Ročník XXXXIX.

V Praze, ve středu 10. března 1909.

Číslo 69.

Raranní a večerní listy předplácí su V Prazo v administracii na pěsic. . . . . . 2 K — na čtvré leta . . . . 6 K — k s dvojí donáškou na měsln. na čtvrt leta . . . . 7 K esk ve flIálkáchi na měsio. . . . . . 2 K 80h Poštoui na fter ieta : . . . 9 K onh s dvojí zárilko na na čtvrt ieta : . . . 11 k d

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Zemské finance v panské sněmovně z Vídně, 10. března. »N. Wr. Tgbtt « uve- řejňuje zprávu, že všechny tři strany panské sněmovny podají pilný návrh na san ae zemských finaneí. Mimořádně jmenování poštovních oficiálů. z Vídně, 10. března. (K. k.) Sdělujese nám, že právě bylo jmenováno poštov- ními oficiály 105 poštovních as- stentů z roku 1901, z nichž větš část patří do obvodu pražskéh poštovního ředitelství. K tomuto m- mořádnému povýšení dochází na zá- kladě uprázdněných míst, jež dlužno očekávati pro pravidelný postup, avšak proto nemá sejíti a obvyklého jarního postupu. Nynější jmenování jeví se tudíž mimořádným opatření m. učiněným ve prospěch personálu poštovních a telegrafních ústavů. Z úřadního věstniku. Z Vídně, 10. března. (K. k.) »Wiener Ztg.« oznamuje: Císař jmenoval faráře a biskupského okresního vikáře v Maršově Ferdinanda Ku- tschera česlným kanovníkem kathedrální ka- pituly v Hradci Králo vé. Z uherského úřadního věstníku Z Pešti, 10. března. (K. k.) Úřadní list oznamuje, že hodnost uherského svobodného pána byla s prominutím poplatků udělena taj- nému radovi a mimořádnému vyslanci a splno- mocněnému ministrovi Albertovi šl. Eperje- sovi, jakož i jeho zákonným polomkům v uznání zásluh, které si získal v zahraniční službě. Dvorní rada Gustav Rahn. Z Opavy, 10. března. (K. k.) Finanční ře- ditel a vicepresident zemského finančního ředi- telství dvorní rada Gustav Rahn zemřel dnes táno ve věku 54 roků.

Z uherského říšského sněmu. Z Pešti, 10. března. (K] k.) Poslane- cká sněmovna. Hned na počátku schůze ujímá se ministerský předseda dr. Wekerle slova a prohlašuje, že odvolává 26. listopadu loňského roku předloženou osnovu zákona o inartikulo- vání celní a obchodní smlouvy se Srbskem (Hlučný souhlas.) Poslanec Géza Polonyi (divoký) volá Prvního započne celní válka (Velký hluk.) Pro hlášení ministerského předsedy béře se na vě- Poslanec Lukaciu (Rumun) prohlašuje na to, že jebo immunita byla při volbě poslance v Oravici porušena. Prohlašuje, že při oné při- ležitosti byla jeho immunita co nejsurověji po rušena. Podrobnosti sdělí výboru. Prohlášení posl. Lukacia přikazuje se dle jednacího řádu bez debaty výboru immunitnímu. Sněmovna po- kračuje na to v projednávání osnovy zákona o daní z příjmů. Rvačka mezi členy legie Starčevičovy a odstěpenci strany Starčevičovy.

