2
masthead
V Praze, ve středu dne 21. června 1905.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. list,
před-láci set
v Praze v admšuisl raei
na nile . . . . . . 2
nčtrri leta . . . . 6 K —h
s dvoji doníškon
K 50
ua nilet
aěnt kta . . . . 7. K 60
re slialkick:
nněe . . . . . . 2 K 30h
Poštout
na něníe
nk: . .: kani
s drojí zisilkou
a n pl
:::ke
sk čtvrt i lel
Praha
Poštout
5
article
Pozadí dělnosti rady říšské.
Pozadí dělnosti rady říšské.
Zprávy vídeňské souhlasně oznamují, že
za včerejší konference klubovních předsedů na
radě říšské, dospělo se k dohodě o návrzích
předsedy ministerstva bar. Gautsche, aby říšská
rada v tomto zasedání vyřídila prozatímní roz-
počet a obchodní smloavu s Německem; jed-
náni o rozpočtu zahájeno bude ihnod a dnes ve
středu promluví i předseda ministerstva, při
čemž učiní zároveň prohlášení ve příčině zřízení
české a německé university na Moravě.
Tím jest spolu rozhodnuto, pokud se
týká programu vládního, že říšská
rada bude pokračovati ve své dělnosti a že ze-
jmena nevzniknou při její dělnosti nesnáze pro
slanovisko delegace české.
Jak vyzní prohlášení bar. Gautsche, do-
čteme se co nejdříve, jaký učiní vláda další krok
při provádění svého programu, víme tedy již
ted. Po volbě do kvotové deputace dosáhne
schválení prozatímního rozpočtu a schválení
obenodní smlouvy s Německem, tedy vesměs
důležité položky, svědčící o vítězném, vůdčím
peslavení jejím. Tak bylo i v posledním zase-
dání rady říšské, tak i na sněmě českém, tak
bude i v nynějším zasedání rady říšské.
Politické strany vzdaly se takto své vlastní
iniciativy, parlament podrobuje se úplně vedení
vlády; není proto pochybnosti, že tento parla-
ment se zřekl svého ústavního postavení na pro-
spěch ministerstva úřadnického! Máme tedy ne-
parlamentní vládu, jakéž se v Uhrách zuby
nehty vzpírají v při tom se šíří z Vídně bájka.
jak jest říšské rada nynější nebývale silný par-
lamentl
Již tato okolnost sama nasvědčuje, že tento
silný parlament není ničím jiným, než divadelní
oponou a že za oponou touto — jedině rozhodu-
jící jest vůle vlády.
Gautsch
Německo
Uhry
Vídeň
univerzita na Morava
6
article
Kam směřuje tato vůle, jinak řečeno, kam
vede vláda tuto polovinu soustátí? Z Vídně se
odpovídá na tuto otázku — snaží se učiniti par-
lament dělným, silným, jakým dosud nebyl.
A v čem spočíva talo síla a dělnost?
Ve schvalování vládních předloh a vzdá-
vání se vlastního přesvědčení, co do důležitosti
státních, politických, národních, pokrokových.
Za to vše se spokojuje tak zvanými hospodář-
skými sousty.
Jest samozřejmo, že takováto činnost není
na dlouho myslitelna; takovýto program vládní
sim sebou má na mysli pouze nějaké krátké ob-
dobí, v němž vláda své dosud tajené záměry
uskuteční — a až dle tohoto postupu dosáhn
svéno cíle, máchne snad rukou i za svým vy-
datným pomoeníkem, silnou nynější radou říš-
skou! Jak to obyčejně bývá, když mouřenín vy-
konel svou povinnost.
Ale jsou na světě lidé, kteří chtějí pronik-
nouti tajemství vládních cílů přesněji, a ti ne-
jseu jen v druhé polovině soustáti, jest jich
i mezi námi dosti.
Protože však vývojem událostí všeck
zdejší vnitřní otázky byly odvedeny na vedlejší
koleje, a tak se dostal ještě nápadněji do po-
předí poměr mezi Rakouskem a Uhrami, po-
slyšme, jak na dělnost říšské rady v tomto se-
skupení poměrů pohlížejí v našem sousedství.
