ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 fd563270-78e9-11dc-a980-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 39, org 5, person 96, work 4
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 21. června 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 168.
4 article
Na ranní a odpol. list, před-láci set v Praze v admšuisl raei na nile . . . . . . 2 nčtrri leta . . . . 6 K —h s dvoji doníškon K 50 ua nilet aěnt kta . . . . 7. K 60 re slialkick: nněe . . . . . . 2 K 30h Poštout na něníe nk: . .: kani s drojí zisilkou a n pl :::ke sk čtvrt i lel
Praha Poštout
5 article Pozadí dělnosti rady říšské.
Pozadí dělnosti rady říšské. Zprávy vídeňské souhlasně oznamují, že za včerejší konference klubovních předsedů na radě říšské, dospělo se k dohodě o návrzích předsedy ministerstva bar. Gautsche, aby říšská rada v tomto zasedání vyřídila prozatímní roz- počet a obchodní smloavu s Německem; jed- náni o rozpočtu zahájeno bude ihnod a dnes ve středu promluví i předseda ministerstva, při čemž učiní zároveň prohlášení ve příčině zřízení české a německé university na Moravě. Tím jest spolu rozhodnuto, pokud se týká programu vládního, že říšská rada bude pokračovati ve své dělnosti a že ze- jmena nevzniknou při její dělnosti nesnáze pro slanovisko delegace české. Jak vyzní prohlášení bar. Gautsche, do- čteme se co nejdříve, jaký učiní vláda další krok při provádění svého programu, víme tedy již ted. Po volbě do kvotové deputace dosáhne schválení prozatímního rozpočtu a schválení obenodní smlouvy s Německem, tedy vesměs důležité položky, svědčící o vítězném, vůdčím peslavení jejím. Tak bylo i v posledním zase- dání rady říšské, tak i na sněmě českém, tak bude i v nynějším zasedání rady říšské. Politické strany vzdaly se takto své vlastní iniciativy, parlament podrobuje se úplně vedení vlády; není proto pochybnosti, že tento parla- ment se zřekl svého ústavního postavení na pro- spěch ministerstva úřadnického! Máme tedy ne- parlamentní vládu, jakéž se v Uhrách zuby nehty vzpírají v při tom se šíří z Vídně bájka. jak jest říšské rada nynější nebývale silný par- lamentl Již tato okolnost sama nasvědčuje, že tento silný parlament není ničím jiným, než divadelní oponou a že za oponou touto — jedině rozhodu- jící jest vůle vlády.
Gautsch Německo Uhry Vídeň univerzita na Morava
6 article
Kam směřuje tato vůle, jinak řečeno, kam vede vláda tuto polovinu soustátí? Z Vídně se odpovídá na tuto otázku — snaží se učiniti par- lament dělným, silným, jakým dosud nebyl. A v čem spočíva talo síla a dělnost? Ve schvalování vládních předloh a vzdá- vání se vlastního přesvědčení, co do důležitosti státních, politických, národních, pokrokových. Za to vše se spokojuje tak zvanými hospodář- skými sousty. Jest samozřejmo, že takováto činnost není na dlouho myslitelna; takovýto program vládní sim sebou má na mysli pouze nějaké krátké ob- dobí, v němž vláda své dosud tajené záměry uskuteční — a až dle tohoto postupu dosáhn svéno cíle, máchne snad rukou i za svým vy- datným pomoeníkem, silnou nynější radou říš- skou! Jak to obyčejně bývá, když mouřenín vy- konel svou povinnost. Ale jsou na světě lidé, kteří chtějí pronik- nouti tajemství vládních cílů přesněji, a ti ne- jseu jen v druhé polovině soustáti, jest jich i mezi námi dosti. Protože však vývojem událostí všeck zdejší vnitřní otázky byly odvedeny na vedlejší koleje, a tak se dostal ještě nápadněji do po- předí poměr mezi Rakouskem a Uhrami, po- slyšme, jak na dělnost říšské rady v tomto se- skupení poměrů pohlížejí v našem sousedství. Uvedemo na ukázku jeden hlas maďarský a druhý chorvatský. Prvý navazuje na chvilkový pplach, který vznikl minulého týdne na říšské ndě, kdy musila býti odročena konference před- odů klubovních na včerejšek a praví: Jest již čvidno, že dělnost rady říšské nemá dnesji sho učelu, než aby poskytla Vídni podporu pokračujícím zápase s Peští. Proto vzdali se am vlády čl. 14. a vytvořili schopný k činnosti jzrlament; říšská rada má obstarávati úlohu hodnéhe synáčka oproti zlému synáčku, sněmu nherskému. A tak, když tento chce vládu
Vídeň Rakousko Uhry Pešť
7 article
ústavní a parlamentní, vzpírá se rakouský sy- náček všemi čtyřmi proti tomu, aby mu nedá- vali — parlamentní ministerstvo. Politicky ře- čeno: dnes v Rakousku vůči poměrům v Uhrách na tom záleží, aby říšská rada lépe než kdy jindy, zdůrazňovala ideu Gesammtmon- archie (jednoty státní). Kdežto v uherské sněmovně ubývá stoupenců dua- lismu, hlásí se strany na radě říšské k němu tím hlasitěji. Protože v Uhrách nepovolují re- kruty a nechtějí voliti do kvotové deputace, činí tak říšská rada div ne jednomyslně, slovem, všecko ostří rady říšské směřuje v ony směry, odkud se očekává postup uherský. Dosud se da- řilo, udržovati všecky strany na radě říšskév jednotném šiku. Podařilo se, soustředit veškery zraky říšské rady na Uhry, a ona všecky své kroky tak zařizuje, aby křižovaly snahy uherské ...
