Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

ášmen deb te

3

a tro

4

evekea

5

V Praze, v úterý 27. dubna 1909.

Praha

6

Číslo 1l6.

7 article

Na ranní a večerní listy předplácí se V Praze v administraci na násle. . . . . . 2 k ha čtvrt lota . . . . 6 ki —h s dvoji donáškou K 54k na můsie. . . . . na čtvrt leha . . . . 7 K 62k ve Řllálkách na mösie. . . .. . 2 K 30n Poštou: na ružsieo n etvrt ieta : : . 9 K e s dvoji zásilkou na měsin na rieth : : k o Bude-li parlament vídeňský pracovat? První otázka, kterou by asi dnes nej raději slyšela vláda od shromažděných ve Vídni poslanců přiznivě zadpověděnu, zn zajisté: Bude parlament v této kampan řádně pra covat? Naložíť mu tolik roboty, že by musií konat pravé divy pilnosti, aby vše řádně zmohl v čas. Kromě vyřízení státního roz- počtu žádá na parlamentu řešení velkých sociálně politických úkolů, jako jest starobní pojištění a j., jež vymáhati budou ovšem neobyčejného nákladu, žádá schválení annexe bosenské a úhradu způsobených annexí tou ohromných výdajů, dále sanaci zemských financí a souhlas s vládními finančními plány směřujícími k dalšímu utahování berního šroubu a zavádění nových daní ku přemíře břemen posavadních. — Toť věru důkladný lodní naklad; ale jakoby na tum nebylo ještě dosti, vlada zatěžuje parlamentní prám ještě dvěma dalšími bludnými balvany Bienerthovými to jazy kovým předlohami — a zostřením jed- nacího řádu sněmovny poslanecké ke svírání nepohodlné oposice.

Bienerthův Praha Vídeň můj Pošta

8 article

Na rychlě vyřízení jazyko vých a království české trha jí- cích předloh Bienerthových na lehají němečtí nacionálové a liberálové zcela již nepokrytě a úsilovně. »Co se tkne j al' zy- kových předloh pro král. české — píše »Deutschnationale Korrespondenz« — trvají německé strany celého bloku bezvýminečně na stanovisku, že musí býti ihned do- cílenojich přikázání zvláštním výboru, jelikož lze pak teprv doufat, že vyjednávání o každém jednotlivém bodu osnov těch mezi Němci a Čechy povede k nějakému výsledku. Však by odpovídalo též samému vládnímu programu bar. Bienerthem pro hlášenému, kdyby se zákonná úprava národ- ních poměrů v Čechách vší mocí popo háněla a uspíšila. Proto asi také německe strany v příčině té zahájí přiměře nou činnost.e O brzké zostření jednacíh řádu opět horlivě dbají křesťanští socialové s předsedou sněmovny panem Pattaí em v čele. A že chtějí ostnaté dráty té reformy jednacího řádu napnouti výslovně proti nám Čechům na prospěch německých plánu v království českém, že tedy oboj to úšilí německých spojencův čelí a míří pře- devším ke škodě naší: to vše vyzradil v ne- střežené chvíli »nestrannýs křesťansko-sociáln president pan Pattni sám Mluvě na schůzi voličů dne 23 t. m ve vídeňské čtvrti Mariabilfské, zabýval se především otázkou, bude-li sněmovna posla- necká v této kampani naložena ku práci?

Bienerthův Němec Čecho Bienerth Pattaí Pattni Čechy Deutschnationale Korrespondenz

9 article

»V minulém zasedání byla; bude-li však i nyní, jest dosud velmi nejisto. Načež počal vzdychat a toužit: »Stálá obava naše by zmizela, jakmile bychom měli do- statečně řízný jednací řád, který by každé zatarasení pořadu jednacího pilnými návrhy znemožnil. V starém, Schmerlingem oktroyovaném jednacím řádu bylo takových prozřetelných prostředků. Teď však jich před- seda nemá. Nyní má 20 poslanců v moci, aby celou sněmovnu terrorisovali. Zvykle si dají svou obstrukci od vlády vykoupit, čímž utvořen naskrze zvrhlý systém. Z toho ne švaru vyvázneme teprv tehda, uděláme-li si nový ostřejší jednací řád. Křesťonští soci-

