Načítám náhled…
Chunky — 32 celkem
· entity: person 136, place 57, org 9, work 6
1
masthead
Strana 2.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY
3
masthead
28. dubna 1909.
4
masthead
Císlo 117.
5
article
Ze nesmíme zoufati o možnosti řešení ná-
rolních sporů.
Bienerthova apologte. — Pro národ-
nostní smír v Čechách.
Musi býti vzdor všem zklamaným nadějím znovu
dáván pednět ke sblížení a tato úvaha byla také smě-
rodatnou, že vláda učinila konkretní ná-
vrhy prekrálovství české, které jsou mimo-
řádně důležitě a významné se zřetelem na tamější
národní boj.
Při této pěíležitcsti chci edmílnouli neoprávněn
bvrzení, kleré se stále vyskytuje v českém tisku, ž
nepřátelsky smýšlím s českým národem. Jsem prosl
jakéhokcliv odporu proti Čechům, jichž význam pe
slát dovedu dobře oceniti, a proti nimž jsem nepřed-
pojat jako rakouský úřadník. (Výkřiky u českýeh
radikálů.)
Jsem prolo toho dalek, abych skci jazykové
Bal nějský nepříznivý hrot proti té neb oné části
což jest oslatně vyloučeno už z té příčiny, poněvadz
návrhy vlády jsou výsieokem vyplývajícím ze zku-
nestí dlouholetých zámsů a každá vláda jest jedno-
duše nucena, aby počiala s danými stlami. Přiznejte
prolo, trové, také nynějšímu kabinelu onu míro
proziravosti, a zvýšíte tím vyhlídky na úspěšné pro-
váděni pokusu o sblížení. Jsem přesvědčen.
že tak mnohá koncese, která dnes se žádá nebo za-
mitá, byla by docela jinak a vhodněji oceňována
kdyby mohlo se o ní uvažovati retrospektivně. Před-
stavte si, pánové, jak velice by nárolním do-
rozuměním oba národni kmenové v Če-
chách vzájemně rezmnožili svoji sílu
zvýšili svůj význam, předslavte si to jenom, a budete
moci už dnes poznati, jak mncho vůči tomuto vyso-
kému a trvalému zisku ztrácejí na ceně jisté ústupky.
které dnes ještě zdají se vám nedoslupniě.
Bienerthův
Čecho
Čechy
tamější národní boj
6
article
Pamatujte na budonenest, pánově,
pamatujte,
čím By oba tito národové byli, kdyby konečně ustal
v boji, kdyby se konečně pedařilo, po čem všichn
toužíme, aby se k urovnání zahvaničních zápletek
přidružil také vnitřní mír. (Hlučný seuhlas.)
Pesl. Fresl: Právě proto, že jedná se o nuš
budovcnost, musíme předlohu zamlinouti. (Výkřiky.
Předseda: Prosím o klid a prosím, aby ře
nebyla ustavičně přeruš ována.
Ministerský předseda: Kromě velevý
zramných národnostních problémů nastávají sně-
movně neméně důležilé problěmy sociální.
starobní a invalidní pojišťovánía
ozdravěrí zemských financí. Velké ve-
řejné zájmy upinají se k tomu, aby rozpočel zemí,
jež povolány jsou prováděti důležilá opatření kulurní
a hospodářská, byl uspořádán a vybudován na sepo
lehlivém základč. Pan ministr financí hedlá podali
v této příčině nové návrhy a podá o nich slavné
sněmovně 1iž v nejbližších dnech zprávu.
O rozbitém jednání s vládou uherskou.
Fresl
7
article
Považují dále za svou povinnost vzpomenout
jednání, vedeného minulý týden mezi králov-
skou uherskou vládou a námi o otázc
bankovní. Při jednání tom řídili jsme se výhradně
věcnými hledisky. Naše rozhodnutí bylo vzdálene
vší předpojatosti, vší tendence. Byli jsme ochotni
usilovati o obapolné uspokojivé rozřešení, avšak
úsilí toto musilo míti přirozené meze tam, kde by-
lo nebezpečí, že zájmy Rakouska do-
znají újmy. Bohužel, nevedla jedná n
ta dosud k žádnému positivnímu vý-
sledku
Pánové, nyní čekají nás velké vnilřní a zahra
niční úkoly, jež obsahují značné obtíže a týkají se
problémů, o jichž rozřešení usilovaly marně již dri-
vější politické generace. Vzpomínka na minulá skla-
mání nesmí však nabýti nad námi žádné moci.
Pánová
Rakousko
8
article
Příliš douho přijímali jsme bez odporu všcobee-
né rčení, že mocnářství jest „evropskou nutností“
t. j. jinými slovy, že naše existenční oprávněnost
netkví v naší vlastní vůli a snaze k živolu, nýbrž
v tom, že jest nás třeba k zachování ovropské rovne-
váhy. Tuto malemysinost, tuto mnalomyslnou samo-
kritiku, jsme v posledních šesti měsících odiožili.
S díky a defmitivně odmítáme okol, býtí státem pro
účely jiného, Viděli jsme, jak lehoučké jsou naše
vnitřní oblíže, zazni-li hlas velkého živola. (Hlučný
souhlas.) Viděli jsme, jak náš znamenitý vojenský
aparát prcuje ber hluku a jistě. Přesvěděili jsme se
ke své radosti, že tichá, nezištná práce v míru ne-
byla marnou. Presvědčili jsme se, jak cbyvatelstvo
přes to, že po desítiletí odvyklo myšlence na válku.
s obdivuhodnou rozvahou bralo na svá bedra těžká
bremena válečných příprav.