Uvedemo na ukázku jeden hlas maďarský
a druhý chorvatský. Prvý navazuje na chvilkový
pplach, který vznikl minulého týdne na říšské
ndě, kdy musila býti odročena konference před-
odů klubovních na včerejšek a praví: Jest již
čvidno, že dělnost rady říšské nemá dnesji
sho učelu, než aby poskytla Vídni podporu
pokračujícím zápase s Peští. Proto vzdali se
am vlády čl. 14. a vytvořili schopný k činnosti
jzrlament; říšská rada má obstarávati úlohu
hodnéhe synáčka oproti zlému synáčku, sněmu
nherskému. A tak, když tento chce vládu
Vídeň
Rakousko
Uhry
Pešť
7
article
ústavní a parlamentní, vzpírá se rakouský sy-
náček všemi čtyřmi proti tomu, aby mu nedá-
vali — parlamentní ministerstvo. Politicky ře-
čeno: dnes v Rakousku vůči poměrům v Uhrách
na tom záleží, aby říšská rada lépe než kdy
jindy, zdůrazňovala ideu Gesammtmon-
archie (jednoty státní). Kdežto v uherské
sněmovně ubývá stoupenců dua-
lismu, hlásí se strany na radě říšské k němu
tím hlasitěji. Protože v Uhrách nepovolují re-
kruty a nechtějí voliti do kvotové deputace, činí
tak říšská rada div ne jednomyslně, slovem,
všecko ostří rady říšské směřuje v ony směry,
odkud se očekává postup uherský. Dosud se da-
řilo, udržovati všecky strany na radě říšskév
jednotném šiku. Podařilo se, soustředit veškery
zraky říšské rady na Uhry, a ona všecky své
kroky tak zařizuje, aby křižovaly snahy
uherské ...
Rakousko
Uhry
Gesammtmonarchia
8
article
K tomuto maďarskému hlasu lze dodati dl
pandvníkova vlastnoručního listu k novému
předsedovi ministerstva uherského, bar. Fejér-
várovi, že na říšské radě se zaujímá stanovisk
záporné i k záležitostem, jež zůstaveny panov-
níkem volnému dohodnutí, slovy: v oboru ná-
rodního hospodářství hledím rád
oněm návrhům vstříc, jaké mi učiní většina sně-
movny poslanecké.
A nyní přejdeme ke hlasu chorvatskému,
uveřejněnému v rěckém „Nov. Listu“: Uherská
krise se protahuje déle, než se Maďaři nadáli;
Maďaři dosud neuspěli v ní proto, že nemaj
spojenců. Kdyby byli zápasili společně
s námi Chorvaty, bylo by již po sporu; ve Vídni
by byli povolili. Ovšem to předpokládalo určité
dohodnutí mezi Maďary a Chorvaty, předem
učiněné, že se spravedlivě rozdělíme o úspěchy
společného zápasu. Takováto dohoda byla by
znamenala konec převahy Vídně nejen zde a n
Východě, ale i v Praze. Zatím jde vše obrá-
ceně. Chorvatští zástupci, místo co by prospěli
nám oběma, vrhli se do náručí Vídně; jest to
zásluhou bývalého bána Hédérvára. Takováto
politika by byla znamenala nové období poli-
tiky národní, ale my jsme v tom
směru ničeho nepodnikli. Naši zá-
stupci v Pešti stále jen projevují všemi svými
skutky i slovy: postavíme se ve všem proti vám,
a kdybyste přece něčeho dosáhli, musíte nám
z toho polovičku přenechati. A tak jednáme
všichni, jak Hédérváry radí, ač naše chor-
vatské svědomí je čisté; vždyť nám Tomašic
přislíbil všecko to, čeho se dostane Maďarům.
Maďar
Chorvat
Fejér
Vídeň
Praha
Pešť
9
article
A tak ve Vídni již se stalo rozhodnutí; při-
chází generál bar. Fejérváry. Dostane-li
se od něho Maďarům, bude vše v pořádku,
nám se dostane dvojnásob; z Pešti za to, že
jsme takoví, a z Vídně — z vděěnosti.
Tak i Maďaři i Chorvaté jsou za jedno
v tom, že nynější vídeňská politika sleduje
určitý blízký cíl, a cílem tím jest — upevnění
posavadního dualismu, a bude-li třeba, donutit
případně Maďary, aby neopouštěli ono dualisti-
ské ústrojí říše, proti němuž zejmena slovanšt
národové od samého počátku ce nejpříkřeji se
postavili.
A snad se postoupí ve Vídni ještě o krok
dále, až k úplnému centralismu! Vždyť na radě
říšské všecky záležitosti, mimo návrhy vládní.
odstavují se stranou; vždyť Němci se opíraí
všem potřebám ostatních národů, ba minulého
téhodne šla „Neue Fr. Presse“ tak daleko, že
upomínku o minimální požadavky české nazvala
— zápachem mrtvé politiky, jež se pokouší
vstáti z hrobul
Ale i když prohlášením bar. Gautsche bude
naprosto (!) zabezpečeno splnění obou našich
minimálních požadavků, stanovených za
okolností a podmínek zeela ji-
ných, než jsou nynější, v jaké podivné
důsledky hrozí zavěsti náš národ vídeňská poli-
tika, když nám za ně předkládá k výplatě nejen
účet dualistický, ale předloží snad
i starý účet centralistický?
Maďar
Chorvat
Němec
Neue
Gautsch
Vídeň
Francie . Presse
11
article
Poslanecká sněmovna
Poslanecká sněmovna
337. schůze.
Z Vídně, 20. června.
(Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.)
Násili, spáchané v neděli na posl. monsig
noru P. dru. Schsicherovi, jest skutek, hodný
odsouzení nejrozhodnějšího. Nikoliv pouze proto,
že bylo přepadením jedince lidmi několika,
nýbrž proto, že jest povýšením klacku na argu-
ment v politických zápasech a ponížením těchto
na pěstní, surové rvačky a zavedením politické
vendetty do zápolení stran, myšlenek a pro-
gramů.
Ani v sociálních, sni v národních otázkách
neosvědčil tento poslanec onu reservu, která
přístuší knězi a hlasateli evangelia, lásky, která
přísluší především professoru bohosloví a vy-
chovateli duchovnímu, ale nebrání nám, jak
lidsky tak i politicky čin bracchiální sveřeposti
zatratiti jako nepřípustnou taktiku, která jes
úpadkem do časů středověkých a není slučitelna
s duchem doby, ve které se boje rozhodovati
mají zbraněmi intellektu.
V jiném parlamentě byl by se pronesl ortel
břitký, zdreující, morálně celou uihou na vin-
niky dopadající a satisfakci uražené obecné mo-
rálce zjednávající ex praesidio. To by se stalo
v parlamentě, který má presidium vědomé svých
povinností také k velkým ideám lidským a který
není znešvařen a sesprosťačen, jako poslanecká
sněmovna vídeňská. Jen tam se státi mohlo, že
afféra posl. Scheichera, která jest humanní
politickou zároveň, ve příčině které nemůže být
mezi lidmi slušnými a rozumnými nejmenšího
nesouhlasu a sebe skrovnější různosti názorů,
stlačena byla na souboj obou hlavních stran
Scheicher
Vídeň
poslanecký sněmovna
12
article
dolnorakouských, křesťansko-sociální a sociálně-
demokratické, jenž bojován, ale nedobojován
methodou, jaké jsme u nich zvyklými. Vydran-
cován totiž opět oběma úplně arsenál nadávek
nejsurovějších a nikoho nepřekvapilo, že si vy-
četly navzájem terrorismus a kde jakou neka-
lost, k nemalému gaudiu loží a galeril, do po-
sledního místa natřískaných, jak dávno již ne-
byly. To trvalo celých 5 hodin. Také tu se
osvědčila stará zkušenost, že i vůči nejprimitivnějš
stravě stane se jazyk necitelným. Posluchačstvo
dole a posluehačišvo nahoře nabažilo se záhy
osírého koření a nejpalčivějších essencí, jimiž
oba válečné tábory se pohazovaly a pokřiko-
valy, počalo se nuditi a bylo po všem interessu.
Kromě posl. Wrabíze, mohykána to staro-
liberální strany vídeňské, a hr. Sternberga žádný
poslanec jiné skupiny nepletl se do půtky. Prosté
proto nepletl, že věc, o kterou jde, sama se
pranýřuje, a protože nikdo nechtěl se postaviti
ani po bok strany útočné, ani po bok strany
napadené, ač-li vůbec lze v tomto případě mlu-
viti o straně, jelikož za šílenství nebo zločin
jedince nemožno činiti zodpovědným organisaci
celou. Poslanci čeští vůbec nebyli do sněmovny
vídeňské vysláni, aby tu, není-li ohrožen český
interes, bojovali pro tábor křesťansko-sociální
proti táboru sociálně-demokratickému, nebo na-
opak, nýbrž aby tu zastávali prospěch a potřeby
jedině české.
Sněmovna schválila projev, kterým vyslo-
vuje rozhořčení nad attentátem na P. Sehei-
chera, žádá potrestání vinníků a vyzývá vládu
k opatřením bezpečnostním. Dixit et animam
Sternberg
P Sehei
Dixit
13
article
salvavit... Tato sněmovna však dávno pozbyla
práva k podobným enunciacím. Zastupitelstvo
lidu, ve kterém mohly se díti beztrestně
útoky na presidium a šlapati v prach nejprimi-
tivnější práva konstituční a nejpřirozenější práva
celých národů, nemá legitimace zasedati na
soudní prestol nad útoky mimo sněmovnu,
nad slušností a dobrými mravy politické spo-
lečnosti.
Prvé čtení provisoria na druhou polovinu
tohoto roku mohlo býti dnes již počato. Ol-
mouckým panem prof. drem. Sommre m,
poslancem opavským. Slyšeli jsme, co jsme již
od něho četli a znali dávno: nesnášelivost
k polsko-české většině ve věvodství slezském
Posl. Skéne debutoval dnes v roli škaro-
hlída ve příčině staveb průplavů. Vyslovil obavy
že budou výdaje na ně mnohem větší, nežli se
počítalo a že výtěžek jejich bude menší, nežli
jaký mohl býti před 30 léty. Varoval proto
před ukvapením. Dobrá. Souhlasíme. Ale pro
mlčel zástupce tak zvané moravské střední
strany roku 1901 za dra. Körbra, když pro-
jednán ve sněmovně zákon o vodních stavbách?
