2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
27. dubna 1909. Číslo 116.
4
article
Bvali králi návrhy ra zlízení samostať. Eanky uher
ské, vysiovil se o tomto návrhu s pohrdá ním.
Jak může uherské stanovisko zvítěziti proti jed-
nolitému šiku rakouského veřejného mínění, vyjde-l
z maďarských rtů takový výrok? Rakouský člen ge
nerální rady dal ve své odpovědi na jevo více smy-
slu pro ústavnost, než uherský bankovní guverněr.
Rečník jest zplna přesvědčen, že uherská vláda ne-
věděla džíve o této řeči, považuje však přece za
nutno podati svůj návrh, aby řeč ta nezůstala bez
odsouzení. Jeho dolaz zní: Měla-li uherská vlád
předběžneu známost o řeči bankovního guvernéra
Popovicse.
Ministr obchodu Košut odpovídá, že jako člen
odstouplé vlády nemůže dáti na interpelaci meritorní
odpověď. Chápe-li se přece slova, čini tak proto, že
odstouplý ministerský předseda není přítomen a pro-
to že chce jenem konstatovati, že vládě nebyl text
řečí bankovního guwernéra Popovicse předběžně
znám. Popovics mluvíl jako soukromník (Hlasy na
levici: Jako Rakušan, jako bankovní guver-
něr!), mluvil v domě rakousko-uherské banky před
generální radou banky. Co řekl, řekl ve svém novém
peslavení soukromníkům a nepatří to před poslane-
ckou sněmovnu. Ostatně Popovics dlouho a věrně
sloužil vlasti.
Schůze byla pak skončena.
Přijetí demise sněmovnon magnátů.
Z Pežli, 26. dubna. (K. k.) Sněmovna magnáto
konala schůzi ve 4 hodiny. Ministerský předseda dr
Wekerle ohlásil demisi vlády, odůvod-
niv ji stejně, jako v poslanecké sněmovně. President
hr. Dessevíly na to prohlásil, že sněmovna ber
tuto zprávu na vědomí a projevil přání, aby nyněj
vládní krise neměla za následek krisi ústavní a aby
zákonodárslví bylo lezy s to, zahájiti normální čin-
nest
Schůze byla pak skončena.
Popovics
Košut
Rakušan
Wekerle
dům rakouskýuherský banka
rada banka
5
article
Vojenská revoluce v Cařihradě
Vojenská revoluce v Cařihradě
Oběti cařihradských bojů.
Z Cařihadu, 26. dubna. (K. k.) Mezi e-
vilními osobami, které byly předvětrem ná-
hodou zabity, je laké státní občan rakouský.
Z Cařihradu, 26. dubna. (K. k.) Zprávy
o porubání 80 mohamedánských du-
chovních v jedné mešitě jsou přebnány.
Ani všech dohromady nebylo snad tolik pobito.
Také jiným podobným zprávám nelze tuze věřiti.
Z Cařihradu, 26. dubna. (K. k.) Sensační
zpráva o porubání 80 mohamedánských duchov-
ních v jisté mešitě vznikla asi tim, že skutečně
bylo mnoho reakcionářských emisarů, přestroje-
ných za duchovní, zajato nebo porubáno, když
obyvatelstvo štvali a kladli odpor.
Teprve dnes byly pochovávány do hromad-
ných hrobů oběti, jež padly na obou slranách.
Národní shromáždění chce do Cařihradu.
Z Cařihradu, 26. dobna. (K. k.) Včerejší
schůze národního shromáždění ve Sv. Štěpánu.
které se zúčastnilo asi 160 poslanců, schválivšt
zatimný stav obležení, usnesla se také, aby ná-
rodní sbromáždění bylo přeloženo do Stambulu
Generál Mahmud Šefket na přislušný dotaz od
pověděl, že bezpečnost vi městě jest úplné z-
jištěna.
Záložníků není již fřeba.
Z Cařihradu, 26 dubna. (K. k.) Na rozkaz
Mahmuda Šefketa mobilisované prapory zálož-
niků vodenských, gevgelských, štipských aj
nebudou sem vlce poslány.
Účel obsazení Idizn.
2 Cařihradu, 26. dobna (K. k.) Dle zpráv
z vrehního velitelství má obsazení Iidizu z
účel zvláště zabavení tamního vojenského skla-
diště a ústavů.
Noviny gratulují makedonské armádě.
Z Cařihradu, 26. dubna. (K. k.) »Osm.
Lloyd«, »Stambul«, »Turqnie«, »Levant He-
rald«, dále řecké a ostatní noviny blahopřej
makedonské armádě k jejímu vtrhnutí a zname-
nitým výkonům.
Štěpán
Mahmud Šefket
Šefket
Iidiza
Lloyd
Stambul
Turqnie
Cařihrad
Stambul
Herald
6
article
Šefketovo provolání
Z Cařihradu, 26. dubna. (K. k.) Ve vče
rejším provolání generalisima Mahmuda Šefketa
prohlašuje se, že oblehací armáda při-
trhla sem, aby překazila útok na
ústavu, která vyhovuje šerijatu.
Dále líči se jednotlivé fase vojenskéh
postupu a praví, že posice ministerstva v-
jenství musila se vzdáti, nemajic kdy se opříti.
Palác Topkapu (Starý Serail), dále strážnic
Fati a brána ve Stambulu, obchodní dům
Azizie v Galatě, dělostřelecký arsenál v Top-
hane a kasárny Mačka proti Peře, jakož i ka-
sárny Iplikhane v Ejubu se postupně vzdaly.
