14. července 1903. Číslo 190.

NÁRODNÍ LISTY

Strana 3.

Posl. dr. Herold o politické situaci. »Občanský klub« na Žižkově svolal na vče- rejší večer do hlavní dvorany »Bezovky« volič- skou schůzi, která přehojným počtem voličstva byla navštívena a které zúčastnil se též starosta p. Žďárský a náměstek jeho p. Žák. Na schůzi této promluvil kromě přítomného posl. K ar- busa »o politické situaci« posl. dr. Herold. Posl. dr. Heller omluvil svoji nepřítomnost churovostl. Posl. dr. Herold po zahajovacích slovech předsedy klubu p. Gausa úvodem k řeči své přes hodinu trvající a častou pochvalou prová- zené, předeslal podrobný výčet všech politickýeh a parlamentních události, které byly se odehrály před právě minulou jarní kampaní říšské rady a odůvodnil také stanovisko, jež byli zaujali po- slanci národní strany svobodomyslné jak ke vládě Körbrově, tak i k jejím hlavním, pro režim Körbrův rozhodujícím předlohám: k vyrovnacím osnovám a prozatímnému státnímu rozpočtu.

»Körber viděl« — pravil řečník, že při kroči-li poslanci čeští k prostředku obstrukčnímu v době, kdy na jedné straně situace minister stva následkem průtahu při projednávání ra- kousko uherského vyrovnání, a když na druhé straně i situace ministerstva uherského násled- kem opposice proti branné předlo ze stávala se poněkud kritiekou, kdy poslancům českým fermin do konce června byl výdatným prostředkem, aby obstrukce jejich nemohla byt zlomena a když pojednou nejevil se ani u ostat- ních stran politických — vyjma německé — již takový odpor proti obstrukci české, jako když běželo o první čtení vyrovnacích předloh Körber nahlížel a viděl, že by obstrukce v tomto okamžiku snadno mohla míti osudný pro něho výsledek. Proto také, jakmile sáhli poslanei čeští prozatím již jen k pouhé obstrukci tech nické, z obavy, by tlumený posud odpor i stran jiných v parlamentě nevypukl v bouři pro něho tím osudnější, sáhl raději k ukončení jednání říšské rady.

Vláda necítila se již v posici tak pevné silné, v jaké nalézala se v dobách dřivějších kromě toho překvapena také současnými udá- lostmi v Uhrách. Kdo zná poměry v říši a ví. jakou netykavkou jest armáda, pochopí, jaký ústupek byl odvoláním branné předlohy učiněn kruhy vojenskými Maďarům. Kromě toho vládu Körbrovu stihla ještě rána jiná, rána, která byla jí způsobena v otázce kontingentování cukru. A tu stál dr. Körber před obrazem pro něj nadmíru neutěšeným. Parlament, na jehož dělnost byl tolik spolehal, nevykonal ničeho z úkolů jemu položených a k tomuto fiasku přidružily se pak vylíčené již neúspěchy další. A když i opělovná snaha jeho přiměti poslance české k povolnosti v olázce české university na Moravě, v otázce zavedení vnítřni úřadní češtiny ztroskotala o jich rozhodnost a neústupnost a když dr. Körber viděl, že ústava a parlament otřásají se opět ve svých zákla- dech, že parlament vídeňský naprosto nepracuje a že budoucnost kabinetu je tak beznadějnou, když viděl porážku, jakou se svou politikou byl utrpěl, nechtěl vyčkati konečných věcí ka- ždého člověka a konečně i každého ministra, nýbrž sám, pozoruje, jak půda se mu borti pod no- hama, chtěl vyvolati otázku své osobní důvěry a podal s celým ministerstvem domissi sám.