Posl. Němec: To není přece pravdu!
Ministerský předseda: To jest pravda,
a jest te, bohudíky, pravda. Stát, jenž prokázal tako-
vou mzavní a technickou výkonnost, takový stát ne-
zakládá své existenční oprávnění na pouhém mo-
mentu s trvačnosti, nýbrž čerpá naopak svou životní
energii z nejvlastnějších sil svých národů a z při-
kazů svéhe světodějného úkolu Nestyďme se doznati
my sami obievili znovu své staré
Rakousko,
Posl
Němec
Rakousko
9
article
stál a naše sebevědomí byly opěl posíleny, ošklivý
starý pessimismus, v němž jevi se vždy trochu malo-
moci, se rozprchl. Mocnářství žije, to jest osvobozu
jící poznání, to jest povznášejicí poučkou, plyncue
mezinárodní krise. Tlm končím. (Hlučná, dlouho
trvajíci pechvela a potlesk. Ministerskému předsedov
se blahopřeje.)
Pilný návrh na zrnšení polského
krajanského ministerstva.
Poslancí Eugen Levický a dr. Olesnický podávají
tenie pilný návrh
Vláda se vyzývá postarah se o to, aby:
1. bylo zrušeno tak zv. ministerstvo pro
Halič.
2. Pro ten případ, že by instituce tak zv. m-
nistrů krajanů byla zachována, aby místo ministr
pro Halič byli povolání do rady koruny dva národní
ministři a to ruský a polský ministr krajan.
Navrhovatel posl. Eugen Levický brojí proí
theorii polského klubu, že instituce haličského kra-
janského ministerstva byla zřízena pro tento klub
konstatuje, že z ohlášeného zřížení ministerstva pro
Halič vyplývá, že ministrem za Halič musí býti jme-
nován jeden příslušník země haličské. Rusově žá-
daji v prvé řadě zrušení ministerstva krajanského, po-
něvadž dle jejich názoru jest instituce krajanských
ministerstev vůbec, zvláště však haličského minister.
stva krajanského, protičstavní
Ministerský předseda svob. p. Bienertk pouka-
zuje k temu, že dle ústavy není omezeno právo ko-
runy ministry jmenovati a propouštěti, že koruna
má zvláště na vůli též ministry povolávati, aniž b
jim přikázala určitý resort. Skutečně byli též jižv
dřívější době jmenováni ministři bez takové organi-
ské působnosti, tak zvaní ministři bez portefeuillu.
Pilná
Eugen levický
doktor
Olesnický
Eugen
Rusův
Halič
10
article
Když v r. 1871 byl jmenován dr. šl. Grocholski mi-
nistrem bez portefeuillu, stalo se tak s tím úmyslem
aby zjednány mu byly místo a hlas v ministerské
radě k hájení zájmů země Haliče. Toto hledisko bylo
při příslušných politických jednáních směrodatným
a projevile se v samém jeho povolání do mini-
sferstva.
Ministr pro Halič jest inslituce, která se vžila
Vláda stojí sympaticky vůči přáním a snahám m-
ského národa, jehož hospodářskou a kulturní činnost
uznává nepředpojatě a jest pevně přesvědčena, že
právě přátelskou dohodou obou Halič obývajících ná-
rodních kmenů budou také zájmy Rusů nejlépe há-
jeny. Pokládala by však v tomto směru za prostředek
naprosto nevhodný, viklati tradicionelním postavením
ministra za Halič tím způsobem, že by se minister-
stvo zrušilo nebo změnilo a musí se tudíž vyslo-
viti proli pilnosti návrhu. Na tomto stanovisku ne-
může ovšem změniti ničeho ani okolnost, že pan
navrhovatel chce na jedné straně dokazovati proti-
ústavnost jedné instituce a na druhé straně chce tuto
rozšiřevati. (Výborně! Výborně!)
Posl. dr. Glabinski jest proti pilnosti a merilu
návrhu.
Posl. Olesnický potirů instituci ministrů kra-
janů a prohlašuje, že děkují za své povolání do
vlády výhradně tomu, jaký vitr vane.
Rokování na to bylo přerušeno,
Rus
Posl
doktor
Glabinski
Halič
11
article
Dotazy a odpovědi.
Dotazy podávají poslanci: Josel Sláma a soudr
o posledním soudcovském jmenování v Čechách. —
Čipera a soudr. o hájení práv a výhod jednoroč-
ních dobrovolníků zálohy ve válečném loďstvu. —
Fresl a soudr. o zdražování všech potravin, zvláště
mouky. — Reichstädter a soudr. o povolání
nových záložníků ke sluýbě v zabraných zemích. —
Rychtera a soudr. o zneužívání úřadní moci okr.
hejtmanem novobydžovským. — Buřival a soudr,.
o nečostatečném vykonávání bezpečnostní služby
Praze a předměstích. — Posl. Pernerstorf er
sděluje v dotazu ku předsedovi, že posl. Löw obdržel
„Obeslání obžalovaného“ k výslechu, aby se zod-
povídal z obvinění, které naň vznesl krajský soud
chebský pro § 3 koaličního zákona. Byl obeslán na
27. dubna. Peněvadž jest v tom obaženo patrné po-
rušení imunitního zákona, ptá se interpe-
laní předsedy, zda jest ochoten dohodnou« se nepro-
dleně s ministrem spravedlnosti, aby byl vydán
všeobecný výnos, aby oni soudci, kteří za-
pomněli, čemu se za svých studil naučili
to doplňovali a aby konečně nebyli dále proti jasně-
mu znění zákona obesíláni poslanci před soud.