Naproti tomu vzdalo se mužstvo kasáren v Taš-
kišle a v Tachsimu, teprve když počalo se na
kasárny střileti. Nyní jsou obsazeny ve-
škery kasárny, vojenské ústavy
hlídky ve Stambulu, Peře, Galatě,
Šišli a Nišanta ši. Nyní přikročilose
k obsazení kasáren Selimije ve Skutari. (Obsa-
zení bylo již provedeno.) Na obou stranách jsou
veliké ztráty.
V provolání nepraví se ničeho o kasárnách
stráže na Bosporu a v jeho okoli, ani o opev-
něních bosporských a dardanelských. První
opevnění jsou patrně již obsazena, Dosud není
bezpečných zpráv o tom, jak počínají si pev-
nosti bosporské a dardanelské.
V provolání uvádí se dále, že pořádek
jest obnoven a byla učiněna náležitá
bezpečnostní opatření. Obyvatelstvo
ať jde po své práci a státní úřadnici konají
svou siužbu, jinak bude proti nim zakročeno
dle zákona.
Šefketův
Šefket
Fat
Šijít
Nišant
Cařihrad
Stambul
Galata
Taš
Pery
Bospor
obchodní dům Azizie
Topkap
7
article
IIdizská posádka.
Z Cařihradu, 26. dubna. (K. k.) Dle růz
ných zpráv uprehla předevčirem v noci velká
část ildizské posádky. Uprchlíci jsou stále st
hání a zajímáni.
nt
so
Ministerská rada.
2 Cařihradu, 26. dubna. (K. k.) U velko-
vezíra konala se včera ministerská rada.
Schytaní drancovníci.
Z Cařihradu, 26. dubna. (K. k.) Dle
»Serveti-Fununu« utvořila se včera Hlupa k dran-
cování obchodů. Členové její byli prý však
zatčeni nebo rozehnáni.
Cařihrad
9
article
Z Cařihradu, 26. dubna. (K. k.) Mnozí
reakemonarsti mohamedánští duchovní, státní úřad-
níej a někteří důstojníci, novináři a soukromníei
byli zatčeni, Lpí na nich pode zření, že měl
podíl na posledních událostech.
Proč se v noci slřilele?
Z Cařihradu, 26. dubna. (K. k.) Dnes
v noci střílelo se po vojácích, prchajících na
loďkách.
Zajalí vojácí.
Z Cařihradu, 26 dubna. (K. k.) V odvádění
zajatých vojaků se pokračuje. Vůdcové jejich iti
kdo kladli největší odpor, jsou svázáni. S ostat-
ními se dobře zacházi, jsou chránění před roz-
hořčením vojenských oddllů, jež při útoku měly
větší ztráty.
Tevíik paša.
Z Cařihradu. 26. dubna. (K. k.) Velkovezíi
Tevíik paša opustil včera Ildiz.
Samovražda maršálka Šakira.
Z Cařihradn, 26. dubna. (K. k.) »Turquie«
zaznamenává pověst, že I. generální pobočník,
maršálek Šakir spáchal samovraždu. Byl v se-
znamu osob, které zosnovaly odboj vojska.
Šakira
Cařihrad
10
article
O sultánův osud.
11
article
Z Cařihradu, 26. dubna. Dnes konala se
důvěrná sehůze parlamentu. Odpoledne bude
schůze veřejná. Praví se, že národní shromá-
ždění zabývalo se osudem sultánovým. Má prý
býti usnoseno, aby sultán převe—byleosane
Stane-li se tak skutečně, pak depuface se šej-
cbem-ul-islamem odebere se k sultánovi, aby mu
oznámila, že se mu život zajišťuje a že může
vládnouti v jednom ze wýeh paláců, ale trůnu
se má vzdáti. Kdyby se zdráhal, pak bude vy-
sloveno jebo sesazení a bude zavedeno prot
němu vyšetřování pro události poslední doby.
Z Rerlina, 26. dubna. „Local-Anz.“ ozna-
muje v poledne: Otázka sultána jest až na ne-
patrné jednotlivosti upravena. Sultán zůstane
vladařem a proti případným absolutistickým pře-
vratům budou zjednány tyto záruky: Ildiz
bude uzavřen, kasárna ildizská, kde je 20.000
mužů, bude stržena. Na příště buďe míti Hldiz
jenom posádku v počtu jedné setniny, která
denně bude střídána ze všech pluků. Tím bude
sultánovi zabráněno vojsko korumpovati. Sultán
má z vlastnich peněz uhraditi výlohy mladoture-
ckého pochodu a vzdáti se největší části svěho
jmění velkolepým darem národu ve výši 50 mil.
liher (tureckých), které mají býti základem pro
hospodářské zvelebení říše.
Sp. Z Bělehradu, 26. dubna. (Pův. telegr
„N. L.“) Kolují pověsti, že sultán odi e d
na neurčitý čas do Mekky a náměst-
kem zůstane prine Re šad.
Cařihrad
Bělehrad
Mekka
LocalAnza
12
article
Z důvěrné schůze něrodního shromáždění.
Z Cařihradu, 26. dubna. (K. k.) Dnešní dů
věrná schůze národního shromáždění, jíž zů-
častnil se ministr zahraničních věcí, trvala bo-
dinu. Před ní jeli předseda sněmovny a senátor
Gazi Muchtar do ministerstva vojenství, hodla-
jíce patrně konferovati s vrchním velitelem. Dle
zpráv poslanců a senatorů rokovalo národní
shromáždění o zprávě velkovezíra, sdělujícího,
že dnes ráno podalo celé ministerstvo
demisi. Demise bude prý ve 24 hodinách
vyhlášena. Shromáždění usneslo se prý požádati
ministerstvo, aby setrvalo ještě v úřadě.
