2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
11. ledna 1909. Číslo 11.
4
article
val lehdejší ministr financi uherských Koloman
Szell, nynější předseda ústavní strany maďarské.
Tehdejší plán Szellův 14. července 1875
datovaný, byl takový: samostatnou uherskou
národní banku zřídí akcionáři »Privilegované ra-
kouské národní banky«, jejíž privilegium dne
31. prosince r. 1876 vyprší a která v ten den
by zanikla.
Na základě zvláštního zákona uherského
byla by pak zřízena zcela samostatná bank
s názvem »Privilegovaná uherská národní banka«
se sídlem v Pešti a zahájila by svou činnost
1. ledna 1876. Dříve ještě by se však zvýšil
akciový kapitál »Privilegované rakouské národní
banky« z 90 na 100 milionů zlatých; z těchto
peněz by se vyloučilo 30 milionů zlatých pro
»Uherskou národní banku« a do télo výše vy-
daly by se nové akcie, znějící na jméno »Pri-
vilegované uherské národní banky«. Dluhy
požadavky »Privilegované rakouské národn
banky«, bilancí zjištěné, stanovily by se mezi ra-
kouskou a uherskou bankou zcela odděleně. Pri-
vilegia rakouské jakož i uherské národní banky
zněla by na 10 let, tedy od 1. ledna 1877 do
31. prosince 1886 a všechna podstatná opa-
tření privilegii musila by zniti stejně. Zásadní
ustanovení stanov musila by zníti stejně. Mezi
oběma bankami utvořil by se kartel, dle něhož
změna všech těchto opatření mohla by býti pro-
vedena výlučně se svolením obou bank, ve stej
nou dobu a jenom se svolením obou vlád. Obe
banky byty by povinny, přijímati svoje bankovky
navzájem jako rovnostejná platidla.
Szell
Szellův
Pešť
Pri
Ob
kouský národní banka
uherský národní banka
národní banka
privilegovaný uherský národní banka
5
article
Obě banky byly by po zrušení nuceného
oběhu státovek a po zákonně nařízeném zahá-
jení placení hotovými povinny vyměňovati na
projevené přání bankovky, jež by vydaly buďu
hlavní pokladny pešťské nebo u hlavní pokladny
vídeňské anebo na jiných ještě platebních
místech, ustanovených oběma vládami v dohodě
s bankami, kdykoli plnou jich nominální hod-
notou za zákonné peníze kovové. Kdyby splá-
cení télo povinnosti bylo buď u vídeňské neb u
pešťské hlavní pokladny odmítnuto, znamenalo
by to ztrátu privilegia. Bankovky obou bani
podlehají v přislušné čásli říše nucenému
oběhu. Bankovky obou bank musejí v obou
státech býti v nominální hodnotě přijímány
každou veřejnou pokladnou při všech platech.
jež není třeba činiti penězi kovovými. Uherská
i rakouská vláda zavazují se přeměniti i ban-
kovky, některé veřejné pokladny neb ústřední
pokladny druhého státu došlé na žádost druhé
vlády nebo společného ministra v krátké lhůtě,
jež by se ustanovila na státovky. Obě banky
jsou povinny přijímati při placení bankovky
plné jejich nominální hodnotě, ale dlužno ban-
kovky bankou přijaté vyměniti na projevené
přání v několika dnech za státovky.
Operaci, úpravy měny se týkajicích.
zúčastní se obě banky poměrem úplné stejným
a jich akciovému kapitálu odpovídajícím, a do-
stanou také částky poměrově z operace vyplý-
vající od obou vlád ve stejném čase.
6
article
Tyto návrhy předložil Széll vládě rakouské
r. 1875 a tehdejší předhtavský ministr finaneí
je zamítl. Maďaři však se plánu toho dosud ne-
vzdali a nyní jeho provedení, změněné ovšem
dle vývoje Rakousko-uherské banky a zave-
dením nynější měny, mělo maďarské koalici
rozřešiti krisi a zjednati obrovský úspěch.
Ale všichni činitelé předhitavští zamílají
maďarský požadavek přeměny dosavadní jednotné
a společné Rakousko-uherské banky ve dvě
státní banky, předlitavskou a uherskou, kter
by se zákonně skartelovaly podobně, jako
v r. 1875 žádal Száll.
»Pester Lloyd« má o tom tento výklad
nejmenovaného vynikajícího poslance předlitav-
ského: »Není dosud vzoru pro dvě úplně roz
dělené a samostatně organisované i samostatně
spravované banky s oddělenou úhradou kovovou,
není dosud vzoru pro banky, jichž bankovky
v obou státech stejným způsobem jako rovno-
cenná platidla v oběhu jsou a kteréžto banky
nemají míti společného nie, než úrokovou míru
takových kartelovaných bank, které podlehaj
zákonodárství dvou samostatných států, ve své
výkonné správě navzájem neodvislých, jež však
by se za svoje jednání prohlásiti měly soli
dárními, dosud nebylo, a zdejší parlamen
sotva by byl ochoten, podniknouti pokus s ta
kovou úpravou otázky.“
Széll
Maďar
Lloyd
Rakousko
7
article
Jindy a nyní.
Jindy a nyní.
X Zemětřesení. V úpravě nynějších novin. lé
táků, vydávali u nás pisně, žalostné vypsání a ká-
zání o třesení, hnulí země, s obrázky hrůz a neštěslí
jež provázely tento děsivý přírodní úkaz. Pravidelně
se vykládalo zemětřesení za předzvěsť, proroctví
budoucí vojny, moru, bladu. Lelopisci pilně zapisa-
vali zprávy, zvláště, trásla-li se země u nás. Pozna-
menal na př. k roku 1615 Mikuláš Dačický z Heslo-
va: Ve čivrtek v noci na pátek, 20. Febr. země se
zatřásla okolo 10 hodin na celém orloji počílaje.