Čipera
Fresl
Reichstädter
Rychter
Buřival
Posl
Löw
Čechy
Praha
12
article
Předseda: Dle § 16. státního základníhc zl-
kona o říšském zastupitelstvu nesmí býti žádný po-
slanec po dobu zasedání bez svolení sněmovny soud-
ně slíhán. Prolože v tomto předvolání označován jesl
dotyčný poslanec výslovně jako obviněný, plynez
toho, že byl podán aspoň návrh, aby zavedeno bylo
s ním předběžně vyšetřování a že jest tudíž skutečně
soudně stíhán. To jest porušením imunitního práva
poslaneckého, zaručeného státním základním záko-
nem. Proto obrátím se dle přání tazatele ihned na
pana ministra spravedlnosti, aby minislerstvo spra-
vedlnosti vysvětlilo nám tento skuicčně neobvyklý
a řídký případ přimého nezákonného jednání a do
tchoto podání ministerstvu spravedlnosti pojmu též
návrh, aby nějakým způsobem bylo soudům uvedene
na paměť, aby přísně dbaly zákonů o imunitě. (Po-
chvala.)
Přišti schůze bude zejíra v 11 Eož. dopol. s dneš-
ním jednneím pořndem.
Konec schůze ve 341 hod. odpol.
Odpovědi min. obchodu a zeměbrany
na dotazy.
Eož
13
article
el
Ministr obchodu dr. Weiskirchner zodpověděl do
taz po zavedení plavebních poplatků na
Labi, chystaném pruskou vládou a prohlásil, že
vlád vytkla při několika příležitostech vládě něme-
cké své stanovisko v tom smyslu, že Rakousko jest
se zřelelem na zájiny naší labské plavby, chystanou
reformou tak ohrožené, nuceno trvati na právech.
zabezpečených mu úmtuvou ze dne 22. června r.
1870. Na toto stanovisko vlády nepůsobila nikteral
osnova zákona o vybírání plavebních poplatků, po-
daná nodávno spolkové radě. Ministr nerozpakuje se
tudíž opakovafi prohlášení svého předehůdce v úřed
a jménem vládv ujistiti: sněmovna, jakož i interesenti
labské plavby mohou ve všech připadech s důvěrou
očekávati, že vládu bude pečlivě dbáti o velevýznam-
né hospodářské zájmy, o něž zde ide
Odpovidaje na dotaz posl. Bu-ivala a soudr
o úpravě poměrů neerárních poštovníc
zřízenců, dovozuje ministr, že ministerstvo ob-
chodu se rozhodlo, přikročili k nejradikálně šímu
rozřešení olázky poštovních posličků, t. j. pomýšlet
na převzetí úplně zaměstnaných po-
štovních poslíčků do bezprostředníh
služebního poměru ke státu.
doktor
Weiskirchner
Labe
Rakousko
14
article
Ministr zeměbrany pol. zhrojm. Geergi prohila-
šuje, odpovídaje na dolaz. posl. Kreilmeira, Waldia.
dra. Schlegla a soudr., že pro obě lelošní cvičení v
zbrani u zeměbrany bylo třeba ze služebních důvedt
setrvati na dosavadních lhůtách.
Na dolaz poslanců Grössla a soudr. o povolávání
záložníků na hranice pravi ministr, že politická si-
teace 22. března mohla vyvolati v obyvateistvu a tu-
díž laké u poslanců, jakési rozčilení. Ti. kdož otevře-
ným zrakem sledevali pliprvy branné moci v kriti-
ckých dnech posledních městců, neodeprou vojenské
správě vysvědčení, že s její strany stalo se vše nená-
padně, při tom však cílevědomě; že s vlastními pří-
pravami nechodí se na buben, jest pochopilelné.
Ministr odpovídá na dotaz poslance Zárubya
soudr. o neoprávněném prolahování při pliznávání
podpor dle zákona o vojenském příspěvku na výživu.
Ministr cituje drektivy, jež po této stránce byly dá-
ny politickým úřadům
Ministr odpovídá dále na dolaz posl. Eduarda šl.
Stranského, aby podučitelům a učitelům na obecných
školách a školách měšťanských úleva, záležející podle
§ 32. branného zákona v tom, že jsou přeložení do
náhradní zálohy, byla zachována i tehdy, když
obecných a měšťanských škol přestoupí na veřejné
státní a městské školy odborné, kleré nalézají se pod
dozorem státním. Dotyčné poměry budou předmělem
pronikavých úvah při konečném revidování nového
branného zákona.
Schlegl
Grössl
Ministr
Eduard
Zárubya
15
article
Politické zprávy domácl.
Politické zprávy domácl.
