické.

Firma Morie Pereles, knihkupectví ve Vídni, vy- dává rozhodnuti správního soudu (všem právní- kům dobře známé „Erkenntnisse“) jako přílohu svého časopisu „Zeitschrift für Verwaltung“ Velká řada českých obci, okresů, advokátů atd. v Čechách a na Moravě odebírá pouze k vůli těmto nálezům časopis Morice Perelesa, čímž trpí odbyt českých časopisů, věnovaných praxi správní. Moric Pereles nemá však ke svým če- ským odběratelům tolik zřetele, aby jim na jich české dopisy vůbec odpovídal, spoléhaje na svůj monopol vydávati nálezy správního soudu a nutě tím české odběratele nepřímo dopisovati mu ně- mecky. Poněvadž tento stav jest pro českou ve- řejnost ponižujícím, bylo by záhodno, aby naše české samosprávné korporace obrátily se přímo na předsednictví správního soudu ve Vídni se žádostí, aby nálezy své, nezbytné pro praxi správní, ihned po jejich vyhlášení publikoval v oficiální sbírce, vydávané nákladem státním ve státní tiskárně, tak aby české kruhy nebyly nu- ceny odebírati t kovinu Morice Perelesa a nad to ještě nčnecky s ním si dopisovati. Věc tuto doporučujeme také pp. poslancům k uvážení. se žádostí, aby ji na příslušných místech pod- porovali.

— Deputnce zástupcův učitelských organi- sací: Za „Zomský ústřední spolek jednot učitel- ských v král. českém“ starosta Jos. Černý, první náměstek starostův Jos. Smrtka a jednatel B. Skála, za „Zemskou ústřední jednotu učitelstva měšťanských škol českých v král. českém“ sta- rosta P. Skalický a jednatel Jos. Krůta a za „Zemský spolek německého učitelstva“ místo- předseda řed. Jul. Pohl a učitel Aug. Malley, přednesla 21. ledna místodržiteli hr. Couden- hovovi jakožto předsedovi zemské školní rady nejnaléhavější pro tu dobu požadavky organiso- vaného učitelstva, žádajíc o jejich podporu. To- též učinili členové deputace u zástupcův auto- nomie v zemské školní radě. Dostalo se jim uji- štění, že požadavky ty budou blahovolně uvá- ženy a že jim bude dle možnosti vyhověno.

Osobní. Za starostu okresního zastupitelstva semilského zvolený kupec a hostinský Antonín Dla- bola v Boskově byl od císaře potvrzen. — Cíz rada dr. Karel Jičinský v Jindřichově Hradci, vzdav se čestného úřadu konservator. ústřední komise pro umění a historické památky, jmenován byl jejím do- pisovatelem Japonské umění v Praze. Hlouchova výstav japonských obrazů-originálů (kakemon), jež setkala se s nemalým zájmem našeho umění milovného obe- censtva, podává pádný důkaz, na jak vysokém stupni stojí umění japonské. I možno směle tvrditi, že po- kročilý národ ten, o jehož neobyčejné výši inteligence neměla Evropa před válkou rusko-japonskou takřk ani tušení, stojí dnes v oboru tomto a v uměleckém průmyslu na světovém trhu takřka bez konkurence. Zajímavá tato velecenná ukázka z obrazové sbírky Joe Hlouchy, jenž po Japonsku delší dobu cestoval a teprve před krátkem se do své vlasti navrátil, čítá na 50 vzácných, po většině barevných originálů, po- cházejících od nejslavnějších mistrů japonského umění malířského staré školy japonské ze 17., 18. a 19. sto- detí, i od umělců žijících. Půvabně, ač u nás nezvykle působi tato řada po většině na hedvábných látkách napnutých obrazů bez rámů, zavěšených na tmav stěně Topičova salonu (na Ferdinandově tř. 11), jenž otevřen jest denně od 9. hod. ráno do 7. hod. večer při elektrickém osvětlení za vstupné 50 hal. za osobu, na legitimaci studentskou, spolkovou a Hdělnickou 30 hal. —Z e. k. všeobecné nemocnice v Praze. Na konci roku 1905 zbylo v ošetřování 840 osob, v roce 1906 přijato 19.960 nemocných, z nichž zemřelo 1375. Ke konci r. 1906 zůstalo v ošetřování 866 osob. Velký počet úmrtí byl zaviněn tuberkulosou.

