Strana 2.

NÁRODNÍ LISTY-

10. března 1909. Číslo 69

konečně na ryt. Biliňského, svého nynějšího kolegu. Dr. Hochenburger po- dal návrh, aby dáni byli do obžalo by hr. Badeni se členy svého kabinetu, ktel schválili jazykové výnosy pro Čechy a Moravu, mezi kterými se nalézal dr. Biliňski, ny- nější jeho kolega. Když 30. ledna r. 1898 posl. K. H. Wolf napadl mne v loži žurnalisti cké, proteže jsem zvolal na dra. Kramáře, vy- kládajícího vznik § 14,: »Tak jest!« stál za ním dr. Hochenburger, nynější ministr justice. Kdo může doufati a věřiti, že od oné dob dr. Hochenburger změnil se do té míry, aby na zodpovědném místě, které mu bylo svěřeno, dbal povinností mu uložených zákonem objektivně? Kdo může diviti se Slovincům a Chorvatům, že nechtějí žádnému smíru s vlá dou, ve které zasedá dr. Hochenburger? Dra. Albina Bráfa váží a cení si cel česká veřejnost, jako muže vědy a národoho spodářské práce. Právě proto, ba řekli bychom přes to, byli bychom si přáli, aby tento učene a profesor byl vytrval ve svém odporu proli vslupu do kabinetu Bienerthova, který zůstane na všechny časy znamenán svým činem ze dne 5. února. Sotva se objevil bar. Bienerth v čele svého kabinelu na práhu zasedací síně, volal naň češti národní socialisté: »Ab- zůg Bíenerth!« »Fuj!« »Pryč Haerdtlem!« »Haerdtl je police jn špícl!« »Haerdtl jest vrehní poli cejní špiel!« »Hasrdtl je privile- govaný velezrádee!« Ktesťaněti soci- álové jali se tleskati a shromáždili se kolem křesel ministerských, na které členové kabinetu usedli. Dr. Funke, předseda dle stáři, uví- tán byl hlučným potleskem a dlouho trvalo. než se mohl ujati slova. Promluvil prosl ov naprosto nepřípustný, nejméně pak přípustný u člověka, který ve sněmovně posla- necké mluvil sedmihodinnou obstrukční řeč, ne- obsahující pranic kromě citátů z »Bohemie«

»Prager Tagblattu«, u člověka, který ná- leží k německé obstrukci na če- ském sněmě zemském. Dr. Funke opovážil se vyzývati k dělnosti sněmovny, opo- vážil se mluvili o důležitosti chvíle a pilných úkolech sněmovny. Konečně bylo naň voláno »A eo vy na českém sněmě?« Voláno dále: »Bude tady pokoj a pořádek, ať zmiz! Bienerth!« Když dr Funke provolal, dokončiv svoji řeč, eísaři »Hoch l« volali národní socialisté: »Nieder mit Bie nerth!« »Nieder mit Haerdtll« Volba předsedy sněmovny ko- nala se dle jmen a klidně. Výsledek její jest nad míru pozoruhodný. Posl. Paltai zvole byl za předsedu, ale jenom 237 hla sy, to jest dr. Pattai nedostal ani polovinu hlasů celé poslanecké sněmovny, která činí 258 Sociální demokraté odevzdal prázdné hlasovací lístky. Tolikéž po slanci polské strany ldové, dále čtyři členové polského kola a čtyři sionšsté. Vyšlo však na jevo kormutlivé a zahanbu- jící faktum, že dr. Patlai dostal také hlasy ze „Slovanské jednoty“. Tato se totiž usnesla hlasovati pro dra. Pacáka. Na toho shromáždilo se 103 hlasů. Poněvadž devět poslanců „Slovanské jednoty“ hlášeno bylo nemocnými a nepřítomnými tudíž, je vidno z toho, že nejméně 10—13 členů „Slo- vanské jednoty“ dalo své votum dru. Pattaiovi. Na předsednictvu nastal ve- liký rozpor o to, mají-li se prázdné lístky hlaso- vací počítati či nikoliv. Předseda dle stá- ří dr. Funke rozhodl přes protest dra. Kramáře ve smyslu záporném.

Pamatujeme se, že správní soud vynesl jednou nález, dle kterého prázdné lístky hlasovací po čítány býti mají, poněvadž volič, který odevzdal prázdný listek hlasovací, dal tím na jevo, že nevolí žádného z navržených kandidátů. Kdyby se byly prázdné lístky hlasovací počítaly nebo kdyby byli socřální demokraté volili, jak pů vodně zamýšleli, při volbě přodsednické Per- nerstorfera, byla by se ukázala nut- nost nové volby. 237 hlasů, které doslal dr. Pattaí, jsou pro tohoto praskrovnou útěchou. Ukázalo se, že, kdyby se byla hned od prvo- počátku zahájila řádná akce proti němu, byl by býval padl. Oslovení ke sněmovně, kter pronesl dr. Pattai ex praesidio, bylo ne- konečnou trýzní pro všechny, kdož od- souzeni byli tento speach poslouchati. Byla to prázdná, jalová a frázovitá deklamace o potřeb změny jednacího řádu a pracovním programu. Dr. Pattai opětně vyrušován pokřikem „Skončte už jednou pro pánabohal“ — voláno naň též: „Amen, amen!“ Ke vše- mu ještě dr. Pattni hned z počátku důkladn ochraptěl a mluvil hlasem sipavým. Pozoruhodno bylo také, že nikdo netlesk kromě několika křesťanských sociálů. Neměně zasluhuje povšimnutí, že ministerstvu do- stalo se uvítání tak chladného, mrazivě ledového, jakého jsme vo sněmovně nebyli ještě svědky.