Rakousko Uhry Gesammtmonarchia
8 article
K tomuto maďarskému hlasu lze dodati dl pandvníkova vlastnoručního listu k novému předsedovi ministerstva uherského, bar. Fejér- várovi, že na říšské radě se zaujímá stanovisk záporné i k záležitostem, jež zůstaveny panov- níkem volnému dohodnutí, slovy: v oboru ná- rodního hospodářství hledím rád oněm návrhům vstříc, jaké mi učiní většina sně- movny poslanecké. A nyní přejdeme ke hlasu chorvatskému, uveřejněnému v rěckém „Nov. Listu“: Uherská krise se protahuje déle, než se Maďaři nadáli; Maďaři dosud neuspěli v ní proto, že nemaj spojenců. Kdyby byli zápasili společně s námi Chorvaty, bylo by již po sporu; ve Vídni by byli povolili. Ovšem to předpokládalo určité dohodnutí mezi Maďary a Chorvaty, předem učiněné, že se spravedlivě rozdělíme o úspěchy společného zápasu. Takováto dohoda byla by znamenala konec převahy Vídně nejen zde a n Východě, ale i v Praze. Zatím jde vše obrá- ceně. Chorvatští zástupci, místo co by prospěli nám oběma, vrhli se do náručí Vídně; jest to zásluhou bývalého bána Hédérvára. Takováto politika by byla znamenala nové období poli- tiky národní, ale my jsme v tom směru ničeho nepodnikli. Naši zá- stupci v Pešti stále jen projevují všemi svými skutky i slovy: postavíme se ve všem proti vám, a kdybyste přece něčeho dosáhli, musíte nám z toho polovičku přenechati. A tak jednáme všichni, jak Hédérváry radí, ač naše chor- vatské svědomí je čisté; vždyť nám Tomašic přislíbil všecko to, čeho se dostane Maďarům.
Maďar Chorvat Fejér Vídeň Praha Pešť
9 article
A tak ve Vídni již se stalo rozhodnutí; při- chází generál bar. Fejérváry. Dostane-li se od něho Maďarům, bude vše v pořádku, nám se dostane dvojnásob; z Pešti za to, že jsme takoví, a z Vídně — z vděěnosti. Tak i Maďaři i Chorvaté jsou za jedno v tom, že nynější vídeňská politika sleduje určitý blízký cíl, a cílem tím jest — upevnění posavadního dualismu, a bude-li třeba, donutit případně Maďary, aby neopouštěli ono dualisti- ské ústrojí říše, proti němuž zejmena slovanšt národové od samého počátku ce nejpříkřeji se postavili. A snad se postoupí ve Vídni ještě o krok dále, až k úplnému centralismu! Vždyť na radě říšské všecky záležitosti, mimo návrhy vládní. odstavují se stranou; vždyť Němci se opíraí všem potřebám ostatních národů, ba minulého téhodne šla „Neue Fr. Presse“ tak daleko, že upomínku o minimální požadavky české nazvala — zápachem mrtvé politiky, jež se pokouší vstáti z hrobul Ale i když prohlášením bar. Gautsche bude naprosto (!) zabezpečeno splnění obou našich minimálních požadavků, stanovených za okolností a podmínek zeela ji- ných, než jsou nynější, v jaké podivné důsledky hrozí zavěsti náš národ vídeňská poli- tika, když nám za ně předkládá k výplatě nejen účet dualistický, ale předloží snad i starý účet centralistický?
Maďar Chorvat Němec Neue Gautsch Vídeň Francie . Presse
10 title
Říšská rada.