Na to rokovalo shromáždění o zpráv
vrchního velitale Mahmuda Šef-
keta, jenž sdělil, že veškeré operace, eměřujíeí
k obsazení Cařihradu, nejsou sice ještě úplně
skončeny, že stane se tak však snad dnes večer.
Debata o této zprávě nebyla ukončena. Shrom-
žděn se usneslo zasedati zatím ještě
jako shromáždění národní.
Přiští schůze koná se zejtra a bude opě
důvěrna. Dle prohlášení jistého poslance nen
ještě úplně stanoven základ debaty o otázce se-
sazení sultána.
Z Cařihradu, 26. dubna. (K. k.) Jak se pro-
slýchá, bylo ve včerejší důvěrné schůzi národ-
ního shromáždění sděleno, že sultár projevi
svým pobočníkem generalissimu Mahmudu Šeí-
ketu pašovi své uspokojení.
Muchtar
Mahmud Šeum
Cařihrad
národní shromážděný
sněmovna
13
article
Zalýkání uprchlíků v Solnně.
Ze Soluna, 26. dubna. Se všech stran
bromadně přibyli sem uprehifci, kteří jsou ihned
zatýkáni. Na palubě řeckého parníku jsou čelní
reakcionářští důstojníci ze Smyrny a Cařihradu
Kapitán odpírá je vydati.
Proslýchá se, že na jihu Makedonie tvoř
se velké řecké čety. Bulhaři zatím se činnost
nezúčastňují.
K obsazení Ildizu.
Z Calihradu, 26. dubna. (K. k.) Včeraa
dnes bylo odvedeno z Iidizu solunskými strá-
žemi několik set kompromitovaných sluhů, ku-
chařů, zahradníků a hlídačů. Obsazení Iidizu
jedním praporem jest jen zatímným opatřením.
lidiz bude prý obsazen celkem 4 prapory. Ne-
pravdivy jsou opětné pověsti, že sullán nen
v Ildizu. O jeho tamním pobytu nelze pochy-
bovati.
Co prodávají ve Slambulu.
Z Cařihradu, 26. dubna. (K. k.) Dnes se
prodáají ve Stambulu pudobízny následníka
trůnu, jakož i písně, opěvující svobudu.
Na Portě zas úřadují.
Z Cařihradu, 26. dubna. (K. k.) Porta,
která byla od soboty uzavřena, byla dnes ote-
vřena a úřaduje se v ní. Avšak je přitomen
jen ministr vnjtra.
Neměli žádného velení.
Z Cařihradu, 26. dubna. (K. k.) Naprot
jiným zprávám konstatuje se, že býv. ministn
vojenství Ali Riza a dřívější sborový velitel
Mahmud Muchtar neměli při vtrhnut
vojska žádného velení a dosud žádného velen
nemají.
Anglie a Rusko zajímají se prý o posádky
v úžinách.
Z Cařihradu, 26. dubna. (K. k.) S anglické
a ruské strany lze pozorovati neobvyklý zájem
o posádku v pevnostech bosporských a darda
nelských, jakož i o situaci, jež označuje se za
povážlivou také proto, že obyvatelstvo někle
rých tamních obvodů zachovalo sultánovi věr
nost a je proti nynějšímu režimu, jakož i roz
hodně proti změně na trůnu.
(Další zprávy viz na str. 4)
Bulhar
Riza
Muchtar
Smyrna
Cařihrad
Makedonie
Stambul
Anglie
Rusko
14
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 26. dubna. (Uherská krise.
Uherská sněmovna přijala dnes na vědomí, že
Wekerlův kabinet podal demisi a odročila se na
neurčitou doou. Dr. Wekerle bude zejtra přijat
ve Vídni panovníkem a požádá ho, aby uherskou
vládu propustil z úřadu. Započala tedy krise
zaviněná porážkou strány neodvislosti v otázce
bankovní. „N. P. Journ.“, mluvě o porážce ko-
šutovců, varuje je, aby z fiaska, jež stihla jeden
z hlavních bodů jejich programu, tevytloukaii
kapilál pro nový rozpor mezi korunou a uher-
ským národem. Stanovisko panovníkovo, pokud
Wekerlův
doktor
Wekerle
Journ
Praha
uherský sněmovna
15
article
se týče nedolknutelných základů dualismu, ne-
omezuje se prý pouze otázkou bankovní, nýbrž
týče se všech jiných otázek, které byly upraveny
již r. 1867. Co tehda — piše „N. P. Joucn.“ —
bylo Deákem, Andrássem a Beustem prohlášeno
za „společné“, to panovník pokládá i nyní z
nolli me tangere, a jestliže v posledních letech
v některých vojenských otázkách slíbeny národni
ústupky, jimiž se mělo zřejměji projeviti, že
společná armáda je vojsko dvou států, změnila
se v poslední době nálada rozhodujících kruhů
i v těchtc věcech. Dnes Vídeň nechce připustit
vůbec nijaké změny ve epolečných institucích.
Tato fakta musí vzíti do svého rozpočtu netoliko
strana neodvislosti, nýbrž všechny uherské stra-
ny vůbee.