10 article

álové jsou pro něj, avšak německo-liberální poslanci jsou rozdílného mínění. Kdežt poslanci z alpských zemí no- vého jednacího řádu úsilně se do- máhají, němečtí poslanci z Čech počtem 36, nechtějí se pro něj rozehřát. — A přece by práv Němci z Čech měli si uvědo- mit skutečnost: pokud nemáme zostřeného jednacího řádu, po- tud nemůžeme s řešením jazy- kové otázky v Čechách z míst a Toliko vydatným jednacím řá- dem lze národní državu Němců v Čechách co nejlépe ochránit.« Co tomu říká pan dr. Kramář, jenž, jak známo, za vlády Beckovy netajeně ho- roval pro podobnou změnu jednacího řádu cislajtánského parlamentu, doufaje, že by z toho měla kdys prospěch naše spravedlivá věc. — Nyní mu, doufejme, řeč Pattajova otevře oči. »Pokud nemáme zostře- ného jednacího řádu proti Če- chům, potud nemůžeme rozřeši jazykovou otázku v Čechách na prospěch Němců a jich národn državy!« doznává pan Pattai s klasickou upřímností. Hrozící česká obstrukce proti Bienerthovým jazykovým a Čechy poltícím osnovám: toť ta jediná můří noha, přes niž německý Mefisto nemůže přeskočit; nebýti jí, vrhne se n nás a zdolá všechen ostatní odpor pomoeí vlády, která by se již vynasnažila o sehnání potřebné vládní většiny pro své předlohy i ve výboru i v plném parlamentě.

Čo Němec doktor Kramář Beckův Pattai Bienerthův Čecho Čechy

11 article

Z této řeči náčelníka křesťanských sociálů a předsedy sněmovny dra. Pattaje čerpati mohou však také potřebné naučení — českoslovanští sociálně-demo- kratičtí poslanci, jaké naprosto nesprávné stanovisko zaujali. když ve své přirozené a chvályhodné peči o brzké vyřízení velkých sociálních předloh místo co by měli oboři se na vládu a žádat, by ty své po- horšlivé jazykové a trhaci před- lohy odvolala: obořují se na národní poslance české — za křikujíce je, aby se neopovažovali »k vůl jalovým sporům národním a otázkám jazy kovým« — hatit činnost parlamentu víden ského svou obstrukcí. To je rozhodně nesprávné a nespra vedlivé slanovisko. To znamená zachy covat rámě přepadeného, je n se brání ráně smrtící, ale neodraže napřaženě rámě útočníkův. A přece, o koho se jedná? Kdo bude nejvíce trpět ve svém přirozeném lidském občanském právu, svobodě své, kdo bude nejkrutěji poškozen duševně i hmotně, do- jde-li ke zřízení těch 92 »ryze německých« soudních okresů v Čechách, bude-li položen základ k německé provincii Deutschböhmen, v níž bude Čech psancem? Bude to přes 200.000 pracujícího tam dělného českého lidu, soudruhů těch »českoslovanských sociálně demokrati- ckých poslanců«! Tažeme se, smí a může jim osud jejich býti lhostejný. A když nelze jejich lidské i občanské právo před zádavou jinak zachránit nežli — ob- strukcí proti uvedeným nebezpečným osnovám zákonů Bienerthových, co potom Jest tu na místě zatracovat a zavrhovat zbra obstrukce z lásky ku parlamentu, když vět- šina jeho dopouští se nejkrutějšího bezpráví

Deutschböhmen Čo Bienerthův Čechy

12 article

nedbajíc ani základních zákonů státních vůči bezbrannému lidu našemu. Když Němci dělali obstrukci prot Badenovým a Gautschovým nařízením jazy- kovým, poněvadž nám jimi bylo vráceno rovné právo našeho jazyka ve vlastech na- šich — kde stáli tehda poslane českoslovanské sociální demo- kracie? Protestovali a válčili snad tenkrát proti oné nejnespravedlivější a nej brutálnější obstrukciněmeckých směšťákův« — jako zakřikují a zavrhují dnes předem již naši obstrukci proti dal- šímu německému atentátu na poslední zbytky našeho práva a na jednotu naší vlasti? ! — Řeč Pattajova zřetelně dopovídá, komua čemu by tím pomáhali, kdyby v rozhodném okamžiku boje osvojili si oné nesprávné sta- novisko a nahra zovali Němcům onen zostřený jednací řád proti národním po slancům českým. Chtějí-li česko-slovanští sociálně demo kratičtí poslanci, aby parlament vídeňský byl dělným a co nejdříve vyřídil důle žitou předlohu o starobním poji štění: pak nechť ruku v ruce s našimi národními poslanci na sadí všechny páky, aby on osudné jazykové předlohy Bie nerthovy byly odstranény s jed- nacího pořadu parlamentu ví- deňského, před jehož forum p zákonu základním vůbec ne patří! Ano, toť jediný prostředek jak uvarovati bouřím, které jinak budou parlamentem tím trvale otřásat, to jediná cesta k zajištění nerušené dělno st parlamentu, aby se zabývati moh plodně řešením otázek narodohospodářských a státně finančních — odstrant-li se z něho obě ty třaskaviny nebez- pečné: Bienerthovy předlohy jazykové a Pattajův zostřeny jednací řád. Komu tedy na tom záleží aby parlament v této kampani pracoval, ten nechť přičiní se, by odklizeno bylo z agendy jeho vše, cokoliv pohoršuje. znepokojuje a obavami nejtěž- šími vzrušuje šestimilionov národ českýl