11 article Poslanecká sněmovna
Poslanecká sněmovna 337. schůze. Z Vídně, 20. června. (Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.) Násili, spáchané v neděli na posl. monsig noru P. dru. Schsicherovi, jest skutek, hodný odsouzení nejrozhodnějšího. Nikoliv pouze proto, že bylo přepadením jedince lidmi několika, nýbrž proto, že jest povýšením klacku na argu- ment v politických zápasech a ponížením těchto na pěstní, surové rvačky a zavedením politické vendetty do zápolení stran, myšlenek a pro- gramů. Ani v sociálních, sni v národních otázkách neosvědčil tento poslanec onu reservu, která přístuší knězi a hlasateli evangelia, lásky, která přísluší především professoru bohosloví a vy- chovateli duchovnímu, ale nebrání nám, jak lidsky tak i politicky čin bracchiální sveřeposti zatratiti jako nepřípustnou taktiku, která jes úpadkem do časů středověkých a není slučitelna s duchem doby, ve které se boje rozhodovati mají zbraněmi intellektu. V jiném parlamentě byl by se pronesl ortel břitký, zdreující, morálně celou uihou na vin- niky dopadající a satisfakci uražené obecné mo- rálce zjednávající ex praesidio. To by se stalo v parlamentě, který má presidium vědomé svých povinností také k velkým ideám lidským a který není znešvařen a sesprosťačen, jako poslanecká sněmovna vídeňská. Jen tam se státi mohlo, že afféra posl. Scheichera, která jest humanní politickou zároveň, ve příčině které nemůže být mezi lidmi slušnými a rozumnými nejmenšího nesouhlasu a sebe skrovnější různosti názorů, stlačena byla na souboj obou hlavních stran
Scheicher Vídeň poslanecký sněmovna
12 article
dolnorakouských, křesťansko-sociální a sociálně- demokratické, jenž bojován, ale nedobojován methodou, jaké jsme u nich zvyklými. Vydran- cován totiž opět oběma úplně arsenál nadávek nejsurovějších a nikoho nepřekvapilo, že si vy- četly navzájem terrorismus a kde jakou neka- lost, k nemalému gaudiu loží a galeril, do po- sledního místa natřískaných, jak dávno již ne- byly. To trvalo celých 5 hodin. Také tu se osvědčila stará zkušenost, že i vůči nejprimitivnějš stravě stane se jazyk necitelným. Posluchačstvo dole a posluehačišvo nahoře nabažilo se záhy osírého koření a nejpalčivějších essencí, jimiž oba válečné tábory se pohazovaly a pokřiko- valy, počalo se nuditi a bylo po všem interessu. Kromě posl. Wrabíze, mohykána to staro- liberální strany vídeňské, a hr. Sternberga žádný poslanec jiné skupiny nepletl se do půtky. Prosté proto nepletl, že věc, o kterou jde, sama se pranýřuje, a protože nikdo nechtěl se postaviti ani po bok strany útočné, ani po bok strany napadené, ač-li vůbec lze v tomto případě mlu- viti o straně, jelikož za šílenství nebo zločin jedince nemožno činiti zodpovědným organisaci celou. Poslanci čeští vůbec nebyli do sněmovny vídeňské vysláni, aby tu, není-li ohrožen český interes, bojovali pro tábor křesťansko-sociální proti táboru sociálně-demokratickému, nebo na- opak, nýbrž aby tu zastávali prospěch a potřeby jedině české. Sněmovna schválila projev, kterým vyslo- vuje rozhořčení nad attentátem na P. Sehei- chera, žádá potrestání vinníků a vyzývá vládu k opatřením bezpečnostním. Dixit et animam
Sternberg P Sehei Dixit
13 article
salvavit... Tato sněmovna však dávno pozbyla práva k podobným enunciacím. Zastupitelstvo lidu, ve kterém mohly se díti beztrestně útoky na presidium a šlapati v prach nejprimi- tivnější práva konstituční a nejpřirozenější práva celých národů, nemá legitimace zasedati na soudní prestol nad útoky mimo sněmovnu, nad slušností a dobrými mravy politické spo- lečnosti. Prvé čtení provisoria na druhou polovinu tohoto roku mohlo býti dnes již počato. Ol- mouckým panem prof. drem. Sommre m, poslancem opavským. Slyšeli jsme, co jsme již od něho četli a znali dávno: nesnášelivost k polsko-české většině ve věvodství slezském Posl. Skéne debutoval dnes v roli škaro- hlída ve příčině staveb průplavů. Vyslovil obavy že budou výdaje na ně mnohem větší, nežli se počítalo a že výtěžek jejich bude menší, nežli jaký mohl býti před 30 léty. Varoval proto před ukvapením. Dobrá. Souhlasíme. Ale pro mlčel zástupce tak zvané moravské střední strany roku 1901 za dra. Körbra, když pro- jednán ve sněmovně zákon o vodních stavbách? Kassandřiny výkřiky ex post nejdou nám dobře na rozum.