Ze Záhřeba, 10. března. (K. k. uh.) Dnes v noci strhla se na Zrinského náměstí srá ž ka mezi členy legie Starčevičovya odštěpenci strany Starčevičovy Odstěpenci tito měli včera večer za příčinou svého dnešního sjezdu předběžnou konferenci. Když po konferenci této provázeli dra. Mil Starčeviče do jeho bytu, byli napadeni několika legionáři. Na to strhla se prudká rvačka, v níž, jak se udává, padlo též 30 ran z revolverů. Právník Csolijcs byl zasažen střelou do krajiny srdeční abývalý poslanee dr. Petričič byl postřelen těžee do stehna. Tři osoby byly kamením a boxery lehčeji zranény. Po výstřelech přikvačil na ml- sto rvačky oddil stráže, jenž účastníky bitky rozehnal. Při tom byl jeden strážník na hlavě zraněn. Dosud byly zatčeny tři osoby. Provádí se však další šetření. Š. Ze Záhřeba, 10. března. (ZvI. telegr. »N. L.«) Dnes koná se konference od- štěpenců. Komitét měl včera do půlnoci schůzi. Po ní někteří vyprovázeli Mile Starče- doml.

viče domů. V sadech zákeřně napadla je tlupa Frankovců a v salvách z revolverů střílela Raněn byl těžce právník Csolijes, lehce pak po- raněni byli pensionovaný plukovník Luka Star- čevič, obhájce dr. Živko Patričič, student Ne- govac, abiturient Plantusek a náhodou také jeden strážník. Prohlášení ruského revolucionáře Rutenberga. Z Paříže, 10. března. (K. k.) »Matin« uve- řejňuje list ruského revolucionáře Rutenberga, v němž tvrdí, že byl to on, jenž pověřen byl kdysi od ústředního výboru revolucionářů úkolem aby zavraždil popa Gapona. Anglický ministerský předseda Asquit. Z Londýna, 9. března. (K. k.) Ministerský předseda Asquit pronesl na schůzi v Queens Hallu, navštivené četnými stoupenci svobodného obchodu, řeč, v níž prohlásil, že ochranné clo mělo by pro Anglii zhoubné následky. Schůze zúčastnilo se asi 200 členů horní sněmovny, jakož i sněmovny dolní, mezi nimi vynikajíeí unionisté a členové strany dělnické.

Z anglického parlamentu. Z Londýna, 9. března. (K. k) Doln sněmovna. V dalším průběhu schůze pro- hlásil státní tajemník Grey na dolaz po si- tuaci v Persii, že upozornil perskou vládu na to, že Anglie bude ji činiti zod- povědnou za každé příkoří, jež bylo by spácháno na angl. konsulátu v Tavrizu vojskem šachovým. Zájmy anglických poddaných jsou ovšem poškozovány anarchistickými poměry v zemi, ale Anglie bude i na dále zasazovati se za taková opatření, jež vedla by k nápravě. Sněmovna schválila na to po dvoudenním rokování, za něhož byly projedná- vány různé strategické otázky, efekti v n stav armády na základě opatření, vládou v rozpočtu stanovených. Návrh radikálů, aby počet vojska byl snížen o 10.000 mužů, byl zamítnut 247 hlasy proti 100. Z portugalské sněmovny. Z Lissabonu, 9. března. (K. k.) Sněmovna. Ministr námořnictví prohlásil v odpovědi na do- taz zprávy o odstoupení Laurenco-Marquesu za nepravdivé a prohlásil, že ani píď půdy nebude odstoupena a že Portugalsko nevzdá se ani části své svrchovanosti. Odsouzený vůdce cizinecké legie v Oranu. Z Oraun, 9. března. (K. k.) Soud odsou- dil vůdce vzbouřivších se členů cizinecké legie Felixa Pala (Bedřicha Padura) k nucené prác na 20 let a zbavil jej jeho hodnosti. Z Oranu, 9. března. (K. k.) Kromě vůdce vzbouřivších se členů cizinecké legie Felixe Pala byli ještě 4 hlavní vinníci odsouzeni k nu- cené práci na 10—18 let jakož i k degradaci Ostatní obžalovaní byli odsouzeni jednak k nu- cené práci na 5 let, jednak do vězení na dva roky. Všichni odsouzení se z rozsudku odvolali