—Ruští Čechové menšinám severočeským. Pan Fr. Zilvar, sládek akc. pivovaru Novaja Bavaria u Charkova na Rusí, uspořádal sbírku ve prospěch vánoční nadílky Národní jednoty severočeské, která vynesla 21 rublů. Přispěli k ní (v rublech): Fr. Zilvar, sládek akc. piv. Novaja Bavaria 5.—, Helena a Milena Zilvarovy, dítky Fr. Zilvara, Novaja Bava- ia po 1.25, Adolf Holeček, vařič, Novaja Bavaria —.70, Josefínka Holečkova, dcera A. Holečka —.30, Anežka Kaderová, choť spilečního na Nové Bavarii 1.—, Marie Vrátná, Nová Bavarie —.50, Jaroslav Za- hradník, sklepmistr akc. piv. Nová Bavaria 1.—, J. Holý v Charkově 3.—, Zdenko Kučera, nadsladovní —, Al. Jiránek, prof. v Charkově 2.—, Doležalová Em., vychovatelka v Nové Bavarii 1.—, J. Veselý v Charkově 3.—, pan Bedřich Horálek, pokladník tě- locvičného spolku »Jihe v Kijevě, zaslal 146 K, jež sebrány mezi Cechy kijevskými. Týdennik »Ruský Čech« v Kijevě zaslal sbírku v obnosu 53 K 2 h. Kdyby tak obětavě bylo přispíváno i u nás v Čechách na vánoční nadílku pro chudé dítky českých škol ve smíšených krajích severočeských, nemusila by Ná- rodní jednota severočeská každoročně konstatovati, že sbírkou nekryjí se výlohy vánoční nadílky. Ne- vzbudí-li se aspoň nyní větší zájem pro úkol tento, musila by letošního roku vánoční nadílka býti ome- zena skoro na polovic. Proto, kdo můžeš, přispěj Národní jednotě severočeské třeba i menším darem peněžitým. Dary přijímá kancelář v Praze-II., Spá- lená ul. č. 26. — Opozděné vlaky. Následkem velkého návalu zásilek opozdily se včera veškeré vlaky drah, v Praze ústících, až o 48 minut. Mráz ulevil. Dnes ráno vystoupila rtuť v te- ploměru na — 8° R. pod nulou.

— Stav postřeleného strážmistra Václ. Reicherta dnes zdánlivě se zlepšil. Horečka jest menší, ale nebezpečí neminulo. Operace nemůže být provedena, poněvadž puls postřeleného jest sotva znatelný. — Na kluzké dlažbě. Třináctiletý školák Rudolf Mahler z Karlína č. 388 včera odpoledne na chod- níku u domu č. 104 v Karlíně klouzl a pádem zlo- mil pravou nohu. Lékař pan dr. Ryba poskyti mu první pomoc. — Ohně. Na staveništi č. 724 v Poděbradově ulici v Žižkově vzňala se včera před 11. hod. v noci dřevěná bouda velkoobchodnika s uhlím pana Jose fa Svobody. Žižkovští hasičí oheň za čtvrt hodiny uha- sili. V boudě upeklo se osm kuřat. Škoda odhadnuta na 100 K. — Skoro současně vzňala se dřevěná rampa k nakládání uhlí do lokomotiv české severní dráhy na Františkově nádraží. Oheň vzníkl tím, že z rozpálených kamen, u kterých se dělníci ohřívali, vypadl žhavý uhel, aniž si toho někdo povšiml. Ha- siči z Nového města rampu strhli a oheň uhasili. Také uhelný povoz byl ohněm poškozen. Na místo přijeli také basiči z Karlína a ze Žižkova. Škoda není značná. — V zahradě vedle obecné školy číslo- 250 v Boleslavově ulici v Nuslích nalézá se obecní skleník, v němž dnes po 2. hod. v noci následkem přetopení kamen povstal oheň Železniční zřízenec Antonín Král z čís. 383 v Nuslích zpozoroval oheň a na učiněný poplach přijeli nuselští hasiči, kteří oheň uhasili. Hasiči z novoměstského dvora nesúčastnili se již prací záchranných. — Dnes po 8. hod. ranní vznikl oheň v krámě p. Emila Schneidra, obchodníka s modním zbožím v Perlové ul. č. 1, a sice násled- kem vznětí se papírů od vytápěcí roury. Na místo byli povoláni hasiči z. centrály a pobočky, kteří oheň okamžitě uhasili. Škoda nebyla způsobena té- měř žádná