Jedině k ministrovi orby dru. Albínu Bráfov dostavili se četní gratulanti čoští i němečtí. Volba vicepresidestů odbyla se hladce. Hned potom ujal se slova ministerský předseda bar. Bienerth, jehožto všechny vý- klady však nebyly v loži žurnalistické ani v je- diné části slyšitelnými. Národní sociali- sté křičeli ustavičně: „Abcůk Bie- nerth!“ „Abeůk Haerdtl!“ „Špien Haerdt1!“ Posl. Choc zvolal na bar. Bie nertha: „Mluvte jednou něco jiného To, co čtete, není beztoho pravda!“ (Hlučná veselost!) V jedné ohvíli se podobalo že dojde ke srážce mezi křesťanskými socžály a českými národnámi sociály, ale prostřednictvím jiných poslanců bylo tomu zabráněno. Z dola bylo slyšeti jenom občas potlesk, vzdávaný bar. Bienerthovi nejen křesťanskými sociály, ný- brž také německými nacionály a také německý- mi radikály. Tento potlesk nejen prozradil, ný brž též ukázal, čí ministerský předseda jest: že jest ministerským předsedou výhradně německým. Posl. Němee navrhl, aby se o projevu vládním zaháji la neprodleně rozprava. Návrh byl za- mítnut. Proň hlasovali tolilo sociální demo- kraté, Ukrajinci a čeští radikálové. Sněmovně nepředstavení ministři. Z Vídně, 10. března. Vzbudilo nemilé po- horšení v poslanecké sněmovně, že stala se veliká formální chyba: noví m nistři nebyli sněmovně vůbee představeni. Zapomnělo se na to úplně. Seděli na svých křeslech jako cizinci, nebyvše ve sněmovnu uvedeni a nemajíce tedy vlastně ani práva tam býti. Jest zvykem, že i každý vládní zástupce, sotva že se objevil v zasedaeí stni, bývá presidentem sněmovny předslaven. Ani bar. Bienerth, ani dr. Funke, předseda dle státí, ani nový předseda sněmovny dr. Pattai, nové členy kabinetu sněmovně nepředstavili.

Konference. Z Vídně, 10. března. Konference klubov- ních předsedů poslanecké sněmovny svolána jes na dnes večer 6. hodinu. Z výboru pro bosenskou předlohu. Z Vídně, 10. března. Poslanec dr Pacák vystoupil také z výborn pro bosenskou předlohu, protože, kdyby byl tam zůstal, byli by jej zvolili opět za před- sedu. Místo něho bude zvolen za místopředsedu posl. dr. Fořt a místo prof. Čelakovského dr Vrtal. Novým předsedou výboru toho bude poslanec dr. Šusteršič. Rakouský ministerský předseda o zahraniční situaci. Z Vídně, 10. března. Baron Bienerth pro- nesl se o zahraniční situaci takto: »Jakkoli se jeví v Srbsku známky obratu, jest přece třeba pro Rakousko bdělosti pohotovosti -a spojení všech sil.«

Politický proces v Záhřebě. V Záhřebě, 10. března 1909. (Od zvláštního zpravodaje »Národních Lislů«.) V komedii velezrádného procesu na scénu už přicházejí i velké uliční demonstrace. Obsta- rávají je ochotnící z tábora dra Franka. Ozná- mili jsme vám telegrafieky (censury jsmes nebáli, protože o famósním soudu jsme se ne- zmímli), že tlupa, ozbrojená klacky, přepadla poslance Supila, že na pomoc mu přispěchali poslanci Bude Budisavljevič. Sv. Pribičeviě (braln obžalovaných Adama a Valeriuna) a Banjanin (který utrpěl poranění pod levým okem), že tlupa stloukla i jednoho dělníka a že potom před soudní budovou si ulevila výkřikem »na šibeniei s velezrádci.« Pohnůtkou je nedobrý kurs Fran- kových akcií. Proces den ode dne odhalnje špinavé prádlo a stává se už jeho tvůr- cům velice nepřijemným. Interpelace poslanee prof. Šurmina odkrývá tajemství zákulísí a silně podrývá postavení bar. Raucha, přítele dra Franka. Současné byla odhalena špinavá aféra s udělením koncesse pro vystěhovaleckou agenturu v Rěka- Sušák. (Dr. Frank za vymožení od Dražkoviče vzal 5000 korun a současně větší obnos vzsl od Kružiče, který koncesi obdržel. Dražkovičovi však se zdráhal vrátiti obnos a tak celá aféra — s fascimilemi doležená — přišla na jevo.) To všechno je labutí písní moci dra Franka. Klackářství tlup je skomirajícím dozvukem.