Z Lublaně, 25. dubna. (Na obran
práv jazyka slovinského.) Spolek slo
vinských advokátů měl minul, týden v Lublan
výroční valnou schůzi. Po obvyklých výročníci
zprávách rozpředla se čilá debata o soudnícl
poměrech v Kraňsku, Štvrsku a Korutanech. V
týkáno zejména Kraňské finanční prokuratuře
že důsledně porušuje práva slovinského jazyka
a usneseno postupovati co nejrozhodněji proti
jazykové praxi tohoto všeněmeckého c. k. úřadu
v Lublani. O nesnesitelných poměrech u soudů
ve slovanské části Štyrska a Korutan bude vy-
dána zvláštní brožura, v níž poměry ty budou
podrobně vylíčeny. Na odstranění nešvarů u šty
ských a korutanských soudů bude pak svolána
zvláštní schůze všech jihoslovanských advokátů
notářů a poslanců, v níž se ustanoví společný
postup proti poněmčovacím snahám štyrsko-
hradeckého vrchního zemského soudu
Joucn
Deák
Andráss
Beust
Vídeň
Lublaň
Kraňsko
Korutany
Štyrsko
16
article
Ze Zádru, 24. dubna. (Otevřený lie
bar. Aehrenthalovi.) Dalmatšti poslanci
Lupis za Chorvaty a dr. Mirkovič za Srby
uveřejňují v časopisech otevřený list k baronu
Aehrenthalovi, v němž se mluvi o tom, jak se
v Záhřebě jedná se Srby, obžalovanými z vele-
zrady. V listě se praví: „Tak, jako se jedná s ob
žalovanými, nesmělo by se jinde jednati ani
s odsouzenci, nemluvě o lidech, jimž dosud ne
bylo nie dokázáno a kteří se neprovinili ničím
jiným, než že žijí a milují svou rodnou zemi.
Kulturná Evropa se musí tázati, je-li něco po-
dobného v ni možno.“ V závěrku se pak praví:
„Pro dobré jměno našeho moenářství ve vnějším
světě, pro veliké a vznešené zásady práva a spra-
vedlnosti, již se dovoláváme my a jíž se nebojí
ani oněch 53 obžalovaných Srbů, prosíme vás
abyste svým velikým vlivem provedl, by se oněm
obžalovaným soudilo pravdivě, lidsky a po zá
konu. Milosti se pro ně nedovoláváme, neb
ji nebudou potřebovati, budou-li souzeni tak
jak prosime.
Lupis
Chorvat
doktor
Mirkovič
Srba
Aehrenthal
Záhřeb
Kulturný Evropa
17
title
Politické zprávy zahraničné.
18
article
V Praze, 26. dubna.
Praha
19
article
Perský Tavriz v moci ruské.
Po dlouhém a marném vyjednávání s umí-
něným šachem, kterýž lavrizským vzbouřencům
nechtěl učiniti žádných ústupků, rozhodlos
Rusko konečně vyslati oddíl vojenský, aby ob-
sadil Tavriz, jako Praha veliké obchodní město
perské pobliž hranice ruské. Má se prospěti tím
i vzbouřencům tamním, kteří by snad hlady
pomřeli, kdyby oblěhání trvalo jestě několik dn
a mají býti tamní konsuláty i Evropané chrá
něni před násilím rozlicených hladovicích davů
Jesiliže Rusko zůstane již trvale v Tavrizu
vojsko anglické v některém přístavu jihoper-
ském, bude to jen anglo ruská odveta za po-
slední politiku němuckou v Evropě, neboť Ne-
mecko, jak známo, do kruhů rozpínavosti své
pojalo také Persii. Posledním podnětem k za-
kročení obou států bylo, že vojsko šachovo
ještě po příměři, jehož Anglie a Rusko na šachu
pro Tavriz dosáhly, na oblažené povstalce ude-
řílo a důležitou posici jim vyrvalo. Anglickýa
ruský vyslanec vytkli šachovi, že jest to hrubé
porušení válečného práva, ale zjistili potom, že
šach vojenskému veliteli ani neoznámil příměřl.
Tavriz
Evropan
Rusko
Praha
Evropa
Persie
Anglie
20
article
Oba vyslanci nalehají na šacha, aby udéli
amnestii politickým provinilcům, aby znovu za-
vedl ústavu, zreformoval správu, odstranil z úřadu
reakcionáře, zvláště velvezíra a ministra vojen-
stvi a aby odklidil z okoli svého dvorní kama-
rilu. Vybovi li šach, slibili opatřiti mu půjčku.
Šach ale odpověděl vyhýbavě a vyžádal si čas
na rozmyšlení. Za těchto okolností zdá se být
poněkud zbytečným telegram, kterýž poslal poli-
tický klub perské provineie chorasanské před-
sedovi ruské dumy Chomjakovu, v němž do-
volává se civilisovaného světa proti tomu, aby
Rusko michalo se do věcí perských na prospěch
šachova absolutismu. Jak vidno, anglo-ruské za-
kročení má účel úplně opačný, ale podle všeho
peršti reformátoři znají jenem legendu, že co prý
vyjde ze Slovanstva, znamená reakci a papouškují
legendu tu docela klidně po německých a fran-
couzských liberálech.
Chomjakov
Ruska
21
article
Londýnský tisk prohlašuje jednomyslně
důrazně, že stále kritičtější situace v Persii vy-
žaduje dosazení silné a všeobecně uznávané
vlády. Nikdo nevěří tam, že Rusko Tavriz a
provineii Azerbeidžan opět opustí. V Londýně
soudí se všeobecně, že anglo-ruské panství nad
Persií bude za krátko hotovým skutkem a že
z toho vzniknou veliké mezinárodní zápletky,
zvláště i s Německem a to nebezpečnější, nežli
otázka bosenská, poněvadž tentokráť Německo
jest angažováno přimo.