Kassandřiny výkřiky ex post nejdou nám dobře
na rozum.
profesor
doktor
Sommr
opavský
Kassandřin
Ola
14
article
Posl. Choc stěžoval si na konec schůze,
že neodpovídá ministr obchodu k dotazům ve
příčině nepřipouštění českých pošt. po-
ukázek úřady vídeňskými. Poslanee
Fresl česky: »Nafackovati tomu
chlapovi a vyhodit jej odtudte
k tomu dodal německy: »Vylejem ho odtud !«
Při tom bylo sděleno, že ve Vídni poukázky
maďarské se přijímají. Prazyláštní to rovnopráv-
nost ve hlavním městě cislajtánském! Jazyk
ciziny, kterou jest Uhersko podle skutečnosti
pravdy a podle rozpoznání, jež učinil v létech
70. hr. Taaffe ve sněmovně samé, jest ve hlav-
ním městě Cislajtanie rovnoprávným, jazyky do-
mácí však nikoli. To je možno opravdu jen
v říši pravděnepodobnosti ..
Z Vídně, 20. června. (C. B.)
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11. hod
15 min. dopol.
Došlé spisy čtou se po vůli poslance Klofáče
doslovně.
Jsou mezi nimi návrh posl. Lichta a spol. n
změnu ustanovení § 95. zákona o daní osobní stran
poplatnosti akc. společnosti, pokud týká se dividen
nezadaných akcil: — dotazy poslance Brdlíkaa
spol. po nevyřizování českých podání ministerstven
obchodu: — Kittela a spol. po českých vyříze-
ních německým stranám okr. soudcem duchcovským
Schönerera a spol. po nezodpovědění jeho do-
tazů po dv. r. Tučkovi v Plzni; — Heimricha
a spol. po odmituutí českého podání okr. soudem
hennersdorfským.
Posl
Choc
Fresl
Taaff
Vetter
Klofáč
Brdlíkaa
Kittel
Tuček
Vídeň
Uhersko
Cislajtanie
Plzeň
15
article
Posl. dr. Pacák a soudr. podávají pilný návrh
v příčině státní pomoci obcím Koblasku, Zderadinám.
Petrovicím, Lodinám a Kasanicím okresu uhllřsko-
janovického za příčinou škod, způsobených průtrží
mračen 18. června t. r.
Sněmovna rokovala o pilném návzhu Wohlmele-
rově stran přepadení posl. Scheichera.
Posl. Wohlmeier odůvodňuje svůj návrhí, líč
přepaden posl. Scheichera, jak bylo sděleno denním
listy. Dle výpovědi lékařovy může prý přijíti o oko
Všecko obyvatelstvo a všichni státní občané jsou pln
starosti o svou bezpečnost. Faktum, že trpí se v státě
aby jednollivé strany přepadaly tímto způsobem od-
půrce na veřejné ulici, vyžaduje pilného projednán
případu. Žádá proto, aby jeho návrh byl uznán pil-
ným. (Pochvala křesťanských sociálů.)
Posl. Wrabetz také zatracuje ono jednání, nebo
proti pěsti není důkazu. Lituje, že navrhovatel a jeho
strana teprve dnes to poznali. Rohrbašská událost
je dračím semenem, které strana křesťansko-sociální
sela po 15 let v Dol. Rakousích, je následkem 10letých
štvanic v politickém životě Scheicherově. (Pokřiky
křesťanských sociálů.) Strana křesťansko-sociální roz-
bíjela vždy liberální schůze; jejím příkladem sesuro-
věly mravy obyvatelstva dolnorakouského. Navrhuje
změniti návrh v ten smysl, že sněmovna vyslovuje
nejhlubší politování nad přepadením posl. Scheichera
Posl
doktor
Pacák
Zderadina
Wohlmeier
Petrovice
veřejný
Dolo
Rakousy
Lodina a Kasanice
16
article
V drobném prodejit
ranní číslo o zobá . . . za 9
. . . zs 2h
odippl adní
Ve flialkách na vankovš-
ra-ní č4slo. . . . . .
. . . . . . . 3h
sdipoladní
Inserát
plati se hotevě zapřel
Přečplaconí a inserty přljtas k sěminl-
strace v Marianské ulici č. a
Tam nachézejí se tél redakee
tiskárna a sapedise „Národnich Listá“
Ružopisy se novraesjí.
Národnich
Ružopisa
17
article
a pod. případy, nežádá však, by vláda v tomto zvlášt-
ním připadě zakročila.
Místopředseda dr. Žáček upozorňuje; že při
jednání o pilnosti návrhu nepřipouští se návrh na
změnu.