profesor doktor Sommr opavský Kassandřin Ola
14 article
Posl. Choc stěžoval si na konec schůze, že neodpovídá ministr obchodu k dotazům ve příčině nepřipouštění českých pošt. po- ukázek úřady vídeňskými. Poslanee Fresl česky: »Nafackovati tomu chlapovi a vyhodit jej odtudte k tomu dodal německy: »Vylejem ho odtud !« Při tom bylo sděleno, že ve Vídni poukázky maďarské se přijímají. Prazyláštní to rovnopráv- nost ve hlavním městě cislajtánském! Jazyk ciziny, kterou jest Uhersko podle skutečnosti pravdy a podle rozpoznání, jež učinil v létech 70. hr. Taaffe ve sněmovně samé, jest ve hlav- ním městě Cislajtanie rovnoprávným, jazyky do- mácí však nikoli. To je možno opravdu jen v říši pravděnepodobnosti .. Z Vídně, 20. června. (C. B.) Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11. hod 15 min. dopol. Došlé spisy čtou se po vůli poslance Klofáče doslovně. Jsou mezi nimi návrh posl. Lichta a spol. n změnu ustanovení § 95. zákona o daní osobní stran poplatnosti akc. společnosti, pokud týká se dividen nezadaných akcil: — dotazy poslance Brdlíkaa spol. po nevyřizování českých podání ministerstven obchodu: — Kittela a spol. po českých vyříze- ních německým stranám okr. soudcem duchcovským Schönerera a spol. po nezodpovědění jeho do- tazů po dv. r. Tučkovi v Plzni; — Heimricha a spol. po odmituutí českého podání okr. soudem hennersdorfským.
Posl Choc Fresl Taaff Vetter Klofáč Brdlíkaa Kittel Tuček Vídeň Uhersko Cislajtanie Plzeň
15 article
Posl. dr. Pacák a soudr. podávají pilný návrh v příčině státní pomoci obcím Koblasku, Zderadinám. Petrovicím, Lodinám a Kasanicím okresu uhllřsko- janovického za příčinou škod, způsobených průtrží mračen 18. června t. r. Sněmovna rokovala o pilném návzhu Wohlmele- rově stran přepadení posl. Scheichera. Posl. Wohlmeier odůvodňuje svůj návrhí, líč přepaden posl. Scheichera, jak bylo sděleno denním listy. Dle výpovědi lékařovy může prý přijíti o oko Všecko obyvatelstvo a všichni státní občané jsou pln starosti o svou bezpečnost. Faktum, že trpí se v státě aby jednollivé strany přepadaly tímto způsobem od- půrce na veřejné ulici, vyžaduje pilného projednán případu. Žádá proto, aby jeho návrh byl uznán pil- ným. (Pochvala křesťanských sociálů.) Posl. Wrabetz také zatracuje ono jednání, nebo proti pěsti není důkazu. Lituje, že navrhovatel a jeho strana teprve dnes to poznali. Rohrbašská událost je dračím semenem, které strana křesťansko-sociální sela po 15 let v Dol. Rakousích, je následkem 10letých štvanic v politickém životě Scheicherově. (Pokřiky křesťanských sociálů.) Strana křesťansko-sociální roz- bíjela vždy liberální schůze; jejím příkladem sesuro- věly mravy obyvatelstva dolnorakouského. Navrhuje změniti návrh v ten smysl, že sněmovna vyslovuje nejhlubší politování nad přepadením posl. Scheichera
Posl doktor Pacák Zderadina Wohlmeier Petrovice veřejný Dolo Rakousy Lodina a Kasanice
16 article
V drobném prodejit ranní číslo o zobá . . . za 9 . . . zs 2h odippl adní Ve flialkách na vankovš- ra-ní č4slo. . . . . . . . . . . . . 3h sdipoladní Inserát plati se hotevě zapřel Přečplaconí a inserty přljtas k sěminl- strace v Marianské ulici č. a Tam nachézejí se tél redakee tiskárna a sapedise „Národnich Listá“ Ružopisy se novraesjí.