Komedie má i »hlasy s výše«. Ty obsta- rává vládní » Agramer Zeitung«. Jsou otcovskou výstrahou cizím korespondentům. Ještě ani ne- jsou známy naše projevy a už nás kaceřují. znehodnocují a podezřívají. Inspirovány jsou špatným svědomím, které skoro že by uvrhlo na tlumočníky pravdy před sluchem Evropy obvi- nění z velezrády. Pochopitelno, že zvědavě jsme (po neděln přestávce) očekávali průběh dnešního přelíčení. Předseda si přispíšil, aby se ukázal rozčileněa krutě přisným. Bylo patrno, že dostal »nos« za malou (II) přísnost, již dosud projevoval. Jeho postavení není závidění hodným — i jako člo- věk bude nemožným. Žádný nepřítel nemohl by pošramotiti jeho počestnost více, než jak sám sobě učinil on. Však to uvidíme níže, Ličení zahájil otázkou, zná-li se obžalovaný s Jiřím Nastičem. Adam Přibičevič (obžalovanýl rád by sice o věci mluvil, ale nedá odpověd- dříve, dokud nebude s Nastičem komfrontován. Stejně odmitá každou otázku, jež je ve vztahu s Nastičem, Předseda tak se zapomíná, že ne- dbá už ani forem slušnosti. To vyvolává bouř- livý odpor obhájeů, na nějž zase předseda po- drážděně odpovídá, že od těch chvil použije disciplinárních trestů, protože jeho trpělivost je u konce. Potom zas se dotazuje obžalovaného po věcech, s nimiž Nastič souvísl. Pribičevič kon- sekventně a se slejným odůvodněním odmítá dáti odpověď. Předseda potom čle kterýsi úvodní článek bělehradského »Slovenski jug«, v kterém se ostře útočí na Rakousko a na bulharskéh knížele Ferdinanda. Obhájeové Hinkovič a Ma- zura zjišťují, že tento článek byl psán dne 27. září pravoslavného a tedy 10. října katol- ckého kalendáře, v době, kdy obžalov a ni již dávno byli uvězněni. Ostalně nejen bělehradské, ale i časopisy jiných zemí tak psaly vzhledem k zabrání Bosny Rakouskem.

Obžalovaný prohlašuje, že on sice one článek nepsal, přes to však že žádá, aby ma byl do slova a z originálu přečten a ne z pro- tokolu anebo z obžaloby, protože má příčiny k obavám, že i tu smysl článku může býti falšován se atrany státnlho návladnictva, což bylo v sobotním ličení konstatováno. Článek čle předseda. Po přečtení prohla- šuje, že vzhledem k okolnosti, že Pribičsvič od- mílá dáti odpověď na otázky, jež jsou v sou- vislosti s Nastičem, nutno pročisti protokolované výpovědi, učiněné obžalovaným před vyšetřu- jícím soudcem. Z čteného protokolu vychází na jevo, že Adan Prihičevič se viděl dvakrát s Nashičem, jednou v č- tárně bělehradského spolku „Slovenski jug“ a po druhé nahodíle na kongresu zemědělců v Zemuni Petom předseda čte výňalky ze svědecké (přísežné) výpovědi Nastiče, kturé se týkají rovolučních snah „Slovenského jugu“ (Obžalovaný se usmivá) a snaži se vyvoditi z nich důkaz, že obviněný měl účastenstv na revoluční organisnci. Logisky myslíci člověk bez- děky neubrání se podivení, proč Nastič, js o u-l jeho výpovědi tak vážného dosahu, ne ní předvolán k samému přeličení a chápo tajnosti zákulisí. Výrazem této logiky jsou posměšky obhájců, na něž president podrážděně reaguje, chov se urážlivě a zakazuje si smích obhájců.

De. Medskovič si vyprošuje, aby pledseda a b hájei nenakládal způsobení, jakým bývají peskován nezbední hoši ve škole. I stařičký Mazura už nedo vede pollačiti svoje rozhořčení (a tomu jsme stejně my i všichni korespondenti a všechno obecenstv podléhali) a volá na předsedu, aby se k obhájcůn hrubě nechoval. Ostatní obhájci výkřiky ku pro- jevu dra. Mazury přitakují. A nyní přicházi moment, který, chceme-li ho jed ním slovemí trefně charakterisovati, nás vede ku po jmenováni neslýchané infamie slovem komedie plná hnusu. Napřed jí předešlem úvod. Nastič ke svému pam- fletu „Finale“ přiložil i fascimile revolučního statut a několika dopisů, mezi nimiž i snímku (folograíi ckou) listu, klerý vlasinoručně (prý) psal bratr ob žalovaného, srbský důstojník Mllan Pribičevič. Al není tu reprodukce celého dopisu a jen jedné strany dopisu rozevřeného, t. j. jen první a čtv rtí stránka. Druhá a Uřetí reprodukována není. Na stič sám ve své svědecké výpovědi (slra- na Htogr. exem. 6) uvádí, že originál onoh dopisu Milanova chová u sebe. A není an žádným tajemstvím, preč ničema dopis soudu no předal on požaduje za jeho vydání 10.00 korun! To dobře vědí i obhájcové. A vědomí prav- dy, vehnali předsedu do léčky, z níž nemohl vyváz- nouti. Chytil se! Ukážeme a dokážeme to. Onen dopis Milana Pribičeviče by byl jediný argumentem, který by Adamovi (obžalovanému) při- tížiti mohl a samozlejmo je, že první otázkouj ona, je-li falcimile falsifikaci, či věrným obrazem ori- zinálu. Každý spravedlivý a svědomitý soud musl by respektovati tuto podstatnou a vážnou otá zku Ale záhřebský soud ceremonie s prav- dou a spravedlností nedělá. Pomlouvali bychom soudy Turecka, kdybychom je k záhřebskénu soudu chtěli přirovnávat. To, čeho jsme byli dnes svědky, je skvrnou Evropy! Dola žeme to! Posloužňme si fakty!

