Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

ecomn so

3

V Praze, ve středu 28. dubna 1909.

Praha

4

non ah ii

5

Jněoo a vrel e

6

Číslo Il7.

Ilo 7

7 article

Naranní a večerní listy předplápí set v Praze v administraci- 2 K — na ssde je na trt leta . . . . 6 k —k s dvoji donáškou na čtot leta . . . . 7 K 6ah ve Gilišlkácho na měsic. . . . . . P K 30h Požtou: na měsle, . . . . . B na čtert leta . . . . 9. K 6n s dvoji zásilkou na msje nk rl ista

Praha Požta

8 article V oslnivé suggesci.

V oslnivé suggesci. Odkazujíce k obšírnému znění řeč předsedy ministerstva bar. Bienertha, v re- feratě z rady říšské, hodláme tuto přičiniti k ní několik nutných poznámek. Všeobecně musí překvapiti, že p. předseda ministerstva ze záležitcsti annekční div nevykouzlil uni versální lék pro všechny choroby soustátí, ač úspěch dosažený musí býti vykoupen těžkými obětmi finančními, jejichž úhrada dolehne tisnivě na veškeré poplatnictvo, a ve spojeneckém poměru znamená pro vol- nost pohybu zahraničné politiky doznané zalížení z poskytouté mimořádně silné mravní podpory, jejíž ohlas bylo slyšeti v roztrpčení několika velmocí, a ač přesto vše, jak dokazují současné události v Tu recku, jest doposud nevypočítatelno, co při- nese další průběh prudké krise na blízkém Východě! Loni v červenci počalo se myšlenkou provedení stavby sandžacké dráhy, a na to následovaly lrychlým postupem za sebou ústavní převrat v Turecku, prohlášení neod- vislosti Bulharska, annexe Bosny a Herce- goviny, krajním napjetím spojeneckých úsluh zažehnání hrozicího konfliktu se Srbskem a Cernou Horou, na to nový převrat v Tu- recku, opětná revoluce mladoturecká, sesa zení sultána a nastolení nového sultána Mahmuda V., spojené s občanskou válkou, řežemi v asijské části Turecka a vše- mohoucnosti vojenskou, upomínající na zašle doby, kdy vojsko janičarské sesazovalo dosazovalo turecké panovníky. Kde a kdy skončí tento očividný rozvrat v říši sousedn a kdo ručí za to, že události nestrhnou nás do svého proudu?

Bienerth blízký východ Turecko Bulharsko Bosna Srbsko Cerna Hora

9 article

Bylo-li již tteba, aby při samých po- čátcích této krise spojenecký postup položil na váhu veškerou svou potenci, jak možno na dále předpokládati, že soustátí same dovede čeliti všem případnostem, zvláště když se v této chvíli plné nejistoty a vše- evropského rozladění obnovuje vůči veške- rému Východu jitřivé heslo — že posláním soustátí jest — nesení kultury na Východa prostředkování tam — západní civilisace! Posláním každého státu a zvláště sou státí rakousko-uherského jest především uspo- kojení vlastních národů, zjednání vnitřního souladu a pořádku. Pravda, blízký Východ, zejména státy pobalkánské, byly nám do nedavna cenným tržištěm pro naše průmyslové výrobky, a bylo-li něco posláním tohoto soustátí a úkolem jeho politiky zahraničné, bylo to především uhájení těchto trhů a pokud možná zvele- bení jich.Zatím však ztrácíme tam od let vývozní půdu hlavně na prospěch věrného spojence, jenž nás tam všude vytiskuje posice někdý námi obchodně obsazené čím dále tím pevněji zabírá. A v této příčine velebený úspěch annekční nijaké nápravy nezjednal a ani v budoucnosti ji neslibuje Jest samozřejmo, když při nedávném konfliktu bylo nutno rozmnožiti pohotovost vojenskou, že poskytnuta tím byla armádě příležitost, aby svou výkonnost osvědčila. Me p. předseda ministerstva jaksi přehlédl že náklady této zkoušky uhražuje občanstvo. že tedy nutno pomýšleti i na poskytnutí oddechu poplatnictvu, než on dospěl k zá- věru zcela odehylnému, tomu totiž: že každá obět, přinesená na věcnou výzbroj vojska, jest výdajem naprosto produktivním .. .