To jsom také ucejtil i lůzko se se mnou a tělo za-
třásle! Ukázkou staročeských novin o zemělřesení
vybíráme zprávu o městě Komárnu a Rábu: Dosl
často slyšíme všeliké noviny, kterak Bůh metlou
trestal rozličné krajiny, ohněm aneb povodní, nei-
třesením země, předce se nechce polepšit v ničemž
české plémě. To se ten den před sv. Petrem Pavlem
stalo, že se mnoho set lidu toho nenadálo, hned po
pátě hodině ráno z nenadání zem se tlásti počala
až ku podivení. Kunstovní stavení, kostel jezovilský
skrz to země třesení nezůslal v celosti, věž na hro-
madu padia, žalost způsobila, mnohých dítek, rodičů
srdce zarmoulila. Tu jest byl pláč, kvílení, rukama
lámání, sami jeden druhého jen odprošování: C
jsem Vás kdy rozhněval. pro Boha odpuste, snat
se mnou v tu hodinu umříti muslle! Tu zase ralhouz-
ská věž dolů jest padala, co lidu v rynku bylo, mno-
hý zasypala, někteří v mladém věku živoly ztratiii,
v hříších jsuuc poslavení, smrti se nenadáli. Mlilý
zlatý Čechové, můžete věřiti, nedej nám v naší zemi
Dačický
bůh
Petro Pavel
Kunstovný
Čecho
Komárno
Rába
8
article
Bůh ten trest zkusiti, neb vělšim dílem domy jsou
tam převrácený, střechy vespod ležejí a na vrch
kameni. — Bude také zajimati, jak vykládal prolesor
Jan Svat. Prosl r. 1831 theorií zemětřesení dle BBicta:
K vysvěllení toho úkazu zemního rozličné nálezy
v lučbě a silozpytu, jako jsou rozkládání vody, ply-
ny třáskající a vybuchujicí, elektryěmna, ralvaničnost
a j. byly užity, čímž však požádání a slavu nyněj-
šimu přírodozpytu nikolí zadost učiněno, ani co vy-
světleno nebylo. Biot tedy poskyluje novou zádu
mu o zemětresení. Domniváť se, že země to-
like do hloubky nepstrné jest povná, jako čerstvá
struska nebo škvára, která co škořopka zavírá hmolu
až do středu tekutou, nepochylně ohněm rozplynu-
lou, v kteréžto časem proměny chemické a fysické
se zplozujíce, třesení země uskulečňují. Z neslejne
tloušťky a tuhosti skořepky zemní zkřehlé daly by
se nestejnosti tiže vyjádřiti, kléré na kývadle (pen-
dulum) z Skocie až do Hyspanie a zvláště uprostřed
Gallie se pozorují, takže by sopky co památky zlulv
Č. Zibrt.
nuti pozemského by
Jan svat
Č . Zibrt
9
article
»Banka nemá s věcí zatím nic na práci.
Nejprve musily by obě vlády prohlásiti, že
s myšlenkou kartelovaných bank jsou srozuměny
a dosavadní akciové společnosti Rakousko-
uherské banky předložiti návrh na zřízení dvou
takových bank. Pak by se ve valné hromadě
akcionářů rozhodlo o tom, přijímá-li se takový
návrh obou vlád čili nic. Kdyby návrh ten byl
přijat, likvidovala by Rakousko-uherská bank
a pak byly by založeny dva nové ústavy ban-
kovní. Cesta ta je však daleka. Nejprve musily
by rakouská vláda a rakouský parlament býta
plánu kartelované banky nakloněny a toho nyní
zajisté není, ježto věc se zamítá jako taková,
o níž vůbec se nemůže mluvit.«
Z tohoto výkladu zřejmý jest jednak nárys
nynější myšlenky bankovního kartelu, jednak
beznadějnost myšlenky té. To v Uhrách vědí;
nezdar nynější bankovní výpravy působí pak
velmi nepříznivě ve straně neodvislosti a maří
snahy v známou fusi vládních stran, fusi, která
je neodstranitelným dosud úvodem k vyřízení
volební opravy.
Řešení vojenské otázky vázne rovněž a tak
situace se ztěžuje nad míru.
Nejen tím. Dle »Budap. Tagblattu«, který
prý má styky s ministrem Apponyem, jedním
z vůdců strany neodvislosti, nabídli vůdeové
staroliberálů na místě rozhodujícím, že v případě
krise převezmou vládu s programem nejradikál-
nějšího všeobecného, tajného práva hlasova-
Proto i bouřliváci ve straně neodvislosti
vrálí prý se na dráhu reální vládní práce —
doufá »Budap. Tagblati«. O to se jedná vůdcům
vlády.
Taková je nyní situace v Uhrách.
cího.
Appony
Uhry
Rakouskouherský banka
10
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Pražské bouře a »Meroure de Francee
Zajímavý ohlas nedávných události pražských
čteme v předním orgánu moderní literatury
francouzské v »Mercure de France«. Pařížská
revne píše v posledním sešitě z 1. t. m.
»Němci nepřipouštějí, že Praha je měsťo slovan-
ské a rozčílili se proti Heřmanu Bahrovi, který
měl odvahu doznati její ráz slovanský, js
lépe informován nežli p. Richepin, který
myslil, že přišel do Uher . . . Ale titéž Němci
mysli, že v Praze si mohou počínati jako
v dobyté zemi, dokazovali Čechům, že jsou
superiorním živlem — což ovšem není pravdou,
ani co se tkne počtu ani co se tkne jakosti
Celý spor, jenž způsobil poslední výtržnosti
vznikl z práva, které si přisvojují němečtí stu-
denti, procházeti se v kompakiním průvodu po
hlavní třídě města, Příkopech, v barevných od-
znacích a tímto hromadným tahem razí si cestu.
a vytlačují vše k veliké škodě obchodníků.
Pro tuto krásnou manifestaci rozmnožují své
šiky deputacemi, jež zůmyslně přispěchají ze
sousedních universit německých a jsou podpo-
rováni všemi živly pangermanistickými, jež jsou
potěšeny, že mohou provokovati. Ale tento
»buml« nebyl by a není trpěn v žádném městě
říše, i kdyby bylo sebe vlastenečtější a sebe na-
pěchovanější studentstvem. Proč mají se dovo
liti podobné vyzývavosti právě v hlavním městě
Čechů? A jak je možno těmto zazlivati, že se
tomu vzepřeli? Vláda rakouská nemá odvahy
vyslovit se ani pro jedny ani pro druhé; ale
lidé znali silusce, dr. Lueger, poslanci baron
Chiari, hr. Kolowrat, prine Liechtenštejn, ně-
mecký konsul v Praze Hardenberg sám, vědí
dobře, že Čechy jsou podstatně české dnes,
přes všechny politické manevry.« Zazname-
náváme s potěšením a vděčnosti tento ku po-
divu dobře informovaný článek ve vynikajícím
časopisu, požívajíeím úety v celém světě inte
lektuálním.
