ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 fd793800-8d67-11dc-b27b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 123, org 15, place 69, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
27. dubna 1909. Číslo 116.
4 article
Bvali králi návrhy ra zlízení samostať. Eanky uher ské, vysiovil se o tomto návrhu s pohrdá ním. Jak může uherské stanovisko zvítěziti proti jed- nolitému šiku rakouského veřejného mínění, vyjde-l z maďarských rtů takový výrok? Rakouský člen ge nerální rady dal ve své odpovědi na jevo více smy- slu pro ústavnost, než uherský bankovní guverněr. Rečník jest zplna přesvědčen, že uherská vláda ne- věděla džíve o této řeči, považuje však přece za nutno podati svůj návrh, aby řeč ta nezůstala bez odsouzení. Jeho dolaz zní: Měla-li uherská vlád předběžneu známost o řeči bankovního guvernéra Popovicse. Ministr obchodu Košut odpovídá, že jako člen odstouplé vlády nemůže dáti na interpelaci meritorní odpověď. Chápe-li se přece slova, čini tak proto, že odstouplý ministerský předseda není přítomen a pro- to že chce jenem konstatovati, že vládě nebyl text řečí bankovního guwernéra Popovicse předběžně znám. Popovics mluvíl jako soukromník (Hlasy na levici: Jako Rakušan, jako bankovní guver- něr!), mluvil v domě rakousko-uherské banky před generální radou banky. Co řekl, řekl ve svém novém peslavení soukromníkům a nepatří to před poslane- ckou sněmovnu. Ostatně Popovics dlouho a věrně sloužil vlasti. Schůze byla pak skončena. Přijetí demise sněmovnon magnátů. Z Pežli, 26. dubna. (K. k.) Sněmovna magnáto konala schůzi ve 4 hodiny. Ministerský předseda dr Wekerle ohlásil demisi vlády, odůvod- niv ji stejně, jako v poslanecké sněmovně. President hr. Dessevíly na to prohlásil, že sněmovna ber tuto zprávu na vědomí a projevil přání, aby nyněj vládní krise neměla za následek krisi ústavní a aby zákonodárslví bylo lezy s to, zahájiti normální čin- nest Schůze byla pak skončena.
Popovics Košut Rakušan Wekerle dům rakouskýuherský banka rada banka
5 article Vojenská revoluce v Cařihradě
Vojenská revoluce v Cařihradě Oběti cařihradských bojů. Z Cařihadu, 26. dubna. (K. k.) Mezi e- vilními osobami, které byly předvětrem ná- hodou zabity, je laké státní občan rakouský. Z Cařihradu, 26. dubna. (K. k.) Zprávy o porubání 80 mohamedánských du- chovních v jedné mešitě jsou přebnány. Ani všech dohromady nebylo snad tolik pobito. Také jiným podobným zprávám nelze tuze věřiti. Z Cařihradu, 26. dubna. (K. k.) Sensační zpráva o porubání 80 mohamedánských duchov- ních v jisté mešitě vznikla asi tim, že skutečně bylo mnoho reakcionářských emisarů, přestroje- ných za duchovní, zajato nebo porubáno, když obyvatelstvo štvali a kladli odpor. Teprve dnes byly pochovávány do hromad- ných hrobů oběti, jež padly na obou slranách. Národní shromáždění chce do Cařihradu. Z Cařihradu, 26. dobna. (K. k.) Včerejší schůze národního shromáždění ve Sv. Štěpánu. které se zúčastnilo asi 160 poslanců, schválivšt zatimný stav obležení, usnesla se také, aby ná- rodní sbromáždění bylo přeloženo do Stambulu Generál Mahmud Šefket na přislušný dotaz od pověděl, že bezpečnost vi městě jest úplné z- jištěna. Záložníků není již fřeba. Z Cařihradu, 26 dubna. (K. k.) Na rozkaz Mahmuda Šefketa mobilisované prapory zálož- niků vodenských, gevgelských, štipských aj nebudou sem vlce poslány. Účel obsazení Idizn. 2 Cařihradu, 26. dobna (K. k.) Dle zpráv z vrehního velitelství má obsazení Iidizu z účel zvláště zabavení tamního vojenského skla- diště a ústavů. Noviny gratulují makedonské armádě. Z Cařihradu, 26. dubna. (K. k.) »Osm. Lloyd«, »Stambul«, »Turqnie«, »Levant He- rald«, dále řecké a ostatní noviny blahopřej makedonské armádě k jejímu vtrhnutí a zname- nitým výkonům.