blízký východ

10 article

Tušíme v tomto rčení nejenom, že tu tauuly řečníkovi na mysli, náklady, jež annexe způsobila, nýbrž i předzvěst nových poža- davků na vyzbrojení a rozmnožení armády. kteréž od r. 1902, t. j. od vzniku konfliktu s Maďary a odročení sjednaného s maďar skou koalicí trvají jaksi utajeně, za leta uply nulá ještě dalšími nároky vojenské správy vzrostly a nyní, kdy uherská koalice úlohu svou dohrává, dle všeho s obnoveným dů- razem se dostaví! Velmi mnoho místa věnoval p. předseda ministerstva domnělému účinku zažehnaného zahraničného konfliktu na zatlačení do po zadí ano až i do bezvýznamnosti trvajících četných vnitřních nesnází a sporů. Bývalo to sice ode vždy zálibným pro- středkem pochybných vlád, že rády zastiňo- valy vnitřní choroby státu zahraničními událostmi, kteréž odvracejí svou přitažlivost veřejné mínění aspoň na chvíli od vad státního organismu, ale ještě nikdy se nepo- dařilo, takovýmito vnějšími, více méně hlučnými prostředky ukliditi vnitřní boláky. A nebude tomu ani tentokráte u nás přes všecko velebení posavadních ukázek obratnosti zahraniční politiky p. barona Aehrenthala.

Maďar Aehrenthal

11 article

Vydatnější důkazy své prospěšnosti tato politika má podati znovuzískáním více méně ztracených tržišť balkánských a nepodá-li je v době dohledné, pak jsme přesvědčeni, že záhy vybledne i posavadní lesk z míry vy- nášených jejích — úspěchů, a střízlivá, holá skutečnost zkorriguje je snad dříve, než bychom, čtouce chvalozpěvy p. předsedy ministerstva o ni, mohli se nadáti. Spíše obáváme se toho, aby navnaděna posavadními formálními, ač velmi draze vy- koupenými a již od třiceti let a déle připra- vovanými změnami v Bosně a Hercegovině, nezpýchla v pocitech příliš osobních a ne- odbodlala se k dobrodružstvím dalšíma snad i mnohem nebezpečnějším, zvláště když poměry evropské neslibují takové opti- mistické nazírání na postavení. právě prý

Boseň a Hercegovina

12 article

on vleo ae

13 article

získané, jaké vyslovuje opělně a opětně ve své včerejší řeči p. předseda ministerstva. Obavy naše stávají se jen oprávněnější tím, čím více posunuje do popředí úplnou a dokonalou pohotovost armády. Myšlenka podobná snadno může vésti ku přeceňování vlastních sil a důsledky by napotom nedaly na sebe dlouho čekati l Ostatně ukončená záležitost zahraničná ani dle slov pana předsedy ministerstva věcně ničím nepřispěla ke zjednání souladu uvnitř. City mateřské a pokrevenské k úlra- pám povolaných k tužší a namáhavější po- hraničné službě vojínů a přirozený soucit s osudem jejich — nikterak nelze ztotožňo- vati s nevyřízenými, vnitřními potřebami a tužbami dosud odstrkovaných a za rovná práva zápasících národů zdejších. Osvědčená lovalita jejich nemůže a ne smí nikterak obrácena býti na úkor zaruče ných a zákony vyslovených, ale dosud opo míjených práv jejich ! Do těchto záležitostí ani zdatnost ar mády, ani spojenecká věrnost nemůže se zavlékati, tím by se vnitřní poměry jen ještě více a hrozivěji znesnadnily. To jsou otázky ryze vnitřní, otázky pů- vodního poslání tohoto státu vůči vlastním národům, jejich bezpečné existence, jejich zdárného vývoje a nerušené organické, ži- votní práce! Čím výmluvněji se rozhovořil pan před seda ministerstva o nabytém lesku vnějším, tím nápadněji účinkuje ono jakési stavení těchto vnitřních potřeb, do stínu onobo vnějšího oslňujícího jej lesku, takže konečně mu nezbylo ani času, věcně vyložit pravou podstatu právě propuklé krise mezi oběma polovinami soustatí, kteráž dle ně- kterých říšsko-německých listů chová v sobě nebezpečnější pozadí, než sám nedávný kon flikt annekéníl

14 article Převrat na trůně v říši osmanské.