Krise na Balkáně. Integrita Srbska. — Vitězství bar. Aehrenthala Z Londýna, 9. března. Petrohradský dopi- sovatel časopisu „Timos“ oznamuje, že roz- mluvy minístra I zvolského s tureckým mi nistrem Rifaatem pašou, jakož i s vele- vyslanci Anglie, Francie a Rakouska valně sesílila optimismus vládních kruhů ru- ských. Tvrdí se určitě, že Rakousko-Uher- sko je ochotno obnoviti obchodní smlouvu se Srbskem a zůstaviti z annexe ply- noucí otázky i s domnělým přáním srbské vlády, aby nedotknutelnost srbskéh království velmocemi byla zaručena, evropské konferenci. V neděli konala se porada Stolypina a Izvolského se zástup- ci hlavních stran ruských a v télo poradě prohlásíli dle „Morningpostu“ mi nistři za nepravdivý slech, že chce Rusko vésti válku. Není prý možno vypraviti an dvě divise na hranici. Všeho vojska je prý potřebí na udržení pořádku doma. Také není prý na válku žádných peněz. Toto prohlá- šení učinibo prý na zástupce strun mocný do- jem. Dokonale zpravené londýnské kru hy mají už za jisté, že baron Aehren- ecen

thal ve svém souboji s panem Izvol ským skvěle už zvítě z il. Rakousko-turecká shoda v tureokém parlamentě Z Caříhradu, 10, března. (K. k.) Poslane- cké sněmovny došly telegramy, namířené prot protokolu o dohodě, zejména z vilajetu skopij ského. Tyto telegramy pocházejí od srbských poslanců, většinou však od členů konsulárn strany skopijské srbské skupštiny, která zase- dala od 15. do 24. února ve Skopiji. Průvoz srbského válečného materiálu Tureokem. Z Cařihradu, 10. března (K. k.) Jak ozna- muje časopis „Turquie“, nedospěla včerejší mi nisterská rada k žádnému definitivnímu usno- sení o průvozu srbského válečného materiálu, t. j. Porta tová na svém prvním usnesení, že průvoz není dovolen. Jak sděluje „Osmanischer Lloyd“, usnesla se včerejší mini- sterská rada připustiti jenom částečný průvoz srbskélio válečného materiálu. Veliké množstv válečného materiálu, který přichází z Francie Belgie a jiných zemí do Soluna, bude moci býti dopraven do Srbska jenom během určité doby. o níž se vyjednává se srbským vyslanoctvím. „Ikdam“ tvrdí, že Porta nedovolí prů voz puma výhušnýchlátek. Proslýchá se, že mimo Franeii a Anglii při- mlouvá se také Rusko u Porty, a by dovolen byl průvoz srbského vá- lečného materiálu. Srbsko a Černá Hora prý napadnou sandžak. Z Cařihradu, 10. března. (K. k.) Mlado- turecký „Tanin“ zaznamenává pověst, že Srb- sko soustřeďuje vojsko a napadne Nový Baza spoločně s Černou Horou. K tomu připojuje „Tanin“, že tato pověst není ještě potvrzen Váločná náhrada turecká. Z Cařihradu, 10. března. (K. k.) „Sabah“ oznamuje, že Rusko zamítlo turecký protinávee na rozřošení otázky válečné náhrady a navrhlo jiný modus.

Najímáni dobrovolníků pro Srbsko. Z Cařihradu, 10. března. (K. k.) „Osma- nischer Lloyd“ oznamuje ze Skopije, že se tamnajímajídobrovolníci pro Srb- sko. Poněvadž turecké pohraniční úřady tomu překážejí, berou si naverbovaní pasy do Ame riky. Německo a balkánská krise. Pod tímto záhlavím telegrafuje se mnichovským „Neueste Nachrichton“ z Berlína, patrně přímo ze zahraniční tiskové kanceláře: „Zde nezneuznává se nikterak, že balkánská krise opět se přiostřila, ale proto přece nen tu ani dost malé ochoty, vyhověli domluvám dobrých prátel domácích i zahraničních, kteří si přejí nějakého přátelského nátlaku Německa na Rakousko- Uhersko za tím účelem, aby Rakousko-Uhersko Srbsku vyho vělo a jeho požadavky evropské konferenci k ror hodnulí zůstavilo. Německá vláda nebyla nikdy zásadn: prot konferenci, avšak prohlašovala vždy, že evrop ská konference může míti naději n úspěch jenom, když všechny sporn otázky již dříve budou rozřešeny, takže by potom už jenom k formálnímu schválení velmo- cem byly předloženy. A na tom trvá Německe neochvějně dále.