Štěpán Mahmud Šefket Šefket Iidiza Lloyd Stambul Turqnie Cařihrad Stambul Herald
6 article
Šefketovo provolání Z Cařihradu, 26. dubna. (K. k.) Ve vče rejším provolání generalisima Mahmuda Šefketa prohlašuje se, že oblehací armáda při- trhla sem, aby překazila útok na ústavu, která vyhovuje šerijatu. Dále líči se jednotlivé fase vojenskéh postupu a praví, že posice ministerstva v- jenství musila se vzdáti, nemajic kdy se opříti. Palác Topkapu (Starý Serail), dále strážnic Fati a brána ve Stambulu, obchodní dům Azizie v Galatě, dělostřelecký arsenál v Top- hane a kasárny Mačka proti Peře, jakož i ka- sárny Iplikhane v Ejubu se postupně vzdaly. Naproti tomu vzdalo se mužstvo kasáren v Taš- kišle a v Tachsimu, teprve když počalo se na kasárny střileti. Nyní jsou obsazeny ve- škery kasárny, vojenské ústavy hlídky ve Stambulu, Peře, Galatě, Šišli a Nišanta ši. Nyní přikročilose k obsazení kasáren Selimije ve Skutari. (Obsa- zení bylo již provedeno.) Na obou stranách jsou veliké ztráty. V provolání nepraví se ničeho o kasárnách stráže na Bosporu a v jeho okoli, ani o opev- něních bosporských a dardanelských. První opevnění jsou patrně již obsazena, Dosud není bezpečných zpráv o tom, jak počínají si pev- nosti bosporské a dardanelské. V provolání uvádí se dále, že pořádek jest obnoven a byla učiněna náležitá bezpečnostní opatření. Obyvatelstvo ať jde po své práci a státní úřadnici konají svou siužbu, jinak bude proti nim zakročeno dle zákona.
Šefketův Šefket Fat Šijít Nišant Cařihrad Stambul Galata Taš Pery Bospor obchodní dům Azizie Topkap
7 article
IIdizská posádka. Z Cařihradu, 26. dubna. (K. k.) Dle růz ných zpráv uprehla předevčirem v noci velká část ildizské posádky. Uprchlíci jsou stále st hání a zajímáni. nt so Ministerská rada. 2 Cařihradu, 26. dubna. (K. k.) U velko- vezíra konala se včera ministerská rada. Schytaní drancovníci. Z Cařihradu, 26. dubna. (K. k.) Dle »Serveti-Fununu« utvořila se včera Hlupa k dran- cování obchodů. Členové její byli prý však zatčeni nebo rozehnáni.
Cařihrad
9 article
Z Cařihradu, 26. dubna. (K. k.) Mnozí reakemonarsti mohamedánští duchovní, státní úřad- níej a někteří důstojníci, novináři a soukromníei byli zatčeni, Lpí na nich pode zření, že měl podíl na posledních událostech. Proč se v noci slřilele? Z Cařihradu, 26. dubna. (K. k.) Dnes v noci střílelo se po vojácích, prchajících na loďkách. Zajalí vojácí. Z Cařihradu, 26 dubna. (K. k.) V odvádění zajatých vojaků se pokračuje. Vůdcové jejich iti kdo kladli největší odpor, jsou svázáni. S ostat- ními se dobře zacházi, jsou chránění před roz- hořčením vojenských oddllů, jež při útoku měly větší ztráty. Tevíik paša. Z Cařihradu. 26. dubna. (K. k.) Velkovezíi Tevíik paša opustil včera Ildiz. Samovražda maršálka Šakira. Z Cařihradn, 26. dubna. (K. k.) »Turquie« zaznamenává pověst, že I. generální pobočník, maršálek Šakir spáchal samovraždu. Byl v se- znamu osob, které zosnovaly odboj vojska.
Šakira Cařihrad
10 article
O sultánův osud.
11 article
Z Cařihradu, 26. dubna. Dnes konala se důvěrná sehůze parlamentu. Odpoledne bude schůze veřejná. Praví se, že národní shromá- ždění zabývalo se osudem sultánovým. Má prý býti usnoseno, aby sultán převe—byleosane Stane-li se tak skutečně, pak depuface se šej- cbem-ul-islamem odebere se k sultánovi, aby mu oznámila, že se mu život zajišťuje a že může vládnouti v jednom ze wýeh paláců, ale trůnu se má vzdáti. Kdyby se zdráhal, pak bude vy- sloveno jebo sesazení a bude zavedeno prot němu vyšetřování pro události poslední doby. Z Rerlina, 26. dubna. „Local-Anz.“ ozna- muje v poledne: Otázka sultána jest až na ne- patrné jednotlivosti upravena. Sultán zůstane vladařem a proti případným absolutistickým pře- vratům budou zjednány tyto záruky: Ildiz bude uzavřen, kasárna ildizská, kde je 20.000 mužů, bude stržena. Na příště buďe míti Hldiz jenom posádku v počtu jedné setniny, která denně bude střídána ze všech pluků. Tím bude sultánovi zabráněno vojsko korumpovati. Sultán má z vlastnich peněz uhraditi výlohy mladoture- ckého pochodu a vzdáti se největší části svěho jmění velkolepým darem národu ve výši 50 mil. liher (tureckých), které mají býti základem pro hospodářské zvelebení říše. Sp. Z Bělehradu, 26. dubna. (Pův. telegr „N. L.“) Kolují pověsti, že sultán odi e d na neurčitý čas do Mekky a náměst- kem zůstane prine Re šad.