Převrat na trůně v říši osmanské. Abdul Hamid svržen. — Nový sultán Mahmud V. Je rozhodnuto. Abdul Hamid kácíse s trůnu, s něhož byl svrhl před 33 lety bratra svého. A ironie osudu chce tomu, že jako Mu rad V. byl svržen mladším bratrem svým, Ab- dulem Hamidem. Abdul Hamid sám nucen jest dnes ustoupiti rovněž mladšímu bratru svému Rešad effendimu, klerý jistě za hřmění děla snad za jásotu obyvatelstva pod jménem Mah mud V. právě byl na trůn nastolen. Pravíme snad za jásotu lidu, neboť bláhovo bylo by věřiti depeším z německých pramenů o nadšení, o pravém deliriu radosti v Cařihradě. Co doko- náno bylo v Turecku, či vlastně — a toho ne- zapominejme — v Cařihradě jen, dokonáno bylo vojskem a úřadnictvem. To třeba konstatovati aby každý omyl byl vyloučen i aby nepřekva- pily snad události příšt!. Abdul Hla mid II., byť ovšem dle názorů našich evrop- ských, právem zván despotou, ale způsob jeho vlády odpovidal spíše morálním a náboženským názorům jeho poddaných tureckých i arabských Tato kultura východu, kteráž líšíc se úplně od názorů křesťanských, musíla vésti často ke kon- fliktům s poddanými křesťanskými, nedá se vy- mýtiti na ráz z myslí a srdei lidu, do nichž vsákala věky a věky a nedá se vymýtiti ani žádným sebe ráznějším převratem státním. Jeho nositelka, mladoturecká, důstojníci a úřadníci, vy chovaní na západě, aneb aspoň duchem západu, jsou dnes cizejšími massám lidu osmanského než i ten svržený despota Abdul Hamid; zapo měliť vlastně, jako ta mnohá inteligence Evropy. sestoupiti k prosťoučkému lidu a vychová- vati jej postupně dle názorů svých.

Hamid Mah Hla Cařihrad Turecko Evropa

15 article

Spiše ještě nežli v politickém rozmachu národa, jest v kulturním vzestupu jeho evo- luce zárukou vělší trvalosti nežli revoluce . .. A tak co dálo se dnes v Cařihradě, jest histo- rická tragedie, jichž tolik už odehrálo se na půdě Byzance staré, jest krásné, povznášející, úchvatné a řízené vůlí nejlepší a nejpoctivější — — až na to, že lid, skutečný turecký lid, massa jeho, stojí stranou. Netečně dnes. Jest otázkou ale, půjde-li za Cařihradem ostaln turecká říše? Nepůjde-li, jest převrat ten vlastné branou knovým kon- fliktům velikým, jest úvodem ke katastrofám mezinárodním... Tím spíše a tím rychleji, pochopí-li massy Osmanův, že původci dnešního historického obratu byli, byť bezděčnými as, nástroji vlivu a piklů Německa i jeho tichých společníků. T čekají jen, aby nové bouře v neblahé Mohame- dově říši, zvláště na nepokojné půdě před So- lunem, dali jim záminku dávno kýženou k inter- venci a k výpravám »pacifikačním«, Kdo ručí za to však, že z takové pacifikace nevznítí se na ráz požár světový? Nadejdeť zajisté doba záhy, kdy odpůrci Německa budou moci a budou i chtiti svůj povel »Hands off!« zdůrazniti i argumenty hřímavými. Jakoby osud přímo chtěl slovům básníkovým, že na Východě »jen v hromu děl a třesku čepelí« se rozední! Epochální převrat v Turecku oznámen byl napoprvé touto cari hradskou depeší: Abdul Hamid není více sultánem Z Cařihradu, 27. dubna. Ve 3 hod. odp. O půl 3. hod. odpol. byla 101 výstřelem z děl oznámena změna na trůně.

Osmanův Hands Hamid Spiš Cařihrad Byzanc Německo východ Turecko

16 article Sesazený sultán Abdul Hamid II.