Národnich Ružopisa
17 article
a pod. případy, nežádá však, by vláda v tomto zvlášt- ním připadě zakročila. Místopředseda dr. Žáček upozorňuje; že při jednání o pilnosti návrhu nepřipouští se návrh na změnu. Posl. Stoinur stěžuje si, že strany i vláda dávají se zastrašiti terrorismem sociálních demokratů. Liči nejistotu v okresu; dělníci, ochotní k práci, neopou- štčjí místo práce a nejdou ani tam pod ochranou čet- nictva. Takové poměry nemohou býti trpěny. Je pro svobodu spolčovací, ale takové brutálnosti nesmějí se připouštěti. (Dochází k opětné hádce mezi posl. Steinerem a posl. Schuhmeyerem a Seitzem.) Řečník prohlašuje, že se strany velmi vážené mu bylo sdě- leno, že rozčilení mezi dělnictvem dostoupilo taková míry, že jest se obávati ještě jiných attentátů. Čet- nictvo jest příliš slábo, aby mohlo zachovati pokoj a pořádek. Musí býti učiněna zákonitá opatrení, aby byli chráněni dělníci, ochotni pracovati i zaměstna- vatelé. Zemský výbor dolnorakouský je nakloněn děl- nictvu. Řtečník prosí posléze za schválení pilného návrhu Ministr vnítra hr. Bylandt-Rheidí předčítá předes vším zprávu okr. hejlmanství o přepadení posl. Schei- chera, jenž hned po rozdělení dělnicgých odměn odjel do nejbližší stanice, poněvadž byly uspořádány de- monstrativní projevy proli němu. Na vůz bylo náhla házeno asi 30 velocipedisty, kteří jej pronásledovali, kamením a učiněn pokus převrhnouti vůz. (Pokřiky;
doktor Žáček Posl Steiner Schuhmeyer Seitz
18 article
Taková surovost! Zbabělost! Hanba!) Před Rohrba- chem byl Scheicher obklopen a signálním rohem po- raněn pod pravým okem. Poranění je prý značně, ale ne těžké. Obecní starosta z Rohrbachu, jenž chtěl výtržníky upokojiti, byl povalen na zem a rovněž lehce zraněn. Velocipedisté odjeli co nejrychleji. Přes pátrání, ve kterém rázně se pokračuje, pachatel ne- mohl býti zjištěn. Okr. hejtmanství neučinilo zvlášt- ních opatření bezpečnostních, poněvadž při této pří- ležitosti neočekávalo nepokojů, zejmena když nebylo pozorovati dříve agitaci v tomto směru. Vláda připo- juje se úplně k projevu rozhorlení, vyslovenému v pil- ném návrhu nad tímto případem s ltuje živě, že ne- bylo jí možno násilnostem zavčas zabrániti. Vláda doufá, že podaří se jí vypátrati pachatele. Majíc na paměli zachování politické svobody a zejmena vol- ného projevu mínění, postará se se vším důrazem. aby hranice, vytčené zákonem, byly každým zachová- vány a nebude trpět, aby užívalo se terrorismu neb dokonce násilí. (Pochvala. Posl. Eldersch: Se žádné strany. Ministr hr. Bylandi-Rheidt: Zajisté!..
Posl Rohrbach
19 article
Co se týče dotazu posl. Steinera po stávce v Trais- senu, ministr ujišťuje, že tylo tam učiněno již dosta- tečné opatření bezpečnostní a četnictvo, soustředěné do tohoto okresu, má rozkaz opřiti se všeliké proti- zákonitě agitaci. Pochvala.) Posl. Schuhmeier praví, že rozdělování odměn Scheicherem dálo se ve schůzi křesťansko-sociální a nešlo tudíž o dobročinnosl, nýbrž o politickou de- monstraci. Ohražujeme se, proti tomu, aby výtržnosti jednotlivců byly sváděny na nás, aniž ví se, kdo jest pachatelem. Tento způsob boje proti jednotlivcům příčí se v podstatě a povaze naší věci. (Odpor křesťanských sociálů. Mezi řečníkem a posl. Gessmannem dochází opět k živé hádce.) Doufá a přeje si, by poranění Scheicherovo nebylo zlé —skutečně není tak zlě, jak Wohlmeler je učil. Křesťanští sociálové využitkujt případu politcky. Kdyby mohli, udělali by ze Schei- chera mučedníka, aby měli krevního svědka proli sociálním demokratům. (Stálé hlučné pokřiky kře- stanských sociálů) Dochází k čilé hádce mezi posl. Schrafflem Riegrem. Schrafíl volá opětně: Sprostý pomlou- vači! Předseda zvoní.