Počitalť především, že tím aspoň dokáže,ž veškeré porážky politické, jež utrpěla vláda jeho, nejsou ničím a že zůstane i na dále faktorem, s nímž musí se i na dále počítati. Byl však, poněvadž porážka jeho spočívala vlastně v po- měru k Čechům a ve vnitřní politice rakouské. dosti chytrým, by tuto demissi nepodával na veřejnosť, nýbrž chtěje se učiniti hrdinou dne a obráncem jednoty a velmocenského po- stavení říše, předstíral, že demissi tuto podal vzhledem ke věcem uherským, což, jak známo, uherský ministr president Khuen-Hederváry popřel. Körber počital, že posilen bude slavnostním ubezpečením, že věci, jaké děly se v Uhrách, již se opakovati nebudou a tím chtěl pak za- krýti neúspěchy své vnitřní politiky. A úmysl ten byl by se Körbrovi podařil, kdyby nebyl současně podal demissi také ministr dr. Rezek, který vedle demisse společně podal také demissi osobní, prohlásiv v žádosti své upřímně loyálně, že by mohl setrvati jenom tehda, kdyby dala se mu záruka, že může s českými poslanei vyjednávat bezpečně o takovém způsobu spolu- žití, které jedině splněním požadavků českýeh je možno. (Výborně!) Je známo, že garancií těchto se dru. Rezkovi nedostalo a že násled- kem toho přestal býti dr. Rezek ministrem.

Jaký bude další vývoj události a jakým směrem máme postupovati dále? Okolnost, že demisse Körbra a jeho mini- sterstva nebyla přijata, nenasvědčuje tomu, že by postavení Körbrovo bylo pevnějším, než před podáním demisse. Dle měho náhledu bylo roz hodnutí o této demissi posunuto jen na dobu pozdější, na podzim, až se říšská rada sestoup znovu. (Souhlas) Není pochybnosti, že se Körber bude sna žiti za prázdně parlamentní znovu, by svoji posici opět upevnil a snad obrátí se opět na poslance české. Proto je vystoupení dra. Rezk z ministerstva pro něho velkou škodou (Vý borně !), ba přímo neštěstím pro celou jeho politickou myšlenku pro dobu prázdnin. Dr

Körber dobře cítí, že by se k českým poslan cům už vůbec obrátiti nemohl, kdyby krajanské ministerstvo bylo obsazeno. Mohl by za nyněj ších poměrů nějaký český poslanec bez záruk která ministr Rezek na koruně již žádal, mini sterstvo krajanské převzlti? (Hlučná pochvala a potlesk.) Posice dra. Körbra tudíž ztrálou ministra Rezka jest ještě slabší než před vlastn jeho demissí. (Pochvala.) Slabší je však také z jiných příčin. Po událostech posledních musí položiti sobě český národ otázku, zda na příště cena, za niž poslanci čeští ještě před prázdninami chtěli působiti na klidný vývoj věcí, může býti pro český národ dostatečnou a není-li lépe žádati spíše mnoho než málo (Hlučná pochvala), protože se zdá, že v roz- hodujíeích kruzích imponuje více, položí-li se požadavky co nej- vyšší. (Bouřlivá pochvala.) Proto další slabá stránka posice dra. Körbra spočívá v tom, že cesta a most, který snad ještě v červnu mohl přivésti k poslan cům českého národa, jest odstraněn a že také nový most, který se na- jisto bude stavět, musí býti pev- nější a nákladnější, má-li po něm dr. Körber kčeskému národu ještě se dostati. (Bouřlivá pochvala.) Český národ nechová k ministerstvu to- muto ni nejmenší důvěry (Hlučný souhlas), že by mohlo vůbec ještě učiniti něco na záchranu svoji, na záchranu státu a na záchranu dohody s národem českým. Theorie jeho, dle níž v ná rodních otázkách nesmí se státi ve prospěch jednomu národu ničeho proti vůli národa dru hého, nýbrž že se oba musí napřed shodnouti, skončila velkým fiaskem, nejen effek- tivním, ale i morálním. (Pochvala.)