Sesazený sultán Abdul Hamid II. Abdnl Hamid narodil se r. 1842 jako druhý syn Abdu! Medžida a nastoupil vládu r. 1876 po bratru Muradu V., jenž sesazen byl jakožto šílenec. Chtěje zabrániti vměšování se cizích mocnosti nahradi velkého vezíra Rašida Midbatem pašou a dal říši ústavu, která obsahovala nedílnost císařství, neodpo- vědnost sultánovu, rovnost všech poddaných před zákonem, připouštěla křesťany k veřejným úřadům a zaváděla reformy rázu sociálního, kulturníb i administrativního. Ustaven senát, jehož doživotní členy jmenoval sultán, kdežto do komory poslaneck zástupci voleni na 4 leta. 5. února 1877 však Midhal paša paläcovou intrikou odstraněn, zatčen a vypuzen. Saltán se přiklonil zase k starolurecké straně, pod jejímž vlivem v lednu 1878 rozpoštěn parlament. Sultán se sice poněkud vybavil z vlivu dvorské kamarily, takže tito nenabyli nikdy více výhradného vlivu na záležitosti státní, avšak ku pokračování na cestě k reformám neměl ani vůle ani síly. Jeho smíření se s mladotureckým převratem bylo — jak nejnovější události nasvědčují — jen zdánlivé Abdul Hamid, muž pravé orientálské vychytralosti se stává oběti své neupřímné bry s Mladoturky. Z Cařihradu, 27. dubna. (K. k.) Právě teď ve 4 hodiny odpoledne plul nový sultán za pozdravných vý- střelů z dél do Stambulu. Všude byl vítán s vojenskými poctami a pozdravován hlučné vojskemn obyvatelstvem.

Hamid Abdnl Abd Murad Saltán Cařihrad Stambul

17 article

Nový sultán Mahmud v Mahmud Rešad efendi jest nejstarší ze žijícíeh tří bratří Abdu! Hamidových, narodiv se r. 1844. Až do vypuknuti vítězné mladoturecké revoluce žil různých palácích, které mu sultán vykázal, přísně střežen a od světa odloučen. Poměr mezi ním a sul- tánem byl velmi napjatý. Rešad efendi byl dost opatrný, že dovedl vždy ve věcech politických za- chovati dojem naprosto korektní. R. 19. 6 se rozší- řila v dvorních a diplomatických kruzích pověsl, ž byl lehce raněn mrtvicí. Zotavil se sice úplně, ale ti, kdož se s ním setkali v posledních měsících, vy- právějí, že činí dojem znaveného, předčasně sestár lého muže. Nedávno byl spáchůn do sídla RRešad efenda v Mašlaku záhadný pokus vloupání, o něma tvrzeno, že Iidiz hodlal odstraniti Rešada. Tebdejš ministerstvo Kiamila paše nařídilo ku přání mlado tureckého věboru odvolání albánských tělesných strážců, kteří Iidizem byli Rešadovi dáni. Po zmíněném onemocnění jeho hodlali jeho ne přátelé Ietvou šejk-ul-islama pro chorobu Rešada vy- loučiti z naslednictví. Odpor velkého vezíra Farida paše a šejk ulislama Dzemala Eüdina-efenda tento úmysl zmařil. Z Cařihradu, 27. dubna. (K. k.) Změna na trůně je vltana s velkým jásotem u srmády většiny úřadníků, inteligence a Mladoturků křesťanů a jeví se v různých slovních i písem ných projevech, i v prudké střelbě na znamení radosti. Většina Staroturků chová se zdrželivě. V zvláštním vydání »Osmanského Lloydu« sděluje se, že národní shromáždění usneslo se na své včerejší důvěrné schůzi na sesazení sultána.

Mahmud Rešad Abd Hamidův Iidiz Ietvá Dzemal Eüdin Lloyd Cařihrad

18 article

Nastolení nověho sultána Rešada jako Mahmuda V. jest ustanoveno na zejtřek. Z Cařihradu, 27. dubna. (K. k.) Celá po sádka a všechno makedonské vojsko, které nemá strážní službu, vyláhlo a tvoři od paláce no- vého sultána až k Portě a dál až k minister- stvu vojenství, kde generalisimus Mahmu Šefket očekává nového sultána s veškerou ge- neralitou, špalír, za kterým se tísní zástupy obecenstva. Obecenstvo vítá zároveň s vojskem jásavě každý dělový výstřel. Pořádek je vzorný Ze Soluna, 27. dubna. (K. k.) Provedená změna na trůně byla zde oblášena 101 výstře- lem. Všude zavládl všeobecný jásol. Nové ministerstvo. Z Cařihradu, 27. dubna. (K. k.) Národni shromáždění jako nynější nejeyšší autorita v říši pověřilo prý předsedu sněmovny Achmed Rizu sestavením ministerst va který je sestavil takto: Hilmi paša vnitro. poslanci Husejn Džahid vyučování Džavid finance, Rifaat paša ministerstvo zahraničních věci, Vitalis (křesťan) minister- stvo námořnictva a Noradhungian mini sterstvo stareb.