Finanční reforma v Německu.
Konservativní strana v říšském sněmu ně-
meckém vypracovala novou přílohu o dědické
dani a další předlohu o dani, která má stihnouti
v první řadě nemovitosti, pokud ceny jejich
vzrostly, ale také má daň ta vyměřována býti
z obnosu, o kterýž stoupla hodnota cenných
papírů.
Castro přibyl do Francie.
Bývalý president venezuelské republiky
Castro připlul včera na lodi »Versailles« do
francouzského přístavu St. Nazairu. Neočekávala
ho žádná oficialní osobnost, pouze kupec jeden
z Venezuely a konsul státu toho, známý to
Castrův přítel, kterýž uvítal jej pouze jako
soukromník. Hojná pošta, jež pro Castra došla,
byla mu vydána bez okolků. Manželka jeho
selká se s Castrem v květnu. Bývalý president
odebere se do Španělska, odkud doufá dostatí
se po krátkých přípravách přece jen do Ve-
nezuely.
Ruska
Tavriz
Azerbeidžan
Castro
Castrův
Persie
Londýn
Německo
Francie
Versailles
St . Nazair
Venezuela
Španělsko
22
article
Gambettova oslava v Nizze.
O odhalení pomníku Leona Gambetty
v Nizze, jehož zúčastnil se též president re-
publiky Falliéres, který při té příležitosti
setkal se s vévodou Janovským a došlo k vý-
měně projevů italsko-francouzských sympatil,
jak uvedeno již v telegrafiekých zprávách, ozna-
mují se tyto podrobnosti: Pomník představuje
Gambetlu v řečnické pose. Pomník je ozdoben
kohoutem, který má znamenati oznámení úsvitě
velké doby a dvěma ženami, z nichž jedna držl
prápor a podporuje druhou, zoufale skleslou,
»Republika pozvedá Francii, která statečnosti
svých bojovníků nabyla nových sil.« V tomto
pojetí vyznívá smysl uctívání Gambetty jako ná-
rodního obnovitele Francie, nejen velkého řeč-
níka a politika. V tom smyslu též zněly všecky
řeči slavnosti, z nichž zejména vynikala ducha-
plná řeč Clémenceauova.
Gambettův
Gambetta
Falliéres
Janovský
Clémenceauův
Nizza
Francie
23
article
Stařičký řečník, který sice mnohdy stál
v rozporu s Gambettou, ale jako on nejvice
přispěl k upevnění republiky, poukázal na Gam-
bettu jako na příklad pro nynějsí po-
litiky. Pravil: »každý reformátor má dva zlé
nepřátele: reakcionáře, který chce zpět
překonané vládní formy a demagoga, kle-
rému dosažené nikdy nestačí a klerý málo osví-
cené davy strhuje k násili, jež musl vyvolati
nejhorší reakci. Republikáni musí uvážiti, že
zakořeněné zlo nedá se snadno odstraniti. Misto
co bychom měli žalovati na překážky, které mu-
sily překonávat všecky časy a všichni národové,
obraťme své mysli raději ke Gambettovi. Měl
sílu v zoufalé době a dal zemi sílu. Musime
být věrnými svým úkolům. Demokracie
musí se naučiti disciplině. Falešná jest
myšlenka, že máme volit jen mezi reakcí
vzdáním se každé účasti na vládě.
Též massa se mýlí, jako jednotlivec se
mýll. Vede-li tento omyl ke skutkům protizákon-
ným, musí míti vláda právo použiti zákona
k obnovení pořádku! Filosofie zná ještě jiné
cesty, ale filosofií nedá se stát spravovati. Řeč-
ník vybízí, aby Francouzi sledovali přikladu
Gambettova, jenž je učil, aby věřili ve svou
sílu. Po odhalení byla hostina, kde mluvil
bývalý ministr Rouvier jako předseda gene-
rální rady, maire Sauvan a president Fal-
Gambetta
Francouz
Gambettův
Rouvier
Fal
24
article
sevrklí a sesláblí, obalení špinavými hadry, kteří jen
tehdy poznají tučnější hody, když zabijou psa nebo
vykopou zdechlinu, konečně se pozvedli proti svému
tyranovi, proti hrabivému otrokáři Dreiszigerovi.
Podnítil je svým rázným slovem statný chlapik
Moric Jäger, bývalý tkadlec, vrátivší se právě
z vojny. On a řízný, nebojácný kovář Vittig. který
v bospodě líčí tkalcům, jak o francouzské revoluci
chudáci zatočili s bobatými, vyburcují tkalcovské
nevolníky k revoltě. Jako zoufalý, bolestný chor.
ale ovšem ne tak hatmonický a jasný jako v antické
tragedii: zaznivají z toho pekla hladu, špínya
utrpení výkříky a skřeky bolesti a zoufalé, divé
zášti. Každým otřese závěrečná scéna jednání, kdy
starý tkadlec Baumert a Jäger klnou a zuří, proklí-
nají svou bídu a slova hrozby a vzpoury se jim
sypou z rozšklebených rtů. A když zahřmi výbojný.