Steiner Posl Schuhmeier Schraffl Riegr Trais
20 article
Posl. Schumeier pokračuje, že křesťanští so ciálové neštítili se v polilickém boji ani nejpodlejších prostředků, aby otřásli řadami sociálních demokratů. Gessmann prohlásil o sjezdu, že nutno vniknouti do soukromého života sociálně demokratických vůdců (Hlučné pokřiky posl. Gessmanna: To jest drzá lež! Dokažtel Vy na cti utrhačil) Řečník uvádí četné případy, z nichž vysvítá, že křesťanští sociálové uží- vají při své agilaci prostředků násilných a ruší tímto způsobem zejmena schůze sociálních demokratů. Posl. Fresl odpovídá na jakýsi pokřik a obrácer k sociálním demokratům volá: Poštvali jste proti mně v Plzni zorganisované dělnictvo! Po další dlouhotrvající hlučné hádce mezi řeční- kem a několika křesťanskými sociály posl. Schuh- meler dokládá: Známe příčinu výtržností a proto nebudeme hlasovati pro první čásť návrhu. Budeme hlasovati pro čásť druhou, ale vláda nesmí učiniti vý- minečná opatření jen proti sociálním demokratům. Nestrpíme víc, aby poctiví dělníci byli tlučeni naja- tými lidmi. Nedáme si libiti, aby se k námi tak na- kládalo. Budeme dále bojovati proti stranám, boj proli jednotlivcům odsuzujeme. (Hlučná pochvala sociálních demokratů.
Posl Fresl Schuh Plzeň
21 title
FEUILLETON.
22 article Z naší novodobé minulosti
Z naší novodobé minulosti Dle svých upomínek a zápisků vypravuje dr. Servá- Heller. V době přechodně. VIII (Z prvních schůzí sesílené říšsko rady.) Dne 1. června přijal císař sesílenou říš- skou radu v trůnním sále cisařského hradu. Soje na vrchním stupni u trůnu přečetl řeč. jejlž nejzávažnější a hlavní čásť v minulém článku byla uvedena a kteráž se obecně pova- iovala a také považovati musila za odpověď na le uherských říšských radů, třebas tyto řeč protešeny byly teprve den před tím, v zahajo- vaei sehůzi sesílené říšské rady. Věděloťs oberně, čeho Maďaři se domáhají a předvídalo se také zcela určitě, že madaršti členové říšské rady tohoto poradního sboru použijou, aby své samosprávné, národní a státoprávní požadavky předmělem jednání učinili. Kromě onoho od- stavce cbszhovala trůnní řeč jenom obvyklé za- hajovací průpovědi a pojednala poněkud šířeo potřebě, aby ve státním hospodářství zjednánu byla rovnováha mezi vydaji a příjmy, bez pře- llžení poplatnictva a bez poškození mocenského postavení říše. Kromě na některé z přítomných německých centralistů neučinila tato trůnní řeč žádného zvláště příznivého dojmu, ale proto přece provoláno po jejím přednesu třikráte »Vivat!« a »Lebehoch!«, čemuž se v tehdejšt době arci nikdo nedivil. Před zahájením sesílené říšské rady byly sehůze immediatní komise pro přímé daně dne 26. května uzavřeny a komise sama po návrhu jejího předsedy hrab. Harliga cisařem rozpuštěna.
doktor Servá Heller Maďar Lebehoch
23 article
Komise tato stala se totiž svoláním sesílené říšské rady úplně zbytečnou, ježto sesílené riš- ské radě upravení říšských financí jakožto hlavn úkol do vinku bylo vloženo- Dne 4. června konala se první řádná schůze sesílené řišské rady. Ježto ihned při zahájení říšské rady princip tajnosti byl poražen, členům řišské rady ohlášeno bylo, že budou jejich řeči co možná obšírně uveřej ňovány, oni sami pak že smějí dle svého uznání lidem své důvěry o příbězích v říšské radě sdě- lení činiti a ježto zároveň novinám oznámen bylo, že jest jim dovoleno, aby o schůzích říš- ské rady také své vlastní zprávy přinášely, dříve ještě než úřadní zprávy budou vydány a že jest jim také volno pronášeti o všelikém jednání říš- ské rady — v mezích zákonných předpisů — svoje úsudky, měly hned o 1. řádné schůzi ví- deňské denníky již následujícího dne svoje vlastní, ovšem že ještě stručné zprávy. Většina sesílené říšské rady osvědčila hned v 1. schůz jakousi snahu po samostatnosti a vybočení z pout jednacího řádu. Předseda arcivévoda Rainer sdělil při zahájení této schůze, že bude členům ještě mezi sezením rozdána čásť rozpoč- tové osnovy, ostatní pak části rozpočtu že bu- dou ihned předloženy, jakmile jednotlivá mi nisterstva příslušné práce ukončí. Dále pak sdě- lil arcivěvoda, že vzhledem k řeči hraběte