Francee
Němec
Heřman Bahr
Richepin
Čecho
doktor
Lueger
Chiari
Kolovrat
Liechtenštejn
Mercure jít Franca
Praha
Uhry
Praha Hardenberg
Čechy
11
article
— O užívání jazyka českého při poštov-
ním ředitelstvi v království českém zaznamenala
včera »Boh.«, že prý za ředitelování presidenta
Krausa povážlivě pokračuje. President Krans
přešel prý do — — radikálního tábora českého
a počešťování poštovnictví pokračuje prý tak, že
při zahájení letsšního běhu učebního pro po-
štovní oficianty dne 2. ledna tázal se předná-
šející, ačkoli se v běhu tom vždy dosud ně-
mecky přednášelo, umějí-li všichní posluchač
německy. Všichni přitomní pozvedli prý ruku na
znamení souhlasu, až konečně vzadu ozval prý
se ženský hlas: »Ruce dolů, zde se musl
přednášeti česky!« Na to všichni mimo sedm
náct německých účastníků běhu spustili ruce
a od té doby přednáší se tam prý téměř vý
lučně česky. »Boh.« dodává, že běh řečený
řídí kontroloři Slavík, Šejnoha a Pšenička; Něm
cům v kursu zúčastněným dávají prý se jazy
kem německým pouze vysvětlivky. Tento postup
v učebním běhu charakterisuje »Bohemia« jako
projev soustavné snahy o prolomení předpisuo
výhradnosti němčiny jako jazyka výkonné služby.
kteroužto vlastnost němčiny uznávala i jazyková
nařízení Badenova. — Dnešní »Bohemia« po-
kračuje v této štvanici a formou z řad svých
stoupenců dovolává se energického ovšem za-
kročení vicepresidenta Swobody. Nač byla jeho
funkce zřízena? táže se důvěrník » Bohemie«.
Kraus
Krans
Slavík
Šejnoha
Badenův
Swoboda
Německo
Bohemia
Pšenička
12
article
Snad prý ne jako sinekera! Pán ten zapomněl,
že opravdu je sporno, je-li vicepresidentství po-
štovního ředitelství sinekurou neb úřadem, a že
je naprosto nemyslitelno, aby bylo takovým
germanisujícím úřadem, jakým je Němci chtěj
— Proti politice českých Němců uveřej
něna je ve vídeňské »Information« úvaha, psaná
prý konservativním poslancem. Čteme tam:
»Nesmiřitelné jednání Němců českých maří za-
sedání českého sněmu a může se státi vážně ne-
bezpečným i říšské radě. Je to slará historie
každý u nás v Rakousku je vždy smířlivý —
v theorii. V praksí však záleží smířlivost v tom
že se žádá, by povolil odpůrce. Aby se mu vyšlo
vstřic, o tom není řeči. Je velice politování hodno
že vídeňšti a alpští Němei dali se opět zapřáhnouti
českými Němci. Místo aby byli účinkovali na české
Němce ve smyslu snášelivosti, pobádají je ještě
ke sporu, slibujíce jim totiž, že jim pomohou
Konliční ministerstvo je pražskými událostmi za-
rdopseno v kolébce. Tím však není ovšem ještě
nikterak učiněna beznadějnou každa parlamentari-
sace, ale musí býti provedena jinou cestou. Baron
Bienerth musí si své lidí vyhledati v parlamentě.
povolali je a spolehnouti na to, že mu u svých
stran od případu k případa svým vlivem pomohou.
Tato cesta zdá se býti jed né schůdna. Myšlénku
koafice bez Čechů, t. j. proti Čechům, považujeme
za neproveditelnou. Ani Poláci, ani Jihoslované
nezůčastní se takového pokusu. Byl by také předeu
odsouzen ko ztnaru.-
miti.
Němec
Baron Bienerth
Čecho
Polák
Jihoslovan
Rakousko
13
article
Není snad odvážno mínění, že tato infor
mace nemá daleko ke kruhům vládě blízkým.
— Osobní. Profesor c. k. české vysoké školy
technické v Praze, dr. Josef Gruber, byl ministrem
vnitra po vyslechnutí zemského výboru království
českého povolán za člena představenstva Úrazové
pojišťovny dělnické pro království české.
— Jubilemm. Pan Josef Maixner, c. k. pošt-
mistr na Smečně, slaví dne 15. t. m. 1909 jubileum
své 35lelě činnosti poštmistrovské.
— Rodinné zprávy. Pan Franlišek Zou-
nek, společník firmy „Trmal a Zounek“ a paní
Emilka Zounková roz Hotovcova oznamují, že
slavili těchto dnů sňatek manželský. — Dne 9. ledna
t. r. slavili v nojužším kruhu rodinném stříbrnou
svatbu pp. manželé Kajetán Peisker, řidící učitel ve
Žďáře n. Orlicí, a jeho choť paní Josefa Peiskrová.
— Úmrti. V Přibrami zemřel dne 9. ledna t.r
po krátké nemoci pan Josef Kadečka, majitel
knihtiskárny a redaktor „Horymýra“ v 70. roce věku
svého. Pohřeb konal se dnes v pondělí, 11. ledna
o 1/44. hodině odpolední z domu smutku čís. 89-I.
Svatojánská ulice na místní hřbilov příbramský
— Ujal se opět starostenského úřadu. Štarosta
města Královských Vinohradů pan Josef Víšek zolavil
se ze své choroby tak, že ujal se opět starostenského
úřadu.
doktor
Gruber
Maixner
Franlišek
Trmal
Zounek
Zounková
Hotovcův
Peisker
Peiskrová
Úmrt
Kadečka
Víšek
Smečno
Žďár
Orlice
vysoký škola technický v Praga
14
article
— Foněměená obec Liběchov jest nám ku Praze
nejbližší. Leží pouze několik mil od Prahy za Měi-
níkem. Výstražný to důkaz, jakk hluboko již spái
germanisace zasáhl do nitra Čech. Na takovém ohre-
Ženém ostrohu postaviti obrannou tvrz jest přiroze-
nou národní nutností. V sobotu dne 9. ledna byl
v Praze založen „Spolek lázeňských hestí a příznivců
Liběchova“. Sidlo spolku jest „u Choděrů“. Výbor
složen jest takto: arch. Čeněk Gregor (starosta)
Bohuš Friedlaender a MUDr. J. Hlaváč (ná-
městkově); red. Ola Havel (jednatei); Zd. Knitt
jed. a předseda záb. odboru): dr. Jos. Horá k (po-
kladník): Ad. Papoušková, J. Homolka a Fr
Šmíd (deleg. z Liběchova); R. Píková, Mař.
