Str. 288.

HOSPODÁŘSKÝ LIS

Ročník XXXVII.

se na statcích neb v menších družstevních závodech odpařila a zahustila na cukrový syrob určité koncentrace, který by sev caesonech odvezl do centrálních cukrovarů spolu rafinerií, které by musely být v ru- kou rolnických. Syrobárna by mimo stru- hadel, lisu a vakua, sušky a nádrže jiných pří- strojů neměla; byla by tedy laciná. Syrob za- huštěný by se víc třeba i po léta nekazil a hlavní cukrovar by pracoval nejen po dobu 2—3 měsíců, jako dnes se pracuje, ale neod- visle po celý rok, po dobu 4—6 kráte delší než dnes a tím byl by laciný, poněvadž by stačil pro 4—6 krát větší rajon než cukro- vary dnešní, též inventáře lépe by vyu- žitkoval a celoroční síly pracovní měl by též levnější. Sem tam převážení řepya řízků by odpadlo, stejně spořilo by se ča- sem, poněvadž by odpadalo obtížné čekání před váhou. V menších syrobárnách šel by odbyt k váze došlých povozů rychle. Syrobárnám platil by se dodaný cukr. Cukrovarníci neustávají řepaře dráždit všemožným způsobem rok co rok, může ale nastat doba, kdy bude je to více mrzet než dnes neomalené jich jednání bolí řepaře. Řepaři se trvale zotročovat nedají, organi- sace řepařské čeká v budoucnu důležitý úkol. Řepaři věřte jen sobě a své vlastní organisaci!

Regulace řel. Inž. L. Černovický, úř. autor. kulturní inženýr a civilní geometr ve Vysokém Mýtě. (Pokrač.) Regulace řeky Sávy (štěrkonosné) prove- dena byla jako regulace všech řek v zemích alpských nastřední velkou vodu stavbami směr- nými i výhony. (c. k. inženýr K. Pick). Profil trati za vtokem Lublaňky a Kamnické Bistrice byl vypočten na 204 m3 vody za vteřinu, vzdá- lenost směrných hrází měřila 70 m, spád 1.1—1.7%. rychlost střední 1.98 m za 1". V některých tratích kombinovaly se stavby tak že se kolmé výhony na konci opatřily krátkou hrází směrnou. Hráze stavěny též pomocí hatí ponorných. Hatě ponorné dělaly se buď „nekonečné“ neb 5 m dlouhé, o průměru 0.8—1.0 m.Na- plnily se štěrkem, který uložen v obal z proutí které se na každých 40 cm utáhlo drátem pá- leným 3—4 mm silným. Ku stahování užívalo se řetězů a sochorů, později zavedl stavebn rada Bloudek utahování pomocí zvláštních zavijáků. Řeka Enže byla upravena na malé zápla- vy hrázemi směrnými, které místo od místa byly krátkými hrázemi (traversami) spojeny se starým břehem. Vzdálenost „travers“ př

PUMPY VODOVODY studnič., močůvkové al. obecní, hospodářské ai Pekař a Vačkář, Praha-Karlín továrna čerpadel. Karlova 34.

Jistá smrl! všem myšíma krysám! normální šířce 90 m obnášela 120—130 m. Přerušní hrází směrné (pro nanášení štěrku) měřilo 30—40m. Dolní Labe v Německu upraveno uměle (ba- grováním) i přirozeně stavbami směrnými, výhonovými. Účel byl plavební, t. j. získání minimálné plavební hlouky 12 m —10 m; (tedy úprava koryta na malou vodu) aby mohly do Hamburku jezditi lodě o ponoru 9 m. Šířka proudu nahoře 370 m dole u Brunshausen 1200 m, šířka proudu kon- centrovaného 300 m. Při velkých tocích přišly by hráze směrné pro velkou hloubku, příliš draho, proto i při regulaci Labe použilo se jich výminečně. Hráze pobřežní stavěny na vrstvách hatí ponorných velkými kameny zatížených (1.4), na které přišla rovnanina z kamene (1.3) a na tu násyp zemin 9.2 m nad malou vodu. Hráze výho- nové měly v čelech sklon 1.4 a sahaly 0.30 nad malou vodu. Hráze směrné skládají se z kamene na vrstvách hatí ponorných 3.8 m nad malou vodu. Při regulaci Maasy u Rotterdamu hráze po- břežní (směrné) zřízeny byly pod vodou malou z hatí ponorných se záhozem kamene a z hráze zemní dlážděné 0.2 m nad velkou vodu. Výhony 3—5 m pod vodou malou byly dlouhé až 250 m. Při regulaci Travny použilo se proutí, které se vždy po dvou upevnilo na kolíky do dna neb břehů zarážené, Tím přinutil se vodní tok do určité dráhy a energií vody zjednal si náležité koryto. K těmto pracím použily vždy dvou zvláštních lodí k sobě spojených, z nichž jedna sloužila jako skla- diště materiání, druhá pro pracující dělníky.

