Strana 290.

HOSPODÁŘSKÝ LIS

Ročník XXXVII.

a drtí hroudy i na brázdách. Válí se jimi as 14 dní po vysazení, když hrůbky jsou již sluncem prohřáty. I vysázené sazečky zemákové potře- bují ke svému vzklíčení důstatek vzduchu i tepla. proto půda mokrá se váleti nemá. K válení brázd přikročíme, až když půda dostatečně proschla a se prohřála. Tím, že tyto válce se uzpůsobí nerovnostem hřebenů, jest práce jich na brambořišti velice dokonalá. Mohou rozmač- knouti hroudy i mezi řádky ležící. To má zvlášt svůj význam v půdách slévavých; z utvrdlé země v hroudě na dně brázd ležící neměla by kultura pro týž rok nijakého užitku, za to ze země rozdrobené, která z hřebenu při pozdějších oorávkách se nesvaluje, ano. Chceme-li brázdy i případné otlačení a podebrání krku nemohlo vůbec nastati. II. Podobnou americkou novinkou je pěcho- vač (obr. 151.), jejž použiti lze i jako válce i k drcení hrud; slučuje tedy tento nástroj 2 vý- kony: výkon ježku, výkon válců talířových. Mimo to ale podpovrchovou vrstvu půdní těsní aniž by povrch půdní do hladka uvaloval a tím o vláhu ornici ochuzoval. Stěsnaná podpovr- chová vrstva půdní zachycuje prosakující deště na půdu spadle a nepouští jich do spodiny a spodní vláhu ssaje do výše, aniž by ji — po- něvadž nejsvrchnější povrch je sprašněn — do vzduchu prchat nechala. Zobrazený pěchovač skládá se z válce talířového a z válce s ostrými snížením páky, čímž se brány zvednou. Válco- bran používá se při rýhové setbě obilní a pak při válení zemákových brazd. Kosoběžnou po- lohou vícedílného válce ani tak přílišně se země na brázdách nepřivaluje, jako spíše z brazd se shrnuje. Brankami pak na různou hloubku řidi- telnými se hned za válci země do li- bovolné hloubky zkypří. vod

Obr. 146. Důlkovač s řiditelným předkem.

Obr. 147. Stroj na zahrnování brázd s šikmo postavenými kotouči

těsněji uvalovat, zatížíme sedadlo neb lišty pod sedadlem kamením. „Řepa roste pod motykou!“ praví řepařské přísloví, aleo zemácích to platí stejnou měrou: čím více, častěji a dokonaleji se obdělávají, tím vyšší sklizeň. Nať dobře kultivovaných zemáků kotouči, poslední válec pakou lze na různou hloubku seřídit a řetězovým převodem v rychlé otáčení uvést. Tím nabudou rychle rotující ko- touče neobyčejně pronikavé síly mělnící, kráje- jící. Možno ale také kotouče vypnout z rotace, možno je docela postavit do výše a tu pak voghurt proti průjmu telat. Průjem telat je pro telata osudnou cho- robou, byť i různými léky zdařilo se onemoc- nělé telátko před zkázou uchránit, přec útlé

Obr. 148. Markér na příčné znamenání brazd.

Otr. 149. Specielní válce na přivalování zemákových brazd.

je mohutná, silná i výnos bývá vyšší, dokonalé práci úměrný. Veškeré tyto popsané stroje, jakož i brány kotoučové (disk), pěch, válcobrány vyrábí fa W. Unterilp, Charlottenburg IV, Schlüterstras- se 24., Něm. rod

Praktické nářadí pro jaro. I. Kotoučové brány = disk jsou původem americkým nářadím. V Americe po žních jimi podmítají, po jaru připravují jimi půdu pod setí. Práce jimi jest rychlá. Nevyvlačují jako brány obyčejné, naopak: strnisko, hnůj, nať, chřást rozřeží na kousky a zemí jej zahrnou. V obr. 150. znázorněny tyto brány z Německa již zlepšené. Kočí na sedadle sedící může neodvisle od sebe obě kola různě změlčit neb zhloubit. Tím do- cílen: stejnoměrný chod do hloubky, byť i půda byla nestejná. V půdách přiliš sypkých, kde ne- zlepšený disk příliš hluboce zabíhá, možno ko- touče dle potřeby vymělčiti, na těžké půdě, kde zase obyčejný disk jde příliš mělko, možno tyto brány dle potřeby pouhým posunutím páky na patřičnou hloubku zregulovati. Jsou konstruo- vány tak, aby přílišný tlak na krk tahounů a tím vůbec nepracují, takže v činnosti zbudou jen přední talíře; tu pak účin těch se o váhu zadních kotoučů zvýší. Dle toho jak voj umi- stíme zdaž ku předu či do zadu, možno bud prvý, buď druhý stroj jako prvý pro práci pou- žiti. Tím můžeme dostat buď povrch stěsnaný, aneb rozkypřený jako po branách obyčejných. Pro transport pěchovač možno libovolně vysoko pakou bez obtíží zdvihnouti. Stroj ten po je- diném přejetí zanechá půdu zpěchovanou a bez dutin a povrch naprosto bez hrud.

III. Kombinované válcobrány (obr. 152.) sestávají z 3 hladkých válců a z trojdilných bran za nimi sledujících. Tím, že válce jsou kosoběžně umístěny a každý se točí okolo své vlastní sa- mostatné osy, docílí se lepšího zdrcení hrud a lepšího přizpůsobení se válců náhodným ne- rovnostem povrchu. Prostřední válec jde u předu, čímž vyvarováno postrannímu ucpávání. Více- dílné brány lze při přejíždění pakou vyzdvi- hnouti. Prostřední paprsek bran jest otáčivý. od polohy páky odvislý. S tímto otočným středním paprskem jest pevně spojen prvý i třetí paprsek a musí se otáčet v téže souměrnosti jako pa- prsek vedoucí-střední; tím docíleno, že veškeré zuby musí stejně hluhoko zabírat. Vyvlečený hnůj, pýr odstraňuje kočí ze sedátka jednoduchým tělo v prvním vývoji, kdy nejvíce mělo při- růstat, zkvétat, je vlivem tvrdošíjných průjmů přímo zpustošeno, celý organismus jeví se silně oslabeným, naplácanými jedy do organi- smu budoucí zdraví je podkopáno, náchylnost byť i uzdraveného telátka k budoucím cho- robám je daleko větší než u telat, která byla vůbec nestonala a pravidelně, normálně se vyvíjela. Zvěrolékař Piorkovský přišel na to, že sérum bakterií yoghurtu vočkované novězro- zeným telatům krátce po porodu imunisuje tato proti bacilům průjmu telat. Poněvadž telátko ještě nezrozené spojeno je s krevním oběhem matky, možno imunisaci telete proti průjmovým bacilům provést již v lůně mat- čině bez všech operací tím způsobem, při- krmujeme-li krávu již před otelením po kratší Doporučujeme našim rodinám

Kolínskou cikorku