Němec Badenův Gautschův Bienerthův Pattajův parlament vědět

13 article Demise Wekerlova kabinetu.

Demise Wekerlova kabinetu. Podání demise ministerstva Wekerlova, ja telefonicky sděleno bylo již ve večerním vydání „Nár Listů“ stalo se ihned po zahájení včerejší schůze uherské poslanecké sněmovny O průběhu schůze zevrubně referuj. tiskov kancelář takto Z Pežti, 26. dubna. Prohlášení Wekerlovo. Ministerský předseda dr. Wekerla praví: Ctěná sněmovno! Prosím o pozornest, abych ohlásil demis vlády. (Souhlas. V otázco ceculově Banky dospěla vlád- k jednomyslnému přesvědčení, aby tato záležitos upravila se tak, že na místo nynější společné banky zřízeny budou dvě banky, nalézající se v po měru kartelovém Za tím účelem zahájili jsme porady s rakouskou vládou, abychom v každém směru svorným postu pem uhájili hospodářské a finanční zájmy, jichž za chování jest žáďoucím také s vyšších politickýe hledisek Rakouská vláda po dleuhém vyjed návání nepřistoupila na naše stanovisko, pouka zujíc na svou politickou situaci a na technicke oblize. (Velikýhluk. Volá se: Slyštel Slyšte President zvení.) Poněvadž zminěné jednomy siné usnesení rakouské vlády nevedlo k žádnému výsledku, nebyli členové uherské vlády více s to dospěti v řešení otázky cedulové banky k takové do

Wekerlův doktor Wekerla

14 article

hodě, klerá By mohla počílati na ústavní projednár (Veliké pohnutí. Volá se: Dest smutne Za těchto poměrů necítíme se zřelelem na politickou situaci a na siluaci kahinetu více síly, abychom mohli vésti poslaneckou sně- movnu a abychom mohli uplatniti a uhájitiv každém změru ústavní zájmy. Následkem toho jsme se včera usnesli podati demisi. (Souhlas na levici) Se zřetelem na to žádám ctěnou poslaneckou sněmovnu, poněvadž jsme nebyli s to, abychom za politické zodpovědno- sti mobli zde záležitosti nadále zastupovati, aby až do vyjasněmí situace nskonala žádnou schůzi. (Souhlas a hluk) Debata o demisi a odročení sněmovny Posl. Pavol Hoilsy (str. neodv.) souhlasí s odro čovacím návrhem. Považuje však za nutno prohlásit že členové strany neodvislých trpce želí toho, že od- stupuje vláda, která moudře, prozíravě a velmi vla stenecky řídíla osudy země. „Jest to řídký zjev“, praví řečník, „který nyn vidíme. Ustupují mužové, jimž vídeňská vůle není bezpodmínečným rozkazem, kteří nepozbyli důvěry koruny a mohou bezpodmínečně spoléhati na důvěru většiny poslane- cké sněmovny. Přes to odstupují, poněvadž nechtěj upustiti od svých zásd (Hlučná pochvalr a volání „Eljen“.) Odstupující ministři nechť jsou ujištění, ž příchylnost, jakož . důvěra k jejich osobám k jejich velení se jenom zvýší.“ Řečník dále prohla- šuje, že členové strany neodvislosti přičiní se o to. aby nalezeno bylo východisko z této krise, avšak strana chce a také zachovává integritu svého pro- gramu (Dleuhotrvající potlesk strany neodvislosti.