Navzdor všem šachovním tahům ruské politiky dorozuměly se Rakousko a Turecko; téhož pak lze se již bezpečně nadíti v příčině Turecka a Bulharsk Dokud však mezi Vídní a Bělehradem není všechno urovnáno, rozdmychala by konference všechnu nahromaděnou hořlavinu v plný plápol. Německo prokazuje tedy evropskému míru do- brou službu, když na Rakousko nějaký nátlak učiniti se zdráhá a oslatní velmoci o tom nezůstavuje v žád né pochybnosti. Jakmile v Petrohradě ku plněmu přesvědčení dospějí, že žádná moc světa Ně- mecko od Rakouska neodtrhne, upusto Rusko od svých záměrů, kteréž ostatně žád- né podpory nedocházejí ani v Londýně, ani v Paříži. Ovšem nesmí se rozhodnutí oddalo- vati do nekonečna. Nutnost náležité výzbroje proti srbským nájezdům ukládá Rakousko-Uhersku těžké břímě finanční a vojenské a toto břímě každým dnem vzrůstá. Záleží nyní na tom, co Srbsko na rakouskou na- dání bídku v příčině obchodní smlouvy atd. odpoví. Zde ukázána bětehradské vládě costa, kterouž dojiti může ze zaviněných svých políží k hospodářským úspě- chům. Nedovede-li se k tomu odhodlati, nebude se moci Rakousku zazlíti, když konečně stálému ohrožování své bezpečnosti mez položí, což ale daleko ještě nebud signálem k válce, kterouž Rusko vésti nemůze a Francie věsti nechce, jakoj nechtějí ani moci ostalní.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Zasedání 19.) Ve Vídni, 10. března. (Zvl. telel. zpráva »Národních Listů«.) Nevlídné uvítání nového minister- stva. — Nudná a nepříslušná řeč předsedy dle stáří dra. Funka. Volba presidenta sněmovny. Zvolen dr. Robert Pattai. — Pattaiovo bez- významné proslovení. — Minister- ský předseda činí za hlučných opo- sičních projevů českých národních sociálů a radikálů vládní progra mové prohlášení. — Návrh na ne- prodlené zahájení rozpravy o tomto prohlášení zamítnut. P. S »novým definitivním kabinelem« vstu- puje dnes bar. Bienerth do obou sněmoven, do nového zasedání vídeňského parlamentu. Jak nové ministerstvo, tak nové obdob říšské rady jest jeho dílem, za které jest zodpověden jedině on sám v při tomnosti i dějinách. V těchto zapsán bude jeho režim jako nebezpečný pokus obnoviti nad- vládu německých stran a vyměřovati neněmeckým národům tohoto státu práva jazy- kově národní jen polud, pokud Něme dají k tomu milostivě svoje vrch- nostenské svolení. Proti tomuto ně meckému poručenství, proti chefu vlády, který se mu podrobil jako nikdo před ním, bojo- vati až do úplného povalení ce- lého systému, to jest úkolem neněmeckých národů, ze kterých žádný nesnese německého veta a jeho zastanců v korunní radě. Proto jest posťavení české, slovinské chorvatské delegace, spojených ve »Slovanské jednotě«, k baronu Bienerthovi krajně válečné a pro tyto delegace ne- může býti oddechu, odpočinku a kompromisu, dokud nebude poražena žerď, na které vztýčen německý Gesslerův klobouk veta, jemuž bar.