— Studenou koupel přichystali si v úterý večer Antonín Nehyba, vojín 84. pěšího pluku v Kremži, který v posledních dnech dlel návštěvou u své matky v Hranicích, a jeho milenka, 20letá sklepnice v Kremži Leopol. Szikolova, rodilá Maďarka. Oba si umínili, že společně zemrou a sjeli se za tímto účelem v Brně, kde se ubytovali v hotelu „U zlaté hvězdy“. Jelikož vyptávali se na cestu k Macoše, a na její hloubku, soudí se, že původně chtěli do ní skočiti. Úmysl tento z neznámé příčiny však změnili a skočili v úterý večer s můstku do mlýnské strouhy na Vávrově třídě, ale společné smrti v ní nenalezli. Přichvátavší lidé vytáhli je zkřehlé z mrazivé vody, načež záchranná stanice odvezla je do zemské nemocnice. Milenci z po- čátku se vymlouvali, že do vody spadli nešťastnou náhodou, ale později bylo zjištěno, že chtěli svůj život dobrovolně zmařiti. — Sensační sebovražda studujícího. Píše se nám: 16letý posluchač prvního ročníku zemské střední školy hospodářské v Žilině u Nového Jičína na Moravě, Heiker, syn nájemce velkostatku ve Svatém Hypolitě v Dolních Rakousích, střelil se dne 22. t. m. při sní- dani před očíma spolužáka, s ním bydlícího, z revol- veru přímo do srdce, takže byl okamžitě mrtev. Večer před tím ztrávil Heiker s několika spolužáky v elektri- ckém divadle a nikdo nezpozoroval na něm nijakého rozčilení. Teprve na cestě z divadla loučil se „na vždy“ se svými spolužáky, tito nebrali však slov jeho vážně, poněvadž znali poněkud výstřední povahu jeho.

Před nerozvážným činem svým odeslal Heiker ex- presní doporučený dopis svým rodičům a na stole nechal ležeti dopisy své kvartýrské a řediteli ústavu Schneidrovi. Ve všech dopisech sděluje, že přílišná přísnost ředitele nutí jej k sebevraždě. Heiker měl známost s dceruškou pana nadučitele ze Žiliny a ředitel prý mu známost tu zakazoval, Heiker psal již několikráte domů, že pod ředitelem Schneidrem na ústavě vydržeti nemůže a prosil, aby jej rodiče dali na jiný ústav, jinak že se zastřelí, však marně. Nešťastný otec příjel na telegrafickou zprávu ihned do Nového Jičína, odkudž dal mrtvolu svého syna převézti do Svatého Hypolitu. Matce sebevrahově se následkem hrozné zprávy její choroba nervová značně zhoršila. — Syn a otec zmrzli. Z Frývaldova oznamuje »Ostr. Denník«: Tragická událost přihodila se zdev neděli. Když v pondělí nesly mlékařky mléko do města, našly blíže Dolní Lipové mrtvolu neznámého starého muže. A opodál u skladiště hanušovského pivovaru ležel ve sněhu jiný muž, jenž nebyl sice mrtev, ale tou měrou omrzlý, že se o jeho uzdravení pochybuje. Zjistilo se, že zmrzlý muž jest 65letým Fr.

Ganzkem, horním sekretářem v. v. z Malých Kunčic, jenž žije ve Frývaldově asi rok a dříve bydlil v Lipníku. Jeho mrtvola dopravena byla do umrlčí komory. Mladší muž, jeho syn, bývalý železniční úřadník a nyní civilní geometr, dopraven byl do ne- mocnice ženského spolku. Otec se synem, jak se po- zději zjistilo, byli v neděli večer na »vepřových ho- dech« v hostinci su myslivce« v Lipové Dolní. Pa- trně se poněkud více napili a v noci na zpáteční cestě překvapila je vánice, ve které sešli s cesty a zahynuli. Stav mladého Ganzkeho jest úplně bez- nadějný. — Milostné drama. V pondělí ráno zavítal 24letý železniční zřízenec Jan Škoda z Lipětína do Dolního Litvínova a vstoupil do bytu své milenky, 20leté švadleny Marie Salačovy, která ležela churava na posteli a spala. Škoda ji probudil, a vytáhnuv z kapsy