Rešad Achmed Riza Husejn Vitalis Cařihrad Rifaat Soluna Hilmi paša Džavid financ

19 article

Na ochranu sultána. Z Cařihradu, 27. dubna, 12 hod pol (K. k) Proslýchá se, že generalisimus Mahmud Šefket paša byl včera večer u sultána. Dne dopoledne odebraly se k ochraně sultána d Ildizu tři prapory vojska. Z vyhlášek generalisima Šefketa. Z Cařihradu, 27. dubna. (K. k.) Genera lisimus pokračuje ve vydávání svých uklidňu- jíeích vyhlášek. V poslední se praví, že, díky srmádě a výkvětu národa, jest obnoven bezpečnost parlamentu a země zrádci a zločinci budou vydán soudům. Obyvatelstvo může býti ubezpečeno že všichni malí i velcí kazimirové, kteří pří- slušníky země proli sobě štvali, nebudou moe příště pokračovati ve svých zločinech. Obyva- telstvo domnívá se, že tento pasus vztahuje s i na sultána, což podporuje mnohé nesmyslné pověsti, na př., že i sultán bude na usmířent všech hříchů své vlády předvolán před nejvyšš náboženský soud. Turečtí uprchlíci v Bulharsku. Že Sofije, 27. dubna. (K. k) Do pobra ničního území přicházejí již po dny houfně tu- rečtí uprchlíci, většinou vojáci. Vláda nařídila, aby jim byl povolen volný průchod, byli však střežení, aby zabránilo se případným agitacím Vojsko pomáhá prý vražditi křesťany v Malé Asii. Z Cařihradu, 27. dubna. (K. k.) Jedno vy slanectvo dostalo poplašný telegram, že v oj sko, vyslané z Dedcagače do Adanu zůčastňuje se cbecného vraž lěn křesťanů v Adaně. Potvrzení této zprávy třeba vyčkati. (Další zprávy viz na str. 4)

Mahmud Šefket Šefket Cařihrad Obyv Bulharsko Asie Adana Sofij

20 article Říšská rada.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 114) Ve Vídní, 27. dubna. (Zvláštní telef. zpráva »Nár. Listů«.) Nahlédli jsme dnes do paměti a nalezl tam výrok, učiněný panovníkem k nebožtiku dru. Kaizlovi, když byl jako ministr finane přijat ve zvláštní audienci. Tenkráte pravil císař k tomuto poslane českému: »Nechápu naléhání vašich pánů po- slanců, by vám přidělen byl ministr bez porte feuillu, neboť myslím, že národu českému nále- žejí ministři resortní« Takové jest i všeobecné přesvědčení v ná rodě českém. Dokud však mu nebude ve vládě přiznáno zastoupení, které mu podle všech jeho vlastnosti přísluší, nemůže resignovati na mini slerstvo bez portefeuillu. Témi ohledy vedeni poslanci čeští, hlaso vati budou proti pilnosti návrhu dra. Levického by ministerstva t. zv. krajanská zrušila se vůbee Zejména nemohou hlasovati poslanci čeští pre pilnost a pro meritum návrhu toho za vlády bar. Bienertha, za které český národ jest odká- zán na ministerstvo orby, jehož celkový rozpo čet málo jest větší nežli rozpočet zemědělsk rady pro království české. Rozprava o návrhu dra. Levického ne byla skoncována dnes. Stane se tak teprve zejtra Baron Bienerth promluvil k němu a pro hlásil, že právo jmenovati ministry v počtu ne určitém přisluší podle ústavy koruně samé. Rusy haličské ujistil blahovůli vlády. Taková ujišťován jsou laciná, pozbyla však veškeré ceny zrovn tak, jako všechny deklarace, že vláda zachovává neutralitu, objektivnost a rovné právo k národům všem a českému zvláště. Takové projevy nedo cházejí víry národů a poslanců vůči skutečnosti ve které rovné právo ústavou a zákony zaručené vláda sama porošuje.