Bienerth tak uetivě, poslušně a pokorně 5. února t. r. se poklonil. K této vině, která jest pro nás hřichem smrtelným a neprominutelným, přidružil bar. Bienerth za parlamentního interregna ještě viny jiné. Ustavil vládu, jejíž o stří protičeské a protislovanské jest úmyslně nezaobaleno a nepokryto, jakoby mu bylo zrovna záleželo na tom, aby uraz il, ponížil a podráždil Čechy, Slo- vince a Chorvaty, a to právě ve chvili, ve které monarchie anektovala dva miliony Chorvatů a Srbů bosensko-hercegovských. Jaká to politika krátkozraká, nerozumná a neroz- vážná. Jak má býti získána láska nových Ji- hoslovanů, když vlastní Jihoslované doznávaji místo lásky odstrko- vání, místo práva utrpení? Jak mohou i jen jediný okamžik trpěti takový systém doma v Cislajtanii bar. Aohrenthal a bar. B- rian, systém, který tolik křižuje veškeru jejieh politiku balkánskou? Takové úvahy, takové otáz ky vnucují se nám, pozorujícím s lóže žur- nalistické vstup nového ministerstva do zasedaeí sině dole i nahoře plně. Prohlédněme si letmo toto ministerstvol Nelze říci, že jest to rovnice, neboť jes tv něm za 9 milionů Němců 9 mini strů, ze kterých jeden toliko jest bez porte- feuillu, kdežto za 16 milionů Neněmeů jsou v kabineté nynějším toliko 4 mini stři, ze kterých jsou 2 bez portefeuillu.

V drobném prodejir ranní čislo o sobě . . za Bk večerní . . . . . . . za 4 h Ve fliálkách na venkové ranní čislo . . . . . . . 10 večerní . . . . . . . . 5 h lnseráty platí se hotově napřed Předplacení a inserty přijlmá administrace v Marianské ul., 3. Tam nacházeji se tež rodakce, tiskárna a axpedlne Národnich Listů“ Rukoplsy so novracojl

Osm resortů jest tedy v ru- kou německých, jeden v českých a jeden v polských. To jest obraz nynějšího Rakou ska na ministerské lavici, to jest názorná il- lustrace k rovnoprávnosti a ro- vnocennosti jeho národůl Na milion Němců připadá jeden ministr, na 4 miliony Neněmců také jeden. Němei mají tudlž v kabinetě bar. Bie- nertha, jehožto chef začne zase dnes deklamo- vat o své objektivnosti a nestrannosti ke všem národům, zastoupení čtyřikrát sil- nější než Čechové a Poláci.A potom půjde posl. prine Alois Liechtenstein bude hořekovati o cizovládě, kterou prý vyko- náváme my Čechové na Námeích v království českém a proti které musí němečtí klerikálové a křesťanští sociálové jiti na pomoc do pole německým nacionálům a Všeněmcům Ale tento právě charakterisovaný kabinet má jednu jen veličinu neznámo u, nejširšich kruzích cizí, v parlamentě nevídanou nového ministra pro veřejné práce pana Rit ta.

Byl importován přímo ze Švýcarska. Až do této republiky poslán za ním v pozdní noci telegram, volající ho do Vídně, jakoby tam nebylo lidí, kteři by se mu rovnali. Bývalý místodržitel ty- rolský sv. p Schwartzenau rozhodně prote stuje, kde může, proti domněnce, jakoby pana Ritta byl on doporučil a když po jmenování nynějšího kabinetu konala se první schůze výkonného vý- boru německých stran a tam položena byla otázka, kdo jest vlastně tento pan Rutt, odpo- věděl kdosi: »Jest to lepší polírle Poslanci tyrolští vypravují, že pan Ritt v tyrol- ském místodržitelství neměl ani práva akte samostatně approbovati. Vypravuje se, že žili s ním v ustavičném rozkolu, který nabyl po- vážlivosti, když vyšlo na jevo, že rakous ký plán k regulaci Rýna dostal se způsobem nepochopitelným a ne- vysvětleným do rukou vlády švýcarské. Nejmarkantnější postavou nynějšího nového kabinetu jest bez odporu dr. Leon ryt. Biliň- ski, ministr financí. Opustil velmi dobře doto- vané místo gavernéra Rakouskouherské banvy. Jest jediným Polákem, který stal se m ni strem po druhé. Ryt. Biliňski netajil se svojí touhou státi se revenantem. Nestydí se býti recidivistou, jak nazval Arnošt Plener v poslední schůzi pan- ské sněmovny ony ministry, kteál by rádi stali se ministry po druhé. Dr. Biliňski byl by přijal třebas polské ministerstvo krajanské, toliko proti resortu železničnímu se vzpíral. Jsou lidě, kteří předpovídají, ža ryt.