Němci nemohou z dosavadní državy své, bez právím nabyté, ničeho ztratiti — kdo má při činu, dožadovati se práva a spravedlnosti, jes národ český, proti jehož vůli a přes jehož hlavý vydány byly nespravedlivé volební řády, jimiž jedině v Čechách, na Moravě a ve Slezsku udr- žována doposud nadvláda a zpupnost německá Bylo by nutno dříve mnoho odstraniti křivd, spáchaných českému národu, než by theorie páně Körbrova vejíti mohla v platnost. nehledě ani k tomu, že by germanisu jíe a centralisující správa jak v ze- mích království českého tak správa ústřední, za níž naše men- šiny v území německém jsou uti- skovány a nepatrné minority ně- mecké v krajích ryze českých hýčkány, že by tato správa musila býti zcela jinou. (Bouřlivá pochvalaa potlesk.) Kdyby národ český za těchto poměrů přistoupil na páně Körbrovu theorii, vzdal by se nejen svých polilických ideálů, nýbrž i práva, od něhož nikdy ustoupiti nesmí a kterému ve škerou silou intellektuální, již v sobě má zjednati musí platnost: uhájiti sobě po stavení, které mu nejen dle dějin, nýbrž i dle početné síly a významu pro stát rakouský právem náležl (Hlučná pochvala a potlesk.) V budoucnosti, pravím, budou požadavky českých poslanců při vyjednávání zniti jinak Budeme se musit rozpomenouti na okolnost, že nutno nám ještě více žádat, že toho, čeho právo máme žádat od státu rakouského, je značná síla a že to je žalobním naším před mětem, proti jehož oprávněnosti nelze spraved livě ni na okamžik ničeho namílat a který musí konečně dojíti svého splnění. (Pochvala.) My budeme musit žádat pevné a přísné záruky, že konečně vývoj věcí v této říši povede se tím směrem, aby český národ v soustátí rakouském mohl volně žíti, volně se vzmáhati, siliti a vy víjeti. (Výborně! Potlesk.)

Požadavky naše v ohledu hospodářském a kulturním nesmí býti nadále předmětem vlád ního čachru. (Souhlas.) Co je požadavkem ná- rodu a obyvatelstva vůči státu, je přirozeným po- žadavkem tak, jako přirozeným je požadavek dět vůči rodičům. To, co je však politické a co smě- řuje k tomu, by nynější germanisující a centra- lisující stát rakouský proměnil se ve spravedlivý ke všem národům, musíme žádati a postaviti předam. Žádáli se od nás, bych om státním nezbytnostem zjednali volný průchod, musí stát splnit především nejdůležitější státn nezbytnost, t. j. spokojenost ná- roda českého. (Bouřlivá pochvala) Bude li však heslo, prohlášené na před- včerejší výroční schůzi chebského »volkstagu«, dle něhož není budoucnosti pro Rakousko než v přimknutí se k říši velkoněmecké, bude- li toto- heslo slaviti vítězství, pak dozná na stra ně utlačovaných Slovanův tato poli- tika patřičné ozvěny. Nebudeme dnes ani litostivě volati po smíru mezi Čechy Němci, poněvadž český národ s Němci války nikdy nevyvolával. My to nejsme, které třeba smiřovat. Náš smír je zcela jednoduchýa jasný. My ještě dnes trváme na stanovisku, že chceme stejná práva jako mají Němci.

Na tomto stanovisku trváme jako reální politikové. Budeme-li však viděti, že v Rakou- sku reální politika neplatí a že v Rakousku na- bývaji platnosti a vrchu věci i nejnemožnější a nejodvážnější, pak právem můžeme se rozpo- menouti na okolnost, že národ český je v zemich českých národem prvot- ním a historickým a že my jako ta- koví máme právo na primát v této řiši. (Bouřlivý potlesk.) Vývoj politické i ministerské krise v poslední době bere se cestou zcela přirozenou, cestou, jakou tudíž se bráti musí. — My vítáme, že staví se situace pro nás krok za krokem jas- nější. Nastati musí však také doba, ve kleré národ náš musí vůči všem zjevům, které tu jsou, býti toho sebevědom, že nikdy nebylo proň doby tak vážné, že nikdy nebylo doby, která by mu ukládala tolik povinnosti, aby se nedrobil a netrhal na různé strany a straničky, které se vzájemně potírají, nýbrž že nastala doba, ve které musí celému politickému světu ukázati svoji vysokou politiekou vyspělosta projeviti ji tím, že oproti vývoji události vídeň- ských, ať již vývoj ten je jakýkoli, český národ dobývati bude svých práv postupem jednotným, celistvým a mohutným. (Bouřlivá, dlouhotrvajíeí pochvala a potlesk. Řečníku z mnoha stran gratulují.)