V Praze, 27. dubna. (Státoprávn
poměr zabraných zemí.) Předseda ně
mecko-nacionálního svazu, bar. Chiari, mluv l
v neděli ve voličské schůzi o situnci a detknu
se také příštího osudu zabraných zemí. Bar
Chiari připouští tři možnosti. Bosna s Hercege
vinou mohou zůstati samostatnými říšský m
zeměmi pod správou společného ministerstva
měly by politickou orgenisaci, podobnou zem
ským sněmům a finaněně byly by podřizony
společnému ministru financi. Takový stav neby
by však dle mínění řečníkova na dlouho udrži
tolný. Druhá možnost: zřídil by se samostatný
jihoslovanský stát, v němž by byly spojeny
Bosna a Hercegovina s Dalmacií a Chorvatsko
Slavonskem; místo dualismu nastoupil by tri
alism. Ale ani takové řešení nebude asi možno
poněvadž trialismem by se prý poškodilo ústrojí
celého mocnářství a také Uhry by se proti němu
vzepřely. Dr. Chiari má tedy za nejvhodnější
aby se zabrané země spojily s jednou nebo dru
hou polovinou říše, buď že by se připojily k Dal-
macii a tím ku Předlitavsku, nebo by se spojily
s Chorvatskem a tím s Uherskem. Moc Uherska
by takovým přirostkem značně sice vzrostla, ale
dr. Chiari by se spřátelil i s tímto vzrůstem,
kdyby dualismus byl postaven na bezpečnější
základy a oba státy monarchie byly těsněji
k sobě připeutány. Výsostná práva koruny mu-
sila by býti přesněji vytčena a hospodářská po-
spolitost obou států na vždy zabezpečena. Otár-
ka armádní a bankovní směla by se řešiti jen
ve smyslu společenství cbou států, aby Rakou-
sko-Uhersko přestalo býti velmocí na výpověd
Opakujeme, že je to názor vůdce něme-
ckých nacionálů, dle něhož slovanský živel v Ru-
kousku nesmí býti posílen a proto zabrané země
ochotně se nabizejí presentem koruně sv. Ště-
pána.
Chiari
bar Chiari
Uher
svatý . Šta
Praha
Bosna
Hercegovina
Dalmacie
Chorvatsko
Slavonsko
Předlitavsko
Uhersko
RakaskýUhersko
16
article
Ze Lvova, 21. dubna. (Velehradský
kongres.) Zdejší listy otiskují vyzvání, pode-
psané ruským sjednoceným metropolitou hr
Šeptickým a P. Palmierem, jémž se přá-
telé sjednocení eírkve východní pravoslavné sz
západní katolickou zvou na sjezd, jenž se bude
konati letos na Velehradě od 2. do 5. srpna.
Sjezd má rokovati o theologických a historických
otázkách, týkajicích se sporných bodů obou
církví, pak o praktických prostředeích, jež mo-
hou vésti k odstranění sporů a nedorozumění
mezi členy obou církví. Reféráty a debaty mo-
hou se díti buď latinsky neb rusky; jiné jazyky
jsou vyloučeny
Z Lublaně, 23. dubna. (K šty rským
sněmovnim volbám.) V novém štyrském
sněmovním volebním řádě jsou zařaděny také
tři „čistě německé“ městské skupiny v jižním
Štyrsku. Jak „čistě“ německé jsou tyto skupiny,
svědčí následující čísla. Ve skupině celske
voli 8 měst a městeček, v nichž je dle úřadního
sčílání 7401 Němec r 4681 Slovinec; ve sku-
pině slovinsko-hradecké volí 7 obci,
v nichž žije 5202 Němců a poněmčenců a 3408
Slovinců; ve skupině ptujské 7 obcí s 5631
Němcem a 2411 Slovinci. V těchto třech skupi-
nách utopeno několik míst s velikou slovinskou
většinou, jako Sevnica (752 Slovinců, 76 Něm
ců). Velenje (416 Slovinců, 109 Němců), Šo-
štanj (908 Slovinců, 179 Němců), Vuzenica
(1440 Slov., 245 Něm.), Ljutömer (621 Slov.
527 Něm.) atd. S bídou podařilo se Slovincům
zachovati aspoň jednu městskou skupinu s roz-
hodnou většinou slovinskou.
P Palmier
Němec
Slovinec
Lvov
Velehrad
Lublaň
Štyrsko
Sevnica
Německo
Velenje
šoštanj
Němec
Vuzenica
Ljutömer
17
title
Politické zprávy zahraničné.
18
article
V Praze, 27. dubna.
V Praze, 27. dubna.
Sjezd ruských slovanských spolků.
Čivnlý den.
Ve schůzi politického odboru, jež trvala do
4 hod. v noci, přijata resoluce Vergunov
a Baljasnéko v tomto znění: »S j e z
považuje za nevyhnutelno, ab
Polákům na jejich národopísn
půdě co nejdřive dána byla zem-
ská (gubernská a újezdná) a obecn
samospráva při ohrazení práv ru-
ského obyvatelstva, žijleího na
tomto úze ml.«
Menšina, jež pro Poláky žádá vte, na t
prohlásila, že sehůzi odborovou opouští a přijde
teprve do všeobecného shromáždění, kde ohlásí
svou samostatnou deklaraci.
V otázce o Makedonii usneseno zvo
liti stálou komisi pro ni, která bude udržovati
styky a Makedonci a vyjasní jejich nejpodstat
nější zájme.
Uspořádání všeslovanské výsta vy
dáno na starosť 4 korporacím: spolku, založe
nému za tím účelem r. 1904, jehož předsedou
je veliké kniže Alexandr Michajlovíč, národo
pisné komissi při carské zeměpisné společnosti
pražskému komitétu a petrohradskému země-
zeměpisnému kroužku.
Při otázce o všeslovanském s jezdu
zamítnuty návrhy na jeho svolání do Bělehradu
a do Krakova. Volba měsla byla zůstaven
ústřednímu výboru slovanských spolků, jenž
bude zvolen.
Přijst návrh Vergunův, aby ruským
ministerstvům osvěty, komunikací a vojenství.
jakož i hlavní správě pošt a telegrafů podána
byla žádosť, aby při vydávání map, učebnie
seznamů, jízdných řádů a pod. užíváno bylo
slovanských názvů a německé aby uváděny byly
v závorkách.
Polák
Makedonec
Michajlovíč
Praha
Makedonie
Bělehrad
Krakov
pražský komitét
19
article
Také usneseno žádati, aby německé dvorn
tituly v Rusku byly zaměněny slovanskými.