Regulace řek v Čechách provádí zemská komisse pro úpravu řek v království Českém založená zákonem ze dne 13. prosince 1903, která vyšetřuje bedlivě ve spojení se zemským výborem vodní poměry, a kromě jiného má za úkol vystavěti údolní přehrady v horním povodí řek, kde mají zachycovati vody jarní a katastrofálné, z nichž mají též býti řeky zásobovány v období bezdeštném. Dolní tratě řek mají býti regulovány, při čemž současně uvažuje zemědělská rada o meliorování, eventuelně zavodňování po- zemků přilehlých. Komisse regulační pečuje též o zalesňování, které provádí c. k. les- nicko—technické oddělení pro hrazení bystřin a zalesňováni. Náklad na práce regulační obnášel roku 1905 .. . 3,402.250 K 1907 10,106.016 K 1909 . . . 21,227.528 K Během 18 let (rokem 1904 počínaje) mají býti provedeny regulace toků: Horní Labe od pramenů až po Jaroměř, Úpa od pramenů až po Riesenburk, Orlice, Chrudim- ka, Doubravka, Cidlina, Jizera s Klenicí, Ohře se Zlatým potokem, Bělá, Ploučnice, Kamenický a Chřibský potok, Horní Vltava od Č. Budějovic vzhůru s Litavkou, Rakov- nickým potokem, Mží, Radbuzou a Úhlavou

„Rattol“ rádi žerou všichni hlodavci a vysvobodi nás na ráz od všech krys a myší. Rattol jiným domácím zvířatům naprosto neškodí. Výsledek přímo překvapuje. Cena 1 krabice K 1.20, při předem zaslaných K 1.30 zásilku frankujem sami. Proti polním i domácím myším, vystupují-li ve větší míře, takže se jim po jednotlivu „na tipec“ ne- může, jako na polích, lukách, stodolách, spižírnách, sýpkách a velkých budovách dopo- ručuji svůj bacil myší „MIROL“, který v skleněných rourkách se zasílá. MIROL“ vy- volá mezi myšmi nakažlivou nemoc a způsobí tak morové vymírání myší., Jediná trubička stačí pro celé jitro, neb větší budovu. „Mirol“ ostatnímu zvířectvu ne- škodí. 1kultura stojí 2 K, 2 kusy 3 K, 10 kusů 10 K, 100 kusů 80 K.

ONDŘEJ HUBER, lékárna v GARS 40. ..................... (se zahrazením Kačírku), Botič a Motolský potok, býstřiny Vltavy a Labe. Na I období určen jest obnos 63. mil. K, a sice od státu 35 mil. K. od země 25 mil. K, od melioračního fondu 73 mil. K. Řádná dotace vodní pro Předlitavsko na rok 1911 obnášela 2,783.088K, roku 1900 3,702.486 K (Inž. J. Brabec.) Z toho ob- nosu připadá 2,572.300 K t. i. 68% na udr- žování vodních staveb, 350.400 K (4%) n provozovací a udržovací náklady erárních služebních lodí a parních rýpadel. 165,497K (4%) na služné nižšího personálu při udr- žování vodních staveb atd. Mimořádná do- tace činila r. 1911, 8,184.733 K proti 8,388.244 K r. 1910. Z této položky vyža- dují se preliminované nové vodní stavby (mimořádné), státní příspěvky k podobným stavbám, opatření parních remorkérů, bagrů a člunů obnos 8,003.938 K t. j. 98%. Byl tedy rozpočet ministerstva veřejných prací na rok 1911 pro „Vodní stavby“ o 122.910 K menší. Šetřilo se, aby se mohl vykázati pře- bytek v celkovém státním rozpočtu. Království České mělo vykázanou vodní potřebu 1,436.946 K % z celé vodní dotace, což značí proti r. 1910 snížení dotace 2,797.014 K) o 11% (23.1%). Bylo však třeba 25% Potřeba řádná na r. 1911 pro král. České byla takto rozdělena: Udržování stát. vod. staveb . . K 647.000 Platy nižšího personálu . . . . „ 69.442 Udržování stát. přístavů říč. . . „ 40.000 Různá vydání . . . . . . . . „ 50.924 Provozovací a udržovací vydání erár. služ. lodí, bagrů a. j. . „ 24.000 Mimořádná potřeba vyžadovala: Mimoř. vodní stavby . . . . .„ 560.000 Cestovné a výlohy projektovací . „ 19.220 Dle ř. z. z 11 července 191 vykázáno jest do r. 1912 pro jednotlivé země: Celkem od státu od země 63 mil. K 38 mil. K 25 mil. K Čechy

Morava 2.1 " „ 11.2 „ „ 10.9 „ „ D. Rakousy 7.7 „ „ Slezsko 3.2 „ „ (26.4 „ „ (19.4 „ „ 4.5 „ „ (3.—, Náklad na regulace a p. činil od roku do Halič. roku: do r. 1904 Čechy 21.200.000 K Morava 5 500.000 D. Rakousy 132.000 , Slezsko 850.000 Halič 16,800.000, do r. 1912 63,000.000 K 17,835.250 7,654.750 3,240.000 33,861.000 (Dokončení)

Důležitost chilského ledku k dosažení vět- šího množství škrobu v zemácich na téže ploše pozemku. Podává J. V. ž. V následujících řádcích uvedený a po- psaný pokus dokazuje, jak neobyčejně pří- znivě uplatňuje se používání chilského ledku