Jäger
Baumert
25
article
nebojácný, smělý Jáger své pobuřující tirády a ku-
rážná, hubatá tkalcová spustí proti Dreiszigrovi, bur-
cuje proti němu muže, kterým nadává baby a první
se žene proti bodákům vojenským, není divu, že
nedělní dělnické diváctvo dalo se unésti k jásavému
potlesku. Ttalci, prohlásivší stávku, ženou se jako
zmámení do boje. Je to fantastická, nespořádaná
armáda žebráků, útočí na zámek továrníkův, vydran-
cují ho, jdou proti bodákům vojska ozbrojeni klacky
a sekerami a ve své zmatené, neuvědomělé vzpouře
splašeného stáda mají jedinou myšlenku: teď nám
bude lépe, teď se najíme! Jejich prázdné, bídnoua
špatnou stravou zkažené žaludky učinily z nich
hrdiny. Všichni se jdon rvát, jen jediný vetchý, ná-
božný, zcela již zotročilý tkadlec Hilse nejde s ne-
spokojenci, usadí se ke stavu, nad nímž přes 40 tet
chřadne a povídá: »Tady zůstanu sedět, budu dělat
co nakázáno a kdyby třeba trakaře padaly.« V tom
zazní střelba. Vojáci pálí do tkalců. A podivnou ná-
hodou, jež tvoří krutě ironické zakončení Hauptman-
novy hry, tkadlec Hilse, předouci u okna, je zabii
vojenskou kulkou.
Ttalec
Hils
Hauptman
26
article
Na »Tkalcích« byla patrna svědomitá píle herců
i režie. Hromadné výstupy i hlučné scény vzpoury
za scénou působily velmi pravděpodobně. Herecky
nevykazovalo předslavení, až na malé výjimky, nic,
co by rušilo. Podobné role, kde herec může sábnont
ke drastičtějším prostředkům masky i hry, kde nej-
větší účinek se docílí napjetím hlasivek, jsou vděčné
a prostřední talent může se v nich uplatniti. V po-
předí provedení byl robustní a zvučný vysloužilee
Jäger p. Zakopala, trudný, ztýraný tkadlec, starý
Baumert p. Charváta a tvrdý sobec Dreiaziger p. Ji-
řikovského. Dobrou figurku vytvořil p. Fíšer z hadr-
níka Horniga. Též výkony p. Uxy, Zelenky, Dobro-
volného, Hurta, pí. Zelenkové zasluhují zmínky.
Jäger
Zakopal
Charvát
Fíšer
Hornig
Uxa
Zelenka
Hurt
27
article
Kudba.
Kudba.
+ Balet. Pohostinské hry ruské tanečnice
Tamary Platonovny Karsaviné od car-
ské opery petrohradské zavdaly podnět k nastudo
vání dvou baletů, Adamovy »Glsely«, jež se ne-
brála, loším, u nás od r. 1887, a »Egyptské noci-
od Arenského, která jest úplnou novinkou. Oba
balety založeny jsou na textech, možno říci, dnes
již překonané techniky baletné dramaturgické, což
spíše jest výtkou druhému z nich, poněvadž mlad-
šimu, kdežto »Gisela« pro svou dobu (1841) zna-
menala jak volbou látky, tak postickým zpracováním
cosi nového, určitý pokrok. Théophile Gaptier.
ciseleur verše, horlivý apoštol romantismu a jeho
nejmaliřštější talent, nadchl se ke své práci něko
lika řádkami Heineova spisu »De PAllemagne«, kde
vypravuje se slovanské podání o nočním tanci vil,
nevěst to před svatbou zemřelých. Nešťastná láska,
noc za měsíčního svitu, hroby, zjevení, to hodilo
se romantismu, to byl jeho živel. Gaulier naskicoval
scenář, který dosud se čte jako nějaká báseů
v prose a který na jevišti, odpočteme-li hodně
konvenční milostnou zapletku a thentrální pathos
výjevu Giselina zšílení a smrti, dnes v době realismu
dvojnásob nepřirozeně pociťovaný, stává se mísly.
zvláště ve druhém jednání, skutečnou taneční básní.
Tamara Platonovna
Gisela
Gaptier
PAllemagne
zšílený
Adamov
Glset
28
article
Adolphe Charles Adam složil k fantastickému
poematu hudbu jemnou, lbeznou, která snaží se,
třeba nešla do hloubky dramatického výrazu, illu-
strovati věrně a přiléhavě postup děje. Výmluvnost
hudby sesilována je v tom ohledu vracejícími se
motivy vzpomínkovými. Ovšem hlavní její forsí
zůstává půvab melodický, lehkost a elegance rythmů
při instrumentaci průhledné, ale svítivých barev.
Arenského »Egyptská noc« je jakýmsi ba-
letním »lever de rideau«. Končí, než se v jejím přítmí
rozkoukáte. Mladý Egypfan Amon zamiluje se láskou
prudčí blesku do Kleopatry, sputřív ji veházeti do
chrámu, ve kterém za nedlouho má sám sesnouben
býti s půvabnou Berenikou. Po šípu vyzná svou
lásku vládkyní a za jediné políbení dává i život. Na
štěstí velekněz jest ochrancem jeho snoubenkya
podá mu místo jedu pouze opojnou číši. Když Kleo-
patra odjede s Antoniem po holdovací taneční slav-
nosti do královského hradu, velekněz vzkřísí Amona
a odevzdá jej kajícího do věrné náruči Bereničiny.