Posl Hoilsa Desta cký sněmovna

15 article

Nebudeme překáželi rozřešení krise ani přehnanými požadavky ani tvrdošíjnosli Posl. Štěpán Bzappanos prohlašuje jměnem ne odvislé lovice, že zprávu o demisi vlády bere s n dostí na vědomí, avšak žádá, aby podáno bylo vy světlení o příčinách demise, neboť země musí vědět co se stalo a co se ještě stane. Navruje proto, aby demise vlády byla dána na jednací pořad. Chorvatský projev nedůvěry. Posl. Medakovič prohlašuje jménem Cho vatů, že následkem státoprávního konfliktu mez uherskou vládou a Chorvaty vznikly v Chorvatsk poměry, které jsou nedůstojny právního státu. Násled- kem toho nemohou Chorvaté dnes v tomto konfliktu s druhou polovinou žíše zaujati žádné stanovisko. nemohou společnou uherskou vlád podporovati v její akci svou důvěrou poněvadž tato vláde uherská jest příči nou neústavního a protiprávního reži mu v Chorvatsku a jest zodpovědna zn tamější poměry. Posl. Jan Hock (divoký) žádá rovněž. aby de mise vlády byla dána na jednací pořan „Dnes“, prohlašuje, řečník. „byla by každa povolnost zločinem.“ (Hlučná pochvala u jed né části strany neodvislosti.) Nechť konečně jednou se pozná, že ve Vldni nelze nikdy ničeh dosíci povolností, nýbrž jenom násilím. Strana neodvislých, jakožlo většina sně- movny, musí prohilásiti, že trvá na požadav k Iinanění neodvislosti a že přistoupí jen n takcvé řežení siluace, při němž by nepadl tento po- žadavek. Se zlelelem k vetu koruny proti ústavnímu právu národa bylo by jen jedině ústavní východisko kdyby koruna apelovala na vůli národa. Nemožno však připustili, aby zkrocením jednotlivých politi- ckých skupin byla tříštěna země. Tento boj mus shromážditi celou zemi do jednoho tábora a prot ohlašule řečník své vstoupeni do stra- ny neodvislých.

Posl Bzappanos Chorvat Hock Chorvatsko

16 article

Košut o nutnosti demise. Ministr obchodu Košut prohlašuje, že minislerský předseda zcela zřetelně vysvětlil příčinu, proč vláda odstupuje. Příčina spočívá v tom, že v lů ně vlá dy pominula jednomyslnost. To jest nejen do- stalečným, nýbrž i nutným důvodem k odsloupení vlády. Kdyby nepodala demisi, neřídila by se příkazy úslavnesti. Proti poslanci Hockovi praví ministr, ž o nějakým krocení nemůže se mluviti. Jest to vylou ceno již tím, že ministři, náležející straně neodvislýcl v zemi, zde ve sněmovně i na nejvyšším místě há- jili své názory. Dlovhotrvající pochvaln.) Poslanecká sněmovna nechť zachová parlamen tární zvyk, který přikazuje, aby poslanecká sněmovna odročila své porady, jestliže vláda se poděkuje. Necht sněmovna nejedná nyní o této olázce, k tomu naskyi ne se ještě později příležitost. (Hlučná pechvala.) Posl. Bozoky (neodv. levice) podporuje náv k Szappanosa. Posl. Jiří Nagy (neodv. lev) podává návrh, po

Košut Hocek Posl Nagy poslanecký sněmovna Necht sněmovna

17 article

V drobném prodejit ranní čislo o sobě . . za 8h večerní . . . . . za 4h Ve úlišlkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10 k večerní . . . . . . . . 6k lnseráts platí se hotově napřed. Předpl cení a insarty přijimí administrace v Marianské ul.,5 Tam nacházejí se táž redake, tlzkárna a expedine „Národních Listů Rukopisy se nevracejl

18 article

dle něhož mí poslanecká sněmovna učinlfi usne- sení, že žádá zřízení samostatné národní banky od 1. ledna 1911. Posl. Mihaly (Rumun) prohlašuje jměnem národností, že bylo hlavním úkolem vlády, která mě- la přechodní ráz, aby zavedla všeobecné právo hla- sovací. Strana národnostní stále urgovala tote práv a liluje, že vláda neprovedla tento úkol. Poněvad národnosti jsou přesvědčeny, že pokojný vývoj země není možným, pokud v Uhrách není proveden zákon národnostní, nemají žádné příčiny, aby litovaly o- stoupení vlády. Posl. Polonyi (divoký) prohlašuje, že když vlád vážně vyjednávala o bance kartelové, bylo důsledkem stroskotání se tohcto vyjednávání, ž také rakouská vláda se musí po- děkovati. Řečník žádá vysvětlení o různostech názoruv kabinetu, jakož i o domnělém odmítavém projevu krále o samostatné bance Ministerský předseda dr. Wekerle prohlašuje, že nechce se zabývati výklady poslanců Szappanosa, Bozokva a Nagya, kleří našli ve vládě celou žádu hříchů. Veřejné mínění, abych neřekl historie, pro- nese ještě úsudek o činnosti vlády Oproti posl. Me- dakovičovi prohlošuje ministerský předseda, že skon- cování nynějších poměrů v Chorvatsku nezávisí na