Bliňski opustiv Rakousko-uherskou banku, sel do kabinetu maje naději, že stane se chefem vlády samé. Pokud známe smj- šlení v kole polském, není tam ochoty dovoliti, aby Polák vsloupil v čelo státní správy, jako tam není ochoty dovoliti, aby Po ák vstouapil v čelo poslanecké sněmovny. To jsou účinky éry hraběte Kazimíra Badena a Davida Abraha- mowicze. Nynější kabinet má tři ministry neobyčejné velikosti. Myslíme totiž velikosti tělesné. Jsou te: bar. Bienerth, dr. Hochenburger a dr. Du- leba. Všichni mají přes normále. Dr. H o chenburger, jak nyní jest zjištěno, stal se ministrem justice na radu svého krajana mini- stra vyučování hr. Slürgkha. Byla to nešťastná rada. Dr. Hochenburger, jakkoliv už není poslancem, jest prononcovanou osobou, jenž ni- kdy netajil se svým smýšlením krajně něme- ckým a Slovanům nepřátelským. Vstupuje-li Čech do vlády, žádá se od něho, aby na prahu své kanceláře dopustil se té bezcharakternosti, aby oblékaje ministerský frak, svlékl veškeré své smýšlení, veškeru svoji minulost. Když však německý ministr justice dr. Hochenburger v řeči, kterouž oslovil úřadníky svého resortu pravil, že zůstane, jakým byl, tu se nikdo nad tím nepozastavuje, naopak, to se chválí jako mužnost a charakter. Také z toho jest vidět podstatný rozdíl mezi Čechy a Němci, také z toho jest viděti dvojí loket, jakým se měrí nám a jakým jim. Dr. Hochenburger, jak bylo již konstatováno, bnal se svého času se zaťatou a vysoko vztýčenou pěstí na Davida Abraha- mowicze, předsedu sněmovny a hnal se na hr. Badena, předsedu ministerstva a hnal se

Z kulturní ciziny. Caran d' Ache.

Všeobecnou účastí provázena byla zpráva v nedávných dnech z Paříže došlá, že tam 26. února 1909 zemřel proslulý francouzský karikaturista a illustrátor Caran d' Ache. Tento pseudonym, převzatý z ruského slova ta- tarského původu »Karandaš« (znamená tužka), znám byl celému světu jako podpis du- chaplných, břitkých kreseb, stínových obrazůa celých karikaturních cyklů z nejrozšířenějších humoristických listů francouzských, ale málo kdo znal při tom pravé jméno umělcovo: jme- noval se Poiré, a narodil se v Moskvě roku 1858 z rodiny francouzské, napolo poruštělé, která zbyla v ruské metropoli po válečném ta- žení Napoleonově z r. 1812. Jeho děd byl jed- ním z těch příslušníků armády velikého Napo- leona, kteři po nešťastném přezimování moskev- ském nenastoupili se »zničeným vítězem« kata- strofälní ústup přes Berezinu.