Posl. Stoinur stěžuje si, že strany i vláda dávají
se zastrašiti terrorismem sociálních demokratů. Liči
nejistotu v okresu; dělníci, ochotní k práci, neopou-
štčjí místo práce a nejdou ani tam pod ochranou čet-
nictva. Takové poměry nemohou býti trpěny. Je pro
svobodu spolčovací, ale takové brutálnosti nesmějí
se připouštěti. (Dochází k opětné hádce mezi posl.
Steinerem a posl. Schuhmeyerem a Seitzem.) Řečník
prohlašuje, že se strany velmi vážené mu bylo sdě-
leno, že rozčilení mezi dělnictvem dostoupilo taková
míry, že jest se obávati ještě jiných attentátů. Čet-
nictvo jest příliš slábo, aby mohlo zachovati pokoj
a pořádek. Musí býti učiněna zákonitá opatrení, aby
byli chráněni dělníci, ochotni pracovati i zaměstna-
vatelé. Zemský výbor dolnorakouský je nakloněn děl-
nictvu. Řtečník prosí posléze za schválení pilného
návrhu
Ministr vnítra hr. Bylandt-Rheidí předčítá předes
vším zprávu okr. hejlmanství o přepadení posl. Schei-
chera, jenž hned po rozdělení dělnicgých odměn odjel
do nejbližší stanice, poněvadž byly uspořádány de-
monstrativní projevy proli němu. Na vůz bylo náhla
házeno asi 30 velocipedisty, kteří jej pronásledovali,
kamením a učiněn pokus převrhnouti vůz. (Pokřiky;
doktor
Žáček
Posl
Steiner
Schuhmeyer
Seitz
18
article
Taková surovost! Zbabělost! Hanba!) Před Rohrba-
chem byl Scheicher obklopen a signálním rohem po-
raněn pod pravým okem. Poranění je prý značně,
ale ne těžké. Obecní starosta z Rohrbachu, jenž chtěl
výtržníky upokojiti, byl povalen na zem a rovněž
lehce zraněn. Velocipedisté odjeli co nejrychleji. Přes
pátrání, ve kterém rázně se pokračuje, pachatel ne-
mohl býti zjištěn. Okr. hejtmanství neučinilo zvlášt-
ních opatření bezpečnostních, poněvadž při této pří-
ležitosti neočekávalo nepokojů, zejmena když nebylo
pozorovati dříve agitaci v tomto směru. Vláda připo-
juje se úplně k projevu rozhorlení, vyslovenému v pil-
ném návrhu nad tímto případem s ltuje živě, že ne-
bylo jí možno násilnostem zavčas zabrániti. Vláda
doufá, že podaří se jí vypátrati pachatele. Majíc na
paměli zachování politické svobody a zejmena vol-
ného projevu mínění, postará se se vším důrazem.
aby hranice, vytčené zákonem, byly každým zachová-
vány a nebude trpět, aby užívalo se terrorismu neb
dokonce násilí. (Pochvala.
Posl. Eldersch: Se žádné strany.
Ministr hr. Bylandi-Rheidt: Zajisté!..
Posl
Rohrbach
19
article
Co se týče dotazu posl. Steinera po stávce v Trais-
senu, ministr ujišťuje, že tylo tam učiněno již dosta-
tečné opatření bezpečnostní a četnictvo, soustředěné
do tohoto okresu, má rozkaz opřiti se všeliké proti-
zákonitě agitaci. Pochvala.)
Posl. Schuhmeier praví, že rozdělování odměn
Scheicherem dálo se ve schůzi křesťansko-sociální
a nešlo tudíž o dobročinnosl, nýbrž o politickou de-
monstraci. Ohražujeme se, proti tomu, aby výtržnosti
jednotlivců byly sváděny na nás, aniž ví se, kdo jest
pachatelem. Tento způsob boje proti jednotlivcům příčí
se v podstatě a povaze naší věci. (Odpor křesťanských
sociálů. Mezi řečníkem a posl. Gessmannem dochází
opět k živé hádce.) Doufá a přeje si, by poranění
Scheicherovo nebylo zlé —skutečně není tak zlě, jak
Wohlmeler je učil. Křesťanští sociálové využitkujt
případu politcky. Kdyby mohli, udělali by ze Schei-
chera mučedníka, aby měli krevního svědka proli
sociálním demokratům. (Stálé hlučné pokřiky kře-
stanských sociálů)
Dochází k čilé hádce mezi posl. Schrafflem
Riegrem. Schrafíl volá opětně: Sprostý pomlou-
vači! Předseda zvoní.
Steiner
Posl
Schuhmeier
Schraffl Riegr
Trais
20
article
Posl. Schumeier pokračuje, že křesťanští so
ciálové neštítili se v polilickém boji ani nejpodlejších
prostředků, aby otřásli řadami sociálních demokratů.