Adolph
Charles
Adam
rideau
Egypfan Amon
Kleopatra
Antonius
Amon
Bereničin
královský hrad
29
article
Nejmenovaný libretista patrně již pro starý Egyp
předpokládal dnešní nouzi o ženichy, neboť Berenike
radostně, bez kapky ženské hrdosti, přijímá nazpět
zbloudilce od pravé lásky. Hudba Arenského, elek-
trické fysiognomie jako celá jeho tvorba, napájí se
z orientálního koloritu a není všední. Rythmy její,
zvláště z počátku, jemuž vévodí solové housle, co
chvíli přejímající vedení, jsou dosti exotické a zají-
mavé, melodika má žár a čerpajíc z názvuků hudby
východní, přináší i některé originální rysy, jako
v tanci egyptském a v ghazii, jež arabským svým
ráem tvoří tu ovšem budební anacbronismus, In
strumentace je žhavá a sytá. Celek drobo ůstkou,
která by domáclmu skladateli sotva byla vypravenu
Tamara Platunovna Karsavina jest ta-
nečnící vzácných kvalit. Má nejen hravurní techniku.
ale tančí oduševněle, a její mimika jest výbarná,
Výjev šílení v »Gisele« činí mimořadnosti svěno
výkonu úchvatným, že zapomínáte jeho theatrálni
nepravdy. Rozšířené zornice, vpadlé-tváře, ztrnulost
výrazu, chorobné pohyby, zvláště důmyslně vyko-
řistěné při reminiscenci na oblíbený tanec Giselin,
kterým radovala se ze svého mládí a své lasky, tvoti
z výkonu psychopathologiekou a přece hranice
umění nepřekročující studii. Se stanoviska techn-
ckého obdivovati se dlažno výtrvalosti špiček a správ-
nosti jejich, o níž bych se ani nezmiňoval, kdyby-
chom tak často nevídali bočité jejich užívání. Leh-
kost všech pohybů a obratů, pružnost a vznos vy.
skoku, effvktnost kroků doplňují obraz stělesněné
gracie, kterou jest Karsavina. V baletu Arenského
vynikl host opět exotickým pelem, jímž dýchal tu
nejen orignálně kostymovaný její zjev, ale i tanec
originálnimi motivy propletený. Umělkyně získala
si v obou úlohách veškeré obecenstvo.
Tamara Platunovna
Gisela
30
article
Baletům dostalo se obratného zaranžování cho-
reografem p. Viscusim, kterýž i jako tanečníka
mimik opět osvědčil svou schopnost, ač právé tancem
který chce býti především básní ženského těla, pi
dnešních názorech esthjetických muži uesnadno jest
vyniknouti. Vyjímuje tance t. zv. charakterní, lpl
vždy mnoho nepřírozeného na evolucích muže, jehož
tělesná soustava podniká tu marný boj s gracií žen-
skou. Z domacích sil předčila nad jiné sl. Mařenk
Dobromilova, jež má jiskru a ohebnost ve
svém tanci. Půvab pohybů lépe by vynikl, kdyby
jako královna vil užila tylových sukének. Ale proti
těm, ač dodávají tanci pravé vzdušnosti, jest na na-
šem jevišti vyhlášen nesmyslný vyblazovací boj. Od
skupin a pohybů hromadných čekali bychom právem
více přesnosti. K režii: víno nelisuje se v botách
+ Baseda měšťanská v Praze. Dnes v úterý 27.
t. m. koná se velký koncert, kterým zakončen pořad
zábav zimního období. Pečlivě sestavený program
laskavě uvolili se provésti: slč. Véra Krnisova a slč.
Marianna Procházkova; pp. profesoři pražské konser-
vatoře J. Burian a Kar. Hofmeister, symfonický or-
chestr řízením p. M. Babušky a p. Jan Janola. Kon-
certní klavír Petrof ze skladu pana Mojm. Urbánka.
Koncert koná se při židlích a započne přesně o 5.
hod. večer. P. t. účastníci se upozorňují, aby věas
místa zaujali, pozdějí přišedším možno vstoupiti po
Mařenk
Procházkův
J Burian
Hofmeister
M Babuška
Janola
Petrof
Mojm
Urbánek
Praha
Kara
Kon
31
article
jednotlivých částech, aby pořad rušen nebyl, P
koncertu opraven malý sál k besedování.
+ Zpěvácký spolek »Lukese na Smíchově po-
řádá ve středu 5. května o 8. hod. večer ve velk
dvoraně Národního domu smíchovského koncer
za účinkování pp. arch. O. Novotného a prof. M
Novotného. Řídí sbormistr p. A. Hausík. Koncurtní
klavir ze skladu p. Č. Micka. Předprodej listků na
Smíchově v Palackého tř. u pp. Maličkého a Jelínka,
v Kinského tř. u pp. Horneka, Kolíka a MgPh. Zá-
meckého.
+ Slečna Mar. Hübnerova z Přerova na Moravě,
žákyně slečny O. Ziellecké, podvolila se v lěchto
dnech státní zkoušce ze hry na klavír, z harmonie
a dějin hudby a uznána byla způsobilnu k vyučn-
vání na školách středních a ústavech učitelských.
+ »Památník Smetanův« (red. Artuš Hektorys)
vyjde již dne 28. dubna jako nejhohatáí publikace
Smetanovské hiteratury. Zvláštní pozornost připout
reprodukce obrázku, který Smelana maloval a prvé
své choti Kat. Kolářové věnoval. Úvodem k »Památ-
niku Smetanovu« jest báseň Macharova, vystihující
jednotlivé fase života mistrova i hist rie jeho dila.