Rainer
24 article
Apponyho (v zahajovací schůzi) ještě někteři jiní členové za udělení slova prosili, aby o po- měru korunních zemí k jednotné říši všeobecné výhrady, nebo jakási prohlášení učinili, že však on — arcivévoda — namitl, že by nebylo do- bře, klásti hned v prvních schůzích zárodky k nějakým neshodám nebo rozmíškám to tím měně, ježto se členům později zajisté naskytne příležitost, aby různá svoje minění, jakož i přání svých zemí pronášeli, na- čež pánové oni prý od své žádosti upustili. (Ma- darští řečníci dodali tedy některým z ostatních říšských radů odvahy.) Po presidentově sdělení projevil biskup Strossmayer žádost, aby v úřadní zprávě »Wiener Zeitungu« uvedeno bylo jeho jméno, jakož aby uvedena byla vůbec jmén řečníků, kleří o slovo byli požádali, aby známým se stalo, že oni v zájmu svých otčin mluviti chtěli. Totéž přání pronesli pánové biskup Ma- skierevics a šl. Mocsonyi z Vojvodiny a K. Manger ze Sedmihradska — zdá se tedy, že tito
Appony Strossmayer Mocsonyi K Manger Ma Vojvodina Sedmihradsko Wiener Zeitung
25 article
a asi jenom tito členové ve příčině svých zem nějaká prohlášení učiniti chtěli. Po přechodu k jednacímu pořadu prohlási arcivévoda Rainer, že zůstavuje shromážděným na vůli, chtějí-li rozpočtové předlohy zkoumati v plných schůzích, nebo chtějí-li ve smyslu je- dnacího řádu za tím účelem zvoliti pro každou část zvláštní komité. Otázka ta měla rozhodnuta býti povstáním z křesel; ježto se však pro zkoumání rozpočtu v plných schůzích nikdo ne- pozvedl, bylo rozhodnuto pro komitéty. Na to při- hlásil se k slovu hrabě Jindřich Clam - Mar- tinic, doporučoval v delší řeči, aby zkoumání rozpočtu provedeno bylo v jediném vel- kém výboru, ve kterémž by všechny ná- rodní, politické a jiné odstiny zastoupeny byly a nikoli, jak jednací řád předpisuje, v několika malých komitétech. Na konec pak učinil tyto dva návrhy: 1. k prozkoumání rozpočtu budiž zvolen výbor 21 členů; 2. J. cís. V. pan arci- vévoda president nechť přednese J. V. císaři nej- poníženější prosbu sesílené říšské rady, aby pro tento zatímný případ od příslušného ustanovení jednaciho řádu odchylka státi se směla. Při hla- sování byl tento návrh přijat 41 hlasy proti 14 Následkem tohoto hlasování musila se volba ko- mitétů až do císařova rozhodnuti odročiti.
Jindřich clam Mar prohlási arcivévoda Rainer
26 article
Tento druhý odboj proti jednacímu řádu byl výsledkem porady, kteráž se konala v ho telu Munschově. Členové sesílené říšské rady totiž cítice potřebu předchozích nenucených po- rad, najali v druhém poschodí jmenovaného ho- telu vhodnou místnost a zde konala se dne 3. června první porada, ke kteréž se dostavili mužové všech stran a korunních zemí V této poradě pak stalo se po delším rokování usne šení, aby hr. Clam-Martinic v příští schůzi řiš- ské rady shora uvedený návrh učinil. Ve schůzi sesílené říšské rad ze dne 6. června oznámil předseda arci vévoda Rainer, že císař dovolil, aby dle žádosti říšské rady ke zpracování státního roz- počtu zřízen byl výbor z většího počtu členů, než jednacím řádem stanoveno jest a že se tento výbor zároveň zmocňuje, aby k předcho- zimu prozkoumání jednotlivých odborových roz- počtů zvolil několik užších výborů čili subko mitétů, jejichž práce pak v plném vý boru přezkoušeny a v soulad uvedeny býti mají, než v celém shromáždění říš ské rady předneseny budou. Hrabě Clam Mar- tinic ponavrhl pak, aby císaři za toto nejmilo- stivější dovolení nejponíženější díky vzdány byly a pan arcivévoda aby požádán byl, tyto díky císaři ztlumočiti. Na důkaz jednomyslného sou- hlasu povstalo celé shromáždéní. Když pak k vy zvání předsedajíeího arcivévody k volbě přikro- čeno bylo, zvoleni do rozpočtového výboru vět šinou hlasů tito říšští radové: ryt. Kraiňski svobodný pán Reyer, hrabě Auersperg, dr. Hein šl. Mayer, kníže Colloredo-Mannsfeld, baron Sokcsevits, dr. Strasser, biskup Strossmayer hrabě Andrassy, rytíř Vraniezany, hrabě Mercun- din, hrabě Apponyi, hrabě Clam Martinie, hrabé St. Julien, továrník Schöller, baron Salvotti, hr.