Gregorová a vrch, inž. Zd. Schwarz. — Prvn
přálelský večírek bude se konati v sobotu dne ú
února v sále hoř hot. „Bellevue“ a druhý ke konci
února. V tomto přednášeti bude se svět. obrazy pan
kalechela Jos. Jonák o cestě své pe jižní Italii, od-
kudž se právě vrátil.
Choděra
Gregor
Friedlaender
MUDr
J Hlaváč
Havel
Zdeněk
Jos
Papoušková
J Homolka
Šmíd
R Píková
Gregorová
Ing
Schwarz
Jonák
Liběchov
Praha
Čechy
Bellevue
Jos
Ada
15
article
— České vydání konkretálního a ozobního zlalu
úřadnictva soudního v obvadu vrchního zemského
soudu království českého. Praesidium vrchního zem-
ského soudu král. českého vydává každoročně t. zv.
konkretální a osobní status soudního úřadnictva
svého obvodu v dvojím vydání: německém a če-
ském. Před vydáním nového takového statu na rok
1909 považujeme za svou povinnost zmíniti seo
onom, na rok 1908 vydaném, českém statu. Z něho
jest jasně seznati, jak praesidium vrchního zemského
soudu i při tomto českém vydání jest plno ohled
nosti k jazyku německému, kdežto správnosti jazyka
českého naprosto nedbá. Tak na př. v sezname
jmen soudního úřadnictva a služebnictva na konci
onoho českého statu uvedeném a dle české abecedy
sestaveném, ztratily se české písmeny Ř. a Š. z toho
důvodu, že jazyk německý těchto dvou písmen ne-
zná jména soudních úřadníků, jako: Řebiček, Řehák.
Řebiček
Řehák
16
article
Řeřicha, Řiha, Řídký, Řípa atd., zařaďujl se mezi
jména, jejichž počáleční písmeno jest R. a pak
jména, jako: Šabata, Šabaka, Šafařík, Šafránek, Ša-
mat a d. zařaděny jsou mezi jmény s počáteční pís
menou S. Věc by zařízena byla jistě jinak, kdyby
němčina měla písmena Ř. a Š. a čeština jich ne-
měla, jak právě vysvítá z tobo, že, ač Čech zná je-
nom jednu souhlásku V, ať již se píše při tom kte-
rém jméně jako německé V aneb (v tuze řídkých
případech) jako německé W, ze zvláštní ohlednosti
jazyku německémů jsou v dotýčném českém
seznamu seřaděna jména dle dvou písmen t. j. dle
V a dle W. Při označení dvou okresních soudů
Řeřicha
Řiha
Řídká
Řípa
Šabata
Šabaka
Šafařík
Šafránek
Čechy
17
article
»Teplice« připojen z velké starostlivosti o Němce,u
jednoho jména německý překlad »Wekelsdorí« au
druhého německý překlad »Teplitze, ač každý z těchto
obou soudů uveden jest v různých krajských obvo
dech, takže již dle toho snadno lze rozeznali,
který teplický okresní soud jde. Při jméně hlav-
ního pokladnika senovačíno uradu zemského soudu
v Praze užívá označení »hlavňl K (Kasir)«. Jméno
starobylé, od nás teprve jinými národy přijaté, in
stituce »desk zemskýche také nenalezá u prae-
nídia vrchního zemského soudu království českého
zvláštní obliby. Tak v českém statu oficiální něme-
cký litul: »Landtalel- und Grundbuchsamlsdi-
rektor« nvádí se po česku řiditel resp. místořidite
»listovny«, ač zemské desky nejsou žádnou l
stovnou. Jak je praesidium vrchního zemskéh-
soudu v Praze na štíru s mluvnicí českého jazyka
dokazuje následující v tomlo českém statu na stránce
30. uvedený nadpis: »Kancelář ské úřadní cis
Myslíme, že těchto několik ukázek, námatkou se
braných, dostačí a očekáváme, že při vydání novéh
českého statu na rok 1909 bude v něm jazaka če-
skému věnována povinná lepší péče a že nebude
vykazovati týž takových jazykových poklesků, jako
jsme právě uvedli, kteréžto poklesky neslo u ž
nijak k üřadní vážnosti praesid i
vrchního zemského soudu.
Němec
Teplitz
Teplice
Praha
Landtaletund Grundbuchsamlsdi
18
article
— Z Právnické jednoty. V týdenní schůzi, jež
se koná ve čtvrtek dne 14. ledna t. r. o 6. hod. več
v malé promoční síni Karolina, dokončí p. cís. radn
E. Lederer, tajemník Úrazové pojišťovny dělnicko
pro král. české, svůj referát o vládní osnově o sociál-
ním pojišlění se zvláštním zřetelem k pojištění úra-
zovému, načež následovati bude rozhovor, jejž zahájí
p. JUDr. Josef Lukáš, tajemník zemského výboru
král. českého a profesor české techniky v Praze.
— Seznam nedoračitelných zásilek poštovulch
z měsíce záři 19.8, ktaré se nacházejí v oddělení
pro nedoračitelné zásilky v Praze (budova hlavní
pošty). Peštovní poukázky: Novosledice, Antonin
Chatrab, Uherské Hradiště, 10 K; Mšec, Stanis lav
Hodek, Praha, 5 K; Slaný, Farář, Filipsdorf, 21. K
Horní Ves u Chomutova, Antonín Pecouch, Dobru-
ška, 5 K. Rekomandované psaní: Praha 17, Osido
Romaun, Terst; Osek, Karel Schmied, 1 habařovice
Rakovník, Josef Matýs, Kamenice; Karlovy Vary
Frant. Weinert, Kolín n. R, 10 marek; Ž žvov I
A. Trnka, Žatec. Obyčejné psaní: Jablonec n. Nisou,
Anna Prokesch. Pešť, 20 K; Georg Bleyers. Witiwe.