Gessmann prohlásil o sjezdu, že nutno vniknouti do
soukromého života sociálně demokratických vůdců
(Hlučné pokřiky posl. Gessmanna: To jest drzá
lež! Dokažtel Vy na cti utrhačil) Řečník uvádí četné
případy, z nichž vysvítá, že křesťanští sociálové uží-
vají při své agilaci prostředků násilných a ruší tímto
způsobem zejmena schůze sociálních demokratů.
Posl. Fresl odpovídá na jakýsi pokřik a obrácer
k sociálním demokratům volá: Poštvali jste proti mně
v Plzni zorganisované dělnictvo!
Po další dlouhotrvající hlučné hádce mezi řeční-
kem a několika křesťanskými sociály posl. Schuh-
meler dokládá: Známe příčinu výtržností a proto
nebudeme hlasovati pro první čásť návrhu. Budeme
hlasovati pro čásť druhou, ale vláda nesmí učiniti vý-
minečná opatření jen proti sociálním demokratům.
Nestrpíme víc, aby poctiví dělníci byli tlučeni naja-
tými lidmi. Nedáme si libiti, aby se k námi tak na-
kládalo. Budeme dále bojovati proti stranám, boj proli
jednotlivcům odsuzujeme. (Hlučná pochvala sociálních
demokratů.
Posl
Fresl
Schuh
Plzeň
22
article
Z naší novodobé minulosti
Z naší novodobé minulosti
Dle svých upomínek a zápisků vypravuje dr. Servá-
Heller.
V době přechodně.
VIII
(Z prvních schůzí sesílené říšsko
rady.)
Dne 1. června přijal císař sesílenou říš-
skou radu v trůnním sále cisařského hradu.
Soje na vrchním stupni u trůnu přečetl řeč.
jejlž nejzávažnější a hlavní čásť v minulém
článku byla uvedena a kteráž se obecně pova-
iovala a také považovati musila za odpověď na
le uherských říšských radů, třebas tyto řeč
protešeny byly teprve den před tím, v zahajo-
vaei sehůzi sesílené říšské rady. Věděloťs
oberně, čeho Maďaři se domáhají a předvídalo
se také zcela určitě, že madaršti členové říšské
rady tohoto poradního sboru použijou, aby své
samosprávné, národní a státoprávní požadavky
předmělem jednání učinili. Kromě onoho od-
stavce cbszhovala trůnní řeč jenom obvyklé za-
hajovací průpovědi a pojednala poněkud šířeo
potřebě, aby ve státním hospodářství zjednánu
byla rovnováha mezi vydaji a příjmy, bez pře-
llžení poplatnictva a bez poškození mocenského
postavení říše. Kromě na některé z přítomných
německých centralistů neučinila tato trůnní řeč
žádného zvláště příznivého dojmu, ale proto
přece provoláno po jejím přednesu třikráte
»Vivat!« a »Lebehoch!«, čemuž se v tehdejšt
době arci nikdo nedivil.
Před zahájením sesílené říšské rady byly
sehůze immediatní komise pro přímé daně dne
26. května uzavřeny a komise sama po návrhu
jejího předsedy hrab. Harliga cisařem rozpuštěna.
doktor
Servá
Heller
Maďar
Lebehoch
23
article
Komise tato stala se totiž svoláním sesílené
říšské rady úplně zbytečnou, ježto sesílené riš-
ské radě upravení říšských financí jakožto hlavn
úkol do vinku bylo vloženo-
Dne 4. června konala se první řádná
schůze sesílené řišské rady. Ježto
ihned při zahájení říšské rady princip tajnosti
byl poražen, členům řišské rady ohlášeno bylo,
že budou jejich řeči co možná obšírně uveřej
ňovány, oni sami pak že smějí dle svého uznání
lidem své důvěry o příbězích v říšské radě sdě-
lení činiti a ježto zároveň novinám oznámen
bylo, že jest jim dovoleno, aby o schůzích říš-
ské rady také své vlastní zprávy přinášely, dříve
ještě než úřadní zprávy budou vydány a že jest
jim také volno pronášeti o všelikém jednání říš-
ské rady — v mezích zákonných předpisů —
svoje úsudky, měly hned o 1. řádné schůzi ví-
deňské denníky již následujícího dne svoje
vlastní, ovšem že ještě stručné zprávy. Většina
sesílené říšské rady osvědčila hned v 1. schůz
jakousi snahu po samostatnosti a vybočení
z pout jednacího řádu. Předseda arcivévoda
Rainer sdělil při zahájení této schůze, že bude
členům ještě mezi sezením rozdána čásť rozpoč-
tové osnovy, ostatní pak části rozpočtu že bu-
dou ihned předloženy, jakmile jednotlivá mi
nisterstva příslušné práce ukončí. Dále pak sdě-
lil arcivěvoda, že vzhledem k řeči hraběte
Rainer
24
article
Apponyho (v zahajovací schůzi) ještě někteři
jiní členové za udělení slova prosili, aby o po-
měru korunních zemí k jednotné říši všeobecné
výhrady, nebo jakási prohlášení učinili, že však
on — arcivévoda — namitl, že by nebylo do-
bře, klásti hned v prvních schůzích zárodky
k nějakým neshodám nebo rozmíškám
to tím měně, ježto se členům později
zajisté naskytne příležitost, aby různá svoje
minění, jakož i přání svých zemí pronášeli, na-
čež pánové oni prý od své žádosti upustili. (Ma-
darští řečníci dodali tedy některým z ostatních
říšských radů odvahy.) Po presidentově sdělení
projevil biskup Strossmayer žádost, aby v úřadní
zprávě »Wiener Zeitungu« uvedeno bylo jeho
jméno, jakož aby uvedena byla vůbec jmén
řečníků, kleří o slovo byli požádali, aby známým
se stalo, že oni v zájmu svých otčin mluviti
chtěli. Totéž přání pronesli pánové biskup Ma-
skierevics a šl. Mocsonyi z Vojvodiny a K.