Cařihrad Bělehrad Mekka LocalAnza
12 article
Z důvěrné schůze něrodního shromáždění. Z Cařihradu, 26. dubna. (K. k.) Dnešní dů věrná schůze národního shromáždění, jíž zů- častnil se ministr zahraničních věcí, trvala bo- dinu. Před ní jeli předseda sněmovny a senátor Gazi Muchtar do ministerstva vojenství, hodla- jíce patrně konferovati s vrchním velitelem. Dle zpráv poslanců a senatorů rokovalo národní shromáždění o zprávě velkovezíra, sdělujícího, že dnes ráno podalo celé ministerstvo demisi. Demise bude prý ve 24 hodinách vyhlášena. Shromáždění usneslo se prý požádati ministerstvo, aby setrvalo ještě v úřadě. Na to rokovalo shromáždění o zpráv vrchního velitale Mahmuda Šef- keta, jenž sdělil, že veškeré operace, eměřujíeí k obsazení Cařihradu, nejsou sice ještě úplně skončeny, že stane se tak však snad dnes večer. Debata o této zprávě nebyla ukončena. Shrom- žděn se usneslo zasedati zatím ještě jako shromáždění národní. Přiští schůze koná se zejtra a bude opě důvěrna. Dle prohlášení jistého poslance nen ještě úplně stanoven základ debaty o otázce se- sazení sultána. Z Cařihradu, 26. dubna. (K. k.) Jak se pro- slýchá, bylo ve včerejší důvěrné schůzi národ- ního shromáždění sděleno, že sultár projevi svým pobočníkem generalissimu Mahmudu Šeí- ketu pašovi své uspokojení.
Muchtar Mahmud Šeum Cařihrad národní shromážděný sněmovna
13 article
Zalýkání uprchlíků v Solnně. Ze Soluna, 26. dubna. Se všech stran bromadně přibyli sem uprehifci, kteří jsou ihned zatýkáni. Na palubě řeckého parníku jsou čelní reakcionářští důstojníci ze Smyrny a Cařihradu Kapitán odpírá je vydati. Proslýchá se, že na jihu Makedonie tvoř se velké řecké čety. Bulhaři zatím se činnost nezúčastňují. K obsazení Ildizu. Z Calihradu, 26. dubna. (K. k.) Včeraa dnes bylo odvedeno z Iidizu solunskými strá- žemi několik set kompromitovaných sluhů, ku- chařů, zahradníků a hlídačů. Obsazení Iidizu jedním praporem jest jen zatímným opatřením. lidiz bude prý obsazen celkem 4 prapory. Ne- pravdivy jsou opětné pověsti, že sullán nen v Ildizu. O jeho tamním pobytu nelze pochy- bovati. Co prodávají ve Slambulu. Z Cařihradu, 26. dubna. (K. k.) Dnes se prodáají ve Stambulu pudobízny následníka trůnu, jakož i písně, opěvující svobudu. Na Portě zas úřadují. Z Cařihradu, 26. dubna. (K. k.) Porta, která byla od soboty uzavřena, byla dnes ote- vřena a úřaduje se v ní. Avšak je přitomen jen ministr vnjtra. Neměli žádného velení. Z Cařihradu, 26. dubna. (K. k.) Naprot jiným zprávám konstatuje se, že býv. ministn vojenství Ali Riza a dřívější sborový velitel Mahmud Muchtar neměli při vtrhnut vojska žádného velení a dosud žádného velen nemají. Anglie a Rusko zajímají se prý o posádky v úžinách. Z Cařihradu, 26. dubna. (K. k.) S anglické a ruské strany lze pozorovati neobvyklý zájem o posádku v pevnostech bosporských a darda nelských, jakož i o situaci, jež označuje se za povážlivou také proto, že obyvatelstvo někle rých tamních obvodů zachovalo sultánovi věr nost a je proti nynějšímu režimu, jakož i roz hodně proti změně na trůnu. (Další zprávy viz na str. 4)
Bulhar Riza Muchtar Smyrna Cařihrad Makedonie Stambul Anglie Rusko
14 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 26. dubna. (Uherská krise. Uherská sněmovna přijala dnes na vědomí, že Wekerlův kabinet podal demisi a odročila se na neurčitou doou. Dr. Wekerle bude zejtra přijat ve Vídni panovníkem a požádá ho, aby uherskou vládu propustil z úřadu. Započala tedy krise zaviněná porážkou strány neodvislosti v otázce bankovní. „N. P. Journ.“, mluvě o porážce ko- šutovců, varuje je, aby z fiaska, jež stihla jeden z hlavních bodů jejich programu, tevytloukaii kapilál pro nový rozpor mezi korunou a uher- ským národem. Stanovisko panovníkovo, pokud
Wekerlův doktor Wekerle Journ Praha uherský sněmovna
15 article