Karlovy Vary, 10 K: Ebersdorí, okr. Friedland, Be-
zirks Comando, Drážďany; Ledvice, Ústřední záložna.
Praha; Praha 1., Tomáš Nebeský, Praha; Nový Byd
žov, Franlišek Menšík, Bilterfeld; Roudnice, Jo
hanna Grälin Kustosch, Jenšovice; Praha 15, Anna
Vávrová, Praha, 10 K. Nepřihlásí li se během roku
ode dne vydání tohoto listu oprávněný přije mce.
bude obsah ku prodeji způsobilý prodán. — Nalezen
hotové peníze, pak obnosy v prodeji stržené, jakož
1 obnosy poštovních poukázek budou ve prospěci
c. k. poštovní pokladny započítány. Počet obyčejných
předešlého měsíce zničených zásilek pošty listovní
jež nebylo lze doručiti ani adresátu ani odesilateli,
obnáší 18 728 kuso.
E Lederer
JUDr
Josef Lukáš
Chatrab
Stanis
Hodek
Pecouch
Schmied
Matýs
František
Weinert
A Trnka
Prokesch
Bleyers
Ebersdorí
Friedland
Comando
Nebeský
Franlišek Menšík
Grälin Kustosch
Vávrová
Praha
uherský Hradiště
Mšec
Chomutov
Terst
Osek
Rakovník
Karlov Vara
Kolín
Žatec
Jablonec
Nisa
Pešť
Drážďany
Ledvice
Praha 1
Bilterfeld
Roudnice
Praha 15
Karolina
úrazový pojišťovna
zemský výbor král
Osido Romaun
Be
Jenšovice
19
article
— Zahájení dopravy na místní dráze Vzetín—
Velké Karlovice. Dne 21. prosince 1908 předána byla
veřejné dopravě míslní dráha Vsetín—Velké Karlo-
vice v provozu c. k. ředitelství severní dráhy. Na
této místní dráze jsou mimo připojenou a společnou
stanici Vsetín tyto výpravny: Ústí (osobní zastávka).
Johanová (osobní zastávka), Hovězí (stanice), Dareb-
ná (osobní zastávka), Bařiny (opobní a nákladní za-
stávka), Halenkov (slanice), Nový Hrozenkov (osobní
a nákladní zaslávka), Karlina Huť (stanice), Karlovice
(osobní zastávka) a Velké Karlovice (stanice). Sta-
nice Hovězí, Halenkov a Karlina Hut a Velké Karlo-
vice otevrou se pro veškerou dopravu, neobsazené
zastávky Ústí, Johanová, Darebná a Karlovice pro
osobní dopravu, neobsazené osobní a nákladní za-
stávky Bařina a Nový Hrozenkov pro osobní dopravu
a nákladní dopravu v celých vozech.
— Z kliniky prof. dra. Kukuly v pražské vše-
obecné nemocnici se nám sděluje, že výsledek trans-
plantace jest naprosto uspokojivý. Kůže, s těla tř
divek přenesená na lebku zraněné slečny Fričovy.
náležitě přirostla. Zdravolní stav operovaných divel
jest velmi dobrý
— Dvě nadace arch. Turka. Při nadání, ktert
založil ve své poslední vůli architekt Antonin Turek.
dne 27. prosince 1893 v Praze zemřelý, pro mladé
snaživé umělce, aby v cizině mohli se zdržovali
tu vzdělávati dále ve svém oboru uprázdnila se dvě
místa s požitkem asi 1800 K ročně a sice jedno určené
pro architekla a jedno pro sochaře. Nadace tyto pro-
půjčují se z pravidla pro dvě léta, avšak může po-
žilek nadační obzvláště talentovaným nadancům, kte
Bařina
Hut
doktor
Kukula
Fričův
Turek
Antonina Turek
Velká Karlovice
Vsetín
Velká Karlavika
Ústí
Halenkov
Nová Hrozenkov
Karlovice
Velká Karla
Praha
Dareb
Karlin huť
20
article
ří se ukáží býti toho hodnými, na třelí rok prodlou-
žen býti. Architekt i sochař, jemuž nadace bude udě-
lena, musí za účelem dalšího vzdělání aspoň jeden
rok v Římě se zdržovati. Nadaci uděluje sbor obec-
ních starších král. hlav. města Prahy k návrhu měst-
ské rady; avšak sbor obecních starších i rada měsl-
ská jsou vázány na návrh, jejž učiní komitét, sesta-
vený ze zástupců uměleckého odboru Umělecké be-
sedy, rektorátu české vys. technické školy v Praze
rektorátu c. k. akademie umění v Praze a předsta-
venstva českého spolku architektů a inženýrů v Pra-
ze. Každý nadanec jest povinen aspoň po uplynut
dvou roků, pro něž nadání mu bylo uděleno, komi-
tétu nadačnímu předtožiti průkaz o své prospěšné
činnosti po čas požívání nadace, bez toheto průkazu
nesmí zejména býti propůjčena nadace na třetí rok.
O výplatě požitků nadačních z kruhý rok a to bu
napřed anebo po jeho uplynutí má právo rozhodovati
rada městská ve srozumění s komitétem nadačním
a to vždy teprve po předložení dokladů o činnosti
za první rok. O nadační místo to ucházeti se mohou
mladí, snaživí architekti a sochaři občanského pů-
vodu české národnosti a křesťanského vyznání. Žá-
dosti, opatřené doklady o vykonaných sludiích, ob
čanském původu české národnosti, křesťanském vy-
znání a zachovalosti podány buďlež do 26. ůnora
1909, do 12. hod. polední, v podacím protokole re-
ferátu humanitního v Praze čp. 267—I., Bellémská
ulice, I. patro. V žádostech budiž udáno, jak žadatei
požilky nadačními míní naložiti. V téže době pře-
loženy buďtež doklady o činnosti žadalelově, jaku
skizzy, plány, kresby, díla sochařská, event. jich
folografie atd. a sice do referálu humanitního, Be-
tlémská ulice č. 11. K žádostem, jež nebudou řádně
doloženy a dojdou po lhůtě, nebude se hleděti.