Onžalovaný Adam Pribičevič není spokojen se čtením lascimile, jež není úplným. Povýšeným hla- sem prohiašuje, že právě celým oným do pi- sem rozbije obvinění. Nastiče a žáda proto, aby byl přečlen dopis celý! Nad slunce jasnější je správnost tohoto poža- Jdhvku. Proč čísti jen reprodukci dvou stránek, je-l po ruce dopis celý? Povinnost soudu je, aby této spravedlivé žádosti vyhověl. A musil by vyhovět v zájmu pravdy, v zájmu zákona a v zájmu své vlastn důstojnosti Jaký důvod by mohl zabránili soudu, ab neptivolil ku pročlení dopisu celého? Je-li obsat nersprodnkovaných stránek (2. a 3) lakové povahy. že vysvětlí a doplní obsah stránek reprodukovanýeh tak, že obžalovanému ještě více přiliží, potom jeho přečtení je v zájmu (neřekněma zákona a spravedl- nosti) snahy po dokázání velezrady a sám soudsi přispiši, aby ty dosud neznámé stránky odhalil. Je-l však obsah těch nereprodukovaných stránek negae stránek reprodukovaných, potom soud, vzepře-li se jeho přečtení, uvrhne na sebe podezření, že úmyslne ničí každou okolnost, která by mohla prospěti obža- lovanému. Tak nebo tak, logika jiných důsledků nepřipouští Má-li ledy soud ve svých aktech originál dopisu Milanova, vytasí se jím. Vytasí se jím v zájmu svě vlastní repuiace. Posíli svou níorální váhu. Rázem vyrazí zbraň z ruky těm, kteří ttrdí, že soud je stran- nickým, že podléhá cizímu nátlaku. Očistí se z př- kalu pomluv. Či jaký motiv může ho vésti k tomu. aby před zraky colého světa se nevytasil tím, co cho- vá ve svých aktech? Je nelogickým, mysliti jinak!

Ale jinou logiku mají předseda Tarabicia a stáln návladní Accurti. Povášněnou dráždivostí potírají zá- dost obžalovaného, podporovanou žádostí obhajců Original neukáží. Neukáží ho prý proto, ž obžalovaný se zdráhá zodpovídáli olázky, týkající s Nastiče: Jak směšná a malicherná umíněnost u sou- du, který rozhoduje o velezradě! Dr. Hinkovič ale rozhodně činí návrh, aby origi nál byl přečten a žádá, aby senát rozhodl o jeho ná- vrhu. Senát odcházi ku poradě. Dobře tuškne, s ja- kou se vráti! My jsme přesvědčeni, že originál nen v aktech sondu. A není-li v aktech soudu, potom i celá ta porada senátu je nedůstojnou komodií, jen infamili Senát se vrací z porady. Ukládá pokutu 60 korn dru. Mazurovi za jeho dříve pronešenou poznámku a důtku obhájcům Medakovičovi a Lukiničovi. Pre- seda oznamuje, že originál nyní nebude čten, prolože obžalovaný se zdráhá odpovidat na olázky, zouvisíc s Nastičem. Dr. Hinkovič ohlašuje protest a žá dá. aby originál aspoň obhájcům byl uká- zán, protože oni podezřívají existene jeho. Předseda zuří. Accurti mu spěchá na pomo- s návrhem, aby originál byl čten až Nastič se pře soudem zjeví. (Zřejmá licoměrnost — Nastič už dáv- no měl být, ale nebude předvolán.) Předseda vyslo- vuje souhlas s návrhem Accurta. Dr. Hinkovič tedy žádá, ahy aspoň votanti prohlásili, že víděli onen originák. Předseda zuřivě odmmitá i tento návrh (Odmítá, protože originál v aktech sou- du není. — Pozn. dopisovatele.) spěchá s ohláše- ním přestá vky.