Martinic Rainer Reyer Auersperg doktor Hein Mayer Sokcsevits Strasser Strossmayer Andrassy Vraniezana Mercun Apponyi Martinius Stanislav Julien Schöller Salvotti Mar kníže ColloredoMannsfeld
27 article
Szécsen, šl. Majláth, kníže Auersperg a šl. Moe sónyi. — Arcivévoda prohlásil pak, že jest nyn věcí výboru, aby předsedu si zvolil a státní rozpočet v úvahu vzal. Rozpočtový výbor zvoli si — později — za předsedu hraběte Mercan- Tyto podrobnosti uvádím zde proto,ž zvolení 21členného rozpočtového výboru, jež samo sebou již bylo vybočením z mezi, sesilené říšské radě položených, se stalo počátkem no- vého politického života v Rakousku. Rozpočtový výbor sesílené říšské rady sluší považovati za vlastní obnisko a zřídlo, z něhož konstitučn život v Rakousku vyvřel a vytryskl. Dne 8. června konala se 4. schů ze sesílené říšské rady a v této rozpou- talo se mimo všechno nadání velké, čtyři hodiny trvající rokování, ve kterémž první řečníci říšské rady horlivě se zúčastnili a otázky zemské samosprávy, ja kož i zemských jazyků poprvé dotčenya jaksi na jednací pořad uvedeny byly. A to při zvláštní přiležitosti: při předložení zákona čili řádu o pozemkových knihách. Vláda vypracovala pro celou říši knihovní řád a před- ložila jej císaři ke schválení čili k sankci ; aváak clsař nepodepsal ho, nýbrž nařídil, aby dina.
Szécsen Auersperg Mercan Rakousko
28 article
tento zákon předložen byl k posouzení říšské radě. To se stalo a ve čtvrté schůzi sesílené říšské rady otázal se arcivěvoda Rainer, chce-li shromáždění knihovní řád v plenárních schůzích prozkoumat anebo dříve k předchozímu posou- zení komitétu odkázat? Většina rozhodla se pro komitét a mělo se přikročiti k volbě jeho členů. Tu však povstal Maďar hrabě Barkoczy. popíral v delší ohnivé řeči, že by prospěšno bylo vydati jeden a týž knihovní řád pro všechny rakouské země, dokazoval v hrubých rysech ne- vhodnost předloženého řádu pro Uhersko, stěžoval si trpce, že se správa pozemkových knih v Uhrách vede po německu a navrhl na konec pro ko- mitét instrukci toho smyslu, aby komitét uvážil, neměla-li by se celá záležitos zůstaviti zemským zastupitel- stvům, až tato budou zavedena. V témž smyslu jako Barkoczy mluvili také baron Salvotti, místo- předseda 5l. Szögyeny, hrabě Széesen, ač nikoli pro instrukci, jež by se měla dáti komitétu, kdežto němečtí centralisté baron Lichtenfels, hrabě Hartig a dr. Hein nutnost jednotného knihovního řádu pro všechny země dokazovali a jednoty říše a práv »říšského jazyka« se za- stávali, zatím co jiní řečníci, jako hr. Salm, Clam Martinic atd. žádali, aby tak velké a důležité otázky do této debaty zatahovány nebyly, nýbrž zvláštním příležitostem se zůstavily a komitétu aby nebyla dána žádná instrukce. Arcivévoda Rainer ukončil pak rokování a vyzval shromá- ždění, aby dle jednacího řádu přikročilo k volbě sedmičlenného komitétu. Do tohoto zvoleni: hr.
Rainer Maďar Barkocza Salvotti Széesen Hartig doktor Hein Salm Martinic Uhry Lichtenfels řád pro Uhersko
29 article
Barkoezy, bar. Lichtenfels, opat Eder, dr. Po- lanski, dr. Strasser, baron Salvolti a dr. Hein. Za předsedu zvolen bar. Salvotti. Tento komitét měl dne 12. června první sehůzi a tu učinil hr. Barkoczy návrh, aby celý zákon o po- zemkových knihách, aniž by se jeho po- drobnosti zkoumaly, do kompe- tence zemských zastupitelstev odkázán byl a aby se ihned v tom smyslu sepsala zpráva pro říšskou radu. Když pak návrh ten zamitnut byl, prohlásii hr. Barkoczy, že není s to zúčastniti se v těchto poradách, jež do právomoci příštích zemských zastupitel-
Barkoeza Eder doktor Strasser Salvolti Hein Lichtenfels