Řím
Praha
Bellémský ulice
technický škola v Praga
akademie uměný
Be
21
article
— Dobrečinnost. Vzájemně podpor. spolek ob-
chodníků s uhlím a dřívím „Haví?“ v Praze
rozdělil jako každoročně 275 K 21 vdovám po ze-
mřelých členech spolku, jakož i zchudlým bývalým
členům společenstva téhož odboru. Ve výborov
schůzi dne 3. ledna vybráno bylo pro Národní jed-
notu severočeskou v Praze 6 K. — „Frič“, kruh
přátel zahraničních Čechů vznáší vetivou prosbu
k těm šťaslným dítkám našim, které obdařeny byly
k Štědrému večeru různými dárky, aby vzpomenuly
našich zahraničních dítek českých, které nebyly tal
šťastny, a aby darem zaslaly jim obrázkové knížky
již odloženě, jež možno též odevzdati p. Boh. Lanl-
nerovi, mistru houslaři, Václavské nám. č. 29.
Haví
Frič
Čecho
Praha
Praha 6
Václavský já
22
article
Jednota sv. Ludmily v Karlíně podělil
před vánočními svátky chudé dilky ob. a měšť. škol
v Karlíně oděvem a obuví. Bylo rozdáno: 512 párů
bot. 157 chlap. kabátů, 46 chlap. kalhot, 111 hoto-
vých divčích šatů, 36 látek na šaty, 12 sukýnek,
klobouky, 4 chlapecké čepice a 8 párů papučí, cel-
kem 890 kusů. Kromě stálých členů, štědrých jedno-
tlivců a mnohých korporací přispěla k nadílce zvlá-
ště obec karlinská. Pan Ant. Thorsch v Praze věnoval
jednotě k uctění památky paní Zikmundové v Karlině
20 K a paní Rierenschaftová, vdova po lékárník
v Karlině, na paměť zesnulého synáčka svého 50
Všem dobrodincům jednoty budiž za chudé žactvo
vysloven tímtc vřelý dík.
Z Národní jednoty severočeské. Schůze ústřed-
ního výboru koná se dnes v pondělí přesně o 6
hodině večerní v místnostech Jednoly.
— Mnoho leklých ryb objevilo se tyto dny pod
ledem v rybnicích v Třešti. Pátráním zjistilo se, že
barvírna Münichova v Hodicích vypouštěla zbarve-
nou vodu do jámy, ale tato byla zamrzlá a voda
přetékala do rybníků a ryby otrávila. I raci vyle-
zali na led. Voda I ryby zaslány ku prozkoumání.
— Zleději probourali zeď hostince. Velmi od-
vážný zlodějský kousek byl proveden v noci na vče-
rejšek v Žižkově. V jednom tamním hostinci ubyto-
vali se dva neznámí zloději, v okolí patrně dobře
obzznámení, neboť se zvláštní odvahou přikročili
k provedení svého programu. Vybourali totiž ze
hostince a vnikli otvorem do sousedního bytu po-
vozníka Josefa Zalabáka. Odcizili mu šaty, zlaté
hodinky a jiné předměty v ceně 400 korun. Dosa-
vadní pátrání po zlodějích nemělo výsledku
— Slařena náhle zemřela. Dnes dopoledne zem-
řela v Nuslích čp. 79 náhle Kateřina Nováková, 74-
lelá vdova. Mrtvola byla dopravena do ústavu pro
soudní pitvu.
svatý . Ludmila
Antonín
Zikmundová
Rierenschaftová
Zalabák
Nováková
Karlín
Praha
Třešť
Hodice
Žižkov
Dosa
Nusle
Münichov
Jednola
23
article
— Vykradený řoznický krám. Neznámý pachate
vnikl včera do krámu řezníka a uzenáře p. Frant.
Zátky ve Vršovicích č. 174, vypáčil zásuvku a vy-
bral z ní na hotovosti 70 korun. Dále sebral z krámu
několik salámů a jiných kusů uzenálského zboží
Pátrání po zloději bylo zabájeno.
— Komplikovaná historka se zlmníkem. Inka-
sista p. Josef Musil z Král. Vinohradů seděl v mi-
nulých dnech v hoslinci „u Šenlloků“ na Václav-
ském náměstí a když se občerstvil, zjistil k nema-
lému překvapení, že mu někdo vzal nový zimníka
zanechal na věšáku zimník obnošený. Omyl byi
vyloučen, neboť barvy zimníků byly úplně rozdílné
Oznámení o krádeži bylo učiněno na komisařství
ale pachatel nebyl vypátrán. Včera přišel p. Musil
opět do hostince „u Senfloků““ a nemálo se polěšil.
když zpozoroval hosta, který na sobě měl — jeho
zimník. „Pane, vy máte můj zimník,“ zvolal inka-
sista. „To je možné, člověk se leckdy zmýlí,“ od-
větil neznámý. Věc se vyřídila lim, že p. Musil do-
stal svůj zimník nazpět a neznáměmu zanechal jeho
zimník. Neznámý usedl, pil a jedl, zakouřil si a než
se kdo nadál, z místnosti zmízel. Později shledal
typogral p. Eman. Svoboda, že se mu ztratil nový
zimník a zapomětlivý host že mu zanechal starý
zimník, tentýž, který neznámému vrátil p. Musil.
O novém případu „omylu“ byla vyrozuměna policie.
aby zahájila pátrání.
František
Musil
Král
Václav
Eman
Vršovice
Inka
24
article
— Vrah a žhář uprchl ze žalále. Ke zprávě, p
tímto zállavím uveřejněné, slěluje se nám: Josel
Klimek oblěžoval milostnými návrhy jislou dívku
ve Frýdlandě; prolože Klimnek je teprve 19 raků stár
a neměl pořádného zaměslnání, zakázala mu aaalk
dívěina další prístup do domu, což Klimka tak roz-
lobilo, že si umínil krutě se pomstili. Úmysl tento
také provédl. Zapálil dříví, uložené u domku rodičů
dívčiných a když už hořelo, vbělil do domku, za-
pískl a s revolverem v ruce čekal v sini, kdo vyjde
první ze svělnice. Vyšla matka divěina, na niž vy-
pálil Klimek ránu, nezranil ji však nebezpečně, takžu
měla ještě tolik síly a duchapřítamnosti, že seká-
čkem, jímž se seká dobytku krmivo, sekla Klímka
do hlavy. Mezitím vyšel ze světnice také otec dívky.