Stejná očista budiž provedena v terminech práv-
nických a vojenských.
Deklarace polonofilské mlen
šiny, vzdálivši se ze schůze, vypracovala re-
soluci, v níž praví, že sjezd, beře-li slovanskou
myšlenku do opravdy, musí uznati nevyhnu-
telnosť, aby Rusko začalo slovan-
skou politiku provozovati u sebe
doma, t. j. aby spravedlivě rozře-
šilo polskou otázku. Menšina prohla-
šuje, že jí jest pro Poláky možno, co jest ob-
saženo v přijaté Vergunově resoluci, a žádá,
aby Polsku byla dána úplná poli-
tická autonomie s takovými ja zy-
kovými právy, jaká jsou s jejím
pojmem spojena.
Ke Gambettově slavnosti.
Jak jsme vytkli, spočíval význam slav-
nostních dnů v Nizze a Villafranche v srdeč-
ných projevech francouzko-italské h
přátelstvl. Pařížské listy s potěšením za
znamenávají tuto tendenci slavnosti Gambettovy.
Polák
Gambettův
Rusko
Polsko
Nizza
20
article
»Temps« píše: »Všechno nedorozumění zmi-
zelo. Obě země patří sice k dvěma růz-
ným spojeneckým skupinám, al
přes to nechovají k sobě nijakého nepřátelskéh
smýšlení. Staly se spíše přiro ze ný m
sprostředkovately mezi alliancemi
jimiž jsou zavázány a jejich pevnost posloužila
od deseti let jen míru.« Zpravodaj téhož listu
oznamuje z Nlzzy, že mezi loďmi, přítomnými
přehlídce námořní, byla též německá yachta
»Meteor«, jež se ozdobila též francouzskou
vlajkou. Přehlídka měla znamenitý průběh
učinila příznivý dojem na veřejné minění, roz-
čilené v poslední době odhaleními a zlořady
v námořnietví. Někteří členové námořní komise
protestují, že jejich výroky noviny překrucují
dokonce uveřejňují zcela fantastické in-
terviewy. Též posl. Doumer prohlásil,
že jeho článek o námořnictvu dostal sensační
nátěr vredakci »Matinu«, kde nad jednotlivé
odstavce dali tendenční titule, a zdá se,že
v aféře námořní nastává jakési uklidnění.
Sitnace v Marokku.
Z Fezu se oznamuje do Paříže, že sultán
Muley Hafid odebral se 20. dubna na boji-
ště, kde jsou rozloženy zbytky jeho armády, po-
raženy Beni-Utirem. Dal rozdati chleba vojákům
a košile raněným, které nepřítal oloupil. Dvě
frakce Beni-Mtirovy, které dosud ostaly věrnými
sultánovy, zahnaly svého kaida a přidaly se
k povstalcům. Cesta mezi Fezem a Sofru-
rem je ohrožována loupožníky. Cestující poslední
dny odputovavší z Fezu, museli se vrátiti. Po-
kračuje se horlivě na ustavení nové mehally, jež
bude vypravena proti Beni-Utirovi. Rogi táboř
ve Pfarze mezí kmenem Hainů a Poolů. Muley
Hafid nabídl Hainům 30.000 durasů, dopraví-li
do Fezu Rogiho žívěho neb mrtvého.
Temps
Matin
Beň
Mtirův
Hain
Maroko
Paříž
Meteor
21
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Po vzájemné dohodě vydavatelu
a tiskařů denních časepisů, v Praze
vycházejících, s pomocnietvem kuik-
tiskařským, povoleno bylo perso-
nálům při denních listech zaměst-
naným za příčinou oslavy dělní-
ckého svátku prázdno na sobotu
dne 1. května. Za tou příčinou
v neděli dne 2. května den-
ní časopisy nevyjdou.
Sobotní číslo „Národních Listů“
dne 1. května t. r. ráno vyjde ve
zvětšeném rozsahu, jak obvyklo jest
v neděli, se všemi mimořádnými
rubrikami. Pp. inserenti žádají se,
aby v čas své objeďnávky admini-
straci zaslali. Toto sebotní vydání
„Národních Listů“ vyloženo bude
ve veřejných místnostech půl tře-
tího dne, neboť následující číslo
vyjde pak v pondělí dne 3. května
v obvyklou hodinu polední.
Praha
22
article
— Nedobrovolný denník akčního výboru ná
rední sírany svobodomyslné plní svůj úkol, jal
umí a tak nachází se v úplné harmonii s pány.
jimž slouží. Ton jejich ofieiální publicistiky
věru tvrdí nynější politickou hudbu, sluchu ná
roda tak velmi příjemnou. Pohybuje se ve stejně
nízkých polohách. Oficiální denník vedení, který
po celou dobu rozhovoru o taktice říšského po-
slanectva českého co denně utloukán byl argu-
menty, vzatými přímo z úst vůdců strany a dosa-
vádních správců české politiky ve Vídni, a nebyl
s to ani slůvka vyvrátiti z našich výtek i argu-
menlů, léčil své blamáže jedině neslýchanou
Irivolností, s jakouž jenom automaticky opako-
val vždy svou vědomou a den před tím z kořene
vyvráconou lež — včera odvážil se proti nám
slova, jež mu neradíme opakovati. Napsal, že
Vídeň
23
article
„Národní Listy“ musí mít pravdu vždy a z
každou cenu, a je-li pravda proti nim, že všeli-
jakou úpravou, překrucováním a vynechá vi-
ním dovedou ji obrátit vzhůru nohama, což
by prý obyčejní lidé nazvali podvodem. Oby-
čejní, to jest slušní lidé, učiní-li nějaké tvrzeni.
také za ně stojí a státi za ně znamená, je doká-
zati. Kdyby neobyčejní lidé ve „Dnu“ chtělisi
zasloužití karakteru slušné žurnulistiky, pak by
své útoky nekladli do úst lidem — obyčejným,a
musili by ovšem také dokázat, kdy „Národní
Listy“ překrucováním a vynechává-
ním pravdu obrátily vzhůru noha-
ma. To by nedobrovolný melancholik ve „Dnu
učiniti musil, kdyby si chtěl zachovati jméno
žurnalisty slušného, neboť i žurnalisté amatéi
nají dbáti pravidel čestného zápasu; opak jme-
nují obyčejní i neobyčejní lidé obyčejně infamií.