Denní zprávy. — Proti jazykovým předlohám a kraj- skému zřízení. Z Libkovic (u Duchcova). Dne 7. března t. r. konána byla v Libkovicích v sále hostince pana Havla veřejná schůze s programem »Jazykové předlohy a České men- šiny« za velikého účastenství českého lidu z Libkovic a okolí. Po výkladu p. JUDra. Ru- dolfa Lešera z Duchcova a p. řídicího učilele Václava Freimana vyzněla schůze moh utným protestem proti zamyšlenému uzákonění jazyko- vých předloh a krajského zřízení. Akceptováno bylo zejmena, že říšská rada není kompetentní k úpravě jazykových poměrů v Čechách, nýbrž výhradně český sněm. K úpravě jazykových po- měrů dostačí úplně dosud platné zákony, ze- jmena čl. XIX. zákl. zák. btátních a zásady obnoveného zřízení zemského, potvrzeného ka- binetním listem císaře Ferdinanda ze dne 8. dubna 1849, zaručující úplnou rovnoprávnost všech obyvatelů království českého. Protestováno bylo proti tomu, že mají býti vydány jazykové zákony a zákony o menšinovém školství, aniž by znalei poměrů, ve zněmčeném území bydlící, byli dotázáni a proti návrhu, týkajícímu se mi- noritního školstvi, vedle něhož se vyžaduje pěti- letá, resp. tříletá doba bydliště rodičů, čímž by české menšiny vydány byly ohromným perseku- cím zejmena v době poklesu konjunktury ob- chodní. Poukázáno bylo na to, že za základ jazykového a školského zákona nesmí býti vzata vúřadní data« o obcovací řeči, nýbrž že nulno na tom trvati, aby se sčítání lidí dělo sprave- dlivě na základě národností. O správnosti t. zv »sčítání lidí« jako podkladu pro ono roztržen českého království, uvedeno faktum, že v roce 1890 »napočteno« bylo v Libkovicích úřadně 1 Čech a 606 Němeů, v roce 1900 již 322 Čechů a 749 Němců, sě dle soukromého sčí- tání zjištěno zde 571 Čechů a 600 Němců.

Správnost »úřadního« sčítání dokazuje okolnost. že při posledních říšských volbách obdržel oí ciální kandidáť Jesse 1 hlas, Wolfram Landa 75 hlasů, český sociální demokrat Aster 22 hlasů a český sčitací kandidát dr. Zelenka 104 hlasy, tudíž vlce než všichni 3 kandidáti do- hromady. V české matiční škole zapsáno 130 dětí, více tedy než ve škole německé, ač mnoho českých děti německou školu navštěvuje. Schůze skončila jednomyslným přijetím resoluce, prote- stující proti navrženým vládním předlohám ja- zykovým a krajskému zřízení s výzvou ku po- slancům, aby vstoupili do nejostřejší oposice. — Že vnitřní úřadní němčina při požto- vním řoditelství pražském ztéžuje, znesnadňuje a zdržuje služební úkony, dokazovali jsme denně v době, kdy německé ministerstvo ob- chodu připravilo a provedlo známý přesrat při jazykovém úřadování poštovního, ředitelství pražského. Proto se zadostiučiněním můžeme nyní zaznamenati, že řečený náš úsudek tehdejší nyní potvrzen je sdělením »Bohemie«. Vykládá, že počet českých podání, poštovnímu ředitelství pražskému zasilaných, se množí, a že nesčetné výtky proti českému vyřizovění spisů činěné ve skutečnosti kolosálně zabrzdují služební styky. Tak tedy i ze zprávy »Boh.« plyne úsudek, že vnitřní úřadní něměina při praž- ském poštovním ředitelství je na újmu služby — Osokní. Pan Oldřich Pyšvejc, majetník knihkupectví a antikvariátu v Praze, v Jindřišské ul čís. 17. byl jmenorán stálým přísežným soudním znalcem c. k. obchodního soudu v Prane. Osobní z Moravy. Policejní koncepiní prakli- kant dr. Vladimír Kráčmar v Brně jmenován by! policejním koncipistou.

— Úmrti. Těžkými ranami osudu pronásledo- vána je rodina Kvíčalů. Lofmkého roku počálkem prázdnin téměř současně zemfeli v Potštýně dvorní rada proi. dr. Jan Kvíčala a choť jeho Marie nedkuho po nich syn jejich JUDr. Josef Kvíčala a předevčírem, dne 8. března, po delší trapné nemoc zesnula na Smíchově sl. Anetka Kvíčalova. Ze- mřeli tedy otec, matka, syn a dcem v době málo přes půl roku. Zesnulá sl. Anetka, kterou v nii paměti uchovají všichni členové pražské výlelní ko- lonie v Potštýně z dob jejího spolupůsobení při diva- delních představeních a všech podnicích rázu ná- rodně-společenského, pochována bude zejtra ve čtvr- tek dne 1. března o 3. hodině odpolední z basiliky sv. Václava na Smichově, na hřbitově „Mlalvazinka v rodinné hrobee — Zajimavý sňatek konal se minulého týdne n zámku Johnsloríu ve Štynku. Ovdovělá svobodni paní Josefa Terezie Herrinzová z Prankenr- doríu slavila tam svatbu s nizozemským hrabětem Klementem Renesse-Breidbachem, který jes již po léta ve Šlyrsku usedlý. Hraběnka jest dcerou někdejšího místodržitele lombardského a štyrského hr. Strasoldo-Grafenberga a také již ze- sulé palácové dámy, majitelky hvězdového křížea Alžbětina řádu svobodné paní Marie Malovcev y- Kosořovy, neleře maršákka hr. Jos. Radeckého.