Posl Mihal Rumun doktor Wekerle Szappanoso Bozokva Nagya Uhry Chorvatsko

19 article

Uhrách, nýbrž od toho, že se Chorvaté postaví na stanovisko zákona a to nejen formálně, nýbrž i tím způsobem, že ctevřeně uznají svou pří- slušnost k uherskému státu. (Pochvala.) K vývodům posl. Polonya, že se měla také po děkovati rakouská vláda, vznikl-li rozpor mezi nía vládou uherskou, praví ministerský předseda: Ban- kovní záležitost není společnou záležitostí. Toto sta- nevisko hájíme a pokud vím, nikdo nám toto naše právo neupíral. Také král stojí na tomlo ztanovi- sku, že jest totiž úplně v naší moci, upravili si ne- závisle bankovní záležitost. Co z toho následuje? Po- užívajíce této své volnosti, nemůžeme jí upírati vlá dě rakouské, poněvadž by to bylo zasahování do vnitřních záležilostí, které by ohrozilo naše právo samostatně rozhodovali Poslanec Polonyi přeje si také, učiniti naše od- stoupení předmětem díiskuse, ježto prý k němu ve- dly mima uvedené námi důvody také důvody jiné.

Chorvat Polonyi Uhry Bana

20 article

Pokud vláda působí, nesmí se vyskytovati olázky, o nichž členové kabinetu nejsou solidárními. A nyí vyskytla se otázka, a to akutního rázu — ovšem n po našem přání, ale události a vůle jiných posunuly otázku tuto do popředi. (Hlučná pochvala u strany lidové a strany ústavní, velké pohnuti na levici) Mým názorem je, že otázka tato zcela oprávněně dostala se na přetřes. (Hlasy na levici: Zákon ji při- vedl na přetřes, neboť bankovní privilej vypršujel Akutní ráz těto ctázky nás donutil, ježto v télo otázce nejsme již solidárními, abychom z ní učinili důsledky Žádala tak ryzost a solídarita naší sou- činnosti. Tím jsme vyhověli také politické morálce Který člen vlády má odstoupiti, o tom nepřísluší roz- hodovati poslanecké sněmovně Posl. Polonyi: Jest otázkou, ke kterým mi- nistrům máme důvěru. Ministerský předseda dr. Wekerle: Ve smyslu zákonů z r 1843 má se celé ministerstvo poděko- vati, podá-li ministerský předseda demisí. Posl. Po tonyi učinil také ve své řeči narážku na projev krále o bankovní otázce.

doktor Wekerle Posl

21 article

Musím prohlásiti, že tento projev nebyl učiněn vůči vládě, nýbrž byl učiněn, když olázka v podstatě byla už rozhodnuta a my jsme věděli, že nemůžeme dále zůstatí na svých místech, oproti vůdci většiny na rozklad učiněný a to po měm názoru ve furmě. která úplně odpovícá ústavě. Poněvadž tento projev nebyl mnou opakován jako ministerským předsedou nejsem s to podati o něm vysvětlení (Souhlas) a ne- mohu také jej učiniti předmělem rozpravy. Není také účelno, aby nimo uvedeně pohnutky byly ještě jině olázky zahruty do rozpravy. Kde není proti pokoj- nému rozuzlení a pro dorozumění, nechť se nepustl do rozebírání otázek, které nikterak bezprostřední nesouvisí s odstoupením vlády.) (Pochvala.) Právě proto žádal jsem poslaneckou sněmovnu, aby schvá- lila můj návrh a aby nekonala žádnou schů- zi až do vyjasnění situace. (Souhlas.) Návrh ministezslého předsedy se pak schvaluje Proti guvernéru Popoviesovi. Předseda prohlašuje, že o návrhu posl. Ji- řího Nagya nedá hlasovati, poněvadž tento návrh není řádně zaznamenán v knize návrhů. Na to odůvod- ňuje posl. Baloghy svůj pilný návrh o nástupní řeči guvernéra rakousko-uherské banky Popovicse a praví, že guvernér právě v tom okamžiku, když mi- nistři Košut a Apponyi jménem str. neodvislosti po-