se týče nedolknutelných základů dualismu, ne- omezuje se prý pouze otázkou bankovní, nýbrž týče se všech jiných otázek, které byly upraveny již r. 1867. Co tehda — piše „N. P. Joucn.“ — bylo Deákem, Andrássem a Beustem prohlášeno za „společné“, to panovník pokládá i nyní z nolli me tangere, a jestliže v posledních letech v některých vojenských otázkách slíbeny národni ústupky, jimiž se mělo zřejměji projeviti, že společná armáda je vojsko dvou států, změnila se v poslední době nálada rozhodujících kruhů i v těchtc věcech. Dnes Vídeň nechce připustit vůbec nijaké změny ve epolečných institucích. Tato fakta musí vzíti do svého rozpočtu netoliko strana neodvislosti, nýbrž všechny uherské stra- ny vůbee. Z Lublaně, 25. dubna. (Na obran práv jazyka slovinského.) Spolek slo vinských advokátů měl minul, týden v Lublan výroční valnou schůzi. Po obvyklých výročníci zprávách rozpředla se čilá debata o soudnícl poměrech v Kraňsku, Štvrsku a Korutanech. V týkáno zejména Kraňské finanční prokuratuře že důsledně porušuje práva slovinského jazyka a usneseno postupovati co nejrozhodněji proti jazykové praxi tohoto všeněmeckého c. k. úřadu v Lublani. O nesnesitelných poměrech u soudů ve slovanské části Štyrska a Korutan bude vy- dána zvláštní brožura, v níž poměry ty budou podrobně vylíčeny. Na odstranění nešvarů u šty ských a korutanských soudů bude pak svolána zvláštní schůze všech jihoslovanských advokátů notářů a poslanců, v níž se ustanoví společný postup proti poněmčovacím snahám štyrsko- hradeckého vrchního zemského soudu
Joucn Deák Andráss Beust Vídeň Lublaň Kraňsko Korutany Štyrsko
16 article
Ze Zádru, 24. dubna. (Otevřený lie bar. Aehrenthalovi.) Dalmatšti poslanci Lupis za Chorvaty a dr. Mirkovič za Srby uveřejňují v časopisech otevřený list k baronu Aehrenthalovi, v němž se mluvi o tom, jak se v Záhřebě jedná se Srby, obžalovanými z vele- zrady. V listě se praví: „Tak, jako se jedná s ob žalovanými, nesmělo by se jinde jednati ani s odsouzenci, nemluvě o lidech, jimž dosud ne bylo nie dokázáno a kteří se neprovinili ničím jiným, než že žijí a milují svou rodnou zemi. Kulturná Evropa se musí tázati, je-li něco po- dobného v ni možno.“ V závěrku se pak praví: „Pro dobré jměno našeho moenářství ve vnějším světě, pro veliké a vznešené zásady práva a spra- vedlnosti, již se dovoláváme my a jíž se nebojí ani oněch 53 obžalovaných Srbů, prosíme vás abyste svým velikým vlivem provedl, by se oněm obžalovaným soudilo pravdivě, lidsky a po zá konu. Milosti se pro ně nedovoláváme, neb ji nebudou potřebovati, budou-li souzeni tak jak prosime.
Lupis Chorvat doktor Mirkovič Srba Aehrenthal Záhřeb Kulturný Evropa
17 title
Politické zprávy zahraničné.
18 article
V Praze, 26. dubna.
Praha
19 article
Perský Tavriz v moci ruské. Po dlouhém a marném vyjednávání s umí- něným šachem, kterýž lavrizským vzbouřencům nechtěl učiniti žádných ústupků, rozhodlos Rusko konečně vyslati oddíl vojenský, aby ob- sadil Tavriz, jako Praha veliké obchodní město perské pobliž hranice ruské. Má se prospěti tím i vzbouřencům tamním, kteří by snad hlady pomřeli, kdyby oblěhání trvalo jestě několik dn a mají býti tamní konsuláty i Evropané chrá něni před násilím rozlicených hladovicích davů Jesiliže Rusko zůstane již trvale v Tavrizu vojsko anglické v některém přístavu jihoper- ském, bude to jen anglo ruská odveta za po- slední politiku němuckou v Evropě, neboť Ne- mecko, jak známo, do kruhů rozpínavosti své pojalo také Persii. Posledním podnětem k za- kročení obou států bylo, že vojsko šachovo ještě po příměři, jehož Anglie a Rusko na šachu pro Tavriz dosáhly, na oblažené povstalce ude- řílo a důležitou posici jim vyrvalo. Anglickýa ruský vyslanec vytkli šachovi, že jest to hrubé porušení válečného práva, ale zjistili potom, že šach vojenskému veliteli ani neoznámil příměřl.
Tavriz Evropan Rusko Praha Evropa Persie Anglie
20 article
Oba vyslanci nalehají na šacha, aby udéli amnestii politickým provinilcům, aby znovu za- vedl ústavu, zreformoval správu, odstranil z úřadu reakcionáře, zvláště velvezíra a ministra vojen- stvi a aby odklidil z okoli svého dvorní kama- rilu. Vybovi li šach, slibili opatřiti mu půjčku. Šach ale odpověděl vyhýbavě a vyžádal si čas na rozmyšlení. Za těchto okolností zdá se být poněkud zbytečným telegram, kterýž poslal poli- tický klub perské provineie chorasanské před- sedovi ruské dumy Chomjakovu, v němž do- volává se civilisovaného světa proti tomu, aby Rusko michalo se do věcí perských na prospěch šachova absolutismu. Jak vidno, anglo-ruské za- kročení má účel úplně opačný, ale podle všeho peršti reformátoři znají jenem legendu, že co prý vyjde ze Slovanstva, znamená reakci a papouškují legendu tu docela klidně po německých a fran- couzských liberálech.