Když byl potom p. předsedou přečten telegram posl. dra. Serváce Hellera, který nemohl z léčení v lázních do schůze se dosta- viti a přál schůzi nejlepšího zdaru (Výborně! Na zdar!), promluvil říšský poslanec p. Karbus. Vy slovil povděk, že Politický klub poskytl poslan cům příležitost, aby mohli říci, jak pohlížejí na politickou situaci a na druhé straně aby po- slanci vyslechli, co soudí voličstvo o jich po- stupu. Posl. dr. Herold vysvětlil stanovisko poli- tické velice jasně a proto řečník promlouvá o de- tailech jiných. Zmiňuje se nejprvé o poměrech v klubu českém, poněvadž poměry ty nebyly četných žurnálech dle pravdy líčeny. Poslancům českým bralo se za zlé, že vždy neseděli v za- sedací síni při každém hlasování. Kdo zná po- měry, ví, že ze 425 poslanců bylo průměrně pří- tomno 150, ale českých poslanců dle přesně ve dené statistiky bylo průměrněpřítomno 35—40 tedy dvě třetiny. Povinnost svou tedy poslanci čeští konali ale nikoliv němečtí, kterým musí přece záležeti aby parlament vídeňský udrželi. Ve výborech byl

právě nejpilnějšími členy poslanci čeští, kteří umožnili svou přítomností práci ve výborech těch, kteří měli také referáty, jež pak přivedl nejen ve výboru, ale i v plenu k uskutečnění. Kde se dalo, využitkovali poslanci čeští ve vý borech každé příležitosti na prospěch živnostni- ctva, obchodnictva, průmyslnictva a j. vrstev. Vláda mohla vyjíti těmto stavům, myslí-li to s nimi upřímně, často vstříc, neboť na dobré vůli a podnětech poslanců českých nechybělo. Vláda nečiní však v otázkách, stavů těchto se týkajícíeh ničeho a vymlouvá se jen, že obstrukcí poslaneů českých jest její práce na prospěch uvedených stavů mařena. Výmluva ta jest naprosto bezdůvodná nepravdivá. Vládě jedná se jen o rozeštvání všech národů a stavů v Rakousku a pak v kal ných vodách loviti. Ministerstvo dra. Körbra přivedlo to již na pokraj propasti a nezbývá ji mnoho, aby se stalo Rakousko skutečným pa skvilem spořádaných poměrů. Řečník nabádal dále k organisaci našeho ho spodářského života, aby národ český mohl oddo lati různým nástrahám a výhrůžkám vlády budouenosti. Dovedeme-li každého našeho pole průmyslového využitkovati, dovedeme-li naše ob chodníky, průmyslníky a živnostníky udržeti poskytneme našemu obchodu a průmyslu roz- květ, který měly již dávno míti. V zámožnosti ve vyspělosti a v pevnosti jednotlivých stavo našich jest síta českého národa. Dovedeme-l pomoci těmto stavům k blahobytu a bohatství. položili jsme teprve národ náš na zdravý základ. Řečník končí přáním, aby národ český třeba se různil v otázkách politických, hleděl na poli hospodářského rozkvětu svorně praco- vati. Vykoná-li v ohledu tom každý svou po- vinnosť, posloužili jsme více národu našemu než kdyby každý stál na tribuně poslanecko v parlamentě vídeňském. (Výborně! Pollesk.

Starosta města p. Žďárský uvítán potle skem, vzdal jménem veškerého občanstva vřelý dik poslaneům dru. Heroldovi a Karbusovi za jich poutavé výklady (Výborně !) a navázav na slova poslance dra. Herolda o obsazování míst úřadnických, uvedl, že Žižkov měl také býti oblažen přednostou okresního soudu Němcem, ale na intervenci městské rady pomoci klubu poslanců českých vzal dotyčný pán svou žádost zpět. Dále jest v Žižkově jistý soudní adjunkt, který rovněž není jazyka obyvatelstva znalým a také v té příčině učinila rada městská kroky, aby byl přeložen. Tu vy- skytl se však bohužel jeden český advokát žiž- kovský, který se soudce onoho zastal. (Hanba mu !) Zjev to zajisté politování hodný. (Skandál!) Skutku podobného nedopustil by se zajist v uzavíraném území německém nikdo. (Výborně. Potlesk.) Na to přečell jednatel klubu p. Týb následující resolucit My na dnešní schůzi ve velkohostinci „Be zovce“ v Žižkově shromá ždění voličové vyslech nuvše řeči poslanců našich a sice slovutného pan JUDra. Josefa Herolda „O nynější politické siluaci žádáme klub poslanců na radě říšské a přítomn pány poslance, aby vzhledem k nynější nejisté si tuaci politické a temné budoucnosti nejbližší doby stále byli na stráži proti možným úskokům spoje- ného Němectva a vlády, neboť právě v této nejistouě a neurčitosti situace politické lze spatřovati opětně veliké nebezpečí pro spravedlivou věc českou, která v okamžiku by mohla vzíti značnou škodu. Pročež žádáme, aby poselstvo české v kritické době ny- nější a příští trvalo nezdolně na svých základních postulátech, aby trvalo na tom, aby státoprávní postavení zemí koruny české bylo uznáno aby národu českému neprávem odňatá vnitřní úřad- ní řeč česká v úřadech opět byla restituována, aby na Moravě v Brně byla zřízena česká universita