Balogh Popovics Košut Apponyi

22 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Totiž — rozumějme si — tak zvané umění Nebot o tom umění, které drtí naši duší a plane nám do života jako ohně na horách, o uměn Dantea nebo Shakespeara — o tom věru v téte souvislosti mluviti nemůžeme. Tedy o tom umění, řekněme ještě konkret něji, básnickém (v nejširším slova smyslu) — a o vědě, opět ve smyslu nejširším. Je mezi nimi stálý spoř; již vlastní nástroj umělcův, jn- zyk, bývá mnobdy příčinou těchto bojů. S nej- vyšším cpovržením shlíží mladý adept Mus na suchého grammatika, kter, mu předpisuje, aby říkal a psal „pukají“ místo „pukou“, jak napsal poeta, oby se mu spíše bodil rým „rukou“. Ale ještě polurdavěji se podívá asi na přírodopisce, který ho upozorni, že růže v kvělnu nekvetou. nebo na zeměpisce, který vytkl jeho romána. že v něm hrdinka vystoupila v hamburské dvorní opeře — prý Hamburk je republika o nemá tedy dvorní opery. Tito všichní specialisté jsou na- šemu mladému nadšenci ubozí pitomci, kteří pro podebné malichernosti nevidí si ani na špičku nosu a nesahají jeho Muse ani po kotniky. A přec — kdo byl kdysi mlád (u kdo ne- byl?) a jen trochu se zahloubal do svých milá- čků v říši poesie, vyrobil často sám nějakou báseň (bývá te obyčejně ruční lyrika) — kterou ovšem v zralejši chvíli zase hodil do koše. Ne- musím uváděti jmen — jsou mezi nimi na př- Palacký, Šafařik, Jirásek — a nebyly to vždy básně špatné. Ale zajisté jejich původcove uznali, že mají ještě užitečnější a potřebnějš věci na práci, nežli baviti čtenáře intimními při hodami mladé lásky, které se obyčejně podobaj na vzájem jako vejce vejci.

Shakespeare Ted Palacká Šafařik Jirásek Hamburk Musa

23 article

Mnohem těžší je práce mladého adepl vědy. Léta musí sedati u nohou učitele, aby se dověděl, co lidé před ním poznali a vymyslili. Mnoho času a mnoho peněz stojí jen zakoupeni takových knih, o nichž potom s dobrým svědo- mím si řekne, že jejich čtením a koupením zby tečně promarnil čas a peníze. A ještě více práce a času stojí potom vlastní zkoumání, které časte mívá výsledek jen negativní, vrací se k staré moudrosti Sokratově: vím, že nic nevím. Tato práce, tichá a neznatelná, uniká však obyčejně pozornosti širšího obecenstva. Různít mecenáši, jimiž národ náš není právě nejchudšl stále ještě pokládají — a právem — za vý květ kultury národní pěvce Bohem poslaného jak ho vylíčil Hálek. Vypisují se ceny, stipendia podpory — a zapomíná se při tom, že genius rodí se jednou za staletí — a že na Svatopluka Čeclaa literatura naše čekala půl tisíce let.

Sokratův Hálek Čeclaa

24 article

Málo kdo si představí, s jak lehkou myslá vrhá průměrný básník — jeden z těch, kteří do- stávají ceny, stipendia, podpory — své verše n papír. Trochu rýmů, které si pamatoval z gr- mnasijní čejby, něco rozměrů, které si načrtne tužkou na papír (je-li tak svědomitý), něco vy- čichlých již dojmů, několik vybledlých a otře- ných slov — to bývá obyčejně vše, co čí táme v těch nových „Verších“, „Básních“ „Pisních“... A vezměme nejlehčí průměrný výkon vědecký: překlad knihy cízlm jazykem psané, ať z belletrie, ať z vědy, do češtiny. Mus si opatřiti správně vydání, poslední, nejnovějš anebo první; musí si opatřiti důkladný slovník a seznámiti se dokonale s látkou, o níž dilo jedná — a teprve potom může vůbec začíti s prací. A pracuje tu stále pod kontrolou — každý srovnáním s originálem může mu vypočísti chyby, které nemůže oddisputovati tím, že jeho šosácký recensent nemá smyslu pro hloubku jebo dojmů a jemnost jeho výrazů. Jistě překlad Goethova Fausta nebo Aischylovy Oresteie vy- žaduje takové usilovné a dlouhotrvalé práce která vůbec nesnese srovnání s prací, kterou mě mladý veršovec s celou svou sbírkou „Nálad“ nebo „Dojmů“ — a přec takový „tvůrčí duch“ shlíží s patra na „uměleckého nádenníka“, z jakého pokládá takového pilného překladatele. A postupme k dalším, stále jenom ještě niž- ším výkonům vědeckým. Pepis a zjištění nového jedince, ať spisu neznámého nebo známého au