Zajimavo jest, že jedna větev prastaré české rodiny Malevců, prvolně vladycké, později panské, jejíž předek Bohuslav připomíná se v letech 1313—41a k níž náležel také první arcibiskup pražský Arnošt z Pardubic, usadila se v Bologni a jest v tomíu bobatém městě pod příjmkn markýzů Malvez- ziů jedním z nejváženějších rodů. Původním sídlem rodu Malovců byla tvrz Malovice v Prachensku. — Dodatky o vyznamenání vystavovatalů na ju- bilejní výstavě obvodu obchodní a živnostenské ko- mory v Praze 1908. Třída III. Obchodní a živ- nostenské korporace. Diplom zlat medaile: Společenstvo čalouníků v Praze. Di- plom stříbrné medaile: Vzájemně dobročin- ný obchodnický spolek „Záchrana“ v Praze. Třída X. Strojnictví. Diplom čestný: Dr. F. Ma- linský, Ronov u Přibyslavi. Diplom zlaté me- dalile: Ludví Maizner, továrna zdviží v Praze. Třída D. Zelezo, jiné kovy nedrahéa zboži z nich. Diplom čestný: Joseí Kosika, výroba průbojnic, Praha. Diplom bronzove medaile: Vinc a Váci. Faločka v Libici n. C Třída XI. Nástroje. Hors concours: Tuček Jan, c. k. výs, fovárna varhan a harmonil, Kutná Hora. Diplom zlaté medaile: Bediich Zazvo- nil, velkorilna na dechové a smyčcové hudební ná- stroje, Kladno. A. Molzer, továrna varhan. Hora Kul- ná. Diplom stříbrné medaile: Bohuslav Boček, houslař, Smichov. Karel Procházka, závo oplický, Praha. Třída XII. Drahokamy a dra- hokovy. Diplom zlaté medaile: Rudolí Relnisch, ryjectví v Praze. Diplom střibrne modaile: Jindřich Bouřil, závod ryjecký, Praha l.

Josef Dubovský, zlutniciví, Praha. Franí. Jos. Chrů- ma, zlatnictví, Praha-Žižkov. Třída XIII. Prů- mysl keramický. Diplem zlaté medaile- Jos. J. Suchánek, továrna šamolových výrobků ve Vamberce. Třída XV. Průmysl dřevařský. Diplem zlaté medaile: Tomáš Kaňka, výrola košíkářského zboží v Praze, Jan Novák, výroha zá- clon a žaluzií na Král. Vinohradech. Diplom stři- brné medaile: Josef Penc, spec. velkovýroba dětských vozíků. Král. Vinohrady. Václav Lorene, výroba potřeb pro zimní sporly, Jilemnice. Třída XVIII. Oděvnictví. Diplem zlaté medaile- Černák Auz., závod krejčovský, Praha II., Jungman- nova tř., Kopecký Hanuš, odb. uč. tech, musca, škol pařížských a damských střihů, Pardubice. Třída XIX Kůže. Diplom zlaté medailo: Heřman Löwit ve Slaném. Třída XX. Nakladatelství a živnosti polygrafické. Diplom zlatě medaile: J. Šnajdr, knihliskárna, Kladno. Mojmír Urtánek, nakladatelství, Praha. Třída XXI. Potru- viny a požívatiny. Horsconcours: Vinař- ství Jindřicha Cífky v Loděnicích u Berouna. J. d P

Fischl v Karlíně. Josef Spitzer v Karlině. Dipl om zlaté medaile: Prodejní kancelář cukrovaru radolinského A. Weriher v Praze. A. Kalla, továrna konserv, Šmídeberg. Diplom stříbrné medai- le; Společnost k výrobě a zužitkování patentované hnoty ke konservování požívatin, „Mrazolin“, Prahu VII. Prokop Čermák, uzenářství, Praha III. Alois Novák, výrcha konservovaných zelenin, Praha-Vino- hrady. F. Wallenfels, cukrářství v Praze. Diplom bronzověmedaile: A. Hyska, cukrmistr v Pěti- psech. Třida XXII. Architektura a inže- nýrství. Diplom stříbrné medaile. Archi- tekt J. Janský v Praze. Poznámka: Úplný soznam vyznamenaných vystavovatelů vyjde dne 17. t. m. a obdrží jej každý vystavovatel zdarma na požádání korespordeněním lisíkem: jiní interesenti obdrží se- znam po zaslání 40 bal. Přihlásky o seznam buďle pokud možno ihned řízeny Výkonnému výboru jubi- lejní výslavy v Praze, obchodní a živnostenská ko- mora.

— Z Blovic. (Volby okresního zastupi- telstva.) V dubnu t. r. budou se konati nové volby okresního zastupitelstva blovického, které jest 24ělenně; dne 14. dubna bude se voliti 13 členů zastupitelstva za obce venkovské, 15. a 16. budou zvoloni 4 zástupcové měst a městeček a 17. dubna 7 zástupců velkých statků. — Mladší bralr Karla Havlička Borovského. Vzpomínka na nesmrtelného bojovníka za práva ná- roda, Karla Havlíčka Borovského, nedávno uveřej- něná, potkala se s velikým zájmem čtenářstva. »Bu- divoj« přináší ještě několik dat o mladším bratru nejpřednějšího českého novináře, p. Františku Hav- líčkovi, který žije v blízkosti Českých Budějovic. Je to stařičký, věkem požehnaný, abychom mluvili s Fr. X. Svobodou, doopravdy vyvolaný kmet. Je mu dnes již šest a osmdesát roků (narodil se r. 1823 v Bo- rově) a je jako ta stará, výkotlaná vrba, na níž se udržuje zelený, živý plaminek, svěží ralolístka. P