aby jazyku českému ve vojště zjednána byl přiměřená platnost, aby příslušníkům národa če ského se dostalo dle jeho důležitosti, kulturní výše a poplatnosti zastoupení ve všech úřadech, aby přihlíželo se k tomu, by v každém chledu náro český byl rovnocenným s národem německýma aby stalo se nemožným, by Čech ve své vlast byl pronásledován a stíhán krajany německými jer proto, že jest Čechem, jak stalo se již nesčíslněkrát a také opětně v době poslední a aby konečn pracovali k tomu, aby § 14. základních zákonů o říšském zastupitelstvu by zrušen dříve, než k definitivnímu provedení vyrovnání rakousko-uher ského se přikročí, ježto považuje m užití článku tohoto způsobilým po škoditi hmotné zájmy veškerého oby vatelstva tohoto státu.

Za účelem vymožení těchfo spravedlivých po žadavků národa českého žádáme poselstvo naše se vším důrazem, aby nedbalo žádných planýcl slibů vládních, aby nedalo se svěsti žádnými sli- bovanými a jak skutečnost učí, později nesplně nými výhodami hmotnými, nýbrž naopak žádáme aby použilo k vymožení požadavků těchto všech po ruce jsoucích a přípustných prostředků a aby proti vládě, nebudou-li požadavky české splněny aneb aspoň dána jistá záruka jich splnění, setrval v nejrozhodnějším odporu, nevylu- čujíce ani obstrukci nejostřejší, aby konečně jednou bylo zjevno všem rozhodujícím fak- torům, že otázka česká se dá sice odkládati, žes dá spravedlivé její rozřešení na čas posunovati, ale že se nedá umlčeti, že nedá se zahladiti a že musí na ni býti odpověděno a to tak, jak toho dů- stojnost a význam národa českého vyžaduje. Po- něvadž pak, ministerstvo Körbrovo naprosto osvěd čilo se býti nezpůsobilým, docíliti vyrovnání s ná- rodem čským a po demisi ministra Rezka stalo s výlučně ministerstvem strannickým, k němuž žád- né důvěry míti nemůžeme, prohlašujeme, že dals jeho úřadování pokládáme za státu i národu škod- livé a žádáme, aby poselstvo české dle tohos ke vládě zachovalo.

Konečně projevujeme pp. poslancům z město Žižkov zvoleným jakož i klubu poslanců národní strany svobodo- myslné na radě říšské za obezřetné a vytrvalě nájení práv národa české- ho úplnou důvěru. (Výborně! Výborně! Hluč ný potlesk.) Resoluce ta byla schválena všem hlasy proti hlasům dvou přítomných národnici socialistů, kteří nesouhlasili s odstavcem o vy slovení důvěry poslancům národní strany svo bodomyslné. Posl. Karbus vyz val je, aby uvedli příčiny pro kteréž mu důvěru odp irají, poněvadž pau šální odsuzování není čestným. Místo konkretní odpovědí reagovali všal dotyční dva účastníci na výzvu tu jen různým výkřiky, které byly přehlušeny ostatním shro- mážděním. Posl. dr. Herold povstav za všeobecného rozruchu, pravil, že velká chyba našich politi- ckých shromáždění spočívá v tom, že každý přijde do nich jako stranník a náleží-li k jiné straně, nežli řečník, třebas by i s vývody jeho naprosto souhlasil, prohlašuje,ž nemá k němu důvěru. Jako další charakteristiku uvedl, že u nás každý rozumí politice a tomu, co se ve Vídni děje, jenom ne ti poslanci, co tam jsou. Člověk může cestovati třeba po Makedonii a ví, co se děje v parlamentě vídeň- ském, ale jen ti poslanci, kteři tam jsou, nevědí o tom nic. (Hlučný souhlas a potlesk.) Řečník konči přáním, aby do schůzí poli tických, třebas i různé strany se dostavily, přišel každý bez předpojatosti a řídil se heslem Pravdu sobě mluvme, dobří spolu buďme! (vý borně! Výborně!) Za řeči posl. dra. Herolda „byli oni dna příslušníci strany národně sociální vyveden ze sálu. Doslovem předsedy byla pak schůze, její průběh byl až na oné intermezzo veskrze dů stojný, skončena.