Goethův Faust Aischylův Musa Oresteia ty

25 article Věda a umění.

Věda a umění. tora, ať rostliny nebo prvku, ať hory nebo řeky kolik práce a času zabere takový o sobě nepa trný výkon! A kolika set takových výkonů jes potřebí, aby mohl učenec předložiti kritice svých vždy nedůvěřivých a často žárlivých kollegů ce lou knihu, která zavírá starou a otvírá novou dobu vědy. Kolik takových výkonů je uloženo na př. jen v jediném díle Palackého Dějin nebo Tomkova Dějepisu, abychom nemluvili o ose bách, žijících — a jak málo přece jsou tyto práce materiálně odměňovány anebo vůbec ce- něny. Nejsou u nás ovšem poměry francouzské kde Akademii stojí k disposici ceny o 40.000 až 100.000 franků pro díla historická nebo pří rodovědecká — ale i ve Francii nepochybne mnohem lépe je poměrně honorován mladý bás ník, třeba sebe prostřodnější. Nemluvím a o milionech, které vynesou obratnému drama tikovi nebo komponistovi díla, která dobře „jdou“ — neboť to je zase kapitola jiná, o vku su obecenstva, který velmi často dává přednos tomu, co je baví, před tím, co je krásné. Je tu jistá křivda, která se děje skutečno práci — proti zdání a pozlátku, které kryje je- nom povrch. Stále ještě cení se prostřední umě- lec výš, nežli pomalý pracovník a dělník — jen jeho prací žije přec a roste lidstvo. Opa- kuji — nejde tu o skutečného genia, který vlád- ne srdcím, nalézá nové formy a vrývá svou stopu do kultury národní; o tom stále platí slovn Hálkova v plném rozsahu. Ale že není věda ná- rodem, národními mecenáší, podporována v na- ležitém poměru s uměním, o tom nemůže býti pochybností.

Palacký Tomkův Hálkův Francie

26 article

Jsou to staré bolesti. Naříkal na to jménem chemiků dlouho profesor Rnýman, zmínil se o tom jménem historiků před lety dvorní rada Goll — a myšlenky ty se vracejí dnes znovu. čte-li čtenář zprávy o podporách z fondu Zeye rova na vydání prvních knih mladých básníků Nochci souditi níínění poroty; jsem přesvědčen, že v těch 4—6 autorech rostou skutečně nový Čech, Vrchlický, Zeyer, Březina, Machar; jsem přesvědčen, že i na přesrok se najde nových 4—6 geniů dorůstajících. Ale vznikají přeceve mně pochybnosti, bude-li tomu tak i každý příši rok — bilance naší nové literatury opravňuj- přece ke skepticismu nejdále sahajícímu. Intenee zakladatele nadace, básníka jistě posvěceného byla zajisté nejlepší a nejšlechetnější: a effek bude asi ten, že česká literatura bude na útruty fondu exklusivního básníka „obohacována“ pra videlně asi několika svazky prostředních všed ností.