Ale v rodiné jeho uchovala se tradice upo- mínek na »velikou armádu«, na Patíž a slávu francouzského jména, jíž mladý Poiré ne- odolal: ujel z Ruska nezcela dvacetiletý, veza s sebou zbraň i tužku, s čímž obojím doved již tehdy obratně zacházeti a přihlásil se do brovolné za přijetí u kteréhosi pluku francouz- ského. Proslavil se tu však dříve podařenými karikaturami svých důstojníkův a plukovního velitele, než cvičením ve zbrani a jako sergeant vystoupiv z vojska, dobyl si brzy nejzvučnější pověst v umělecké obci pařížské. Slávu Caran d'Acheovu založily jeho po- divuhodně jemné a umělecky trefné stínové obrazy (tušové kresby), předváděné v cabaretu Chat Noir na Montmartru. Spolu s Forainem a Abelem Faivrem považován jest Csran d'Ache za nejlepšího karikaturistu Francie. Jeho cykly »zvířecí« pak vůbec nebyly nikým před- stiženy co do duchaplnosti a vtipu; svým obrázkům osob i zvířat dovedl dáti nejen mi- strovskou formu vnějšího vzhledu, nýbrž uměl vystihnouti i psychologii. Zemřel poměrně mlád, v 50. roce věku, stižen v posledních dvou letech hlubokou melancholií, pochodící z nevy- léčitelné neurasthenie.

Cyklus »slavnostních her činoherníche Reinhardtova ensemblu berlín- ského (z Deutsches Theater) v mnichovském »Uměleckém divadle«, o jehož přípravšch jsme svého času již zmínku přinesli, jest již defini- tivně ustanoven a obsáhne 8 večerů, z nichž čtyři připadají na hry Shakespearovy (»Hamlet«, »Sen noci svatojanské«, »Jaks vám libí« a »Kupec benátský«), 2 na Sehil lera (»Nevěsta Messinská« a »Loupežníci «) mimo to hráti se bude Aristofanov »Lysistrala« a Hebbelova »Judita«. Cyklu počne 18. června »Hamletem«, skončí 5. čer- vence »Juditou«. — Režii všech večerů bude míti Max Reinhardt a hráti budou nej- lepší herecké síly německé, Tilla Turieux Gertruda Eysoldtova, Elsa Heimsova Adéla Sandrocková, Hedvika Wanglova, Max Reinhardt, Alexander Moissi, H Wassmann, Paul Wegener, v. Win terstein a mn. j. Scánickou výpravu, po- kud se jedná o dila v Berlíně dosud v nové režii neprovozovaná, pořizují mnichovští umělci. Pro interesenty podrobné prospekty prostředni- ctvím cestovní kanceláře fy. Sehenker a spol.

Různé zprávy.

Hráči v Monte Carlu. Sir Hiram Maxim podává v „Americanu“ zají- mavou charakteristiku některých hráčských typů Monte Carla. Vrchol snisony není vlastně pro psy chologa nejzajímavějším, teprve v posledních tý- dnech, kdy ochabuje příliv cestujících a zvědaveů kteří si chtějí aspoň jednou v kasině vsaditi, dostavujt se hráči ze zvyku, kleří pok v Monte Cariu predii celé týdny a měsíce, nemystíce než na hru a zvoníc zlato na roulettových stolech. Je to skulečně zvláštní společnosl, která se schá- zí v tomto rajském koulku země, lebky, jež freno- logovi mnoho prozrazují a charakterisjicky tvrdé obli- čeje, do nichž rozčilení a vášeň za léta vyryly blu- boké brázdy. Nejnápadnějším jest velký počet star- ších dam, jež přicházejí denně do kasina, usedají ke hracímu stolu a prodli tu několik hodin. Mají skoro všecbny stejný typ, těžkopádné, kostnaté ženy sedí, jako by mumlaly modlitby. Sázejí skoro všechny jen pětifranky, zdá se, že všechny pracují podle určitého syslému, ale je viděti, že je pudí do hry ne tak teuha po velkých výhrách, jako spíše potřeba rozčilení. jež působí náhlé naděje a zklamání, Jsou-li opatrny. nestojí tento požitek ani příliš mnoho. Sázejí-li pra- videlně, mají nadději, že při stálém střídání výhry prohry konečně prohrají jen asi 25 franků denuě. Potají však přece se kojí nadějí na výhru.