Poněvadž už jest pak osudem „Dnu“, aby byl
každého dne bit svými vlastními zbraněmi, de-
kážeme mu i dnes, že vylýkaje nám (bez dů-
kazu!) převracení pravdy vynechávání m,
sám je v té peci. Oč se jedná? O to, že nent
mezi drem. Škardou a posl. Maštálkou rozporu,
ten že prý jest naší prací. Nuže, co pravil posl.
Hráský na krajském jezdě v Nymburce?
Škarda
Ob
Nymburk
24
article
Pravil toto: „O tom, z dali se o předlohách
vládních má jednati či uikoliv, jsou ve stra-
ně svobodomyslné dva proudy. Jeden
jesttoho mínění, že dlužno o nich jednat
z toho důvodu, že čím více se jedná o česko
otázce na půdě vídeňské, tím více se tam uplat-
ňuje důkaz, že Rakousko jedině jest možne.
když bude česká otázka rozřešena, dále že jest
na čase, aby nastalo uklidnění a právní poměry
v oboru jazykovém v Čechách a konečně že snad
tím, že budou předlohy projedná-
vány ve vídeňském parlamentě, bud:
možno ve výborunavrhnouti záko
rámcový pro celé Rakousko na
ochranu našich minorit. Pochybuji,
že by bylo možno takový rámcový zákon sesta-
viti.“ Pošl. Hráský je tedy nejnovějším klasi-
ekým svědkem roz poru těchto dvou proudů.
z nichž onen pro projednávání předlob zastou-
pen jest drem. Škardou *), a onen proti peojed-
náváná zastoupen jest posl. Maštálkou **) a po-
něvadž to prof. Hráský na novo svou řeči do-
kazuje, byla jeho řeč v oficiálním denníku vyne-
chána, aby denník takto nebyl nucen naši pravdi
podepřítí! Byla vynechána také proto.
že prof. Hráský potirá názor dra. Škardy
o možnosti rámcového zákona národnostního pro
všechna království (viz článek dra. Škardy re
Hráská
Maštálka
profesor
Škarda
Rakousko
Čechy
25
article
„Dnu“ č. 110), čímž konstruován jest rozpo
i mezi Škardou i mezi Hráským. Jsme dychtivi,
shledáme-li se s touto řečí ve „Dnu! dnes ! Vů-
bec lze dokázati takových úžasných protiv
v řadě našich poslanců víc, počínaje novo
packým výrokem dra. Kramáře (21. bř. t. r.)á
„My můžeme snésti úpravu jazykovou, která ne-
bude odpovídati všemu našemu jazykovému pro-
gramu“, jímž odůvodňoval svůj výrrok o zakro-
čení někoho třetího až po výrok Hráského! Tyto
rozpory jsme mínili ve straně a stivanách odstra-
niti sjezdem všech stran a nahraditi jednosvor-
ným, taktickým závazkem a sjezd měla svolati
Národní rada, a strana, kdyby si rozuměla, byla
by jej svolala sama. Taková jest pravda a ta-
kové naše pro ni argumenty, které nás opravňují
říci: „Pánové, nadávejte si nám, co hrdlo stačí
a vychování vaše dopoušti, ale pozor na ne-
bezpečné slovní hříčky s „podvo-
dem
— Vyhazov rakousko-německých žurnali-
stů z Pruska? Pondělní »Bohemia« píše: Zdá
se, jakoby se v Prusku chystala akce, která je
tak hanebná a reakcionářská, že
strůjeům jejím se ani nedostává odvahy pravé
její účely doznati. Prostředky, jimiž pracuje,
nelze dobře zakrýti; jsou to prostřed ky
denuncianstva a chlebařské řev-
nivosti. Nechybíme, řekneme-li, že panuje
úmysl, několik »neoblibenců« popadnouti a ž
by se při tom mativost ráda uchýlila pod mo-
rální ochranu sledování veřejných zájmů.
Škarda
Hráská
Hráský
Prusek
Prusko
Bohemia
26
article
Jak sděluje vždy dobře zpravená berlínská »N
*) Viz jeho článek v „Denu“ ze dne 21. t. m
„po mém osobním náhledu by nebylo rozumno před-
lohy prohlásiti za nepřijalelné a je odmitali, nýbri
mám za účelnější a v našem zájmu za bezpečnějš“
jednati e nich a dokázati jejich nemožnost a nepři-
jatelnost.
**) Viz jeho řeč ze dne 18. dubna v Hořicíc
(„Den“ dne 19. t. m.): „Považoval bych za veliké
ohrožení našich národních zájmů, kdyby se měl
sláti řešení otázky jazykové v přítomném právě oka-
mžiku, anť jsem přesvědčen, že okamžik ten, kdly
Němectvo jásá nad porážkou Slovanstva, je nejměně
vhodný pro nalezení nějakého východiště ve sporu
s našimi Němci.