Chomjakov Ruska
21 article
Londýnský tisk prohlašuje jednomyslně důrazně, že stále kritičtější situace v Persii vy- žaduje dosazení silné a všeobecně uznávané vlády. Nikdo nevěří tam, že Rusko Tavriz a provineii Azerbeidžan opět opustí. V Londýně soudí se všeobecně, že anglo-ruské panství nad Persií bude za krátko hotovým skutkem a že z toho vzniknou veliké mezinárodní zápletky, zvláště i s Německem a to nebezpečnější, nežli otázka bosenská, poněvadž tentokráť Německo jest angažováno přimo. Finanční reforma v Německu. Konservativní strana v říšském sněmu ně- meckém vypracovala novou přílohu o dědické dani a další předlohu o dani, která má stihnouti v první řadě nemovitosti, pokud ceny jejich vzrostly, ale také má daň ta vyměřována býti z obnosu, o kterýž stoupla hodnota cenných papírů. Castro přibyl do Francie. Bývalý president venezuelské republiky Castro připlul včera na lodi »Versailles« do francouzského přístavu St. Nazairu. Neočekávala ho žádná oficialní osobnost, pouze kupec jeden z Venezuely a konsul státu toho, známý to Castrův přítel, kterýž uvítal jej pouze jako soukromník. Hojná pošta, jež pro Castra došla, byla mu vydána bez okolků. Manželka jeho selká se s Castrem v květnu. Bývalý president odebere se do Španělska, odkud doufá dostatí se po krátkých přípravách přece jen do Ve- nezuely.
Ruska Tavriz Azerbeidžan Castro Castrův Persie Londýn Německo Francie Versailles St . Nazair Venezuela Španělsko
22 article
Gambettova oslava v Nizze. O odhalení pomníku Leona Gambetty v Nizze, jehož zúčastnil se též president re- publiky Falliéres, který při té příležitosti setkal se s vévodou Janovským a došlo k vý- měně projevů italsko-francouzských sympatil, jak uvedeno již v telegrafiekých zprávách, ozna- mují se tyto podrobnosti: Pomník představuje Gambetlu v řečnické pose. Pomník je ozdoben kohoutem, který má znamenati oznámení úsvitě velké doby a dvěma ženami, z nichž jedna držl prápor a podporuje druhou, zoufale skleslou, »Republika pozvedá Francii, která statečnosti svých bojovníků nabyla nových sil.« V tomto pojetí vyznívá smysl uctívání Gambetty jako ná- rodního obnovitele Francie, nejen velkého řeč- níka a politika. V tom smyslu též zněly všecky řeči slavnosti, z nichž zejména vynikala ducha- plná řeč Clémenceauova.
Gambettův Gambetta Falliéres Janovský Clémenceauův Nizza Francie
23 article
Stařičký řečník, který sice mnohdy stál v rozporu s Gambettou, ale jako on nejvice přispěl k upevnění republiky, poukázal na Gam- bettu jako na příklad pro nynějsí po- litiky. Pravil: »každý reformátor má dva zlé nepřátele: reakcionáře, který chce zpět překonané vládní formy a demagoga, kle- rému dosažené nikdy nestačí a klerý málo osví- cené davy strhuje k násili, jež musl vyvolati nejhorší reakci. Republikáni musí uvážiti, že zakořeněné zlo nedá se snadno odstraniti. Misto co bychom měli žalovati na překážky, které mu- sily překonávat všecky časy a všichni národové, obraťme své mysli raději ke Gambettovi. Měl sílu v zoufalé době a dal zemi sílu. Musime být věrnými svým úkolům. Demokracie musí se naučiti disciplině. Falešná jest myšlenka, že máme volit jen mezi reakcí vzdáním se každé účasti na vládě. Též massa se mýlí, jako jednotlivec se mýll. Vede-li tento omyl ke skutkům protizákon- ným, musí míti vláda právo použiti zákona k obnovení pořádku! Filosofie zná ještě jiné cesty, ale filosofií nedá se stát spravovati. Řeč- ník vybízí, aby Francouzi sledovali přikladu Gambettova, jenž je učil, aby věřili ve svou sílu. Po odhalení byla hostina, kde mluvil bývalý ministr Rouvier jako předseda gene- rální rady, maire Sauvan a president Fal-
Gambetta Francouz Gambettův Rouvier Fal
24 article
sevrklí a sesláblí, obalení špinavými hadry, kteří jen tehdy poznají tučnější hody, když zabijou psa nebo vykopou zdechlinu, konečně se pozvedli proti svému tyranovi, proti hrabivému otrokáři Dreiszigerovi. Podnítil je svým rázným slovem statný chlapik Moric Jäger, bývalý tkadlec, vrátivší se právě z vojny. On a řízný, nebojácný kovář Vittig. který v bospodě líčí tkalcům, jak o francouzské revoluci chudáci zatočili s bobatými, vyburcují tkalcovské nevolníky k revoltě. Jako zoufalý, bolestný chor. ale ovšem ne tak hatmonický a jasný jako v antické tragedii: zaznivají z toho pekla hladu, špínya utrpení výkříky a skřeky bolesti a zoufalé, divé zášti. Každým otřese závěrečná scéna jednání, kdy starý tkadlec Baumert a Jäger klnou a zuří, proklí- nají svou bídu a slova hrozby a vzpoury se jim sypou z rozšklebených rtů. A když zahřmi výbojný.