Francouzský mathematik, jenž kdysli pozoroval systém těchto starých dam, vypočítal, že při způ- sobu jejich hry dá se naděje na výhru vyjádřiti po- měrem 1. 1,000.000, ale dámy nevěří v mathematiku nač by vůbec bylo Monte Carlo? Jedna z těchto najv- ních dam pravila pisateli v hotelu: „Můj manžel zemřel před rokem a když byla pozůstalost uspořá- dána, ukázalo se, že nezanechal tolik, jak jsem oče- kávala. Nyní jsem přišla do Monte Carla, abych vyziskala, čeho se mi nedostává. Nebudu mnoho hráti, jenom každý den, abych vyhrála, řekněme, 75—100 franků. S tím, co mám, stačí to k životu, jakému jsem uvykla.“ Druhého dne ráno se pečlivě oblékla, šla do kasina a vyhrála skutečně za krátkou dobu 100 franků. Zářila radostí, odešla hned z herny následujícího dne přišla opět, seděla šest hodin u hra- cího stolu, nemohouc sehnati celých 100 franků, byla zklamána, den na to hrála dále, prohrála, prohrávaln opět a její jmění scvrká se den za dnem. Typický případ. Nejzajímavějšími hráči jsou mladí muži, ponej- více Anzličané a Američané, kteří přicházejí de Monte Carla s ohromnými obnosy peněz, aby podnikli scu- boj s bankou. Sázejí mnoho a tak často, že muchdy vůbec ani nevědí, nač vaadili. Chytří dobrodruzi vy- uživají pak nejistoty hráče a schrábnou jeho výhru. aniž se hráč odváží energicky protestovati. Většina z oněch třiceti milionů, jež banka ročně vyziská, není však ani od oněch starých dam, ani od mladých Američanů. Nejlepšími prameny zlata jsou hráči ze zvyku, kteří se každoročně vracejí, sá- zejí opatrně a rozmyslně a zápasí takto se štěstím po celé měsice Hiram Maxim vypravuje o jednom známém, jenž po šestnáct let přichází každého roku do Monte Carla a prohrál za tu dobu 2,100.000 franků.

Jiný prohrál za 20 let 25 milionů a třeti, jenž seděl po 18 měsíců stále u hracího stolu, prohrál 3,600.000 franků. Uváží-li se, že stálým střídáním se prohry částečně vyrovnávají, lze souditi, že rukama tohoto hráče prošlo v oněch 18 měsících asi 180 milfonů franků. Jsou také naivní hráči, kteří pozorně sledujt, jaká barva vychází a opakuje-li se červená šestkrát nebo osmkrát, sázejí pak slále na černou, soudice patrně, že se červená jaksi vyčerpala a zapomínajíce, že předchozí výsledky nemají na chance kazdé nové hry žádného účinku. Vedle těchto mnohých, kleří lslí a trpělivostí chtěji vylouditi na Štěstěně úsměv, jsou také lidě, kteří nechlějí pramen svých přijmů zůstaviti náhodě, nýbrž spoléhají na svou obračnost. Elegantní dámy shrabují peníze v rukavičkách dosti neobratně a ča- sto se stane, že tu a tam se nějský zlaták skulálí na zem. Zřízenci kasina jsou sice ostražití, ale bystro- zrak a obratnost ruinovaných hráčů i mezinárodních dobrodruhů překoná i jejich ostražitost. Peníze, jež v kasině denně spadnou na koberec, činí velmi znač- né obnosy a oněm chytrákům jde jen o to, aby je obratně a nenápadně zvedli. Nalézají takto nové pro- středky ke hře. nebo bezstarostnů existenci. Takto objeví někdy ztroskotaní hráči nový pramen zisku a žijí třeba několik měsíců ze čtyř neb pěti louisderů, které denně v kasině diskrelně zvednou se země.