Kaizl Baron Bienerth Rus Vídeň poslanecký sněmovna

21 article

Všeobecný podiv způsobilo faktum, že velká veřejnost chová se k jarnímu zasedání říšské rady naprosto nečinně. Tato lhostejnost byla vidí telnou také fysicky. Galerie jindy plné, když po- čínala nová kampaň, byly dnes úplně prázdné. Vysvětlovali to zájmem obyvatelstva pro za- hraniční situaci a soudili z toho, že lid a voličove zlratili zájem pro politiku vnitřní a její zjevy a události. To jest však rozhodně nepravda. Dnes dva roky jsou tomu, co byly galerie plny netoliko koncem dubna, nýbrž také květnu, červnu a červenci za největších veder Prostě proto, že ve sněmovně konaly se úkoly. které týkaly se každého dspělého muže tohoto státu. Byly-li dnes prostory, vyhražené poslu- chačstvu, neobaazeny, dlužno hledati příčinu toho nikoli v nedoslatku zájmu pro věci ve- řejné, nýbrž v odporu, který pojaly široké vrstvy lidové k systému, který právě v Ra kousku jest u vlády Zejtra čeká se veliká řeč mi nistra financt dra. Biliúského. T zajisté stane se východiskem nové situac Ostatně dle pravdy a skulečnosti konstatujeme že dnešním proslovem bar. B enertha nanesene do zasedací sině poslanecké sněmovny a de parlamentu vůbec třaskavin více, nežli parla- ment snes

22 article

Hned po zahájení schůze předsedou drem. Pa taiem (viz večerní vydání „Nár. Listů- došlo k demonstraci nár. pociálů proti Biener!ho- vi a Haerdtlovi Bonřlivé uvitání Bienertha a Haerdtla Poslanci národně sociální při vstupu minister ského píedsedy a ministra vnitra uspořádali bouřliv projevy, volajke hromadně: „Abcúg Bienerth, abců, Haerdil!“ Posl. Choe: Pryč s Haerdilem! Pryč s Biener them a jeho kumpanií! Posl. Sláma: Násilníci! Podlamujete důvěru v právo a zákon! Poel. Fresl: Tento kabinet, vedený policejním špicly, rozpuil 270 organisací nár. soc. mládeže Posl. Buříval na Haeritla: Vy jste provokatér Haerddtl je erganisátorem antimilitaristické prop gandy! Posl. Lisý: Kde jsle nechal Maška, obršpicle Posl. Sláma: Haordtl má ke všemu jen cynický úsměv! Fuj takovým stvůrám na ministerských kře- slech Posl. Buříval: Nestydite se okrádati zřízene o státní občanská prával Pesl. Fios!: Kde jste vzal právo pronásledovat naše mladé organisace?

Biener Bienerth Haerdtl Abcúg Bienerth Haerdil Posl Fresl Lisá Mašek Fios organizace národní

23 article

Pesl. Lisý: Haerdul chce si vyšetřováním ná- rodních secialislů získati takovou slávu jako Rauch velezrádným procesem! Polcejní ministerstvo Biener thovo nechává zavírat i beznohé a bezruké, aby za- chránilo Rakousko! Styďte se, ministerský policajte Posl. Fresl: Na základě prolhaných agent provokatérů zavírá dělnictvo! To by si ani v Tu- recku nedali líbiti! Posl. Lisý: Excellenci Bienerlhe, jmenujte mí slo Haerdtla ministrem raději konsula Petra, ten ne- bude dělati takové pitomostil Bouřkivé výjevy trvaly až do zahájení pohrobn vzpomínky zesnulému dru, inž. Kaftanovi (viz večerní vydání „Nár. Listů“) Na to ministr veřejných prací podává osnov o změně všeobecného horního zákona. Po přečtení došlých spisů odpovidali minis obchodu a ministr zeměbrany na dolazy. Polom byla schůze přerušena, aby zapsali s řečníci k pilnému návrhu Rusů na zrušen ev. rozdělení ministerstva pro Halič.

Rauch Posl Fresl Petro Ing Kaftan Rus Rakousko Polom Halič excelence Bienerlhe

24 article

Bienerthovo politické exposé. V 1 hod. předseda schůzi opět zahajuje a uděli slovo bar. Bienerihovi. V úvodu řeči vzpomněl kon- fliktu se Srbskem, narovnání s Tureckem, a vyjas nění siluace na jihovýchodě. Po chvalozpěvu na aemádu velebil německo-rakousk ou smlouvu, která prý se osvědčila jako obzvlášt souzvučný nástroj v evropském koncertu. Ač došlo opěl k vážným událostem v Tu recku nemělo Rakousko příčiny vměšovati se neb zakročiti. Dnies, kdy jsou rozřešena nedorozumění, k nima došlo po státoprávnímn zabezpečení našeho postaven V drobném prodejie ranní čislo o sobě . . za s večerní . . . . . . . za 4h Ve fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10h večerní . . . . . . . . 5h Inseráty plati se hotově napřed Předplacení a inserty přijimá admihistrace v Mariunské ul., S Tam nacházejí se těž redakce. tiskárna a sxpedice „Národních Listů Rukopisy ne nevraceji