jemuž se po tuhém zápase podařilo Klímikovi revol
ver z rukou vyrvati, nežli mohl novou ránu, k niž
se už chyslal, vypáliti. Klímek, byv zatčen, ke všeme
úplně se přiznal, dne 6. t. m. však ze žaláře v Míst
ku uprchl a dosud dopaden nebyl
Klimek
Klímik
Frýdland
Josel Klimek
25
article
— Záhadná výhra v malé lolerii. Z Chebus
sdětuje: V jistém sousedním městě jest v posledníel
dnech hlavním předmělem denního rozhovoru těžké
obvinění, které uvaleno bylo na tamějšího c. k. loler
níhe sběratele. Jistá služka, zaměstnaná v hostinei
vsadila dne 23. prosince m. r. 1 K 20 h na čísl
26, 28 a 34 v c. k. loterní sběrně zmíněného mě-
stečka a pověděla o tom také synovi svého zaměst
navatele. Za několik dní potom zvědöla, že čísla jej
vyšla. Šla ihned do loterní sběrny a odevzdala tan
svůj lístek (riskonto) synovi loterního sběratele s po
známkou, že vyhrála terno. Mladý muž ozná mi
děvčeti, že obdrží 2640 K, vyplatil jí 20 K a řekl, aby
si přišla pro ostatní peníze zejtra. Služka vyprávěla
doma případ svému zaměstnavateli, jenž se jí ihned
tázal, zdali obdržela stvrzenku. Když odpověděla
záporně, odebral se hostinský se služkou do loterní
sběrny a tázal se sběratele, co je s výhrou. Tento
rozhodně popřel, že dívka u něho byla; rovněž tak
zachoval se jeho syn. Hostinský odebral se na to
k místnímu četnickému velitelství, kde učinil proti
loternímu sběrateli trestní oznámení. Poslanec Si-
mon Starek, jenž byl o případu vyrozuměn, poda
trestní oznamení soudu a loternímu úřadu v Praze
Zavedeným vyšelřováním se zjistí, zdali se dopustil
loterní sběratel podvodu, či jde-li o chorobnou domý-
šlivost děvčete, jaká se u hráčů v lotynce dosti zhu-
sta vyskytuje
— Z Rakovníka. Členský zábavní večer spole
čenstva »Konsumu« z Rakovníka ze 6 ledna
1909 vykazoval v programu svém jako spolnúčinku
jící slečnu Mařenku Šlechtovu, žačku pěvecké školy
prol. Al. Vávry z Král. Vinohradů. Bylo - li očekávání.
tím spokojeněji konstatujeme, že výsledek je předčil.
Starek
Šlechtův
Vávra
Král
Chebus
Praha
Rakovník
26
article
A nebyl to snad jen neobyčejně sympalický zjev
divčího vděku a kouzlo krásných očí, nýbrž i umě
lecký požitek, který v Rakovníku nezvykle četnému
posluchačstvu byl připraven. Slečna Šlechtova volil
perličky našich zpěvoher: arii Mařenčinu ze III. jed-
nání Smetanovy »Prodané nevěsty«, vatupní arii Ru-
salčinu ze stejuejmenné opery Dvořákovy a známé
Jarie Blaženčiny ze Smetanova »Tajemslví« (II. jedn
a III. jedn.). Majíc bohatý fond hlasu, stejně sytého
a zvonivého v polohách nejvyšších i středních, tak
— na co zejména poukazujeme — v poloze hlu-
boké, intonuje správně a deklamuje přímo ideálně.
A konstatujeme-li, že vedle těchto základních pody
mínek uměleckého nadání dáno jest slečně to, co
voří duši zpěvu, chápeme zajistě, proč nadšené obe
censtvo opět a opět bouřiivě slečnu vyvolávalo a ne-
moblo býti nasyceno, ač sl. Šlechtova s neobyčejnou
ochotou přednesla mimo program »Dívču« z Nováko-
vých »Slováckých písní«, »Chaloupku« od Frimla a
dvě národní z věnce Pivodova. Slečna Šlechtova,
řebas skromně posud sama se nazývala žačkou, jest
již hotovou umělkyní, která vzbuzuje právem velké
naděje a může býti chloubou ústavu pana profesora
Vávry, svědčie výkony svými nejlépe o uměleckých
a učitelských potencích jeho. Průvod umělkyně na
pianě obstaral s pravým porozuměním a svému úkolu
plně dostál pan kand. profesury Václav Vávra z Král.
Vinohradů.
Šlechtův
Mařenčin
Smetanův
Dvořákův
Jarie
Friml
Pivodův
Vávra
Král
Rakovník
Nováko
Tajemslví
27
article
— Nedělní a sváteční koncerly na Žotíně, jež
pořádá restauralér p. Fr. Krátký za spoluúčinkování
kapely pěšího pluku č. 75 řízením kapelníka p. Ze-
mana těší se hojné účasti i oblibě obecenstva, které
s patrnou zálibou poslouchá zejména skladby před-
ních mistrů slovanských. Mimořádnou pozornost
vzbuzují v poslední době také sólové kon-
certy na housle, jež hraje mladistvýa
nadějný houslista Fr. Folber, který s překvapující
dovedností přednáší i klassické skladby Berriotovy,
Moszkowského i Paganinovy. Obecenstvo, uznávajíc
výkony Folbrovy, věnovalo včera mladému housli-
stovi darem hodinky s řetízkem.
Krátká
Folber
Folbrův
Francie
28
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Milionář z petrolejových dolů uHešen Iapšši
Z Petrohradu, 11. ledna. (K. k.) Jak listy ozna-
mují, byl 80letý majitel petrolejových dolů v Baku,
Tagejev, milionář, unešen lupiči. Vojsko proná sleduje
únosce, doposud však bez výsledku.
= Swen Hedin v Petrohradě. Z Petrohradu, 11.
ledna. Sven Hodin přibyl sem ze své páté výpravy
do střední Asie, kterou nastoupil v říjnu roku 1905.
Objevil v Tibetu bohatá ložiska zlata a veze s sebou
hojnou sbírku nerostů. Sestra jeho přijela mu ze
Štokholmu až do Moskvy naproti.
= Výbuch třaskavých plynů. Z Nového Yorku.
11. ledna. (K. k.) V uhelných dolech Zeiglerovýchu
Ilinois ve státě Indianě bylo včera výbuchem za-
bito 25 dělníků.