Denní zprávy. — Dra. Jana Herbena obrana proti na šemu, ve všech kusech prokázanému nařčení. že pruskoevangelické bundy (zejmena berlínský bund k hájení německo protestantských zájmů) řídící všeněmecké hnutí »Los von Rom« v Rakousku, hledaly také v českém táboře ná stroje pro rozšíření téže propagandy na český lid, a že je našly v realistické straně, nazýva jící se »českou lidovou stranou«, a že k těmto nástrojům náleží v přední řadě prof. Masaryka dr. Jan Herben, který dne 8. t. m. byl n konforenci s pruskými pastory v německém ka- sině v Praze — obrana tato, uveřejněná ve včerejším čísle realistického denníku, dopadla i chatrně i — zchátrale! Budiž předem uvedeno, že se realistický pan »chefredaktore přiznává k této své návštěvě v německém ka- sině ve společnosti pruských pastorů způsobem, na němž jsou patrny jisté sledy studu druhdy horlivě národního moravského sludenta. Nepři znává se totiž beze všeho obalu, nýbrž uvád okolkem, že nám naši »delektivově« (!) donesl sensační zvěsť, že dne 8. července v úterý byl dr. Herben viděn a poznán (Žasní světe ! volá pan dr. v závorce), když šel v polednes dvěma německými pastory Na příkopech do německého domu, kde tito obědvali.

Dvojice pruských kamarádů pana dra. Herbena jest vlastním detailem jeho doznání (my psali. že šel s říšsko německými pány do německého domu) přes to, že nepopře, že jeho soustolov níků bylo mnohem více a že nebyl při jieh »liebesmahlu« pouhou kukačkou. S týmž zdravým. srdce osvěžujícím honosným smíchem, s nimž upírá světu právo úžasu nad tím, že realistický vůdce a redaktor se svými pruskými přáteli jde sobědvat« do kasina, ušklebuje se p. dr. Herben našemu tvrzení o konferenci v kasině, dodávaje že nemožno konati »vlastizrádné konference pikle za bílého dne v jídelně četně navštíve ného restaurantu v nejživější ulici pražské«- Shakespearův holoubek, který ještě cucá.v německém kasině lze konati vlastizrádné konfe- rence nejen za bílého dne a v jídelně u stolu nýbrž dokonce i pod ochranou pražské policie kteráž za dnů Husových měla před kasinem neustálou »wachparádu«. Leč pan dr. Herbn koná »vlastizrádné konference«, jak sám své schůzky s pruskými pastory nazývá, nejen německém kasině za bílého dne, nýbrž i za temné noci v »Centralhotelu«. V pondělí večer, druhého dne po slavnosti na Staroměstském náměstí, jež drzá ústa realistického cynik v jeho šmejdu nazývají »orgiemi mladočešství« konala se v »Centralhotelu« konferenee

e vangelických farářů pruských s cvangelickými faráři z Čech, za účastenství — pana chefredakto- ra a dra. Jana Herbena. Zejtra napíše nám snad tento moderní reformátor národa če ského za pomoci krále pruského, že nelze po řádati v »Centralhotelu«, právě večer velmi četně navšliveném, konference a pikle a bude tvrditi, že se šel podívat, kterak pánům farářům z Prusku chutná — večeře a česká kuchyně. Radíme mu však aby nenabíhal na skrytá kopí, neboť vím více, než sám tuší. Známe všechny podrobnost této schůze, jména všech účastníků obou stran a dalším dokladem těsného sjednocení realisti cké strany na piklech mezi pastory z Prusk a Čech berlínským evangelickým bundem osno vaných je nám účastenství nejen pana chef redaktora dra. Herbena, nýbrž i jeho re daktora pana Junga, který na této konferenci společně s ním »Čas zastupoval. Leč mimo naznačené dvě kon ference konala se za účastenství realistického vůdcovstva, tenkráte samého prof. Masaryka, ještě jedna a sice v Národním domě dne 30. června Původně měla býti přísně důvěrnou, neboť přišl na ní také zástupcové pruských evangelickýeh bundů. Mimo očekávání nahrnulo se však na schůzi kolem 500 osob, hlavně sociálních demo- kratů, čímž důvěrnost její stala se pochybnou.