Nehledě tudíž ani k těmto všeobecným úvahám.
které nám ukládají péči o to, by jazykové předlohy
na říšské radě vůbec do projednání se nedostaly. —
mám za to, že jazykový výbor na radě říšské není
ani s to, aby k nějakým positivním usnesením se
dostal.
Patží k tomu věru čelo už jako fideikomisní
velkostatek, popírati, že rozpor mezi drem. Škardou
a posl. Maštálkou „jest pouze naší namé havou a bez
výdlodnon nesslí
Němec
Škarda
Maštálka
Hořicíc
27
article
ges. Korrespondenz«, má býti zjištěno pomocí
soupisných úřadů atď., kolik cizozemeů jest
v německých redakcích zaměstnáno a kolik jich
zaujímá vůdčí žurnalistické postavení. Zdá se,
že bude zjištěno pravidelné stoupání počtu cizo-
zemců v německých redakcích za posledních
deset až patnáct let a že nabyli většíhoči
menšího vlivu na veřejné mínění. To se nepo-
chybně považuje za stav nezdravý i panuje do-
mněnka, že v Německu by měli býti jenom pří-
slušníci něm. říše vůdci a nosiči veřejného mí-
nění, neboť cizozemec, jemuž německá říše je
více méně lhostejnou, ne-li dokonce nesympati-
ekou, nemá žádného práva, pod váženou vlaj-
kou německého listu zastupovati zájmy, kteréz
se zájmy země, jejíhož pohostinství požívá, ne-
mají nic společného. Při tom jest lhostejno,
jestliže tito cizinci pocházejí ze země, která
udržuje s německou říší politickou konstelací
»normální« přátelské anebo »srdečné« styky.
Německo
28
article
Tak tedy hle: V Prusku příšli už na chuť ně-
meckým žurnalistům rakouského původu, v nej-
němečtější zemi Německa počínají správně oee-
ňovati tento typ rytířů ducha, jichž silný export
Rakousko směrem do Německa pěstuje. Něme-
cký žurnalista z Rakouska zařaděn jest v Pru-
sku do kategorie »oblížných cizozemeů«, pod
kteroužto známkou Prusko vyrovnává hospodář-
ský vliv přistěhovalectva z Rakouska, tím že
mu ukazuje spojenecky zpáteční cestu.
— O obsazení místa finančního prokura-
tora pro království české má včerejší »Bohemia«
se strany prý autoritativní zprávu, že jest již
provedeno: že byl dvorním radou a finančním
prokuratorem jmenován dosavadní správce pro-
kuratury, vrchní finanční rada dr. Jan Rohlenna.
Zpráva tato, dle našich informací pravdivů, je
novým dokladem protičeského směru nynější
vlády. Dr. Rohlenna neovládá jazyk český tak,
jak je třeba při četných styefch finanční pro-
kuratury se samosprávnými úřady i s jednotlivei.
doktor
Rohlenn
Německo
Rakousko
Prusko
Bohemia
29
article
Mimo to má dr. Rohlenna přeslouženo, tak že
vlastně patří na pensi a ne v čelo důležitého
významného úřadu. Byl-li jmenován, stalo s
tak proto, že vrehní finanční radové finanční
prokuratury za drem. Rohlennou v pořadí ná-
sledující, dr. Král a dr Krupička, jsou Čechové
a že by tedy měli nárok na funkci, která nyní
zbytečně udělena byla dru. Rohlennovi jenom
proto, že je Němec a že jeho odehod, zajisté
brzký, poskytne jim příležitost, aby na místo
prokuratora chtěli zase svého člověka — ale již
mimo pořadí, jenom na základě theorie své ná-
rodní državy. V kruzích informovaných vypra-
vuje se, že kruhy vládní nabízely funkci finan-
čního prokurátora některým radům vrchního
zemského soudu, ale marně, ježto žádný z nich
se neodhodlal převzíti místo, téměř tři roky
volně, na které nyní přes hlavu zdravého roz-
umu posazen byl dr. Rohlenna.
— Rodinné zprávy. Pan Karel Lepier, asr-
stent tech. odboru priv. spol. rak. -uherské státní
dráhy, s chotí svou Růženou roz. Ploškovou z Prahy
slavili sňatek svůj dne 25. t. m. v Praze - IIl.
v chrámu u sv. Tomáše.
— Úmilí. Pan Václav Kratochví!, obchodník
ve Vrutici Kropáčově, skonal náhle dne 26. dubna
ve Vys. Mýtě v 59. roce věku. Mrtvola bude převe-
zena do Vrutice a tam zejtra o 1/24. hod. odp. z domu
smutku č. p. 60 na břbitov v Dol. Slivně pochována.
— V pondělí zemřela v Chrášťanech paní Rozalie
Holeková, vdova po statkáři, v 84. roce věku
svého sešlostí věkem. Pohřeb bude dnes o po
10. hodině dopolední z domu smutku v Chrášťanech
na tamější hřbitov.
— Jmenování ve službě finanční. Jmenováni
byli tinančními komisary koncipisté: Ema-
nuel Seilíert, dr. Jaroslav Kimla, Jarosla
Strupl, Emanuel Vítek, Bohumil Penížka, dr.