Havlíček žije ve Březí uČeských Budějovic u své dcery, paní Karly Zátkové, vdovy po p. Vlastimilu Zátkovi, bratru zasloužilého česko budějovického vůdce Čechů pana JUDra. Augusta Zátky. Pan Hav- liček převzal po svém otci obchod v historickém domě s arkýřem v Německém Brodě a vedl jej at do let šedesátých. Byl také svědšem památného vý- jevu v noci dne 16. prosince 1851, kdy Karel Hav- liček Bocavský by! Bachovými zřízenci vyburcován ze spánku a eskortován do Tyrol. Vzdal se potom obchodu a stal se úřadníkem pražské filiálky Vídeň- ského úvěrního ústavu. Asi třicet let žije již v pensi a náruživě zahradničí. Přejeme ctihodnému kmelu, aby z pokroků milovaného národa, které sleduje se zanícením mladíka, mohl se těšiti ještě dlouho dlouho. — Výbor pro volební právo žen. V pátek 12. března o půl 8. hod. več. koná se v Žen- ském klubu českém (Praha-II, Jungmannová tř. 7) veřejná schůze s programem: Rozho- vor o práci Výboru pro volební práv žen a o ženské kandidatuře do sněmu král. českěho. Schůzi zuhájí sl. Fr. Plamfnkova.

Referují členové výboru pro volební právo žen. D- tklivě a srdečně zveme všechny ty, kdož mají zájem o volební hnutí žen, kdož chtějí o něm nabýti správných informací i ty, kdož mají námitky proti dosavadnímu jeho postupu. — V neděli 14. března recitace z prací Balzaco vých. Pozvánky vydávají se v kanceláti Ž. K.Č — Bimonova a Španlelova výstava leplů a plakei, pořádaná výtvarným odborem »Kl ubu přátel umění« v Brně, dochází veliké obliby, čemuž svěděí hojná návštěva a četné objednávky vystavených děl. Pěknou upomínkou na výstavu zů- stane katalug, jehož vkusna úprava jest dílem repro- dukčního ústavu Štencova v Praze a jehož ne sby- čejně levnou cenu umožnila vzácná ochota spolku umělců výtvarných »Manes«. Výstava končí již tento týden v neděli 14. t. m. v 5 hod. odp. Pak nastouní pouť po českých krajích: z Brna přenesena budnu do Chrudimi, Hradce Králové, Hořic, Pízně a odtud výstavu převezme na prázdniny Svaz českoslovan- ského studentstva. Výstava olovřena jesl denně o 9 do 5 hod. ve varhanické škole v Giskrově ulici čís. 30 v Brně. Vstupné 40 b. dělnické, studentskéa čienské lístky po 20 h.

— Brněnská župa lékařů českých pořádá člen- skou schůzi v půtek dne 12. t. m. o 5. hodině odp. ve Členářském spolku v Besedním domě v Brně. Po- jednáno bude o vypsaných právě volbách komorních. Slanovisko k nim jménem župy vyloží dr. Václav Bartoníček, jménem užšího výboru »Ú. j. č. l.« dr. Fr. Netušil. Na to stanovení budou kandidáti za župu. Další krošy pak zařídí užší výbor. Důleži- tost věci vyžaduje přítomnost veškerého členstval Kol. hosté víláni. — Dva vlaky osobní uvízly v sněhových závě. jich. Z Nového Města, 8. března. (Pův. zpr.) K telegrafické zprávě o uvíznutí dvou osobních vlaků v sněhových závějích na vysočině česko-moravské, sděluje nám náš zpravodaj moravský tyto podrob- posti: Obrovsé bouře sněhové na vysočině česko- moravské zamezily komunikační spojeni v mnoha obcích. Veliké potíže má správa dráhy Nové Město—

Žďár, kde trať je zavolena co chvíle velikými spou- stami sněhu. Sotva že frekvence zapečala, byla do- prava a jízda na této trati opět přerušena a sice tak, že ani na lince Nové Město—Bystřice—Tišnov nenl možno jeti. Včera odpoledne uvízl osobní vlak, je- doucí ke Ždáru v obrovských lavinách mezi Radňe- vicemi a Slavkovicemi, který vyjel tnké z kolejí. Jiný vlak, jedoucí od Žďáru k Novému Městu (osobní) včera o 8. hod, večer vzdor tomu, že měl 3 loke- motivy uvizl za Žďárem ve sněhových závějích a to tak, že lokomotivy všecky byly úplně pod spou- stou sněhu. Uvízlému vlaku přijely na pomoe dvě lokomctivy od Ždáru, leč ami ty nedostaly se dále a zůstaly v lavinách sněhu, kteréž jsu ve výši te- legrafních tyčí. Plné tři hodiny stál vlak v závějích — obecenstvo cestující pak bylo nuceno pěšky v hrozné vánici vrátiti se do Žďáru. Uvíznutím všech lokemo- tiv v lavinách stalo se, že i s druké strany směrem od Bystřice a Tišnova musila kýti zaslavena čeava, ježto není žádných strojů na tomto konei trati. Ka- lamita je dovršena ještě tím, že aní vozmo nenií se možno dostati ve mnohých místech od vst ke vsi- Cesty, které jsou jen dle dohadu směru ulveleny. nejdou vůbec po původních tratich silničních a jest viděli v mnohých místech jen vrchole stromů, ční- cích ze závějí. Jízda je možna jen jednokoňme, vy- hýbky nemožné vůbec. Obrovské bouře za pár minut zavalují opět stopy. Kraj novoměstský je odříznut od světa, pešta nedochází, cestování nanejvýše ne- bezpečné. Dnes jízda na této trati je přerušenaa předpokládá se, že teprve zejtra můžeme dostati spo- jení ku Praze a Brnu.