Přes to prof. Masaryk zahájil schůzi i debatu »o nutnosti náboženství«, k níž mluvili češti i pruští účastníci. Na konec usnesena resoluce, podle kteréž prý nutno podobné schůze jakožto velice poučné i na dále pořádati. Ovšem nikoli v Národním domě, nýbrž raději v Central- hotelu a v německém kasině anebo ještě lépe v hotelu » Schwan« v Litoměřicích, kdež realisticko-pruské pikle jsou ovšem naprosto nerušeny, byť se konaly na samém náměstí. V Litoměřicích buntovali se pánové včera, po našem nedělním článku ovšem asi bez realisti- ekých redaktorů. Schůze ustanovena aspoň na včerejšek pozvánkami velice neopatrně na kor- respondenčních lístcích rozesílanými. Za statisíce marek, do Čech posílaných, nemusili by býti pp. pořadatelé takovými skrblíky. Pozvánky měly následující znění: Sehr geehrter Herr Amisbruder! Auf Vorschlag eines Kreises von tschechische Amtsbrüdern erlauben wir uns, hiedurch die böhmischen Herren Amtsbrüder zu eine vertraulichen internationalen Zusammenkunťt ant Montag, den 13. Juli, von 2 Uhr nachmittag ab, nach Leitmeritz, »Hotel Schwanee, ergebenst eizuladen. Da das Erscheinen einer Anzahl tschechischer Amtsbrü ler gesichert ist. möchten wir Sie auf's Herzlichste bilten, sich, wenn irgend möglich, beteiligen zu wollen Mit amtsbrüderlichem Grusse!

Oltmar Hegemann, Friedrich Hochstetter, Hatda Trebnitz. Velevážený pane bratře! K návrhu kroužku če- ských bratrů dovolujeme si pozvati tímto česko-ně mecké pp. bratry z Čech co nejochotněji k mezinárodní důvěrné schůzce na pondělí dne 13. července o2 hod. odpol. do Litoměřic do »Hotelu Schwan« Poněvadž jest zajištěno účastenství mnoha českých bratrů v útadě, prosi li bychom Vás co nejsrdeč- něji, kdybyste se pokud jenom možno zúčaslniti ráči. S pozdravem ald. Bedř. Hochstetter v Třebenicích (no) (red. zuřivě losvonromistického listu.) Ottmar Hegemann, far. v Haidě. Je nám srdečně líto, že nacházíme v této společnosti české evangelické duchovníky, nebo nemůže býti žalostnějšího podívání než na Po- bělohorce, bratřící se pod záminkou evangelia se zhoubcem, který jediný může na národě če- ském vykonati to, co se římskému katanu n Bílé hoře a za léta po ní nepovedlo, připravit český národ v bezživotí. Ať čeští evangeliču kněží vidí konce v přední a nejpřednějsí řadě a po svém nejhlavnějším cíli ryze politického hnutí »Los von Rom«, aneb před nimi oči zavírají, naší povinnnosti tak svatou, jako jim evangelium, jest, skutečně nevidomým, i nevidomými se stavícím oči otvírati. Nebot smrt národní ať jměnem kříže a Říma, ať jmé- nem evangelia a Berlína, jest stejná. Tato hrozí, onano jest překonána. Po našem třiačtyřiceti- letém zápasu s papeženci, a dnes bezprostředně po našem utkání s katolickými klerikály pro rozbíjení jednoty království českého a svato- václavskou krádež vytýkati nám — strannictví