Jäger Baumert
25 article
nebojácný, smělý Jáger své pobuřující tirády a ku- rážná, hubatá tkalcová spustí proti Dreiszigrovi, bur- cuje proti němu muže, kterým nadává baby a první se žene proti bodákům vojenským, není divu, že nedělní dělnické diváctvo dalo se unésti k jásavému potlesku. Ttalci, prohlásivší stávku, ženou se jako zmámení do boje. Je to fantastická, nespořádaná armáda žebráků, útočí na zámek továrníkův, vydran- cují ho, jdou proti bodákům vojska ozbrojeni klacky a sekerami a ve své zmatené, neuvědomělé vzpouře splašeného stáda mají jedinou myšlenku: teď nám bude lépe, teď se najíme! Jejich prázdné, bídnoua špatnou stravou zkažené žaludky učinily z nich hrdiny. Všichni se jdon rvát, jen jediný vetchý, ná- božný, zcela již zotročilý tkadlec Hilse nejde s ne- spokojenci, usadí se ke stavu, nad nímž přes 40 tet chřadne a povídá: »Tady zůstanu sedět, budu dělat co nakázáno a kdyby třeba trakaře padaly.« V tom zazní střelba. Vojáci pálí do tkalců. A podivnou ná- hodou, jež tvoří krutě ironické zakončení Hauptman- novy hry, tkadlec Hilse, předouci u okna, je zabii vojenskou kulkou.
Ttalec Hils Hauptman
26 article
Na »Tkalcích« byla patrna svědomitá píle herců i režie. Hromadné výstupy i hlučné scény vzpoury za scénou působily velmi pravděpodobně. Herecky nevykazovalo předslavení, až na malé výjimky, nic, co by rušilo. Podobné role, kde herec může sábnont ke drastičtějším prostředkům masky i hry, kde nej- větší účinek se docílí napjetím hlasivek, jsou vděčné a prostřední talent může se v nich uplatniti. V po- předí provedení byl robustní a zvučný vysloužilee Jäger p. Zakopala, trudný, ztýraný tkadlec, starý Baumert p. Charváta a tvrdý sobec Dreiaziger p. Ji- řikovského. Dobrou figurku vytvořil p. Fíšer z hadr- níka Horniga. Též výkony p. Uxy, Zelenky, Dobro- volného, Hurta, pí. Zelenkové zasluhují zmínky.
Jäger Zakopal Charvát Fíšer Hornig Uxa Zelenka Hurt
27 article Kudba.
Kudba. + Balet. Pohostinské hry ruské tanečnice Tamary Platonovny Karsaviné od car- ské opery petrohradské zavdaly podnět k nastudo vání dvou baletů, Adamovy »Glsely«, jež se ne- brála, loším, u nás od r. 1887, a »Egyptské noci- od Arenského, která jest úplnou novinkou. Oba balety založeny jsou na textech, možno říci, dnes již překonané techniky baletné dramaturgické, což spíše jest výtkou druhému z nich, poněvadž mlad- šimu, kdežto »Gisela« pro svou dobu (1841) zna- menala jak volbou látky, tak postickým zpracováním cosi nového, určitý pokrok. Théophile Gaptier. ciseleur verše, horlivý apoštol romantismu a jeho nejmaliřštější talent, nadchl se ke své práci něko lika řádkami Heineova spisu »De PAllemagne«, kde vypravuje se slovanské podání o nočním tanci vil, nevěst to před svatbou zemřelých. Nešťastná láska, noc za měsíčního svitu, hroby, zjevení, to hodilo se romantismu, to byl jeho živel. Gaulier naskicoval scenář, který dosud se čte jako nějaká báseů v prose a který na jevišti, odpočteme-li hodně konvenční milostnou zapletku a thentrální pathos výjevu Giselina zšílení a smrti, dnes v době realismu dvojnásob nepřirozeně pociťovaný, stává se mísly. zvláště ve druhém jednání, skutečnou taneční básní.
Tamara Platonovna Gisela Gaptier PAllemagne zšílený Adamov Glset
28 article
Adolphe Charles Adam složil k fantastickému poematu hudbu jemnou, lbeznou, která snaží se, třeba nešla do hloubky dramatického výrazu, illu- strovati věrně a přiléhavě postup děje. Výmluvnost hudby sesilována je v tom ohledu vracejícími se motivy vzpomínkovými. Ovšem hlavní její forsí zůstává půvab melodický, lehkost a elegance rythmů při instrumentaci průhledné, ale svítivých barev. Arenského »Egyptská noc« je jakýmsi ba- letním »lever de rideau«. Končí, než se v jejím přítmí rozkoukáte. Mladý Egypfan Amon zamiluje se láskou prudčí blesku do Kleopatry, sputřív ji veházeti do chrámu, ve kterém za nedlouho má sám sesnouben býti s půvabnou Berenikou. Po šípu vyzná svou lásku vládkyní a za jediné políbení dává i život. Na štěstí velekněz jest ochrancem jeho snoubenkya podá mu místo jedu pouze opojnou číši. Když Kleo- patra odjede s Antoniem po holdovací taneční slav- nosti do královského hradu, velekněz vzkřísí Amona a odevzdá jej kajícího do věrné náruči Bereničiny.