Bienerthův Srbsko Turecko Rakousko Mariunský ulice

25 article

Iv Besně a Hercežovině, a kdy jsou opět obnoveny staré, vžitě, srdečné, vzájemné slyky s ottomanskou říšl, usilují všechny polilické kruhy v Rakousku ze všech sil o obnovu a posílení Turecka Posl. Fresl: Bosňané nejsou s annexí apo- kojeni Posl. Steiner: Jsou rádi, že jsou u nás. (Vý- kriky) Annexe, Srbsko a Černá Hora. Minisťerský pledseda: Základní myšlen- ka poliliky, jež vedla k annexi, záležela právě v tom. aby nejasný poměr k Turecku byl napraven. Z col kampaně odcházíme bez nevraživosti proti Srbsku a Černé Hoře. Rak.-Uhersko má na- opak k národu srbskému nejživější sympalie. Jebo kulturnímu živetu, jeho literaluře dastalo se od nás silných podnětů. Na naše výsoké školy dochází ještě dnes srřská mládež, Vymoženosti mladého státu na berlínském kongresu byly dílem mocnářství. Srbsko potřebuje jen chtiti, co jest možné, a pak sezná, jak spolehlivé přátele a ochotné sousedy v nás může míti. (Výkřiky.) Posl. Němec: Avšak též obchodní smlouvy! Ministerský předseda: Právě chci pro- mluviti o obchodních smlouvách. Jednání o obnovu obchodně smluvních styků se Srbskem jest v proudu, a pes velké jeho obtíže doufám přece, že jednání to povede k výsledku vyhovujícímu zájmům obou stran.

Iva Besna Posl Steiner Němec Rakousko Turecko Srbsko Černá Hora Černá hoře Uhersko

26 article

Zde vprostřed Evropy, ve středisku a ohnisku všech politických soustav a kultur zůstali jsme věrni svému historickému posláni býti nositeli kultury pro Východ, sprostředkovateli západní civilisace. (Výkřiky u če- ských radikálů.) Zahraniční politika provádí se vět- šinou ve formě hospodářských snah, proto musíme nyní a ještě více v budoucnosti dospěti k uspokojivé souslavě obchodních smluv s balkánskými státy, to i za cenu obětí. Vyjednávání s Rumun- skem vedlo nečávno k úplné dohodě a vláda může s uspokejením sděliti, že vysoké poslanecké sněmov- ně pledloží oo nejdříve ke schválení obchodní smlou- vu, uzavřenou s oním úzce spřáteleným státem sou- sedním. Dříve, než započneme vlastní práci, chceme s pokusiti o bilanci nodávné pohnuté epochy, což jest tím snažší, poněvadž příčiny a průběh událostí jsou na bíledni a nemusí býti očekáváno teprve pozdějšího odhalení státních kanceláří, abychom si byh vědomi toho, co z nich máme pro sebo vyvodili a použit.

Rumun Evropa

27 article

Nejdřive chci vzpomenouti naší vojenské pohotovosti. Zde na klasickém případě se ukázalo, že jenom úplně vyzbrojená armáda jest skulečnou zárukou míru že tudiž každá oběť, přinesená na věcnou výbro vojska, jest výdajem naprosto produktivním. (Vý- křiky.) Světa neznalý doktrinarismus protimilitaristů (Výkřiky) rozbil se o živou skutečnost. (Illučná pochvala a pollesk.) V těchto velevýznamných šesti měsících prožil národové liše praktický kurs politiky (Vý- křiky.), jenž jest poučnější než desítilelí, vyznačující se klidným průběhem. Všechny vnitřní spory ne- byly s to, aby zmenšily akční způsobilost říše, jež vyvstala v plnosti sjednocené moci Hlučné intermezzo- Posl. Němec: K čemu pak jsou persekuce v Ce- chách? Čelné výkřiky ) Předseda: Račte šelřiti volnosti sloval Posl. Fresl: Ano, co provádíte v Čechách? Styďte se za své jednání! Co tropí Haerdtl v Če- chách?