Rohlenn
doktor
Král
Krupička
Čecho
Němec
Lepier
Růžena
Plošková
Tomáš
Václav Kratochev
Holeková
Kiml
Strupl
Emanuel Vítek
Penížek
Praha
Vrutice Kropáčov
Vrutice
Dolo
Slivno
Chrášťany
Ema
IIl
30
article
Ant. Záruba, Frant. Houska, Mitoslav Schin-
dlar, Frant. Přtlepek, Jan Kamaryt, Antonín
Fožt, Frant. Jeřábek, dr. Otto Hajn, Josek
Svec, Ant. Viškovský, Frant. F ajst, Jindřich
Hromas, dr. Hugo Giaser, dr. Rudolí M areš
Otokar Štěpánek, dr. Jindřich Pihert, Josel
Chadima, dr. Antonín Volkmann, Ant. Lu-
kavský, dr. Filip Petříček a zatímní komisai
Emil Holik. — Adjunktem ředitelství
pomocných úřadů byl jmenován kancelářský
adjunkt Ondřej Tiller; — kancelářskými ad-
junkty oficiálové: Petr Provazník, Jos. Löbe
a Emanuel Zollschneider: — kancelář-
skými oficiály kancelisté: Antonín Soifert,
Norbert Hatlák, Josef Wrtiška a Alois Kří ž;
účetním revidentem oficiál František Pro-
cházka: — účetním oficiálem asistent
Frant. Minařík: — účetním asistentem
praktikant Rudolf Trčka. — Evidenční mi
geometry II. třídy jmenováni elevové: Frant.
Čermák, Ladislav Kučera, Rudolí Sýkora,
Karel Galus a Bedřich Foltin.
— Z městské zady pražské. Ve včerejší scbůzr
navrhl p. dr. Šupich, aby poplatky za osvětlování
krámů plynem i světlem elektrickým byly sníženy.
ježto krámy příspívají k osvětlení ulic. Návrh odkárán
správním radám elektrických podniků a plynárny.
Pan Pasovský přimlouval se, aby vůbec snížena
byla cena za elektrickou energii. — Pan Peterka
poukázal na nedostatky ústřední pohřební síně (zá-
dušní) na Olšanech i na nešvar, že obecenstvo při-
chází někdy do slně k mrtvolám, vedle kaple a žá-
dal, aby poměry byly tu upraveny velkému města
přiměřeně. Záležitost příkázána komisi patronátní
pan vrch. ředitel Hubáček sdělil, že při rozšíření
hřbitova bude stavěna nová ústř, síň. — Pan dr.
Záruba
František
Houska
Kamaryt
Fožt
Jeřábek
doktor
Hajn
Josek Svec
Antonín
Viškovský
Hromas
Hugo Giaser
Rudolit
Štěpánek
Pihert
Josel Chadim
Volkmann
Petříček
Holik
Tiller
Provazník
Zollschneider
Soifert
Hatlák
Wrtiška
Alois Kří
Minařík
Trčka
Kučera
Sýkora
Galus
Foltin
Šupich
Pasovský
Peterek
Hubáček
Jos
Olšany
Mitoslav Schin
31
article
Funk navrhl, aby změněn byl § 46. služební pragma-
tiky, jehož ustanovení (že vyšší místa účetních úřad-
níků v VIII., VII. a VI. tř. hodu. udělují se jen ucha-
zečům těm, kteří v úřadech, v nichž místa jsou
uprázdněna, jsou zapracováni, tedy v první řadě
úladníkům toho úřadu, v němž místo ma se obsa-
diti) zavdávati by mohla příčiny ku praeterování.
Odkázáno komisi. — V minulé schůzí schválen byl
projekt kanceláře elektr. podniků (na základě návrhu
p. dra. Píka), aby Perštýn byl osvětlen elektricky.
Funk
Píka
Perštýn
32
article
Jmenování ve službách obce pražské. Ve vče-
rejší schůzi městské rady byli zvoleni: školními
lékaři s odměnou ročních 1000 K: MUDr. Karel
Rössler, MUDr. Ladislav Klička a MUDr. Zdeněk
Koubek. Kancel. adjunktem v IX. hodn. třídě se služ-
ným 2800 K Josef Žák. — Kancel. oficiálem v X.
hodn. třídě s ročním služným 2200 K Frant. Palatý;
kancel. akcesistou v XI. tř. Adolí Müller; kancel.
praklikantem s adjutem 1000 K Václav Pelikán ; sluby
jmenováni Josef Macbulka a Josef Dědina. —- Osma
třída hodnostní udělena ad personam Václ. Čackému;
VII. třída ad personam dru. M. Vodňanskému, okres-
nímu lékaři, a IX. třída Jaromíru Dvořákovi. — Defini-
tivní učitelkou I. tř. na obecné škole divčí u P. Marie
Sněžné zvolena slč. Frant. Hellerova, def. učitelkou
I. tř. na ob. škole divčí na Starém městě sl. Marie
Malä, def. učitelkou II. tř. ob. šk. dívčí v Holešovi-
cích slč. Marie Macákova; del. učitelkou II. tř. ob.
školy dívčí »Na Palmovce« al. Jana Maxova.
— Okresní zastupitelstvo na Smíchově konati
bude schůze dne 5. května o 10. hod. dopoi.
— Kdy skončí lelošní školní rok? Ke článku
tomuto, tyto dny uveřejnenému, píše se nám z kruhů
rodičů středoškolských: Denní listy oznamují, že
letošní školní rok dle nařízení ministerstva vyučo-
vání skončí dne 8. července; uváží-li se, že ditky p
celoročním namáhání jsou koncem roku školníb
MUDr
Rössler
Klička
Koubek
Žák
František
Palatá
Müller
Pelikán
Macbulka
Dědina
Václ
Čacký
M Vodňanský
Dvořák
P Sněžná
Hellerův
Marie Malä
Macákův
Maxův
Defini
Holeš
Na Palmovka
Smíchov