= Klenba chrámová se ařítila. Že Sittenu, 10.
ledna. (K. k.) Dle nového vyšetření bylo sřícením s
chrámu v Naxu zabito 28 osob a 30 z čá sti
těžee raněno. Jsou to vesměs domácí lidé. Pří-
čina sřícení nebyla dosud zjištěna.
Sven
Petrohrad
Bak
Tagejev
Asie
Tibet
Moskva
Nový York
Indiana
Sitten
Naxos
Zeiglerových Ilinois
Swen Hedin
29
article
= Zavraždění maliře Steinheila. Z Paříže, 10.
ledna. V aféře Steinheilově bylo vyslechnuto několik
nových svědků, zejmena jistý koňař z Versaillu, jenž
viděl Alexandra Wolfa dvakráte na výletě s paní
Steinbeilovou. Vyšetřující soudce má také seznam
všech pravidelných hostů ve vile v Bellevne, sesta-
vený Mariettou Wolfovou. »Matin« označuje jako
nápadné, že Marietta Wolfová navštívila hined po
schůzi svého advokáta a zůstala u něho několik ho-
din. Některé listy přinášejí zprávy, že paní Sleinhei-
lová bude brzy propuštěna na svobodu pro nedosta-
ek důkazů.
= Dobrodružná dáma. Z Glasgova sděluje
se »Liverpool Evening Expressu«, že miss Charles
worthová tam byla nalezena v ústavu, zpráva není
však posud potvrzena. Její sestra a matka slibují
opělně 20 liber za nález její mrtvoly. Obě jsou pře-
svědčeny, že při automobilní nehodě byla vržena
se skály do moře. Zatím všsk doznal chauffeur Watss,
že nevěří, že by miss Charlesworthová byla zahy-
nula. Praví se také, že mezi Watisem a zmízelou
byl něžný poměr.
= Kníže a baletka. Z Varšavy, 11. fedna
Velkou sensaci budí zde alimentační žaleba prima-
balleriny zdejší opery, Maternové, podaná na knížste
Četvertinského. Sl. Maternová žádala 50.000 rublů
jako náhradu škody pro sebe a 100.000 rublů pro
dítě, soud však příznal žalobkyni jen 50.000 rublo.
npe
Wolf
Steinbeilová
Wolfův
Wolfová
Sleinhei
Charles
Kníže
Matern
Maternová
Paříž
Bellevne
Liverpool
Varšava
Steinheilov
Matin
Evening Express
30
article
Hudba.
Hudba.
+ Ukončená stávka v peštské opeře. Z Pešti
11. ledna. (K. k.) Stávka sboru královské opery
v Pešti je skončena, poněvadž většině požadavků
bylo vybověno.
Pešť
královský opera
31
article
Divadlo.
Divadlo.
+ Spelečnost Sukova, která ukončila právě
cyklus her v Pardubicích a odejela do Poličky, uvedla
na scénu dramatickou novinku MUDra. Berty Vítka
(Vladimíra Pavlova). Drama mělo úspěch a velice s
líbilo.
Mudra
Vítko
Pardubice
Drama
Spelečnost Sukov
Vladimíra Pavlov
32
article
Ze soudní sině.
Ze soudní sině.
Opět kapitola z pošetilých historií.
(Před pražským soudem porotním.)
(Dokončení.)
Z vraždy své milé Urbanové obžalovaný Jaro
slav Mrázek byl po krátkém líčení všemi hlasy
porotců sproštěn.
Die všeho brán zřetel k okolnosti, že sám
postřeliv se vážně do prsou, asi sotva vyvázn
životem.
Soudu předsedal r. vrch. z. s. p. K loubek
obhajcem byl dr. Meisner, veř. žalobcem dn
Vorel.
Urban
Mrázek
doktor
Meisner
Vorel
33
article
Při nočním manévru v Přibrami.
Při nočním manévru v Přibrami.
(Před soudem odvolacím.)
Počátkem měsíce září konaly se v okolí Pr
brami manévry. Z noci ze 3. na 4. září ohlášene
noční cvičení, které způsobilo, že na náměstí v Při
brami bylo živo jako ve dne.
Promenoval tu zejména mladší svěl, jemu ? noční
cvičení bylo vítanou příležitostí k neobvykiému na
náměstí bumlu.
Mezi promenujícími bylo také několik mladších
děvčat, těšicích se rytířskému provázení báňského
akademika, Rusa Alexeje Novakovského.
Tolik děvčat a jen jeden muž —— zavdalo podně
k jakési poznámce třem výrostkům a to: Maxu
Rindskopfovi, Maxu Kohnovi a Arnoštu
Fandlovi.
První vyzývavě obtěžoval dámy v průvodu No-
vakovského a to tak, až došlo ke srážce
Novakovski mu řekl: »Pane, to je od vás arro-
gantní, takhle se chovali k dámě«.
Když Rindskopí byl ještě smělejším, odstrčil
ho a řekl: »Nedáte-li pokoj. zbiju vás jako psae-
Dotěravec byl tím uražen a žaloval Novakov-
ského, jemuž vyměřena pokuta 10 K
Při odvolacím líčení však byl po řeči obhájce
dra. Zitka úplně sproštěn a lo z důvodů, že
soud nabyl přesvědčení, že Rindskopí choval se
k damám neslušně a že odstrčil-li jej za to Nova-
kovski, byl k tomu chováním jeho oprávněn.
Rus
Novakovský
Maxa Rindskopf
Maxa Kohn
Fandl
Rindskopit
Zitka
34
article
Mezi políry-
Firma bratří Bělský a Vilém Plenker v Praze
obdržela dne 13. listopadu z Trotnova dopis, v němt
polír Emil Joudal oznamoval, že polír Jan Kolát
v zastoupení firmy nesprávně vypläcel mzdy, že se
ledy dopustil nepoctivých činů. Proti Joudalovi za-
hájeno trestní řízení pro křivé vinění. Joudal byl
o své domněnce velmi důkladně přesvědčen, nebot
na soudu dovolával se svědků a nastoupil důkaz
pravdy. Tento důkaz dopadl však pro Joudala ža-
lostně. Výslechem svědků se zjistila naprostá bez-
podstatnost obvinění. Dnes konalo se u přestupko-
vého soudu na Ovocném trhu líčení proti Joudalovi
pro urážku na cti. Soudce p. tajemník Kořinek od-
soudil Joudala do vězení na týden
Bělský
Plenker
Joudal
Kolát
Kořinek
Praha