Posl Němec Fresl Haerdtl Čechy

28 article

Přodseda: Pane poslanče Freslo, takové vý- razy nejsou přípustny Pesl. Fresl: Ano, Haerdtl měl by se styděti za to, co v Čechách tropí Předseda: Pane poslanče Fresle, volám vá k pořádku Posl. Fres!: Volojte Haerdtla k pořádkul Posl. Steiner; Ten přece vůbec nemluví Posl. Fresl: Nemluví, tropí však neslýchaně věci! (Výkřiky.) Předseda: Volám vás opětně k pořádku Ministerrký předseda: Nyní se na- jednou ukázalo, že přes všechny propasti mezi stra- nami byl zbudován mos, jakmile císař zavolala jakmile vlast zdála se býti v nebezpočí. Zdrcující většina poslavila strannické úvahy za příkaz vlaste- nectví a vznícení duchů bylo tak mocné, že jím mohl býti rozlříštěn i národní svaz stran Posl. Fresl: Ale Haerdtl nás provokuje. (Vý- křiky.) Ministerský předseda: Bylo by největ- ším šlěstím pro Rakousko, kdyby pocity solidarity uplatňovaly se také v životě národů, aby domácí rozpory nebyly už nikdy více činitelem ve výpočtech našich protivníků. V minulé periodě osvěd- čila se poslanecká sněmovna úplně jako slální orgán. Doufám na jisto, že také i na dále bude si vědoma tohoto peslání. Úkoly parlamentu v tomto zasedání. Úlohy slavné poslanecké sněmovny v tomlo za- sedání jsou jasně vyznačeny. Prosíme vás, aby- sto vyřídili předlohy, které do jisté míry patří k likvidační podstatě zahraniční krise K ní počílám zákon o rozšiření suve- renních práv a pragmatické sankce na Bosnu a Hercegovinu, jakož i předlohyo prolokolární dohodě s otomanskou vládou a o poskytnutí náhrady, kteréž- to předlohy budou co nejdříve podány.

Freslo Fresl Posl Steiner Čechy Aires Rakousko Bosna a Hercegovina národní svaz stran Posl poslanecký sněmovna Volojte Haerdtl

29 article

K úkolům, které vyplývají z vnitřní silunce, patí především včasné vyřízení státního roz- počtu. (Souhlas.) Dosavadní způsob vyřizování státního rozpočtu není právě vzornou kapitolou v dě- jinách našeho parlamentarismu. Zbytečná dvojí práce, která se vykonává ve výboru a v plenu, četné po- všechné rozpravy, celý vleklý průběh jednání, to vše přímo křiči po důkladné reformě. Chci učiniti několik stručných poznámek o reformě jednacího řádu, Často se projevuje obava, že změnou jedna- cího řádu byla by odstraněna příleži to st k obstrukci Posl. Seitz: Přenechic to parlamentu, k tomu nepotiebujeme žádné úřadnické vlády Min. předseda: Obstrukce jest jistým dru- hem nepsaného národního práva veta. I kdybychom tomuto názoru chtěli přiznati jistou oprávněnost, ne- můžeme se přece uzavírati poznání, že v platném jednacím řádu jsou přežilá, ba dokonce protiúčelná ustanovení, mezery, ate také číselné náběhy, které se slaly skuečně anachronismem následkem o základu změněného poměru sil a stran Je-li zmodernisování jednacího řádu neodkladnou parlamentní nutností, pak jest

Posl Seitz Min Přenechic psaný národní práv

30 article

otupení národně-jazykových protiv potřebou lidu a říše. Bylyť to právě tyto oblíže v našem politickém životě, jež živily bujné naděje našich odpůrců Posl. Frosl: Proč neprovádíte rovnoprávnostr (Výkřiky.) Ministerský předseda: Přes leckterou trpkou zkušenost s dřívějšími pokusy nepozbyl jsem přece ještě tolik odvahy, abych vzdával se víryv definitivní zdar vnitropolitického díla míru Posl. Fresl: Rovnoprávnost! Nemá se dě- lali, ce chce Excelence Schreine Ministerský pledseda: V poslední ch dnech, díky ochotě stran, podařilo s pomocí kompromisu odkliditi jazyko- vý konílikt, který po nesčetnou řadu let roz- dvojoval zdatné obyvatelstvo království dalmat ského a pohlcoval valnou část sil národa, kter nyní mohcu býti nezkráceně věnovány na hospodář- ské povznesení krásné země. Že toto spravedlivé dohodnuti mohlo býti učiněno, jest novým důkazem,

Posl ský povznesený krásný země