Římu, jak to činí realistický denník, jest směšné šílenství a zbabělá prolhanost, jedjné to útočiště, které jeho »chefredaktoru« zbývá. Tento pán lže, praví-li, že jsme tvrdili, že námi citovaný článek z »Berl. N. Nachrichten« byl informován z kruhů realistických. My jsme tvrdili, že rea- listé špatně informovali své pruské hosty, jež pozvala »Evangelická beseda«, jak doznává její realistický orgán, o povaze Husových slav- ností a tvrdíme to znovu. Témto Prušákům namlouváno, že strana svobodomyslná uzavřela s klerikály kompromis vzhledem k slavnostia projevům na ní aby jim vysvětleno bylo cho- vání a nadšení českého lidu. Dodatečná rozka- cenost berlínského listu tím ovšem nezmenšena. Realistický redaktor v prolhané perfidnosti po- kouší se strhnouti i studentstvo do bahna své prorady, píšelí, že třiatřicet studentských spolk českých společně s ním pracuje pro krále pru- ského, když vyslovily se proti slavnostním řečem dra. Grégra a Podlipného. Neboť tofo studentstvo nekonalo svou schůzi ani v německém kasině, ani za účastenství prušáckých pastorů a zasluho- valo by jména spolupracovníků Herbenových pro krále pruského jenom tenkráte, kdyby výslovné schválilo jeho dokázané pikle pro německou propsgandu »Los von Rom!« v českém vydání.

Svatou povinností českého studentstva (mluví-l už »Č« o svatých povinnostech), ať souhlasí s drem. Grégrem a s Podlipným či nikoli, ohraditi se proti tomu, aby dr. Herben otíral o ně svou špínu, z německého kasina ještě mokrou! Po našem soudu dosud nebyla učiněna českému studentstvu větší potupa, jako pokusem dra. Herbena, aby se obklíčil jeho řadami jako záštitou, jako loubím svých kasiňáckých perversl Béda národu a jeho studentstvu, kdyby se mělo státi čestnou stráží českých návštěvníků něme- ckého kasína a bojovníky za realistické transakce s apoštoly krále pruského! A co se konečně týče dra. Dyka a jeho vídeňského prádla, na němž založena celá trudnomyslná polemika rea- listická proti nám, pronesli jsme už jednouo něm svůj neodvolatelný, všemu politickému světu známý soud. Trváme dnes na něm nezměni- telně, a že je dosud poslancem, není naší vinou Není naší mocí odnímatí nehodným poslancům mandáty. Je-li však dr. Dyk dosud poslancem nedokazuje to, že práce realistických vůdeů pro krále pruského není stejně zjevnou jako bídnou zradou — Obecní volby v Lipníku. Přes nevyří zený dosud protest, podaný českými voličí lip nickými správnímu soudu proti sestavení voleb ních listin, provedeny a v sobotu ukončeny obecní volby v Lipníku, aby se umožnilo tamní německé menšině zmocniti se aspoň ještě jednou druhého a prvého volebního sboru a tími panství ve výboru, a aby se na novo osvědčila pravda o dvojím lokti, měří-li se v tomto státe

Čechům a Němcům. Německé menšině ze sou- sedních Hranic bylo dovoleno různými protesty a odvoláními protáhnouti rozhodující obecní volby o celá dvě léta, bylo tamnímu starostovi Plachkému dovoleno nevypisovati nových voleb, dokud poslední německý rekurs neprošel všemi možnými instancemi; v Lipníku však, kdež protesty vycházely se strany české, nedbáno jich a volby vypsány, ač nepromluvila svého slova ještě poslední odvolací instance. Jelikož pakse volby dály na základě nesprávných, na prospěch Němců a na škodu české většiny sestavených volebních listin, byl výsledek jich předem znám. Ve třetím sboru musili projíti kandidáti češt, ve druhém a prvém sboru kandidáti němečtí Tak se také stalo. Jako v pátek němečtí kandi- dáti zvoleni 93 hlasy proti 51 hlasu kandidátů českých, tak v sobotu obdrželi němečtí kandi- dáti 18 hlasů, kdežto čeští jen 12. Židovsko- liberální tisk moravský i vídeňský jásá, že se »statečným voličům lipnickým podařilo opět uhájiti německý ráz Lidníka«; ale jásot ten jest předčasný, neboť české protesty proti sestavení volebních listin, jež nebyly vyřízenypřed volbami, podány znova po volbách a nyní vyřízeny býti musejí, a pak nezbude nic jiného, než nynější volby ve druhém a prvém sboru prohlásiti za neplatné a vypsati volby nové. Hned při páteční volbě druhého sboru podali čeští voličové Kašpařík a Vaverka protest proti tomu, že byli zařaděni do druhého sboru, a jim náleží právo voliti ve sboru