Manger ze Sedmihradska — zdá se tedy, že tito
Appony
Strossmayer
Mocsonyi
K Manger
Ma
Vojvodina
Sedmihradsko
Wiener Zeitung
25
article
a asi jenom tito členové ve příčině svých zem
nějaká prohlášení učiniti chtěli.
Po přechodu k jednacímu pořadu prohlási
arcivévoda Rainer, že zůstavuje shromážděným
na vůli, chtějí-li rozpočtové předlohy zkoumati
v plných schůzích, nebo chtějí-li ve smyslu je-
dnacího řádu za tím účelem zvoliti pro každou
část zvláštní komité. Otázka ta měla rozhodnuta
býti povstáním z křesel; ježto se však pro
zkoumání rozpočtu v plných schůzích nikdo ne-
pozvedl, bylo rozhodnuto pro komitéty. Na to při-
hlásil se k slovu hrabě Jindřich Clam - Mar-
tinic, doporučoval v delší řeči, aby zkoumání
rozpočtu provedeno bylo v jediném vel-
kém výboru, ve kterémž by všechny ná-
rodní, politické a jiné odstiny zastoupeny byly
a nikoli, jak jednací řád předpisuje, v několika
malých komitétech. Na konec pak učinil tyto
dva návrhy: 1. k prozkoumání rozpočtu budiž
zvolen výbor 21 členů; 2. J. cís. V. pan arci-
vévoda president nechť přednese J. V. císaři nej-
poníženější prosbu sesílené říšské rady, aby pro
tento zatímný případ od příslušného ustanovení
jednaciho řádu odchylka státi se směla. Při hla-
sování byl tento návrh přijat 41 hlasy proti 14
Následkem tohoto hlasování musila se volba ko-
mitétů až do císařova rozhodnuti odročiti.
Jindřich clam
Mar
prohlási arcivévoda Rainer
26
article
Tento druhý odboj proti jednacímu řádu
byl výsledkem porady, kteráž se konala v ho
telu Munschově. Členové sesílené říšské rady
totiž cítice potřebu předchozích nenucených po-
rad, najali v druhém poschodí jmenovaného ho-
telu vhodnou místnost a zde konala se dne
3. června první porada, ke kteréž se dostavili
mužové všech stran a korunních zemí V této
poradě pak stalo se po delším rokování usne
šení, aby hr. Clam-Martinic v příští schůzi řiš-
ské rady shora uvedený návrh učinil.
Ve schůzi sesílené říšské rad
ze dne 6. června oznámil předseda arci
vévoda Rainer, že císař dovolil, aby dle
žádosti říšské rady ke zpracování státního roz-
počtu zřízen byl výbor z většího počtu členů,
než jednacím řádem stanoveno jest a že se
tento výbor zároveň zmocňuje, aby k předcho-
zimu prozkoumání jednotlivých odborových roz-
počtů zvolil několik užších výborů čili subko
mitétů, jejichž práce pak v plném vý
boru přezkoušeny a v soulad uvedeny
býti mají, než v celém shromáždění říš
ské rady předneseny budou. Hrabě Clam Mar-
tinic ponavrhl pak, aby císaři za toto nejmilo-
stivější dovolení nejponíženější díky vzdány byly
a pan arcivévoda aby požádán byl, tyto díky
císaři ztlumočiti. Na důkaz jednomyslného sou-
hlasu povstalo celé shromáždéní. Když pak k vy
zvání předsedajíeího arcivévody k volbě přikro-
čeno bylo, zvoleni do rozpočtového výboru vět
šinou hlasů tito říšští radové: ryt. Kraiňski
svobodný pán Reyer, hrabě Auersperg, dr. Hein
šl. Mayer, kníže Colloredo-Mannsfeld, baron
Sokcsevits, dr. Strasser, biskup Strossmayer
hrabě Andrassy, rytíř Vraniezany, hrabě Mercun-
din, hrabě Apponyi, hrabě Clam Martinie, hrabé
St. Julien, továrník Schöller, baron Salvotti, hr.