— Ke zprávě o prudké srážce dvou moforových vozů u Strasburku píše nám p. Josef Procházka, ři- dič: Slanice u Štrasburku nalézá se pod značným svahem, který počíná již u ohrady p. Hellerovya nejvyšší bod jest nad plynárnou. Když jsem příjel k ohradě p. Hellerově, slupňoval jsem elektr. brzdu, která však neúčinkovala: použil jsem prolo brzdy ruční, ale ztrátou času opakovaným stupňováním elektr. brzdou byl vůz již v tak rychlém běhu, dále nak pli použití ruční brzdy přišel do smyku a na- vzdor užití zpátečního proudu a sypání pisku říi se ku předu tak, že jsem na slanici zastaviti nemohl a na jednotné koleji narazil do přijíždějkího molo- rového vozu. Nehoda tato zaviněna byla pouze selhá- ním elektr. brzdy a kluzkou nesypanou kolejí. Josel Procházka, řidič mol. vozu č. 209. — Pozor na děli! Jak jsme sdělili, napila se 2letá dceruška manželů Pavelkových v N. Jičíně. která zůstala na okamžik se svou 5letou sestříčkou sama v kuchyni, benzinu z lahvičky a nebezpečně onemocněla; dne 9. t. m. dítě ve velkých bolestech zemřelo a mrtvola jeho bude k rozkazu státního za- stupitelství soudními lékaři pitvána.

Zmizelý zekrolát. Policejnímu komisařství na dol. Novém městě bylo oznámeno, že sekretář Pod- půrného spolku úřad. cukrovarů v Jindřišské ul. zmizel V minulých dnech vyzvedl z poštovní spořítelny ohnos asi 7000 korun a odjel do Mnichova. Na zmi- zelém byly patrny známky choromyslnosti. Není vy- loučeno, že sekretář, do té doby řádný, přesný a po- vinností svých dbalý muž, skutečně podníkl odjezd pod vlivem duševní choroby. Podpůrný spolek ma veliké fondy, takže scházející obnus nezpůsobí mu nijaké roznaky při vykonávání svých úkolů. — Z nešťastné lásky. Z MI. Boleslavi. (Pov. zpráva.) Ve středu v noci o 12. hod. našel strážník trati čes. sev. dráhy mezi stanicí Josefodol—Kosmo- nosy a zastávkou Mi. Boleslav město při služební obchůzce mrtvolu as 22letého muže. Mrtvola byla děsně roztrhána. Jedna ruka, která byla od těl úplně oddělena, svírala podobenku asi 18leté sličné dívky a ježto v kapse kabátu nalezeno bylo psaní. adresované »milované Mařence«, jde patrně o sebe- vraždu z nešťastně lásky. Mladý sebevrah popíjel,. jak bylo zjištěno, až do 11. hod. v noci týž den v hostinci p. Pohla, kdež jevil nápadnou veselost. O 11. hod. zaplatil útratu a vyšel na blízkou trat kde vrhl se pod osobní vlak, jedoucí o 11. hodině z Josefodolu do Ml. Boleslavi, Mrtvola byla dopra- vena do umrlčí komory.

— Zlodějské historky. Dělníci Bobumil Havelka a Hynek Čermák z Nusli přišli do nitařského krámu Marie Pichové v č. 133—VI. a chtěli koupit špendiíky. Mezi prohlížením špendliků odcizil jeden z nich šátek a schoval ho pod kabátem. Zloděj byl zatčen a do separace odveden. — Krádeže uhlí z nákladních vozů nabývaly v Náplavní ulici tak velikého rozsahu, že pachatelé mohli otevřít obchod s ublím. Z kolem- jdoucích na zloděje nikdo si netroufal a policista v těchto končinách není k spatření. Zloději odvažo- vali se na povozy jen s velkými kusy uhlí, naložili plný pytel a odnesli lup do Resslovy ulice čís. 10. A podobnou výpravu uspořádali denně až desetkrát. Dnes ráno střežil zřízenec velkoobchodu s uhlím vy- pravené vozy v Naplavní ulici a byl svědkem počí- nání zlodějů. Leč zloděj odhodil pytel uhlí a ulekl. Patrání v domě č. 10 v Resslové ulici nemělo vý- sledku, poněvadž domovnice tvrdí, že tam podobní lidé »nikdy nepřišli«. A skládali tam uhlí denně až desetkrát! Krádeže provádějí se po odvážení nákladu na váze u mostu Palackého a odběratelé domnivaji se, že mají správnou váhu. Kdyby každý nechal ubií před převzetím zvážit, učinili by kočové sami přítrá pouličnímu lupičství. = Hrozně spousty sněhu v severní Italii. Z Ří- ma, 10 března. Na náhorní rovině v provincii Vi- cenze leží sněhu na tři metry vysoko. Předsla venl