Adolph Charles Adam rideau Egypfan Amon Kleopatra Antonius Amon Bereničin královský hrad
29 article
Nejmenovaný libretista patrně již pro starý Egyp předpokládal dnešní nouzi o ženichy, neboť Berenike radostně, bez kapky ženské hrdosti, přijímá nazpět zbloudilce od pravé lásky. Hudba Arenského, elek- trické fysiognomie jako celá jeho tvorba, napájí se z orientálního koloritu a není všední. Rythmy její, zvláště z počátku, jemuž vévodí solové housle, co chvíli přejímající vedení, jsou dosti exotické a zají- mavé, melodika má žár a čerpajíc z názvuků hudby východní, přináší i některé originální rysy, jako v tanci egyptském a v ghazii, jež arabským svým ráem tvoří tu ovšem budební anacbronismus, In strumentace je žhavá a sytá. Celek drobo ůstkou, která by domáclmu skladateli sotva byla vypravenu Tamara Platunovna Karsavina jest ta- nečnící vzácných kvalit. Má nejen hravurní techniku. ale tančí oduševněle, a její mimika jest výbarná, Výjev šílení v »Gisele« činí mimořadnosti svěno výkonu úchvatným, že zapomínáte jeho theatrálni nepravdy. Rozšířené zornice, vpadlé-tváře, ztrnulost výrazu, chorobné pohyby, zvláště důmyslně vyko- řistěné při reminiscenci na oblíbený tanec Giselin, kterým radovala se ze svého mládí a své lasky, tvoti z výkonu psychopathologiekou a přece hranice umění nepřekročující studii. Se stanoviska techn- ckého obdivovati se dlažno výtrvalosti špiček a správ- nosti jejich, o níž bych se ani nezmiňoval, kdyby- chom tak často nevídali bočité jejich užívání. Leh- kost všech pohybů a obratů, pružnost a vznos vy. skoku, effvktnost kroků doplňují obraz stělesněné gracie, kterou jest Karsavina. V baletu Arenského vynikl host opět exotickým pelem, jímž dýchal tu nejen orignálně kostymovaný její zjev, ale i tanec originálnimi motivy propletený. Umělkyně získala si v obou úlohách veškeré obecenstvo.
Tamara Platunovna Gisela
30 article
Baletům dostalo se obratného zaranžování cho- reografem p. Viscusim, kterýž i jako tanečníka mimik opět osvědčil svou schopnost, ač právé tancem který chce býti především básní ženského těla, pi dnešních názorech esthjetických muži uesnadno jest vyniknouti. Vyjímuje tance t. zv. charakterní, lpl vždy mnoho nepřírozeného na evolucích muže, jehož tělesná soustava podniká tu marný boj s gracií žen- skou. Z domacích sil předčila nad jiné sl. Mařenk Dobromilova, jež má jiskru a ohebnost ve svém tanci. Půvab pohybů lépe by vynikl, kdyby jako královna vil užila tylových sukének. Ale proti těm, ač dodávají tanci pravé vzdušnosti, jest na na- šem jevišti vyhlášen nesmyslný vyblazovací boj. Od skupin a pohybů hromadných čekali bychom právem více přesnosti. K režii: víno nelisuje se v botách + Baseda měšťanská v Praze. Dnes v úterý 27. t. m. koná se velký koncert, kterým zakončen pořad zábav zimního období. Pečlivě sestavený program laskavě uvolili se provésti: slč. Véra Krnisova a slč. Marianna Procházkova; pp. profesoři pražské konser- vatoře J. Burian a Kar. Hofmeister, symfonický or- chestr řízením p. M. Babušky a p. Jan Janola. Kon- certní klavír Petrof ze skladu pana Mojm. Urbánka. Koncert koná se při židlích a započne přesně o 5. hod. večer. P. t. účastníci se upozorňují, aby věas místa zaujali, pozdějí přišedším možno vstoupiti po
Mařenk Procházkův J Burian Hofmeister M Babuška Janola Petrof Mojm Urbánek Praha Kara Kon
31 article
jednotlivých částech, aby pořad rušen nebyl, P koncertu opraven malý sál k besedování. + Zpěvácký spolek »Lukese na Smíchově po- řádá ve středu 5. května o 8. hod. večer ve velk dvoraně Národního domu smíchovského koncer za účinkování pp. arch. O. Novotného a prof. M Novotného. Řídí sbormistr p. A. Hausík. Koncurtní klavir ze skladu p. Č. Micka. Předprodej listků na Smíchově v Palackého tř. u pp. Maličkého a Jelínka, v Kinského tř. u pp. Horneka, Kolíka a MgPh. Zá- meckého. + Slečna Mar. Hübnerova z Přerova na Moravě, žákyně slečny O. Ziellecké, podvolila se v lěchto dnech státní zkoušce ze hry na klavír, z harmonie a dějin hudby a uznána byla způsobilnu k vyučn- vání na školách středních a ústavech učitelských. + »Památník Smetanův« (red. Artuš Hektorys) vyjde již dne 28. dubna jako nejhohatáí publikace Smetanovské hiteratury. Zvláštní pozornost připout reprodukce obrázku, který Smelana maloval a prvé své choti Kat. Kolářové věnoval. Úvodem k »Památ- niku Smetanovu« jest báseň Macharova, vystihující jednotlivé fase života mistrova i hist rie jeho dila. Za básní následují Smetanovy názory n hudbu, uveřejněné dvor. radou prol. drem. Otaka- rem Hostinským z vlastních výroků Smetano- vých, Lad. Dolanského »Z pozůstalosti Smeta- novy«, dr. Jos. Theuerera » K olázce rodně světnice B. Smetany«, v níž poprvé teprve náležitě zjištěno místo, kde se Smetana narodil, dra. Zd. Nejed- lého »Román Smetanova mládí«, dále Smetanův zápisník smotivů«, v němž zachovány prvky téměř všech hlavních děl Smetanových, zvláště zajímavý rodokmen rodiny Smetanovy, dále stať »O ne známém Smetanově plánu k opeře«, již napsal Artuš Hektorys. Přihlášky přijíma nakladatelství Moj mira Urbůnka, Praha (Hlávkův palác).