Za básní následují Smetanovy názory n
hudbu, uveřejněné dvor. radou prol. drem. Otaka-
rem Hostinským z vlastních výroků Smetano-
vých, Lad. Dolanského »Z pozůstalosti Smeta-
novy«, dr. Jos. Theuerera » K olázce rodně světnice
B. Smetany«, v níž poprvé teprve náležitě zjištěno
místo, kde se Smetana narodil, dra. Zd. Nejed-
lého »Román Smetanova mládí«, dále Smetanův
zápisník smotivů«, v němž zachovány prvky téměř
všech hlavních děl Smetanových, zvláště zajímavý
rodokmen rodiny Smetanovy, dále stať »O ne
známém Smetanově plánu k opeře«, již napsal Artuš
Hektorys. Přihlášky přijíma nakladatelství Moj
mira Urbůnka, Praha (Hlávkův palác).
Novotný
profesor
M Novotný
A Hausík
Mick
Jelínek
Hornek
Kolík
Mgph
Hübnerův
Smetanův
Artuš Hektorys
Kolář
Macharův
Smetana
Dolanský
doktor
Jos
Smetan
Zdeněk
Román
Smíchov
Palacký třída
Zá
mecký . + slečna Mar
Přerov
Morava
Praha
zpěvácký spolek » Lukes
národní dom
Moja mira Urbůnka
Hlávkův palác
Smetnov
32
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Hr. Gustav Ballestrem, třelí syn býv. předsedy
říšského sněmu německého, zahynul v neděli — dle
vratislavské depeše — při jízdě automobilem. Dle
„Schles. Volksztgu,“ jel s baronlou Fürstenberg-
Copanincvou a jejími dělmi ve svém automobilu
z Friedrichswille. Nedaleko Nových Rept selhala za
prudké jizdy u automobilu dle všeho brzda. Auto-
mobil vrazil do stromu u silnice. Všechny osoby byly
nárazem z vozu vymrštčny. Haronka a jeji děti i ři
dič zůstali bez pohromy. Hr. Ballestrem se však
zabil.
— Prino Harald odjel — dle kodaňské depeše —
včera dopoledne do Glucksburku, kde bude 28. t. m
jeho sňatek s princeznou Helenou ze Šlesviku. Hol-
štýna. Sonderburgu-Glucksburgu.
= Milionová krádež. Z Paříže, 26. dubna. z
jízdy ze San Rema do Lugana byl německé princez-
ně, jejíž jméno se nesděluje, ukraden cestovní tlu-
mok, v němž bylo za millon skvostů a prý také dů-
ležité papíry. V Ženevě byli zatčení tři Angličané
u nichž byla nalezena kabelka, plná diamantě a ji-
ných drahokamů.
= Zločin pro několik haléřů. V Paříži upustil
jistý hoch na rue de Tivoli sou (asi 4 haléře) a sehmul
se pro něj, nějaký otrapa však jej předešel. Hioch
prosil, aby mu peníz vrátil, surovec však zasadil mu
ránu do hlavy, takže se zkrvácen sikkácel na diažbu
a byl přejet automobilem. Zlosyn byl chodci na
míst nemilosrdně téměř k smrti zbit a jen stěží po-
dařilo se policii vytrhnouti jej krví zalitého a v bez-
vědomí z rukou rozzuřeného dovu.
Ballester
Fürstenberg
Copanincvá
Harald
Helena
Angličan
jít Tivoli
Hradec
Glucksburk
Šlesvik
Paříž
San Remo
Lugano
Ženeva
33
article
= Parník naragil na most. Z Lubeku, 25.
duhna. Parník „Baltic“ stál včera před 9. hod. večer
před otáčivým moslem, jenž tvoří spojení mezi Lu-
bekem a Travemündem. Most počal se na signál par-
níku otáčeti, když strojník parníku špatně porozuměl
signálu kapitáncvu, jeti nazpět a jel naopak plnou
parou ku předu. Při tom narazil porník na křídlo
mostu, jež úplně demontoval, takže nosiče visely
dolů. Parník položil se na bok uprostřed lodní dráhy
a učinil tak plavhu nemožnou. Teprve v pole dne
podařilo se odtáhnouli jej stranou. Vozy však ne-
mehou vůbec do Travemůnde jezditi. Pěší převážeji
se v člunech. Most se odpoledne částečně sřitil.
Škoda převyšuje 100.000 marek
= Z lásky k 50leté dámě. Z Florencie, 2e
dubna. Neopětovaná láska mladého muže k starší dá-
mě vyžádala si za oběť dva lidské životy. Včera za-
střelil zde 24letý světák Laschi 50letou marchesu
Delornari, načež si vypálii ránu do srdce. Byl do
marchesy, která jest posud krásná, na smrt zamiln-
ván, ale vždycky byl odmítnut. Nový pokus, získati
si náklonnost milované ženy, byl stejně marný a t
rozčililo Laschia tak, že se stal vrahem. Spáchal čin
na schodech marchesina domu, právě když chtěla
s přítelkyní vyjíti. Laschi byl nejdůvěrnějším příle-
lem syna marchesina
Řádění vztaklého bernardina. Z Berlína,
25. dubna. Bernardin neznámého majitele způsobil
včera v neci u Eberfeldu ve sdě pasoucích se ovei
hrozné krveprolit. Pes, dle všeho vzteklý, rozsápal
35 ovcl.
= Pokusy s tolegrafil bez drátu. Z Paříže.
24. dubna. Mezi Paříží a pevnostmi na východní
hranici bude zřízeno spojení telegrafil bez drátu.
K pokusům, jež budou v těchto dnech zahájeny.
použije se kalhedrál v Laonu a Verdunu jako
stanic.
Lasch
Bernardin
Lubek
Most
Florencie
Berlín
Paříž
Laon
Verdun
Baltic
Delornari
Eberfeld