Martinic
Rainer
Reyer
Auersperg
doktor
Hein
Mayer
Sokcsevits
Strasser
Strossmayer
Andrassy
Vraniezana
Mercun
Apponyi
Martinius
Stanislav
Julien
Schöller
Salvotti
Mar
kníže ColloredoMannsfeld
27
article
Szécsen, šl. Majláth, kníže Auersperg a šl. Moe
sónyi. — Arcivévoda prohlásil pak, že jest nyn
věcí výboru, aby předsedu si zvolil a státní
rozpočet v úvahu vzal. Rozpočtový výbor zvoli
si — později — za předsedu hraběte Mercan-
Tyto podrobnosti uvádím zde proto,ž
zvolení 21členného rozpočtového výboru, jež
samo sebou již bylo vybočením z mezi, sesilené
říšské radě položených, se stalo počátkem no-
vého politického života v Rakousku. Rozpočtový
výbor sesílené říšské rady sluší považovati za
vlastní obnisko a zřídlo, z něhož konstitučn
život v Rakousku vyvřel a vytryskl.
Dne 8. června konala se 4. schů ze
sesílené říšské rady a v této rozpou-
talo se mimo všechno nadání velké, čtyři
hodiny trvající rokování, ve kterémž
první řečníci říšské rady horlivě se zúčastnili a
otázky zemské samosprávy, ja kož
i zemských jazyků poprvé dotčenya
jaksi na jednací pořad uvedeny byly. A to při
zvláštní přiležitosti: při předložení zákona čili
řádu o pozemkových knihách. Vláda
vypracovala pro celou říši knihovní řád a před-
ložila jej císaři ke schválení čili k sankci ;
aváak clsař nepodepsal ho, nýbrž nařídil, aby
dina.
Szécsen
Auersperg
Mercan
Rakousko
28
article
tento zákon předložen byl k posouzení říšské
radě. To se stalo a ve čtvrté schůzi sesílené
říšské rady otázal se arcivěvoda Rainer, chce-li
shromáždění knihovní řád v plenárních schůzích
prozkoumat anebo dříve k předchozímu posou-
zení komitétu odkázat? Většina rozhodla se pro
komitét a mělo se přikročiti k volbě jeho členů.
Tu však povstal Maďar hrabě Barkoczy.
popíral v delší ohnivé řeči, že by prospěšno
bylo vydati jeden a týž knihovní řád pro všechny
rakouské země, dokazoval v hrubých rysech ne-
vhodnost předloženého řádu pro Uhersko, stěžoval
si trpce, že se správa pozemkových knih v Uhrách
vede po německu a navrhl na konec pro ko-
mitét instrukci toho smyslu, aby komitét uvážil,
neměla-li by se celá záležitos
zůstaviti zemským zastupitel-
stvům, až tato budou zavedena. V témž smyslu
jako Barkoczy mluvili také baron Salvotti, místo-
předseda 5l. Szögyeny, hrabě Széesen, ač nikoli
pro instrukci, jež by se měla dáti komitétu,
kdežto němečtí centralisté baron Lichtenfels,
hrabě Hartig a dr. Hein nutnost jednotného
knihovního řádu pro všechny země dokazovali
a jednoty říše a práv »říšského jazyka« se za-
stávali, zatím co jiní řečníci, jako hr. Salm, Clam
Martinic atd. žádali, aby tak velké a důležité
otázky do této debaty zatahovány nebyly, nýbrž
zvláštním příležitostem se zůstavily a komitétu
aby nebyla dána žádná instrukce. Arcivévoda
Rainer ukončil pak rokování a vyzval shromá-
ždění, aby dle jednacího řádu přikročilo k volbě
sedmičlenného komitétu. Do tohoto zvoleni: hr.
Rainer
Maďar
Barkocza
Salvotti
Széesen
Hartig
doktor
Hein
Salm
Martinic
Uhry
Lichtenfels
řád pro Uhersko
29
article
Barkoezy, bar. Lichtenfels, opat Eder, dr. Po-
lanski, dr. Strasser, baron Salvolti a dr. Hein.
Za předsedu zvolen bar. Salvotti. Tento komitét
měl dne 12. června první sehůzi a tu učinil
hr. Barkoczy návrh, aby celý zákon o po-
zemkových knihách, aniž by se jeho po-
drobnosti zkoumaly, do kompe-
tence zemských zastupitelstev
odkázán byl a aby se ihned v tom smyslu
sepsala zpráva pro říšskou radu. Když pak
návrh ten zamitnut byl, prohlásii hr. Barkoczy,
že není s to zúčastniti se v těchto poradách,
jež do právomoci příštích zemských zastupitel-
Barkoeza
Eder
doktor
Strasser
Salvolti
Hein
Lichtenfels