Novotný profesor M Novotný A Hausík Mick Jelínek Hornek Kolík Mgph Hübnerův Smetanův Artuš Hektorys Kolář Macharův Smetana Dolanský doktor Jos Smetan Zdeněk Román Smíchov Palacký třída Zá mecký . + slečna Mar Přerov Morava Praha zpěvácký spolek » Lukes národní dom Moja mira Urbůnka Hlávkův palác Smetnov
32 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Hr. Gustav Ballestrem, třelí syn býv. předsedy říšského sněmu německého, zahynul v neděli — dle vratislavské depeše — při jízdě automobilem. Dle „Schles. Volksztgu,“ jel s baronlou Fürstenberg- Copanincvou a jejími dělmi ve svém automobilu z Friedrichswille. Nedaleko Nových Rept selhala za prudké jizdy u automobilu dle všeho brzda. Auto- mobil vrazil do stromu u silnice. Všechny osoby byly nárazem z vozu vymrštčny. Haronka a jeji děti i ři dič zůstali bez pohromy. Hr. Ballestrem se však zabil. — Prino Harald odjel — dle kodaňské depeše — včera dopoledne do Glucksburku, kde bude 28. t. m jeho sňatek s princeznou Helenou ze Šlesviku. Hol- štýna. Sonderburgu-Glucksburgu. = Milionová krádež. Z Paříže, 26. dubna. z jízdy ze San Rema do Lugana byl německé princez- ně, jejíž jméno se nesděluje, ukraden cestovní tlu- mok, v němž bylo za millon skvostů a prý také dů- ležité papíry. V Ženevě byli zatčení tři Angličané u nichž byla nalezena kabelka, plná diamantě a ji- ných drahokamů. = Zločin pro několik haléřů. V Paříži upustil jistý hoch na rue de Tivoli sou (asi 4 haléře) a sehmul se pro něj, nějaký otrapa však jej předešel. Hioch prosil, aby mu peníz vrátil, surovec však zasadil mu ránu do hlavy, takže se zkrvácen sikkácel na diažbu a byl přejet automobilem. Zlosyn byl chodci na míst nemilosrdně téměř k smrti zbit a jen stěží po- dařilo se policii vytrhnouti jej krví zalitého a v bez- vědomí z rukou rozzuřeného dovu.
Ballester Fürstenberg Copanincvá Harald Helena Angličan jít Tivoli Hradec Glucksburk Šlesvik Paříž San Remo Lugano Ženeva
33 article
= Parník naragil na most. Z Lubeku, 25. duhna. Parník „Baltic“ stál včera před 9. hod. večer před otáčivým moslem, jenž tvoří spojení mezi Lu- bekem a Travemündem. Most počal se na signál par- níku otáčeti, když strojník parníku špatně porozuměl signálu kapitáncvu, jeti nazpět a jel naopak plnou parou ku předu. Při tom narazil porník na křídlo mostu, jež úplně demontoval, takže nosiče visely dolů. Parník položil se na bok uprostřed lodní dráhy a učinil tak plavhu nemožnou. Teprve v pole dne podařilo se odtáhnouli jej stranou. Vozy však ne- mehou vůbec do Travemůnde jezditi. Pěší převážeji se v člunech. Most se odpoledne částečně sřitil. Škoda převyšuje 100.000 marek = Z lásky k 50leté dámě. Z Florencie, 2e dubna. Neopětovaná láska mladého muže k starší dá- mě vyžádala si za oběť dva lidské životy. Včera za- střelil zde 24letý světák Laschi 50letou marchesu Delornari, načež si vypálii ránu do srdce. Byl do marchesy, která jest posud krásná, na smrt zamiln- ván, ale vždycky byl odmítnut. Nový pokus, získati si náklonnost milované ženy, byl stejně marný a t rozčililo Laschia tak, že se stal vrahem. Spáchal čin na schodech marchesina domu, právě když chtěla s přítelkyní vyjíti. Laschi byl nejdůvěrnějším příle- lem syna marchesina Řádění vztaklého bernardina. Z Berlína, 25. dubna. Bernardin neznámého majitele způsobil včera v neci u Eberfeldu ve sdě pasoucích se ovei hrozné krveprolit. Pes, dle všeho vzteklý, rozsápal 35 ovcl. = Pokusy s tolegrafil bez drátu. Z Paříže. 24. dubna. Mezi Paříží a pevnostmi na východní hranici bude zřízeno spojení telegrafil bez drátu. K pokusům, jež budou v těchto dnech zahájeny. použije se kalhedrál v Laonu a Verdunu jako stanic.
Lasch Bernardin Lubek Most Florencie Berlín Paříž Laon Verdun Baltic Delornari Eberfeld