Rnýman Goll Vrchlický Zeyer Březina Machar Čechy

27 article

Jak jsem řekl: nejsou tyto řádky namířeny proti osobám ani podilejícím ani podíleným. Dou- fejme, že tentokrát zlaté zrní přinese také zlaté klasy. Ale že jest takových cen nyní již trochu mnoho, uznávají i sami literáti; jsou léta, cela desetiletí, kdy není dobrého eposu, dramatu, ro- mánu... A musí-li býti cena udělena, stlačuje nezbytně niveau, profanuje vysoké požadavky pravého umění a snižuje i toho, který ji mus udíleti, A při tom veliké práce vědecké, nezbytné neodkladné, nemohou býti provedeny pro ne dostatek prostředků. Jak jsou opatřeny labora toře našich vysokých škol, o tom bědno mluviti Neni mezi námi amerických mecenášek, kteří by svým obcím zřizovali veřejné knihovny, hvě- zdárny (o naší české hvězdárně bylo by možno napsati celý román, komický, ale plný krvavé tragiky), pracovny... ani ruských nebo madur- ských, kteří by tisícovými odkazy se snažili o tc aby díla velikých básníků a myslitelů vnikla v nejlacinějších a nejsprávnějších vydáních do celého národa. Není v širokých massách ještě stále pochopení, že sebe nepatrnější dělník a pracovník, který tvoří hodnoty a živí rodinu i národ, má mnohem větší cenu, nežli prostřední litorát, který papouškuje dávno již přežilé city a formy. Není u nás nedostatek lidí, kteří — přese všechen materialistický nával doby — stále ještě pamatují svou těžce uspořenou hřiv- nou na ideální statky národní: ale nebývají dosti informování a podléhají snadno povrchnímu zdání, které pořád ještě vidí v mnohém mladém lenochu posla nesmrtelných bohů. Doufejme — Goll a Raýman již deset let doufají — že i zde konečně se vyjasnl.

Goll

28 article Dramatické umění.

Dramatické umění. + Městské divadlo Král. Vinohradů. Tkalci. Hra o 5 jednáních z lel čiyřicátých. Napaal Gerhare Haupímann. Přeložil Josef Krušina ze Švam- berka. Režisér Jar. K mper. — Haupimannova tra- gedie proletářská »Tkalci« ostane jedním z nej- větších a nejpopulárnějších děl moderní literatury dramatické. Svým duchem soucilu k hladovým poníženým a revolty proli mocným a sytým stala se drahou dělnictvu. Klerý autor dovedl promluviti plamenněji k duši proletářů nežli jemný psychologa básník »Úsamělých lidl« ? Jeho drama je výmluvnější a vznětlivější nežli chmurný Zolův »Germinal«, nežii hořsé a cynické scény Gorkého »Na dně«, nežli filosofické, socialistické dialogy Björnsonova druhého dílu »Nad naši sílu«. Tak hluboko nevnikl do pro- pasti lidské bídy kromě Hauptmanna nikdo nežli Dostojevský. Úchvatná suggesce Hauptmannovy lragedie bladových nevychází z tendence díla. Tato nevystupuje nikde rušivě do popředí, neboť umělecký cit Hauptmannův dovedl se ubrániti každé frází banálnosti, psal báseň a ne pamfl t. On podmaňuje nás, prosté dělníky i rafinovaně obecenstvo jen svým talentem a temperamentem. »Tkalci« při ve- škerém svém úžasném naturalismu jsou velkolepou básní, klerá má mocný vzlet a neplazí se při zemi jako malodechý realismus, kopící podrobnosti s foto- grafickou svědomitostí a reporterskou titěrností. Jsme vděční vinohradskému divadlu za vypravení této bry a organisace sociálně demokralické strany nemobla být šťastnější ve volbě divadelaího kusu pro své členy, kteří opouštějí divadlo nadšeni a elektrisováni.

Krušina Úsamělý Zolův Gorký Björnsonův Dostojevský Hauptmannův Švam + městský divadlo Královský Napaal Gerhare SF

29 article

»Tkalci« jsou již známi našemu obecenstvu z před- stavení ve smíchovském divadle. Lze očekávati, že na vinohradském jevišli bude jejich úspěch trva- lejším, neboť zárukou toho je též zdařilá interpretac a šťastné vypravení hry. Hauptmannův obraz z života hladovících tkalců slezských v letech čtyři- cátých, kdy tito robové žili jako nejbědnější pariové lidstva bez svobody a bez chleba, udržuje po pět jednání svým prostým dějem, vlastně svou řadou scén v těžkém napjetí hrůzy a soucitného roze- chvění. Pro surového vydřiducha továrníka na bar- chenty Dreiszigera plahočí se tkalci u svých stavů od šerého rána až pozdě do noci, dřou se ve svých dusných brlozích jako galejní otroci, jsou vysíleni prací a hladem, potáceji se životem jako živořící mátohy. Horečka práce a nedostatek je vyssává. Je to příšerné drama hladových žaludků. Nešťastní tkalci živí se brambory a otrubami, kusem sýra, chleba je vzácností, maso tak nezvyklou pochoutkou, že je ani nesnesou jejich schvácené žaludky. Několik tolarů ročně je celým výdělkem tkalce, který pracuje

Hauptmannův

30 article K. M. B.

K. M. B. snad 16—18 hodin denně, Tito vychrilí neduživci

M B